Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Nejposlouchanější pořady v prvním čtvrtletí 1993

Pokrytí území signálem programu Radiožurnál (1. v denní době, 2. v noční době) Pokrytí území signálem programu Praha (1. v denní době, 2. v noční době)

Pokrytí území signálem programu Vltava

Pokrytí území signálem regionálních studií (1.Praha a Brno, 2.Plzeň, Hradec Králové a Ostrava, 3.Ústí n.L., České Budějovice, Olomouc)

Poznámka: Mapy jsou v originální verzi jsou barevné.

Příloha číslo 8

1) Rozhlasové zpravodajství a publicistika obecně (dr. J. Vohryzek)

2) Poslech Radiožurnálu v lednu a únoru (dr. K. Lukeš)

3) Odpovědi na otázky k poslechu programu zadané Radou (dr. J. Vohryzek ze 13.7.1993)

4) O Roma vakern (dr. J. Vohryzek)

5) O Roma vakern (E. Klausnerová)

6) Zpravodajství a publicistika v Českém rozhlase v měsíci lednu (dr.J. Vohryzek)

7) Zpravodajství a publicistika v Českém rozhlase v měsíci únoru (dr. J. Vohryzek)

8) Zpravodajství a publicistika v Českém rozhlase v měsíci březnu (dr. J. Vohryzek) 9) Zpravodajství a publicistika v Českém rozhlase v měsíci září (Dr.J. Vohryzek)

10) Hodnocení poslechu nahrávky pro německé posluchače (E. Klausnerová)

11) Názor na vysílání Českého rozhlasu v březnu 1993 (E. Klausnerová)

12) Názor na vysílání Českého rozhlasu v červenci 1993 (E Klausnerová)

13) Názor na vysílání Českého rozhlasu v srpnu 1993 (E. Klausnerová)

14) Názor na vysílání Českého rozhlasu v září 1993 (,E Klausnerová)

15) Názor na zpravodajství a publicistiku v Českém rozhlase v měsíci říjnu (E. Klausnerová)

Příloha číslo 9:

8.3. Rada vzala na vědomí stanovisko auditora dr. Holého k údajům účetních výkazů za rok 1992.

22.3. Rada schválila rozpočet ČRo na rok 1993. Naplňování rozpočtu bude kontrolováno čtvrtletně, čtvrtletními kontrolami bude pověřen auditor dr. Holý.

26.3. Rada přijala rezignaci dr. Mejstříka na funkci generálního ředitele ke dni 31.3. a pověřila ho vedením rozhlasu do 31.5.1993. Rada vyhlásila výběrové řízení na obsazení funkce generálního ředitele Českého rozhlasu.

5.4. Schválen text výroční zprávy Rady.

3.5. Všichni členové předsednictva dali k dispozici své funkce a Rada zvolila tajným hlasováním nové předsednictvo ve složení: dr. Susa - předseda, dr. Neradová a J. Pochmon.

17.5. Rada vyslechla Ing. Slánskou, která přečetla dopis, který dala k dispozici členům parlamentního výboru při zasedání dne 13. 5. 1993. Zmíněný dopis byl podepsán ing. Slánskou a dr. Pokorným. Tento projev, jako odraz odlišného chápání kontrolní funkce Rady, považuje většina členů Rady za destruktivní, nekolegiální čin.

31.5. Rada přijala výpověď programového náměstka dr. J.Kleibla a současně ho pověřila vedením ČRo od 1.6.1993.

16.6. Po neúspěšném pokusu zvolit nového generálního ředitele ihned po ukončení pohovorů s účastníky výběrového řízení Rada pověřila dr.M. Vítka, svého poradce, vedením ČRo s účinností od 1.7.1993 do jmenování nového generálního ředitele.

28.6. Rada přijala rezignaci dr. Vítka na pověření vedením ČRo do jmenování nového generálního ředitele. Rada, zvolila generálním ředitelem ČRo Mgr. V. Ježka.

26.7. Rada zřídila k 1.9.1993 regionální rozhlasového studio ČRo v Praze a jeho ředitelem jmenovala M. Novotného.

27.10. Rada formulovala připomínky k zák. 484/91 Sb. pro výjezdní zasedání Parlamentní komise pro sdělovací prostředky. Vyslovila souhlas s uzavřením nájemní smlouvy s CS First Boston Czechoslovakia.

