Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

ÚVOD

I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Souhrn veřejných rozpočtů

2. Výsledky státního rozpočtu

3. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí

4. Použití zdrojů Fondu národního majetku k financování veřejných potřeb

II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

A. Daňové příjmy

B. Pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

C. Nedaňové příjmy

III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Hlavní tendence ve vývoji výdajů veřejných rozpočtů

2. Běžné výdaje veřejných rozpočtů

2.1. Transfery domácnostem

2.2. Výdaje na veřejnou spotřebu obyvatelstva

2.3. Výdaje na veřejnou spotřebu státu

2.4. Neinvestiční dotace podnikům

2.5. Další běžné výdaje státního rozpočtu

3. Kapitálové výdaje státního rozpočtu

4. Zajišťování likvidity státního rozpočtu

PŘÍLOHY

a) Zpráva o kontrolní činnosti ministerstva financí a územních finančních orgánů za rok 1994

b) Zpráva o činnosti celních orgánů v roce 1994

c) Zpráva o opatřeních v oblasti cen v roce 1994

ÚVOD

Státní rozpočet České republiky na rok 1994 byl schválen Parlamentem České republiky dne 17. prosince 1993 zákonem č. 331/1993 Sb. Zákon stanovil objem jeho příjmů i výdajů ve výši 381,8 mld Kč. V rámci výdajů státního rozpočtu byla stanovena dotace do rozpočtů okresních úřadů ve výši 15,3 mld Kč určená pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí a dotace do Státního fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 0,5 mld Kč.

Při návrhu státního rozpočtu na rok 1994 vláda vycházela ze zkušeností se sestavením a s průběhem plnění rozpočtu na rok 1993, který byl prvním samostatným rozpočtem České republiky po jejím vzniku. Schválený rozpočet se již mohl opřít o první zkušenosti se zavedením daňové soustavy k 1.1.1993 a z inkasa nových daní, odrazil se v něm průběh a dosavadní výsledky transformace ekonomiky.

Rozpočtová politika v roce 1994 byla zaměřena v oblasti příjmů především na postupné snižování přímého zdanění příjmů, zejména podnikatelských, a tím na stimulaci hospodářského růstu; na straně výdajů pak šlo především o další omezování vlivu státu v ekonomice a o zabezpečení potřebných prostředků pro růst výdajů domácností, stejně jako o podporu rozvoji podnikání a exportu.

Nedílnou součástí těchto záměrů byla i transformace místních rozpočtů, založená na stabilizaci jejich vlastní příjmové základny opírající se zejména o výnosy daně z příjmů fyzických osob; byl tak položen základ systému zajišťujícímu vyšší pravomoc i vyšší odpovědnost rozpočtů okresních úřadů a obcí v České republice za jejich hospodaření.

V průběhu roku došlo k některým významným změnám v hospodaření a financování organizací a v celkovém ekonomickém prostředí, které si vyžádaly úpravy a korekce na straně příjmů i výdajů schváleného rozpočtu.

Největší změna byla spojena se zabezpečením resortního učňovského školství. Výdaje na činnost těchto organizací byly ve schváleném rozpočtu zahrnuty ve výdajích rozpočtových organizací, po převodu financování středních odborných učilišť z resortu školství došlo k posílení neinvestičních výdajů příspěvkových organizací zejména v kapitole ministerstva hospodářství, ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstva zemědělství. Celkově byly neinvestiční příspěvky poskytované příspěvkovým organizacím posíleny o 8,0 mld Kč. Rovněž v investičních výdajích se největší zvýšení rozpočtu (2,7 mld Kč) týkalo příspěvkových organizací.

