Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

A. Neinvestiční výdaje

Neinvestiční výdaje byly k 30.9.1994 čerpány celkem na 71,0 % a v jejich struktuře existují značné rozdíly v plnění.

1. V čerpání neinvestičních výdajů rozpočtové sféry je patrný především značný růst výdajů příspěvkových organizací. Po posílení jejich rozpočtu zejména o výdaje spojené s financováním středních odborných učilišť byl takto upravený rozpočet ke konci 3. čtvrtletí čerpán na 57,9 %. Údaje v této položce zahrnují i dotace občanským sdružením, u nichž z rozpočtované částky bylo zatím vyčerpá.no pouze cca 33 %.

Výdaje rozpočtových organizací byly k 30. září čerpány pouze na 67,2 %, což představuje nenaplnění alikvoty o cca 10 mld Kč. Je však třeba vidět, že čerpání těchto výdajů se soustřeďuje zpravidla až do závěru roku.

Hodnocení čerpání výdajů rozpočtových kapitol je uvedeno v následující pasáži.

V rámci výdajů rozpočtových organizací je nad alikvotou čerpání některých neinvestičních výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa.

Jde především o dotace poskytované do rozpočtů okresních úřadů a obcí. Do konce září bylo ze státního rozpočtu uvolněno těmto orgánům již 15,3 mld Kč, tj. 99 % částky uvažované na celý rok. S ohledem na potřeby místních orgánů a jimi řízeného hospodářství tak byly do této sféry hospodaření poskytnuty v předstihu prostředky ve výši 3,7 mld Kč.

Rovněž na příspěvku Všeobecné zdravotní pojišťovně, schváleném rozpočtem na letošní rok ve výši 12,9 mld Kč, bylo do konce září vyplaceno již 11 mld Kč, tj. více než 85 %. V celkovém čerpání je však zahrnuto i doúčtování za rok 1993 ve výši 885 mil. Kč; po odečtení této částky činí vlastní příspěvek na rok 1994 pouze 10,1 mld Kč, což představuje čerpání na cca 78 %.

2. Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům byly do konce 3. čtvrtletí poskytnuty v rozsahu 20,3 mld Kč, což představuje 73,3 % upraveného rozpočtu.

V rámci těchto výdajů jsou - stejně jako v loňském roce - vysoko plněny dotace na teplo, čerpané ke konci 3. čtvrtletí již na 94 %. Dotace vlastníkům vytápěných domovních objektů byla ve státním rozpočtu na rok 1994 schválena ve výši 5,47 mld Kč. Dosavadní čerpání ukazuje, že stanovená celoroční částka zřejmě nebude stačit a že v této položce dojde k překročení rozpočtu. Opodstatněnost zvýšení schválené částky je v současné době prověřována příslušnými orgány (ministerstvo financí, finanční úřady, Státní energetická inspekce).

Ostatní neinvestiční dotace směřují především do odvětví dopravy, průmyslu a zemědělství a jejich čerpání k 30. září představuje 68,2 % stanoveného objemu.

Nejrychlejší čerpání vykazuje resort ministerstva dopravy (73,9 %), kde jsou dotace určeny zejména ke krytí ztrát ČD z osobní železniční dopravy a ke krytí úbytku tržeb ČSAD vyplývajících pro dopravce z poskytování zlevněného jízdného pro žáky a vybrané skupiny obyvatelstva. V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu (čerpání na 68,5 %) jsou dotace účelově využívány především k řešení dopadů útlumu uhelných, uranových a rudných dolů. Nejnižší čerpání je zatím u dotací do agrokomplexu (46,5 %), což souvisí s pomalu probíhající privatizací v tomto odvětví.

3. V podstatě rovnoměrný vývoj od začátku roku vykazují transfery obyvateLstvu. které mají charakter výdajů na sociální zabezpečení. Na těchto výdajích bylo do konce 3. čtvrtletí vynaloženo celkem 102,4 mld Kč, což představuje 73,4 % rozpočtu. Zhruba na úrovni alikvoty se pohybuje plnění u dávek sociálního zabezpečení (74,6 %) a u státního vyrovnávacího příspěvku (78,8 %); na státní politiku zaměstnanosti bylo do konce září vyčerpáno zatím pouze 1,9 mld Kč, což představuje 35,2 % upraveného rozpočtu.