15.11. Rada odvolala dr. Švejcara z funkce ředitele regionálního studia České Budějovice. Rada zřídila k 1.12.1993 regionální studio Olomouc, souhlasila, aby bylo vypsáno výběrové řízení na místo jeho ředitele a aby je prozatímně vedl S. Červenka.

6.12. Rada schválila nájemní smlouvu s pojišťovnou Morava.

13.12. Rada schválila znění statutu ČRo. Usnesla, že Hlavní programové zásady, Etický kodex a Konkursní řád nemají být přílohami Statutu ČRo a nemají podléhat schválení Radou. Souhlasila s uzavřením nájemní smlouvy s Knižním klubem.

Příloha číslo 10:

Pořady pro slovenskou menšinu

Pořady pro romskou menšinu

Pořady pro německou menšinu

Pořady pro polskou menšinu

Pořady pro maďarskou menšinu

Pořady pro chorvatskou menšinu

Pořady pro ukrajinskou menšinu

Pořady pro vietnamské spoluobyvatele

Hudební klub dorozumění

Příloha číslo 12:

1. Regionální studio Brno

Brněnské Regionální studio Českého rozhlasu odvysílalo v roce 1993 190 335 minut v regionálním vysílání, 33 041 minut na stanici Vltava, 29 460 minut na stanici Praha, cca 1860 minut na stanici Radiožurnál (= 930 příspěvků).

Denní poslechovost regionálního vysílání (údaje AISA) činila 5 %, týdenní 16 %. Tyto údaje jsou hrubě zkresleny v neprospěch studia běžnou posluchačskou (tedy respondentskou) záměnou studia s privátní lokální stanicí Rádio Brno (s nimi vedeme o značku už dva roky soudní spor).

Rozpočet studia (= použitelný objem) činil 41 270 tis.Kč, z toho mzdy 17 674 tisíc, OON 5 189 tisíc. V těchto částkách jsou zahrnuty i náklady na externí smlouvy se "zrušenými" orchestry (2 343 tisíc) a na orchestr BROLN (1 560 tisíc), jenž přechází na externí formu spolupráce od 1. 1 1994. Povolené překročení z důvodů změny metodiky, změny legislativy (např. pojištění) + odstupné z důvodů reorganizace činilo

2 915 tisíc Kč.

Výnosy (upozorňuji, že jde o čistý zisk, neboť reklamní činnost nám zajišťuje agentura A-agent tzv. na klíč):

6 584 tis.

Studio využívá pro svou činnost vlastní budovu na Beethovenově ulici v Brně, vlastní budovu ve Zlíně, je v pronájmu v budově na Kaunicově ulici v Brně (2 hudební + 1 činoherní studio, vysílací pracoviště a část techniky), ve studiu Jihlava a studiu Havlíčkův Brod (to opouštíme). Neuralgickým bodem je budova na Kaunicově ulici: celkové náklady 1 600 tisíc, z čehož Brněnská filharmonie hradila. (za 1/6 pronajaté plochy) 500 tisíc Kč (letos 750 tis.).

Počet zaměstnanců činil na začátku roku 238, po první vlně reorganizace byl ke konci roku snížen na 163. Reorganizace nezasáhla programové pracovníky, šlo hlavně o BROLN (externí smlouva) a administrativu (výsledek projektu nového oddělní informatiky, čili zavedení sítě výpočetní techniky).

Hlavní - existenční - problém studia, otázku vysílacích frekvencí, se podařilo vyřešit pouze částečně. V pásmu VKV II (přechod: červen 93) jsme pokrývali téměř celé území regionu (paradoxně, leč symptomaticky: nejhůře 2 největší aglomerace, Brno a Zlín) na frekvencích 106,5 MHz (Kojál) a 107,1 (Jihlava), o frekvenci 88,3 (Brno - město) jsme koncem roku přišli - a na SV 1332 a 900 kHz. Opuštěním SV se signál studia stane pro značnou část typických posluchačů (věkový průměr: 45 - 75 let) při současném vybavení domácností radiopřijímači nezachytitelný. V rozhlase po drátě je program studia šířen 8 hodin ve všední dny, 3 hodiny v sobotu, 1 hodinu v neděli.

