Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

13. Posluchačské ohlasy na zpravodajství a publicistiku v Českém rozhlase

Zpravodajství a publicistika v Českém rozhlasu v roce 1993 je rozlišena podle posluchačských skupin, kterým odpovídají jednotlivé stanice.

Na stanici Radiožurnál je zpravodajství zastoupeno především jakožto relace ranní, polední a podvečerní. (Radiožurnál krom toho slouží i jako informační servis pro ostatní okruhy Českého rozhlasu).

Publicistickými dominantami Radiožurnálu jsou ranní komentáře, publicistická část hlavních relací zpravodajských, podvečerní publicistika Radiofóra a večerní pořady hudebně publicistické. Další útvary zpravodajské a publicistické jsou kromě toho zařazovány do proudů, do Zápisníku zahraničních zpravodajů a do Zápisníku domácích zpravodajů.

Stanice Praha respektuje široké spektrum posluchačů.pořad Dobré jitro z Prahy přináší zpravodajství základní i z regionů, s použitím telefonů, vysílaček a pod. Významným zpravodajsko-publicistickým pořadem se stala loni započatá pravidelná přímá vysílání z měst a obcí.

Publicistika se na stanici Praha zabývá tématy sociálními, zdravotnickými, školskými, menšinovými a pod a rozvíjí dialog s osobnostmi (Host do domu, Káva u Kische...).

Stanice Vltava čerpá ze zpravodajského servisu Radiožurnálu, publicistika je zastoupena vlastními relacemi, pořady dodanými redakcemi Prahy a komentáři přebíranými z DW.

Zpravodajství a publicistika z regionů (po ukončení Reginy jako okruhu celoplošného) získává větší podíl na stanici Radiožurnál, vybrané příspěvky pak další den, vysílá Praha.

Stanice Radiožurnál je pojata především jakožto rozhlasový deník s pevnými rubrikami, důraz je kladen na aktuální poznámky, rozhovory a komentáře, zatímco obecné úvahy a zamyšlení jsou přesouvány na stanici Praha. Byly vytvořeny nové publicistické pořady (Zápisník domácích zpravodajů, Labyrint, Filmový týdeník, Historie popu, Sobotní radiofórum), do Radiožurnálu byly zařazeny též Pořady pro slovenskou a romskou menšinu.

V roce 1993 obdržel Český rozhlas v Praze celkem 75 071 dopisů. Z toho bylo 21 648 k programu (ostatní dopisy se týkaly hudebních soutěží a anket, korespondence určené na jméno jednotlivým autorům pořadů, pozvánky na tiskové konference, výstavy atd.).

Z celkového počtu 21 648 dopisů k programu bylo 2 329 výrazně kladných ohlasů na odvysílané pořady. K těmto ohlasům lze dále přičíst i značnou část dalších dopisů, týkajících se programu, ve kterých posluchači žádali o reprízu pořadu, text relace či sami přispěli vlastním námětem do vysílání. Kladné hodnocení programu výrazné převažuje u pořadů redakcí A léta běží, redakce vzdělávání, vědy, Host do domu, Dobré jitro. Do jisté míry je převaha kladného ohlasu dána i tématikou, která je náplní těchto pořadů. Velmi oblíbené jsou rozhovory se zajímavými osobnostmi (Host do domu), přednášky o dětech a rodinných vztazích, posluchači žádají o recepty, psychologické testy, starší posluchači žádají o radu, pomoc v těžkých životních situacích (Stříbrná mozaika).

Vyrazně nižší je počet dopisů, ve kterých se posluchači.jednoznačně kriticky vyjádřili k úrovni některého z pořadů, výrokům redaktorů, způsobu vedení diskuse či zvolenému tématu - 173 negativních ohlasů.

Kritické hlasy se však týkaly i nesouhlasného postoje posluchače s názory, skutečnostmi či fakty prezentovanými v některých pořadech. V prosinci byla zaznamenána první vlna dopisů posluchačů, kteří velice negativně reagovali na informaci o zrušení stanice Radiožurnál v pásmu dlouhých vln, začaly se také objevovat protestní hlasy proti zvýšení koncesionářského poplatku.

