Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 18. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

odpovídám na Vaši ústní interpelaci ve věci privatizace podniku Kema Skalná, přednesenou dne 16. března 1995 na 29. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Z dikce Vašich otázek vyplývá kromě jiného i nedostatek objektivních informací o celé záležitosti a proto si dovolím odpovědět poněkud obšírněji, ač na položené otázky by bylo možné reagovat velmi stručně.

Úvodem dvě drobná upřesnění: v případě Kemy Skalná jde o privatizaci státního podniku, nikoli akciové společnosti. Za druhé - žádný přímý prodej žádnému ze zájemců nebyl zrušen, neboť dosud nebyl žádný způsob privatizace ani schválen. Rozhodnutí o privatizaci je v současné době předmětem jednání a vzhledem k rozdílným názorům v připomínkovém řízení bude projednáno na úrovni vládní privatizační komise.

Vaše informace, že schvalovací komise ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci se nepřiklonila k doporučení schválit přímý prodej s. r. o. Kemat, se zakládá na pravdě. Pokusím se v dalším objasnit důvody, které MSNMP k tomuto názoru vedly.

Hlavním předmětem činnosti státního podniku Kema Skalná je těžba, úprava a dodávky vysoce kvalitních keramických jílů s doprovodnou produkcí písků a kaolinu. Materiály dodávané ze Skalné jsou svými parametry v regionu nenahraditelnou základní surovinou pro značně široký okruh výrobců stavební a užitkové keramiky, a to zejména pro vysokou bělost jílů při výpalu.

Kvalita suroviny je výjimečná i z hlediska potřeb evropských výrobců keramiky. Srovnatelný surovinový zdroj lze nalézt pouze v Německu a zejména v Anglii, v poslední době lze zaznamenat rostoucí aktivitu a snahu některých východoevropských dodavatelů země býv. SSSR) prosadit se na evropském trhu - s touto konkurencí je nutno v krátké době velice vážně kalkulovat a Zejména investicemi do zvyšování kvalitativních parametrů (např. homogenity a stálosti parametrů) dodávané suroviny včas reagovat na měnící se tržní podmínky.

Z výše popsaných důvodů jsou suroviny těžené ve Skalné (keramické jíly a kaoliny) zařazeny v Horním zákoně mezi tzv. "Vyhrazené nerosty". Z toho plyne, že:

- Ložisko suroviny je majetkem státu a nelze je převádět na jiné osoby v rámci zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (ložisko není předmětem privatizace).

- O vymezení těžebního prostoru a oprávnění k těžbě rozhoduje příslušný státní orgán (Báňský úřad).

- Stát může prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu limitovat exportní objem vyhrazeného nerostu (ministerstvo průmyslu a obchodu však zatím surovinu ze Skalné nepovažovalo za potřebné do seznamu limitovaných exportů zařadit).

Z uvedeného vyplývá, že

- dodávky surovin z Kemy Skalná mají pro tuzemské odběratele klíčový význam, který je nutné zohlednit při výběru vhodné metody privatizace,

- stát má k dispozici nástroje, aby jakéhokoli budoucího vlastníka podniku v případě potřeby omezil co do rozsahu těžby a objemu vývozu suroviny.

Přes tyto základní a pro diskusi o privatizaci podniků zabývajících se těžbou nerostných surovin klíčové skutečnosti považuje však MSNMP za nezbytné v rámci privatizace smluvně zabezpečit ještě další podmínky, eliminující rizika pro naše odběratele. Taková rizika je možno spatřovat v omezování či zastavení produkce (případně omezení dodávek pro jednoho nebo skupinu odběratelů), ve snižování či stagnaci kvality nebo enormním zvýšení ceny dodávané suroviny.

Proto jsme považovali za nutné se zájemci, kteří předložili privatizační projekt, jednat o budoucích garancích v uvedeném smyslu. Dlužno podotknout, že navzdory velmi obvyklé a líbivé rétorice o nekalých záměrech zahraničních subjektů jsme dosáhli podstatně lepších výsledků se španělskou společností Samca než s tuzemským zájemcem Kemat, společností složenou z fyzických osob a a. s. ZKKZ Horní Bříza. Španělská společnost až v poslední fázi od přislíbených závazků ve značné míře ustoupila, což bylo pochopitelně pro MSNMP důvodem k ukončení všech dalších jednání s touto firmou.

Hledání nového řešení v nastalé situaci podle mého názoru musí splnit 3 základní požadavky:

- zabezpečit dodávky potřebných surovin v žádoucí - konkurence schopné -- kvalitě, tzn. s patřičným příslibem investice do koupeného podniku,

- zabezpečit tyto dodávky pro všechny tuzemské odběratele, a to za přiměřených ekonomických podmínek,

- získat za prodej tohoto významného podniku finanční výnos přiměřený jeho skutečné tržní hodnotě.

Splnění těchto podmínek, vážený pane poslanče, podle názoru MSNMP nejlépe odpovídá metoda privatizace, kterou příslušná komise navrhuje - totiž vybrat nejlepší nabídku pro přímý prodej formou vícekriteriálního výběrového řízení, jehož výsledek bude postoupen ke schválení vládě.

Z Vašich opakovaných interpelací v této věci jsem pochopil, že máte na věc jiný názor. Dovolte tedy, abych stručně komentoval ještě Vaši poslední otázku:

Soudím, že je povinností ministra vlády ČR hájit zájmy své země a jejích občanů. A to i v případě ochrany a rozumného nakládání s jejím nerostným bohatstvím. Špatným ministrem, hodným odvolání ze své funkce, bych se stal podle svého pevného přesvědčení v okamžiku, kdy bych zneužíval své veřejné funkce k prosazování výhod pro jakoukoli konkrétní zájmovou skupinu a stal se hlásnou troubou velmi jednostranných a tendenčních, vlastním a nikoli obecným zájmem motivovaných veřejných aktivit.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Michal Kraus

Poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Praha