Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1. Celkové výsledky hospodaření státního rozpočtu

Státní rozpočet České republiky na rok 1994 schválil Parlament ČR zákonem č. 331/1993 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném objemu 381,8 mld Kč. Oproti skutečnosti dosažené v roce 1993 je takto stanovený objem příjmů v roce 1994 vyšší o 23,8 mld Kč, tj. o 6,6 % a objem výdajů o 24,9 mld Kč, tj. o 7,0 %.

V hodnoceném období byla ve státním rozpočtu provedena řada rozpočtových opatření, která ve svém souhrnu znamenají zvýšení příjmů a výdajů v celkovém rozsahu 1 552 mil. Kč. Tyto změny jsou podrobněji popsány v příslušných pasážích zprávy, dále uváděné hodnocení plnění státního rozpočtu je prováděno ve vztahu k takto upraveným údajům.

Hospodaření státního rozpočtu za 1.- 3. čtvrtletí 1994 lze hodnotit vcelku jako uspokojivé. K 30.9.1994 vykázal státní rozpočet (bez clearingového zúčtování se Slovenskou republikou) přebytek ve výši 14,3 mld Kč (v září 1993 činil přebytek srovnatelně 5,0 mld Kč). Saldo clearingových plateb mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, odrážející dlužnickou pozici ČR a představující závazek vůči slovenské straně, ke konci září dosáhlo výše 11,3 mld Kč. Při zahrnutí tohoto salda činil pokladní přebytek rozpočtu 25,6 mld Kč. [vliv clearingu je zahrnut ve výdajích státního rozpočtu, závazek vůči SR se projevuje jako snížení výdajů]

Souhrnné výsledky hospodaření státního rozpočtu ukazuje následující tabulka:

V přebytku za tři čtvrtiny roku se odráží stále nízké plnění výdajů, kde se projevuje sezonní vliv především u kapitálových výdajů, čerpaných z větší části až v závěru roku. Při vyloučení vlivu clearingu tak bylo plnění příjmů ke konci září v relativním vyjádření o 3,7 bodu vyšší než čerpání výdajů.

Průběh plnění rozpočtových příjmů a výdajů v 1.- 3. čtvrtletí 1994 (údaje bez vlivu clearingu):

Kolísání výše příjmů státního rozpočtu v jednotlivých měsících je důsledkem sezonnosti zabudované v systému jednotlivých daní. Nejvíce se projevuje v inkasu objemově nejvýznamnějších daní, zejména daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob. V únoru se projevil především vliv vysokých odpočtů u daně z přidané hodnoty, které se vztahovaly k předchozímu roku a které prakticky odčerpaly celý přírůstek výnosu této daně. Obdobně v měsíci květnu byly realizovány vratky daně z příjmů právnických osob ve vazbě na daňová přiznání. Naproti tomu v červnu se ve vysokém inkasu příjmů státní"ho rozpočtu projevily zejména doplatky daně z příjmů těch právnických osob, které daňová přiznání podávaly v tomto měsíci. Ve 3. čtvrtletí průměrné měsíční inkaso příjmů (8,4 %) odpovídalo rozpočtovému záměru. (Podrobnější analýza jednotlivých druhů příjmů je provedena v další části zprávy).

Podíl čerpání výdajů státního rozpočtu (70,2 %) byl nižší než ve stejném období v minulém roce (72,4 %) přesto, že dotace poskytnuté místním rozpočtům byly již prakticky vyčerpány.

2. Příjmy státního rozpočtu

Předpokládané příjmy státního rozpočtu na rok 1994 jsou plněny takto:

^x) vč. výnosu daně z obratu z roku 1992

^xx) zahrnuje kapitoly MPSV, BIS, MO, MV, MD a MSp

Plnění předpokládaného objemu příjmů státního rozpočtu na 74,0 % je ovlivněno relativně nižším plněním daňových příjmů, způsobeným sezonními vlivy zejména u daně z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob. Inkaso daňových příjmů je zhruba na úrovni stejného období minulého roku, kdy však výše těchto příjmů byla ovlivněna doplatky odvodů a daní (uplatňovaných v roce 1992) počátkem roku 1993.

A. Daňové příjmy

Struktura daňových příjmů a jejich plnění za období leden až září 1994:

Ve struktuře daňových, příjmů tvoří jak ve schváleném rozpočtu, tak i ve skutečnosti k 30. září 1994 větší podíl nepřímé daně - daň z přidané hodnoty a spotřební daně; struktura daňových příjmů v loňském roce byla výrazně ovlivněna změnou daňového systému.