Provedená opatření v rozpočtových výdajích byla plně kryta úpravami na straně příjmů státního rozpočtu, kde rozpočet po všech změnách počítal s vyšším plněním zejména nedaňových příjmů. Novely daňových zákonů, přijaté v průběhu loňského roku, znamenaly sice snížení daňového zatížení podnikatelských subjektů a určitý dopad do výnosu jednotlivých daní, na druhé straně však byla přijata řada opatření, jejichž cílem bylo zamezení přetrvávajícím daňovým únikům; celkově se tak tyto úpravy v rozpočtovaných výnosech daní neodrazily.

Rozpočtová opatření v jednotlivých příjmových a výdajových položkách a úpravy celkových ukazatelů státního rozpočtu byly provedeny na základě zmocnění, daného ministru financí v § 5 zákona o státním rozpočtu na rok 1994 a podle § 13 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice za podmínky, že provedenými opatřeními nedojde ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.

Ve svém souhrnu tak výše popsané úpravy příjmové a výdajové stránky státního rozpočtu, vč. přesunů provedených v rámci zmocnění v jednotlivých rozpočtových kapitolách, znamenaly celkové zvýšení objemu státního rozpočtu o 3,5 mld Kč, což představuje necelé 1 % objemu rozpočtu schváleného zákonem č. 331/1993 Sb.

V průběhu roku byly postupně uvolněny prostředky určené ve schváleném rozpočtu pro okresní úřady a obce. Celkově tak byly dotace do místních rozpočtů, schválené zákonem o státním rozpočtu ve výši 15,3 mld Kč, upraveny na konečnou výši 29,3 mld Kč.

V následujících částech zprávy je hodnocení plnění jednotlivých oblastí státního rozpočtu prováděno ve vztahu k rozpočtu zahrnujícímu tyto úpravy.

Zákon o státním rozpočtu na rok 1994 současně stanovil (stejně jako v předchozím roce), že některé výdaje spojené s minulostí budou mimořádně uhrazeny Fondem národního majetku České republiky. Z prostředků tohoto fondu bylo určeno celkem 18,3 mld Kč k úhradě úroků z poskytnutých úvěrů státu, k úhradě majetkové újmy peněžních ústavů a k úhradě restitučních nároků v zemědělství.

Dosažené výsledky rozpočtového hospodaření v roce 1994 svědčí o tom, že cíle, které si finanční a rozpočtová politika pro tento rok vytýčila, byly splněny.

Hospodaření veřejných rozpočtů se po celý rok vyvíjelo úspěšně, na konci roku dosáhlo běžné hospodaření souhrnu veřejných rozpočtů celkový přebytek přes 9 mld Kč.

Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů tak potvrdily nastoupený proces konsolidace a dlouhodobější orientace naší rozpočtové politiky a přispěly k celkovému reformnímu procesu v České republice.

I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Souhrn veřejných rozpočtů

Za souhrn veřejných rozpočtů (tj. státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů a obcí) skončilo běžné rozpočtové hospodaření České republiky celkovým přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 9,3 mld Kč. V tom přebytek hospodaření státního rozpočtu dosáhl 10,4 mld Kč a rozpočty okresních úřadů a obcí vykázaly z běžného hospodaření schodek 1,1 mld Kč. Podíl výdajů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu činil 44,6 %.

Příjmy a výdaje souhrnu veřejných rozpočtů byly splněny takto:

Tabulka č. 1

*) po vyloučení dotací poskytnutých ze státního rozpočtu do místních rozpočtů

**) v tom clearing se SR 4,23 mld Kč; srovnatelně činily v roce 1993 výdaje veřejných rozpočtů (po vyloučení dotací ze státního rozpočtu) 415,85 mld Kč a rozdíl příjmů a výdajů 6,17 mld Kč

V roce 1994 v porovnání s předchozím rokem vzrostly příjmy za souhrn veřejných rozpočtů o více než 50 mld Kč, tj. o téměř 12 %; výdaje byly vyšší téměř o 43 mld Kč, tj. o více než 10 %. Ve struktuře veřejných rozpočtů přitom poklesl podíl státního rozpočtu na celkových dosažených příjmech a výdajích a naopak vzrostl podíl rozpočtů okresních úřadů a obcí.

