Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

a) Daň z přidané hodnoty

Vývoj daně z přidané hodnoty v roce 1993 a 1994 je zřejmý z následujícího přehledu:

Tabulka č.10

Inkaso podle jednotlivých měsíců ukazuje graf:

Celoroční inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) činilo 85,9 mld Kč, což představuje 90,9 % objemu rozpočtovaného na rok 1994 ve výši 94,5 mld Kč. V porovnání s rokem 1993, kde je ve výnosu zahrnuta i poměrná část (70 %) inkasa daně z obratu a dovozní daně za rok 1992, se výnos DPH v roce 1994 zvýšil 0 8,8 mld Kč, tj. cca o 11 %.

V plnění daně v průběhu roku je patrná sezonnost, ovlivněná kromě věcných faktorů i platebním kalendářem vyplývajícím z daňových předpisů.

Nižší plnění rozpočtované částky bylo ovlivněno zejména poklesem inkasa za. měsíc únor. Na tento měsíc připadlo vracení nadměrných odpočtů jak měsíčním, tak čtvrtletním plátcům DPH, kteří tyto vratky uplatnili v daňovém přiznání na prosinec, resp. za 4. čtvrtletí předchozího roku. Velký objem uplatněný v nadměrných odpočtech byl dán zejména pořizováním zásob a investic v závěru roku 1993. Obdobně se projevilo i nízké inkaso v srpnu, kde se vedle sezónního vlivu ve stavební výrobě a zemědělství opět výrazně odrazilo vracení nadměrných odpočtů (měsíční i čtvrtletní) nejen již dříve registrovaným plátcům, ale i plátcům nově registrovaným v souvislosti se snížením registračního prahu.

V celkovém výnosu daně se odrazilo i to, že růst ekonomiky se projevuje především v oblastech, kde nedochází ke konečné spotřebě a nemá tedy bezprostřední vliv na výnos DPH. Jde mimo jiné o nárůst investic a vývozu, u nichž je plátci uplatňován odpočet daně a nedochází k reálnému odvodu prostředků do státního rozpočtu.

I v uplynulém roce bylo věnováno mimořádné úsilí daňovým nedoplatkům a zamezení daňovým únikům. Proti roku 1993 se zvýšila četnost kontrol, které zjistily řadu daňových úniků a podvodů, v rámci kontrolní činnosti správců daně bylo plátcům doměřeno na dani 1 940 mil. Kč, na penále bylo předepsáno 1 684 mil. Kč. Nejčastěji jsou signalizovány podvody a daňové úniky na základě falešných daňových dokladů vystavených většinou fingovanými firmami nebo plátci; na základě těchto dokladů jsou uplatňovány odpočty daně a čerpány prostředky ze státního rozpočtu. Prokázání těchto podvodů mnohdy musí být prováděno nejen finančními orgány, ale i orgány činnými v trestním právu. Pozornost byla věnována i problému zkracování tržeb, který se projevuje zejména u různých forem stánkového prodeje. Dosažení potřebných výsledků vyžaduje provázání legislativních opatření v daňové oblasti s potřebnými kroky i mimo tuto oblast.

Druhý rok fungování systému daně z přidané hodnoty prokázal, že se jedná o moderní daň vyhovující tržním podmínkám, zároveň však potvrdil, že zavedení a fungování tohoto systému v praxi je mimořádně obtížným úkolem. V zemích s vyspělou tržní ekonomikou, které přecházely na tento systém nepřímé daně, bylo zavedení daně připravováno několik let početnými týmy odborníků. V našich podmínkách byly příprava a zavedení daně realizovány v podstatě v několika měsících, což si v roce 1994 vyžádalo další zpřesňování zákona o dani z přidané hodnoty.

b) Spotřební daně

Zatímco daň z přidané hodnoty zatěžuje prakticky všechny výrobky a služby, spotřebními daněmi jsou zatíženy ty skupiny výrobků, u kterých se dá předpokládat vzhledem k malé cenové pružnosti poptávky - relativně stálý a pravidelný příjem státního rozpočtu. Jedná se o těchto pět skupin výrobků: uhlovodíková paliva a maziva (především pohonné hmoty), líh a lihoviny, pivo, víno a tabákové výrobky.