Hlavní programové změny v regionálním vysílání: od ledna 1993 nový pořad Rendez-vous (každý všední den 14,00 - 17,00 živě moderovaný proud aktualit, zajímavostí a především zábavy z regionu), od září 93 rozšíření pořadu Dobré ráno z Brna na dvě vysílací hodiny každý všední den. Vlastní vysílání ve všední dny: 6,00 - 18,30. Sobota 8,00 - 18,30. Neděle 8.00 - 17,15. Převažující žánry: zpravodajství a publicistika (včetně kulturní), zábava, služby posluchačům, osvěta, hudba (převážně střední proud, folklór, vyšší populár). Náročné umělecké projekty zatím bez problémů realizujeme pro stanici Vltava.

2. Regionální studio Regina Praha

Studio Českého rozhlasu Regina Praha plnilo v roce 1993 programové záměry, jak si je stanovilo v předchozím roce. K tomu ve 2. pololetí výrazně pomohlo ustavení Reginy Praha jako plnoprávného regionálního studia, jmenování ředitele a prohlášení karlínské budovy Českého rozhlasu sídlem studia.

Podle všech průzkumů poslechovosti se vysílání Reginy Praha trvale udržuje na úrovni dvou a tří nejposlouchanějších soukromých stanic v Praze (ve středočeském regionu je situace ještě lepší), přičemž procenta poslechovosti mají, jak se zdá, tendenci se zvyšovat. To ostře kontrastuje se situací v roce 1991, kdy Regina Praha patřila k nejméně poslouchaným stanicím v regionu.

Ve studiu proběhl v roce 1993 velký personální pohyb: především v souvislosti se změnou statutu studia - posílení ekonomického úseku, ustavení vlastní skupiny techniky atd. Došlo i k dalším personálním změnám, do zpravodajské redakce přišlo několik mladých novinářů nezatížených rozhlasovou rutinou, což vysíláni přinejmenším oživilo.

Regina Praha staví koncepci svého vysílání na regionálním zpravodajství a na službě minoritám v nejširším slova smyslu.

V roce 1993 se podařilo rozšířit plochu zpravodajských pořadů především zavedením ranního zpravodajsko-hudebního pořadu Ráno s Reginou a rozšířením dopolední hlavní zpravodajsko-publicistické relace na 30 minut. Postupně s daří zvýšit kvalitu - také za pomoci systému BASYS zpravodajství, přičemž hlavní nedostatek zůstává ve zpravodajství ze středočeského regionu (což se mimo jiné projevuje i ve zcela nedostatečné spolupráci se stanicí Radiožurnál). Rovněž úroveň drobné publicistiky z regionu je nedostatečná.

Regina Praha posílila národnostní vysílání - kromě pravidelných relací pro Romy, Maďary, Poláky. Chorvaty, Ukrajince a Slováky (v češtině i v jazycích minorit) začala vysílat pořad Hudební Klub dorozumění z produkce jmenovaných (ale i dalších) národů. Vysílá pořady pro nevidomé (Tmavomodrý svět), pro tělesné postižené (Avicenna), pro seniory (Senior klub). Službou pro nezaměstnané je denní Radioburza práce. Sociální obsah mívá v roce 1993 zavedený pořad Hyde Park a zvlášť pořad Hyde Park plus, obvykle věnovaný jednomu sociálnímu problému. Praze, jako kulturnímu a historickému fenoménu je věnován nově zavedený velmi úspěšný pořad Pražský chodec.

Hudební vysílání bylo stejně jako v roce 1992 pojato velmi široce - od tzv. vážné hudby až k alternativní rockové hudbě - přičemž plocha věnovaná vážné hudbě byla rozšířena víkendovým pořadem S hudbou a o hudbě. Hudbu, ani nejběžnější Populární, Regina Praha nikdy nevysílá jako tzv. proud.

3. Regionální studio Ostrava

Během roku 1993 se zvýšil podíl Regionálního studia na stanici Radiožurnál, literární vysílání zvýšilo svůj podíl na stanici Vltava a posléze, kdy některé programové řady Reginy převzala stanice Praha, i na tomto okruhu. Hudební vysílání participuje na všech významných regionálních událostech (Svátky písní Olomouc, Strážnice 1993).

