Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1) K důležitým funkcím rozhlasového vysílání patří poskytováni dobré zábavy. Český rozhlas při tvorbě zábavných pořadů vychází z touhy posluchačů a diváků po zábavě, napěti, uvolnění. Programoví tvůrci mají přitom na zřeteli, že hodnotové představy tlumočené zábavnými pořady mají značný - u některých skupin občanů, zejména u mládeže - přímo určující vliv na formováni jejich kulturní úrovně, estetických kritérii, na utváření jejich individuálního i sociálního postoje a chování.

2) Zábavné pořady nesmí dávat přednost komerčním zájmům zábavního průmyslu. Zábavné pořady nesmi vést k upevňováni předsudků, k zprimitivnění vkusu, k brutalizaci životních projevů (zejména u mládeže).

3) Tvůrci zábavných pořadů si musí být v obecném náporu komerční zábavy stále vědomi toho, že nedílnou součástí jejich poslání je vytvářet v Českém rozhlasu také zábavu ,kultivovanou, intelektuálně náročnější i z hlediska rozhlasových forem nekonvenční.

4) Sportovní zpravodajství, přenosy sportovních utkání a nejrůznější pořady se sportovní tematikou jsou významnou složkou vysílání při uspokojování posluchačských zájmů a zálib. Sportovní vysílání může účinně přispět k rozšíření rejstříku pořadů oddechových, relaxačních.

5) Neméně závažnou funkci sportovních pořadů ve vysílání Českého rozhlasu je podpora zájmu obyvatelstva o vlastní aktivní sportovní činnost, a to nejen zpravodajstvím o sportovních událostech, ale i k tomu účelu připravovanými speciálními pořady.

6) Stejně jako zábava ovlivňuje i sport morální postoje širokých vrstev obyvatelstva a zejména u mládeže spoluvytváří stupnici životních hodnot. Je žádoucí zdůrazňovat nementorským způsobem důležitost tělesných aktivit pro zdraví obyvatelstva, nevtíravě poukazovat na kladné i záporné důsledky profesionálního nebo extrémně provozovaného sportu a jejich komerční zřetele, působit proti asociálním a brutálním projevům fandovství.

Stanice Praha

Postavení Prahy v rámci Českého rozhlasu a její program

Praha plní funkci národního okruhu, obrací se tedy na nejširší publikum všech věkových kategorii i sociálních vrstev, včetně různých minoritních skupin. Tomu odpovídá i pestrá programová skladba této stanice. Výrazně je zastoupena složka informativní a vzdělávací s důrazem na poznávání světa jako celku; ale i programy zábavné a oddechové. Schéma stanice Praha vedle stabilizovaných programových řad obsahuje i značné procento pouze žánrově vymezených tzv. nabídkových časů, je kombinaci pevného a flexibilního schématu. Stanice je koncipována jako národní okruh - je tedy otevřena tvorbě jak pražských redakci, tak regionálních studii Českého rozhlasu: Okruhová dramaturgie přitom podporuje názorovou pluralitu jako předpoklad demokratického rozvoje společnosti. Kulturními a uměleckými pořady se současně snaží systematicky přispívat ke zvyšováni kulturní úrovně veřejnosti. Jakékoli změny vysílacího schématu provádí okruhová dramaturgie vždy po důkladném zvážení, vědoma si určité konzervativnosti posluchačských návyků svého sociologicky dobře zmapovaného publika..

Publicistické a vzdělávací pořady

Tento druh pořadů pomáhá orientovat se v aktuálních klíčových společenských problémech, přístupnou formou seznamuje rovněž s poznatky nejrůznějších vědních oborů.

Zpravodajství

Kratší zpravodajské relace jsou rovnoměrně rozloženy do celého dne; snahou přitom je, aby se časově nepřekrývaly se zpravodajskými relacemi Radiožurnálu ani s hlavním zpravodajstvím televizním. Hlavni - půlhodinové zpravodajství je zařazeno na závěr podvečerního programového bloku. Charakteru posluchačů stanice Praha musí odpovídat především projev zpravodajských moderátorů.

Literární pořady

Ve vysílání stanice Praha má své pevné místo četba na pokračování z děl České i světové literatury, poezie i rozhlasové hry - a již původní či rozhlasové úpravy literárních a dramatických děl. Pro výběr jednotlivých titulů je prioritní. celkové zaměření stanice. To ovšem nevylučuje občasné zařazování tzv. náročnějších programů, na které by však posluchači Prahy měli být vhodným způsobem připravení.

