Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

Poznámky:

[1] Státní rozpočty po úpravách provedených vládami federace a republik.

[2] Údaje podle pokladního stavu k 30. 9. 1991 upraveny stanovenými podíly na spol. příjmech, které byly převedeny počátkem října republikám (daň z obratu 161 mil. Kčs a odvody ze zisku 642 mil. Kčs).

Datum: 29/10/91

Zpracoval: Ing. Duffek, 1. 2180

POKLPL\VYSL9

SR

Příloha č. 1

Příloha č. 1

a) Vývoj tvorby zisku

Pokles výkonnosti ekonomiky v prvních měsících t. r. pokračuje až do září, neprojevuje se zatím tendence k jeho zpomalení.

Základní tendence vývoje jsou zřejmé z údajů za 1. - 9. měsíc 1991 (tzv. měsíčně vykazující hospodářské organizace):

v mld Kčs (běžné ceny)

Celý přírůstek zisku proti stejnému období 1990 byl dosažen cenovými vlivy.

Tvorbu zisku ovlivňují pozitivně především nákladové mzdy (index 102,4 %), odpisy (117,9 %) a finanční náklady (128,5 %), které jsou výrazně pod úrovní nominálního indexu vývoje celkových nákladů, a mimořádné výnosy. Tvorbu zisku negativně ovlivňují především úroky (index 239,8 %) a materiální náklady bez odpisů (index 136,2 %).

Vývoj tvorby zisku za období 1. - 9. 1991 v porovnání s rokem 1990 (měsíčně vykazující hospodářské organizace) je zřejmý z grafu:

Tvorba zisku po mimořádně vysoké úrovni v lednu až dubnu má v květnu až srpnu obvykly sezónní průběh podobný jako v r. 1990, i když na vyšších objemech zisku. Naopak objem zisku v září 1991 je pod úrovní obvyklého sezónního vývoje vlivem jednak pokračujícího hospodářského poklesu projevujícího se ve snížení výkonů, jednak růstu úroků v září (Konsolidační banka inkasuje úroky čtvrtletně).

Odvětvová diferenciace dynamiky tvorby zisku je i nadále výrazná, i když rozdíly mezi odvětvími se zmenšují. Kumulativní nominální dynamika zisku v průmyslu činila 244,4 % a ve výrobní sféře 174,3 %. V nevýrobní sféře poklesla tvorba zisku proti stejnému období 1990 o 17,2 %, což je obdoba dynamiky za 1. pololetí (pokles o 17,1 %).

Ztráta ve státních hospodářských organizacích odvětví zemědělství se sice proti 1. pololetí 1991 snížila za 1. - 9. 1991 z -4,7 mld Kčs na -3,2 mld Kčs, avšak ve stejném období r. 1990 toto odvětví vykázalo zisk ve výši 2,5 mld Kčs. Ovlivnil to jednak absolutní pokles výkonů odvětví (nižší poptávka), jednak relativně velmi mírný vzestup nákupních cen proti např. cenám průmyslových výrobců.

Odvětví dopravy v 1. pololetí 1991 vykázalo ztrátu -2,2 mld Kčs, v období 1. - 9. 1991 se zejména v důsledku snížení přepravních výkonů tato ztráta zvýšila na -3,3 mld Kčs.

Zásoby měsíčně vykazujících hospodářských organizací vzrostly jednak cenovým pohybem jednak v souvislosti s problémy při realizaci produkce. Přírůstek celkových zásob k 30. 9. 1991 proti stavu k 1. 1. 1991 činil 104,9 mld Kčs, z toho přírůstek odbytových zásob 35,0 mld Kčs.