Relativně nižší plnění nepřímých daní ve srovnání s přímými daněmi je ovlivněno dále komentovaným vývojem daně z přidané hodnoty.

a) Daň z přidané hodnoty

Výnos daně v jednotlivých čtvrtletích dosáhl:

Inkaso na dani činí za první tři čtvrtletí 59,9 mld Kč, což představuje 63,4 % z rozpočtovaného výnosu pro rok 1994.

Nízké plnění proti propočtené alikvótní části rozpočtované částky připadající na hodnocené období je ovlivněno zejména poklesem inkasa za měsíc únor, kdy vracené nadměrné odpočty převýšily úhrady od plátců daně. Na tento měsíc připadlo vracení nadměrných odpočtů jak měsíčním, tak čtvrtletním plátcům DPH, kteří tyto vratky uplatnily v lednu 1994 v daňovém přiznání za prosinec, příp. za 4. čtvrtletí roku 1993. Velký objem uplatněný v nadměrných odpočtech byl dán zejména pořizováním zásob a investic v závěru roku 1993.

Kromě měsíce února celkový výnos DPH výrazně ovlivnilo i nízké inkaso v srpnu (4 550 mil. Kč), kde se vedle sezónního vlivu stavební výroby a zemědělství opět výrazně promítla skutečnost vracení nadměrných odpočtů (měsíční i čtvrtletní) nejen již drive registrovaným plátcům, ale i plátcům nově registrovaným v souvislosti se snížením registračního prahu. Jejich počet se od počátku roku do konce 3. čtvrtletí zvýšil o jednu třetinu, tj. ze 152 tisíc na 208 tisíc. Nově registrovaní plátci ve svých přiznáních uplatnili i nárok na odpočet daně u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před registrací, což se projevuje ve vyšších objemech uplatněných nadměrných odpočtů zejména čtvrtletních plátců.

I přes předpokládaný nárůst hrubého domácího produktu se růst ekonomiky projevuje především v oblastech, kde nedochází ke konečné spotřebě a tento růst tedy nemá bezprostřední vliv na růst výnosu DPH. Jde mimo jiné o nárůst investic a vývozu, u nichž je plátci uplatňován odpočet daně a nedochází k reálnému odvodu prostředků do státního rozpočtu.

V porovnání se stejným obdobím minulého roku, ve kterém je zohledněna i poměrná část (70 %) inkasa daně z obratu a dovozní daně za rok 1992, je výnos daně o 3,4 %, tj. o 1 987 mil. Kč vyšší.

I v letošním roce je věnováno mimořádné úsilí zamezení daňovým nedoplatkům a daňovým únikům. V průběhu letošního roku se oproti loňskému roku zvýšila četnost kontrol, které zjistily řadu daňových úniků a podvodů. V rámci kontrolní činnosti správců daně bylo plátcům na dani doměřeno 1,1 mld Kč a na penále předepsáno 930 mil. Kč. Nejčastěji jsou signalizovány podvody a daňové úniky na základě falešných daňových dokladů vystavených většinou fingovanými firmami nebo plátci fyzickými osobami, které většinou neplní své daňové povinnosti a slouží jako tzv. koně pro organizovaný zločin. Na základě těchto dokladů jsou uplatňovány odpočty daně a čerpány prostředky ze státního rozpočtu. Prokázání těchto podvodů je zpravidla velmi obtížné a mnohdy musí být prováděno nejen finančními orgány, ale i orgány činnými v trestním právu. Finanční orgány daly jenom za I. pololetí letošního roku 245 podnětů k trestnímu stání, přičemž předpokládaný objem daňových úniků činil cca 979 mil. Kč.

Pozornost je věnována i problému zkracování tržeb, který se projevuje zejména u různých forem stánkového prodeje. K účinnějšímu zamezení těchto úniků jsou navrhována legislativní upřesnění v připravované novele zákona o DPH. Tato legislativní opatření v daňové oblasti musí být doprovázena i dalšími legislativními změnami mimo daňovou oblast a dalšími organizačními opatřeními, aby bylo dosaženo potřebných výsledků.

b) Spotřební daně

Inkaso spotřebních daní činilo:

Za 1. - 3. čtvrtletí 1994 bylo na spotřebních daních vybráno 78,2 % rozpočtovaného výnosu, tj. 32,9 mld Kč.

