Česká národní rada 1992 – 1992

Přítomni:

Předseda ČNR M. Uhde, místopředsedové ČNR J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 183 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, ministr hospodářství K. Dyba, ministr kultury J. Kabát, ministr zdravotnictví P. Lom, ministr státní kontroly I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Piťha, ministr vnitra J. Ruml, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr mezinárodních vztahů J. Zieleniec, generální prokurátor J. Šetina.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, milí hosté. V zastoupení předsedy České národní rady si dovoluji zahájit 5. schůzi České národní rady a všechny vás na ní srdečně vítám. Zvláště si dovoluji přivítat všechny členy vlády České republiky v čele s jejím předsedou panem Václavem Klausem.

Návrh pořadu 5. schůze jste obdrželi prostřednictvím poslaneckých klubů a ještě dnes vám byl rozdán na lavice. Zjišťuji, že podle prezenční listiny je přítomno 133 poslanců. Pokud se někdo z vás zapomněl podepsat, učiňte tak o nejbližší přestávce, za což vám předem děkuji.

Dříve než budeme jednat o případných změnách návrhu pořadu, konstatuji, že společné zprávy ke všem návrhům zákonů obdrželi poslanci v souladu s naším jednacím řádem nejpozději 24 hod. před zahájením této schůze.

Dále vám chci sdělit návrh poslaneckého grémia. Politické grémium doporučuje, abychom po třetím bodu navrženého pořadu 5. schůze vyhlásili třicetiminutovou přestávku v níž tento orgán hodlá zaujmout stanovisko k návrhu na volbu členů Prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, vzhledem k tomu, že se prezident pan doktor Husar omluvil z účasti na 5. schůzi České národní rady z důvodů konání zahraniční cesty.

Současně se chce politické grémium poradit, zda navržený pořad 5. schůze nerozšíří o další bod, týkající se činnosti orgánů České národní rady.

Nyní se táži, zda si někdo z vás přeje navrhnout změnu nebo doplnění pořadu 5. schůze České národní rady nebo způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.

Hlásí se pan poslanec Křížek.

Poslanec Josef Křížek: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně a kolegové, navrhuji rozšíření předloženého programu schůze o další bod pod pořadovým číslem 11., kterým by mělo být projednání přijetí usnesení České národní rady k projednání zemědělského programu vlády České republiky na listopadové schůzi České národní rady.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Křížkovi. Prosím o další připomínky. (Nikdo se nehlásil.) Není-li tomu tak, děkuji. Dovolte mi tedy, abychom hlasovali o pozměňovacím návrhu kolegy Křížka.

Kdo souhlasí s tím, aby, jako bod 11., byl zařazen další bod, který by zněl: Návrh usnesení České národní rady, která doporučuje České národní radě, aby se agrárním programem zabývala 6. schůze České národní rady.

Je to tak, pane poslanče? (Posl. Křížek: Ano.)

Kdo tedy souhlasí s návrhem na rozšíření programu schůze o tento bod, ať zvedne ruku. 84.

Kdo je proti? 51.

Kdo se zdržel hlasování? 36.

Tento návrh nebyl přijat.

Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu tak, jak byl připraven předsednictvem.

Kdo souhlasí s pořadem 5. schůze České národní rady podle předloženého návrhu, ať zvedne ruku. 138.

Kdo je proti? Nikdo.

Tento návrh byl přijat.

Pořad 5. schůze České národní rady jsme schválili a než přistoupíme k jeho projednávání, chci vás ještě požádat, abyste se do rozpravy k jednotlivým bodům pořadu hlásili pokud možno písemně, za což předem děkuji.

Přistupujeme k prvnímu bodu podle schváleného programu, kterým jsou

Dovoluji si upozornit, že o těchto návrzích předsednictva hlasuje Česká národní rada bez rozpravy.

Doporučuji hlasovat o každém z předložených návrhů samostatně. Táži se proto, zda má někdo jiné mínění nebo jiný návrh na způsob hlasování. (Nikdo se nehlásil.)

Děkuji. Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady uvedeným ve sněmovním tisku 53, což je zákon o emisi státních dluhopisů ČR, ať zvedne ruku. 133.

Kdo je proti? 1.

Dovolte mi konstatovat, že tento návrh byl přijat.

Přistoupíme k dalšímu hlasování.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady uvedeným ve sněmovním tisku 54, což je zákon o změně státního rozpočtu, ať zvedne ruku. 110. Děkuji.

Kdo je proto? 16. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady, uvedeným ve sněmovním tisku 66, což je zákon o Tiskové kanceláři České republiky, ať zvedne ruku. 94. Děkuji. Kdo je proti? 29. Děkuji. I tento návrh byl přijat.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady, uvedeným ve sněmovním tisku 67, což je zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ať zvedne ruku. 138.

