Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

I. V souladu se specifickým posláním kapitoly Všeobecná pokladní správa byly jejím prostřednictvím rozpočtovány příjmy a výdaje, které není možno, resp. není ekonomicky opodstatněné sledovat podle jejich odvětvového určení, a které přímo nesouvisí s žádnou rozpočtovou kapitolou a nelze je přesně kvantifikovat.

Ekonomický a sociální význam kapitoly vzrůstá v období nástupu do podmínek tržní ekonomiky. Soustavou rezerv působí rozpočet kapitoly k vyrovnávání časových a strukturálních výkyvů, k zajištění plynulosti rozpočtového hospodaření, k posilování jeho rovnováhy a stability. V této kapitole jsou rovněž v účelových rezervách soustředěny prostředky, jejichž posláním je tlumit dopady ekonomické reformy na sociálně potřebné skupiny obyvatelstva.

II. Souhrnné plnění rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa je charakterizováno těmito údaji:

*) Pozn.: Jde o vlastní výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa. Ve schváleném rozpočtu (tab. č. 6) jsou do výdajů kapitoly formálně zahrnuty dotace do rozpočtů okresních úřadů a obcí.

III. V příjmech kapitoly byly rozpočtovány:

a) podílové příjmy (41,5% z příjmů dosažených v ČSFR)

- u daně z obratu,

- u odvodů a daně ze zisku;

b) ostatní příjmy

- zemědělská daň odváděná zemědělskými družstevními organizacemi,

- důchodová daň družstevních a jiných organizací včetně odvodu z objemu mezd,

- daň ze mzdy a ostatní daně a poplatky od obyvatelstva včetně příspěvku na sociální zabezpečení,

- příjmy z finančních operací a nahodilé příjmy kapitoly,

- dotace z federálního rozpočtu.

Příjmy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa byly překročeny o 1 307,5 mil. Kčs, tj. o 0,5%. Plnění příjmů podle jednotlivých druhů je podrobně rozebráno v souhrnné zprávě o plnění státního rozpočtu v roce 1992.

IV. Výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa byly určeny na tyto základní výdajové oblasti:

- výdaje včetně rezerv pro zabezpečení potřeb podnikatelských subjektů,

- výdaje a rezervy související s finančními operacemi a s dluhovou službou České republiky,

- výdaje a rezervy na zabezpečení potřeb v oblasti společenských služeb a činností pro obyvatelstvo,

- rezervy určené k zabezpečení úkolů v oblasti státní správy, obrany a bezpečnosti.

Ve srovnání s rozpočtovaným objemem (27 554,3 mil. Kčs) byly výdaje Všeobecné pokladní správy čerpány ve výši 26 762,3 mil. Kčs, tj. na 97,1%.

Výdaje z kapitoly Všeobecná pokladní správa byly uskutečňovány se zvýšeným důrazem na jejich hospodárnost a účelové využití a s ohledem na celkovou vyrovnanost rozpočtu. Čerpání výdajů podle jednotlivých skupin a položek kapitoly je uvedeno v příloze č. 2.

V průběhu roku 1992 byla provedena zásadní úprava v čerpání prostředků kapitoly v souvislosti s potřebou zvýšených výdajů sociálního zabezpečení (důchody). Ve státním rozpočtu České republiky bylo nutné zajistit prostředky na tyto zvýšené výdaje a jedním z hlavních opatření byla regulace jednotlivých výdajových položek kapitoly Všeobecná pokladní správa. Byl proveden rozbor nutných výdajů, případně vytipovány rezervy, u kterých nebude čerpání dosahovat ročního rozpočtu a tyto prostředky byly použity k posílení výdajů na sociální zabezpečení.

Regulačními opatřeními v kapitole Všeobecná pokladní správa bylo docíleno celkové úspory 6 300,0 mil. Kčs. Přehled o úsporách podle jednotlivých položek podává následující tabulka:

Největší úspory bylo dosaženo ve výdajích na dluhovou službu, a to především v důsledku toho, že v roce 1992 bylo přikročeno ke splácení schodku státního rozpočtu z roku 1991 jen v omezeném rozsahu. Na tento účel bylo použito 3 777,7 mil. Kčs, přičemž zbytek schodku (9,9 mld. Kčs) byl řešen emisí státních obligací. Ve srovnání se schváleným rozpočtem nebyla nutno rovněž čerpat v plném rozsahu rezervu na sociální potřebnost. Pro řešení ostatních potřeb státního rozpočtu zůstala k dispozici celá rezerva dotací na nájemné, která byla do rozpočtu zahrnuta pro případ, že by v průběhu roku 1992 nedošlo ke zvýšení nájemného.

