k návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění
zákona České národní rady č.
35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona
č. 157/1993 Sb., a zákona č. 196/1993 Sb.
Daňová soustava
platná od 1. ledna 1993 navázala na daňové
soustavy uplatňované ve státech Evropských
společenství s cílem se těmto soustavám
postupně přibližovat, a to zejména v
oblasti daňového zatížení poplatníků
daní z příjmů, které je v současnosti
relativně vysoké. Navrhovaná
soustava předpokládá proto snížení
maximální sazby daně z příjmu
právnických osob ze 45% na 42%, u fyzických
osob ze 47% na 44%. Za účelem zmírnění
dvojího ekonomického zdanění vyplácených
dividend nebo obdobných plnění z členství
v družstvu se navrhuje
umožnit právnickým osobám odečíst
od základu daně jednu polovinu daně sražené
ve zdaňovacím období právnickou osobou.
V návazností na růst životních
nákladů se navrhuje zvýšit nezdanitelnou
částku ze základu daně u poplatníků
- fyzických osob z 20 400
Kč na 21 600 Kč a nezdanitelnou částku
na nezaopatřené dítě z 9 000 Kč
na 10 800 Kč s tím, že se základ daně
u poplatníka o tuto částku sníží
za předpokladu, že nepřesáhne 360 000,-
Kč.
Finanční dopad
Snížení daňoví
sazby u právnických a fyzických osob bude
znamenat snížení daňového výnosu
daně z příjmů za rok 1994 o cca 4,6
mld. Kč.
V důsledku zvýšení
nezdanitelných částek ze základu daně
a zrušení dopravného u zaměstnanců
se předpokládá snížení
výnosu daně z příjmů fyzických
osob v roce 1994 cca 1,2 mld. Kč.
Řešení nesplacených
pohledávek v zahraničí sníží
roční výnos daně z příjmů
v následujících pěti letech ve výši
250 mil. Kč ročně. V důsledku ostatních
navrhovaných úprav se nepředpokládá
významnější dopad na výnos daně
z příjmů a těmito úpravami
se sleduje, aby předpokládaného výnosu
bylo dosaženo.
II. Zvláštní
část
K bodu 1
Ustanovení týkající
se daňové povinnosti poplatníků s
bydlištěm v zahraničí, kteří
byl i zahraničním subjektem vysláni jako
odborníci za účelem poskytnutí odborné
pomocí právnickým osobám se rozšiřuje
i na poskytování odborné pomoci stálé
provozovně (§22 odst. 2).
K bodu 2
Ustanovení zákona
se upřesňuje tak, že předmětem
daně není příjem darů poskytovaných
podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 4, tj. darů věnovaných
na zákonem vyjmenované účely, které
jsou u dárce zohledňovány při stanovení
základu daně.
K bodu 3 a 4
Záměrem nebylo osvobozovat
příjmy z prodeje nemovitostí a movitých
věcí používaných pro podnikání,
při řazení odstavců v ustanovení
§ 4 to budí určíté pochybnosti
a proto se navrhuje přesnější znění.
K bodu 5
Praxe ukazuje, že z hlediska
daňového je třeba stejně jako přijatou
náhradu škody řešit i náhradu přijatou
jako náhradu nemajetkové újmy podle §
13 občanského zákoníku.
K bodu 6
Vzhledem k tomu, že se v
praxi nesnadno rozlišuje veřejná soutěž
a reklamní soutěž, navrhuje se sjednocení
zvláštní sazby daně z příjmů
u těchto soutěží a zároveň
se i jednotně stanoví osvobození pro tento
druh příjmů. Rovněž se navrhuje
osvobození pro ceny, které jako tzv. prestižní
plynou např. známým osobnostem ze zahraničí
a jsou jimi často věnovány na veřejně
prospěšné účely.
K bodům 8, 20, 31, 32,
36, 37, 38, 44, 50, 63, 104 a 118
Jedná se o upřesnění
některých ustanovení zákona, která
jsou pouze technického charakteru.
K bodům 7 a 16 písm.
j) a r)
Navrhuje se osvobodit od daně
peněžní plnění za výstrojní
a proviantní náležitosti poskytované
příslušníkům ozbrojených
sil a sborů a plnění poskytovaná ozbrojenými
silami žákům škol, kteří
nejsou vojáky v činné službě,
jakož i peněžní příspěvek
k obnově přiznaných naturálních
stejnokrojových náležitostí celníka
podle příslušných předpisů,
neboť tato plnění jsou poskytována na
úhradu výdajů spojených s výkonem
služby v ozbrojených silách a sborech a je
povinen je hradit plátce.
K bodu 9.
Navrhované ustanovení
má za cíl administrativně zjednodušit
vrácení daně v případě,
kdy poplatník dodatečně vrátí
částku, kterou měl zahrnutou v příjmech
při zjišťování základu daně
v uplynulém zdaňovacím období.
K bodu 10
Při výkonu občanských
povinností v pracovní době poskytuje zaměstnavatel
zaměstnanci k tomuto účelu pracovní
volno s náhradou mzdy. V některých případech
vyplácí tuto náhradu mzdy orgán, který
povolal zaměstnance k jednání, např.
u svědků a tlumočníků soud
nebo jiný státní orgán.
Obdobně vyplácí náhradu za ztrátu
na výdělku podle zákoníku práce
zaměstnancům z titulu zákonného pojištění
odpovědnosti organizace za škodu při pracovním
úrazu nebo nemocí z povolání pojišťovna.
Navrhuje se považovat v těchto a obdobných
dalších případech
příjmy plynoucí zaměstnanci v souvislosti
s jeho zaměstnáním i když jsou vypláceny
plátcem, který není jeho zaměstnavatelem,
za příjmy ze závislé činnosti.
K bodu 11
Návrh sjednocuje a zjednodušuje
podmínky pro zdaňovaní příjmů
ze závislé činnosti zvláštní
sazbou ve výši 10% a současně stanoví
jednotnou hranici 3 000 Kč, do které až lze
sazby použít.
K bodu 12
Z ustanovení se vypouští
možnost zdaňování odměn členů
statutárních orgánů a jiných
orgánů právnických osob zvláštní
sazbou daně, a to vzhledem k tomu, že členům
statutárních orgánů a dalších
orgánů právnických osob mohou být
vypláceny i jiné odměny, např. z titulu
výkonu funkce v těchto orgánech, jejichž
charakter z hlediska jejich zdanění nelze vždy
přesně určit. Proto se navrhuje veškeré
příjmy členů statutárních
orgánů a dalších orgánů
právnických osob od téhož plátce
zdaňovat jednotně, tj. jako příjmy
ze závislé činnosti progresivní sazbou
daně.
K bodu 13 a 14
Z důvodů zjednodušení
správy daně se navrhuje povazovat za prokázané
částky, které poskytuje zaměstnavatel
zaměstnancům paušálem na úhradu
výdajů vynaložených zaměstnancem
na vrub zaměstnavatele, a to za předpokladu, že
jsou stanoveny buď obecně závazným předpisem
nebo v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním
předpise zaměstnavatele na
základě kalkulace skutečných výdajů.
K bodu 15
Navrhuje se rozšířit
osvobození nepeněžního plnění
od daně poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům
též na rodinné příslušníky
zaměstnance, kterým mohou být tato plnění
za obdobných podmínek jako zaměstnancům
poskytována, např. podle předpisů
o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Současně se navrhuje limitace poskytování
nepeněžního plnění z titulu zahraniční
rekreace částkou 10 000 Kč na zaměstnance.
K bodu 16 písm k)
Osvobození od daně
se navrhuje z důvodů, že náhrady za
ztrátu na služebním příjmu se
poskytují do výše průměrného
čistého příjmu, tj. po odpočtu
daně připadající na služební
příjem.
K bodu 16 písm l)
Výdaje zaměstnance
na přechodné ubytování v místě
pravidelného pracoviště mohou být uhrazovány
zaměstnavatelem podle zákona o cestovních
náhradách jako cestovní náhrady, které
nejsou předmětem daně. V případě,
že zaměstnavatel hradí zaměstnanci hodnotu
ubytování jako nepeněžní plnění
přímo, navrhuje se toto plnění osvobodit
od daně.
K bodu 16 písm m)
Dávky nemocenského
pojištění jsou od daně osvobozeny. Z
toho důvodu se navrhuje osvobodit od daně též
mzdové vyrovnání mezi těmito dávkami
poskytované pracovníkům v hornictví
podle příslušných předpisů.
K bodu 16 písm n)
Podle současné právní
úpravy (§ 8 odst. 3 písm. a) zák. č.
586/1992 Sb.) se považuje za příjem z kapitálového
majetku rozdíl mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou
cenného papíru a prodejní hodnotou při
jeho vydání, tj. při prodeji nebo vrácení
cenného papíru emitentovi. Do konce
roku 1992 se považuje za příjem plynoucí
zaměstnanci v souvislosti s pracovním poměrem,
který podléhá dani ze mzdy, rozdíl
mezi jmenovitou hodnotou zaměstnanecké akcie (obligace)
a její prodejní hodnotou při vydání
a odprodeji zaměstnanci. Z důvodu, aby nedošlo
ke dvojímu zdanění uvedeného rozdílu
u zaměstnaneckých akcií (obligací)
vydaných a odprodaných zaměstnancům
do konce roku 1992, navrhuje se tento rozdíl osvobodit
od daně v případě, že budou akcie
(obligace) vráceny zaměstnavateli.
K bodu 16 písm o)
Náhrady za ztrátu
na důchodu přiznávané podle zákoníku
práce pouze do konce roku 1988, byly vypočítávány
z důchodu ze soc. zabezpečení, a proto nepodléhaly
dani ze mzdy. S ohledem na tuto skutečnost se navrhuje
tyto náhrady, které jsou i nadále vypláceny,
osvobodit od daně.
K bodu 16 písm. p)
Zaměstnavatelé poskytují
svým zaměstnancům z fondu kulturních
a sociálních potřeb nebo ze sociálních
fondů. tj. ze zisku (příjmu) po jeho zdanění
bezúročně půjčky nebo půjčky
s nižším úrokem než je obvyklý
úrok např. u peněžního ústavu.
Navrhuje se osvobodit od daně zvýhodnění
plynoucí zaměstnancům z bezúročných
půjček nebo z půjček s nižším
úrokem než je obvyklý úrok.
K bodům 18 a 20
Navrhuje se upřesnit text
ustanovení v návaznosti na příslušné
předpisy o pojistném a o příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti.
K bodu 19
Navrhuje se zrušit u zaměstnanců
snížení příjmů pro účely
stanovení základu daně z titulu zvýšených
nákladů na cestu do práce a zpět z
důvodů, že je toto snížení
poskytováno plošně všem poplatníkům
bez ohledu na jejich skutečné výdaje na dopravu
do zaměstnání. Zvýšený
výnos daně z příjmů ze závislé
činnosti, který je příjmem obcí
umožní zabezpečit větší
obslužnost dopravy do zaměstnání v místních
regionech.
K bodům 21 a 23
Obdobně jako u zaměstnanců,
kteří pobírají příjmy
ze závislé činnosti, je nutno výslovně
uvést, že příjmy, které u společníků
veřejných obchodních společností
a komplementářů komanditních společností
tvoří pojistné na sociální
a zdravotní pojištění zaplacené
za ně společností,
je u těchto poplatníků od daně osvobozeno.
Současně se u nich vylučují z předmětu
daně i přijaté náhrady cestovních
výdajů.
K bodu 22
Smyslem změny tohoto ustanovení
zákona je odstranění přip. spekulací,
kdy je této formy zdanění využíváno
i v případech, kdy je vlastně opakovaně
provozována samostatná výdělečná
činnost a odměny jsou záměrně
sjednávány tak, aby v jednotlivých případech
nepřevyšovaly částku 3 000 Kč.
Tento postup tak odporuje celkové konstrukci zákona
založené na progresivním zdanění.
K bodu 23
Účelem navrhovaného
ustanovení je zamezit spekulacím při určování
výše záloh placených na sociální
a zdravotní pojištění, které
by mohly být poplatníkem zneužívány
k přesunům výdajů mezi jednotlivými
zdaňovacími obdobími tak, aby dosáhl,
co nejnižší daňové povinnosti
K bodu 24
Dosavadní úprava
neřešila otázku zdanění příjmů
z prodeje majetku v bezpodílovém vlastnictví
manželů, který byl k podnikatelské činnosti
využíván pouze jedním z manželů.
Vzhledem k tomu, že příjmy z prodeje takového
majetku jsou podrobeny zdanění, jestliže neuplynula
zákonem stanovená doba od ukončení
podnikatelské činnosti, je nutno v zákoně
na tuto skutečnost reagovat. Rovněž tak bylo
nutno v zákoně zakotvit, že náhrady
cestovních výdajů poskytované společníkům
veřejných
obchodních společností a komplementářům
komanditních společností nejsou do výše
stanovené zvláštním předpisem
předmětem daně.
K bodu 25
Znění upraveno s
ohledem na existenci dvou úrovní sazeb srážkové
daně u úroků, výher a jiných
výnosů z vkladů na vkladních knížkách
a výnosů z vkladních listů a vkladů
jim naroveň postaveným a s ohledem na vznik penzijního
připojištění jehož dávky
budou u fyzické osoby zdaňovány obdobně
jako plnění z pojištění pro případ
dožití určitého věku.
K bodům 26, 27 a 28
Upřesnění
uvedených ustanovení zákona jsou technického
charakteru.
K bodu 29
Úprava provedena s ohledem
na skutečnost, že původní znění
plně nepokrývalo všechny existující
možnosti při příjímání
vkladů.
K bodu 30
Úprava upřesňuje
výpočet základů daně pro uplatnění
zvláštní sazby u výplaty dávek
penzijního připojištění.
K bodům 33 a 34
Navržené ustanovení
má zpřesnit postup při stanovení základu
daně v případech, kdy příjem
plyne z prodeje věcí, ve které poplatník
vykonával podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou
činnost, která byla předmětem podnikání
nebo sloužila k podnikání.
K bodu 35
Navrhovaná změna
má sjednotit délku časového testu
rozhodného pro zdanění příjmů
fyzických osob z prodeje nemovitostí s časovým
testem při oceňování nemovitostí
vkládaných do obchodních společností.
Tímto opatřením se má zabránit
případným daňovým únikům,
vznikajícím umělým vytvářením
obchodních společností za účelem
jejich prodeje formou vložení nemovitosti do společnosti
a následným vzájemným vypořádáním
vkladů mezi společníky.
K bodům 39, 40 a 41
Účelem je zpřesnit
ustanovení zákona pokud jde o uplatnění
odečtu 10% vstupní ceny hmotného majetku
u osobně ručících společností,
tj. u veřejné obchodní společnosti
a komanditní společnosti. Současně
se výslovně upravuje u těchto společností
postup při stanovení základu daně
s ohledem na hospodářský výsledek
vykázaný podle účetních předpisů.
K bodům 42, 43 a 45
S přihlédnutím
k růstu životních nákladů v roce
1993 se navrhuje zvýšit nezdanitelnou částku
ze základu daně z 20 400 Kč na 21 600 Kč
a nezdanitelnou částku na dítě žijící
s poplatníkem ve společné domácnosti
z 9 000 Kč na 10 800 Kč. Současně
se navrhuje s ohledem na výši příjmu
poplatníka snížit jeho základ daně
o nezdanitelnou částku na děti jen do stanovené
výše základu
daně nebo základu pro výpočet zálohy
na daň u poplatníků s příjmy
ze závislé činnosti a funkčními
požitky.Obdobně byla zvýšena i hranice
vlastního příjmu manželky, pro posouzení
možnosti uplatnit ji jako vyživovanou osobu a rovněž
hranice starobního
důchodu pro možnost uplatnění nezdanitelné
části základu daně u starobních
důchodců.
K bodu 46
Navrhuje se zvýšit
nezdanitelnou část základu daně u
těch poplatníků, kteří žijí
v domácnosti s manželkou (manželem) zdravotně
zvlášť těžce poškozeným
zejména s ohledem na zvýšené náklady
spojené s péči o tuto osobu.
K bodům 47 a 48
Jelikož držitelem průkazky
ZTP-P jemuž se podle dosavadní právní
úpravy zvyšuje nezdanitelná částka
na invaliditu na 36 000 Kč pouze v případě,
kdy je plně invalidní, a to bez ohledu zda invalidní
důchod pobírá či nikoliv, může
být též poplatník, který je částečně
invalidní, navrhuje se stanovit pro držitele těchto
průkazů nezdanitelnou částku samostatně
bez ohledu zda a jaký důchod pobírají.
K bodu 49
Splnění podmínek
pro uplatnění základní nezdanitelné
části ze základu daně se navrhuje
posuzovat shodně u poživatelů starobního
důchodu bez ohledu na to, zda tento důchod plyne
v tuzemsku nebo z ciziny.
K bodu 51
Navrhuje se upravit znění
§ 15 odst. 6 zákona bez návaznosti na
odstavec 7.
K bodu 52
V návaznosti na bod 49
se upřesňuje znění tohoto ustanovení.
K bodům 53 a 61
Upřesňuje se formulace
tohoto ustanovení v tom směru, že stejně
jako u právnických osob lze základ daně
snížit o hodnotu poskytnutých darů vymezeným
fyzickým osobám, pokud mají bydliště
na území České republiky.
K bodu 54
V souladu se záměry
daňové reformy postupně snižovat maximální
daňové zatížení poplatníků
se navrhuje platnou nejvyšší daňovou sazbu
snížit ze 47% na 44%.
K bodu 55 až 58, 60 a
98
Vymezuje se pro účely
zákona pojem "poslání" u poplatníků
z tzv. neziskového sektoru (§18 odst. 3). Účelem
je jednoznačně definovat tento pojem, a tak zamezit
různým formám výkladu. U těchto
poplatníků se navrhuje zcela vyloučit ze
zdanění příjmy plynoucí z
činnosti vyplývajících z jejich poslání.
Jedná se zejména o příjmy získané
z různých forem státní podpory (dotace,
příspěvky na provoz, granty apod.) a dále
příjmy, které jsou systémově
nižší než daňové náklady
(výdaje). Je tak zdůrazněn fakt, že
tyto subjekty jsou neziskové
právě proto, že jejich poslání
není vykonávání ziskových -
podnikatelských aktivit. Navržený režim
tak plně koresponduje s úpravou daně z přidané
hodnoty, neboť ani tyto příjmy nejsou pro účely
DPH zdanitelným plněním.
Negativní vliv zákonné
úpravy daně z příjmů vylučuje
u většiny občanských sdružení,
zejména jejich základních organizací
ale i dalších subjektů neziskového sektoru
navržená možnost snížení základu
daně až o 20% maximálně však o
500 000 Kč. Minimální úleva ve výši
50 000 Kč ponechává
tak příjmy z příležitostných
akcí (např. plesy, koncerty) plně ve prospěch
krytí nákladů spojených s naplňováním
základního poslání. Navržená
úprava dále zpřesňuje dosavadní
text. Výčet poplatníků tzv. neziskového
sektoru je v zákoně vymezen demonstrativně.
S ohledem na to, že jsou zde uvedeny i obce, navrhuje se
doplnit výčet o okresní úřady.
K bodu 59
Upřesnění
stávajícího ustanovení.
K bodu 62
Ke zvýšení
disponibilních zdrojů právnických
osob a k podpoře podnikatelských aktivit se navrhuje
snížení sazby daně z příjmů
právnických osob na 42%.
K bodu 64
Navrhovanou změnou se nahrazuje
pojem dlužné cenné papíry přesným
vymezením jednotlivých druhů cenných
papírů u nichž, v případě
jejich prodeje, se zisk resp. ztráta nezahrnuje do základu
daně.
K bodu 65
Povinnost rozpuštění
položek časového rozlišení nákladů
a výnosů a zákonných rezerv se na
základě provedené úpravy nebude vztahovat
na poplatníky u nichž dochází ke zrušení
bez likvidace.
K bodu 66
Stanovení základu
daně při ukončení podnikatelské
činnosti se navrhuje upravit v souladu se zákonem
o rezervách tak, aby nedocházelo při ukončení
podnikatelské činnosti k dvojímu zatížení
poplatníka při vypořádání
zůstatku rezervy.
K bodům 67, 80 a 96
Posuzování přerušeného
finančního leasingu dále jako operativního
je shodné s novelou DPH. Povinnost zvýšení
základu daně o rozdíl mezi původně
uplatněnými odpisy podle § 30 odst. 4 a 5 a
nově vypočtenými odpisy podle § 31 nebo
32, a to ve zdaňovacím období v němž
došlo k předčasnému ukončení
nájmu, vylučuje
sankční postih za chybně uplatněné
odpisy v předcházejících zdaňovacích
obdobích.
Nově doplněný
odst. 10 v § 23 upřesňuje v návaznosti
na účetní předpisy stanovení
základu daně za zdanitelné období,
v němž dochází k převodu části
majetku poplatníka na Fond národního majetku
ČR.
K bodu 68
Navržené upřesnění
původního znění zákona jednoznačně
umožňuje zahrnovat placené členské
příspěvky do daňových výdajů
u přispívatele pouze v případě
povinného členství, pokud tato povinnost
je dána zákonem. V návaznosti na zákon
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů
se navrhuje doplnění, že výdajem (nákladem)
pro účely daně není pojistné
na důchodové připojištění
placené zaměstnavatelem za zaměstnance.
K bodu 69
Z důvodu právní
jistoty poplatníků se navrhuje doplnit ustanovení
písmena f) o pojistném v tom směru, že
se vztahuje také na poplatníky - podnikatele mající
příjmy z podnikání nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti.
Účelem navrhovaného ustanovení je
dále zamezit spekulacím
při určování výše záloh
placených na sociální a zdravotní
pojištění, které by mohly být
poplatníkem zneužívány k přesunům
výdajů mezi jednotlivými zdaňovacími
obdobími tak, aby dosáhl, co nejnižší
daňové povinnosti.
K bodu 70
Současné časové
rozlišovaní nájemného u poplatníků
účtujících v jednoduchém účetnictví
není adekvátně řešeno na straně
příjmů. Navrhuje se, aby nájemné
při operativním pronájmu bylo u těchto
poplatníků zahrnováno jak na straně
nájemce, tak na straně pronajimatele ve skutečně
zaplacené výši.
Nadále je nutné zahrnovat "časově
rozlišené" nájemné placené
při finančním leasingu.
K bodu 71
Navržená změna
by umožnila zahrnovat do daňových výdajů
zaměstnavatele pouze výdaje na péči
o zdraví zaměstnanců, kterou je povinen zaměstnavatel
bezplatně zajistit na základě zvláštních
předpisů a přitom výdaje na ni nejsou
hrazeny zdravotní pojišťovnou.
K bodu 72
Uvedené ustanovení
upřesňuje, že do daňových výdajů
poplatníka lze zahrnovat pouze výdaje na výchovu
žáků učilišť, nikoliv např.
na výchovu žáků středních
škol.
K bodům 73 a 79
Dosavadní znění
odst. 2 písm. k) omezovalo uplatnění výdajů
na pohonné hmoty v závislosti na počtu ujetých
kilometrů. Toto ustanovení se nyní týká
pouze silničních motorových vozidel. U vozidel
a strojů specifikovaných nově v písm.
k) bod 4 se umožňuje uplatnit výdaje podle
skutečné spotřeby, protože ta je u nich
objektivně vyšší (mnohdy 2x i vícekrát),
navíc je velmi variabilní, a to v závislosti
na podmínkách provozu a pracovním výkonu
a jen z malé části na počtu
ujetých kilometrů. Na tato vozidla a stroje nelze
vztahovat na ustanovení poslední věty odst.
6, a proto se navrhuje její změna.
K bodu 74
Navržená úprava
umožní zahrnovat do daňových výdajů
poplatníka i ztráty z titulu škod vzniklých
v důsledku rozhodnutí obecně závazných
právních předpisů, např. o
zákazu používání mrazících
kapalin na bázi freonů, o zákazu používání
některých chemických prostředků.
K bodu 75
Navržená úprava
neumožňuje stejně jako v případě
odpisovaného majetku umořit ztrátu z prodeje
pozemků a majetku vyloučeného z odpisování
v daňovém základu poplatníka.
K bodům 76, 77 a 81
Navrhovaným opatřením
se řeší problematika zdanění
věcných cen a výher, a to zejména
jejich zohlednění při stanovení základu
daně u plátce ceny a výhry. K zabránění
možnému transferu zisku formou smluvních pokut
mezi poplatníky je navržena maximální
výše smluvní pokuty, kterou lze zahrnout do
daňových výdajů.
Pro upřesnění
se jednoznačně uvádí jaké výdaje
budou uznány proti příjmům plynoucím
z prodeje podílu na obchodní společnosti
nebo družstvu, či z vypořádacího
podílu nebo podílu na likvidačním
zůstatku.
K bodům 77 a 95
Finanční pronájem
s následnou koupí najaté věci se nahrazuje
termínem "s následnou koupí najatého
hmotného majetku a nehmotného majetku". Důvodem
jsou navazující podmínky v § 24 odst.
4 pro uznání nájemného při
finančním pronájmu, ze kterých vyplývá,
že se týkají výlučně majetku
odpisovaného. Obdobně se upravuje finanční
leasing v § 30 odst. 4 s ohledem na skutečnost, že
toto ustanovení řeší
způsob odpisování pronajímaného
hmotného a nehmotného majetku u pronajímatele.
K bodu 81.
Doplněné ustanovení
navazuje na zákon o pojistném na sociální
zabezpečení a související právní
předpisy.
K bodu 84
Dosavadní ustanovení
je upřesněno v tom smyslu, že nelze do základu
daně uznat ani daně zaplacené v zahraničí
obdobné daním v České republice, které
do základu daně nelze zahrnout.
K bodu 85
Vzhledem k neexistenci účetní
kategorie vlastního jmění a osobnímu
ručení majetkem u podnikatelů (fyzických
osob) není zájem vztahovat na ně opatření
stimulující zvyšování vlastního
jmění. Z obdobných důvodů se
navrhuje vyloučit i ostatní uvedené subjekty.
K bodu 86
Pro účely stanovení
základu daně se limituje maximální
výše úroků, které budou u zaměstnavatele
uznány v základu daně v případě
podnikového spoření. Důvodem je absence
této hranice v obecně závazných právních
předpisech, přitom vyplacené úroky
jsou příjmem zaměstnance, který je
daněn pouze zvláštní sazbou daně
ve výši 15% a není základem pro sociální
a zdravotní pojištění.
Dále se výdaje (náklady)
neuznávané v základu daně doplňují
o výdaje sankčního charakteru související
s placením daně nebo cla, kterými jsou úroky
z odložení placení daně, zvýšení
daně v případě opožděného
podání přiznání k dani nebo
exekuční náklady. Obdobný přistup
se navrhuje i v případě odložení
placení cla.
K bodu 87
Čtyřleté
"ochranné" období po něž nebude
pro nově vzniklé subjekty uplatňováno
opatření § 25 písm. w) odpovídá
úvěrovým podmínkám tuzemských
peněžních ústavů. Tento čas
je možno považovat za minimální dobu k
vytvoření vlastního jmění po
založení společnosti a je možno tento
odklad charakterizovat jako daňovou úlevu s podmínkou
reinvestování dosaženého zisku. Okamžitá
aplikace opatření nebo po kratší době
by byla závažnou
překážkou zahajování podnikatelských
aktivit, neboť s vlastním kapitálem, bez úvěru,
by toho bylo schopno jen velice malé procento potenciálních
tuzemských podnikatelů.
K bodu 88.
Upřesnění
definice hmotného majetku.
K bodu 89
Navrhovaným ustanovením
se odstraňuje nesoulad mezi zákonem o daních
z příjmů a zákonem o rezervách
pro zjištění základu daně z příjmů
(č. 593/1992 Sb.), který umožňuje vytvářet
rezervu z nákladů na sanace, jež jsou v podstatě
technické rekultivace.