V I pololetí 1993 se stabilizovaly programové složky, začala fungovat dobrá prezentace studia na okruhu Regína (zvláště hudebních a literárně dramatických Pořadů). Silný posluchačský ohlas byl zaznamenán zvláště u hudebních pořadů (Hudba k tichu).

Ve II. pololetí se začíná budovat moderátorské pracoviště, průběžně se rovněž rozšiřuje počítačová síť a je uvedeno do provozu pracoviště digitální střižny. Od června směřují přípravy programu Regionálního studia k možnosti 24 hodinového vysílání denně a studio se paralelně snaží vytvořit konkurence schopný program proti začínajícím soukromým stanicím.

Od začátku září je snaha realizovat vysílání živým způsobem (takto se začíná prosazovat jako první hudební redakce). Ke komplikacím v programové práci dochází ve chvíli, kdy vedení Českého rozhlasu rozhoduje o vysílání stanice Praha na kmitočtech původně přidělených Regionálnímu studiu (ve večerních hodinách). Usilovně a jen pomalu se dařilo vzniklou situaci napravovat.

V posledním čtvrtletí zasahuje studio reorganizace, která všechny jeho útvary nutí k úsporným opatřením; na sklonku roku dochází k dislokaci všech útvarů, aby mohla být uvolněna jedna budova.

4. Regionální studio Plzeň

Plzeňské Regionální studio vysílalo po celý rok 1993 zhruba 12,5 hodin denního programu v regionálním vysílání. Studiová výroba pro stanici Praha a pro stanici Vltava činila zhruba 500 hodin programu (přesná statistika k dnešnímu dni není k disposici).

Seriózní průzkum poslechovosti dosud chybí, v regionu je však poslouchán víc než v republikovém průměru: 17 % proti 10 % Poslechovost je ovlivněna tím, že v západočeském regionu dosud chybí i základní 100 kW vysílač 101,7 MHz.

Finanční rovnováha nákladů a výdajů byla v roce 1993 zajištěna, a to zejména prudkým zvýšením výnosů ve 4. čtvrtletí 1993. Ředitel po svém nástupu do funkce 1.2. 1993 zahájil snižování stavu pracovníků z původních 102 na 72 k 1. 1. 1994. Došlo k úspornějšímu využití prostorů studia a k realizaci ekonomicky výhodných pronájmů místností (postupně minimálně 20 kanceláři s více než 500 m²). Ve 4. čtvrtletí je už plně využíván zákonem povolený reklamní čas.

Regionální studio Plzeň spravuje po Regionálním studiu Brno největší studio Českého rozhlasu, produkující do roku 1992 pořady téměř výlučně pro pražské okruhy (hudební prvovýroba, činohra. elektroakustická hudba apod.). Technické vybavení je ve srovnání s ostatními regionálními studii špičkové, ale v konkurenčním prostředí je stále nedostatečné.

V průběhu roku 1993 odešla z Regionálního studia řada technických pracovníků, ale tato skutečnost neznamenala vážnější oslabení zvukové výroby - přechází se celkově na jednodušší způsob produkce. V 1. pololetí proběhla rekonstrukce výměníkové stanice, ve 2. pololetí probíhala rekonstrukce elektrorozvodu všech místností předního bloku (končí v lednu 1994). Řádná inventura byla proto přesunuta z podzimu 1993 na březen 1994.

V programové oblasti byla věnována pozornost zvláště zpravodajství, které bylo největší slabinou Regionálního studia vzhledem k tradičnímu zaměření studia především na pořady umělecké povahy. Je možné konstatovat, že v průběhu roku 1993 došlo k výraznému zlepšení této situace (zejména po výměně programového náměstka v srpnu 1993). Na lepší úrovni je naproti tomu publicistika, zvláště kulturní. Jde zejména o denní půlhodinový H-klub a Divadelní zápisník. Ve zpravodajském Radioproudu jsou pravidelně publikovány zprávy z kulturního dění v regionu, zvláštní pozornost je věnována mladým umělcům. Komunální a všeobecná publicistika se snaží přinášet názory ke všem aktuálním problémům regionu. Otázkou stále zůstává Karlovarsko, kde Regionální studio nemá vhodného redaktora. Mimo středeční besedy v hlavním čase vynikají zvláště komentáře F. Juřičky (Cena křepelek ČLF udělena na podzim 1993), E. Klausnerové a J. Blažka. Pozornost se věnuje česko-německým vztahům. V 2. pololetí byly přejímány Události a názory Svobodné Evropy. K některým změnám došlo v pořadech zábavných: v ranním proudu byla posílena složka zpravodajství.

