Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

IV. Výsledky hospodaření státního rozpočtu ke konci října 1994

V říjnu pokračoval příznivý vývoj státního rozpočtu, projevující se v růstu jeho přebytku. Ten dosáhl ke konci měsíce výše 14,4 mld Kč.

Plnění příjmů a výdajů k 31. říjnu 1994 ukazuje následující přehled:

Plnění příjmů státního rozpočtu na 83,1 % odpovídá alikvotě deseti měsíců. Celkové čerpání výdajů (79,4 %) zaostává za úrovní 10/12 roku, nenaplnění výdajů v absolutním vyjádření představuje téměř 15 mld Kč.

V dosaženém přebytku se tak odráží především stále nízké plnění rozpočtových výdajů, kde se projevuje sezonní vliv zejména u výdajů na investice a zatím nízké čerpání výdajů ze strany rozpočtových organizací.

K 1. říjnu došlo ve vykazování plnění státního rozpočtu k metodické změně.

Tato změna byla vyvolána tím, že v důsledku neustále se prohlubující dlužnické pozice ČR z clearingového zúčtování se Slovenskou republikou docházelo od února letošního roku k postupnému neúměrnému narůstání rozpočtových prostředků. Zahrnutí salda z tohoto zúčtování do státního rozpočtu se tak ukazovalo stále více jako značný problém. Vzhledem k tomu se Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka dohodly na změně původní dohody o financování dopadů z clearingového zúčtování se Slovenskou republikou a s platností k 1.10.1994 došlo ke změně dosavadního systému v tom smyslu, že financování těchto dopadů je zabezpečeno mimo státní rozpočet v rámci státních finančních aktiv. Výše tohoto salda k 31.10. činila 11,2 mld Kč.

Jinak výsledky rozpočtového hospodaření v měsících červenci a srpnu potvrzují tendence uvedené v hodnocení za 1.-3. čtvrtletí t.r.

V příjmech se i nadále projevuje zejména rovnoměrný odvod pojistného na sociální zabezpečení a příznivé plnění nedaňových příjmů. Vcelku však stále zaostává plnění daňových příjmů.

Výnos daně z přidané hodnoty byl v říjnu vyšší než v předchozích měsících a činil 10,4 mld Kč. Toto vyšší inkaso je odrazem skutečnosti, že v tomto měsíci odvádějí daň jak plátci s měsíční odvodovou povinností, tak i ti, kteří platí daň čtvrtletně. Přesto dosáhlo celkové plnění DPH ke konci října teprve 74,4 % rozpočtované částky.

Stejné plnění (74,4 %) vykázala k 31.10. i daň z příjmů právnických osob, jejíž měsíční inkaso dosáhlo 5 mld Kč, tj. zhruba o 0, 5 mld Kč méně než v minulých měsících (při rovnoměrném plnění byl měl měsíční přírůstek činit cca 6,1 mld Kč).

V plnění spotřebních daní se po oživení v letních měsících způsobeném zvýšením poptávky po výrobcích podléhajících této dani (motorové benzíny, mazadla, alkoholické nápoje) inkaso těchto daní ustálilo a k 31. říjnu dosáhlo již 87,6 % celoročního rozpočtu.

Ve výdajích se potvrdily značné rozdíly v úrovni čerpání jednotlivých druhů výdajů. V rozpočtové sféře - po provedení již zmíněných rozpočtových opatření vykazují rychlejší čerpání neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím, které jsou plněny v podstatě rovnoměrně.

V rámci neinvestičních dotací do podnikové sféry byly již vyčerpány prostředky určené rozpočtem na letošní rok jako dotace na teplo (plnění k 31.10. dosáhlo již 107,5 %). Je zřejmé, že jejich konečná výše překročí rozpočtem stanovený objem toto překročení se odhaduje minimálně na 1 mld Kč.