Inkaso spotřebních daní činilo:

Tabulka č.11

Podle jednotlivých měsíců:

Spotřební daně byly pro rok 1994 rozpočtovány ve výši 42,1 mld Kč. Rozpočtovaná částka vycházela z výnosu dosaženého v předchozím roce a z předpokládané spotřeby vybraných výrobků v roce 1994 a legislativních zrněn provedených s účinností od 1.1. 1994 zákonem č. 325/1993 Sb.

Skutečný výnos těchto daní dosáhl hodnoty 46,4 mld Kč, proti rozpočtu byl vyšší o 4,3 mld Kč, tj. o 10 %. Tato skutečnost byla ovlivněna jednak růstem spotřeby výrobků podléhajících spotřebním daním, jednak přijatými legislativními změnami, které znamenaly zvýšení sazeb u některých výrobků (u benzinu o cca 50 haléřů na litr a u lihovin o 10 Kč na litr absolutního lihu). Zvýšení sazeb daně u cigaret platí až od 1. července 1994, výnos daně tedy ovlivnilo až ve druhém pololetí. Další změnou schválenou výše uvedeným zákonem je značení některých tabákových výrobků, které by mělo přispět k zamezení daňových úniků, zejména při dovozu cigaret.

Další legislativní opatření zabraňující daňovým únikům bylo schváleno zákonem č. 136/1994 Sb. a týká se značení a barvení minerálních olejů. Toto povinné označení by mělo bránit záměnám některých lehkých topných olejů za motorovou naftu, při nichž byla zkracována spotřební daň i DPH.

Na celkovém inkasu spotřebních daní se v roce 1994 podílely jednotlivé skupiny výrobků podléhajících těmto daním takto:

c) Daň z příjmů právnických osob

Soustava podnikových odvodů byla v systému daní platných od 1. ledna 1993 nahrazena daní z příjmů právnických osob (DPPO).

Z hlediska objemu celoročního výnosu představuje tato daň významný zdroj příjmů státního rozpočtu (téměř 30 % daňových příjmů). Možnosti zrychleného odepisování, možnost umořování ztrát a snížení sazeb mají zároveň zásadní význam pro stimulaci podnikatelských aktivit.

Na dani z příjmů právnických osob bylo v jednotlivých čtvrtletích inkasováno:

Tabulka č.12

Inkaso v jednotlivých měsících dosáhlo:

Z rozpočtované částky 72,9 mld Kč bylo v roce 1994 na dani z příjmů právnických osob vybráno 88,4 %. Absolutně tedy dosáhlo inkaso 64,4 mld Kč. Nesplnění daně činilo 8,5 mld Kč a bylo zhruba poloviční oproti roku 1993. Rozpočtový příjem představuje ve skutečnosti inkaso dvou relativně samostatných komponent: daň placenou poplatníky (zálohy na daň a vyrovnání daně) 56.1 mld Kč a daň sráženou a odváděnou plátci daně (zejména daň z úroků z vkladů) 8,3 mld Kč.

Sezónní výkyvy v inkasu daně z příjmů právnických osob vyplývají z jejího platebního kalendáře. V návaznosti na daňová přiznání je výnos daně z běžných záloh často výrazně korigován vyrovnáním daňové povinnosti poplatníků s dopadem na výši příjmů státního rozpočtu.

Ve výši DPPO za rok 1994 se odráží skutečnost, že hospodářské subjekty se potýkají se značnou platební neschopností. V nižším výnosu této daně se projevuje i vliv faktického odkladu daňových povinností (jednorázová tvorba fondu na opravy na několik let dopředu), jakož i důsledky zavedení nového systému odpisování (prudký meziroční nárůst odpisů zejména při všeobecném uplatňování zrychlené metody u nově pořízeného fixního kapitálu). Nezanedbatelnými vlivy nižšího výnosu této daně byly v neposlední řadě i tvorba rezerv bankovního sektoru a platební nekázeň při dodržování zálohové povinnosti u řady subjektů.

Problémům v inkasu daně z příjmů právnických osob bude i nadále věnována trvalá pozornost. Nezastupitelnou úlohu zde musí sehrát především správci daně. Výrazně lepší plnění daně ve srovnání s rokem 1993 svědčí o tom, že tato daň, postihující nejširší podnikatelské aktivity, je finančními orgány postupně zvládána.

d) Daň z příjmů fyzických osob

Příjmem státního rozpočtu je výhradně ta část daně z příjmů fyzických osob, odvedená plátci daně, která je srážena podle zvláštní sazby (§ 36 zákona o daních z příjmů). Příjmy státního rozpočtu tvoří především daň z úroků z vkladů, dále pak daň z úroků a ostatních požitků z držby cenných papírů, daň z podílů na zisku jiných daňových subjektů a srážková daň z nízkých výdělků od vedlejších zaměstnavatelů.