Kvalitní zázemí má v Plzni literatura; je tu řada vynikajících literárních redaktorů (Anton, Barborka, Fabian) i bohatý archiv. Přesto byla z finančních důvodů v roce 1993 značně omezena literárně dramatická produkce; zůstává pouze dramatizovaná četba.

Pracovně-právní odloučení Plzeňského rozhlasového orchestru od Českého rozhlasu je třeba hodnotit vysoce kladně. Spolupráce s tímto tělesem byla v roce 1993 velmi úspěšná. Tradičně kvalitní zůstávají i pořady západočeské lidové hudby, problémy s ostatními lehčími hudebními žánry byly řešeny s částečným úspěchem.

Situace Regionálního studia Plzeň se celkově v roce 1993 zlepšila a stabilizovala.

5. Regionální studio Olomouc

Studio Českého rozhlasu v Olomouci bylo v roce 1993 pod správou Reginálního studia Českého rozhlasu Ostrava. Vedením byl pověřen hudební redaktor Stanislav Červenka, který mohl vykonávat řídící funkce v omezené podobě - každý pracovník olomouckého studia měl v Regionálním studiu Ostrava svého přímého nadřízeného podle své odbornosti.

V roce 1993 se podstatně zlepšil způsob financování studia Olomouc. Bylo ustaveno jako samostatné středisko 66200 a mělo také částečně samostatný rozpočet, který umožnil operativnější vybavování olomouckého studia drobnější neinvestiční technikou. Činnosti, které pro Olomouc zajišťovala Ostrava, byly i nadále financovány v rámci ostravského rozpočtu.

Výnos z komerční činnosti studia Olomouc činil v roce 1993 cca 20 tis. Kč. Jednalo se o pronájem studia a režie pro komerční natáčení většinou hudebních souborů.

Prvovýroba pořadů: celkem cca 70 frekvencí/rok, z toho 40 hudební výroba, 20 literární výroba, 10 komerční činnost.

V programové oblasti vysílala z Olomouce redakce zpravodajství a publicistiky v rámci Regionálního studia Ostrava dvakrát týdně 60 minutový, pořad Radiokontakt. Dále přispívala aktuálními zprávami z Olomouce a okolí do vysílání Regionálního studia Ostrava a stejně pracovala také pro Radiožurnál Praha a kulturní rubriku Vltavy. Hudební redaktor vážně hudby připravoval v olomouckém studiu veškeré své pořady pro Regionální studio Ostrava - cca 1200 minut měsíčně a pro stanici Vltava cca 900 minut měsíčně. Zároveň zajišťoval dramaturgickou prvovýrobu vážné hudby v olomouckém i ostravském studiu. Rozhlasově mapoval veškeré činnosti i v oblasti vážné hudby na střední a severní Moravě - např. festivaly, Mezinárodni varhanní festival Olomouc, Janáčkův máj Ostrava, Olomoucké hudební jaro, Forfest Kroměříž atd. Dále sledoval také běžnou koncertní činnost orchestrů Janáčkovy filharmonie Ostrava a Moravské filharmonie Olomouc a celé řady komorních těles a sólistů. Z olomouckého studia byly vysílány také dva přímé přenosy komorních koncertů na stanici Vltava.

V červnu 1993 přislíbila Rada Českého rozhlasu nové projednání otázky další existence olomouckého studia Českého rozhlasu. 30. září 1993 proběhlo jednání generálního ředitele Českého rozhlasu Mgr. V. Ježka a programového ředitele J. Pochmona s primátorem města Olomouce o podmínkách a časovém postupu zřízení Regionálního studia Českého rozhlasu v Olomouci.

