Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

2. Běžné výdaje veřejných rozpočtů

2.1. Transfery domácnostem

Transfery domácnostem zahrnovaly jednak vlastní dávky sociálního zabezpečení, jednak výdaje spojené s vyplácením státního vyrovnávacího příspěvku a výdaje na státní politiku zaměstnanosti. Podíl této skupiny na celkových výdajích veřejných rozpočtů v roce 1994 činil 30,4 %, zatímco v roce 1993 to bylo 28,8 %.

Vývoj čerpání v průběhu roku si vyžádal korekci předpokladů zapracovaných ve státním rozpočtu na rok 1994.

Došlo především ke zvýšení výdajů na dávky sociálního zabezpečení, které bylo určeno zejména na zákonné úpravy dávek a na zvýšení zálohy na výplatu důchodů v prvních výplatních termínech roku 1995.

Přesto, že od 4. čtvrtletí 1994 přestal být vyplácen státní vyrovnávací příspěvek důchodcům (změnil se na pevnou složku důchodu) a poživatelům rodičovského příspěvku (rovněž sloučen s příspěvkem), bylo nezbytné v závěru roku provést i zvýšení rozpočtu výdajů na státní vyrovnávací příspěvek (o 273 mil. Kč).

Naproti tomu prostředky vyčleněné na státní politiku zaměstnanosti byly rozpočtovými opatřeními sníženy o 2,3 mld Kč. Z této částky bylo 150 mil. Kč na základě usnesení vlády č. 148 z března 1994 využito pro okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, další prostředky byly použity především pro posílení rozpočtovaných prostředků na dávky sociálního zabezpečení a státní vyrovnávací příspěvek.

Čerpání uvedených výdajů ukazuje následující tabulka:

Tabulka č. 17

*) včetně výdajů kapitol na ministerstva obrany, ministerstva dopravy a ministerstva spravedlnosti

Celkově byla tato skupina výdajů státního rozpočtu splněna na 98,4 %. Přitom výdaje na státní vyrovnávací příspěvek a vlastní dávky sociálního zabezpečení se vyvíjely v zásadě v souladu s rozpočtem.

Naproti tomu využití prostředků vyčleněných na státní politiku zaměstnanosti, v jejichž čerpání se projevil příznivější vývoj zaměstnanosti než se očekávalo, nedosáhlo ani poloviny částky schválené Parlamentem pro rok 1994; proti schválenému rozpočtu zůstaly nevyčerpány o 2,9 mld Kč.

Rozhodující část transferů domácnostem zabezpečovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Průběh čerpání těchto výdajů v letech 1993 a 1994 je zřejmý z grafického znázornění:

Graf č. 15

Pozn.: Pouze výdaje kapitoly MPSV (dávky sociálního zabezpečení, SVP, výdaje na politiku zaměstnanosti); údaje podle pokladního plnění státního rozpočtu.

Výdaje na objemově nejvýznamnější druhy dávek sociálního zabezpečení vyplácené orgány MPSV a jejich porovnání s rokem 1993 jsou uvedeny v tabulce (bez výdajů na státní vyrovnávací příspěvek):

Tabulka č. 18

Výše výdajů na dávky sociálního zabezpečení a státní vyrovnávací příspěvek byla ovlivněna demografickými faktory (počet obyvatel pobírajících důchody, počet nezaopatřených dětí a nově narozených dětí), nemocností nemocensky pojištěné populace a zákonnými úpravami dávek sociálního zabezpečení.

Zásadní úpravy dávek v uplynulém roce byly provedeny jako kompenzace zvyšujících se životních nákladů. K úpravám se přistoupilo po naplnění zákonných předpokladů, tj. odpovídajícího růstu životních nákladů. Došlo i k dalším změnám ve výplatách dávek (např. připojení státního vyrovnávacího příspěvku k důchodu, zvýšení pohřebného, atd.).

Jednalo se o tyto úpravy dávek sociálního zabezpečení:

- s účinností od 1.12.1994 byly zákonem č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995, zvýšeny vyplácené důchody o 5 % a o pevnou částku 420 Kč měsíčně (z toho představovalo 220 Kč sloučení státního vyrovnávacího příspěvku s důchodem). Spolu se zvýšením důchodů již vyplácených bylo tímto zákonem stanoveno zvýšení důchodů přiznávaných v prosinci 1994 o 36,5 % a důchodů přiznávaných v roce 1995 o 32 %. Zvýšeny byly dále vdovecké důchody na 1 000 Kč a nejvyšší výměry úhrnu důchodů o 300 Kč;

- v 1. čtvrtletí byly zákonem č. 41/1994 Sb. zvýšeny hranice důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu pro jednotlivce na 2 040 Kč a pro dvojici na 3 520 Kč měsíčně a sociální důchody. Rovněž tyto důchody byly závěrem roku zvýšeny o pevné částky;

- od října byl zákonem č. 182/1994 Sb., kterým se zvyšuje státní vyrovnávací příspěvek nezaopatřeným dětem a některé další sociální dávky, zvýšen příplatek k přídavkům na děti a k výchovnému pro zdravotně postižené děti, zaopatřovací příspěvek pro děti a rodiny vojáků, kteří vykonávají základní a civilní službu na výživu a na úhradu za užívání bytu, pohřebné (z částky 1000 Kč na 3 000 Kč), státní vyrovnávací příspěvek pro děti z rodin, kde příjem na člena rodiny nepřesahuje 1,5 násobek životního minima a dětem z rodin důchodců z částky 220 na 320 Kč.