Hudební pořady

Hudební dramaturgie stanice Praha zahrnuje širokou, škálu žánrů od vážné hudby přes soudobou populární hudbu, šanson,swing, folk, dechovku až po folklór. Důraz přitom klade na českou hudební tvorbu, neagresivní aranžmá a melodickou srozumitelnost pro široké vrstvy posluchačů.

Pořady pro děti

Představuji jednu z neodmyslitelných základních programových složek stanice. Maji velkou tradici v oblasti literární, publicistické i hudební a snaží se v dětech vychovávat budoucí posluchače, pro něž se rozhlas stane přirozenou součástí života. Prioritu ve vysílání mají programy, které oslovuji dětské posluchače svou uměleckou silou a etickou hodnotou, a programy, které navazuji s dětmi bezprostřední kontakt,odrážejí dětské radosti i starosti a buduji v dětech vědomí, že v rozhlasu mohou hledat jak spolehlivého rádce, tak vtipného kamaráda. Dnes akcentujeme rovněž vlastní podíl dětí na tvorbě programu a všestrannou podporu dětské kreativitě.

Stanice Vltava

Postavení stanice Vltava v rámci Českého rozhlasu

Mezi stanicemi Českého rozhlasu s celoplošným vysílá představuje stanice Vltava tzv. kulturní okruh, u něhož předpokládá většinou soustředěný poslech. Poměr hudby a slova zhruba 65 % ku 35 %.

Literární a dramatické pořady

Tvoři většinu slovesného vysílání. Jeho významnou součástí jsou četby na pokračování, povídky, poesie, eseje, hry. Česká i světová literatura se tu představuje v dlouhodobé koncepci jako složitý strukturovaný programový celek. Tato oblast vyžaduje mimořádnou zodpovědnost, neboť zde rozhlas vystupuje jako jeden z nejdůležitějších normotvorných činitel Českého jazyka. -,

Vzdělávací pořady a analytická publicistika

Tyto pořady mají na stanici Vltava specifický charakter vyplývající z celkového kulturního zaměření stanice, které vyžadují adekvátní formu zpracování látky. vzhledem k tomu, že velmi významnou posluchačskou skupinu stanice Vltava představuji lidé dokončeným středním vzděláním, poskytují tyto pořady možnost soustavně rozšiřovat obzor v řadě oborů: studium cizích jazyků, kursy, rozšiřování slovní zásoby o novou terminologii, přijímán poznatků zejména v oblasti humanitních věd (politologie, sociologie, psychologie, historie, filosofie, theologie, musikologie teatrologie, literární věda). Důležitou součástí je kultur publicistika, soustavně mapující kulturní děni v republice i hranicemi. V oblasti vzdělávání a publicistiky se hojně využívá typicky rozhlasových prostředků (autentický záznam, dokument; event. náročná práce se zvukovým materiálem, feature).

Hudební pořady

Z valné většiny presentuji tzv. vážnou hudbu, se specifickým zaměřením programových řad: hudba duchovní, komorní, symfonická, vokální, operní, hudba minulých epoch, soudobá tvorba. Kromě toho na stanici uplatňuji jazz, chansony, swing a folklor (folklor však spíše z etnomusikologického hlediska). Hudební pořady čas využívají bohatství archivních fondů (historické nahrávky) právě tak jako mezinárodni programové výměny, poskytující téměř nevyčerpatelné množství nabídek přímých přenosů a záznamů hudebních výkon špičkových uměleckých osobnosti i kolektivů z celého světa.

Kulturní regionalismus

Stanice svým vysíláním zasahuje do teritorii, kde by se aktivity, ve vysílání presentovaně, nemohly jiným způsobem uplatnit. Na druhé straně stanice soustavnou spolupráci s regionálními stanicemi usiluje o zachycení rodících se kulturních jevů a aktivit, které uvádí do širších souvislosti a také prostřednictvím mezinárodni programové výměny do evropského a světového kulturního kontextu.

Paradox kulturního vysílání: tradice a experiment

Ve vysílání stanice se projevují silné tendence k tradicionalismu, hraničícímu s konservatismem. Tato vlastnost je na druhé straně vyvážena poměrně širokou nabídkou hudebního, slovesného, ale i zvukového a technického experimentu. Bipolarita vytváří žádoucí napěti a uvolněni a hraje významnou roli při tvorbě vysílacího schématu.

