Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 18. dubna 1995.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

v interpelaci přednesené na 29. schůzi Poslanecké sněmovny dne 16. března 1995 ve věci prodeje akcií SPT Telecom jste mi položil řadu otázek. K tomu uvádím:

1. Usnesení vlády č. 428 z 10. 8. 1994 mimo jiné vytyčilo střednědobé a dlouhodobé cíle státní telekomunikační politiky s využitím dodávek od českého průmyslu. Proč vámi připravovaná smlouva o prodeji strategických akcií SPT Telecom pro české podnikatele tuto životodárnou zásadu ani v nejmenším nerespektuje?

Není smysluplné a ani možné zavazovat smluvně investora k apriornímu upřednostňování jakýchkoliv dodavatelů, včetně domácích. Výběr dodavatele pro konkrétní dodávku musí být podložen prvořadě ekonomickou výhodností. Tam, kde se ukáže výhodnost českých dodávek, je v zájmu všech akcionářů, tedy i strategického partnera, jich využít a budou využity tak, jak je tomu už dnes. K tomu, aby strategický partner nezneužíval své pozice a neoprávněně neprotěžoval své vlastní dodavatele, budou podléhat tato rozhodnutí kontrole představenstva, kde bude mít česká strana většinu.

2. Domníváte se, jako ministr pro správu národního majetku, že prodat akcie národní společnosti a zejména potenciální národní trh v oboru telekomunikací a informatiky v hodnotě zhruba 300 miliard Kč za desetinu této hodnoty je obchodem prospěšným pro Českou republiku?

V rámci prodeje 27 akcií SPT Telecom se neprodává národní trh v oboru telekomunikací a informatiky v hodnotě 300 mld Kč, ale právě jen minoritní,majetkový podíl společnosti. Poměřovat cenu tohoto podílu nespecifikovaně stanovenou "hodnotou" trhu je věcně nesprávné a tedy bezobsažné.

3. Proč budou prodávány pouze mezinárodní sítě, které u nás vykazuj í rentabilitu okolo 1.80 a jsou v zásadě modernější než mnohé sítě v západní Evropě a proč nezískáme strategického partnera pro modernizaci místních a meziměstských sítí, jejichž rentabilita se pohybuje kolem 15%?

Strategický partner získá majetkový podíl na akciové společnosti SPT Telecom jako celku, tj. včetně dálkových i místních síti, Není pravda a není ani možné při této transakci prodávat pouze vybrané části sítě. To by se musel SPT Telecom rozkouskovat, což by nás všechny přišlo velmi draho.

4. Proč je v návrhu smlouvy definováno postavení předsedy představenstva nové akciové společnosti, občana České republiky tak, že nebude mít žádnou výkonnou nebo řídící odpovědnost?

Platný návrh smlouvy neobsahuje žádnou takovou definici a ani věcně není pozice předsedy představenstva takto koncipována. Představenstvo sice deleguje pravomoce spojené s každodenním výkonným řízením, v tomto případě na provozní výbor, ale stále zůstává základním statutárním orgánem společnosti odpovědným za podstatná strategická firemní rozhodnutí.

5. Proč podle návrhu smlouvy bude mít strategický partner, který by měl vlastnit maximálně 27 % akcií, většinu, to znamená 3 z 5, v tzv. provozním výboru, přičemž rozhodování tohoto výboru dle návrhu bude pouze na základě hlasování, a bude mít velmi značné kompetence, aniž by musel usilovat o souhlas představenstva.

Základním smyslem prodeje majetkového podílu strategickému partnerovi je nejen rozsáhlá kapitálová injekce potřebná k profinancování investičních záměrů, ale i závazek partnera k realizaci rozvojových cílů. Má-li vložit obrovskou sumu do SPT Telecom a být odpovědný za splnění těchto cílů, musí disponovat dostatečnou mírou pravomocí, které mu umožní chod společnosti přiměřeně ovlivňovat. Proto je navrhováno většinové zastoupení pro strategického partnera v tzv. provozním výboru, který bude odpovědný za každodenní výkonné řízení společnosti. To však nic nemění na tom, že česká strana, tj. Fond národního majetku, si ponechává většinové zastoupení v zákonných statutárních orgánech, tak jak to odpovídá vlastnickým poměrům ve společnosti a telekomunikační politice.