Daň z příjmů fyzických osob na rok 1994 byla rozpočtována ve výši 4,5 mld Kč, vyinksováno bylo 5,8 mld Kč. Rozhodující část daně (cca 45 % roční skutečnosti) byla získána v 1. čtvrtletí zejména ve vazbě na zdanění úroků z vkladů.

S cílem posílení jejich vlastní příjmové základny byl výnos rozhodující části daně z příjmů fyzických osob - daně ze závislé činnosti a daně z podnikání - ponechán v místních rozpočtech, kde tvoří hlavní zdroj jejich příjmů. V roce 1994 bylo na této úrovni vybráno na dani z příjmů celkem 48,7 mld Kč, což bylo o 12,6 mld Kč více než předpokládal rozpočet. Podrobněji je vývoj této daně komentován v části zabývající se výsledky rozpočtového hospodaření okresních úřadů a obcí.

e) Clo

Vývoj celních příjmů v průběhu roku byl vcelku rovnoměrný, objemově největší inkaso bylo v roce 1994 dosaženo ve 2. a. čtvrtletí.

Výnos cla v jednotlivých čtvrtletích:

Tabulka č.13

Porovnání s rokem 1993 potvrzuje, že clo představuje poměrně stabilní a pravidelný příjem státního rozpočtu.

Rozpočtovaná částka cla 16,9 mld Kč byla překročena o 0,46 mld Kč; rozpočtem schválený objem tak byl splněn na 102,7 %. Příznivý vývoj této příjmové položky souvisí s vysokým objemem dovozů, zejména u zboží obchodního charakteru.

Celní orgány se kromě výběru celních příjmů významnou měrou podílely na inkasu ostatních příjmů daňové soustavy pro státní rozpočet. Jejich prostřednictvím byl vybrán rozhodující objem daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

Podíly jednotlivých komodit na celkovém výnosu cla v roce 1994 ukazuje následující graf (kvalifikovaný odhad GŘC):

Graf č. 7

Největší podíl na inkasovaném clu měly

V rámci odvodu cla do státního rozpočtu je zahrnut i doplatek již zrušené dovozní přirážky, jejíž výnos je zanedbatelný (14,4 mil. Kč). Vybrané clo se týká téměř výhradně obchodního zboží; clo z neobchodního zboží - dárkové zásilky - činilo pouze cca 6,5 mil. Kč.

Na celních příjmech se v roce 1994 nejvíce podílel oblastní celní úřad Praha se svými podřízenými celními úřady, a to 46,3 %.

f) Silniční daň

Rozpočtovaný příjem státního rozpočtu ze silniční daně (2,7 mld Kč) byl překročen o více než 50 %, když skutečný výnos dosáhl více než 4 mld Kč.

Překročení předpokládané výše daně bylo ovlivněno schválenou novelou zákona o silniční dani; ta totiž nezahrnuje některá ustanovení, s nimiž se uvažovalo při schvalování státního rozpočtu na rok 1994 (nebylo např. akceptováno 50 % snížení daně u speciálních vozidel)

g) Majetkové daně

Na majetkových daních (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí) získal státní rozpočet v roce 1994 celkem 2,1 mld Kč, což odpovídalo záměrům v této skupině příjmů.

Vyšší výnos v porovnání s rokem 1993 (kdy bylo vybráno pouze 0,8 mld Kč), lze vysvětlit především postupným nahrazováním dobíhajících notářských poplatků novými daněmi

Graf č. 8

h) Ostatní daňové příjmy

Tato položka zahrnuje daňové příjmy minulé daňové soustavy, zrušené daně a jiné příjmy. Kromě odvodů ze zisku a daně z obratu obsahuje odvod z objemu mezd, důchodovou daň, daň z literární a umělecké činnosti, notářské poplatky aj. Z tohoto titulu získal státní rozpočet celoročně 4,1 mld Kč (vysoká úroveň těchto příjmů v roce 1993 souvisela právě s dobíhajícími příjmy z roku 1992 podle dřívější soustavy).

B. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

V návaznosti na daňovou soustavu platnou od 1.1.1993 je součástí příjmů státního rozpočtu i pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zákonem č. 589/1992 Sb. byl zaveden společný odvod pojistného na důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Schválený rozpočet na rok 1994 počítal s příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 120,1 mld Kč.

Skutečně vybrané pojistné orgány ministerstva práce a sociálních věcí činilo 126,02 mld Kč, v resortech ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti bylo vybráno dalších 3,97 mld Kč. Celkově tedy dosáhl odvod pojistného 129,99 mld Kč a byl téměř o 10 mld Kč vyšší než uvažoval rozpočet.

Přesto, že výběr pojistného značně převýšil rozpočtem předpokládanou částku, nestačilo dosažené inkaso pojistného v roce 1994 (vč. jeho příslušenství, tj. přirážek, pokut a penále) na krytí všech zákonných nároků občanů v sociálním zabezpečení a výdajů v rámci státní politiky zaměstnanosti. Rozdíl mezi výší prostředků získaných do státního rozpočtu a výdaji v této oblasti činil v roce 1994 cca 4,3 mld Kč. Včetně dávek sociální péče vyplácených prostřednictvím územních orgánů pak cca 7,9 mld Kč. V tomto rozsahu byly sociální výdaje hrazeny v rámci kapitol státního rozpočtu z daňových příjmů.

V pozitivním vývoji příjmů z pojistného se odrazil příznivý vývoj vyměřovacích základů. Ty byly ovlivněny jak růstem mezd, tak i vyšším počtem zaměstnanců než se předpokládalo při zpracování rozpočtu. Tato skutečnost se projevila i ve vývoji příjmů z pojistného v jednotlivých čtvrtletích roku:

Tabulka č.14

Z úhrnné částky pojistného bylo vybráno na:

Podíl jednotlivých složek je zřejmý z grafického znázornění:

Graf č. 9

Z částky pojistného vybraného prostřednictvím MPSV, tj. 126,0 mld Kč činilo

K 31.12.1994 činila dlužná částka pojistného, přirážky k pojistnému, pokut a penále celkem 6 272 mil. Kč (jedná se o celkovou dlužnou částku plateb pojistného podle zákona č.589/1992 Sb. v platném znění).

Výše penále vybraného v roce 1994 za dlužné částky činila 2 724 mil. Kč, pokuty představovaly částku 42 mil. Kč.

Vývoj pojistného vybraného orgány MPSV v letech 1993 a 1994 ukazuje následující graf:

C. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, administrativní poplatky, pokuty a penále aj. Z rozpočtované částky 27,9 mld Kč (včetně příjmů z vládních úvěrů) bylo inkasováno 30,4 mld Kč, tj. 109 %.

a) Příjmy z vládních úvěrů

Dosažené příjmy ze splátek vládních úvěrů poskytnutých do zahraničí, z převzatých zahraničních pohledávek od ČSOB a ostatní s nimi související příjmy převýšily v roce 1994 celkově předpokládaný objem těchto příjmů ve schváleném státním rozpočtu.

Tabulka č.15

Příznivý vývoj byl ovlivněn splátkami pohledávek převzatých od ČS4B (v nesměnitelných měnách i ve volných měnách z titulu CDZ), které téměř dvaapůlkrát převýšily rozpočtovanou částku. U pohledávek v nesměnitelných měnách byl největší objem inkas vykázán z Indie a z Turecka, u pohledávek z poskytnutých úvěrů ve volných měnách (CDZ) převažovalo inkaso z Bulharska.

Nesplnění příjmů z plynárenských VIA bylo způsobeno snížením celkového množství dodaného zemního plynu do České republiky v roce 1994. Nižší dodávky plynu měly, při skluzech ve vyúčtování třetinového podílu Slovenska na úhradách za VIA v roce 1993, negativní dopad na splátky vládního úvěru.

Nesplnění příjmů ze splátek vládních úvěrů bez VIA bylo způsobeno nižšími dosaženými splátkami v oblasti speciálních vládních úvěrů při překročení splátek u civilních vládních úvěrů. Strukturálně bylo nedostatečné plnění rozpočtovaných splátek jistiny a úroků z vládních úvěrů vyváženo překročením čistého inkasa z deblokací (Alžírsko, Egypt, Tanzanie).

b) Kreditní úroky

V roce 1994 činily kreditní úroky z prostředků státu na bankovních účtech celkem 4 297 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje částku 3 485 mil. Kč, odpovídající 92 % rozpočtovaných příjmů z uvedeného titulu.