Při celkovém nominálním indexu růstu zásob měsíčně vykazujících hosp. organizací (stav k 30. 9. 1991 proti stavu k 30. 9. 1990) ve výši 112,4 % vzrostly celkové zásoby nejvíce v odvětvích zahraničního obchodu (142,5 %), chemickém průmyslu (163,0 %), kovodělném průmyslu (153,4 %), energetiky (148,6 %) a textilního průmyslu (150,4 %). K poklesu stavu celkových zásob došlo u státních zemědělských organizací (83,7 %), u organizací vnitřního obchodu (79,5 %), nákupu zemědělských výrobků (59,5 %).

V roce 1991 došlo k lepšímu využívání zásob. Svědčí o tom zejména to, že při zvýšení výkonů za 1. - 9. 1991 proti stejnému období r. 1990 o 34 % (v b. c.) vzrostly stavy zásob v b. c. meziročně pouze o 12,4 %. V hospodaření se zásobami se projevuje určitý obrat proti předcházejícím letům. V roce 1990 se za 1. - 9. měsíc sice zvýšily zásoby pouze o 7,4 %, avšak při stagnaci výkonů. Kromě toho v roce 1991 působil na růst zásob především cenový faktor (nově pořízené zásoby, zásoby odbytové), kdežto v roce 1990 se ceny zásob v podstatě nezměnily. V roce 1991 tedy na zásoby působil vliv změny cenové hladiny (i když ne na veškery objem zásob), ve výkonech se cenový vliv projevil plně.

Důchodová situace podniků je charakterizována vysokou dynamikou tvorby zisku a nižším odvodovým zatížením (v r. 1990 předpis odvodu ze zisku 65 %, v r. 1991 55 %) a zrušením odvodu odpisů. Vlastní disponibilní zdroje podniků v období 1.-9. 1991 vzrostly proti stejnému období m. r. o 58,3 % na celkovou hodnotu 133,3 mld Kčs:

v mld Kčs

x [odhad]

Úvěry podniků od počátku roku vzrostly o 64,6 mld Kčs, depozita o 18,1 mld Kčs. Se zápočtem přírůstku úvěrů a depozit se celkový objem disponibilních zdrojů podnikového sektoru proti stejnému období m. r. nominálně zvýšil téměř na dvojnásobek.

Naproti tomu se rychle zvyšuje insolventnost hospodářských organizací. Zatímco k 31. 12. 1990 činila platební neschopnost v rámci čs. ekonomiky 47,8 mld Kčs, k 31. 3. 1991 to bylo již 76,7 mld Kčs a k 30. 6. 1991 vzrostla až na 124,3 mld Kčs. Přitom nominální podíl druhotné platební neschopnosti (tj. té části, která je vyvolána neplacením odběratelů dodavatelům) se v průběhu 1. pololetí 1991 zvýšil z 58,2 % na 71,9 %. Celková výše a rozšiřování platební neschopnosti je ovlivněno kromě cenových vlivů především řetězením druhotné platební neschopnosti.

Během devíti měsíců 1991 se změnila proporce příjmů a výdajů obyvatelstva ve prospěch příjmů. Zatímco v 1. čtvrtletí se v sektoru obyvatelstva prosazoval spíše sklon ke spotřebě, v dalších měsících převládal sklon k úsporám. Tento vývoj dokumentuje růst celkového objemu úspor obyvatelstva a obnovený růst míry úspor.

V období za leden až září 1991 celkové příjmy obyvatelstva vzrostly proti stejnému období m. r. o 8,6 % a výdaje o 5,3 %. Reálně však ani nominální příjmy ani výdaje nedosáhly loňské úrovně (příjmy byly nižší o 32,0 % a výdaje o 34,1 %).

Příjmy a výdaje obyvatelstva

mld. Kčs

x) [odhad]

Struktura příjmů obyvatelstva v roce 1991 se vyznačuje rychlým růstem příjmů sociálních, způsobeným zejména valorizací důchodů. Do sociálních příjmů se také promítá státní vyrovnávací příspěvek na kompenzaci důsledků odstranění záporné daně z obratu u potravin v pololetí 1990 a podpory v nezaměstnanosti.

Podíl sociálních příjmů na celkových příjmech obyvatelstva činil za 9 měsíců loňského roku 21,3 %, ve stejném období letošního roku se zvýšil na 26,7 %.

Naproti tomu mzdy rostou pomalu, za III. čtvrtletí 1991 proti stejnému období m. r. nominálně jen o 2.0 %. Projevuje se zde vliv poklesu zaměstnanosti (v průmyslu o 10,8 % [předběžné údaje], ve stavebnictví o 18.2 % [předběžné údaje]) i poměrně nízký nominální růst průměrných mezd (v průmyslu 114.5 % [předběžné údaje], ve stavebnictví 108.2 % [předběžné údaje]), vyplývající nejen ze mzdové regulace, ale především z důchodové a platební situace podniků. Při zvýšení hladiny spotřebitelských cen proti osmi měsícům předchozího roku o 59.7 % nedosahují reálné průměrné výdělky loňské úrovně v průmyslu o 28.3 % [předběžné údaje], ve stavebnictví o 32,2 % [předběžné údaje]. Příjmy ze zemědělství nedosáhly ani nominálně loňské úrovně (index za 9 měsíců 69.4 %).

Ve srovnání se stejným obdobím m. r. se podíl příjmů z pracovní činnosti (mzdy a příjmy ze zemědělství) na celkových příjmech snížil z 64,5 % na 58,7 %. Statistika příjmů a výdajů obyvatelstva však nezachycuje v plném rozsahu vliv nově vznikajících ekonomických aktivit.

Disponibilní příjmy obyvatelstva jsou proti stejnému období m. r. vyšší o 9.0 % reálně nedosahují loňské úrovně o 31.7 %. Vývoj disponibilních příjmů podle jednotlivých měsíců ukazuje graf.

Reálný pokles disponibilních příjmů se neprohlubuje, vývoj ve III. čtvrtletí naznačuje tendenci k obnovení růstu.

Ve struktuře výdajů od počátku roku vysokou dynamiku zaznamenávají výdaje za služby (vzrůst za období 1-9 proti roku 1990 o 15.1 %), reálně však (při růstu cen služeb o 35.8 %) nedosahují loňské úrovně.

Výdaje v maloobchodě za sledované období vykázaly nominálně přírůstek pouze o 5.3 % (proti 1-9 1990), reálně pokles o 34.1 %. Také u tohoto ukazatele není zachycen plný rozsah nově vznikajících forem prodeje.

Orientace obyvatelstva směrem k úsporám se za sledované období odrazila v jejich vzrůstu (o 12. 8 mld Kčs proti III. čtvrtletí 1990). Na tomto přírůstku se podílely nejen vklady na devizových účtech občanů, ale i korunové vklady u ostatních peněžních ústavů. Nárůst korunových vkladů příznivě ovlivnila stabilizace úrovně spotřebitelských cen.

Úspory obyvatelstva

mld. Kčs

Stav úspor k 30. 9.

mld. Kčs

Míra úspor (v kumulovaných hodnotách) se postupně vyvíjela od záporných hodnot v 1. čtvrtletí 1991 ke kladným hodnotám v dalších měsících. Za prvních devět měsíců činila 6,9 %. Měsíční vývoj (dokumentuje následující graf) ukazuje prudký pokles v lednu 1991 (-9,6 %). V dalších měsících se míra úspor již vyvíjí pouze v kladných hodnotách, přičemž od března 1991 dokonce převyšuje úroveň loňského roku.

Cíle finanční politiky v oblasti vnějších vztahů za I.-III. čtvrtletí byly dodrženy. Stabilizace devizového kursu Kčs ke konvertibilním měnám bylo dosaženo při nižším než původně uvažovaném čerpání úvěrů na podporu platební bilance. Celkový objem přijatých úvěrů k podpoře platební bilance resp. na posílení devizových rezerv činí 1,35 mld USD /od MMF a ES/, z toho bylo ve III. čtvrtletí čerpáno 350 mil USD. Zároveň se během I.-III. čtvrtletí zvýšily devizové rezervy o 1,1 mld USD.

Platební bilance se v uplynulých měsících tohoto roku vyvíjela takto:

mld Kčs

Pramen: Zpráva o vývoji platební bilance za 1. pol. 1991 Platební bilance k 30. 9. 1991, SBČS

Vývoj běžného účtu platební bilance v konvertibliních měnách je podstatně příznivější než se očekávalo /schodek 205 mil USD/. Zlepšení salda běžného účtu ve III. čtvrtletí je ovlivněno oživením exportu, ale i snížením nároků na dovozy. Nízký schodek běžného účtu v konvertibilních měnách byl dosažen za situace, kdy jsou zde zahrnuty i platby za dovozy ropy a plynu ze SSSR což činí podstatnou část čs. importu.

Aktivum kapitálového účtu v konvertibilních měnách je ovlivněno čerpáním úvěrů od MMF a ES a přílivem přímých investic ve výši 0,5 mld USD. Příliv přímých investic však od pololetí stagnuje. Záporné saldo kapitálového účtu v nekonvertibilních měnách vyplývá zejména z přepočtu čs. pohledávek vedených v XTR na USD.

Aktivum kapitálového účtu platební bilance v konvertibilních měnách při poměrně nízkém pasivním saldu běžného účtu se pozitivně odrazilo v nárůstu devizových rezerv celkem o 1,1 mld USD za I.-III. čtvrtletí. Polovina nárůstu devizových rezerv přitom připadá na III. čtvrtletí. Tempo růstu hrubé zadluženosti se nezrychluje, v současné době se její celková výše pohybuje kolem 9 mld USD. Je to hluboko pod uvažovaným maximem 11 mld USD ke konci roku. Plnění dluhové služby v tomto roce i v letech následujících je při současném stavu zadluženosti plně zajistitelné.

Pokud jde o zahraniční obchod [Od 1. 1. 1991 se změnila metodika statistického zjišťování v zahraničním obchodě. Přechod k celní statistice ztěžuje srovnatelnost údajů. Celní statistika nezachycuje práce výrobní povahy a výkony, neboť se realizují ve hmotné podobě a také údaje o přímém reexportu. Téměř 5 % celních návrhů se dostává do zpracování se zpožděním. Srovnatelnost údajů zjišťovaných v roce 1991 s údaji z minulého roku je tedy třeba považovat pouze za orientační.] jeho dynamika se ve III. čtvrtletí dále zvýšila, i když jak vývoz tak dovoz jsou nižší než v minulém roce. Pozitivním jevem je, že od srpna došlo k obratu ve vztahu celkového vývozu a dovozu a kumulativně za 9 měsíců bylo dosaženo aktivního salda zahraničního obchodu ve výši 9 mld. Kčs. Některým podnikům se začalo dařit umísťovat více zboží na zahraničních trzích.

V běžných cenách klesl celkový vývoz za 10 měsíců o 10,7 %, v přepočtených cenách o 28,1 %. Analogické údaje pro dovoz jsou: 20,4 % měřeno běžnými cenami a 35,9 % použijeme-li ceny přepočtené. (Přepočet byl proveden dle metodiky FMZO, údaje neodrážejí pohyb cen a změnu zbožových položek).

Uspokojivější vývoj je u zahraničního obchodu se zeměmi s konvertibilní měnou, kde vývoz ve srovnání s loňským rokem je vyšší o 5,8 %, při poklesu dovozu o 14,1 % loňské úrovně. Propad vývozu do bývalých socialistických zemí je výrazný (o 26,6 % loňské úrovně) při poklesu dovozu o 26.4 %. Souhrnný přehled o výsledcích čs. zahraničního obchodu podává následující tabulka:

mld Kčs