Technické prostředky k zabránění pohybu vozidla je policista oprávněn použít v případě, že
a/ vozidlo stojí na místě, kde je to zakázané [§ 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem jinými toxikomaniemi. § 6 zákona SNR č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem jinými toxikomaniemi.] a řidič se v blízkosti vozidla nezdržuje;
b/ řidič vozidla odmítá i po opakované výzvě podrobit se služebním úkonům prováděným policistou a z jeho jednání je zřejmé, že s vozidlem chce z místa odjet.
§ 41
Použití zastavovacího pásu a jiných prostředků k násilnému zastavení vozidla
/1/ Zastavovací pás je policista oprávněn použít k násilnému zastavení vozidla, jehož řidič na opakovanou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů nezastaví, jestliže
a/ je bezohlednou jízdou vážně ohrožen život, zdraví nebo majetek;
b/ je důvodné podezření, že se ve vozidle přepravují pachatelé trestného činu, zbraně, střelivo, výbušniny, omamné prostředky nebo věci pocházející z trestné činnosti.
/2/ Za podmínek uvedených v odstavci 1 může policista použít k zastavení takového vozidla jiné vozidlo nebo překážku.
§ 42
Použití proudu vody
Proudu vody je policista oprávněn použít proti osobám, které hrubým způsobem porušují veřejný pořádek, pokud použití jiných donucovacích prostředků uvedených v § 36 není účelné nebo účinné.
§ 43
Použití výbušky zásahové
Výbušku zásahovou je policista oprávněn použít proti nebezpečnému pachateli v uzavřeném prostoru, který se na výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit úkryt.
§ 44
Použití úderu zbraní
Úder zbraní je policista oprávněn použít v sebeobraně, zpravidla při zápase s útočníkem, dostane-li se do tísně.
§ 45
Použití varovného výstřelu do vzduchu
Varovný výstřel do vzduchu je policista oprávněn použít jen v případech, ve kterých je oprávněn použít zbraně.
Povinnosti policisty po použití donucovacích prostředků
§ 46
Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
§ 47
/1/ Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
/2/ O použití donucovacích prostředků je policista povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.
/3/ Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda tyto prostředky byly použity v souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.
/4/ Použije-li policista donucovacích prostředků mimo místo svého služebního působení, ohlásí jejich použití nejbližšímu útvaru policejního sboru republiky. Na další postup se přiměřeně vztahují odstavce 2 a 3.
§ 48
Použití zbraně
/1/ Policista je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech:
a/ aby v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život jiné osoby;
b/ jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt;
c/ nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku;
d/ aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;
e/ nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život, zdraví nebo majetek na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů [§ 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem jinými toxikomaniemi. § 6 zákona SNR č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem jinými toxikomaniemi.] nezastaví;
f/ aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku.
/2/ Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směruje. Pokud to okolnosti služebního zákroku dovolují, je policista povinen před použitím zbraně použít výstrahu a varovný výstřel do vzduchu.
Povinnosti policisty po použití zbraně
§ 49
Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí policista ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněnému první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
§ 50
/1/ Každý služební zákrok, při kterém bylo použito zbraně, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
/2/ O použití zbraně je policista povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejího použití.
/3/ Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití zbraně nebo jestliže při jejím použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda zbraně bylo použito v souladu se zákonem o výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.
/4/ Použije-li policista zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí její použití nejbližšímu útvaru policejního sboru republiky. Na další postup se přiměřeně vztahují odstavce 2 a 3.
§ 51
Zvláštní omezení
Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let nesmí policista použít úderů a kopů sebeobrany, slzotvorné prostředky, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní a zbraň vyjma případů, kdy to povaha útoku vedeného touto osobou proti chráněným zájmům nebo mimořádně vzniklá situace nezbytně vyžaduje.
§ 52
Služební zákroky pod jednotným velením
/1/ Zakročují-li policisté pod jednotným velením, rozhodu o použití donucovacích prostředků a zbraně za podmínek uvedený v tomto zákoně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacích prostředků a zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený tohoto velitele. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacích prostředků zbraně musí být zadokumentováno.
/2/ Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití donucovacích prostředků nebo zbraně podle odstavce 1 přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití těchto prostředků nebo zbraně policisté.
HLAVA PÁTÁ
Vztahy policejních bezpečnostních sborů k orgánům obcí, státním a jiným orgánům, organizacím a osobám
Oddíl první
Vztahy policejního sboru republiky k orgánům obcí
§ 53
/1/ Policejní sbor republiky spolupracuje s orgány obcí.
/2/ Útvary policejního sboru republiky a orgány obcí se navzájem informují o stavu veřejného pořádku ve svých obvodech a obcích.
/3/ Při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku plní útvary policejního sboru republiky na požádání orgánu obcí úkoly, které nemohou orgány obcí zajistit vlastními silám a prostředky.
Oddíl druhý
Vztahy policejních bezpečnostních sborů ke státním a jiným orgánům, organizacím a osobám
§ 54
/1/ Útvary policejních bezpečnostních sborů jsou oprávněn při plnění svých úkolů požadovat od státních a jiných orgánů, organizací a osob (dále jen "orgány") pomoc, podklady a informace související se zabezpečením a plněním jejich úkolů.
/2/ Orgány jsou povinny požadovanou pomoc, podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
/3/ Útvary policejních bezpečnostních sborů upozorňují orgány na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení veřejného pořádku.
§ 55
/1/ Vznikne-li bezprostřední nebezpečí vážného ohrožení veřejného pořádku, které nemůže být odstraněno silami a prostředky příslušných orgánů, je policejní bezpečnostní sbor republiky povinen zúčastnit se odvracení tohoto nebezpečí. Činnost policejního sboru republiky se v takovém případě omezí na provedení nezbytných opatření.
/2/ Byla-li tato opatření provedena bez vědomí příslušného orgánu, je policejní sbor republiky povinen neprodleně vyrozumět příslušný orgán o provedených nezbytných opatřeních.
§ 56
Útvary policejních sborů republik poskytují ochranu osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu, jiného státního orgánu nebo orgánu obcí v případech, nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést a požádal-li příslušný orgán písemně o poskytnutí této ochrany.
§ 57
Každý má právo obracet se na policisty a útvary policejních bezpečnostních sborů se žádostí o pomoc. Policisté a útvary policejních bezpečnostních sborů jsou povinny v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.
§ 58
Policista je oprávněn v mezích tohoto zákona požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké 4/ anebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.
Oddíl třetí
Povolávání k plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů
§ 59
/1/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může při udržování bezpečnosti uvnitř státu v případě přímého násilného útoku proti ústavnímu zřízení České a Slovenské Federativní Republiky povolat k plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů vojáky v činné službě.
/2/ Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů stejná práva a oprávnění jako policisté, pokud vláda České a Slovenské Federativní Republiky nerozhodne o omezení oprávnění.
§ 60
/1/ Vláda České a Slovenské Federativní Republiky na žádost vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky může vyčlenit příslušníky Pohraniční stráže a vojáky vojsk ministerstva vnitra (dále jen "vojáci") k plnění úkolů policejního sboru republiky.
/2/ Vojáci mohou být na žádost vlády příslušné republiky vyčleněni k plnění úkolů policejního sboru republiky v případě, že je to nutné k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku na území příslušné republiky.
/3/ Vojáci vyčlenění k plnění úkolů policejního sboru republiky jsou při plnění úkolů tohoto sboru podřízeni řediteli (hlavnímu veliteli) policejního sboru republiky.
/4/ Vojáci povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policejního sboru republiky stejná práva a povinnosti jako policisté, pokud ministr vnitra České republiky nebo Slovenské republiky nerozhodne o omezení oprávnění.
§ 61
Vojáci v činné službě povolaní podle § 59 odst. 1 a vojáci vyčlenění podle § 60 odst. 1 prokazují svoji příslušnost k plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů svým předepsaným stejnokrojem s rukávovou páskou červené barvy s černými písmeny "POLICIE", popřípadě i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů.
§ 62
Federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo vnitra Slovenské republiky mohou stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti o prokazování příslušnosti k plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů.
HLAVA ŠESTÁ
Pomocníci policejních sborů republik
Varianta I.
§ 63
/1/ Pomocníci policejních sborů republik (dále jen "pomocníci policie") jsou dobrovolně se hlásící občané, mající zájem podílet se na plnění úkolů policejního sboru republiky při zajišťování ochrany veřejného pořádku.
/2/ Pomocníci policie jsou organizováni u útvarů policejních sborů republik.
/3/ Při plnění úkolů na úseku ochrany veřejného pořádku musí být pomocníci policie zevně označeni rukávovou páskou žluté barvy s nápisem "Pomocník policie". V takovémto případě jsou oprávněni
a/ zadržet osobu přistiženou při spáchání trestného činu
b/ zajistit místo trestného činu nebo přestupku a přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu na toto místo do příchodu policistů nevstupoval nebo se na něm nezdržoval
c/ vyzvat osoby zdržující se na místě spáchání trestného činu nebo přestupku, aby prokázaly svoji totožnost a požádat je, o vysvětlení nebo podání informace důležité pro další objasnění věcí.
Varianta II.
Uvedenou problematiku neupravovat.
HLAVA SEDMÁ
Náhrada škody
§ 64
/1/ Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policejním bezpečnostním sborům nebo policistům na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále je "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
/2/ Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, postupuje se podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou stanovit obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech v jakém rozsahu
a/ náleží poškozenému, vedle nároku podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění;
b/ se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
/3/ Poškozenému se hradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hrdí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné; hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
/4/ Stát hradí i škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou policejním bezpečnostním sborům nebo policistům.
/5/ Stát odpovídá i za škody způsobené policejními bezpečnostními sbory nebo policisty v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem.
/6/ Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu
a/ federální ministerstvo vnitra za Federální policejní sbor a jeho policisty;
b/ ministerstvo vnitra příslušné republiky za policejní sbor republiky a jeho policisty.
HLAVA OSMÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Společná ustanovení
§ 65
Početní stavy Federálního policejního sboru stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky. Početní stavy Policejního sboru české republiky stanoví vláda české republiky. Početní stavy Policejního sboru Slovenské republiky stanoví vláda Slovenské republiky.
§ 66
Ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky může povolat k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra policisty zařazené ve Federálním policejním sboru. Ministr vnitra České republiky může povolat k plnění úkolů ministerstva vnitra České republiky policisty zařazené v Policejním sboru České republiky. Ministr vnitra Slovenské republiky policisty zařazené v Policejním sboru Slovenské republiky.
§ 67
Povinnost mlčenlivosti
/1/ Policisté jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu osob a organizací vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanou osobou.
/2/ Pokud je osoba poučena policejními bezpečnostními sbory nebo policisty o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností nebo plněním úkolů policejních bezpečnostních sborů, je povinna uloženou mlčenlivost zachovávat.
/3/ Povinnosti mlčenlivosti mohou zprostit příslušní ředitelé (hlavní velitelé) policejních bezpečnostních sborů.
§ 68
Pravomoc vojenských soudů
Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů v souvislosti s trestnými činy vojenskými.
Přechodná ustanovení
§ 69
Pokud se v jiných obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru národní bezpečnosti. Veřejné bezpečnosti nebo příslušnících Sboru národní bezpečnosti, rozumí se tím podle povahy věci Federální policejní sbor, Policejní sbor České republiky, Policejní sbor Slovenské republiky a policisté.
§ 70
/1/ Příslušníci Sboru národní bezpečnosti služebně zařazení v útvarech Veřejné bezpečnosti, v útvarech ministerstva vnitra České republiky, ministerstva vnitra Slovenské republiky a v dalších útvarech Sboru národní bezpečnosti řízených ministerstvem vnitra České republiky nebo ministerstvem vnitra Slovenské republiky se stávají dnem účinnosti tohoto zákona policisty.
Varianta I:
/2/ Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v útvarech federálního ministerstva vnitra a v útvarech řízených federálním ministerstvem vnitra se stávají dnem účinnosti tohoto zákona policisty.
Varianta II:
/2/ Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v útvarech řízených federálním ministerstvem vnitra se stávají dnem účinnosti tohoto zákona policisty.
Varianta III:
/2/ Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení ve Federální správě Veřejné bezpečnosti, Úřadu FMV pro ochranu ústavních činitelů, Úřadu FMV pro vyšetřování protiústavní činnosti,
Útvaru rychlého nasazení, odboru letištní kontroly se stávají dnem účinnosti tohoto zákona policisty.
Varianta IV:
/2/ Ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky stanoví, na které útvary federálního ministerstva vnitra nebo útvary řízené federálním ministerstvem vnitra a příslušníky Sboru národní bezpečnosti v nich zařazené se vztahuje dnem účinnosti tento zákon.
§ 71
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb. a článku I zákona č. /1990 Sb.;
2. zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 207/1990 Sb., o vyčleňování příslušníků Pohraniční stráže a vojáků vojsk ministerstva vnitra k plnění úkolů Veřejné bezpečnosti;
3. vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 12/1979 Sb., o prokazování příslušnosti ke Sboru národní bezpečnosti a oprávnění k plnění jeho úkolů;
4. vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 3/1984 Sb., o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti;
5. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 15/1974, kterým se upravuje způsob a rozsah zákroků nebo nezbytných opatření příslušníků Sboru národní bezpečnosti mimo službu a omezení rozsahu oprávnění a povinností příslušníků Sboru národní bezpečnosti (reg. v částce 6/1974 Sb.);
6. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 16/1974, o prostředcích, které příslušníci Sboru národní bezpečnosti používají při služebních zákrocích (reg. v částce 6/1974 Sb.), ve znění nařízení ministra vnitra ČSSR č. 15/1983 (reg. v částce 24/1983 Sb.);
7. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 3/1983 o povolávání vojáků Československé lidové armády v činné službě k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti (reg. v částce 13/1983 Sb.).
§ 72
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
Důvodová zpráva
I. Obecná část
Budování demokratické, humánní a sociálně spravedlivé společnosti svobodných a rovnoprávných občanů je neoddělitelně spojeno s uplatňováním zákonnosti, morálky a odstraňováním všech negativních jevů provázejících společenský vývoj. Uskutečněné společensko-politické změny v České a Slovenské Federativní Republice pro to vytvářejí kvalitativně nové podmínky.
Při zabezpečování výsledků revolučních změn, především při ochraně bezpečnosti, života a zdraví občanů, majetku a veřejného pořádku patří významné místo policejním orgánům. Činnost těchto orgánů musí vycházet z potřeb a zájmu lidu, musí odpovídat vůli lidu a směřovat k obnovení a prohlubování vzájemné důvěry a spolupráce.
Koncepce platného zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, byla odrazem politického dění počátku sedmdesátých let v Československu. Jejím základem bylo zakotvení zejména principů vedoucí úlohy Komunistické stran Československa, jednoty Sboru národní bezpečnosti a prioritní ochrana majetku v socialistickém vlastnictví.
Organizace, systém a řízení Sboru národní bezpečnosti vycházely z principu jednoty Sboru národní bezpečnosti a jeho podřízenosti ministru vnitra Československé socialistické republiky které se dovozovalo ze zákona č. 128/1970 Sb., o vymezení působnosti Československé socialistické republiky ve věcech vnitrního pořádku a bezpečnosti, a z dalších obecně závazných právních předpisů vymezujících působnost ústředních orgánů státní správy v této oblasti.
V zájmu paralyzování pokusů o demokratizaci společnosti by vyvíjen tlak na další centralizaci bezpečnostního aparátu a jeho faktickou podřízenost jednomu subjektu - federálnímu ministerstva vnitra. Tyto centralizační snahy vyvrcholily zřízením okresních správ Sboru národní bezpečnosti v roce 1977, které nahradil bývalá okresní oddělení Veřejné bezpečnosti. Zdůrazňování jednoty Sboru národní bezpečnosti se využívalo na vydávání různých pokyn krajským a okresním správám Sboru národní bezpečnosti bez vědom ministerstev vnitra republik, i když šlo často o jejich výlučnou působnost, čímž docházelo k dvojkolejnosti řízení. Soustavně by vyvíjen tlak na to, aby útvary Veřejné bezpečnosti plnily i úkoly složky Státní bezpečnosti, což bylo v rozporu se společenským postavením a posláním složky Veřejné bezpečnosti.
Tuto nesprávnou praxi umožňovala i subjektivní interpretace obecně závazných právních předpisů upravujících vztahy mezi federálním ministerstvem vnitra a ministerstvy vnitra republik Některá ustanovení obecně závazných právních předpisů, které byly považovány za "kompetenční", neměla přesně vymezený obsah. Tak v souvislosti s extenzívním výkladem pojmu "mimořádné ohrození klidu a veřejného pořádku" (§ 2 bod 2. zákona č. 128/1970 Sb.) s federální ministerstvo vnitra fakticky podřizovalo všechny útvary Sboru národní bezpečnosti. Docházelo k tomu i v případech, kdy si to situace nevyžadovala, např. při pokojných shromážděních občanů.
Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že koncepce zákona o Sboru národní bezpečnosti je překonaná současným společenským vývojem a je třeba ji nahradit novou právní úpravou. Kromě zákona č. 40/1974 Sb. bylo nutné nově koncipovat i další právní předpisy upravující působnost při řízení ozbrojených bezpečnostních sborů Jedná se zejména o novelizaci zákona č. 128/1970 Sb., o vymezen působnosti Československé socialistické republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, a zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.
Nová právní úprava rozdělení působnosti mezi federaci a republiky na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti vychází z principu svrchovanosti národních republik při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku na jejich teritoriu. Do působnosti orgánů federace se svěřil jen výkon specifických činností přesahujících rámec národních republik, zejména ve věcech s mezinárodním prvkem. Tím zároveň dochází k důslednému oddělení řízení orgánů policie v působnosti republik a v působnosti federace a k vyloučení koncentrace moci v jednom orgánu.
Společenský vývoj v České a Slovenské Federativní Republice zaznamenal zásadní změny, které vyústily ve změny některých článků ústavy a ústavních zákonů. Byla zejména zrušena vedoucí úloha Komunistické strany Československa a zrovnoprávněny jednotlivé druhy a formy vlastnictví. Došlo i k dalším změnám, které si objektivně vyžádaly změny v činnosti, organizaci a řízení bezpečnostního aparátu. To ve své podstatě znamená nahradit zákon o Sboru národní bezpečnosti zcela novou právní úpravou.
Pokud se týká samotného návrhu nové právní úpravy, vychází z následujících základních postulátů.
1. zrušení vedoucí úlohy Komunistické strany Československa s tím, že policejní bezpečnostní sbory jako součást státního mechanismu budou ve své činnosti vycházet z bezpečnostní politiky vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vlády České republiky a vlády Slovenské republiky a budou podléhat kontrolnímu mechanismu zákonodárných sborů;
2. opouští se princip jednoty Sboru národní bezpečnosti z hlediska jeho působnosti, organizace a řízení;
3. navrhuje se zřídit Federální policejní sbor, Policejní sbor České republiky a Policejní sbor Slovenské republiky. Policejní sbory republik budou plnit úkoly při ochraně a bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku na teritoriu národních republik. Federální policejní sbor bude zabezpečovat úkoly svěřené do jeho působnosti národními republikami. Jedná se o takové úkoly, které s ohledem na jejich charakter není účelné ani efektivní zabezpečovat policejními sbory republik;.
4. z hlediska organizační výstavby policejních sborů republik se navrhuje jejich členění na útvary s územní působností, ve kterých budou působit jednotlivé služby. Zvláštní postavení se navrhuje zakotvit pro útvary vyšetřování. Organizační uspořádání policejních sborů republik je koncipováno tak, aby se mohlo přizpůsobit předpokládaným změnám územního členění republik. Organizační uspořádání Federálního policejního sboru je koncipováno s ohledem na plnění úkolů odlišně a z toho důvodu se neváže na územní členění České a Slovenské Federativní Republiky;
5. zvýrazňuje se komplexnost právní úpravy zakotvením povinností, oprávnění a prostředků používaných policisty přímo v zákoně, na rozdíl od dosavadního stavu, kdy značná část této problematiky byla upravena podzákonnými normami;
6. zužují se podmínky pro možnost povolávání jiných orgánů, zejména vojáků v činné službě, k plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů;
7. upouští se od právní úpravy otázek týkajících se ostrahy majetku orgánů a organizací vzhledem k tomu, že jde o problematiku, kterou nepřísluší upravovat v tomto zákoně;
8. nově se navrhuje ochrana osobnosti z hlediska využívání informací získaných v souvislosti s činností policejních bezpečnostních sborů;
9. v porovnání s dosavadní právní úpravou se rozšiřuje náhrada škody na všechny případy, které mohou vzniknout v souvislosti s pomocí poskytnutou policejním bezpečnostním sborům.
Při tvorbě návrhu zákona se vycházelo z analýzy dosavadní právní úpravy. Instituty, které se v bezpečnostní praxi osvědčily, byly po příslušných úpravách převzaty do návrhu zákona. Zároveň se reagovalo na nové zákony přijaté Federálním shromážděním a národními radami republik v roce 1990. Bylo přihlédnuto i k právním úpravám ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti v Československé republice do roku 1948 a k obdobným právním úpravám v jiných státech, zejména v Rakouské spolkové republice a Spolkové republice Německo.
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou bude potřebné provést delimitaci sil a prostředků mezi federálním ministerstvem vnitra a ministerstvy vnitra republik.
II. Zvláštní část
K § 1:
V tomto ustanovení se konstituuje Federální policejní sbor, Policejní sbor České republiky a Policejní sbor Slovenské republiky a upravuje se jejich základní společenské poslání. Policejní sbory republik působí v rámci národních republik a Federální policejní sbor působí v rámci České a Slovenské Federativní Republiky.
Vzhledem k tomu, že policejní bezpečnostní sbory jsou orgány státního donucení, je nutné již v úvodních ustanoveních zdůraznit zásadu zákonnosti v jejich činnosti.
Plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů při ochraně bezpečnosti osob a majetku vyžaduje jejich vzájemnou spolupráci.
K § 2:
V ustanovení se vymezují specifické úkoly, které Federální policejní sbor bude zabezpečovat vlastními silami a prostředky v rámci celé České a Slovenské Federativní Republiky.
K § 3:
Plnění specifických úkolů Federálním policejním sborem vyžaduje zcela novou a odlišnou organizaci, bez vazby na územní členění státu. V rámci Federálního policejního sboru budou působit jednotlivé služby.
K § 4:
V souladu s odstraněním koncentrace moci u jednoho subjektu je navrženo, aby Federální policejní sbor byl řízen ředitelstvím Federálního policejního sboru, v jehož cele stojí ředitel. Nezbytnost jmenování ředitele vládou České a Slovenské Federativní republiky vyplývá z charakteru této funkce a z působnosti Federálního policejního sboru. S ohledem na postavení Federálního policejního sboru se řeší i paritní zastoupení ve vedoucích funkcích.
K § 5:
Ustanovení vymezuje úkoly policejních sborů republik s možností plnit další úkoly v oblasti státní správy, pokud k tomu budou zmocněny zvláštním zákonem (např. na úseku zbraní a střeliva, občanských průkazů, hlášení a evidence občanů).
K § 6:
Návrh zákona řeší novým způsobem organizaci a řízení policejních sborů republik. Se zřetelem na potřebu respektovat specifika jednotlivých služeb, zejména kriminální služby, pořádkové služby a dopravní služby, se navrhuje vytvoření služeb policejních sborů republik. Tyto služby budou integrovány v rámci jednotlivých útvarů policejních sborů republik, které budou v zásadě organizovány v souladu s územním členěním republik.