Ve vztahu k rozpočtu, zahrnujícímu všechna rozpočtová opatření provedená v průběhu roku, byly celkové příjmy souhrnu veřejných rozpočtů překročeny o 8 %, skutečně vyčerpané výdaje byly oproti předpokladu vyšší o 5,8 %.

Vysoké překročení rozpočtem předpokládaných příjmů i výdajů se soustředilo především do oblasti hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí, a to především zásluhou vyšší tvorby jejich vlastních příjmů, zejména daňových. Ty byly ve skutečnosti o 14,2 mld Kč (o 36,5 %) vyšší než uvažoval rozpočet na rok 1994 a v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 17,3 mld Kč, tj. o 48 %. Vlivem této vysoké dynamiky se zvýšil podíl rozpočtů okresních úřadů a obcí na celkových daňových příjmech veřejných rozpočtů ze 13,8 % v roce 1993 na 18,8 % v roce 1994.

Tato skutečnost spolu s prostředky účelově poskytnutými ze státního rozpočtu umožnila vysoké překročení původně uvažovaných výdajů vynakládaných územními orgány. Jestliže schválený rozpočet předpokládal, že z celkových výdajů zahrnutých v souhrnu veřejných rozpočtů bude 15,5 % vynaloženo rozpočty okresních úřadů a obcí, dosáhl tento podíl ve skutečnosti 24,2 %.

Mimoto místní rozpočty použily k financování svých výdajů v roce 1994 ve větší míře mimorozpočtové zdroje, včetně prostředků z minulých let. Využitím prostředků fondů, zejména fondu rezerv a rozvoje a přijatých úvěrů, půjček a výnosů z komunálních obligací byly celkové příjmy místních rozpočtů zvýšeny o 15,8 mld Kč (v roce 1993 to bylo 10,3 mld Kč). Včetně těchto dalších zdrojů činilo výsledné saldo hospodaření místních rozpočtů za rok 1994, vykázané v účetních výkazech okresních úřadů a obcí, celkem 14,7 mld Kč.

Při hodnocení dosažených výsledků je třeba přihlédnout k tomu, že některé výdaje, spojené zejména s úhradou úroků z poskytnutých úvěrů státu z minulých let a dále s řešením majetkové újmy peněžních ústavů a s restitučními nároky v zemědělství, byly v uplynulém roce hrazeny z prostředků Fondu národního majetku. Z celkově vyčleněných prostředků ve výši 18,3 mld Kč bylo na tyto účely použito v loňském roce 16,5 mld Kč.

Zákonem o rozpočtu byla schválena emise státních dluhopisů v rozsahu 16 234 mil. Kč k úhradě jistin státního dluhu splatných v roce 1994. V souladu s tímto ustanovením byly v průběhu roku podle emisního kalendáře vypracovaného ve spolupráci s Českou národní bankou emitovány střednědobé a krátkodobé státní dluhopisy ve stanovené výši.

2. Výsledky státního rozpočtu

Státní rozpočet na rok 1994 navázal na pozitivní výsledky rozpočtového hospodaření v předchozím roce, jejichž význam spočíval zejména v tom, že šlo o první rozpočet samostatné České republiky, který se navíc vyznačoval zásadní změnou daňového systému na jedné straně a převzetím řady nových rozpočtových výdajů na straně druhé.

Ve srovnání s údaji schválenými zákonem č. 331/93 Sb. a s provedenými rozpočtovými opatřeními byly v plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu za rok 1994 dosaženy tyto výsledky (stav k 31.12. vč. dodatků):

Tabulka č. 2

*) v tom clearing se SR 4.23 mld Kč: srovnatelně výdaje 352,69 mld Kč a rozdíl příjmů a výdajů 5,31 mld Kč **) včetně účelových prostředků zajištěných ve státním rozpočtu v kapitole VPS, určených pro místní rozpočty

Z uvedených údajů je zřejmé, že skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu v roce 1994 byly o 9,1 %. tj. o 32,5 mld Kč vyšší než v předchozím roce; čerpání výdajů předstihlo skutečnost roku 1993 o 6,5 %, tj. o 23,1 mld Kč. Přebytek hospodaření byl v roce 1994 vyšší o 9,4 mld Kč.

Celkově dosáhly příjmy státního rozpočtu v roce 1994 výše 390,5 mld Kč; v porovnání s původně schváleným rozpočtem tak byly splněny na 102,3 %, ve vztahu k rozpočtu po všech změnách činí toto plnění 101,3 %. Výdaje byly čerpány celkem na 380,1 mld Kč, což představuje 99,5 % schváleného rozpočtu, resp. 98,6 % pokud jde o rozpočet po všech změnách.

Na přebytku hospodaření státního rozpočtu ve výši 10,45 mld Kč se podílelo překročení rozpočtových příjmů částkou 5,18 mld Kč a úspory výdajů částkou 5,27 mld Kč.

Přitom v rámci příjmů nebylo splněno předpokládané inkaso daňových příjmů o 7,2 mld Kč, zejména vlivem nižšího inkasa daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob (podrobněji viz str. 21 a další). V důsledku toho se meziroční přírůstek daňových příjmů podílel na meziročním přírůstku celkových příjmů státního rozpočtu pouze 17 %.

Na úsporách ve výdajích se podílejí zejména neinvestiční výdaje rozpočtových organizací, které byly nižší o 2,47 mld Kč a výdaje na transfery domácnostem, nižší o 2,05 mld Kč (podrobněji str. 41 a další).

V rozpočtovém hospodaření v průběhu roku 1994 se rovnoměrněji vyvíjelo inkaso příjmů ve srovnání s čerpáním výdajů, jak vyplývá z této tabulky (výdaje jsou uvedeny bez vlivu clearingu se Slovenskou republikou):

Tabulka č. 3

Mimořádně nízké čerpání výdajů bylo vykázáno především ve 3. čtvrtletí (22,3 %), což se odrazilo i v tom, že z celoročního přebytku ve výši 10,4 mld Kč činil ve 3. čtvrtletí pokladní přebytek 12 mld Kč. Naopak ve větším rozsahu než v roce 1993 byly čerpány výdaje ve 4. čtvrtletí (29,1 %).

V návaznosti na zákon č. 268/1994 Sb., o státním rozpočtu na rok 1995 (§§ 4,5,6), kterým bylo umožněno převést nevyčerpané neinvestiční dotace agrokomplexu a lesnímu a vodnímu hospodářství, nevyčerpané investiční dotace podnikům a úspory neinvestičních výdajů rozpočtových organizací (mimo úspory mzdových prostředků) z roku 1994 do roku 1995, se v návrhu na rozdělení přebytku rozpočtového hospodaření za rok 1994 předpokládá vyčlenění částky na uvedené tituly v souhrnné výši 565 226 tis. Kč.

3. Výsledky hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí

Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za minulý rok, zahrnující běžné příjmy a běžné výdaje roku 1994, skončilo schodkem 1,1 mld Kč. Z toho obce skončily běžné hospodaření schodkem 2,7 mld Kč a okresní úřady vykázaly přebytek 1,6 mld Kč. V účetnictví jsou v příjmech okresních úřadů a obcí zahrnuty rovněž mimorozpočtové zdroje ve výši 15,8 mld Kč, takže účetně byl vykázán přebytek 14,7 mld Kč. Stav účelových fondů místních orgánů k 31.12.1994 činil 9,4 mld Kč a proti předchozímu roku vzrostl o 6,7 mld Kč. Celkové disponibilní zdroje dosáhly výše 24,1 mld Kč.