Na úspoře prostředků Všeobecné pokladní správy mělo dále vliv nečerpání rezervy na krytí státních záruk, rezervy na restituce, výdajů na zabezpečení pobytu uprchlíků a dalších položek.

Z nečerpaných prostředků Všeobecné pokladní správy bylo využito 5 026,9 mil. Kčs na valorizaci důchodů a další zvýšené potřeby v oblasti sociálního zabezpečení.

Pro zajištěni plynulého přechodu financování všeobecného zdravotního pojištění od roku 1993 bylo z nečerpaných prostředků Všeobecné pokladní správy podle usnesení vlády č. 744 z 23. 12. 1992 uvolněno 400 mil. Kč jako návratná finanční výpomoc do rezervního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Specifickou rezervou státního rozpočtu je vládní rozpočtová rezerva.

Z této rezervy byly uvolovány výdaje, které nebyly rozpočtovány v ostatních položkách a které vyplynuly z mimořádných potřeb v průběhu rozpočtového roku.

Přehled o čerpání vládní rozpočtové rezervy státního rozpočtu ČR podává následující tabulka:

Největší část prostředků byla použita na financování zvláštních (mobilizačních) zásob. Dále byly poskytnuty finanční prostředky na zajištění kulturních akcí, jmenovitě Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, dotace pro Památník Lidice, dotace na opravu kostela v Hustopečích u Brna apod. Z rezervy byly rovněž uvolňovány prostředky na přechodné finanční výpomoce. Mimořádným opatřením bylo finanční zajištění nákupu speciálních zařízení na kolkování bankovek.

Prostředky vládní rozpočtové rezervy byly uvolňovány na základě rozhodnutí vlády, případně na základě zmocnění daného pro ministra financí.

Hodnocení je provedeno k upravenému rozpočtu. Rozpočet po všech změnách není pro hodnocení korektivní, jelikož jsou z tohoto rozpočtu vyloučeny veškeré poukazy a rozpočtová opatření vůči jednotlivým resortům.

I. Úvod

II. Celkové výsledky

III. Rozpočtové příjmy

1. Společné rozpočtové příjmy

2. Příjmy z cel

3. Ostatní příjmy

4. Příjmy ze splátek vládních úvěrů

5. Rozpočtové příjmy z kreditního úročení prostředků federace u SBČS

IV. Rozpočtové výdaje

1. Neinvestiční výdaje rozpočtové sféry

   A. Výdaje na federální orgány a organizace

   B. Ostatní výdaje

2. Neinvestiční dotace podnikům

3. Neinvestiční dotace finančním institucím

4. Investiční výdaje

5. Souhrnný přehled výdajů uskutečněných ze státního rozpočtu federace pro orgány a organizace v působnosti republik

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

1. Operace na účtech federace u SBČS

2. Vývoj finančních aktiv federace vůči zahraničí

3. Finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry

4. Vývoj státní zadluženosti federace

VI. Plnění rozpočtového kritéria Mezinárodního měnového fondu za rok 1992

Příloha: Závěrečný účet federálního fondu tržní regulace v zemědělství

Tabulková část

I. Úvod

Státní rozpočet federace na rok 1992, schválený zákonem č. 578/1991 Sb., byl koncipován jako vyrovnaný. Ve struktuře jeho příjmů nedošlo ve srovnání s rokem 1991 k výraznějším změnám - v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech federace se počítalo (stejně jako v roce 1991), že podíl federace na společných příjmech státních rozpočtů (daň z obratu a odvody ze zisku a zemědělské daně ze zisku) bude činit 35%. Vzhledem k podílu těchto příjmů na celkových příjmech federace (67,7%) však bylo zřejmé, že případné neplnění společných příjmů představuje riziko pro realizaci záměru zachování vyrovnanosti rozpočtu.