Spotřební daně jsou pro rok 1994 rozpočtovány ve výši 42,1 mld Kč. Rozpočtovaná částka vychází z výnosu dosaženého v roce 1993 se zohledněním předpokládané spotřeby vybraných výrobků v roce 1994 a legislativních změn provedených s účinností od 1. ledna 1994 zákonem č. 325/1993 Sb. Z těchto legislativních změn má z hlediska příjmů státního rozpočtu největší dopad zvýšení sazeb u některých výrobků, a to u benzinu o cca 50 haléřů na litr a u lihovin o 10 Kč na litr absolutního alkoholu. Zvýšení sazeb daně u cigaret platí až od 1. července 1994, výnos daně tedy ovlivnilo až ve 3. čtvrtletí. Další legislativní změnou schválenou výše uvedeným zákonem je značení některých tabákových výrobků, které by mělo přispět k zamezení daňových úniků, zejména při dovozu cigaret.

Další legislativní opatření zabraňující daňovým únikům bylo schváleno zákonem č. 136/1994 a týká se značení a barvení minerálních olejů. Toto povinné označení by mělo bránit záměnám některých lehkých topných olejů za motorovou naftu, při nichž byla zkracována spotřební daň i DPH.

V porovnání se stejným obdobím minulého roku (při připočtení poměrné části 30 % výnosu z daně z obratu a dovozní daně, tj. 2,75 mld Kč) je inkaso vyšší o 3,51 mld Kč, tj. o 12 %.

c) Clo

Výnos cla v jednotlivých čtvrtletích:

Inkaso cla k 30. září 1994 činilo 13,1 mld Kč, tj. 77,5 % celoročního rozpočtu.

Odvody ze cla jsou plněny rovnoměrně podle předpokladu rozpočtu a již předstihují podíl alikvoty 9 měsíců.

d) Daň z příjmů právnických osob

Na dani z příjmů právnických osob bylo v jednotlivých čtvrtletích inkasováno:

Za tři čtvrtletí roku bylo vyinkasováno 49,2 mld Kč, což bylo o cca 10 %, tj. o 5,5 mld Kč méně než činí příslušný alikvotní podíl. Ve 3. čtvrtletí se tempo růstu výnosu této daně zrychlilo. Sezónní výkyvy jsou dány platebním kalendářem; inkaso běžných záloh na daň je výrazně korigováno vyrovnáním daňové povinnosti poplatníků, a to individuálně jak ve prospěch, tak i neprospěch státního rozpočtu.

Výnos této daně za tři čtvrtletí roku odráží stav ekonomiky, kdy hospodářské subjekty pracují se značnou platební neschopností. V nižším výnosu této daně se projevuje i vliv faktického odkladu daňových povinností (jednorázová tvorba fondu na opravy na několik let dopředu), jakož i důsledky zavedení nového systému odpisování (prudký meziroční nárůst odpisů, zejména při všeobecném uplatňování zrychlené metody u nově pořízeného fixního kapitálu).

Oproti výsledkům dosaženým ke konci září 1993 je letošní výnos daně o 1 mld Kč nižší.

e) Daň z příjmů fyzických osob

Výnos daně v jednotlivých čtvrtletích činil:

Výnos daně z příjmů fyzických osob, která plyne do státního rozpočtu, dosáhl v 1.- 3. čtvrtletí částky 4,8 mld Kč, tj. o 42 % více než předpokládaný alikvótní podíl za 9 měsíců. Ve srovnání se stejným obdobím roku 1993, kdy bylo vyinkasováno 0,9 mld Kč, byl letošní výnos ke konci září pětkrát větší a vyplývá z toho, že v lednu byly připsány ve prospěch státního rozpočtu částky plynoucí ze zdanění úroků z vkladů za rok 1993 (úroky za rok 1994 některé peněžní ústavy připisují a daň z nich srážejí a odvádějí průběžně).

f) Silniční daň

Výnos silniční daně dosáhl:

Do konce 3. čtvrtletí byly splatné tři zálohy na daň (15. února, 15. dubna a 15. července). Výnos daně za toto období dosáhl 3,25 mld Kč, tj. 120,5 % rozpočtovaného výnosu.

Vyšší výnos daně byl ovlivněn schválenou novelou zákona o silniční dani, která nezahrnula některá ustanovení, se kterými se uvažovalo při schvalování státního rozpočtu na rok 1994 (nebylo akceptováno 50 % snížení daně u specielních vozidel).

g) Majetkové daně

Na majetkových daních bylo vybráno:

Celkový výnos majetkových daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí) v hodnoceném období činil 1,3 mld Kč, což představuje 64,5 % rozpočtované částky.