Vývoj jednotlivých položek příjmů a výdajů místních rozpočtů:

Tabulka č.4

*) další prostředky poskytnuté ze SR ve výši 826 mil. Kč jsou v účetnictví okresních úřadů a obcí zahrnuty v jiných příjmových položkách

Rozpočtová politika pro rok 1994 v této oblasti hospodaření sledovala dosažení stability a finanční soběstačnosti místních rozpočtů cestou posílení jejich vlastní příjmové základny a tím omezení závislosti na dotacích ze státního rozpočtu.

Rozhodující část běžných příjmů rozpočtů okresních úřadů a obcí, dosažených v rozpočtovém roce 1994, tvořily především příjmy daňové, tj. daň z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí, jejichž výnos je ponechán v místních rozpočtech. Mimořádný nárůst daně z příjmů fyzických osob (proti roku 1993 o cca 73 %) byl ovlivněn především rozvojem podnikatelské činnosti, vyšším nárůstem průměrných mezd a celoročním promítnutím zvýšení tarifních tříd.

Zejména tato daň přispěla k vysokému inkasu celkových vlastních příjmů, spravovaných obcemi a okresními úřady. Tyto příjmy dosáhly v uplynulém roce celkové výše přes 82 mld Kč a byly o více než 30 mld Kč vyšší než předpokládal rozpočet. V souladu se záměry rozpočtové politiky vzrostly vlastní příjmy místních rozpočtů v porovnání s rokem 1993 o více než 30 % (absolutně o více než 19 mld Kč).

Prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu byly vyšší než v předchozím roce a činily celkem 29,3 mld Kč (v roce 1993 to bylo 27,9 mld Kč). Představovaly tak více než 26 % celkových příjmů místních rozpočtů (po vyloučení mimorozpočtových zdrojů). V porovnání s rokem 1992, kdy bylo do této sféry poskytnuto téměř 40 mld Kč, je však účast státního rozpočtu na financování potřeb zahrnutých v rozpočtech okresních úřadů a obcí v posledních dvou letech výrazně nižší.

Kromě schválených dotací, jejichž výše byla upravena na částku 15,5 mld č. bylo ze státního rozpočtu poskytnuto dalších 13,8 mld Kč jako předem účelově určené prostředky z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Z toho činily prostředky poskytnuté do neinvestiční sféry 6,9 mld Kč a prostředky poskytnuté do investiční sféry 6,8 mld Kč. Tyto prostředky převedené v průběhu roku ze státního rozpočtu přispěly k překročení celkových příjmů místních rozpočtů v uplynulém roce.

Mimoto bylo hospodaření místních rozpočtů v roce 1994 výrazně ovlivněno využitím mimorozpočtových zdrojů, včetně prostředků z minulých let. Účetně vykázaný přebytek zahrnuje i převody z fondu rezerv a rozvoje a z účelových fondů místních rozpočtů v celkové výši 5,7 mld Kč a dále 10,1 mld Kč představující přijaté úvěry, půjčky a příjmy z komunálních obligací. Celkem tak byly příjmy rozpočtů okresních úřadů a obcí posíleny o dalších 15,8 mld Kč.

Příznivé plnění vlastních příjmů, převody prostředků ze státního rozpočtu a využití mimorozpočtových zdrojů umožnily na výdajové straně rozpočtu vynaložit podstatně větší část prostředků k zabezpečení některých v průběhu roku vzniklých potřeb měst a obcí, než se původně předpokládalo. Celkově došlo k překročení výdajů téměř o 31 mld Kč, proti roku 1993 byly výdaje místních rozpočtů v uplynulém roce vyšší o 22 mld Kč, přičemž rychleji rostly výdaje investiční.

Je však třeba vidět, že zahrnutí mimorozpočtových zdrojů zkresluje výsledky hospodaření místních rozpočtů. Pro hodnocení úrovně jejich hospodaření je třeba vycházet z výsledků běžného hospodaření, tzn. bez přihlédnutí k využití mimorozpočtových zdrojů.