Příznivá situace ve státním rozpočtu umožnila, aby z prostředků poskytovaných přímo z kapitoly Všeobecná pokladní správa byla místním rozpočtům převedena schválená dotace již v plné celoročně upravené výši (15,5 mld Kč), což přispělo k financování některých naléhavých potřeb jednotlivých území. Rovněž Všeobecné zdravotní pojišťovně bylo ke konci 10. měsíce poskytnuto již téměř 94 % ročního příspěvku.

Na druhé straně přetrvává po uplynutí 10 měsíců roku relativně nízké čerpání výdajů vlastních rozpočtových organizací, které je v průměru nižší než 80 %.

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za 1.- 3. čtvrtletí 1994 charakterizují následující údaje:

Poznámka: Kvantifikace rozložení salda státních finančních aktiv a pasív na pozice vůči bankovní soustavě, zahraničí a ostatní respektuje sektorové rozdělení držby státních cenných papírů.

Pohledávky a závazky státu vůči zahraničí

Snížení věřitelské finančně majetkové pozice České republiky o 25 mld Kč ovlivnil v rozhodující míře vývoj pohledávek a závazků státu vůči zahraničí včetně clearingového zúčtování se Slovenskem. Po dvou volnoměnových úhradách ze slovenské strany za překročení mezního úvěru (provedených na počátku ledna a února) se věřitelská clearingová pozice ČR vůči Slovensku od poloviny února 1994 postupně snižovala, koncem dubna přešel do dlužnické pozice nový blok clearingu, v květnu pak celkové saldo clearingu. Na konci června 1994 dosahovala již clearingová zadluženost ČR téměř 80 % úrovně dohodnutého mezního úvěru, koncem července byl mezní úvěr z české strany poprvé překročen, následně muselo dojít k úhradě ve volných měnách, což se opakovalo též na konci srpna a září. Tato situace je odrazem vývoje hlavně v novém bloku clearingového zúčtování. Ve starém bloku zůstává zachována věřitelská pozice ČR, od 2. čtvrtletí 1994 však již na poměrně nízké úrovni.

Snížení stavu vládních pohledávek vůči zahraničí i zahraničních pohledávek převzatých do státních finančních aktiv od ČSOB bylo ovlivněno zejména vyúčtováním debetních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. V případě vládních pohledávek činil tento kurzový dopad cca 6,1 mld Kč, u převzatých pohledávek od ČSOB cca 4,9 mld Kč. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu měly na změnu stavu uvedených zahraničních pohledávek podstatně nižší vliv.

U vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily za 1.- 3. čtvrtletí 1994 příjmy ze splátek výdaje na čerpání nových úvěrů o 1 276 mil. Kč, což zhruba odpovídá třem čtvrtinám předpokládaného celoročního převýšení. Čerpání vládních úvěrů ve výši 981 mil. Kč i jejich splátky ve výši 2 257 mil. Kč se týkaly převážně plynárenských VIA. Snížení splátek jistiny a úroků vládních úvěrů bez VIA bylo jen částečně kompenzováno deblokacemi vládních pohledávek. Podíl vládních pohledávek po splatnosti se v uvedeném období zvýšil ze 43,9 % na 44,8 %.

U převzatých zahraničních pohledávek v nesměnitelných měnách byla za 1. - 3. čtvrtletí 1994 převaha splácení nad čerpáním velmi nízká. Ze státního rozpočtu profinancovaný nárůst těchto pohledávek v celkové výši 833,4 mil. Kč se týkal hlavně Iránu (rozpracované akce pro elektrárnu Iranshar a cementárnu Elam) a Turecka (dobíhající dodávky pro elektrárnu SOMA). Splácení v celkové výši 903,5 mil. Kč ve prospěch rozpočtových příjmů se týkalo hlavně deblokačních akcí.

Vývoj závazků státu vůči zahraničí byl za 1. - 3. čtvrtletí 1994 ovlivněn vyúčtováním rozdílů ze změn kurzů v podstatně nižším rozsahu než vývoj vládních a ostatních zahraničních pohledávek státu. Ke zvýšení stavu vládních závazků z přijatých půjček k podpoře platební bilance o 136 mil. Kč došlo jen vlivem kurzových rozdílů. Nové půjčky se v roce 1994 již nečerpají a splácení jistiny stávajících půjček začne až od roku 1997. Na snížení stavu převzatých závazků státu ve volných měnách z titulu bývalého centrálního devizového zdroje (CDZ) o 4 253 mil. Kč se podílely hlavně realizované splátky jistiny v korunové protihodnotě 3 921 mil. Kč.