Ve stejném období loňského roku činilo inkaso těchto daní pouze 0,4 mld Kč. Větší výnos v letošním roce lze vysvětlit především postupným nahrazením dobíhajících notářských poplatků novými daněmi. Komplikované daňové řízení způsobuje jistý skluz mezi faktickými majetkovými přesuny a jejich zdaněním, takže výnos majetkových daní letos ještě plně neodráží mírně rostoucí počet majetkových přesunů.

Strukturu výnosu majetkových daní za tři čtvrtletí roku 1994 lze dokumentovat těmito údaji: výnos daně z převodu nemovitostí činil 77,3 %, výnos daně darovací 20 % a výnos daně dědické činil 2,7 % celkového výnosu těchto daní.

h) Ostatní daňové příjmy

Jedná se o poplatky, odvody neoprávněně čerpaných dotací na tepelnou energii a rovněž o platby staré daňové soustavy (zejména o uhrazené nedoplatky, doměrky a posečkání). Za tři čtvrtletí letošního roku bylo na těchto příjmech vyinkasováno 3,2 mld Kč.

V této kategorii příjmů nelze srovnávat letošní rok se stejným obdobím loňského roku, neboť vysoké inkaso v roce 1993 bylo ovlivněno změnou daňového systému a platbami, které byly uhrazeny počátkem roku 1993 a souvisely s rokem 1992.

B. Pojistné sociálního zabezpečení

Plnění v jednotlivých čtvrtletích činilo:

Rozpočtované celoroční příjmy z pojistného na sociální zabezpečení byly k 30. září splněny na 78,7 %, bylo odvedeno celkem 94 570 mil. Kč.

Z této částky bylo (podle účetních výkazů) 91 793 mil. Kč získáno prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR V rámci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/92 Sb. (bez některých dalších příjmů, např. přirážky k pojistnému), vybraného MPSV ve výši 91 787 mil. Kč činilo pojistné za zaměstnance 87 135 mil. Kč za osoby samostatně výdělečně činné 4 652 mil. Kč

Z úhrnné částky pojistného (91 787 mil. Kč) bylo vybráno na

V ostatních kapitolách (zejména ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra) činilo inkaso pojistného na sociální zabezpečení 2,8 mld Kč.

Platební morálka plátců pojistného se v letošním roce zlepšila, měsíční plnění ke konci září zabezpečuje příslušnou alikvotu ročního úkolu.

C. Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy zahrnují zejména splátky vládních úvěrů, kreditní úroky z prostředků státu u ČNB, příjmy rozpočtových organizací, administrativní poplatky, pokuty a penále aj. Z rozpočtované celkové částky nedaňových příjmů bylo k 30. září inkasováno 21,3 mld Kč, tj. 82,1 %.

a) Vládní úvěry

Plnění do rozpočtu přijatých splátek vládních úvěrů jen na 71,7 % z celoroční rozpočtované částky se proti I. pololetí zlepšilo, nelze je však hodnotit příznivě. Relativně nízké bylo za 1. - 3. čtvrtletí jak plnění příjmů souvisejících s plynárenskými integračními akcemi (VIA.), tak i plnění příjmů vládních úvěrů bez VIA. Neplnění smluvně sjednaných splátek jistiny a úroků bylo částečně kompenzováno deblokacemi vládních pohledávek, při nichž bylo dosaženo čisté inkaso ve výši 498,5 mil. Kč. Příznivě lze hodnotit pouze plnění příjmů z deblokací od ČSOB převzatých pohledávek v nesměnitelných měnách, kde bylo dosaženo inkaso ve výši 903,5 mil. Kč, což znamená překročení celoroční rozpočtované částky (o 50,6 %).

b) Kreditní úroky

Za devět měsíců roku 1994 činily kreditní úroky z prostředků na bankovních účtech státu celkem 3 082 mil. Kč, což po odečtení daně z příjmů představuje částku 2 476 mil. Kč, odpovídající 65 % celoročních rozpočtovaných příjmů z uvedeného titulu.

Poměrně nízké plnění ovlivnily změny v úrokových sazbách z prostředků státu, které upravila Česká národní banka s platností od 1.4.1994. Snížení úroků se týkalo zejména účtů státních finančních aktiv, kde se u netermínovaných vkladů sazby snížily ze 4,5 % p.a. na 3 % p.a. a u termínovaných vkladů nad 2 roky ze 14 % p.a. na 13 % p.a. Celoroční dopad tohoto nepříznivého vlivu lze odhadnout na cca 100 mil. Kč, a to i při zohlednění opětovného zvýšení příslušných úrokových sazeb k 24. říjnu v důsledku zvýšení diskontní sazby o 0,5 %.