Při hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření místních rozpočtů je současně nezbytné přihlédnout i k rostoucí zadluženosti obcí, která na konci roku 1994 činila 13,1 mld Kč (v tom úvěrová zadluženost 5,2 mld Kč a emise komunálních obligací 7,9 mld Kč), což je o 10,4 mld Kč více v porovnání s rokem 1993. Tato zadluženost může představovat potenciální problém v budoucnu a bude nezbytné jí věnovat potřebnou pozornost.

Podrobný rozbor hospodaření okresních úřadů a obcí za rok 1994 je uveden v příloze k této zprávě (sešit D, příloha č. 3).

4. Použití zdrojů Fondu národního majetku k financování veřejných potřeb v roce 1994

K financování některých výdajů bylo v roce 1994 využito i části zdrojů Fondu národního majetku. Použití těchto zdrojů bylo zákonem Poslanecké sněmovny č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 1994, vymezeno takto:

Převody peněžních prostředků z FNM na výše uvedené účely byly z převážné části zajištěny prostřednictvím určených uspořádacích účtů státních finančních aktiv. Podle dohodnutého harmonogramu byly v průběhu roku 1994 postupně převáděny na tyto účty ze zdrojů FNM peněžní prostředky, přičemž úhrady se prováděly buď přímo z uspořádacích účtů SFA (v případě úroků státního dluhu a majetkové újmy peněžních ústavů) nebo prostřednictvím určeného depozitního účtu ministerstva zemědělství (v případě restitucí podle zvláštního zákona). Do konce roku 1994 byly převody od FNM uskutečněny v zákonné výši.

a) Úhrada úroků státního dluhu

V porovnání se záměrem vymezeným zákonem Poslanecké sněmovny č. 331/1993 Sb. se výdaje dluhové služby státu k úhradě splátek úroků státního dluhu realizovaly v roce 1994 takto:

Tabulka č.5

Dosažené úspory na úrocích z přímých závazků státu, (zejména u domácích bank) a na druhé straně překročení předpokládaných výdajů na úhradu úroků ze státních dluhopisů (zejména z SPP) souvisejí s uplatňovanou transformací státního dluhu z formy přímých závazků do státních dluhopisů a s prodlužováním splatnosti revolvingových emisí SPP vzhledem k nárůstu úrokových sazeb na domácím mezibankovním trhu od července 1994. Podrobněji je to komentováno v příslušných částech zprávy o stavu a vývoji státních finančních aktiv a pasív (příloha č. 1 sešitu D). Celkové mírné překročení schváleného záměru v úhradách úroků (o 0,3%) bylo pokryto použitím zůstatku umořovacího účtu SFA z minulých let.

b) Úhrada majetkové újmy peněžních ústavů

Obdobně jako v předchozích letech se i v roce 1994 prováděla úhrada majetkové újmy České spořitelně, a.s. a Investiční a poštovní bance, a.s. k řešení nepříznivých důsledků, které má pro podnikání těchto peněžních ústavů poskytování některých úvěrů (zejména na bytovou výstavbu) za zvýhodněné úrokové sazby stanovené státem. Úhrada majetkové újmy se poskytuje ve výši rozdílu mezi státem zvýhodněnými úrokovými sazbami a platnou diskontní sazbou vyhlášenou ČNB.

V roce 1994 byly k úhradě majetkové újmy peněžních ústavů využity nejen určené prostředky od FNM a ze státního rozpočtu (k doplnění chybějících zdrojů za 4. čtvrtletí), ale i zůstatek příslušného uspořádacího účtu SFA, v jehož prospěch byl v březnu od České spořitelny převeden přeplatek z vyúčtování úhrady majetkové újmy za rok 1993 ve výši 16,9 mil. Kč.