15. listopadu 1993 došlo k rozhodnutí Rady Českého rozhlasu o zřízení Regionálního studia Olomouc k 1. prosinci 1993, 2. prosince 1993 rozhodnuto o přidělení vysílačů Praděd 67,1 MHz a Radíkov 104,3 MHz do kompetence Regionálního studia Olomouc od 1. ledna 1994.

Tímto postupem bylo umožněno, aby Regionální studio Olomouc zahájilo svoji programovou činnost podstatně dříve než bylo původně plánováno, a to už od 3. ledna 1994. Zároveň došlo 30. prosince 1983 ještě k dohodě mezi Regionálním studiem Ostrava a Regionálním studiem Olomouc o převedení všech olonouckých pracovníků Regionálního studia Ostrava do nově zřízeného Regionálního studia Olomouc od 1, ledna 1994.

Stav pracovníků Regionálního studia Olomouc:

2 redaktoři (1 zpravodajství a publicistika, 1 hudební vážná hudba),

1 program.výrobní pracovnice a současně sekretářka studia,

3 techničtí pracovníci (mistr zvuku, záznamová technička, technik údržby),

1,75 pracovníci obslužné funkce (vrátný, uklízečka)

Regionální studio Ústí nad Labem

Rok 1993 byl pro Regionální studio Českého rozhlasu Ústí nad Labem obdobím, ve kterém hledalo své místo v konkurenci šesti privátních stanic v regionu i v kontextu celého Českého rozhlasu. Byla získána frekvence v pásmu VKV II (dosud ovšem v podstatě teprve od přelomu roku 1993 a 1994 - je aktivní pouze jediná z přidělených frekvencí - 103,1 kHz z chomutovského vysílače). Po nástupu nového vedení Českého rozhlasu začalo být v druhé polovině roku jasnější rozdělení úkolů jednotlivých programových okruhů Českého rozhlasu a tedy i Regionálních studií.

Snaha po zvyšování a zkvalitňování podílu zpravodajských a publicistických pořadů ve vysíláni se projevila od počátku čtvrtého čtvrtletí 1993 rozšířením denního vysílacího času na interval 6,00 - 18,30 hod. Kromě pěti zpravodajských relací a jedné večerní souhrnné dvacetiminutovky ze života severočeského regionu přebíráme také pětkrát zprávy stanice Radiožurnál a čtyřikrát rozsáhlejší zpravodajsko publicistické relace.

V roce 1993 také značně stoupl počet tzv. kontaktních pořadů - např. Burza práce, besedy na aktuální témata s telefonickou účastí posluchačů a nový oblíbený hudební pořad Kouzelné sluchátko.

Přibylo pořadů pro menšiny a pořadů servisních: Sebeobrana spotřebitele, Týdeník pro zdraví, pravidelné kontaktní pořady pro staré a osamělé lidi atd.

Náročné publicistické, dokumentární a literární či literární dramatické pořady jsou zatím v Regionálním studiu Ústí nad Labem v menšině. Souvisí to jednak s nedostatečným počtem vlastních redaktorů (většinou jsou to mladí začínající pracovníci), jednak s podstatně menším autorským a tvůrčím zázemím v regionu. Přesto vznikla v roce 1993 řada kvalitních pořadů, uváděných i na bývalém společném okruhu Regina a stanici Praha.

7. Regionální studio České Budějovice

Regionální studio prodělalo v roce 1993 několik radikálních změn. Jde především o přeladění v pásmu VKV II z 94,1 MHz na 106,4 MHz; přidělený kmitočet je na starších a běžné rozšířených přijímačích posluchačů nezachytitelný. Posluchači naší stanice jsou převážně ve starší věkové kategorii a jejich vybavení radiopřijímači není v souladu s moderními trendy v technice. Další negativní změnou bylo opuštění SV (frekvence 46 kHz); z ohlasů je možno usuzovat, že nemalá část posluchačů, která Regionální studio sledovala na starších přijímačích se středovlnnými rozsahy, nemá možnost program Regionálního studia České Budějovice sledovat.

Rozpočet na rok 1993 předpokládal náklady ve výši 12,159 tis. Kč., výnosy v částce 2,600 tis. Kč. Ve skutečnosti náklady dosáhly výše 13,883 tis. Kč, výnosy však dosáhly částky 3,660 tis. Kč. Výrazný podíl na dosažených výnosech připadá reklamnímu vysílání.