K bodům 90 a 91
Původní ustanovení
§ 26 odst. 5 bylo již dvakrát novelováno
a v důsledku toho je značně nepřehledné.
V návrhu je dosavadní ustanovení rozděleno
do 3 odstavců s tím, že je doplněno
o možnost uplatnění poloviny ročních
odpisů u poplatníků, kteří
v průběhu roku
ukončí podnikatelskou činnost (fyzické
osoby) nebo v případě prohlášení
konkursu. Zároveň jsou ve vazbě na zákon
o účetnictví upřesněny termíny
rozhodné pro výpočet odpisů. Nově
se § 26 doplňuje o ustanovení, ve kterém
je stanoven způsob odpisování v případě
jeho přerušení tj. v době, kdy majetek
není využíván k zajištění
zdanitelných příjmů (napr. majetek
v konzervaci) a v případě, kdy fyzické
osoby místo prokázaných odpisů uplatní
výdaje paušálem.
K bodům 93 a 94
Upravuje se odpisování technických rekultivací
(jiný majetek), které jsou z velké částí
prováděny na cizích pozemcích. Neexistence
tohoto ustanovení by znamenala nemožnost zahrnutí
těchto investičních nákladů
prostřednictvím odpisů do daňového
základu. Dále se navrhuje doplnit zákon o
ustanovení, kterým
se upravuje odpisování práv k užívání
nehmotného majetku v případě, kdy
je poplatník získá za úplatu, ale
nemá k nim právo vlastnické (např.
průmyslová práva, know-how).
K bodu 96
U leasingu nemovitostí
se navrhuje uplatňovat obdobný režim odpisování
jako u ostatního hmotného majetku. Tento režim
zvýší zájem o formu získání
nemovitostí leasingem, která podle stávající
úpravy leasingové společnosti na rozdíl
od budoucích vlastníků nemotivovala. Legislativně
se upřesňuje způsob zdanění
srážkou v případech,
kdy obdobné příjmy jsou u tuzemských
poplatníků součástí základu
daně zdanitelného základní sazbou.
K bodu 97
V návaznosti na úpravu
v bodě 43e se stanovuje způsob odpisování,
a to v zásadě na dobu trvání smlouvy
o užití práv.
K bodu 99
Cílem ustanovení
je upřesnit uplatnění 10% odečtu vstupní
ceny hmotného majetku v případech, kdy poplatník
po určité době začne nakoupený
hmotný majetek používat k jinému účelu,
než ke kterému byl pořízen, a dále
upřesnit ustanovení o uplatnění tohoto
odečtu u provozovatelů
osobní přepravy a autoškol na základě
vydané koncese.
K bodu 101
Účelem navrhovaného
ustanovení je vysvětlit jakým způsobem
se sníží daň z titulu zaměstnávání
pracovníků se změněnou pracovní
schopností u společníků veřejné
obchodní společnosti, u komplementářů
komanditní společnosti a u komanditní společnosti.
K bodu 102
Za účelem zmírnění
dvojího ekonomického zdanění vyplácených
dividend (podílů na zisku nebo obdobných
plnění z členství v družstvech)
se umožňuje právnickým osobám
odečítat od daně jednu polovinu daně
sražené z vyplácených dividend (podílů
na zisku) ve zdaňovacím období touto právnickou
osobou. Poprvé by se navrhovaná úprava uplatnila
u dividend (podílů na zisku) vyplácených
za rok 1994.
K bodu 103
Upřesnění
dosavadního znění v tom smyslu, že i
zálohy na výplatu dividend jsou zdaňovány
zvláštní sazbou prováděnou srážkou.
K bodu 105
Úpravou je vypuštěno
duplicitní znění výše srážkové
daně z výnosů vkladních listů
a doplněno znění, které vymezuje výši
srážkové daně v případě
kladného rozdílu vyplývajícího
ze zpětného nákupu zaměstnaneckých
akcií, která nebyla v § 36 vymezena.
K bodu 106
Úroky plynoucí ze
vzájemných úložek bank v rámci
mezibankovního finančního trhu se zahrnují
do základu daně zdaňovaného základní
sazbou obdobně jako úroky plynoucí z úvěrů
poskytovaných bankami.