Vedle vysloveně kladných a záporných ohlasů stojí ještě dopisy s připomínkami posluchačů, které nemají výrazně negativně charakter - 1038 dopisů. Týkaly se především změn ve vysílacích časech pořadů. rušení pořadů, výbéru hudby, skladby programu, příliš rychlého čtení zpráv a výslovnost cizích slov. Jde spíše o podněty a návrhy posluchačů. Více kritických ohlasů a připomínek směřovalo stanici Radiožurnál (viz statistický přehled), což je opět do jisté míry dáno zaměřením a nejvyšší poslechovostí této stanice. V určité době se objevilo pár kritických ohlasů týkajících se ranního přehledu tisku. Žádný kritický dopis se netýkal stranickosti ve vysílání v tom smyslu, že by kritizoval stranění určité politické straně.

Stanice Radiožurnál:

Stanice Praha

Stanice Vltava

Rozdíl v počtu dopisů tvoří odpovědí k soutěžím, anketám, žádostí o písničky a skladby na přání, žádosti o recepty apod.

Příloha č. 14

1. Historie přípravy a realizace výstavby

V roce 1965 schválila vláda ČSSR projektový úkol na výstavbu komplexního Rozhlasového střediska v Praze 4 - Pankrác. Souhrnné projektové řešení bylo schváleno vládou v roce 1968. Stavba však nebyla zahájena a zpracovaná dokumentace pozbyla platnost. Po konzultaci s FMTIR bylo rozhodnuto postupovat v přípravě a realizaci stavby tak, že celý komplex Rozhlasového střediska bude pojat jako soubor staveb.

Koncepce řešení souboru Rozhlasového střediska rozvíjejí kontinuálně řešení z předchozích studií a projektů zpracovávaných postupně od soutěže v roce 1962, přes investiční studii v letech 1965-1966, úvodní projekt v roce 1967 a soubor generelů z roku 1977. Výchozím podkladem zde byl návrh ze soutěže na architektonické a urbanistické řešení souboru budov československé televize a Československého rozhlasu, který zpracoval kolektiv Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy vedený akademickým architektem P. Smolíkem. Tento původní návrh doznal postupně řadu změn jak v lokalitě návrhů provozu, tak v oblasti širších urbanistických vztahů a jejich vlivu na formování stavebního celku.

Prostor Centrálního náměstí prodělal v průběhu realizace sídelního celku Pankrác rozsáhlé změny, které jsou odvislé ve značné míře od vývoje dopravní koncepce města, v druhé řadě od investiční politiky na území hl. města Prahy.

V prvém ohledu to byla přestavba městské hromadné dopravy s vybudováním kapacitního dopravního prostředku metra, který podstatně ulehčil a zkrátil spojení s centrem, dále vybudováni dálniční spojky se severojižní magistrálou. Tyto komunikační úpravy měly podstatný vliv na utváření prostoru náměstí, protože rozhodující měrou posunuly těžiště prostoru. Tato skutečnost byla konstatována již při pokusu o prvou revizi tohoto prostoru v roce 1974, který byl zahájen z popudu hlavního architekta Prahy Ing, arch. Borovičky za účasti zainteresovaných partnerů výstavby v prostoru náměstí a jejich projektantů.

Druhá oblast vlivů byla odvislá od pohybu investičních záměrů v tomto prostoru. V průběhu času se změnil několikrát záměr a investor na výstavbu obchodního domu v čele prostoru u ul. Hvězdovy a Na Pankráci, stejně tak i na hotel na opačné straně náměstí, nakonec i na administrativní celek u ul. Na Strži.

Rozhodující v tomto směru byl konec roku 1974, kdy po požáru Veletržního paláce bylo rozhodnuto o výstavbě Motokovu. Jeho výstavbou ve formě a poloze, jak byla realizována, se podstatně změnily podmínky nejen pro dispozici náměstí, ale i pro siluetu této části města.

Novelizace řešení Rozhlasového střediska, respektive urbanistické koncepce jeho napojení do prostoru centrálního náměstí, byla pokusem řešit nově vzniklou situaci. Na počátku roku 1976 byly v rámci této práce zpracovány dvě varianty řešení.

K projednání nebyly předloženy, protože mezitím došlo k další vážné změně záměru v tomto prostoru - umístění hotelu Panorama do těsného sousedství Motokovu. Touto změnou se těžiště staveb posunulo k ulici Na Pankráci, a na původní místo byl určen soubor objektů justičních orgánů.

Návrh Rozhlasového střediska v těchto souvislostech řešil uspořádáni budov v intencích původního návrhu, pouze s variantou velikosti výškového objektu, které byla zvýšena v souvislosti s požadavky provozu na 107 m a zcela nově formována v souvislosti s kategorickými požadavky technologie a funkce.

2. Problematika způsobu financování výstavby

V rámci Československého rozhlasu byla výstavba RS Pankrác financována ze státního rozpočtu. Dostavba byla schválena usnesením federální vlády č. 371/92. Tento způsob financováni však skončil se zánikem Československého rozhlasu 31.12.1992. Rozestavěný objekt byl zákonem č. 36/1993 Sb. převeden do vlastnictví Českého rozhlasu. Rozhodnuti, z jakých zdrojů bude hradit dostavbu, bylo ponecháno na něm.

V průběhu roku 1993 se ve výstavbě tudíž nepokračovalo, neboť bylo nezbytně nutné najít způsob financování dostavby rozhlasového střediska.

Ověřování reálnosti různých alternativ řešení vyústilo v druhém pololetí 1993 do vyhlášení výběrového řízení. Přihlásilo se do něj sedm firem, z nichž tři si vyzvedly potřebné podklady. žádná z firem však nesplnila stanovené podmínky.

1) Současný stav

Český rozhlas je v současné době rozmístěn na řadě pracovišť, z nichž prakticky žádné nebylo původně určeno rozhlasovému účelu. Hlavni budova na Vinohradské třídě, postavená v r. 1934, byla pro rozhlasové účely adaptována z budovy poštovní. Další její úpravy nemohou odstranit nebo zlepšit její nedostatky, které spočívají hlavně v naprosto nedostatečných objemech výrobních prostor, které nemohou plnit požadované funkce, a nedostatečných zvukových izolacích provozních jednotek. Tuto situaci ještě zhoršila výstavba magistrály a sousedství Hlavního nádraží. Intenzita dopravy eskaluje vnější hluk i dynamické vlivy na konstrukce budovy, které již nemají schopnost poskytovat akusticky náročným provozním potřebnou akustickou ochranu.

Objekty na Vinohradské třídě jsou v současné době v takovém stavu, který vyžaduje v dohledné době provedení generální rekonstrukce. Pokud by v tomto areálu měl být i do budoucna zachován rozhlasový provoz, bylo by nezbytné provést v rámci rekonstrukce náročné speciální úpravy,

Uskutečnit tak rozsáhlé stavební práce při zachování plného provozu Českého rozhlasu se jeví jako nereálné.

Tento problém může vyřešit dostavba RS Pankrác, do něhož by Český rozhlas v co nejkratší možné době přestěhoval.

2) Problémy dostavby RS Pankrác

a) Legislativní problémy

Český rozhlas není ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 597/1992 Sb. právním nástupcem Československého rozhlasu. Veškerá nástupnická práva byla tímto zákonem převedena na Českou republiku.

Zákon České národní rady č. 36/1993 Sb. upravil nástupnictví Českého rozhlasu v oblasti vlastnických vztahů takto:

§ 4 odst. 1 - Do vlastnictví Českého rozhlasu se dnem zániku Československého rozhlasu převádějí nemovité věci uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona, movité věci, které k nim patří, a movité věci, které se ke dni účinnosti tohoto zákona nalézají v nemovitých věcech ve vlastnictví Českého rozhlasu.

odst. 2 - V pochybnostech o rozsahu movitých věci podle odstavce 1 rozhodne ministerstvo financi České republiky na návrh Českého rozhlasu.

Citovaná příloha č. 2 zákona č. 36/93 Sb. v souvislosti s RS Pankrác uvádí:

Rozhlasové středisko Pankrác, Runcziková

dům čp. 107 se stavební plochou č. par. 1246 a ostatní plochou (staveniště) č. 2860.

Celkově lze tuto charakteristiku převodu majetku Československého rozhlasu na Český rozhlas pokud jde o RS Pankrác charakterizovat za velmi nešťastnou a naprosto nedostatečnou. Chybně je uvedeno č. parcely 1246, která nebyla a není součásti stavebních pozemků, nejasná je identifikace domu čp. 107.

Nedílnou součástí stavby jsou však nepochybně jednak některé již dokončené a československým rozhlasem převzaté budovy či části budov rozestavěného areálu: provozní budova, podzemní části RS, některé nouzové stavby na staveništi sloužící investorovi a dodavateli jako vybavení staveniště.