- nařízením vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky, se zvýšil od 1.2.1994 rodičovský příspěvek na 1 500 Kč za měsíc, k jeho dalšímu zvýšení došlo od 1. října (celkem o 240 Kč, z toho 140 Kč představuje připojení SVP). Podpora při narození dítěte se od stejného data zvýšila na 4 500 Kč.

Vývoj jednotlivých dávek sociálního zabezpečení lze charakterizovat takto:

1. přes stagnující počet vyplácených důchodů (k 31. 12. 1994 bylo vypláceno 3 051 tis. důchodů) se zvýšily výdaje na důchody o cca 10 mld Kč. Objem výdajů byl ovlivněn plným promítnutím zvýšení důchodů z listopadu r. 1993 a novými úpravami důchodů provedenými v roce 1994 (procentní zvýšení důchodů, zvýšeni nejvyšších výměr úhrnu důchodů, vdoveckých důchodů, změna výplaty státního vyrovnávacího příspěvku na pevnou částku a zvýšení důchodů o pevnou částku 200 Kč, které se uskutečnily od 1. 12. 1994, zvýšení hranic důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, od února 1994). U starobních důchodů se k 31.12.1994 zvýšila průměrná výše důchodu na 3 202 Kč měsíčně (vč. SVP) a byla o 561 Kč vyšší než ke konci roku 1993

2. vysoký nárůst výdajů na nemocenské o téměř 4 mld proti roku 1993 vyplynul především ze zvýšení hranice průměrné denní hrubé mzdy, ze které se stanoví nemocenské, ze 190 na 270 Kč od 1.1. 1994 a z rostoucího procenta pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (v roce 1994 dosáhlo toto procento 5,90 a zvýšilo se oproti předchozímu roku o 0,60 bodu)

3. výdaje spojené s výplatou přídavků na děti vzrostly proti předchozímu roku o 2,7 mld Kč, což vyplynulo z jejich úpravy v závěru roku 1993, podle které jsou vypláceny v částkách diferencovaných podle věku dítěte

4. na rodičovských příspěvcích bylo vyplaceno o 740 mil. Kč více než v roce 1993. Růst vyplynul ze zvýšení příspěvků od února a opětovně od října loňského roku

5. výdaje na peněžitou pomoc v mateřství mírně zvýšené proti roku 1993 (o 109 mil. Kč) byly ovlivněny zvýšením denní hranice mzdy pro stanovení této dávky a zvyšující se průměrnou mzdou žen odcházejících na mateřskou dovolenou.

Na státní vyrovnávací příspěvek (SVP) bylo z výdajů kapitoly MPSV v porovnání s předchozím rokem vynaloženo o 2,4 mld Kč méně. Do těchto výdajů byly v roce 1993 zahrnuty výdaje na jednorázový přídavek vyplacený nezaopatřeným dětem v příjmově slabých rodinách, což se v roce 1994 již neopakovalo. Kromě toho byly v roce 1994 uzákoněny úpravy, podle kterých byl SVP, vyplácený důchodcům a příjemcům rodičovského příspěvku, sloučen s těmito dávkami, což vedlo k dalšímu snížení objemu výdajů. Výše SVP byla v roce 1994 s účinností od 1. října dále výrazněji diferencována ve prospěch sociálně slabých rodin (zvýšení z částky 220 na 320 Kč měsíčně v rodinách s průměrným příjmem na 1 osobu do 1,5 násobku životního minima). Z celkového státního vyrovnávacího příspěvku ve výši 10,6 mld Kč bylo podle současných odhadů vyplaceno důchodcům 6,4 mld Kč a nezaopatřeným dětem 4,2 mld Kč.

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, stanovené ve schváleném rozpočtu ve výši 5 473 mil. Kč, byly ve skutečnosti čerpány ve výši 2 572 mil. Kč, což bylo o 397 mil. Kč více než v roce 1993. Z celkové částky bylo vynaloženo na

- pasivní politiku zaměstnanosti 1 844 mil. Kč: průměrná výše příspěvku před nástupem do zaměstnání činila 1 805 Kč. Podíl nezaměstnaných pobírajících příspěvek na celkovém počtu nezaměstnaných se v průběhu roku 1994 pohyboval v rozmezí 45 - 48 %. Průměrný počet nezaměstnaných představoval v uplynulém roce 172 064 osob;

- aktivní politiku zaměstnanosti 728 mil. Kč: pokračoval trend poklesu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, proti roku 1993 bylo vydáno méně o 30 mil. Kč. Pozitivním jevem je zvýšení výdajů na rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a výdajů na chráněné dílny a pracoviště pro zdravotně postižené občany:

Tabulka č.19

V ostatních kapitolách státního rozpočtu bylo na sociální zabezpečení vynaloženo dalších 3,7 mld Kč, především v kapitole ministerstva obrany (1.9 mld Kč) a v kapitole ministerstva vnitra (1,7 mld Kč). V těchto kapitolách byly dvě třetiny všech dávek (celkem 2,4 mld Kč) použity na výplaty důchodů. Vysoký podíl důchodových dávek u ministerstva obrany byl ovlivněn zvýšenou odchodovostí vojáků z povolání z armády v souvislosti se snižováním počtů v důsledku její transformace.