Z vykázaných výdajů do této oblasti ve výši 102 406 mil. Kč rozhodující část představují výdaje uskutečněné prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí. Z rozpočtu této kapitoly bylo vynaloženo celkem 99 653 mil. Kč, v nichž jsou zahrnuty:

Ostatními kapitolami bylo na sociální zabezpečení vynaloženo celkem 2,7 mld Kč, z toho 1,4 mld Kč ministerstvem obrany a 1,2 mld Kč ministerstvem vnitra.

B. Investiční výdaje a dotace

V investičních výdajích se projevuje tradiční sezonní vliv, kdy nejvyšší čerpání nastává až v závěru roku. Tyto výdaje byly ke konci září čerpány zatím na 64,3 %, což představuje proti alikvotě úsporu cca 4 mld Kč.

Z celkové částky vykazují rychlejší plnění investiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací (65,4 % upraveného rozpočtu), zatímco čerpání dotací poskytovaných podnikatelským subjektům dosáhlo do konce 3. čtvrtletí pouze 55,1 %.

V porovnání se stejným obdobím roku 1993 byly investiční výdaje rozpočtu za 9 měsíců letošního roku vyšší o téměř 15 %, což absolutně představuje částku 3,1 mld Kč. Nárůst se týká zejména investičních výdajů rozpočtových organizací.

C. Financování vládních úvěrů

Výdaje spojené s financováním vládních úvěrů poskytovaných na základě smluv z minula vykázaly čerpání na 65,1 %, což je pod úrovní příslušné alikvoty schváleného rozpočtu. Nečerpání alikvotního podílu bylo ovlivněno hlavně nižšími výdaji na vládní úvěry a státní půjčku u plynárenských VIA, kde bylo provedeno pouze dofinancování staveb, jejichž realizace započala na území Kazachstánu před zánikem SSSR.

Naopak čerpání výdajů na růst pohledávek v nesměnitelných měnách převzatých od ČSOB již ke konci 3. čtvrtletí převýšilo celoroční rozpočtovanou částku. Profinancování těchto pohledávek ve výši 833 mil. Kč se týkalo zejména rozpracovaných investičních akcí v Iránu (elektrárna Iranshar, cementárna Elam) a v Turecku (elektrárna SOMA). Lze oprávněně předpokládat, že toto překročení příslušné položky rozpočtových výdajů neohrozí celoroční plnění celkové rozpočtované částky (limitu) na vládní úvěry.

D. Clearing se Slovenskou republikou

Po celá tři čtvrtletí roku byly výsledky státního rozpočtu ovlivněny vývojem clearingového zúčtování se Slovenskou republikou. V průběhu tohoto období se - na rozdíl od roku 1993 - výrazně změnil charakter korunových dopadů z clearingového platebního styku mezi oběma státy. Postupné snižování věřitelské clearingové pozice ČR, přechod do dlužnické pozice a její další soustavné narůstání se v dopadu na státní rozpočet projevilo snižováním jeho výdajové části, což výrazně ovlivnilo celkovou přebytkovost rozpočtu:

Ve starém bloku clearingového zúčtování se celkově mírně snížil objem kreditního salda inkas a plateb. Rozhodující změny však probíhaly v novém bloku, kde v průběhu 3. čtvrtletí se věřitelská pozice ČR změnila na dlužnickou a od poloviny května trvale narůstala, což vedlo od července k soustavnému překračování mezního úvěru. Výše překročení mezního úvěru a následné úhrady z české strany jsou zřejmé z tohoto přehledu:

V průběhu 1.-3. čtvrtletí bylo celkem devětkrát - vždy k ultimu měsíce provedeno vypořádání kreditního salda starého bloku na nový blok (operace bez dopadu na státní rozpočet):

K překročení mezního úvěru slovenskou stranou v uvedeném období došlo k 31.lednu, a to o 46 mil. ECU. Korunová protihodnota následné úhrady provedené ve volných měnách činila 1 504 mil. Kč a byla proúčtována snížením rozpočtových výdajů.

Změna dosavadního rozpočtového krytí výsledného salda z clearingového platebního styku se Slovenskou republikou, která byla realizována k 1.10.1994, je komentována v části IV. této zprávy.

4. Plnění výdajů rozpočtových kapitol

Přehled čerpání výdajů jednotlivých kapitol k 30.9.1994 je uveden v tabulkové části, tabulka č.2.

Celkem byly neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací k 30. září splněny na 70,0 %. Po vyloučení výdajů na sociální zabezpečení činí toto plnění 65,8 %. Mezi jednotlivými kapitolami státního rozpočtu však existují značné rozdíly, přičemž obecně je čerpání těchto výdajů zatím stále nízké.

Z celkového počtu 32 kapitol převážná část čerpá své výdaje pod alikvotou 9 měsíců; většina (22 kapitol) se pohybuje v rozmezí 50-70 % celoročního rozpočtu, 3 kapitoly vykazují čerpání nižší než 50 %.

Toto mimořádně nízké čerpání se týká Úřadu vlády ČR (42,6 %), Úřadu pro legislativu a veřejnou správu ČR (40,4 %) a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (48,3 %). Důvody u obou jmenovaných úřadů spočívají především v nižším než povoleném naplnění stavu pracovníků jejich aparátu, u Úřadu vlády navíc prakticky v nečerpání prostředků na zahraniční cesty, kdy veškeré náklady na uskutečněné cesty jsou ministerstvem zahraničních věcí refundovány. U ministerstva průmyslu a obchodu bylo čerpání výdajů zpomaleno zejména v důsledku organizační zrněny ministerstva k 1.4.1994, ke skluzu dochází i v čerpáni rozpočtových výdajů na opravy a údržbu v návaznosti na ukončení výběrového řízení u jednotlivých akcí; rovněž do rozpočtu kapitoly promítnuté prostředky na řešení projektů vědy a vývoje technologií jsou dosud čerpány pouze na 42 %.

Nízké čerpání neinvestičních výdajů (63,5 %, resp. 62,4 % bez výdajů na sociální zabezpečení) zaznamenala i kapitola ministerstva obrany, která podle schváleného rozpočtu čerpá celou desetinu neinvestičních výdajů stanovených rozpočtem pro souhrn kapitol. V oblasti mzdových prostředků se dosud v plném rozsahu neprojevilo zvýšení platového tarifu podle nařízení vlády ČR č. 79/94 zavedeného dnem 1.4.1994, v čerpání ostatních neinvestičních výdajů se zatím nepromítají výdaje za paliva (energie) opatřovaná v rámci předzásobení na zimní období. Plnění převyšující úroveň 9 měsíců (79 %) vykázaly pouze výdaje na sociální zabezpečení, což je odrazem zvýšeného odchodu vojáků z povolání mimo činnou službu v souvislosti se snižováním počtů v AČR.

Pouze pět kapitol (MPSV, MZe, MD, MK a MV) vykazuje čerpání blížící se třem čtvrtinám celoročního upraveného rozpočtu, nad úrovní 75 % jsou pouze dvě kapitoly (Grantová agentura a ČÚBP). I u těchto kapitol je však plnění výdajů vlastních rozpočtových organizací většinou velmi nízké.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, kde bylo vykázáno čerpání neinvestičních výdajů celkem na 73,9 %, představují celých 97 % těchto výdajů transfery pro obyvatelstvo, plněné ke konci 3. čtvrtletí na 74,0 %. Zbývající výdaje této kapitoly vykázaly plnění na 72,1 %.

U kapitoly ministerstva zemědělství se vyšší čerpání neinvestičních výdajů (celkem 71,4 %) týká především příspěvkových organizací, jimž byly poskytnuty příspěvky ve výši odpovídající již 80,9 % upraveného rozpočtu, což bylo ovlivněno především příspěvkem na státní žáky uvolněným podle usnesení vlády ČR č. 533/93; výdaje rozpočtových organizacím byly čerpány pouze na 64,5 %.

Výrazný podíl výdajů příspěvkových organizací se týká i kapitoly ministerstva dopravy. Zatímco celkové čerpání neinvestičních výdajů této kapitoly bylo vykázáno ve výši 74,9 %, bylo na činnost příspěvkových organizací vynaloženo již 77,8 % celoročního objemu. Toto vysoké čerpání vyplývá z potřeb údržby silniční sítě po zimním období a z potřeb odstraňování povodňových škod. Plnění výdajů rozpočtových organizací činilo pouze 64,5 %.

Ministerstvo kultury vyčerpalo k 30.9. téměř ideálních 74,9 % rozpočtu neinvestičních výdajů na letošní rok; v tom však činilo plnění příspěvků příspěvkovým organizacím (převážně ke krytí výdajů učňovského školství) 75,9 %, zatímco čerpání vlastních výdajů rozpočtových organizací dosáhlo pouze 56,6 %.

Alikvotě 9 měsíců se blíží i kapitola ministerstva vnitra; u níž při celkovém čerpání neinvestičních výdajů na 69,9 %, resp. na 70,2 % bez výdajů na sociální zabezpečení, bylo výrazně vyšší čerpání příspěvků poskytovaných příspěvkovým organizacím. To dosáhlo již 77,3 % a bylo ovlivněno dotacemi občanským sdružením, které byly poskytnuty na základě dohodnutých částek; výdaje rozpočtových organizací byly čerpány pouze na 70,1 %. Rovněž výdaje této kapitoly na sociální zabezpečení nedosáhly úrovně 3/4 roku, když byly k 30.9. splněny pouze na 67,3 %.

Čerpání neinvestičních výdajů vyšší než 75 % vykázaly pouze kapitoly Grantová agentura a Český úřad bezpečnosti práce.

Ve schváleném rozpočtu kapitoly Grantová agentura byly v neinvestičních výdajích zahrnuty účelové finanční prostředky na rozvoj a výzkum, přidělované na základě veřejné soutěže. Z těchto prostředků, rozpočtovaných ve výši 450 mil. Kč, uvolnila Grantová agentura v průběhu 3. čtvrtletí 417 mil. Kč, které byly rozpočtovým opatřením převedeny do příslušných kapitol.

Údaj o čerpání neinvestičních výdajů v kapitole Český úřad bezpečnosti práce na 100 % souvisí se zrušením činnosti tohoto orgánu podle zákona č. 47/94 Sb. a převedením jeho působnosti do kapitoly MPSV s účinností od 1. dubna letošního roku. Uvedený údaj udává čerpání výdajů této kapitoly podle upraveného rozpočtu k 31.3.1994.

5. Čerpání rezerv státního rozpočtu

Ve státním rozpočtu na rok 1994 jsou zahrnuty rezervy v celkové částce 9 342 mil. Kč. Jedná se zejména o vládní rozpočtovou rezervu, dále jsou obsaženy rezervy na řešení sociálních problémů, na financování projektů vědy, výzkumu a technologií, na zdravotnictví, na soudní a mimosoudní rehabilitace, na platové úpravy v rozpočtové sféře, na realizaci záruk, na životní prostředí a další. Tyto rezervy byly za 9 měsíců letošního roku čerpány ve výši 4 967 mil. Kč, tj. na 53,2 %.

Z vládní rozpočtové rezervy ve výši 3 400 mil. Kč bylo uvolněno 1 767,6 mil. Kč, především na

III. Hospodaření rozpočtů okresních úřadů a obcí za 1. - 3. čtvrtletí 1994

Ve 3. čtvrtletí pokračoval trend ve vývoji finančního hospodaření územních rozpočtů započatý v I. pololetí letošního roku. Projevilo se úsilí o dosažení stability a finanční soběstačnosti místních rozpočtů a o vyšší odpovědnost za dosažené výsledky.

Hospodaření okresních úřadů a obcí skončilo k 30. 9. převahou příjmů nad výdaji ve výši 22,1 mld Kč. Uvedený přebytek byl ovlivněn zapojením mimorozpočtových zdrojů ve výši 13,1 mld Kč, neboť územní orgány zapojily do svého hospodaření vlastní fondy v objemu 4,3 mld Kč a použily úvěry a výnosy komunálních obligací [saldo, tj. po odpočtu splátek úvěrů] ve výši 8,8 mld Kč.

Na celkovém přebytku hospodaření se podílejí obce 16,5 mld Kč a okresní úřady 5,6 mld Kč. Z celkového objemu mimorozpočtových zdrojů zapojily rozhodující část, tj. 11,8 mld Kč, do svého hospodaření obce.

Bez zapojení mimorozpočtových zdrojů dosáhl přebytek běžného hospodaření výše 9,0 mld Kč, z toho u obcí 4,7 mld Kč.

Stav účelových fondů dosáhl k 30. 9. 1994 výše 10,5 mld Kč, z toho u obcí 9,3 mld Kč, proti I. pololetí se stav účelových fondů nezměnil.

Celková výše disponibilních zdrojů a jejich srovnání se stavem k 30. září minulého roku je zřejmé z následující tabulky:

Disponibilní zdroje dosáhly ke konci sledovaného období výše 32,6 mld Kč, obce se na nich podílejí cca 80 %, tj. zhruba na úrovni I. pololetí. Proti stejnému období roku 1993 se celkové disponibilní zdroje zvýšily o 14,8 mld Kč, t.j. o 83,1 %. Tento přírůstek je výrazně ovlivněn emisí komunálních obligací především Magistrátního úřadu hl. m. Prahy (cca 7,4 mld Kč).

Hodnocení plnění příjmů a výdajů k 30. 9. 1994 je prováděno ve vztahu ke schválenému rozpočtu upravenému o poskytnuté účelové prostředky ze státního rozpočtu a rozpočtová opatření v objemu 158,6 mil.Kč (ve 3. čtvrtletí byla realizována delimitace účelových prostředků na civilní obranu v působnosti okresních a magistrátních úřadů z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany do rozpočtů územních orgánů).

Příjmy rozpočtů okresních úřadů a obcí byly za 1. - 3. čtvrtletí letošního roku plněny takto:

(údaje bez zapojení mimorozpočtových zdrojů)

Celkové příjmy územních rozpočtů (bez zapojení mimorozpočtových zdrojů) již překročily rozpočtem stanovenou částku a dosáhly výši 81,2 mld Kč, což představuje plnění na 104,9 %. Proti roku 1993 vzrostly příjmy o 17,1 mld Kč, t.j. o 26,6 %. Více než 80 % celkových příjmů bylo inkasováno obcemi.

V dosažených výsledcích se odráží příznivé plnění daňových příjmů, především z daně z příjmu fyzických osob, která je plněna již na 94,6 %. Výnosy této daně vykazují vysokou dynamiku již od počátku fungování nové daňové soustavy, její podíl na celkových příjmech místních rozpočtů činí 42 %.

Výnos daně ze závislé činnosti dosáhl 24,0 mld Kč, tj. 88,7 % rozpočtu po všech změnách, výnos daně z podnikání činí 10,1 mld Kč, tj. 112,6 %. V porovnání s 3. čtvrtletím loňského roku je výnos daně z příjmů fyzických osob vyšší o téměř 85 %.

Na dani z nemovitostí bylo inkasováno 2,3 mld Kč, což odpovídá třem čtvrtinám roku a vyplývá z režimu placení této daně.

Z nedaňových příjmů představují nejvyšší položku příjmy rozpočtových organizací, které dosáhly k 30. září výše 8,8 mld Kč a byly plněny na 123,2 %. Místní orgány inkasují tyto příjmy především z pronájmů, z poplatků ve školství a z vyšších příjmů v oblasti bytového hospodářství.

Na správních poplatcích bylo vybráno cca 1,4 mld Kč. Vyšší plnění proti minulému roku (o 226 mil. Kč) je způsobeno především větším rozsahem provozování hracích automatů.

Stabilním příjmem místních rozpočtů jsou místní poplatky. Jejich plnění na 82 % odpovídá tomuto období.

Na přijatých úrocích inkasovaly obce 0,6 mld Kč, což je o 0,4 mld Kč více než ve stejném období roku 1993. Do příjmů této položky se zahrnují nejen příjmy získané z úroků na běžných vkladových účtech obcí u příslušného peněžního ústavu, ale patří sem také výnosy z úroků získaných tím, že obec vloží své prostředky do péče některého peněžního ústavu ve formě certifikátů. I když objem přijatých úroků představuje zatím pouze 0,7 % celkových příjmů územních rozpočtů, ukazuje se, že se obce začínají pozvolna orientovat na finančním trhu.

Kapitálové příjmy dosáhly ve sledovaném období výše 3,4 mld Kč a ve srovnání s 3. čtvrtletím 1993 poklesly o 0,6 mld Kč. Ukazuje se, že se obce v oblasti hospodaření s majetkem orientují ve větší míře na pronájmy obecního majetku a ne již na přímý prodej. Ve většině případů byl majetek z důvodu neefektivního využití pro potřeby obce prodán a lze předpokládat nadále stagnaci u této položky.

Schválený objem dotací ze státního rozpočtu ve výši 15,5 mld Kč byl ve 3. čtvrtletí uvolněn v plné výši.

Kromě této dotace byly uvolněny obcím a okresním úřadům účelové prostředky ze státního rozpočtu ve výši 6,8 mld Kč především na financování pozemkových úprav a radonového programu, na ekologická opatření okresům v severních Čechách a okresu Sokolov podle usnesení vlády č. 315/92, na opravy a modernizaci bytového fondu, na posílení infrastruktury v působnosti obcí. Dále byly poskytnuty zálohy na volby, dotace na provoz ZOO, prostředky na řešení agrokomplexu, na program obnovy vesnice a na finanční výpomoc obcím na dopravní obslužnost.

V účetnictví územních orgánů jsou vykázané objemy dotací ze státního rozpočtu nižší o 0,1 mld Kč a účelové prostředky ze státního rozpočtu o 1,6 mld Kč, protože okresní úřady nestihly zaúčtovat přijaté finanční prostředky.

Dalším zdrojem příjmů některých obcí byla účelová investiční dotace na tzv. jmenovité stavby, poskytnutá ve výši 3,1 mld Kč přímo ze státního rozpočtu formou čerpacích účtů u České spořitelny. Dotace směřovaly na dostavbu metra a na financování zdravotnických, školských a ekologických staveb. (U této položky je v účetnictví obcí a okresních úřadů vykázána částka vyšší o 0,1 mld Kč z důvodu chybného zaúčtování přechodné návratné finanční výpomoci, poskytnuté na řešení dopravní obslužnosti. Oprava výkazů bude provedena v průběhu 4. čtvrtletí.)

Celkové výdaje místních rozpočtů byly čerpány ve výši 72,1 mld Kč, tj. na 93,3 %. Vyšší čerpání výdajů bylo umožněno vyšší tvorbou příjmů a odráží se v něm skutečnost, že v druhé polovině roku se zrychluje dynamika výdajů, a to jak investičních, tak neinvestičních. Na celkových výdajích územních rozpočtů se obce podílejí cca 86 %. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se výdaje zvýšily o 14,2 mld Kč, což představuje 24, 5 %.

Čerpání výdajů ukazuje následující přehled:

Na výdajích územních rozpočtů se nejvíce podílejí kapitoly dopravy (13,9 %), vnitřní správy (16 %), místního hospodářství (16 %) a školství (11, 5 %).

Rychlejší čerpání výdajů proti schválenému rozpočtu vykazují kapitoly:

- vodní hospodářství a životní prostředí (výstavba vodohospodářských zařízení obcí, skládek, spaloven nebo jiných zařízení na likvidaci komunálních odpadů),

- zemědělství a výživa (dotace do agrokomplexu a lesního hospodářství a náklady pozemkových úprav),

- doprava (vyšší náklady na městskou hromadnou dopravu),

- výstavba (vlastní investiční činnost obcí a měst).

Výdaje podle vybraných kapitol ve srovnání se stejným obdobím minulého roku ukazuje následující graf:

I když vývoj výdajů v kapitole práce a sociální věci se jeví jako rovnoměrný (čerpání na 77,3 %), v průběhu 3. čtvrtletí se začala výrazně projevovat nerovnoměrnost v čerpáni účelové dotace na dávky sociální péče a u zhruba 44 okresů je rozpočtovaná dotace již téměř vyčerpaná. Tato skutečnost je ovlivněna nárůstem nezaměstnanosti a koncentrací romské populace. Na nerovnoměrné čerpání sociálních dávek má vliv i to, že k 1. 2. 1994 byly zvýšeny částky životního minima, což nebylo promítnuto do státního rozpočtu na rok 1994. Tato účelová dotace podléhá (stejně jako v minulém roce) finančnímu vypořádání za rok 1994.

Ve 3. čtvrtletí 1994 došlo k nárůstu objemu přijatých úvěrů, jejichž objem dosáhl výše 2,1 mld Kč, splacena byla 1 mld Kč, saldo běžného roku činí 1,1 mld Kč.

V průběhu 3. čtvrtletí povolilo MF ČR další emise komunálních obligací, a to městu. Čáslav v celkové hodnotě 90 mil. Kč, která bude použita na financování výstavby Řízené skládky odpadů města Čáslav, městu Pardubice v celkovém objemu 50 mil. Kč na financování Investičního a rozvojového plánu města (rekonstrukce inženýrských sítí a komunikací a dokončení KBV) a městu Veselí nad Moravou ve výši 10 mil. Kč na infrastrukturu města.

Čistý dluh územních rozpočtů od začátku roku (včetně úvěrů z minulých let) se do 30. 9. zvýšil o 8,8 mld Kč na současných 11,5 mld Kč. Obce přijatými úvěry dofinancovávají rozestavěné investiční akce infrastruktury, jako např. vodovody, kanalizace, ČOV, skládky apod.