Realisace uměleckých pořadů positivně ovlivňuje rozvoj technických postupů a vede k inovaci zvukově-technických řešení. Zaměření stanice nutně vyvolává potřebu dlouhodobé technické koncepce: konkrétně v těchto letech jde zejména o digitalisaci.

Stanice Radiožurnál

Postavení Radiožurnálu v rámci Českého rozhlasu

Radiožurnál má v sestavě dalších stanic Českého rozhlasu hlavní zaměření na zpravodajství a publicistiku. Sesterským stanicím Českého rozhlasu zároveň poskytuje servis zpravodajských relaci přesně podle jejich požadavků a potřeb.

Program Radiožurnálu

Programový základ Radiožurnálu tvoři živě vysílaný proud informací a publicistických pořadů a hudby, do kterého je možné kdykoliv, i neplánovaně, vstoupit se zpravodajskými aktualitami.

Zpravodajské relace

Hlavní programovou osou Radiožurnálu jsou zpravodajské relace vysílané každou celou hodinu: V posluchačsky exponovaných časech ráno a odpoledne doplňuji tuto základní zpravodajskou osu kratší zpravodajské relace vysílané v "půlhodinách" (ráno jsou vysílány už dlouhou dobu; v odpoledních časech by měly být vysílány během několika dnů po vyhotovení "zvukového podkresu"). Zhruba pětiminutové zpravodajské relace vysílané v "celých hodinách" (ráno v kratší podobě i o "půlhodinách") jsou interpretovány profesionálními hlasateli bez jakéhokoliv zvukového podkresu. Pro oživení mohou obsahovat i krátké zpravodajské vstupy nebo, několikavteřinová "repa". Krátké minutové až dvouminutové zpravodajské relace vysílané v "půlhodinách" budou odpoledne interpretovány moderátory do slabého zvukového podkresu.

Hlavní zpravodajské relace "Ozvěny dne" vysílá Radiožurnál v 7.00, 12.00, 18.00 a 23.00 ("Ozvěny dne" by měly být vráceny ze 12.30 a 18.30 na původní časy 12.00 a 18.00 během dvou tři týdnů). - Ranní ozvěny v 7.00 mají čistě zpravodajský charakter bez poznámek a komentářů a autorsky je prezentují redaktoři domácí, zahraniční a sportovní rubriky. Délka je 15 až 20 minut.

- Odpolední ozvěny ve 12.00 jsou uvedeny asi pětiminutovými zprávami čtenými tradičně hlasateli. Následuje autorský blok domácích a zahraničních poznámek, rozhovorů a širších výkladových zpráv. Celková délka je zhruba 25 minut.

- Večerní ozvěny dne v 18.00 jsou interpretovány hlasateli, kteří také uvádějí jednotlivé příspěvky. Podle situace jsou rozšířeny o aktuální rozhovory, poznámky či komentáře. Celková délka podle situace 25 až 30 minut.

- podoba večerních ozvěn ve 23.00 ještě není zcela určena. Zatím jde spíše o rozšířenou zpravodajskou relaci v délce asi 10, maximálně 15 minut.

Proudy informaci a hudby

Časově nejdelší jsou na Radiožurnálu takzvané "proudy informaci a hudby". Nejde o pořady v pravém slova smyslu, ale o sled zpravodajsko-publicistických příspěvků, mezi které je volně vkládána hudba. Kontakt s posluchačem vytváří moderátor.

- Dobré ráno (Ranní proud) je vysílaná od 5.05 do 9.00 (prodloužení ranního proudu z původního času 5.05 až 8.00 by mělo být dosaženo během několika dnů). Zpravodajské relace doplňuji přehledy domácího a zahraničního tisku a aktuální komentář Radiofóra (zatím je vzhledem ke mzdové a personální situaci v publicistice jen zbožným přáním, aby byl aspoň stejně aktuální jako denní tisk). Začne se také připravovat servis dopravních, meteorologických a později i ekonomických informaci. Dobré ráno bude provázet vždy jeden ze skupiny tří moderátorů, na které by si měl posluchač postupně zvyknout. Ranní Radiožurnál jinak bude poskytovat především krátké zpravodajské informace a vyvaruje se jakýchkoliv delších programových celků. Až na zmíněný komentář Radiofóra také nebude zatěžovat pozornost posluchačů náročnými analýzami nebo komentáři. - Podoba dopoledního proudu v čase 9.05 až 12.00, případně jiné dopolední programové skladby, ještě není přesně určena. Podle předběžných představ by Radiožurnál měl dopoledne poskytovat servis podnikatelům a ekonomům, ale také lidem v domácnosti a nezaměstnaným.

- Odpolední proud je vysílán od 14.05 do 17.00. Po nalezení mzdových prostředků a následné stabilizaci domácí rubriky by se mělo zvýraznit jeho zpravodajské zaměření. Moderovat by ho měli moderátorsky zkušení redaktoři domácí nebo zahraniční rubriky. Mělo by jít o proud krátkých aktuálních rozhovorů, minireportáží, živých vstupů, telefonátů přes vidlici, poznámek apod., který by odlehčovala hudba mezi jednotlivými příspěvky. Odpoledni proud bude stěžejním zpravodajsko-publicistickým. Po publicistickém Radiofóru pak celý tok informací v koncentrované podobě shrnou Ozvěny dne v 18.00.

- Po večerních pořadech začíná "Noční proud" (23.15 až 02.00). Zde je politické zpravodajství nahrazeno informacemi a zajímavostmi ze světa populární hudby.

Specializované pořady

- Zákruta (13.05 až 14.00):.Jde o jediný pořad, ve kterém je rovnocenně propojena česká a slovenská tematika. Redakce Zákruty bude součástí Slovenského rozhlasu nebo jiným subjektem ve slovenských rukou. Má však vlastní redakci i v budově Českého rozhlasu, zaměstnává.České redaktory a má rozvětvenou síť externistů v celé České republice. Charakterem je Zákruta velmi blízká celkovému pojetí Radiožurnálu a jednotlivým "proudům informací a hudby". Sled minireportáží, rozhovorů apod. je bez vyšší celkové kompoziční stavby a je prokládán populární hudbou. Vzhledem k popularitě a celkové prestiži, kterou dokládají i nejlépe placené časy reklamy, má vedení Radiožurnálu výrazný zájem na zachování pořadu.

- Radiofórum (ve všední dny 17.10 až 17.50): Hlavní publicistický pořad, jehož pojetí a žánrová skladba vyvolaly během tři let snad nejvíce diskusí. Zatím by Radiofóru měl zůstat zachován jeho nynější charakter převážně diskusního pořadu. Po celkové mzdové a personální stabilizaci publicistiky na Radiožurnálu by se měl charakter Radiofóra dále profilovat, a to v závislosti na uvažovaných kratších pořadech typu "crossfire" nebo "investigativní" reportáž apod. Značka Radiofóra by rozhodně měla zůstat zachována.

- Mikroforum (ve všední dny a v sobotu 21.15 až 22.00): V denních oBrněnách vicežánrový publicistický pořad s širším, z velké části nepolitickým záběrem. Telefonní kontaktní bloky, poznámky, minireportáže apod. Na pořadu je v dobrém slova smyslu patrné autorství většinou kvalifikovaných studentských externistů.

- Na Radiožurnálu je dále řada různorodých hudebních, kulturních, náboženských a dalších pořadů, vysílaných zpravidla v týdenních intervalech. Některé z nich byly na stanici patrně zařazeny i z neprogramových důvodů. Řešení této oblasti programu je až ve druhém třetím sledu naléhavých problémů. Už teď je patrné, že hlavně zásahy do těchto programů mohou vyvolat velice kontroverzní situace a tak je k nim možné přikročit až po celkové větší stabilizaci na stanici Radiožurnál.

Programová tendence:

Celková programová koncepce Radiožurnálu se nebude zásadně měnit. Souběžně s řešením mzdových a personálních problémů se však bude prohlubovat jeho zpravodajsko-publicistické zaměření. Cílem je dosáhnout určitého stupně universality programu. Posluchač bude mít jistotu, že se mu kdykoliv v každou celou hodinu a většinou i v "půlhodinu" dostane nejdůležitějších informaci hlavně z politiky, ekonomiky a společenského života.