Kdo je proti? Nikdo. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady, uvedeným ve sněmovním tisku 68, což je zákon o pojistném na sociální zabezpečení, ať zvedne ruku. 139.

Kdo je proti? Nikdo. Děkuji. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady, uvedeným ve sněmovním tisku 84, což je zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ať zvedne ruku. 152.

Kdo je proti? 2. Konstatuji, že i tento návrh byl přijat a dovolím si upozornit na to, že jsme tímto projednali první bod našeho programu, za což děkuji.

Dalším bodem, podle schváleného programu je

Z pověření vlády České republiky odůvodní předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 48, místopředseda vlády a ministr financí České republiky pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, dovolte mi, abych velmi stručně odůvodnil návrh zákona o emisi státních dluhopisů České republiky na krytí schodku rozpočtu ČR za rok 1991. Jak všichni víte, rok 1991, rozpočtové hospodaření roku 1991 v České republice skončilo schodkem ve výši 13,6 mld. korun. Návrh uvedeného zákona navrhuje krýt část tohoto schodku, a to ve výši 9,884 mld. korun, formou emise státních dluhopisů. Zbytek schodku za rok 1991 ve výši 3,7 mld. korun bude kryt v rámci výdajů rozpočtu letošního roku neboť do příjmů letošního roku připlynuly v této výši i prostředky, které se vztahují k zúčtování za rok 1991.

Chtěl bych zdůraznit, že do jednoho měsíce od schválení zákona poskytnou obchodní banky, kterým je v současné době objem dluhu upisován, finanční prostředky v uvedené výši, to je zhruba 9,9 mld. korun.

Do této chvíle je schodek rozpočtu České republiky kryt úvěrem od Státní banky. Ministerstvo financí potom z prostředků, které získá od obchodních bank, splatí úvěr Státní bance. Připravuje se současně i tisk listinných státních dluhopisů. Předpokládá se, že do šesti měsíců je ministerstvo financí vymění za vytištěnou listinnou podobu dluhopisů. Potom začnou obchodní banky tyto dluhopisy prodávat široké veřejnosti, neboť dluhopisy jsou určené nejen pro právnické, ale i fyzické osoby. Tomu odpovídají nominální hodnoty dluhopisů stanovené ve výši 1, 2, 5, 20, 50, 200 tisíc Kčs a jednoho milionu korun.

Státní dluhopisy budou znít na doručitele a budou volně obchodovatelné. Doba splatnosti, jak je navrženo v zákoně, činí 5 let. Úroková sazba bude činit 14% v souladu nejen s mírou zúročení se stejně terminovanými vklady u obchodních bank, ale i v souladu se současnou situací na finančním trhu.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuji, aby Česká národní rada vládní návrh zákona o emisi státních dluhopisů České republiky na krytí schodku státního rozpočtu za rok 1991 schválila tak, jak je obsažen tento zákon v tisku 48, a schválila ve znění společné zprávy výborů podle tisku 55. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi české vlády Ivanu Kočárníkovi a předávám slovo společnému zpravodaji výborů panu poslanci Janu Vranému, aby odůvodnil předloženou společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 55. Prosím.

Poslanec Jan Vraný: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se společnou zprávou výborů ČNR k vládnímu návrhu zákona ČNR o emisi státních dluhopisů České republiky na krytí schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1991.

Všechny výbory ČNR kromě výboru mandátového a imunitního projednaly na svých schůzích v říjnu 1992 vládní návrh zákona ČNR o emisi státních dluhopisů České republiky ke krytí schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1991. Výbory doporučují České národní radě, aby vyslovila souhlas s návrhem zákona s touto úpravou, týkající se § 2: Vypustit slovo "zaknihováním".

Vycházeli jsme z příslušného § 19 zákona 530 o dluhopisech, kde se v § 19 uvádí: "Příslušná ministerstva financí vydají v rozsahu stanoveném zákonem jednotlivé druhy státních dluhopisů, určují jejich emisní podmínky a vyhlašují je uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů." Tudíž slovo "zaknihováním" považujeme za nadbytečné.

Dále mi dovolte, abych vás seznámil s dopisem, který ve smyslu § 18 již jmenovaného zákona 530/1990 ukládá, že Státní banka Československá je povinna předložit příslušnému zákonodárnému sboru své stanovisko k navrhované emisi státních dluhopisů. Dopis datovaný 2. října, adresovaný panu předsedovi ČNR panu dr. Milanu Uhdemu:

Vážený pane předsedo, ve smyslu zákona o dluhopisech č. 50/1990 Sb. § 18 určené povinnosti Státní bance československé předložit příslušnému zákonodárnému sboru k navrhované emisi státních dluhopisů vám sděluji, že k návrhu zákona ČNR o emisi státních dluhopisů České republiky na krytí schodku státního rozpočtu za rok 1991, který je předkládán ministerstvem financí pro zasedání České národní rady, nemám závažné připomínky.

Tolik považuji za podstatné k vyjádření zprávy výboru ČNR k tomuto návrhu zákona.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu společnému zpravodaji a dovolte mi, abych otevřel rozpravu k tomuto tisku, do které se zatím nikdo nepřihlásil.

Vzhledem k tomu, že se skutečně nikdo nehlásí, dovolte mi, abych ukončil rozpravu a táži se pana místopředsedy vlády, zda si přeje pronést závěrečné slovo.

/Ne./

Děkuji. Společný zpravodaj?

Také ne.

Děkuji.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování o celém předloženém návrhu.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR o emisi státních dluhopisů České republiky ke krytí schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1991 podle sněmovního tisku 48 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 55, ať zvedne ruku. 119.

Kdo je proti? Nikdo.

Zdržel se hlasování? 40.

Děkuji a mohu konstatovat, že vládní návrh zákona o emisi státních dluhopisů na krytí schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1991 byl schválen. Děkuji vám.

Dovolte mi abychom přistoupili k dalšímu bodu podle schváleného programu dnešní schůze, s tím, že dalším bodem je

Vláda České republiky nám předložila písemný podklad, který vám byl rozdán v měsíci září. Dnes vám bylo na lavice rozdáno stanovisko prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu ČR za rok 1991.

Z pověření vlády ČR nám předložený písemný podklad, který obsahuje také vládní návrh usnesení ČNR, odůvodní opět místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně odůvodnil státní závěrečný účet České republiky za rok 1991.

Vláda i Česká národní rada jsou při projednávání tohoto materiálu tak trochu ve zvláštní situaci. Vláda z toho důvodu, že zde odůvodňuje plnění státního rozpočtu za rok 1991, i když se na něm tato vláda nepodílela. A rovněž tak Česká národní rada má zaujmout stanovisko, i když tento státní rozpočet na rok 1991 neprojednávala ani neschvalovala.

Dovolte mi nejprve stručnou rekapitulaci vývoje ekonomiky v roce 1991, na jejímž pozadí se odvíjelo i rozpočtové hospodaření českého rozpočtu.

Ekonomický vývoj byl v minulém roce výrazně ovlivněn jak probíhající tržní transformací ekonomiky, tak i dramatickou změnou vnějších podmínek. Strategie hospodářské politiky směřovala k dosažení makroekonomické stability v ekonomice, udržení inflace ve zvládnutelných mezích a podpoře tržní transformace. Dnes, myslím, s výhodou téměř desetiměsíčního odstupu lze říci, že základní záměry hospodářské politiky se podařilo dodržet, a to i přes to, že došlo k posunům v některých makroekonomických charakteristikách od původních předpokladů. Ekonomický vývoj České republiky v roce 1991 byl charakteristický zejména následujícími tendencemi.

Hrubý domácí produkt v reálném vyjádření poklesl v roce 1991 proti roku 1990 o zhruba 14%. Tento pokles byl způsoben především vlivem vnějších podmínek, zejména rozpadem trhu bývalých zemí RVHP, a dále pak procesem transformace naší ekonomiky.

K druhé rozhodující tendenci patří skutečnost, že po liberalizaci cen se ve velmi krátké době podařilo stabilizovat cenovou hladinu, od 2. čtvrtletí růst cen vykazoval již nevýrazný pohyb.

Jako třetí tendenci bych označil jistý nárůst nezaměstnanosti, který souvisel se zmíněnými transformačními procesy, jakož i se změnami ve vnějších vztazích. Koncem roku 1991 dosáhla nezaměstnanost v České republice 221 tis. osob, což je zhruba 4,1%. Celková úroveň nezaměstnanosti tak nebyla ve srovnání s vyspělými ekonomikami nijak dramatická.

Čtvrtou tendencí, která se prosazovala v průběhu roku 1991 v české ekonomice, je velmi příznivý vývoj v oblasti vnějších vztahů charakterizovaný též zejména přebytkem obchodní bilance České republiky ve výši zhruba 25 miliard korun, a rovněž charakteristický stabilitou devizového kurzu.

Jako pátou tendenci bych označil poměrně dobrý nástup, rychlý nástup, privatizace v České republice. V roce 1991 bylo privatizováno více než 14 tisíc provozních jednotek v celkové vydražené hodnotě téměř 15 miliard korun. Podíl soukromých firem v průmyslu a ve stavebnictví začal dynamicky narůstat.

Sedmou charakteristickou tendencí vývoje roku 1991 je i určitá změna v chování obyvatelstva. Zatímco pro rok 1990 byla charakteristická velmi nízká míra úspor, v roce 1991 dochází ke značnému nárůstu míry úspor, zhruba z 1,7% na 12,7%.

A konečně - v souladu se záměry ekonomické politiky další rozhodující tendencí byl pokles podílu výdajů veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu, který poklesl během roku 1990 zhruba z 56% na 47% v roce 1991.

Lze tedy celkově shrnout, že nástup ekonomické reformy se podařilo zvládnout bez narušení makroekonomické rovnováhy a fungování ekonomiky.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, ze souhrnného hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření vyplývá, že se nepodařilo dosáhnout rozpočtového přebytku ve výši 1,1 miliardy korun tak, jak byl schválen rozpočet České republiky na rok 1991. Naopak státní rozpočet skončil schodkem ve výši 13,6 miliardy korun a místní rozpočty s mírným přebytkem ve výši něco přes 5 miliard korun. Zhoršení rozpočtových výsledků bylo způsobené na jedné straně nesplněním příjmové stránky rozpočtu, na straně druhé ztrátou kontroly nad plněním rozpočtových výdajů v závěru loňského roku. Celkové příjmy veřejných rozpočtů České republiky se v roce 1991 proti roku 1990 zvýšily o 13,5% a rozpočtovaná výše byla splněna na 94%. Nejvíce se nesplnění rozpočtovaných příjmů projevilo v oblasti inkasa z odvodů z mezd a odměn, které bylo oproti rozpočtu nižší zhruba o 10 miliard korun. Úroveň příjmů státního rozpočtu byla do značné míry ovlivněna také použitým systémem dělení společných příjmů podle dohod uskutečněných v rámci federace při schvalování rozpočtu na rok 1991. Pro Českou republiku v tomto roce ze společných příjmů šlo o 40% podíl na jejím skutečném celostátním výnosu.

Chci říci, že na nesplnění inkasa společných příjmů měla rovněž vliv i nižší tvorba rozpočtových zdrojů na území Slovenské republiky, která přispívala do těchto společných příjmů.

Výdaje veřejných rozpočtů se zvýšily proti roku 1990 o 18%, přičemž přímé výdaje veřejného sektoru vzrostly o 25%, transferové výdaje podnikům klesly na 96%, zejména v důsledku poklesu transferu do podnikové sféry. Transferové výdaje obyvatelstva vzrostly o více než 20%.

Pokud jde o místní rozpočty, tyto skončily přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 5,2 miliardy korun. Z tohoto celkového přebytku připadá na obce 32%, na města 45% a na okresy 23%. Výdaje místních rozpočtů dosáhly v roce 1991 výše téměř 90 miliard korun a zvýšily se oproti upravenému rozpočtu o více než 7%.

K nejdynamičtějším výdajovým položkám v oblasti místních rozpočtů patřily neinvestiční výdaje na školství a zdravotnictví. Své výdaje včetně tvorby fondu rezerv kryly místní orgány ze 14% vlastními příjmy, z 12% doplňkovými příjmy a ze 74% dotacemi ze státního rozpočtu republiky.

Ve struktuře i objemu vlastních příjmů místních rozpočtů došlo proti roku 1990 k podstatným změnám, které byly vyvolány probíhajícím procesem malé privatizace. Dále se nově stala příjmem místních rozpočtů důchodová daň fyzických osob a zvýšil se i výnos daní a poplatků od obyvatelstva.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, jak již jsem uvedl, státní rozpočet České republiky skončil v roce 1991 schodkem ve výši 13,6 mld. Kčs. Hlavním faktorem, který vedl ke zlomu ve výsledcích rozpočtu zejména v závěru roku bylo zrychlení výdajů, které neodpovídalo vývoji příjmů, a na které rozpočtová politika reagovala nedostatečně účinně.

Kromě přežívajících stereotypů v rozpočtovém chování organizací koncem roku a autonomnosti ve vývoji části výdajů to bylo způsobeno i nízkou účinností kontrolních a regulačních mechanismů zabudovaných v celém systému rozpočtového hospodaření, ale i poklesem finanční a rozpočtové kázně. Je to závažné poučení pro letošní rok, kdy rozpočtové hospodaření je rovněž napjaté a kdy nemůžeme připustit opakování loňského vývoje.

Z celkové částky rozpočtového deficitu bude uhrazeno 3,7 mld. Kčs - jak již jsem řekl při odůvodnění zákona o dluhopisech - v rámci výdajů rozpočtu letošního roku a zbývající částka bude podle zákona, který jste před chvilkou schválili ve výši 9,9 mld. Kčs kryta emisí státních dluhopisů.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vám závěrem poděkoval za pozornost, kterou jste věnovali projednání státního závěrečného účtu.- Jménem vlády České republiky navrhuji, aby Česká národní rada předložený návrh státního závěrečného účtu České republiky schválila.

Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji panu místopředsedovi vlády a nyní prosím společného zpravodaje výborů České národní rady pana poslance Tomáše Ježka, aby nám odůvodnil společnou zprávu výborů České národní rady ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 1991, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 79. Prosím.