Opominuty zůstaly i skladové prostory v Písnici, které jsou situovány na smluvně pronajatých pozemcích a jsou naplněny základními prostředky - stavebním materiálem určeným na dostavbu RS Pankrác již zaplacenými Československým rozhlasem.

Konečně neřešená zůstává celá oblast smluvních závazků Československého rozhlasu vůči dodavatelům.

Všechny uvedené nejasnosti komplikují legislativní vyřešení dostavby RS Pankrác, a to zcela zásadně ze dvou hledisek:

- majetkového

- právního

Nedořešení majetkových záležitostí hrozí ztrátou již investovaných prostředků (náklady na pronájem pozemků v Písnici, výstavba provizorních skladů, ztráta základních prostředků již zaplacených) a tím dalšího prodražení výstavby.

Nedořešení právních záležitosti do značné míry komplikuje a ve svých důsledcích dokonce znemožňuje smysluplné vyjednáváni s dodavateli ať již stávajícími, či jinými. Hrozí totiž nebezpečí uzavření smluv na dodávky či zhotovení téhož, již jednou smluvně zajištěného a z toho plynoucí možnost soudních sporů (v tomto případě dokonce na mezinárodni úrovni), pokud bude Český rozhlas nakonec nástupníkem určen. Jisté je, že ne všechny již uzavřené smlouvy jsou pro Český rozhlas výhodné, či alespoň v současné podobě akceptovatelné. To ale nemění nic na nutnosti a zájmu Českého rozhlasu celou situaci dořešit, pokud to bude v jeho kompetenci.

V rámci připravované aktualizace zákona č. 36/93 Sb. je tedy nezbytně třeba:

- znovu definovat pozemky stavby

- definovat převáděné objekty

- rozestavěné i dokončené

- doplnit převod základních prostředků

- sklady v Písnici i s jejich obsahem

- rozhodnout o převodu práv a povinnosti plynoucích ze smluv uzavřených čs. rozhlasem

Urychlené vyřešení těchto legislativních problémů umožní Českému rozhlasu pokračovat odpovědně a na patřičné úrovni - rovného s rovným - v jednáních jak s Konstruktivou jako generálním dodavatelem, tak s ostatními dodavatelskými subjekty o dostavbě RS Pankrác bez dalších ztrát hmotných i morálních.

Vzhledem ke komplikovanosti a nesnadnosti získání potřebných finančních prostředků i jejich objemu je nutné, aby oblast legislativní byla zcela jasná a jednoznačně určená kompetentními orgány České republiky, a to co nejdříve.

Je nepochybné, že vyřešení legislativních otázek potrvá relativně dlouhou dobu.

V dostavbě RS Pankrác je nicméně nutné pokračovat doslova v nejbližších dnech.

Za uvedených okolností však lze toto legislativní provizorium překlenout správnou obsahovou formulaci nových smluv. Obsah těch smluv, bez jejichž uzavření nelze ve výstavbě pokračovat, by vyjadřoval vždy řešení smlouvy předchozí v intencích dohody obou smluvních partnerů.

b) Finanční problémy

Do výstavby RS Pankrác byly do současné doby investovány prostředky ve výši cca 1 mld. Kč. Dokončení stavby a její uvedení do provozu si vyžádá náklady v předpokládané výši 2,5 mld. Kč. Tento potřebný objem prostředků je tak velký, že k jeho zajištění bude nutné volit poněkud netradiční (z hlediska Českého rozhlasu) metody.

Při hledání cest k financování dostavby RS Pankrác byly nejprve zvažovány různé alternativy finančních zdrojů, které by uhradil Český rozhlas. Přitom se ukázalo, že jednoznačně lze zamítnout možnost uhradit náklady v tak velkém rozsahu v rámci běžného hospodaření Českého rozhlasu.

Další variantou řešení se jevil úvěr. Ačkoliv prostředky získané formou úvěru jsou nejdražším zdrojem financování bylo nutno se touto alternativou seriózně zabývat, nábor jiná možnost při úhradě dostavby RS Pankrác vlastními silami Českého rozhlasu již neexistuje. Zde se jako základní problém ukázalo období splatnosti úvěrů. V České republice lze totiž získat úvěr na dobu splatnosti zhruba 10 let, ve výjimečných případech 15 let. Možnost návratnosti úvěru včetně úroků vlastními silami Českého rozhlasu však představuje období v délce nejméně 30 let.

Optimálním řešením by byl hypotéční úvěr, pro který však zatím nejsou dokončena legislativní opatření. Vyčkáváni do jejich dokončení je v rozporu s ekonomickými zájmy Českého rozhlasu, neboť zastavená stavba vyžaduje značně a zcela neefektivní náklady.

Rozměry problémů spojených s hledáním finančního řešení jsou přímo úměrně rozsahu potřebných prostředků. Velikost této částky výstižně charakterizuje skutečnost, že i velké bankovní instituce považuji za nezbytné k poskytnutí úvěru ve výši cca 2,5 mld. Kč vytvoření bankovního konzorcia.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že náklady potřebné na dostavbu rozestavěného objektu jednoznačně přesahují finanční možnosti Českého rozhlasu jakožto samostatného subjektu. Jediná reálná možnost získání dostatečných zdrojů spočívá ve spojení Českého rozhlasu s jednou nebo více dalšími organizacemi. Formy tohoto účelového spojení lze vidět v několika alternativách:

a) Český rozhlas vlastní rozestavěný areál RS Pankrác, který má v současné době (včetně pozemku) podle aktuálně zpracovaného znaleckého posudku celkovou hodnotu v tuzemské cenově úrovni cca 3 mld. Kč, v zahraniční cenové úrovni 6,7 mld. Kč. Náklady na dostavbu tohoto areálu by zcela uhradila jiná organizace ze svých finančních zdrojů. Výsledkem této participace by bylo posléze spoluvlastnictví RS Pankrác v poměru vložených prostředků vyjádřených v termínu uvedení stavby do provozu.

b) Vytvoření akciové společnosti, do niž by Český rozhlas vstoupil hodnotou rozestavěné stavby, a další akcionáři finančními prostředky.

c) Na dokončení stavby poskytne prostředky jedna či více dalších organizací s tím, že celý objekt zůstane ve vlastnictví ČRo, a organizace, které poskytly prostředky budou po stanovenou dobu užívat bezplatně určité prostory.

d) Vytvoření společnosti s ručením omezeným, kde vkladem ČRo je hodnota rozestavěné stavby, a vkladem cizí organizace úvěr ve výši prostředků potřebných na dostavbu. účelem činnosti společnosti by byla jednak dostavba RS Pankrác a jednak takové využití dosavadních vybraných nemovitostí ČRo, které by umožnilo úplnou návratnost vloženého úvěru.

Každá z uvedených alternativ má výhody i nevýhody. Jako nejoptimálnější se však jeví varianta a), neboť zaručuje ČRo dostavbu areálu, přičemž jej nezatěžuje starostmi souvisejícími s jejich průběhem. Alternativu d) lze považovat za nejnevýhodnější z hlediska její dlouhodobosti, komplikovanosti a složitého toku finančních prostředků.

Výhodou alternativ a) a b) je, že vzhledem k výslednému spoluvlastnictví objektu by se na nákladech na provoz dokončeného areálu v odhadované výši 200 mil. Kč ročně podílelo více subjektů.

Výhodou všech alternativ řešení je úplné oddělení finančních toků pro dostavbu RS Pankrác od běžného hospodaření ČRo.

Nevýhodou alternativ a) a b) je skutečnost, že v důsledku jejich realizace by nezůstal ČRo jediným vlastníkem RS Pankrác.

Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že objem finančních prostředků potřebných na dostavbu objektu jednoznačně přesahuje možnosti ČRo, se jeví jako nejreálnější. K dosažení společného cíle totiž spojují více subjektů.

V případě realizace alternativy c) není vyloučena nutnost doplnit objem získaných prostředků ze strany ČRo. Jeho výše by však již byla pro ČRo únosná.

1) Náklady

2) Limitované položky

Částka na reprezentační výdaje byla uvolněna od generálního ředitele ve výši 2.0 tis.Kč - čerpáno bylo 1,5 tis.Kč.

Celkový přehled čerpání finančních prostředků

Zdůvodnění překročení:

pol.a) na základě požadavku byla na poloviční úvazek přijmuta pí.Vágnerová - v rozpočtu na rok 1994 je tato potřeba řešena formou dohody o činnosti

pol.b) Vysoké překročení v položce ostatních osobních nákladů představuje neplánovaný výběr kandidáta na nového generálního ředitele a poradce dr.Vítka

Podrobný rozbor čerpání pol.OON (pro potřebu Rady ČRo)

Praha 18.1.1994