K bodu 107
Upřesňuje se způsob
zdanění u příjmů uvedených
v § 22 zákona.
K bodu 108
Sleduje se sjednocení zvláštních
sazeb daně z příjmů z veřejných
soutěží, z reklamních soutěží
a slosování a ze sportovních soutěží.
V praxi se velice nesnadno rozlišují zejména
veřejné soutěže a reklamní soutěže.
Úprava členění tohoto ustanovení
navazuje na navržené změny v předchozích
ustanoveních zákona (např. § 8, §
10).
K bodu 109
S ohledem na úpravu uvedenou
v bodě 65 se upřesňuje vymezení druhů
cenných papírů, které jsou u uvedených
subjektů zdaňovány zvláštní
sazbou ve výši 25%. Dále se toto ustanovení
navrhuje uplatnit i u penzijních fondů, a to s ohledem
na připravovaný zákon o penzijních
fondech.
K bodu 110
Aby byl zcela jednoznačný
způsob stanovení základu daně pro
zvláštní sazbu daně, navrhuje se zpřesnění
stávajícího znění zákona.
K bodu 112
Navrhovaným ustanovením
se odstraňuje dvojí zdanění dividend
(podílů na zisku) vyplácených akcionářům
(podílníkům) mateřskou obchodní
společností, které obdržela od dceřiné
společnosti, a to způsobem shodným se zdaňováním
dividend vyplácených podílovými fondy
prostřednictvím investičních společností
nebo investičními fondy.
Tento režim se navrhuje uplatnit
pouze u mateřských společností s podstatným
vlivem, a to v minimální výší
dvacetiprocentního podílu na vlastním jmění.
Stejný postup se navrhuje
uplatnit i u družstev.
S ohledem na to, že veřejná
obchodní společnost stanoví základ
daně jako právnická osoba, upřesňuje
se i základ daně pro zvláštní
sazbu daně prováděné srážkou
u těchto subjektů.
K bodu 113
Ve vazbě na devizový
zákon se zpřesňuje uplatňování
kursů pro daňové účely u poplatníků,
kteří nejsou účetními jednotkami.
K bodu 114
Přechodné ustanovení
zákona, týkající se použití
dřívějších předpisů
pro zdanění příjmů z provozu
malých vodních elektráren se navrhuje upravit
tak, aby nevznikaly pochybnosti při uplatnění
daňového osvobození.
K bodu 115
Navrhované ustanovení
zpřesňuje text zákona.
K bodu 116 a 117
Navrhovaným ustanovením
se řeší doodepsání nehmotných
aktiv odpisovaných do konce roku 1992 podle platných
předpisů o účetnictví.
K bodu 119
Ustanovení zohledňuje
systém sestavování rozpočtů
uvedených subjektů pro rok 1996. Dále se
navrhuje poskytnout časový prostor podnikatelskému
sektoru ke kapitálovému dovybavení s ohledem
na již uzavřené úvěrové
smlouvy či uvažované úvěrové
operace s nespřízněnými subjekty,
čímž by byly vytvořeny srovnatelné
podmínky pro stávající i nové
subjekty.
K bodu 1
Navrhuje se stanovit obsah pojmu
plátcova pokladna bez ohledu na počet zaměstnanců
plátce.
K bodu 2, 3, 4, 10, 11 a 39
Navrhovaná doplnění
pouze upřesňují slovní vyjádření
současného postupu správců daní
podle tohoto zákona, a to v těch případech,
kdy dosavadní text mohl budit eventuálně
pochybnosti o správnosti postupu.
K bodu 5
Navrhované upřesnění § 34 odst. 5 by mělo odstranit nejčastější pochybnosti při uplatňování v praxi tzn., že zejména jednoznačně stanoví, že oznamovací povinnost se nevztahuje na případy úhrad prováděných při nákupu v maloobchodě.
Zároveň se snižuje
i administrativní náročnost při aplikaci
tohoto ustanovení a to jak u poplatníků,
tak u finančních úřadů tím,
že dosavadní částka 2 000 Kč,
která se má čtvrtletně oznamovat se
zvyšuje na 10 000 Kč za pololetí. Oznamovací
povinnost se rozšiřuje i na fyzické osoby -
podnikatele. Uvedené opatření slouží
pro kontrolu úplnosti vykázaných příjmů
a má značný význam pro zabránění
daňových úniků.
K bodu 6
Oznamovací povinnost tuzemských
subjektů ve vztahu k zahraničním podnikatelům
se týká zejména stavebně montážních
prací a činnosti specifikovaných v §
22 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů.
Její důsledné uplatňování
může snížit nechtěné i plánované
daňové úniky zahraničních
subjektů vyplývající z neoznámení
či neregistrace svých činností na
území České republiky.
K bodu 7
Navrhované ustanovení
snižuje administrativní zatížení
finančních úřadů v tom, že
nemusí být vydávána nová individuální
rozhodnutí pro rok 1993 a dále znamená rovněž
úsporu poštovného. Přitom pro zjištění
výše zdanitelných příjmů
je taková evidence u hotových plateb zcela nezbytná.
K bodům 8 a 9
Ve vazbě na ustanovení
§ 11 písm. ch) a na zákon o účetnictví
se stanoví podat přiznání k dani ke
dni prohlášení konkursu a pak až po jeho
ukončení. To znamená, že v průběhu
konkursu nepodává poplatník přiznání
k dani.
K bodu 12
Kompenzace daňové
povinnosti u tuzemského plátce za neprovedení
srážky daně je jen logickým dotažením
ustanovení § 45 zákona o správě
dani a poplatků o zákazu přenosu daňové
povinnosti.
K bodům 13, 14, a 15
Z důvodu zabezpečení
plynulosti příjmů státního
rozpočtu se navrhuje posunout termín splatnost i
zálohy na daň.
K bodu 16
Návrh vychází
z toho, že praxe ukázala u zdaňování
příjmů fyzických osob (zejména
když jde o více dílčích základů
daně), že dopočítávání
poslední známé daňové povinnosti
na celé zdaňovací období je pro finanční
úřady i pro poplatníka tak komplikované,
že je obtížné je realizovat. Správce
daně má možnost přitom
v odůvodněných případech stanovit
zálohy jinak.
K bodu 17
Za účelem odstranění
nesrovnalostí a zavedení jednotného postupu
v oblasti dvojího zdanění příjmů
ze závislé činnosti plynoucích poplatníkům
ze zahraničí, pokud zde vykonávají
práci nepřetržitě alespoň po
dobu 183 dnů, navrhuje se vyjmout tyto příjmy,
s výjimkou progrese, ze zdanění v tuzemsku,
bez ohledu zda s příslušným státem,
kde je práce vykonávána, byla uzavřena
smlouva o zamezení dvojího zdanění
příjmů, či nikoliv (dosud je navržený
postup uplatňován
podle uzavřených smluv o zamezení dvojího
zdanění příjmů fyzických
osob ve vztahu k Rakousku a Německu).
K bodům 18, 19, 21,
26, 28 až 31, 33, 37 a 38
V návaznosti na článek
I bod 19, kterým se ruší tzv. dopravné
u zaměstnanců se v příslušných
ustanoveních zákona tento termín vypouští.
K bodu 20
Z důvodů zabezpečení
vybrání záloh na daň z odměn
členů statutárních orgánů
a dalších orgánů právnických
osob ve výši odpovídající předpokládanému
daňovému zatížení těchto
odměn, navrhuje se srážet zálohu na
daň z těchto odměn sazbou ve výši
25%.
K bodu 21
Navrhuje se doplnit ustanovení
o případ, kdy plátce, který by byl
povinen provést roční zúčtování
záloh, zanikne bez právního nástupce.
K bodům 22 a 25
Navrhované doplnění
upravuje postup plátce v případě.
Kdy poplatník, který má pouze příjmy
ze závislé činnosti současně
od více plátců a je z toho důvodu
povinen požádat plátce o roční
zúčtování záloh, o zúčtování
nepožádá, avšak přizná tyto
příjmy ke zdanění v daňovém
přiznání u příslušného
finančního úřadu.
K bodům 23 a 24
Navrhuje se upřesnit počátek
lhůty stanovené v § 84 odst. 5 a 7 zákona.
K bodu 27
V návaznosti na ustanovení
§ 6 odst. 4 zák. č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, podle něhož jsou též
příjmy ze závislé činnosti
zdaňovány zvláštní sazbou daně,
se navrhuje evidovat tyto příjmy a jejich zdanění
též na mzdovém listě.
K bodu 32
V návaznosti na zvýšení
nezdanitelné částky u každého
poplatníka navrhuje se shodně uplatnit v prohlášení
poplatníka hranici starobního důchodu, která
je rozhodná pro přiznání nezdanitelné
částky příjemců starobních
důchodů.
K bodu 34
Navrhuje se upřesnit toto
ustanovení v návaznosti na § 15 odst. 4 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 35
Navrhuje se upřesnit znění
ustanovení v návaznosti na ustanovení čl.
II bod 49.
K bodu 36
Navrhuje se upřesnit způsob
prokazování poskytnutého daru, který
se odečítá od základu daně
u poplatníka.
K bodu 40
Návrh tohoto ustanovení vychází z
toho, že v důsledku
přechodu v daňovém řízení
na nový zákon, který platí i na řízení
zahájená před jeho účinností,
dochází ke komplikaci v letech 1992 a 1993 v těch
případech, kdy k vyměření dochází
bez vydání platebního výměru
a lhůta v níž poplatník může
uplatnit nižší
daňovou povinnost je pouze odvolací lhůta
(tj. 30 dnů po lhůtě pro podání
přiznání).
K článku III
Navržená úprava
§ 8 zákona o rezervách pro zjištění
základu daně z příjmů pouze
zdůrazňuje tu skutečnost, že rezervu
na pohledávky za dlužníky v konkursním
a vyrovnávacím řízení mohou
vytvářet pouze poplatníci účtující
v soustavě podvojného účetnictví.
V jednoduchém účetnictví se účtuje
pouze o finančních operacích, nikoliv o pohledávkách
či závazcích.
K článku IV
Vzhledem k tomu, že se daň
vyměřuje a u příjmů ze závislé
činnosti zúčtovává po skončení
celého zdaňovacího období, navrhuje
se stanovit účinnost ustanovení, která
nemají významnější dopad na výnos
daně, ani negativní dopad na poplatníky počínaje
zdaňovacím obdobím roku 1993.
K článku V
S ohledem na značný
počet změn a doplňků a na předcházející
novely se navrhuje vyhlášení úplného
znění zákona o daních z příjmů.