Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Pramen: Měsíční statistický přehled o vývozu a dovozu, FMZO

Předstih vývozu před dovozem je odrazem toho, že se ve III. čtvrtletí částečně začalo dařit kompenzovat pokles vnitřní poptávky umísťováním zboží v zahraničí. Aktivního salda však bylo dosaženo při značném snížení dovozů což odráží pokles ekonomického růstu.

K Čj. I/27 579/1991

Příloha č. 2

a) Daň z obratu

Výnos daně z obratu za I. - III. čtvrtletí 1991 činil podle předběžných údajů 91,74 mld Kčs, což znamená cca 64,7 % upraveného rozpočtovaného výnosu za rok 1991 (141,9 mld Kčs). Ve srovnání se skutečnými výsledky za I. - III. čtvrtletí roku 1990 to znamená absolutní i relativní nárůst, jak dokumentuje následující tabulka: [Srovnání nemá potřebnou vypovídací schopnost vzhledem k metodickým a cenovým změnám v průběhu roku 1990 i roku 1991.]

v mld Kčs

V průběhu roku 1991 byly realizovány další systémové kroky v přechodu k novému systému nepřímých daní, který byl zahájen již v loňském roce, kdy došlo k odstranění záporných sazeb daně z obratu u potravin a který pokračoval sjednocením sazeb daně z obratu realizovaným k 1. 1. 1991. Stanovení výše sazeb daně z obratu k tomuto datu (sazby 0, 12, 22, 32 %) bylo výrazně ovlivněno i potřebami zajištění příjmů státního rozpočtu. V průběhu prvních měsíců roku 1991 se výrazně změnily základní předpoklady, ze kterých se v říjnu loňského roku vycházelo při stanovení plánovaného výnosu daně z obratu a výše daňových sazeb.

Cenový vývoj a odbytové problémy v některých odvětvích si vyžádaly dílčí změny sazeb již v průběhu I. čtvrtletí, kdy došlo ke snížení sazeb daně z obratu ze 40 % na 32 % u osobních automobilů. Analýza rozpočtových výnosů daně, vývoje cen a poptávky za I. čtvrtletí 1991 vedla k rozhodnutí snížit k 2. 5. 1991 plošně daňové sazby na 11, 20 a 29 %. Tato změna měla znamenat snížení hladiny spotřebitelských cen v jednotlivých daňových pásmech:

- o 1 - 2 % pro sazbu 11 %,

- o 2 - 3 % pro sazbu 20 %,

- o 4 - 5 % pro sazbu 29 %.

Příznivé výsledky v plnění státního rozpočtu v I. pololetí umožnily realizaci dalšího snížení daňového zatížení k 1. 7. 1991, které bylo tentokrát provedeno selektivně a bylo zaměřeno na odstranění některých nelogičností Sazebníku daně z obratu a oživení poptávky u výrobků, kde došlo k hlubokému poklesu spotřeby. Snížení sazeb se týkalo především farmaceutických výrobků (z 20 % na 11 %) a vybraných strojírenských výrobků (z 29 % na 20 %), dílčí snížení sazeb bylo realizováno také u některých potravinářských a polygrafických výrobků. Z 50 % na 40 % byla také snížena sazba daně u zlatnických a šperkařských výrobků. Zatímco plošné snížení daňových sazeb realizované k 2. 5. 1991 bylo motivováno tendencí všeobecně snížit daňovou kvótu a tím vyvolat poptávku, změny realizované k 1. 7. 1991 již v loňském roce, kdy došlo k odstranění záporných sazeb daně z obratu u potravin a který pokračoval sjednocením sazeb daně z obratu realizovaným k 1. 1. 1991. Stanovení výše sazeb jejich hlavním smyslem další sjednocení sazeb se zřetelem na připravovaný systém daně z přidané hodnoty.

Další změny sazeb daně z obratu byly realizovány s účinností k 1. 10. 1991 opět selektivně a snížením sazeb bylo sledováno především oživení poptávky u některých výrobků a oborů. Nejvýznamnější změnou bylo snížení sazeb daně u automobilů a některých souvisejících oborů z 29 % na 20 %.

Na vývoj výnosu daně z obratu v průběhu roku měl vedle výše uvedených změn sazeb vliv i cenový vývoj a změna výše a struktury spotřebitelské poptávky. Výnos daně z obratu v lednu (11,50 mld Kčs) byl ještě ovlivněn tím, že v této částce byly zahrnuty i odvody plátců, kteří odvádějí daň čtvrtletně a odvody podniků v rámci vyúčtování roční daňové povinnosti. V prvních měsících roku bylo dosaženo ještě poměrně vysokého výnosu vzhledem k tomu, že u řady oborů byla poptávka ovlivněna doprodejem zásob za staré ceny.

Již výnos dosažený za I. čtvrtletí však signalizoval, že nebude zřejmě dosaženo původně plánovaného celoročního výnosu ve výši 154,3 mld Kčs. Ve II. čtvrtletí se tento propad ještě prohloubil. Vedle poklesu poptávky mělo na snížení výnosu vliv i plošné snížení sazeb daně v květnu, které znamenalo snížení daňového zatížení o cca 7 mld Kčs ročně ve vztahu k plánovanému výnosu. K nejvýraznějšímu poklesu výnosu došlo v červnu, kdy bylo dosaženo daňového výnosu pouze 8,58 mld Kčs. Tato skutečnost byla zřejmě způsobena především poklesem výnosu u průmyslového spotřebního zboží. Vzhledem k tomu, že obchodní organizace nakupují za cenu "s daní" je od sebe časově oddělen vznik zdanitelného obratu a nákup zboží konečným spotřebitelem. Odbytové potíže obchodu a probíhající organizační změny (malá privatizace) zřejmě významně přispěly k omezení dodávek výrobních organizací obchodu v tomto období, a to se projevilo i snížením daňového výnosu.

V letních měsících došlo sice k mírnému zvýšení daňového výnosu ve srovnání s červnem, což bylo ovlivněno z převážné části oživením poptávky v důsledku zvýšeného turistického ruchu, ale celkový pokles poptávky je tak hluboký, že nebude dosaženo předpokládaného ročního výnosu daně ani podle upraveného rozpočtu (141,9 mld Kčs).

Poptávka by se měla oživit vlivem valorizace příjmů a projevit by se na ní mělo i snížení daňového zatížení v průběhu roku. Zvýšení poptávky po tuzemském zboží by mělo přinést i zavedení dovozní přirážky na individuální dovozy.

Z rozpočtované výše odvodů a daně ze zisku v souhrnu upravených státních rozpočtů 134,2 mld Kčs je za období leden až září 1991 realizováno 102,4 mld Kčs, tj. 76,3 %.

Z pohledu čistě aritmetického lze dosažený výsledek považovat za uspokojivý, odpovídající třem čtvrtinám roku, avšak z hlediska analytického pohledu na průběh plnění rozpočtovaného příjmu vzniká reálná obava, že za celý rok dojde k výpadku těchto odvodů. Tato úvaha vyplývá z průběhu plnění v 1. pololetí a ve 3. čtvrtletí letošního roku. Zatím co za 1. pololetí bylo odvedeno 79,2 mld Kčs, odvody za 3. čtvrtletí dosáhly pouze částku 23,2 mld Kčs, což představuje průměrný měsíční odvod v částce 7,7 mld Kčs, přičemž ještě červencový odvod činil 10,2 mld Kčs. Pokračující pokles odvodů se v září projevil částkou 6,4 mld Kčs.

Na zvýšenou tvorbu zisku v 1. pololetí pozitivně působila liberalizace cen, uplatněná od počátku roku 1991 spolu s promítáním rozdílů z ocenění zásob do zisku, namísto jejich předchozího vypořádávání s majetkem a s úvěry. Po doznění tohoto vlivu se v odvodech a dani ze zisku projevují důsledky hospodářského poklesu, ovlivněného zejména ztrátou tradičních zahraničních odbytišť a sníženou koupěschopností tuzemských investorů i obyvatelstva. Nedostatečná přizpůsobivost státních podniků a teprve se rozvíjející transformace hospodářských subjektů spolu s technologickou úrovní neodpovídající světovým parametrům, neumožňuje konkurenceschopnost většiny domácích výrobků a brzdí jejich pronikání na trhy v jiných než tradičních teritoriích.

Na dosažených odvodech ze zisku za 3/4 roku se podílejí podnikatelské subjekty se sídlem na území České republiky částkou 81,6 mld Kčs, tj. 79,8 % a podnikatelské subjekty se sídlem na území Slovenské republiky částkou 20,7 mld Kčs, tj. 20,2 %. Celková částka odvodů a daně ze zisku v částce 102,4 mld Kčs je na základě zákonem stanoveného klíče převedena do příjmů:

- státního rozpočtu federace částkou 35,8 mld Kčs,

- státního rozpočtu České republiky částkou 41,0 mld Kčs,

- státního rozpočtu Slovenské republiky částkou 25,6 mld Kčs.

Důchodová daň ze zisku v souhrnu upravených státních rozpočtů v částce 2,6 mld Kčs je v důsledku postupu malé privatizace a rozvoje soukromého podnikání za 9 měsíců již přeplněna a bylo odvedeno 2,7 mld Kčs. Předpokládá se, že tento pozitivní trend bude pokračovat i ve 4. čtvrtletí a že bude dosaženo výnosu 3,7 mld Kčs za rok 1991.

Na zemědělskou daň z pozemků rozpočtovanou ve výši 2,9 mld Kčs bylo do 30. 9. 1991 odvedeno pouze 1,3 mld Kčs. Ustanovení § 28 zákona 172/1988) Sb., o zemědělské dani určuje splatnost daně ve třech etapách, a to k 30. 4. 30 %, dalších 30 % do 31. 8., 50 % do 31. 12. Platební neschopnost řady státních statků i ZD způsobuje, že se druhá splátka této daně, splatná k 31. srpnu 1991 opožďuje. Lze předpokládat, že v návaznosti na tržby za rostlinou produkci bude druhá třetina roční daňové povinnosti doplacena během měsíce října.

Odvod z objemu mezd rozpočtovaný v částce 107,2 mld Kčs v souhrnu státních rozpočtů za ČSFR, z toho ve státním rozpočtu České republiky 75,4 mld Kčs a ve státním rozpočtu Slovenské republiky 31,8 mld Kčs, je za 9 měsíců plněn na 65,5 %. Roční plnění je tedy ve značném skluzu. Do státního rozpočtu České republiky bylo za uvedené období odvedeno 50,5 mld Kčs a do státního rozpočtu Slovenské republiky 19,6 mld Kčs, což je pouze 61,7 %, Je to důsledek zejména vyššího procenta nezaměstnanosti a nižší úrovně průměrné mzdy. Charakteristickým rysem pro tento odvod je jeho vzestupná tendence, která navazuje na vývoj ve mzdové oblasti, v níž se prolíná vliv zvyšování počtu nezaměstnaných s vlivem růstu průměrného výdělku souvisejícím s postupnou valorizací mezd.

Roční rozpočet výnosu daně ze mzdy za ČSFR ve výši 55,9 mld Kčs byl k 30. 9. 1991 plněn ve výši 40,7 mld Kčs, tj. na 72,8 %.

Na vývoj této daně do konce roku 1991 budou i nadále působit protichůdné vlivy. Pokles výnosu daně ze mzdy bude ovlivněna jednak růstem nezaměstnanosti, jednak růstem podnikatelské činnosti jednotlivců. V případě růstu podnikatelské činnosti dojde ovšem k vzestupu výnosu daně z příjmu obyvatelstva až v následujícím roce.

Naproti tomu ve prospěch růstu daně ze mzdy bude působit valorizace mezd, jejíž vliv se bude zřejmě prosazovat stále výrazněji.

Odvedená dovozní přirážka (na rok 1991 nerozpočtovaná) za období leden až září 1991 dosáhla částky 1,7 mld Kčs. V jednotlivých měsících roku měl odvod tento průběh:

Po počátečním zpoždění odvodu dovozní přirážky dochází postupně k obratu. Významnou úlohu zde sehrálo prosazení sankčního působení finančních úřadů ČR a SR. Odvod za květen představuje zřejmě maximálně možnou výši.

Pokles dovozní přirážky částečně kompenzuje opatření z vyhlášky č. 396/91 Sb., která rozšiřuje uplatnění dovozní přirážky na dovozy fyzických osob k uspokojování jejich osobních potřeb (tj. neobchodní dovozy). Přirážka činí 15 % v případech, kdy je na dovoz současně uvaleno clo a je v těchto případech vybírána na veškerý dovoz bez vazby na určitý okruh zboží. Záměrem tohoto opatření je, zatížit zboží dovážené fyzickými osobami pro jejich osobní potřebu obdobným zdaněním jako je tomu u zboží domácí výroby, na které je uvalena obratová daň. Cílem je tedy ochrana platební bilance státu.

Plnění rozpočtových příjmů ze splátek vládních úvěrů přepočtených v upraveném rozpočtu na kurs 28 Kčs/USD překračuje sice za třičtvrtě roku 1991 vcelku příslušnou alikvótu, ale ve struktuře podle hlavních druhů vládních úvěrů i teritorií dlužníků neodpovídá záměrům.

v mil. Kčs

U civilních vládních úvěrů jsou vysoce překročeny rozpočtované splátky ze zemí rublové oblasti, což ovlivnily hlavně splátky ze SSSR (úroků z vládních úvěrů na saldo bilance vzájemných platebních vztahů zúčtovaných již v clearingových USD ve výši 1,5 mld Kčs), z Polska (1,9 mld Kčs za akci "síra") a z Maďarska (178 mil. Kčs z úvěru poskytnutého na výstavbu ropovodu Adria). V uvedených případech však nešlo o splátky zbožím, nýbrž o převody čs. vládních pohledávek na likvidační účty bankovní pozice v převoditelných rublech či clearingových USD. Pouze v případě splátek vládních úvěrů za VIA (ve výši 1,3 mld Kčs) šlo o reálné dodávky zemního plynu. Naproti tomu je vykázáno velmi nízké plnění splátek vládních úvěrů u Kuby (36,7 %) a některé země (Vietnam, Mongolsko, Kambodža a Laos) dosud neuhradily za rok 1991 vůbec žádné splátky.

Také plnění splátek civilních vládních úvěrů z ostatních teritorií a rovněž splátek speciálních vládních úvěrů je zatím velmi nízké. U civilních VÚ je to ovlivněno mimo jiné i tím, že nejvyšší částka rozpočtovaných splátek v hodnotě 710 mil. Kčs má být Barmou uhrazena až v posledním čtvrtletí roku 1991. U speciálních vládních úvěrů se vyrovnalo se všemi dlužnými splátkami pouze Alžírsko.

V civilní i speciální oblasti letos zatím také váznou splátky vládních úvěrů uskutečňované v rámci deblokací. V civilní oblasti byly k 30. 9. 1991 realizovány 4 deblokační akce u vládních pohledávek v Egyptě, příslušné splátky v nominální hodnotě 189 mil. Kčs však dosud do příjmů státního rozpočtu federace zaúčtovány nebyly. Do konce roku 1991 se ještě předpokládá ukončení dalších deblokací (hlavně v Sýrii) v nominální hodnotě 464 mil. Kčs. Už dnes je však zřejmé, že realizace dvou deblokačních akcí (v Jemenu a Tanzánii) bude ukončena až v roce 1992. Ve speciální oblasti bude předpokládané plnění splátek z deblokací vládních úvěrů záviset hlavně na výsledcích X. zasedání Čs. - libyjského výboru pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci, které se má uskutečnit ještě do konce letošního roku.

a) Neinvestiční dotace státním podnikům a družstvům

Z rozpočtované částky na neinvestiční dotace celkem ve výši 53,5 mld Kčs bylo k 30. 9. t. r. čerpáno 37,0 mld Kčs, tj.

69,1 % (z toho činí federace 15,0 mld Kčs). Čerpání podle jednotlivých rozpočtů je následující:

v mld Kčs

Vývoj plnění neinvestičních dotací za leden až září 1991 byl výrazně ovlivněn zvýšeným čerpáním dotací na termínově posunutou úhradu cenových rozdílů u paliv a tepla (z 1. ledna k 1. květnu) v I. pololetí, vedoucím ke zreálnění původního rozpočtu od 1. 7. 1991. Zatímco v I. pololetí byla čerpána výrazná část těchto dotací z rozpočtu federace (k 30. 4. činila dotace 10,1 mld Kčs), nově založená koncepce (na základě usnesení vlády ČSFR č. 188/1991) podstatně omezila nároky na federální rozpočet z tohoto titulu (k 30. 9. pouze 11,8 mld Kčs, tj. přírůstek 1,7 mld Kčs).

Na přírůstku čerpání neinvestičních dotací z federálního rozpočtu vykázaném za III. čtvrtletí 1991 se podílí dotace na dodávky tepla pro obyvatelstvo 0,26 mld Kčs, dotace pro ČSD cca 1,6 mld Kčs, nově uplatněné zásady pro řešení důsledků embarga na vývozy do Iráku a Kuvajtu) pro organizace ve výši 0,13 mld Kčs.

Neinvestiční dotace jsou poskytovány finančním institucím (tj. bankám a spořitelnám) k úhradě části úrokových nákladů, resp. újmy vzniklé z poskytování úvěrů se státem stanovenými zvýhodněnými úrokovými sazbami. Týká se to konkrétně Investiční banky (úvěry na VIA, jaderné elektrárny, bytovou výstavbu a akci Z) a obou státních spořitelen (půjčky mladým manželům a na bytovou výstavbu). Na rok 1991 byly s těmito peněžními ústavy uzavřeny dohody o úhradě majetkové újmy, podle nichž se podílí na uvedené úhradě všechny tři státní rozpočty ve stejném poměru jako na výnosu společných daní (tedy 35 %, 40 % a 25 %). Majetková újma je podle těchto dohod hrazena do výše rozdílu mezi zvýhodněnou úrokovou sazbou a diskontní sazbou SBČS.

Původní rozpočty na rok 1991, které počítaly s úhradou majetkové újmy ve výši 7,32 mld Kčs (z toho z rozpočtu federace 2,36 mld Kčs), byly sestaveny ještě před uzavřením uvedených dohod. Plnění úhrady majetkové újmy je proto třeba hodnotit na základě upravených rozpočtů (schválených usn. vl. č. 428/91), které navazují na kvantifikace obsažené ve výše uvedených dohodách a zohledňují i Finanční radou schválené zvýšení zvýhodněných úvěrů na družstevní bytovou výstavbu.

v mil. Kčs

Za I. pololetí 1991 byla úhrada majetkové účty příslušnými peněžními ústavy vyúčtována v celkové částce 3,24 mld Kčs (z toho 1,70 mld Kčs připadá na Investiční banku) a na III. čtvrtletí byly ze všech státních rozpočtů poskytnuty k úhradě majetkové újmy zálohy v celkové výši 1,66 mld Kčs. Zálohy na IV. čtvrtletí budou upraveny s ohledem na snížení diskontní úrokové sazby z 10 % na 9,5 %.

v mil. Kčs