Na rozdíl od rozpočtových příjmů došlo v rozpočtových výdajích federace a jejich pojetí ve srovnání s rokem 1991 ke změně ve dvou směrech:

a) rozšířil se počet titulů výdajů zajišťovaných federálním rozpočtem pro organizace a orgány v působnosti republik. Konkrétně šlo o

- výdaje na "občanskou sounáležitost", zahrnující kromě státního vyrovnávacího příspěvku nově i výdaje spojené s financováním politiky zaměstnanosti,

- výdaje na zabezpečení "jednoty tržních podmínek", zahrnující dotace Federálnímu fondu tržní regulace v zemědělství, dotace na teplo a dotace na tzv. majetkovou újmu peněžních ústavů;

- výdaje na vybrané programy a akce celostátního významu, zahrnující dotace na strukturální změny (konverze zbrojní výroby, podpora vývozu, podpora opatření k zajištění úspor tepla ve smyslu usn. vl. ČSFR č. 132/91), výdaje pro národnostní menšiny a na regionální politiku.

Z celkových rozpočtovaných výdajů federace ve výši 134,7 mld. Kčs představovaly uvedené výdaje 54,4 mld. Kčs, tj. 40,4%. Podle propočtů provedených při vypracování návrhu rozpočtu federace na rok 1992 se předpokládalo, že z této částky připadne na orgány a organizace na území České republiky 31 mld. Kčs a na území Slovenské republiky 23,4 mld. Kčs;

b) ve federálním rozpočtu se počítalo s poskytnutím dotací do státních rozpočtů republik v rozsahu 5 mld. Kčs (z toho pro Českou republiku 3,3 mld. Kčs, pro Slovenskou republiku 1,7 mld. Kčs).

Uvedené změny v rozpočtových výdajích federace ve srovnání s rokem 1991 zabezpečovaly vyrovnanost státních rozpočtů republik za situace, kdy meziročně došlo ke zvýšení podílu státního rozpočtu České republiky na společných příjmech ze 40% na 41,5% a k poklesu podílu státního rozpočtu Slovenské republiky na těchto příjmech z 25% na 23,5%.

Napjatost mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu vedla k tomu, že k řešení některých dalších nezbytných potřeb, jež bylo třeba zabezpečit z úrovně federace, zejména v podmínkách zániku společného státu, byly použity prostředky státních finančních aktiv federace.

II. Celkové výsledky

V porovnání s předchozím rokem a se schváleným rozpočtem dosáhl státní rozpočet federace v roce 1992 těchto výsledků:

Z uvedených údajů je zřejmé, že

- ve srovnání s rokem 1991 došlo k výraznému zhoršení výsledku rozpočtu (v roce 1991 se však uvažovalo s přebytkem rozpočtu),

- schodek rozpočtu byl způsoben nižšími příjmy ve srovnání s jejich předpokládanou úrovní (o 10,7 mld. Kčs, resp. o 7,9%),

- i když v plnění výdajů bylo docíleno úspory a jejich skutečné čerpání bylo cca o 2,7% nižší než uvažoval rozpočet (absolutní úspora představuje 3,7 mld. Kčs), nestačily tyto úspory nahradit výpadek v oblasti rozpočtových příjmů.

Při hodnocení výsledků státního rozpočtu federace je však třeba vzít v úvahu úkoly, které před něj byly postaveny ve financování celé řady výdajů s dopadem pro celou ekonomiku a s kterými se musel vyrovnat. Svědčí o tom fakt, že z celkových výdajů pouze 57% bylo vynaloženo na zabezpečení činnosti federálně řízených orgánů a organizací. Na zabezpečeni potřeb v působnosti republikových orgánů, vč. výdajů pro obyvatelstvo, bylo vynaloženo 43 výdajů federálního rozpočtu, tj. 56,1 mld. Kčs. Z této částky cca 31,9 mld. Kčs (tj. 56,9%) bylo využito v České republice a cca 24,2 mld. Kčs (43,1%) ve Slovenské republice. Blíže jsou uvedené údaje rozvedeny v dalších částech komentáře.

Souhrnný zůstatek na účtech státního rozpočtu federace u Státní banky československé k 31. 12. 1992 vykázal schodek 7 000 009 646,54 Kčs.

Tento schodek představuje závazek státu vůči SBČS, který není kryt státními cennými papíry (splatnost poslední emise státních pokladničních poukázek, uskutečněná federálním ministerstvem financí, skončila 28. 12. 1992).

Ve smyslu ústavního zákona Federálního shromáždění č. 541/92 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku bylo při dělení bilance SBČS podle stavu k 31. 12. 1992 na nástupnické peněžní ústavy provedeno rozdělení závazku býv. ČSFR v poměru dvě ku jedné a převod příslušných částek do bilancí České národní banky a Národní banky Slovenska takto:

- do bilance České národní banky byl převeden závazek státu ve výši 4 666 673 097,69 Kčs,

- do bilance Národní banky Slovenska byl převeden závazek státu ve výši 2 333 336 548,85 Kčs.

Toto rozdělení však zatím není definitivně potvrzeno dohodou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

III. Rozpočtové příjmy

Příjmy státního rozpočtu federace se v uplynulém roce vyvíjely takto:

Na straně příjmů federálního rozpočtu zůstaly - s výjimkou příjmů z cel a odvodů SBČS - nesplněny všechny rozhodující druhy příjmů. Týkalo se to především objemové nejvýznamnějších tzv. společných příjmů (výpadek 10,8 mld. Kčs) a dále příjmů z vládních úvěrů (nesplnění o 9 mld. Kčs).

1. Společné rozpočtové příjmy

Nesplnění předpokládaného inkasa daně z obratu, odvodů ze zisku a zemědělské daně ze zisku mělo negativní vliv na všechny státní rozpočty. Váha tohoto vlivu však byla ve federálním rozpočtu výrazně vyšší než ve státních rozpočtech republik (podíl společných příjmů na celkových příjmech činil ve skutečnosti ve státním rozpočtu ČR 37,9% a ve státním rozpočtu SR 46,6%, zatímco ve federálním rozpočtu 64,8%) a jejich výpadek ve výši 10,8 mld. Kčs prakticky nebylo možno kompenzovat:

V průběhu roku se sice postupně zvyšoval výnos daně z obratu, v němž se odrazilo jak zvyšováni poptávky na jedné straně, tak úpravy některých sazeb daně na straně druhé. Přesto však konečný výnos daně z obratu pro federální rozpočet zůstal proti předpokladu nenaplněn o více než 13%.

Vývoj odvodů ze zisku během roku měl opačnou tendenci. Zatímco v prvních dvou čtvrtletích se projevila změna metodiky finančního zúčtování za uplynulý rok, jehož výsledky příznivě ovlivnily celkové příjmy v roce 1992, v dalších měsících docházelo k postupnému snižování těchto příjmů, takže výsledkem bylo celkové nesplnění odvodů do státního rozpočtu o cca 4 mld. Kčs.

Ve svém souhrnu se společné příjmy vyvíjely poměrně rovnoměrně:

2. Příjmy z cel

Další objemově nejvýznamnější položku představují příjmy získané z výběru cla a dovozní přirážky. Proti uvažovaným 14,6 mld. Kčs bylo ve skutečnosti dosaženo částky 17,6 mld. Kčs, což představuje plnění na 120,2%, překročení příjmů z tohoto titulu činilo téměř 3 mld. Kčs. Z celkové částky bylo vybráno 4 mld. Kčs na dovozní přirážce, s níž rozpočet na rok 1992 nepočítal.

Mimořádný nárůst celních příjmů v posledních letech ukazuje tento přehled:

Z celkové výše celních příjmů v roce 1992 činilo

Výše cla vybraného od obyvatelstva se proti roku 1991 zvýšila téměř o 10%, největší váhu v této skupině zaujímá clo z dovezených dopravních prostředků - celkem to bylo 834 mil. Kčs (proti předchozímu roku zvýšení o 11,5%).

3. Ostatní příjmy

Příznivěji než předpokládal rozpočet se vyvíjely odvody Státní banky československé, které dosáhly 1,8 mld. Kčs a byly proti rozpočtu vyšší o 0,6 mld. Kčs. V příznivém hospodaření SBČS se odrazilo kromě přijatých opatření v oblasti měnové politiky (změny úrokových sazeb ve vztahu ke státnímu rozpočtu, omezení rozsahu nefinančních úvěrů, ukončení závazku SBČS hradit Československé obchodní bance náklady vzniklé vedením centrálního devizového zdroje, odpis pohledávek a tvorba rezerv spojených s přípravou dělení bilance SBČS) především zvyšování zadluženosti státu u SBČS, růst schodků všech státních rozpočtů a pokles státních finančních aktiv federace.