Změny ve finančně majetkové pozici státu vůči zahraničí ovlivnilo za 1. - 3. čtvrtletí 1994 též pokračující navyšování majetkových účasti České republiky u mezinárodních bank. V květnu byla realizována vládou schválená 4. splátka podílu ČR na kapitálu EBOR ve výši 5 974 857,80 USD a v srpnu 3, splátka podílu ČR na kapitálu IFC ve výši 775 000 USD. Úhrada korunové protihodnoty obou těchto splátek v celkové výši 196,5 mil. Kč byla provedena ze státního rozpočtu.

Finanční aktiva státu vůči tuzemsku

Ve vztahu k tuzemsku se objemově největší část operací probíhajících na účtech státních finančních aktiv u České národní banky týkala operací na umořovacím a dalších účtech k uspořádání prostředků na krytí dluhové služby státního dluhu, majetkové újmy peněžních ústavů a restitučních nároků uplatňovaných prostřednictvím ministerstva zeměděLství. Šlo převážně o převody výnosů z emisí státních dluhopisů (vč. přírůstků revolvingových emisí SPP) ve výši 17,8 mld Kč a prostředků od Fondu národního majetku na určené účely ve výši 14,4 mld Kč. Ve prospěch ostatních účtů SFA byly v 1. - 3. čtvrtletí 1994 dočasně převedeny výnosy spojené s likvidací federálních orgánů ve výši 154,8 mil. Kč. Tuto částku nelze zatím považovat za definitivní, neboť vypořádání příjmů a výdajů spojených s likvidací federálních orgánů nebylo dosud uzavřeno.

V rámci výdajových operací SFA bylo z účtu zvláštních účelových prostředků uvolněno 1 425 mil. Kč na dotace Fondu tržní regulace v zemědělství a 49 mil. Kč na dofinancování čistírny odpadních vod VCHZ Synthesia Pardubice. Z bilančního účtu přebytku státního rozpočtu za rok 1993 bylo v souladu s usneseními Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 401/94 a č. 416/94 uvolněno celkem 627,2 mil. Kč

na podporu programů malého a středního podnikání, na zvýšení objemu finančních prostředků pro budování soustavy správy a kontroly daní, na splátku úvěrů poskytnutých důlním podnikům na předstihovou skrývku a na odstranění architektonických bariér v ústavech sociální péče a domovech důchodců. Další prostředky ve výši 81,7 mil. Kč byly z účtů SFA použity k realizaci státní záruky za úvěr a. s. Mitas Praha, na konverzi zbrojní výroby, k odkupu nepoužitelných zásob a základních prostředků zbrojní výroby apod.

Snížení stavu pohledávek z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí ze 4,6 mld Kč na 3,9 mld Kč ovlivnily hlavně operace týkající se státní půjčky na financování plynárenských VIA (nad čerpáním v rozsahu 2 864 mil. Kč převyšovaly splátky ve výši 3 181 mil. Kč včetně 1 162 mil. Kč představujících úhradu třetinového podílu Slovenska na dofinancování akcí). Nově byla poskytnuta návratná finanční výpomoc ve výši 500 mil. Kč na opravy a modernizaci bytového fondu obcí, 400 mil. Kč organizaci Řízení letového provozu (dle usn. vl. č. 46/94), 60 mil. Kč na dostavbu areálu budov Úřadu průmyslového vlastnictví, na pokračující podporu firem zaměstnávajících zdravotně postižené občany výpomoc ve výši 23 mil. Kč. Splátky od dlužníků byly u návratných finančních výpomocí uskutečněny ve výši 162 mil. Kč.