V roce 1993 byly uskutečněny dvě investiční akce. První byla rekonstrukce topení ve staré budově, druhou byla rekonstrukce klimatizace. V závěru roku bylo instalováno video PANASONIC pro dokumentování vysílání a modulační procesor TRANS-FM 101 od fy PHOBOS. V hudební redakci byl zaveden Minidisk MZ-1 fy SONY.

V průběhu roku byla postupné rozšiřována doba vysílání z 2.351 hodiny v roce 1992 na 3.150 hodin. Jednalo se o pořady kontaktní, hudební a zpravodajsko publicistické, literární. Účast Regionálního studia na vysílání celoplošných okruhů byla následující: Vltava 18,81 hod., Praha 40,02 hod., Radiožurnál 2,5 hod. - 234 příspěvků a Regina (do pololetí 1993) 23,25 hod. Hudební rubrika vyrobila pro potřeby vysílání celkem 3264 minut hudebních snímků. Ve slovesné umělecké prvovýrobě bylo pro vlastní potřebu vyrobeno 28,938 minut a pro celostátní okruh 1.130 minut slovesné umělecké produkce.

Program Regionálního studia byl v roce 1993 zajišťován 71 pracovníky, plánovaný stav 76 pracovníků zůstal nenaplněn.

8. Regionální studio Hradec Králové

Je možno konstatovat, že posluchači v podstatě přijali všechny radikální změny, ke kterým došlo v průběhu roku 1993. Komplikace nastaly pouze s rozhlasem po drátě. Přes 2000 posluchačů zaslalo nesouhlas s direktivně navrženými změnami a pod tímto tlakem se podařilo rozsah vysílání RPD udržet.

Byl dokončen přechod na stereofonní vysílání a pokračovalo ověřování frekvence v pásmu VKV II. Byl přeladěn SV vysílač a tato změna se přiliš pozitivně neprojevila.

Regionální studio Hradec Králové tak mohlo ukončit provoz na všech starých frekvencích, včetně SV, a dnes vysílá plně v souladu s rozhodnutím Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.

V roce 1993 se nepodařilo pro nedostatek finančních prostředků zajistit uspokojivou modernizaci technologie. Významnou změnou bylo zavedení systému BASYS.

V uplynulém roce pokračovaly práce na údržbě a modernizaci budov. Přestože se celkové prostředí zlepšilo, nadále přetrvávají značné potíže s nedostatkem vhodných prostorů. Tento problém se stává limitním pro další rozvoj.

Hospodaření studia se vyvíjelo bez mimořádných výkyvů a problémů a rok byl ukončen kladným hospodářským výsledkem. Kontroly, které v uvedeném období proběhly, neshledaly závažnějších nedostatků.

Z programového hlediska lze rok 1993 hodnotit jednoznačně kladné. Přispěl nejen ke stabilizaci, ale i ke zvýšení posluchačské základny; podle výzkumů jsme se neustále pohybovali na čelných místech mezi Regionálními studii. Zaznamenali jsme i příznivé změny ve věkovém a sociálním složení posluchačů.

Kromě vlastního programu se dařila i programová spolupráce s ostatními okruhy Českého rozhlasu a Regionálních studií. K nejvýznamnějším patřily pořady z cyklů "Nedělní vlna" a "Přišel po večeři". Významným projektem byla devítidílná dramatizace románu Karla Poláčka "Hráči" a mimořádný ohlas zaznamenala kompozice "Babylonská věž". Redaktorka Lenka Jaklová zvítězila v celostátní soutěži Report 93. V koprodukci byl vyroben vánoční pořad pro Českou televizi "Přišli jsme k Vám na koledu", který byl odvysílán v hlavním čase na Štědrý večer ČT 1.

Z ediční činnosti zaslouží zmínku vydání dalšího CD s Janáčkovým kvartetem a třetí díl rozhlasové kuchařky "Vaříme s Habadějem".

V druhé Polovině roku byly připraveny některé organizační a personální změny ve zpravodajské redakci. Podařilo se dokončit přípravy na 12,5 hodinový rozsah vysílání, ke kterému došlo od 1. ledna 1994.

Personální situaci lze nyní hodnotit jako celkem přiměřenou.