Tabulka č.6

Vliv zvýšení diskontní sazby, k němuž došlo 24.10.1994, se promítnul až do vyúčtování úhrady majetkové újmy za rok 1994 provedeného počátkem roku 1995.

c) Úhrada restitucí poskytovaných ministerstvem zemědělství

Ministerstvo zemědělství poskytuje oprávněným právnickým a fyzickým osobám restituce na základě zákona ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (ve znění pozdějších předpisů). Průběh čerpání finančních prostředků na uvedené restituční náhrady nelze fakticky z centra ovlivnit. Jedná se totiž o velký počet oprávněných osob, jímž se jednotlivě hradí poměrně malé částky (např. za pozemky, které se nevydávají, se hradí maximálně 10 tis. Kč pro jednu fyzickou osobu). Dokladování nároků je mnohdy velmi zdlouhavé a řada případů končí u soudu. Časový horizont ukončení restitucí zemědělského majetku nelze proto zatím odhadnout.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo čerpání prostředků FNM na restituce poskytované prostřednictvím ministerstva zemědělství v roce 1994 poměrně nízké. Ze zákonem vymezené částky 2 mld Kč bylo za celý rok vyčerpáno pouze 118,4 mil. Kč s použitím k následujícím úhradám:

Nepoužité prostředky FNM plus připsané úroky z příslušného depozitního účtu ministerstva zemědělství u ČNB v úhrnné výši 1 885,7 mil. Kč byly na konci roku 1994 převedeny zpět na určený uspořádací účet SFA. Byla dohodnuto, že z tohoto účtu budou potřebné prostředky převáděny k úhradám restitučních nároků i v dalších letech a o rozsahu uskutečněných úhrad bude pravidelně informována vláda a Parlament ČR.

II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU

Při plnění hlavních druhů příjmů státního rozpočtu bylo dosaženo následujících výsledků:

Tabulka č. 7

*) pouze část daně srážená podle zvláštní sazby (§ 36 zákona o daních z příjmů) a daň z úroků z vkladů

V roce 1994 byly příjmy státního rozpočtu zabezpečovány již druhým rokem novou daňovou soustavou, která znamenala významný posun zejména ve zdaňování podnikatelských příjmů. Nová právní úprava odpovídá tržním podmínkám a sleduje posílení principu daňové spravedlnosti.

Celkové příjmy dosáhly 390,5 mld Kč, tj. o 32,5 mld Kč více než v roce 1993, resp. o 5,2 mld Kč více ve srovnání s upraveným rozpočtem. Toto překročení příjmů, které představuje 1,3 %, lze pokládat za malou odchylku. rámci daňových příjmů došlo k dalšímu zvýšení podílu nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně). S růstem vyměřovacího základu vzrostla významně i výše pojistného na sociální zabezpečení.

Graf č.1

A. Daňové příjmy

Struktura daňových příjmů v letech 1993 a 1994 byla následující (v %):

*) pouze část daně srážená podle zvláštní sazby (§ 36 zákona o daních z příjmů) a daň z úroků z vkladů

**) bez daně z nemovitostí

Ve struktuře daňových příjmů jak ve schváleném rozpočtu na rok 1994, tak i ve skutečnosti převažují nepřímé daně - daň z přidané hodnoty a spotřební daně, jejichž podíl přesáhl 57 %. Struktura daňových příjmů v roce 1993 byla ovlivněna změnou daňového systému a dobíhajícími příjmy z roku 1992.

Přesto, že plnění daňových příjmů bylo zhruba stejné jako v předchozím roce (v roce 1993 na 96,8 %, v roce 1994 na 97 %), ukazuje porovnání skutečného výnosu jednotlivých daňových příjmů v roce 1993 a 1994, že odchylky od rozpočtu byly u rozhodujících "nových" daní, tj. zejména u daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, v roce 1994 zhruba poloviční než v roce 1993:

Tabulka č.9

Svědčí to o prohloubení analytických přístupů při rozpočtovém plánování daní a celkových příjmů státního rozpočtu.

Plnění jednotlivých druhů daňových příjmů je komentováno v další části zprávy.