Rozsah vnitřních i zahraničních úvěrů krytých státními zárukami ČR (vč. záruk solidárních) se za 1. - 3. čtvrtletí 1994 snížil z 54,2 mld Kč na 50,4 mld Kč. Nově byla poskytnuta jediná státní záruka ve výši 582 mil. Kč na úvěr 20 mil. USD poskytnutý a. s. MUFIS od amerických firem na rozvoj infrastruktury obcí. Splátky od dlužníků realizované ve výši 3 025 mil. Kč se týkaly vnitřních bankovních úvěrů, zahraničních půjček českým podnikům i závazků Slovenska vůči ČSOB z titulu CDZ. Realizace státních záruk ve výši 22 mil. Kč vedla jen k menšímu zvýšení málo likvidních pohledávek státu z realizovaných záruk, které k 30.9.1994 dosahují výše téměř 2 mld Kč.

Státní dluh

Vývoj státního zadlužení je v 1. - 3. čtvrtletí 1994 charakteristický pokračující tendencí ke stabilizaci vnitřního i zahraničního státního dluhu, jakož i transformací stávajících přímých závazků státu vůči bankám do formy státních dluhopisů (sekuritizace).

^x) včetně vyúčtovaných kursových rozdílů a rektifikací

Z vývoje jednotlivých složek státního dluhu je zřejmé, že záměry vlády ve stabilizaci dosavadní úrovně zadlužení státu jsou plněny. Zvýšení objemu nesplaceného státního dluhu o 7,9 mld Kč se týká hlavně závazků z clearingového zúčtování se Slovenskem korunově pokrytého prostředky na příslušných účtech státního rozpočtu, které byly po 30.9.1994 v dohodě s ČNB převedeny na určené účty státních finančních aktiv. Od října 1994 nemá tedy výše a pohyb tohoto závazku vliv na saldo státních finančních aktiv a pasiv, neboť proti této položce stojí aktivum ve stejné výši. Zvýšení zadluženosti z uvedeného titulu není způsobeno ani deficitním financováním, ani přijímáním jiných závazků Českou republikou, ale průběhem obchodu a platebního styku se Slovenskem uskutečňovaného na základě mezistátních smluv.

Pokud jde o sekuritizaci státního dluhu, z výnosů revolvingových emisí SPP byly provedeny splátky přímých závazků státu vůči České národní bance i vůči Investiční a poštovní bance, a.s. Praha v rozsahu 7,8 mld Kč. Transformace provedená podle emisního programu dohodnutého s ČNB je pro stát úrokově výhodná, neboť dosažené úrokové zatížení z realizovaných revolvingových emisí SPP (v průměru 6,2 % p.a.) bylo nižší než úročení přímých závazků státu u ČNB (12,5 % p.a.) i u IPB (8,7 % p.a.). Reálné úspory takto dosažené na úrokových výdajích lze jen u sekuritizace přímých úvěrů od ČNB odhadovat na cca 185 mil. Kč, úspory dosažené urychlením úmoru přímých úvěrů od domácích bank na cca 474 mil. Kč.

Celkem se za 1. - 3. čtvrtletí 1994 uskutečnilo 31 revolvingových emisí SPP a 2 emise SPP na krytí schodků běžného hospodaření státního rozpočtu.

Státní pokladniční poukázky určené na krytí schodků státního rozpočtu byly použity v lednu 1994, kdy rozpočtový schodek.přesáhl výši emitovaných SPP po dobu několika dní. V únoru a březnu vždy v období několika dní, kdy rozpočtový přebytek klesl pod 500 mil. Kč, byly použity SPP ke zlepšení rozpočtového salda, aby se zabránilo případnému vzniku debetu státního rozpočtu. Dle dohody s ČNB má MF zajišťovat takové krytí rozpočtového salda emisemi SPP, aby se výsledný kredit udržoval minimálně na úrovni 800 mil. Kč. Úrokové náklady SPP použitých na krytí schodků běžného rozpočtového hospodaření činily 35,3 mil. Kč.