Nižší dosažená úroveň těchto příjmů byla způsobena především snížením úrokových, sazeb, které provedla Česká národní banka s platností od 1. dubna 1994. To se týkalo zejména účtů státních finančních aktiv, kde se snížily sazby u netermínovaných vkladů ze 4,5 % p.a. na 3 % p.a. a u termínovaných vkladů nad 2 roky ze 14 % p.a. na 13 % p.a. V důsledku toho byl celoroční objem rozpočtových příjmů z kreditních úroků nižší o cca 280 mil. Kč, což bylo jen z menší části (35 mil. Kč) kompenzováno zvýšením diskontní sazby o 0,5 % od 24. října 1994.

U přebytků běžného hospodaření státního rozpočtu se od 1. dubna 1994 začalo uplatňovat úročení odvozené od tržních sazeb na mezibankovním trhu (tzv. "over night"). Tím se dosáhlo zvýšení průměrné úrokové sazby ve 2. čtvrtletí o 2,5 %, ve 3. čtvrtletí o 0,9 % a ve 4. čtvrtletí o 2,9 % (vč. vlivu zvýšeni diskontu) oproti pevné sazbě 4,5 % p.a. platné do 31. března 1994. Nárůst objemu kreditních úroků z rozpočtových přebytků byl však zejména ve druhé polovině roku ve větší míře důsledkem narůstání zůstatků na účtech státního rozpočtu (do 30. září 1994 vč. prostředků korunového krytí clearingu se Slovenskem) než změn v úrokových sazbách.

c) Příjmy rozpočtových organizací

Tyto příjmy tvoří odvody příspěvkových organizací, příjmy z činnosti rozpočtových organizací, příjmy kapitoly Všeobecná pokladní správa a doplňkové, nahodilé a ostatní příjmy. Rozpočtem stanovená částka 8,5 mld Kč byla ve skutečnosti vyšší o více než 35 %, bylo vyinkasováno 11,5 mld Kč. V rámci rozpočtových příjmů jednotlivých kapitol byly realizovány platby za různé práce a služby, penále, vratky a ostatní příjmy.

III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů veřejných rozpočtů

Výdaje veřejných rozpočtů, tj. státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí, se v roce 1994 vyvíjely takto:

Tabulka č.16

*) v tom clearing se SR 4,23 mld Kč; srovnatelně činily výdaje státního rozpočtu 352,69 mld Kč a výdaje veřejných rozpočtů (po vyloučení dotací ze státního rozpočtu) 415.85 mld Kč

Vykázané výdaje veřejných rozpočtů byly v roce 1994 v porovnání s předchozím rokem vyšší o 42,8 mld Kč. Je však třeba vzít v úvahu, že zatímco v roce 1993 byl ve výdajích státního rozpočtu zahrnut vliv clearingového zúčtování se Slovenskou republikou vč. úroků a kurzových rozdílů v celkové výši 4,6 mld Kč, byl po převodu dopadů z clearingového zúčtování a účty SFA výsledek hospodaření státního rozpočtu za rok 1994 ovlivněn z tohoto titulu pouze úroky a kurzovými dopady v rozsahu 163 mil. Kč. Srovnatelně tedy byly výdaje veřejných rozpočtů v roce 1994 vyšší o 47,1 mld Kč, tj. o 11,3 %.

Vývoj výdajů (bez vlivu clearingu se SR) v letech 1993 a 1994 ukazuje graf:

Graf č. 11

Jak bylo zdůrazněno již v úvodu této zprávy, soustředilo se zvýšení rozpočtových výdajů především do rozpočtů okresních úřadů a obcí, kde bylo k zabezpečení jejich potřeb v roce 1994 vynaloženo o 21,9 mld Kč více než v roce 1993. Meziroční růst jejich výdajů tak dosáhl 24,3 %. Současně byla o více než 2 mld Kč vyšší i celková výše prostředků poskytnutých do této sféry ze státního rozpočtu.