V rámci systému sociálního zabezpečení je část činností na tomto úseku zabezpečována prostřednictvím územních orgánů.

Jedná se převážně o

- zabezpečení ústavní sociální péče, tzn. klasické domovy důchodců, včetně ústavů pro zdravotně a mentálně postižené dospělé i děti,

- zabezpečení pečovatelské služby pro občany,

- poskytování dávek sociální péče sociálně potřebným, ale i zdravotně postiženým občanům.

Celkem bylo v roce 1994 na tyto účely územními orgány vynaloženo 3,6 mld Kč.

2.2. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva

Do této skupiny patří výdaje na odvětví poskytující služby obyvatelstvu, a to jak na úrovni ústředně řízené sféry, tak na úrovni místní. Rozhodujícími odvětvími jsou především zdravotnictví, školství a kultura. Výdaje na tyto služby jsou zahrnuty v rozpočtové skupině 4.

Dále je uveden přehled o vývoji neinvestičních výdajů vynaložených ze státního rozpočtu na společenskou spotřebu obyvatelstva celkem a podle jednotlivých základních odvětví.

Tabulka č.20

Z uvedeného přehledu je patrný nárůst neinvestičních výdajů proti předchozímu roku v odvětvích školství a kultury. Výdaje státního rozpočtu do těchto dvou odvětví vzrostly téměř o 2 mld Kč.

V ostatních výdajích této skupiny jsou zahrnuty výdaje poskytnuté v roce 1994 z ostatních rozpočtových kapitol, vč. kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Stručná charakteristika vývoje neinvestičních výdajů veřejných rozpočtů v rozhodujících odvětvích poskytujících služby obyvatelstvu je uvedena v následujících částech zprávy.

Zdravotnictví

Neinvestiční výdaje na zdravotnictví hrazené z veřejných rozpočtů se v roce 1994 vyvíjely takto:

Tabulka č.21

Z celkových výdajů ve výší 21,2 mld Kč představuje 14,3 mld Kč příspěvek státního rozpočtu Všeobecné zdravotní pojišťovně a dalším zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám na úhradu pojistného za občany, za něž pojistné hradí stát.

Zdravotní péče je počínaje rokem 1993 financována prostřednictvím zdravotních pojišťoven. V roce 1994 působila na území České republiky Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) a 25 dalších, zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.

Pojistné plány těchto pojišťoven byly v roce 1994 plněny takto:

Tabulka č.22

Finanční prostředky, hrazené ze státního rozpočtu na pojištěnce všeobecného zdravotního pojištění, za které je plátcem pojistného stát, byly schváleny rozpočtem na rok 1994 ve výši 12,9 mld Kč. Skutečně bylo vyčerpáno 14,3 mld Kč, tj. 110,9 %. V celkovém čerpání je však zahrnuto 885 mil. Kč, které představují doúčtování za rok 1993, takže plnění vztahující se k roku 1994 dosáhlo pouze výše 13,4 mld Kč, což představuje 103,8 % z rozpočtované částky. Vyšší plnění bylo způsobeno tím, že kategorie státem hrazených pojištěnců představovala v roce 1994 více osob, než byl původní předpoklad.

Na vlastním pojistném (před přerozdělením) bylo vybráno 50 mld Kč, z toho Všeobecnou zdravotní pojišťovnou 32,5 mld Kč a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami 17,5 mld Kč.

Výdaje na zdravotní péči byly v roce 1994 o 21,6 % vyšší než v roce 1993.

Vlastní výdaje, zahrnuté v kapitolách zdravotnictví veřejných rozpočtů, dosáhly v roce 1994 téměř 6,9 mld Kč, což je o 0,9 mld Kč více než v roce 1993 a představuje nárůst o 15 %.

Uvedený nárůst byl ovlivněn především posílením rozpočtu kapitoly o prostředky převedené v průběhu roku z kapitoly VPS; jedná se o rozpuštění rezervy na humanitární účely ve zdravotnictví ve výši 50 mil. Kč a rezervy ve výši 500 mil. Kč na naléhavé investiční akce ve zdravotnictví, uvolněné v souladu s doporučením investiční komise Parlamentu ČR.

Neinvestiční výdaje na zdravotnické organizace ústředně řízené byly čerpány ve výši 3,3 mld Kč, tj. na úrovni rozpočtu po změnách. Proti roku 1993 byly vyšší o více než 0,5 mld Kč. Prostřednictvím kapitoly zdravotnictví byly financovány pouze příspěvky zdravotnickým organizacím na činnosti, které nehradí zdravotní pojišťovny. Jednalo se zejména o příspěvky na provoz středním zdravotnickým školám, léčebnám dlouhodobě nemocných, prostředky na granty, prevenci AIDS, protidrogový program, monitoring zdravotního stavu obyvatelstva, provoz letecké záchranné služby, činnost středisek Územní záchranné služby, apod. Dále byly poskytnuty prostředky na projekty občanských sdružení zdravotně postižených občanů, na činnost soukromých a církevních zdravotnických škol, apod.

V průběhu roku 1994 bylo z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy převedeno do působnosti ministerstva zdravotnictví občanské sdružení Horská služba.

Výdaje na zdravotnictví v působnosti okresních úřadů a obcí se proti roku 1993 zvýšily o 320 mil. Kč. Jde o 10 % nárůst, který je v relaci s běžným meziročním trendem.

Školství

Neinvestiční výdaje do odvětví školství dosáhly v roce 1994 téměř 48 mld Kč a byly proti roku 1993 vyšší téměř o 2 mld Kč, tj. o 4,2 %.

Tabulka č. 23

V roce 1994 pokračoval v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy proces přechodu organizací z rozpočtové na příspěvkovou hospodářsko-právní formu. Na základě doložených požadavků MŠMT a podle jednotlivých usnesení vlády bylo provedeno celkem 51 rozpočtových opatření, která se týkala převážně přesunů neinvestičních a investičních výdajů mezi rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi. Objem přesunu finančních prostředků z tohoto titulu činil 4,4 mld Kč. Další změny se týkaly přesunů z jiných rozpočtových kapitol (např. kapitoly ministerstva zdravotnictví bylo do kapitoly MŠMT převedeno 3,5 mil. Kč na realizaci projektů "Národní plán obnovy a podpory zdraví" a na kurzy rodinné a sexuální výchovy) a posílení příspěvků na dotace občanským sdružením v působnosti MŠMT.

Z kapitoly Všeobecná pokladní správa byla mj. uvolněna částka 403 mil. Kč na provedení platových úprav podle zákona č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, a na provedení změn vyplývajících z navazujících nařízení vlády a dále částka 295 mil. Kč na neinvestiční výdaje učňovského školství v souladu s dohodou o rozdělení prostředků na tyto účely.

Celkové neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací, stanovené pro kapitolu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, byly čerpány na 98,7 % a jejich výše v porovnání s rokem 1993 vzrostla o 1,4 mld Kč. Čerpání příspěvku příspěvkovým organizacím na provoz za rok 1994 ve srovnání s rokem 1993 vzrostlo o dalších 3,4 mld Kč a dosáhlo výše 13 mld Kč (v roce 1993 vzrostly tyto prostředky proti předchozímu roku více než trojnásobně). Tento vývoj potvrzuje výrazný přechod škol a školských organizací z rozpočtové na příspěvkovou formu hospodaření. V uplynulém roce bylo nově zřízeno 5 přímo řízených příspěvkových organizací - Komise J. W. Fulbrighta, Pedagogická centra v Ostravě, Plzni a Hradci Králové a Agentura pro mezinárodní spolupráci ve vědě a technologiích. Přechod na příspěvkovou formu hospodaření pokračoval v rámci regionálního školství (základní a střední školy), z celkového počtu 23 vysokých škol hospodařily v roce 1994 čtyři jako příspěvkové.

V rámci rozpočtu kapitoly byly formou tzv. ostatních příspěvků poskytovány i dotace soukromým a církevním školám. Dotace soukromým školám činila v roce 1994 celkem 907 mil. Kč (v roce 1993 to bylo 637 mil. Kč), církevním školám, jejichž zřizovateli jsou církve nebo náboženské společnosti, byl poskytnut příspěvek v celkové výši 193 mil. Kč (v roce 1993 to bylo 131 mil. Kč). Tento typ škol představuje nejmenší podíl na celkovém objemu příspěvku.

Na činnost rozpočtových a příspěvkových organizací řízených územními orgány bylo vynaloženo 9,2 mld Kč, tj. o 0,6 mld Kč více než v předchozím roce. Tyto prostředky sloužily zejména k financování běžného provozu školských zařízení. Některé obce dále využily možnosti dané novelou školského zákona č. 190/93 Sb., která umožňuje obcím vybírat příspěvky od rodičů na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a školních klubů.

Kultura

Vývoj neinvestičních výdajů vynakládaných veřejnými rozpočty do odvětví kultury ukazuje následující přehled:

Tabulka č. 24

Celkem bylo v roce 1994 vynaloženo z veřejných rozpočtů na zabezpečení činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací v oblasti kultury o 1,2 mld Kč, tj. o 22 % více než v předchozím roce.

Prostředky kapitoly ministerstva kultury byly vedle zabezpečení činnosti přímo řízených organizací a vlastního aparátu ministerstva použity na podporu kulturních aktivit občanských sdružení i činnosti církví a náboženských společností. Dále pak na opravy, údržbu a rekonstrukce významných kulturních památek v majetku státu, v majetku církví i fyzických osob a na další kulturní akce. Rozpočet kapitoly obsahoval rovněž prostředky na havarijní opravy architektonicky významných památkových objektů, které byly čerpány ve výši 45 mil. Kč.

V průběhu roku byl rozpočet kapitoly ministerstva kultury posílen z účelové rezervy státního rozpočtu o 275 mil. Kč, určených na Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a o 25 mil. Kč na výkup předmětů kulturní hodnoty. Dále došlo např. ke zvýšení prostředků o 20,7 mil. Kč, které byly určeny na tisk vydavatelům národnostních menšin.

Mimoto ve skutečně vykázaných neinvestičních výdajích rozpočtových organizací je zahrnuto použití prostředků získaných z loterie MATES ve výši 11,5 mil. Kč (tyto prostředky nebyly obsaženy ve schváleném rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly na rok 1994). Z uvedené částky bylo v souladu s rozhodnutím komise pro hospodaření s finančními výnosy této loterie vynaloženo na obnovu a opravy kulturních památek 5,3 mil. Kč celkem na 54 akcí (např. Strahovský klášter premonstrátů 520 tis. Kč, zámek v Bruntále 400 tis. Kč, zámecký park ve Vlašimi 150 tis. Kč; u ostatních akcí se jednalo většinou o částku 100 tis. Kč).

V působnosti okresních a obecních úřadů vzrostly neinvestiční výdaje na kulturu o cca 20 % a byly využity především na církevní kulturní památky, na památkovou péči, divadla a klubová zařízení a na nakladatelskou a vydavatelskou činnost.

2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu státu

Výdaje na veřejnou spotřebu státu zahrnují výdaje vynakládané do ostatních odvětví, zejména do hospodářství, rozvoje vědy a techniky, dále výdaje na obranu a bezpečnost a na státní správu. Podíl těchto výdajů představoval v roce 1994 cca 1/4 celkových neinvestičních výdajů státního rozpočtu.

Z nich podstatnou část představují výdaje na obranu a bezpečnost. Ty se v roce 1994 vyvíjely takto:

Tabulka č.25

*) zahrnuje neinvestiční výdaje kapitoly ministerstva vnitra, BIS, ministerstva dopravy (železniční policie) u ministerstva spravedlnosti (vězeňská služba)

Hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu v kapitole ministerstva obrany v roce 1994 probíhalo v období postupující transformace Armády ČR a definování jejích cílů do programových prvků vážících na sebe rozpočtové náklady s časovou perspektivou deseti let. Schválený a v průběhu roku upravený rozpočet sice neumožnil zahájit proces zásadního přezbrojení a modernizace výzbroje a technických prostředků Armády ČR, byly však zabezpečeny základní potřeby pm činnost a život vojsk, včetně postupné modernizace v oblastech, jež jsou základem kompatibility s vojsky NATO, tj. především v oblasti spojovacích prostředků, informatiky, velení vojskům, systémů řízení letového provozu, apod.

Vytvořením finančních expozitur na teritoriálním principu došlo k zjednodušení finančních toků a vytvoření příznivějších podmínek pro přechod finančního hospodařeni v resortu na obecné finanční standardy, včetně přechodu na systém podvojného účetnictví.

Neinvestiční výdaje ministerstva obrany, stanovené schváleným rozpočtem na rok 1994 ve výši 23,5 mld Kč (bez výdajů na sociální zabezpečení), byly v průběhu roku realizovanými rozpočtovými opatřeními upraveny na částku 23,4 mld Kč.

Ve skutečnosti zůstalo z této částky nevyčerpáno 71 mil. Kč, plnění činilo 99,7 % upraveného limitu.

Rozhodující položkou neinvestičních výdajů byly materiálové výdaje. Jejich čerpáním v rozsahu více než 8 mld Kč byly pokryty hlavní cíle definované Koncepcí výstavby AČR v oblasti spojovací techniky a informatiky, nezbytný provozní materiál a náhradní díly pro zabezpečení chodu Armády ČR. Na výdajích v oblasti služeb a výdajů nevýrobní povahy (4,3 mld Kč) se nejvíce podílelo zdravotní a sociální pojištění ve výši 2,5 mld Kč.

Původní limit mzdových prostředků kapitoly byl v průběhu roku navýšen k pokrytí nového mzdového systému, uplatněného v resortu k 1.4.1994. Z použitého objemu mzdových prostředků byl zabezpečen stanovený meziroční nárůst, přičemž stejným poměrem bylo navýšeno i služné vojáků základní služby; mzdové prostředky nevyčerpané do konce roku byly vázány. V důsledku zvýšené odchodovosti vojáků z povolání vlivem snižování počtů Armády ČR byl upraven a ke konci roku i překročen limit dávek sociálního zabezpečení. Výrazný nárůst zaznamenaly především dávky vážící se ze zákona na skončení služebního poměru, tj. odchodné a příspěvek za výsluhu let.

Přestože v reálném vyjádření nedošlo ke zvýšení rozpočtu kapitoly ministerstva obrany proti roku 1993, podařilo se zvýšit efektivnost vynakládání výdajů jejich nasměrováním do perspektivních cílových programů, jež budou podle vládou projednané Koncepce výstavby Armády ČR tvořit základ armádního mechanismu, schopného integrace s evropskými bezpečnostními mechanismy.

Neinvestiční výdaje kapitoly ministerstva vnitra na rok 1994 v rozpočtové skupině 5 byly (bez výdajů na sociální zabezpečení) stanoveny částkou 14,8 mld Kč. Po promítnutí rozpočtových opatření, provedených na základě delimitací, organizačních změn, zohledněním materiálních a mzdových potřeb, byl rozpočet zvýšen o 1,5 mld Kč. Celoroční čerpání dosáhlo částky 16,4 mld Kč, což představuje plnění převyšující o 0,2 % upravený rozpočet.

V oblasti mzdových prostředků, které představují 42,3 % celkových neinvestičních výdajů, byl v průběhu minulého roku v návaznosti na usnesení vlády č. 159 ze dne 30. 3. 1994 vyplacen policistům další plat, což ve svém důsledku zapříčinilo nedostatek prostředků na platy policistů za měsíc prosinec 1994. Proto na tento účel byly se souhlasem ministra financí použity prostředky ze schváleného rozpočtu ministerstva vnitra na rok 1995. Ve vztahu k vyplaceným mzdovým prostředkům bylo na zdravotní a sociální pojištění á státní politiku zaměstnanosti vydáno 2,6 mld Kč.

Objem 4,2 mld Kč vynaložený na materiálně technické zabezpečení umožnil pouze prostou obměnu technických prostředků, nikoliv jejich modernizaci. V oblasti oprav a údržby objektů byly hrazeny práce odstraňující především havarijní stavy a zabezpečující hygienické, požární a bezpečnostní předpisy.

Hospodaření příspěvkových organizací resortu lze hodnotit jako vcelku velmi úspěšné - bylo docíleno snížení nákladů na zajištění zdravotní péče o pracovníky resortu, zlepšila se úroveň a dostupnost ambulantní odborné zdravotní péče, přitom bylo dosaženo vyšších výnosů.

Celkově lze konstatovat, že přidělené rozpočtové prostředky v roce 1994 v podstatě zabezpečily pouze nezbytné potřeby pro činnost jednotlivých úseků resortu.

I přes překročení upraveného rozpočtu celkových výdajů kapitoly o téměř 10 mil. Kč bylo v důsledku přeplnění rozpočtu příjmů dosaženo zlepšení salda vztahů ke státnímu rozpočtu o 127 mil. Kč.

V kapitole Bezpečnostní informační služby byly schváleným rozpočtem stanovené neinvestiční výdaje (bez výdajů na sociální zabezpečení) ve výši 492 mil. Kč rozpočtovými opatřeními provedenými v průběhu roku sníženy na 464 mil. Kč. Skutečné čerpání těchto výdajů k 31.12.1994 dosáhlo 461 mil. Kč a bylo tak splněno na 99,4 % upraveného rozpočtu.

Rozpočtová opatření provedená v průběhu roku znamenala snížení rozpočtu neinvestičních výdajů rozpočtových organizací z titulu vázání mzdových prostředků připadajících na platové tarify za neobsazená funkční a pracovní místa ve smyslu usneseni vlády č.159 ze dne 30.3. 1994 a tomu odpovídajícího pojistného sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dále z důvodu upřesnění potřeb vyplácení dávek sociálního zabezpečení.

Na nedočerpání upraveného rozpočtu neinvestičních výdajů se podílí zejména úspora mzdových prostředků, méně významných úspor bylo dosaženo i v ostatních seskupeních položek výdajů.

Neinvestiční výdaje na vězeňskou službu dosáhly v roce 1994 objemu 2,3 mld Kč a v porovnání s předchozím rokem vzrostly cca o 0,4 mld Kč.

Tento nárůst byl vyvolán narůstajícím počtem vězňů a zprovozňováním nových nebo rekonstruovaných ubytoven pro vězně. S přihlédnutím k těmto potřebám byl proto také v průběhu roku zvýšen původně schválený rozpočet o cca 100 mil. Kč.

Zhruba 50 % celkových neinvestičních výdajů na vězeňskou službu tvořily v uplynulém roce mzdové výdaje. V jejich výši se odrazily především dopady realizace platové úpravy podle zákona č. 40/94 Sb. a nové úpravy odměňování ve Vězeňské službě podle nařízení vlády č. 79/94 Sb. Další výdaje souvisely zejména s čerpáním výdajů na zdravotní a sociální pojištění příslušníků vězeňské služby i občanských zaměstnanců.

Těžiště věcných výdajů ve vězeňství představují především prostředky na zajištění celodenního provozu věznic a vazebních věznic (zabezpečení střežení, ubytování a stravování), a to při rostoucích počtech vězňů. V rámci výdajů na opravy a údržbu byly provedeny opravy řady vězeňských objektů a opravy spojovací techniky a signalizace ve věznicích pro zajištění bezpečnosti a ochrany objektů.

Z ostatních výdajů této skupiny mají větší význam dále výdaje na soudy a státní zastupitelství. Tyto výdaje (bez výdajů na státní správu) dosáhly objemu 2,5 mld Kč. V porovnání s rokem 1993 byly vyšší 0,5 mld Kč.

Tabulka č.26

Uvedený přehled zahrnuje neinvestiční výdaje soudů a prostředky související se začleněním organizací bývalého resortu Generální prokuratury do resortu ministerstva spravedlnosti v návaznosti na transformaci bývalých organizací prokuratury ve státní zastupitelství, jejichž soustava byla zřízena zákonem č. 283/93 Sb., o státním zastupitelství, s účinností od 1.1.1994. Ke stejnému datu došlo dále k začlenění bývalých vojenských soudů do soustavy obecných soudů, současně byly transformovány bývalé vojenské prokuratury ve státní zastupitelství a tím začleněny rovněž do resortu spravedlnosti.

Objem výdajů zahrnutý ve schváleném rozpočtu na rok 1994 byl v průběhu roku posílen o finanční prostředky, které zajistily potřeby spojené s realizací zákona o soudní rehabilitaci ve výši 125-mil. Kč. Odškodnění osob podle tohoto zákona bylo prováděno kombinovaně - ze státního rozpočtu formou hotovostní a dále formou dluhopisů. Odškodnění v hotovosti činilo v kapitole ministerstva spravedlnosti 110 mil. Kč a odškodněno bylo celkem 9 027 osob. Státní dluhopisy byly přiděleny v hodnotě 136 mil. Kč.

Věcnými výdaji u soudů a státních zastupitelství jsou zajišťovány provozní potřeby jednotlivých organizací. Podstatnou část věcných výdajů tvoří výdaje na sociální a zdravotní pojištění a zákonné nároky účastníků řízení před soudy a státními zastupitelstvími, tj. např. výdaje na znalečné, tlumočné, odměny ustanoveným obhájcům, odměny notářům - soudním komisařům. Výdaje související s rozhodovací činností soudů a státních zastupitelství jsou přímo odvislé od stálého růstu potu věci vyřizovaných soudy a státními zastupitelstvími všech stupňů.

Vývoj čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře

Ve státním rozpočtu schváleném na rok 1994 byly rozpočtovány mzdové prostředky ve výši 36 751,6 mil. Kč.

V průběhu roku 1994 došlo k úpravám, z nichž nejvýznamnější byly

- úprava o mzdové prostředky resortu obrany ve výši 7 192 mil. Kč, které ve schváleném rozpočtu byly zahrnuty v neinvestičních výdajích,

- uvolnění částky 1 093 mil. Kč mzdových prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa k zajištění dopadu zákona č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,

- převod organizací v resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z rozpočtové do příspěvkové sféry ve výši 3 732 mil. Kč.

Upravený rozpočet činil 41 618,6 mil. Kč. K zajištění dopadu novely zákona č. 143/1992 Sb., kromě prostředků uvolněných z VPS, souhlasilo MF s použitím prostředků Fondu odměn ve výši 247 mil. Kč.

Ve schváleném i upraveném rozpočtu roku 1994 je uváděna částka 202 tis. Kč jako mzdové prostředky BIS. Vzhledem k utajení nejsou ve státním rozpočtu a ve státním závěrečném účtu mzdové prostředky BIS samostatně uváděny. Uvedená částka představuje pouze zvýšení, které pro tuto kapitolu odsouhlasila Poslanecká sněmovna při projednávání státního rozpočtu na rok 1994. Z tohoto důvodu je další srovnání prováděno k upravenému rozpočtu sníženému o 202 tis. Kč, tj. k částce 41 618,4 mil. Kč.

Mzdové prostředky byly ve skutečnosti čerpány ve výši 40 277,1 mil. Kč, tj. na 96,8 %. Z nečerpané částky 1 341,3 mil. Kč se váží mzdové prostředky za neobsazená pracovní místa podle usnesení vlády č. 159/1994 ve výši 129,9 mil. Kč. Výjimku z vázání mzdových prostředků za neobsazená místa povolil ministr financí v 5 případech:

- u ministerstva vnitra v souvislosti se zvýšeným čerpáním k překlenutí posunu výplatního termínu o kalendářní měsíc na základě zákona č. 40/ 1994 Sb.,

- u ministerstva spravedlnosti dodatečným souhlasem k úhradě překročení mzdových prostředků u Vězeňské služby rovněž z důvodu překlenutí posunu výplatního termínu o kalendářní měsíc,

- u Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k zmírnění dopadu platových úprav,

- u ministerstva zemědělství k zajištění výplaty odměn komisí ministerstva a odměn za odborné posudky a expertízy na úseku lesního hospodářství a ochrany zvířat,

- u ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za neobsazená místa pedagogických pracovníků. Výjimka byla podmíněna doložením skutečného počtu pedagogických pracovníků a počtu neobsazených pedagogických míst, včetně příslušných mzdových prostředků, ve státním závěrečném účtě. Tuto podmínku ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nesplnilo.V rámci resortu vykázalo vázání pouze za neobsazená místa vlastního ministerstva.

Z úspory mzdových prostředků a věcných výdajů resortů souhlasí MF s převodem 182,8 mil. Kč do Fondu odměn.

K překročení závazného objemu mzdových prostředků došlo u několika resortů z těchto důvodů:

- u ministerstva vnitra byl v průběhu roku 1994 v návaznosti na usnesení vlády č. 159/1994 vyplacen další plat k překlenutí posunu výplatního termínu o kalendářní měsíc na základě zákona č. 40/1994 Sb. To ve svém důsledku zapříčinilo nedostatek prostředků na platy policistů v měsíci prosinci. Zvýšené náklady byly kryty částečně z uvolněných vázaných prostředků za neobsazená místa a kromě toho došlo k absolutnímu překročeni objemu mzdových prostředků o 5,4 mil. Kč,

- u ministerstva spravedlnosti došlo k překročení objemu mzdových prostředků u Vězeňské služby, rovněž především z důvodu posunu výplatního termínu. K úhradě zvýšených mzdových nákladů dodatečně požádal ministr spravedlnosti o prominutí vázání mzdových prostředků za neobsazená místa ve výši 30,9 mil. Kč. Ministr financí vyslovil dodatečný souhlas s prominutím vázání. Přesto došlo k absolutnímu překročení objemu mzdových prostředků o 8,1 mil. Kč,

- ministerstvo životního prostředí vykázalo překročení objemu mzdových prostředků zhruba o 1 mil. Kč a ministerstvo zemědělství o 17,8 mil. Kč. Obě překročení jdou na vrub povoleného čerpání z Fondu odměn k zajištění dopadu platových úprav.

Naproti tomu větší nečerpání mzdových prostředků vykázalo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které v rozpočtové sféře nedočerpalo mzdové prostředky o 1 018 mil. Kč. Tato úspora byla použita převážně na krytí věcných výdajů.

V ústředních orgánech státní správy jsou počty zaměstnanců, mzdové prostředky celkem, z toho ostatní osobní náklady, schvalovány vládou jako závazné limity regulace zaměstnanosti.

Počty zaměstnanců pro rok 1994 byly schváleny ve výši 8 663 osob. V průběhu roku došlo:

- k 1. 1. ke zrušení Generální prokuratury, počet 230 zaměstnanců byl převeden do státního zastupitelství, které není ústředním orgánem,

- k 1. 4. ke zrušení Českého úřadu bezpečnosti práce jako ústředního orgánu a tohoto resortu jako samostatné kapitoly státního rozpočtu, organizace byly převedeny do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí,

- ke zvýšení počtu zaměstnanců ministerstva práce a sociálních věcí převodem 7 zaměstnanců (v ročním průměru o 5 zaměstnanců) z Českého úřadu bezpečnosti práce a ke zvýšení o 18 zaměstnanců (v ročním průměru o 5 zaměstnanců) podle usnesení vlády č. 432/1994 k organizačnímu zabezpečování výplaty dávek státní sociální podpory.

Upravený počet zaměstnanců ústředních orgánů státní správy činil 8 406 osob, skutečný počet 7 910 osob, což představuje plnění na 94,1 %. Nenaplněno zůstalo 496 pracovních míst.

Mzdové prostředky celkem byly schváleny ve výši 1 149 mil. Kč. V průběhu roku se v nich promítly zejména změny z titulu výše uvedených změn v počtech zaměstnanců a dále uvolnění částky 73,5 mil. Kč mzdových prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa a částky 7,9 mil. Kč z vázaných úspor v rámci kapitol ministerstva hospodářství a ministerstva dopravy k zajištění dopadu zákona č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. V těchto částkách je zahrnuto i zvýšení platů ministrů v celkové výši 883 tis. Kč.

Ve skutečnosti byly mzdové prostředky čerpány ve výši 1 144 mil. Kč, tj. na 96,4 %. Z nečerpané částky 43 mil. Kč se váží mzdové prostředky za neobsazená pracovní místa podle usnesení vlády č. 159/1994 ve výši 28 mil. Kč. Z úspory mzdových prostředků a věcných výdajů souhlasí MF s převodem částky 32,4 mil Kč do Fondu odměn.

Závazný limit mzdových prostředků překročil Český úřad zeměměřický a katastrální v návaznosti na povolení MF čerpat prostředky na dopad platových úprav z Fondu odměn.

Ostatní osobní náklady schválené ve výši 34 mil. Kč a upravené na částku 38 mil. Kč, byly čerpány ve výši 28,6 mil. Kč, tj. na 74,7 %.

V ústředně řízených orgánech a organizacích státní správy, tj. v orgánech a organizacích, které jsou podřízeny ústředním orgánům státní správy, nebyly počty zaměstnanců a objem mzdových prostředků stanoveny závazně vládou. Těmto organizacím stanovil závazné limity v rámci závazného rozpočtového ukazatele mzdových prostředků zřizovatel.

V roce 1994 činil skutečný počet zaměstnanců těchto orgánů a organizací 57 272 osob, mzdové prostředky celkem byly čerpány ve výši 6 434 mil. Kč. Vázání mzdových prostředků za. neobsazená místa podle usnesení vlády č. 159/1994 uvedly resorty ve výší 72 mil. Kč, z úspory mzdových prostředků a věcných výdajů souhlasí MF s převodem částky 129,7 mil. Kč do Fondu odměn. Podle propočtů ministerstva financí byly počty zaměstnanců naplněny na 94,4 % a mzdové prostředky čerpány na 95,2 %.

Ve mzdových prostředcích rozpočtových organizací, schválených ve státním rozpočtu na rok 1994, byl promítnut mzdový nárůst v průměru 12 %. O dalších 3,6 % se mzdový nárůst zvýšil v důsledku uvolnění prostředků z kapitoly VPS a uvolnění prostředků z Fondu odměn na platové úpravy.

V nárůstu objemu mzdových prostředků proti skutečnosti roku 1993 o 11,7 % se kromě růstu průměrných platů promítá i zvýšení počtu zaměstnanců, a naopak snížení způsobené zrušením některých organizací, převody organizací z rozpočtové do příspěvkové sféry, příp. nečerpáním mzdových prostředků.