Do konce srpna 1994 byly revolvingové SPP emitovány se splatností jednoměsíční a tříměsíční. Vzhledem k červencovému zvýšení povinných minimálních rezerv komerčních bank u ČNB se předpokládalo, že dojde ke zvýšení krátkodobých úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Kalendář emisí SPP byl proto přepracován, byla prodloužena jejich splatnost, což bylo potřeba i vzhledem k absenci krátkodobých cenných papírů se splatností 6, 9 a 12 měsíců na peněžním trhu.

U střednědobých státních dluhopisů se ve 2. a 3. čtvrtletí 1994 uskutečnily dvě emise s následujícími parametry:

Primární prodej obou emisí střednědobých státních dluhopisů 1994 byl realizován Českou národní bankou. Výnos první z uvedených emisí byl použit na splátku jistiny 1. emise státních dluhopisů na KBV, která byla uhrazena dne 23.5.1994 v částce 5,56 mld Kč. Výnos druhé emise je určen též na splátky jistiny stávajícího státního dluhu. U všech druhů střednědobých státních dluhopisů (vč. oprávněným osobám přidělovaných dluhopisů rehabilitačních) probíhaly v 1.- 3. čtvrtletí splátky kuponů.

Výdaje na dluhovou službu státu

Výdaje na dluhovou službu státu a krytí státního dluhu jsou v roce 1994 vymezeny zákonem č. 331/1993 Sb. Jejich celková výše v částce 30 073 mil. Kč je rozdělena:

- na splátky jistiny financované z výnosů emisí státních dluhopisů v objemu 16 234 mil. Kč,

- na splátky úroků z prostředků Fondu národního majetku 13 739 mil. Kč,

- na úhradu poplatků spojených s obsluhou státního dluhu 100 mil. Kč ze státního rozpočtu.

Skutečné čerpání prostředků na výdaje spojené s dluhovou službou státu za 1. - 3. čtvrtletí 1994 je zřejmé z následující tabulky:

Relativně vysoké čerpání výdajů na dluhovou službu, které se týká především splátek jistiny státního dluhu, bylo způsobeno řadou různých vlivů. Realizace splátek jistiny je v roce 1994 ovlivněna záměrem maximálně urychlit splácení přímých závazků státu vůči České národní bance a transformovat je do formy levnějších státních cenných papírů. Tendence k nárůstu úrokových sazeb na domácích peněžních trzích od července 1994, ovlivněná mimo jiné i rozhodnutím ČNB o zvýšení povinných minimálních rezerv obchodních bank, vyvolala u MF reakce k dalšímu urychlení sekuritizace i k včasnému prodloužení splatností revolvingových emisí SPP. To vysvětluje poměrně vysoký vzrůst úrokových nákladů na tyto emise, které jsou realizovány ve formě diskontu před splatností jednotlivých emisí. K pohybu úrokových sazeb došlo v průběhu roku 1994 i na některých devizových trzích, což ovlivnilo nárůst výdajů dluhové služby příslušných zahraničních závazků státu.

Závěry

Ekonomický vývoj v České republice v 1. - 3. čtvrtletí 1994 se vyznačoval stabilitou a pokračujícím příznivým vývojem rozhodujících ekonomických ukazatelů.

Vláda hodnotí celkový ekonomický vývoj, jakož i hospodaření veřejných rozpočtů v 1.- 3. čtvrtletí letošního roku i v následujících měsících jak úspěšné.

V prvních třech čtvrtletích a do konce října letošního roku bylo hospodaření státního rozpočtu přebytkové. Je reálný předpoklad, že i celoročně skončí rozpočtové hospodaření v roce 1994 přebytkem, jehož výše bude záviset na výši úspor investičních dotací podnikům a neinvestičních výdajů rozpočtových organizací (kromě mzdových prostředků) na jedné straně a na případném překročení celkového objemu rozpočtových příjmů.

Rovněž dosavadní výsledky hospodaření místních rozpočtů ukazují, že v souhrnu budou mít obce a okresní úřady v letošním roce dostatek finančních prostředků pro zabezpečení svých potřeb. Současně však dochází ke značné diferenciaci v úrovni hospodaření a některé obce jsou nuceny překlenout nedostatek finančních prostředků přijímáním úvěrů.