Zejména v roce 1994 umožnila příznivá situace ve státním rozpočtu, aby zákonem schválená dotace byla územním rozpočtům uvolněna již v 1. pololetí:

Graf č. 12

Vlastní výdaje státního rozpočtu vzrostly o 24,9 mld Kč (tj. o 6,3 %). Z toho největší růst zaznamenaly výdaje na sociální zabezpečení (včetně výplaty státního vyrovnávacího příspěvku a prostředků na státní politiku zaměstnanosti), které dosáhly téměř 137 mld Kč a proti předchozímu roku byly vyšší téměř o 19 mld Kč. Vzrostly rovněž výdaje spojené s financováním vládních úvěrů, zatímco ostatní neinvestiční výdaje rozpočtové sféry byly proti předchozímu roku o 5,6 mld Kč nižší.

V důsledku převzetí části výdajů spojených s dluhovou službou státu Fondem národního majetku nebyly v loňském roce výdaje státního rozpočtu zatíženy úhradou úroků státního dluhu.

V souladu se záměry vlády omezit prostředky do hospodářské sféry byly v roce 1994 poskytnuty podnikatelským subjektům neinvestiční dotace ve výši cca 27 mld Kč, což je o 1,6 mld Kč méně než v roce 1993. Dotace do Fondu tržní regulace v zemědělství byly v souladu se schváleným rozpočtem rovněž o 2,5 mld Kč nižší.

Vyšší čerpání investičních výdajů (ty byly v roce 1994 vyšší o 7 mld Kč) se týkalo především rozpočtových organizací.

Podíl jednotlivých druhů rozpočtových výdajů vynaložených v roce 1994 ze státního rozpočtu je zřejmý z následujících znázornění.

Graf č. 13

Struktura běžných výdajů (bez dotací místním rozpočtům) byla následující:

Graf č. 14

Příznivé rozpočtové hospodaření, především vývoj příjmů státního rozpočtu, umožnil v průběhu roku provedení úprav a změn ve schváleném rozpočtu na rok 1994. Formou rozpočtových opatření byl schválený objem výdajů státního rozpočtu zvýšen o 3,5 mld Kč na celkovou výši 385,3 mld Kč. Hodnocení plnění jednotlivých druhů výdajů je v dalších částech zprávy prováděno ve vztahu k takto upravenému rozpočtu.

Rozpočet výdajů, vč. všech provedených rozpočtových opatření, byl skutečným čerpáním na 380,1 mld Kč splněn na 98,6 %. V souladu s ustanoveními §§ 4 až 6 zákona č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu na rok 1995, bude část výdajů nevyčerpaných do 31.12.1994 převedena do roku 1995 a použita ke stejným účelům, na něž byla určena rozpočtem na rok 1994. Jedná se celkem o částku 565,2 mil. Kč, z toho představují úspory neinvestičních výdajů rozpočtových organizaci 283,3 mil. Kč, nevyčerpané neinvestiční dotace agrokomplexu a lesního a vodního hospodářství 280,4 mil. Kč a nevyčerpané neinvestiční dotace podniků 1,5 mil. Kč.

K relativně nižšímu čerpání výdajů přispěla v průběhu roku i regulační opatření uplatněná ministerstvem financí. Touto regulací byl v zásadě stanoven limit čerpání neinvestičních výdajů rozpočtovým organizacím pro 1. čtvrtletí do výše 23 %, pro 2. čtvrtletí do 46 % a pro 3. čtvrtletí do 75 % rozpočtových částek. Neregulovány byly výdaje kapitol Parlament a Nejvyšší kontrolní úřad, dále byly z regulace vyňaty výdaje na dávky sociálního zabezpečení, výdaje na státní vyrovnávací příspěvek a prostředky na státní politiku zaměstnanosti. V investičních výdajích se regulace čerpání neprováděla.

Na rozdíl od státního rozpočtu byly předpokládané výdaje vysoko překročeny ve sféře místních rozpočtů. Celkové čerpání jejich výdajů bylo ve skutečnosti o 66,5 % vyšší než předpokládal původní rozpočet okresních úřadů a obcí, ve vztahu k rozpočtu po všech změnách bylo toto čerpání vyšší o 38 %. Vysoké překročení se soustředilo především do oblasti investičních výdajů a bylo umožněno vysokým překročením jejich příjmů nad úroveň zahrnutou v rozpočtu, vč. zapojení mimorozpočtových zdrojů a vyšších prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu.