Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

4. Příjmy ze splátek vládních úvěrů

Rozpočet na rok 1992 počítal se značnými příjmy ze splátek vládních úvěrů. Realizované splátky vládních úvěrů však byly podstatné nižší (dokonce o 2,5 mld. Kčs nižší než za rok 1991), takže plnění této příjmové rozpočtové položky bylo velmi nepříznivé.

Splátky jistiny a úroků nebyly splněny u civilních vládních úvěrů. Z oblasti konvertibilních měn splnily předpokládané splátky pouze Alžírsko a Tunisko. Naopak Barma, na níž z této oblasti připadal největší rozpočtový objem splátek, při stávajícím politickém vedení země nám nesplácela vůbec. Z oblasti nekonvertibilních měn byly předpokládané splátky splněny v podstatě jen u plynárenských VIA. Po jednání s ruskou stranou není zejména možno v dohledné době počítat s úhradou úroků z vládního úvěru poskytnutého bývalému SSSR na saldo bilance vzájemných platebních vztahů (v příjmech bylo rozpočtováno 2,1 mld. Kčs). Úspěšné plnění splátek jistiny a úroků bylo v roce 1992 pouze u speciálních vládních úvěrů, a to zejména pokud jde o Alžírsko.

Nejhorší situace v plnění rozpočtových příjmů ze splátek civilních i speciálních vládních úvěrů byla v oblasti deblokací. Nesplnění deblokačních záměrů (o 6,2 mld. Kčs) se téměř výlučně týkalo vládních pohledávek vůči arabským zemím (Sýrie, Libye, Egypt, Jemen). Na druhé straně se proti předpokladům podařilo realizovat deblokační operace v Mozambiku a ve speciální oblasti překročit deblokační záměry v Alžírsku.

S přihlédnutím k tomu, že rozpočtové výdaje spojené s financováním vládních úvěrů, uvažované ve výši 6,9 mld. Kčs, nebyly čerpány v rozsahu 3,4 mld. Kčs (viz komentář), byl výsledný přínos operací v oblasti vládních úvěrů pro rozpočet výrazně nižší:

5. Rozpočtové příjmy z kreditního úročení prostředků federace u SBČS

Přechod na tržní úročení se u prostředků státu u SBČS projevil poněkud méně výraznějším zvýšením úrokových sazeb, než tomu bylo v případě přímých závazků federace vůči SBČS. V souvislosti s tím i vliv výnosů z kreditního úročení korunových státních prostředků na rozpočtové příjmy federace byl za rok 1992 poněkud nižší než vliv debetního úročení státních závazků na rozpočtové výdaje. Tento nižší rozpočtový dopad u SBČS vyúčtovaných kreditních úroků byl ostatně dán i nižším rozsahem prostředků federace (rozpočtových přebytků po pokrytí emisemi SPP, zůstatků na bilančním účtě a státních finančních aktiv vč. účelových prostředků získaných z půjček přijatých ze zahraničí formou vládních úvěrů).

Po 1. únoru 1992 zůstalo v podstatě zachováno pouze úročení kreditních zůstatků na bilančním účtě (za diskont minus 1%), dočasně (do 30. 6. 1992) i úročení rozpočtových přebytků vzniklých nadměrnou emisí SPP (též za diskont minus 1%), u zbývající části rozpočtových přebytků, jakož i u netermínovaných státních finančních aktiv se úrok mírně zvýšil (z diskont minus 5% na diskont minus 3,5%). Byla zavedena termínovaná státní finanční aktiva s diferencovaným úročením (od diskont minus 0,5% do diskont +7,5%). Od 1. 7. 1992 byla úroková sazba u státních finančních aktiv termínovaných nad 2 roky snížena (na diskont +6%). Mírný pokles všech těchto úrokových výnosů byl v průběhu roku 1992 samozřejmě ovlivněn i poklesem diskontu.

IV. Rozpočtové výdaje

Čerpání výdajů federálního rozpočtu je zřejmé z následujícího přehledu:

Nižší čerpání rozpočtových výdajů o 3,7 mld. Kčs bylo ovlivněno především úsporami v dotacích na teplo, ve výdajích na politiku zaměstnanosti, nižšími výdaji na vládní úvěry a částečně i nižšími výdaji na činnost federálních orgánů, ve kterých se odrážely úspory z regulace jejich výdajů a organizační změny v jejich struktuře v průběhu roku, vč. výplaty odstupného v souvislosti se zánikem federace.

Naopak byly výrazně překročeny dotace poskytované finančním institucím na úhradu majetkové újmy a výdaje na dluhovou službu.

1. Neinvestiční výdaje rozpočtové sféry

Ve srovnání s celkovým rozpočtovaným objemem těchto výdajů (vč. výdajů zahrnutých v kapitole Všeobecná pokladní správa) ve výši 99,3 mld. Kčs bylo dosaženo úspory 2,8 mld. Kčs.

A. Výdaje na federální orgány a organizace

Čerpání neinvestičních výdajů na činnost federálních ústředních orgánů a rozpočtových a příspěvkových organizací v jejich působnosti vyplývá z následujícího přehledu:

Rozhodující část (téměř tři čtvrtiny) neinvestičních výdajů na federální orgány a organizace představovaly výdaje na oblast obrany a bezpečnosti. Výdaje kapitoly FMO činily 26,6 mld. Kčs (v roce 1991 to bylo 26,2 mld. Kčs), kapitoly FMV 5,5 mld. Kčs (v roce 1991 4,7 mld. Kčs) a kapitoly FBIS 462 mil. Kčs.

Překročení původně rozpočtovaného objemu mzdových prostředků o 0,83 mld. Kčs bylo ovlivněno platovými úpravami, které byly částečně kryty úsporami v ostatních neinvestičních výdajích a částečně z uvolněných prostředků vládní rozpočtové rezervy; další vliv představuje výplata odstupného zaměstnancům, na kterém bylo vyplaceno celkem 340 mil. Kčs.

V plnění zákonem č. 578/91 Sb. schválených neinvestičních rozpočtových výdajů federálních kapitol se odrážejí zejména provedené platové úpravy (nařízení vlády ČSFR č. 223/92 Sb., změny a doplňky ústavního zákona č. 143/68 Sb., o čs. federaci a některých dalších ústavních zákonů, kterými bylo mj. zrušeno 7 federálních orgánů a dále ústavní zákon o zániku funkce soudců a o skončení pracovních a služebních poměrů v souvislosti se zánikem ČSFR, který mj. uložil vyplatit příspěvky, náležitosti, nároky a odstupné do 31. 12. 1992. Proces ukončení činnosti federálních ústředních orgánů byl průběžně řízen vládou ČSFR, která svým usnesením č. 672/92 stanovila zásady pro postup organizací v souvislosti se zánikem čs. federace. Výdaje spojené s likvidací zrušených federálních orgánů a organizací po 1. 1. 1993 nejsou součástí státního závěrečného účtu federace za rok 1992.

B. Ostatní výdaje

V těchto výdajích jsou zahrnuty zejména neinvestiční výdaje obsažené v kapitole VPS, které byly určeny na financování potřeb orgánů a organizací v působnosti republik (výdaje na politiku zaměstnanosti, státní vyrovnávací příspěvek), výdaje na vládní úvěry, dluhovou službu aj.

a) výdaje na politiku zaměstnanosti

V roce 1992 byly všechny výdaje na tento účel v rámci celé ČSFR financovány z federálního rozpočtu, který pro tuto oblast počítal s 11 mld. Kčs. V souvislosti s jednáními o rozdělení této částky na úrovni ministerstev práce a sociálních věcí a ministerstev financí bylo dohodnuto, že z uvedené částky bude orientačně nejméně 30 použito na aktivní politiku zaměstnanosti a dále, že pro potřeby ČR a SR se bude orientačně uvažovat pro každou republiku 5 mld. Kčs, přičemž zbývající 1 mld. Kčs bude tvořit rezervu na úrovni federace pro případ nepříznivého vývoje nezaměstnanosti.

Vzhledem k poklesu počtu neumístěných uchazečů o práci z 523,7 tis. (k 31. 12. 1991) na 395,0 tis. (k 31. 12. 1992) a přijatým opatřením v rámci změn zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti (zejména zkrácení doby, po kterou je poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o práci, nejdéle na dobu 6 měsíců) činil celkový objem vynaložených rozpočtových prostředků 8,7 mld. Kčs, tzn. že bylo dosaženo úspory proti rozpočtu 2,3 mld. Kčs. Přitom nešlo o úsporu na vrub aktivní politiky zaměstnanosti, neboť na tento směr použití bylo vynaloženo téměř 64% celkového objemu prostředků. Základní struktura jejich použití vyplývá z tohoto přehledu:

Z celkového objemu prostředků vynaložených na politiku zaměstnanosti bylo použito pro ČR 36,3% a pro SR 63,7%. Tato relace není ani tak ovlivněna relací ve výdajích na pasivní politiku (45 : 55) jako výdaji na aktivní politiku (31,1 : 68,9), kde se projevil vliv vysokého čerpání prostředků ve Slovenské republice v prosinci, kdy z celoročního objemu prostředků na aktivní politiku bylo čerpáno 1,7 mld. Kčs, tj. 44,4%.

b) státní vyrovnávací příspěvek

Po úpravě podmínek, jimiž byl zákonem č. 578/1991 Sb., o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zákonů, omezen okruh příjemců tohoto příspěvku, bylo na tento účel vynaloženo 21,6 mld. Kčs, tj. o 0,5 mld. Kčs více než se uvažovalo. Ve srovnání s rokem 1991, kdy bylo vyplaceno na těchto příspěvcích 30,7 mld. Kčs, jde o pokles o 9,1 mld. Kčs (o cca 30%).

c) financování vládních úvěrů

Dopad z financování vládních úvěrů na rozpočtové výdaje lze charakterizovat těmito údaji:

Skutečné čerpání vládních úvěr; vcelku nepřekročilo stanovený limit rozpočtových výdaj; v oblasti civilní, ani v oblasti speciální. Nižší čerpání vládních úvěrů na VIA se týkalo plynárenských akcí a bylo způsobeno opožďováním čs. investiční činnosti na těchto akcích a jejího vyúčtování s ohledem na spory v nástupnictví Ruské federace, Ukrajiny a Kazachstánu.

Ostatní čerpání civilních vládních úvěrů se realizovalo v souladu s dříve uzavřenými kontrakty, které podle usnesení vlády ČSFR č. 192/91 bylo možno financovat ze státního rozpočtu. V nekonvertibilních měnách se toto čerpáni týkalo pouze Kuby a Vietnamu, v konvertibilních měnách 4 dalších zemí. K překročení čerpání došlo pouze u Egypta (vývoz prostřednictvím OZO Škodaexport) a u Sýrie. Bylo kryto přesunem prostředků určených původně pro Nigérii (kde se čerpání neuskutečnilo) a Etiopii, resp. Alžírsko (kde bylo čerpání nižší).

U speciálních vládních úvěrů se neuskutečnilo čerpání do Iráku (v důsledku embarga), nižší oproti limitu bylo čerpání do Alžírska a Kuby, naopak mírně vyšší bylo čerpání do Vietnamu (vyhověno požadavku dočerpání úvěrového rámce) a Libye.

S ohledem na nízký rozsah uskutečněných deblokací v civilní a speciální oblasti vládních úvěrů je též částka disážií a jiných vícenákladů poměrně nízká. Vztahuje se jmenovité k deblokovaným částkám splátek z Alžírska (7,3%), Egypta (39,6%), Tanzanie (69,5%), Mozambiku (90%) a Sýrie (91,6% vč. vlivu skluzu ve vyúčtování z roku 1991). Chybné dvojí účtování disážia z deblokace v Mozambiku (147,2 mil. Kčs) bylo opraveno v roce 1993 vypořádáním se státními rozpočty ČR a SR v poměru 2 : 1.

Jako korunové vícenáklady z deblokací vládních úvěrů se realizovala jednak schválená refundace úroků (ve výši 58,9 mil. Kčs) z úvěru, který podniku Čs. námořní plavba poskytla Investiční banka na nákup námořních lodí v rámci akce Daewoo, jednak výdaje na spor s Daewoo vynaložené v roce 1992 (ve výši 2 mil. Kčs).

d) výdaje na dluhovou službu

Rozpočtové výdaje federace na dluhovou službu souvisely s poměrně značným rozsahem vnitřního a zahraničního zadlužení čs. státu. V roce 1992 šlo převážně o výdaje na úhradu úroků, příp. i jiných souvisejících nákladů, neboť u závazků vůči SBČS (stav 65,1 mld. Kčs) byl povolen odklad splátek a u zahraničních vládních závazků (průměrný stav cca 25,2 mld. Kčs) jsou na splátky jistiny blokovány prostředky ve státních finančních aktivech.

Za rok 1992 bylo plnění výše uvedených rozpočtových výdajů federace velmi nepříznivě, což ovlivnilo též výsledný schodek rozpočtového hospodaření federace.

Nepříznivé plnění se objemově nejvíce projevilo v úhradách splátek úroků ze závazků federace vůči SBČS a souviselo s přechodem na nový - tržní systém úročení, kdy úrokově sazby se více než zdvojnásobily. Rozpočet na rok 1992 byl sestaven podle úrokových sazeb platných do konce ledna, kdy závazky federace se úročily za diskont minus 3%, tj. za 6,5%. Od února 1992 stanovila SBČS pro tyto závazky úrokovou sazbu za diskont -4,5%, tj. 14%. V závislosti na změnách diskontu došlo později k mírnému snížení tohoto úročení (na 13,5% od 25. 3. 1992 a na 12,5% od 26. 8. 1992), v samém závěru roku však došlo opět ke zvýšení na původní úroveň 14%.

K překročení rozpočtových výdajů došlo i u složek dluhové služby týkající se emisí státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů za soudní a mimosoudní rehabilitace, kde souviselo s vyšším tempem vyřizování žádostí oprávněných osob, než se původně předpokládalo. Celkově však toto překročení výdajů vnitřní dluhové služby bylo řádově nižší než překročení výdajů na úroky z přímých závazků federace vůči SBČS.

U dluhové služby týkající se zahraničních půjček přijatých formou vládních úvěrů došlo naopak k úsporám rozpočtových výdajů určených téměř výhradně na úhradu splátek úroků. Důvodem byl relativně příznivější vývoj úrokových sazeb na světových finančních trzích, než se předpokládalo při sestavování státního rozpočtu na rok 1992. Úroky z těchto zahraničních půjček byly v příslušných úvěrových smlouvách stanoveny jako pohyblivé.

e) výdaje na řešení problémů národností a na regionální politiku

V souladu se schváleným rozpočtem byly z prostředků federace poskytnuty prostředky k zajištění potřeb národností ve výši 2 mld. Kčs a na regionální politiku ve výši 1,3 mld. Kčs. Tyto prostředky směřovaly na území Slovenské republiky a byly použity v prvním případě především pro potřeby resortů školství a kultury, v druhém případě v resortu zemědělství. Konkrétní použití prostředků se řídilo zásadami vydanými ministerstvem financí SR.

f) výdaje z vládní rozpočtové rezervy

Z vládní rozpočtové rezervy, stanovené v rozsahu 500 mil. Kčs, bylo v roce 1992 vyčerpáno pouze 81,6 mil. Kčs. Z toho bylo vynaloženo na zajištění potřeb přesídlení z Ukrajiny 13,1 mil. Kčs, k řešení otázek uprchlíků bylo poskytnuto 6 mil. Kčs a na humanitární pomoc do zahraničí 2 mil. Kčs. Dále se federální rozpočet podílel částkou 14,7 mil. Kčs na nákladech spojených s přemístěním Nejvyššího soudu do Brna a částkou 18,2 mil. Kčs na úhradě výdajů Ústavu jaderného výzkumu ČSAV.

Usnesením vlády č. 350/92 bylo odsouhlaseno použití prostředků vládní rozpočtové rezervy ve výši 100 mil. Kčs na řešení opatření spojených s realizací zákona č. 143/92 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Dopady z uvedeného usnesení byly realizovány formou rozpočtových opatření (zvýšení výdajů) v rozpočtech příslušných orgánů.

g) výdaje na volby do zákonodárných sborů

Ve státním rozpočtu federace byla vytvořena rezerva na financování výdajů spojených s volbami ve výši 578 mil. Kčs. Vzhledem k tomu, že ve státním rozpočtu České republiky byla na tento účel vytvořena rezerva ve výši 150 mil. Kčs a ve státním rozpočtu Slovenské republiky se s těmito výdaji nepočítalo, byly na jednání Finanční rady v dubnu r. 1992 dohodnuty tyto hlavní zásady účasti jednotlivých státních rozpočtů na financování výdajů při zajištění voleb: ze státních rozpočtů ČR a SR měly být uhrazeny pouze příspěvky politickým stranám za hlasy odevzdané při volbách do ČNR a SNR; z federálního rozpočtu měly být kromě příspěvků za hlasy odevzdané při volbách do Federálního shromáždění uhrazeny plně výdaje na přípravu a provedení voleb (činnost volebních komisí všech stupňů, volební lístky, jiné tiskopisy apod.).

Celkově bylo z federálního rozpočtu vynaloženo na uvedené účely 861 mil. Kčs, z toho za hlasy 273 mil. Kčs a 588 mil. Kčs na ostatní výdaje. S přihlédnutím k výdajům státních rozpočtů republik vynaloženým za hlasy při volbách do ČNR a SNR činily celostátně rozpočtové výdaje na volby celkem 997 mil. Kčs.

2. Neinvestiční výdaje podnikům

Ve státním rozpočtu federace na rok 1992 se uvažovalo s celkovým objemem těchto dotací ve výši 20,3 mld. Kčs, ve skutečnosti byly poskytnuty dotace ve výši 16,8 mld. Kčs. Ve srovnání s rokem 1991, kdy bylo poskytnuto 18,1 mld. Kčs, jde o snížení o 7,3%.

Na meziročním snížení dotací i na úsporách ve srovnáni s rozpočtem na rok 1992 se významnou měrou podílely dotace na úhradu cenových rozdílů, poskytované výrobcům tepla v případech, kdy věcně usměrňované ceny tepelné energie převyšovaly průměrnou cenu, kterou hradilo obyvatelstvo. Zatímco v roce 1991 bylo na tyto dotace vynaloženo 13,5 mld. Kčs (což bylo ovlivněno tím, že do 1. 5. 1991 byly poskytovány dotace i na teplo vyráběné z tuhých paliv), dosáhly tyto výdaje v roce 1992 částky 4,1 mld. Kčs (o 2,9 mld. Kčs méně než uvažoval rozpočet).

V souladu se záměry rozpočtové politiky na zabezpečování jednoty tržních podmínek byla v roce 1992 přenesena na federální úroveň tržní regulace v zemědělství, uskutečňovaná v předchozím roce z prostředků státních rozpočtů republik. Formou dotací poskytovaných Federálnímu fondu tržní regulace bylo ze státního rozpočtu federace vynaloženo celkem 5 mld. Kčs, které byly použity k regulaci trhu vybraných zemědělských a potravinářských výrobků v návaznosti na rozhodnutí Rady fondu. Bližší podrobnosti a použití zdrojů fondu jsou uvedeny v samostatné příloze.

Z dotací pro ČSD, stanovených ve výši 5,3 mld. Kčs, bylo ve skutečnosti vyčerpáno 5,2 mld. Kčs. Tyto prostředky sloužily ke krytí ztráty, vyvolané poklesem objemu nákladní dopravy, zvýšením cen nafty a elektrické energie, v osobní dopravě pak zachováním sociálních a dalších slev v dopravě. V rámci uvedené částky byly 0,3 mld. Kčs poskytnuty k úhradě valorizace mezd v průběhu roku.

Finanční politika se však neomezila pouze na přímou podporu této organizace formou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu.

Mimořádné významnou pomocí byla úhrada úvěru, poskytnutého s. o. ČSD Investiční bankou ve výši 4,7 mld. Kčs a splatného v roce 1992; tento úvěr byl poskytnut se zárukou státního rozpočtu. Vzhledem k nedostatku zdrojů ke splacení úvěru byla úhrada na základě rozhodnutí vlády ČSFR provedena ze státních prostředků, a to ve dvou formách:

- částka 1,2 mld. Kčs byla uhrazena z přebytku státního rozpočtu federace za rok 1991 (zákon FS č. 233/92 Sb.),

- zbývajících 3,5 mld. Kčs bylo uhrazeno v roce 1992 z prostředků státních finančních aktiv federace (usn. vlády č. 637/92).

Usnesením vlády ČSFR č. 662/92 byly kromě toho s. o. ČSD prominuty rovněž všechny další závazky vůči státu, vzniklé z přijatých půjček a finančních výpomocí. Jednalo se o prominutí půjček a výpomocí, poskytnutých státním rozpočtem federace v letech 1990 a 1992 v celkové výši 3,3 mld. Kčs.

Tímto opatřením vláda sledovala mj. cíl, aby po zániku ČSFR a převodu s. o. ČSD na republiky nebyly nástupnické organizace ČSD zatíženy nepříznivou finanční situací a nesplacenými závazky vůči státu.

Další neinvestiční dotace z federálního rozpočtu byly určeny k podpoře strukturálních změn v ekonomice. Pro tento účel byla vytvořena v rozpočtu federace rezerva ve výši 3 mld. Kčs na dále uvedené účely, která však byla využita jen ve výši 2,3 mld. Kčs, jak vyplývá z tohoto přehledu:

*) z toho pro organizaci EGAP částka 1 466 mil. Kčs, z niž bylo v souvislosti s transformací této společnosti do 31. 12. 1992 uhrazeno 330 mil. Kčs jako záloha pro nově vznikající SEP Bratislava

Na podporu konverze zbrojní výroby bylo v r. 1992 vyčleněno 1 058 mil. Kčs. Při uvolňování rozpočtových prostředků se vycházelo z usnesení vlády ČSFR č. 433 z 22. července 199 2. Návrhy konkrétních projektů byly posuzovány v komisi zřízené při federálním ministerstvu hospodářství a v souladu s jejím doporučením bylo přiděleno na konverzi zbrojní výroby 792,7 mil. Kčs ve Slovenské republice a 207,4 mil. Kčs v České republice. Čerpání prostředků jednotlivými subjekty bylo zahájeno v měsíci listopadu a k 31. 12. 1992 bylo vyčerpáno ve Slovenské republice 592,6 mil. Kčs a v České republice 207,4 mil. Kčs. V souvislosti s tím, že ZŤS Martin do konce r. 1992 nesplnil podmínky stanovené v záznamu z jednání vlády ČSFR č. 4 0/92 z 11. listopadu 1992, nebyly schválené prostředky na konverzi zbrojní výroby pro tento podnik ve výši 200 mil. Kčs uvolněny. To ovlivnilo i celkové čerpání prostředků na konverzi zbrojní výroby.

Na opatření k podpoře exportu bylo čerpáno 1 469 mil. Kčs. Prostředky byly využity zejména na založení Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s. (dále EGAP), o jejímž vzniku s výhradně státní účastí rozhodla vláda ČSFR usnesením č. 731/91 za účelem pojišťování vývozu proti komerčním a politickým rizikům.

Převážná část prostředků byla čerpána na zahájení činnosti společnosti (vklad do základního kapitálu 400 mil. Kčs, vklad do rezervního fondu 40 mil. Kčs, vklad do pojistných základních rezervních fondů 560 mil. Kčs, úhrada prvních provozních výdajů 16 mil. Kčs). Z částky 450 mil. Kčs, určené na přímou podporu exportu ve formě krytí úrokových rozdílů, bylo použito pouze 63, 8 mil. Kčs. Zbývající prostředky spolu s přijatými úroky byly po předchozím projednání ve Finanční radě a se souhlasem federálního ministerstva financí použity ke kapitálovému vybavení nově vzniklé Společnosti pro pojištění exportu ve Slovenské republice.

Prostředky ve výši 66 mil. Kčs byly použity na úhradu státní účasti při snižování spotřeby paliv a energie v obytných budovách a bytech ve smyslu usnesení vlády ČSFR č. 132/91.

3. Neinvestiční dotace finančním institucím

Dalším výdajem celostátního charakteru, uskutečňovaným v roce 1992 výhradně ze státního rozpočtu federace, byly dotace k úhradě majetkové újmy peněžních ústavů, která těmto institucím (Investiční banka, Česká spořitelna, Slovenská spořitelna) vzniká v důsledku administrativně stanovených nižších úrokových sazeb u některých společensky preferovaných druhů poskytovaných úvěrů.

Rozdíl mezi takto získanými úroky a diskontní sazbou SBČS, vyrovnaný z federálního rozpočtu, činil v loňském roce 6,1 mld. Kčs a výrazně tak přesáhl částku uvažovanou rozpočtem (4 mld. Kčs).

Rozložení úhrady majetkové újmy mezi jednotlivé peněžní ústavy a způsob použití těchto prostředků udává následující přehled:

Prostředky poskytnuté formou majetkové újmy peněžním ústavům byly použity zejména na bytovou výstavbu (70%) a půjčky mladým manželům (24%). Dále byly poskytovány zvýhodněné úvěry na akci "Z" a na akce VIA.

Nepoužité prostředky zálohově poskytnuté ze státního rozpočtu federace budou zúčtovány se státními rozpočty České republiky a Slovenské republiky podle územního principu.

4. Investiční výdaje

Investiční výdaje státního rozpočtu federace byly v roce 1992 čerpány v celkové výši 6 601,7 mil. Kčs, tj. ve výši 109,1% rozpočtu. Výše čerpání investičních výdajů v členění podle jejich druhu je zřejmá z níže uvedeného přehledu:

Na investičních výdajích rozpočtových a příspěvkových organizací se podílely především FMO, které vyčerpalo 1 685 mil. Kčs (tj. 33,6%), dále FMH čerpalo 897 mil. Kčs (17,9%), FMZV 472 mil. Kčs (9,4%), FMF 457 mil. Kčs (9,1%) a Čs. rozhlas 381 mil. Kčs (7,6%).

Investiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací byly překročeny o 557 mil. Kčs, a to především u Čs. rozhlasu o 381 mil. Kčs, u FMZV o 137 mil. Kčs a u FBIS o 76 mil. Kčs. Překročení bylo finančně bylo kryto mimořádným výnosem z prodeje víceúčelového zařízení TREND (371 mil. Kčs) a úsporami neinvestičních výdajů.

Z hospodářských organizací čerpaly investiční dotace pouze s. o. ČSD ve výši 1 414 mil. Kčs na investice, železniční dopravní infrastruktury, organizace spojů ve výši 176 mil. Kčs na investice hospodářské mobilizace a Ústav pro výzkum a využití radioizotopů na dokončení výstavby Pavilonu měření ve výši 1 mil. Kčs.