Posluchačské zázemí a postavení Radiožurnálu vůči konkurenčním rozhlasům:

Radiožurnál se zaměřuje na vrstvu lidi, kteří Vzhledem ke svému zaměstnáni, podnikání, studiu nebo z jiného zájmu apod. požaduji seriózní informace o společenském a ekonomickém děni. Tok informaci odlehčuje hudba. Radiožurnál nicméně nesoupeří s dosavadními soukromými stanicemi o posluchače "hudebního kulisového rádia". Přednosti Radiožurnálu je rozsáhlá síť zpravodajství a publicistiky kterou si může dovolit diky většímu finančnímu přísunu z koncesionářských poplatků. Vlastní zpravodajská síť umožňuje Radiožurnálu jedinečné autentické zpravodajství a publicistiku - na rozdíl od většiny soukromých stanic, které poskytuji zpravodajství téměř výhradně zprostředkovaně ze servisu ČTK.

Společenské zaměření:

Radiožurnál není stranickým, úzce profesním ani vládním sdělovacím prostředkem. Klade zásadní důraz na objektivitu informací a na vzájemnou vyváženost komentářů a dalších publicistických žánrů. Jako veřejnoprávní a z řady důvodů i centrální rozhlasové vysílání nese zpravodajsko-publicistická stanice Českého rozhlasu zodpovědnost za informování o stěžejních událostech politického, ekonomického a společenského života. Radiožurnál proto co nejobjektivnějším způsobem informuje o činnosti parlamentu, vlády a dalších důležitých správních institucí na úrovní celostátní, ale i regionální. Pojetí objektivity podávání informací přitom znamená zprostředkováni důležitých stanovisek a rozhodnutí v autentické nezkreslené podobě, ale i důslednou a hloubkovou kritiku případných chybných kroků. Podle dalších možností vlastního zpravodajského a publicistického potenciálu pak Radiožurnál dále rozšiřuje pole svého záběru.

Tuto základní filosofii vedení stanice zachová i v situaci, kdy některé konkurenční komerční rozhlasové stanice budou získávat přiliv posluchačů převahou podbízivého zpravodajstvím s důrazem na vyhledávání senzací apod.. Radiožurnál na sebe také přebírá určitý díl zodpovědnosti při zprostředkování informací a aktivit, jak to vyplývá z jeho postavení jako součásti veřejnoprávního Českého rozhlasu.

Tato mezinárodní deklarace upřesňuje pravidla chováni novinářů vyhledávání, přenosu, šíření a komentováni zpráv a informací líčení událostí.

1. Základním úkolem novináře je respektovat pravdu a právo veřejnosti na její poznáni.

2. V duchu tohoto úkolu bude novinář vždy obhajovat dvojí zásadu svobody získávání a pravdivého publikování informaci, komentováni a kritiky i právo na spravedlivý komentář a loyální kritiku.

3. Nebude přinášet jiná fakta než ta, jejichž původ zná, nebude zatajovat důležité informace ani falšovat dokumenty.

4. K získávání informací, fotografii a dokumentů bude používat jen přiměřené prostředky.

5. Bude se všemožně snažit, aby uvedl na správnou míru všechny publikované informace a odhalovat nesprávné a škodlivé. '

6. Bude zachovávat profesionální tajemství ohledně zdroje informaci, které získal jako důvěrné.

7. Bude si dávat pozor na rizika diskriminaci šířených médii a všemožně se vynasnaží, aby se nedopustil jakékoliv diskriminace, týkající se zejména rasy, pohlaví, sexuálních mravů, jazyka, náboženství, politických názorů apod., jakož i národního a sociálního původu.

8. Bude pokládat za těžké profesionální chyby:

- plagiát - zlovolné zkreslování - pomluvu - utrhačství - zlolajnost - neodůvodněně obviňováni - přijímání jakýchkoli darů či výhod v zájmu publikování některé informace nebo naopak jejího potlačení.

9. Každý novinář, hodný toho jména, bude považovat za svou povinnost přísné dodržováni výše uvedených zásad. Uznávaje právo, běžné v každé zemi, nebude novinář v profesionálních záležitostech respektovat jinou jurisdikci než tuto, s výjimkou vládního nebo jiného zasahování. Deklarace byla přijata na Světovém kongresu Mezinárodni federace novinářů v roce 1954 a doplněna na Světovém kongresu v roce 1986.

Příloha číslo 6:

Nejposlouchanější pořady ve druhém čtvrtletí 1993

(počet posluchačů, kteří v průměrném dni sledovali alespoň část pořadu)

Nejposlouchanější pořady ve druhém čtvrtletí 1993

(počet posluchačů, kteří v průměrném dni sledovali alespoň část pořadu)