U přebytků státního rozpočtu se začalo uplatňovat úročení odvozené od tržních sazeb na mezibankovním trhu ("over night"). Příznivý rozpočtový dopad této změny v úročení je však zanedbatelný. Na zvýšení kreditních úroků oproti 1. čtvrtletí o 160 mil. Kč mělo totiž větší vliv narůstání výše těchto rozpočtových přebytků (zůstatků na účtech státního rozpočtu) než změny v úrokových sazbách (zvýšení v průměru o 2,5 % ve 2. čtvrtletí a jen v průměru o 0,9 % ve 3. čtvrtletí oproti dosud uplatňované sazbě 4,5 % p.a.).

c) Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací

Plnění příjmů rozpočtových organizací dosáhlo 7,9 mld Kč a předstihuje alikvotu tří čtvrtin ročního rozpočtu, zejména v důsledku vyššího inkasa příjmů v resortech školství a zdravotnictví a nerozpočtovaných a ostatních odvodů v kapitole Všeobecná pokladní správa.

3. Výdaje státního rozpočtu

Výdaje zahrnuté ve státním rozpočtu byly - bez vlivu clearingu - splněny celkem na 70,2 %, v porovnání se 3. čtvrtletím roku 1993 byly vyšší o 6,2 %.

Čerpání jednotlivých druhů výdajů za devět měsíců roku bylo následující:

^x) jsou zahrnuty výdaje kapitol MPSV, BIS, MO, MV, MD a MSp

Až do konce 3. čtvrtletí byly výdaje státního rozpočtu ovlivňovány dopady z clearingového zúčtování se Slovenskou republikou. Saldo z tohoto zúčtování je zahrnuto ve výdajích státního rozpočtu a po přechodu ČR z věřitelské do dlužnické pozice od února letošního roku příznivě ovlivňuje rozpočtové hospodaření. Výše clearingového salda k 30. září dosáhla 11,3 mld Kč. V této výši jsou rozpočtové výdaje, vykazované v pokladním plnění státního rozpočtu, nižší; vykazovaný přebytek státního rozpočtu je naopak vyšší.

Rozpočtová opatření provedená do konce 3. čtvrtletí ve svém souhrnu znamenala zvýšení rozpočtových výdajů oproti schválenému rozpočtu celkem o 1 552 mil. Kč. Toto zvýšení je ve stejné výši kryto předpokládanou vyšší tvorbou příjmů státního rozpočtu.

Podle jednotlivých výdajových položek je rozsah provedených opatření diferencovaný. Největší změna je spojena se zabezpečením činnosti resortního učňovského školství. Tyto výdaje byly ve schváleném rozpočtu zahrnuty ve výdajích rozpočtových organizací, po převodu financování středních odborných učilišť z resortu školství došlo ke zvýšení výdajů příspěvkových organizací o cca 12 mld Kč. Po využití částky 6 mld Kč, zahrnuté pro tyto účely v kapitole Všeobecná pokladní správa a převedené v průběhu 1. čtvrtletí do příslušných kapitol, došlo ve 2. a 3. čtvrtletí k dalším přesunům výdajů ve prospěch příspěvkových organizací. Celkově byl k 30. září t.r. posílen rozpočet neinvestičních výdajů příspěvkových organizací zejména v kapitole ministerstva hospodářství o 4,9 mld Kč, v kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 4,6 mld Kč a v kapitole ministerstva zemědělství o cca 1 mld Kč.

Rovněž v investičních výdajích se největší zvýšení (2,7 mld Kč) týká příspěvkových organizací. Snížení dotací poskytovaných podnikatelským subjektům o 2,5 mld Kč je spojena se změnou financování vodohospodářských organizací, které v době sestavení rozpočtu na rok 1994 byly řízeny ministerstvem zemědělství. Uvedená částka bude ke stejnému účelu uvolněna prostřednictvím rozpočtů měst a obcí přímo z kapitoly VPS.

Úroveň čerpání rozpočtových výdajů je stále nízká a neodpovídá třem čtvrtinám roku. Ke konci září zaostaly výdaje za touto alikvotou celkem o 4,8 bodu, tj. absolutně o cca 18,3 mld Kč; nízké čerpání se přitom týká jak neinvestičních, tak zejména investičních výdajů.