Provozní výbor nebude požadovat souhlas představenstva v případě těch aktivit, které budou schváleny představenstvem v ročním plánu, který bude základním podnikatelským dokumentem společnosti. Představenstvo bude také kontrolovat plnění ročního plánu tak, jak je to v akciové společnosti obvyklé.

6. Má-li mít strategický partner pouze 27 akcií, proč návrh, smlouvy připouští až 34 %, což by znamenalo blokační většinu pro mnohá důležitá rozhodování?

Návrh smlouvy, stejně jako stanovy SPT Telecom zakotvuji, na základě rozhodnutí Vládní privatizační komise, omezení strategického partnera maximálně 34 procenty, avšak nikoliv na majetkovém podílu, ale na výkonu hlasovacích práv na valné hromadě. V současné situaci, kdy akcie v rukou drobných akcionářů a fondů jsou na majitele, nelze účinně omezit vlastnický podíl kteréhokoliv z akcionářů.

7. Proč je v návrhu smlouvy ustanovení, kterým strategický partner získává všechna potřebná oprávnění, povolení, souhlasy a schválení, spojená s poskytováním jakýchkoli služeb?

Zmíněný paragraf obsahuje obvyklé ustanovení, kterým se F ond národního majetku jako státní instituce zavazuje nevytvářet žádné překážky strategickému partnerovi v získání elementárních oprávnění či povolení potřebných pro podnikání v České republice. Jinými slovy Fond nezabrání strategickému partnerovi získat potřebná živnostenská oprávnění, či koncese, nezablokuje možnost založit obchodní společnost, nezabrání získat pracovní povolení zaměstnanci, který je cizím státním příslušníkem apod.

8. Proč návrh smlouvy umožňuje, aby strategický partner přímo nebo prostřednictvím svých přidružených osob poskytoval služby prakticky ve všech oborech činnosti, které mohou existovat Jak bude tímto ustanovením rozbit monopol a jak bude naplněno usnesení vlády č. 428 o využití dodávek od českého telekomunikačního průmyslu?

Platný návrh smlouvy předpokládá tři kategorie služeb. Takzvané složené služby, které poskytne partner SPT Telecom bezPlat-ně, služby, které poskytne toliko za cenu přímých náklad a ostatní služby.

K poskytnutí služeb v prvních dvou kategoriích se partner smluvně zavazuje v rámci své nabídky. Všechny ostatní služby si bude SPT Telecom obstarávat obvyklým způsobem z nabídky na trhu služeb. dodavatelích služeb bude rozhodovat představenstvo, kde má česká strana většinu tak, aby se vyloučila možnost, že by strategický partner upřednostňoval své zájmy či zájmy svých dodavatelů, pokud by neobstály v konkurenci s jinými firmami. Ustanovení o dodávkách služeb ve smlouvě nemá nic společného s rozbitím či nerozbitím monopolu. Vše, co bude dobře a levněji umět český telekomunikační průmysl, bude jistě využíváno v SPT nadále a díky investičnímu programu ve větších objemech než v minulosti.

9. Jak zamezíte tomu, aby díky tomuto ustanovení neobchodovala čile přes strategického partnera s SPT Telecom např. firma Micos, s.r.o., jejímž 2Oprocentním podílníkem s vkladem přes jeden milion Kč je současný ředitel SPT Telecom a bývalý náměstek pana ministra Dyby pro telekomunikace pak Novák?

Ing. Novák pracoval a podílel se i vkladem od roku 1991 ve firmě MICOS s.r.o.. Od 1.6. 1994 začal pracovat na ministerstvu hospodářství ve funkci náměstka ministra. Ing. Novák postupoval podle Zákoníku práce a vzdal se řídících jednatelských funkcí v této firmě. Před vstupem do zaměstnaneckého poměru na SPT v lednu 1995 dle stanov firmy nabídl svůj vklad ostatním společníkům. Později svůj vklad prodal. Změna v obchodním rejstříku má určitě administrativní zpoždění.

10. Proč se v návrhu smlouvy smluvní strany, tedy i Fond národního majetku, zříkají práva postoupit spory nebo se odvolávat k jakémukoli soudu?

Důvodů vzdání se práva postoupit případné spory soudu je více. V transakci tohoto typu, kdy jde nejen o prostou investici, ale o vytvoření partnerství, je cesta arbitráže obvyklejším způsobem, jenž je považován za vhodnější. Mezinárodní uznávaná arbitráž je považována v takovýchto případech za věcně kvalifikovanější. Navíc se v našich podmínkách nelze spolehnout na to, že soud rozhodne natolik rychle, jak by bylo v takovýchto případech zcela jistě zapotřebí. Zdržení v tomto případě by mělo za následek zpomalení rozvoje a jistě i vznik konfliktu mezi akcionáři.

11. Proč se podle návrhu smlouvy Fond národního majetku zříká jakýchkoli nároků, jež by mohl použít na ochranu svrchované imunity vůči jakýmkoli nárokům, vzneseným proti němu strategickým partnerem podle navrhované smlouvy?

Tento paragraf smlouvy neříká nic jiného, než že Fond národního majetku.deklaruje svou pozici smluvní strany jako rovnocenného partnera ostatním stranám smlouvy. Explicitně se tímto potvrzuje, že Fond se nebude dovolávat svrchované imunity jakožto nedotknutelná státní instituce. Jinými slovy v této transakci je toliko rovnoprávným smluvním partnerem.

To,to ustanovení smlouvy však platí i implicitně, nemusí být zakotveno smluvně, je však její obvyklou součástí.

12. Jak je možné, že poté, co se "dikové" ujali svých akcionářských práv, je chcete podvodným jednáním s vytvářením různých dceřiných společností a jejich fúzí s SPT Telecom připravit bez jejich souhlasu a proti původnímu privatizačnímu projektu o výši jejich procentního podílu na SPT Telecom, který získali v kupónové privatizaci?

Skutečnost, že strategický partner získá podíl 27 % akcií cestou fúze, naprosto nic nemění na zamýšleném výsledku transakce a nijak tedy nemění původně deklarovanou pozici kupónových investorů. Dikové podávali své objednávky na akcie SPT Telecom v době, kdy již bylo veřejně známo, že dojde ke vstupu strategického partnera, a to cestou zvýšení základního jmění, čímž se snižuje relativní podíl pro stávající akcionáře, ale vytváří se předpoklady pro dlouhodobé zhodnocení akcií. Lze dokonce říci, že dikové nakupovali tyto akci mimo jiné i proto, že věděli, že strategický partner do SPT Telecom vstoupí. Vlastní akt fúze je výlučně technickým řešením.

13. Nedomníváte se, pane ministře, že takovýto návrh smlouvy který měl být původně před laickou i odbornou veřejností utajen, a nepoctivé jednání vůči "dikům" nejenom v tomto případě, je velmi vážným důvodem k tomu, abyste vy i pan předseda FNM Češka uvažovali o odchodu z vašich funkcí?

Není obvyklé, aby návrhy smluv v pracovních verzích byly předkládány k diskusi veřejnosti, tím spíše, že prodej majetkového podílu SPT Telecom je věcí výběrového řízení za účasti více uchazečů a veřejné projednávání by znemožnilo regulérnost soutěže.

Označovat postup řídícího výboru či můj osobní při výběrovém řízení za jednání "nepoctivé vůči dikům" je z Vaší strany, vážený pane poslanče, hloupou a přízemní demagogií. Přeji Vám při její další aplikaci hodně sil a neotřelé invence.

S pozdravem

Vážený pan

lng. Michal Kraus

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha