Vedle kriminální, pořádkové a dopravní služby budou v těchto útvarech s územní působností působit i další organizační celky zabezpečující zejména úsek správních činností (vydávání občanských průkazů, evidence pobytu občanů, dopravně správní agendy) a činnosti týlového charakteru.
Organizace policejních sborů republik bude v obou národních republikách v zásadě stejná. V policejních sborech republik bude uplatňován dvoustupňový systém řízení navazující na připravované nové územní členění republik. Podrobnosti organizační struktury policejních sborů republik stanoví ministerstva vnitra republik.
K § 7:
V návrhu zákona se zřizuje funkce ředitele (hlavního velitele) policejního sboru republiky, který bude řídit útvary a služby v příslušné republice. Ze své funkce bude odpovědný ministru vnitra příslušné republiky a z tohoto důvodu se navrhuje, aby ředitele (hlavního velitele) jmenoval ministr vnitra příslušné republiky.
K § 8:
Samostatné postavení útvarů vyšetřování policejních bezpečnostních sborů od ostatních útvarů a služeb je odůvodněno zájmem vyloučit možnost ovlivňování procesního stadia vyšetřování jinými službami. Toto oddělení vyplývá i z odlišného charakteru jimi používaných metod a prostředků.
K § 9:
Potřeby praxe si vyžádaly nově zakotvit oprávnění vyšetřovatelů požadovat od útvarů a složek policejních bezpečnostních sborů provedení nezbytných služebních úkonů neprocesní povahy, které s ohledem na jejich charakter nemohou zabezpečit sami.
K § 10:
Navrhované ustanovení zakotvuje pro policisty povinnost dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob. Ve vztahu k osobám je garantována povinnost policistů poučit je o jejich právech.
Vzhledem k tomu, že dosavadní právní úprava stanovila podmínky zásahu do práv a svobod osob pouze pro Sbor národní bezpečnosti, nové se zakotvuje tato povinnost výslovně pro policisty.
K § 11:
Tímto ustanovením se zakotvuje obecná povinnost policistů zakročit nebo učinit příslušná opatření ve vymezených případech. Zároveň je tím zabezpečena kontinuita mezi povinnostmi policisty a účelem tohoto zákona.
Tuto povinnost mají policisté i v době mimo službu, avšak jen v těch případech, pokud je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek a nebrání-li tomu vážné důvody.
K § 12:
Za účelem posílení právní ochrany osob, ale i samotných policistů se přímo v návrhu zákona stanoví případy, kdy policista nesmí provést služební zákrok nebo služební úkon. Stanovené výjimky se váží jednak na osobu policisty a jednak na jiné důležité zájmy, které jsou v daném případě nadřazeny provedení služebního zákroku nebo úkonu. Policista nesmí zakročit ani v případě, kdy služební zákrok nebo úkon vyžaduje odborné znalosti a neodborně provedený služební zákrok nebo úkon by mohl zmařit účel, ke kterému zákrok nebo úkon směřoval, anebo vyvolat jiný nepříznivý následek.
K § 13:
Dosavadní právní úprava stanoví pro policisty povinnost použití "výzvy". Takového vymezení však nestanoví právní přiměřenost obsahu výzvy. Z toho důvodu se nové zavádí pojem "odpovídající výzvy", jehož význam obsahuje požadavek, že z dané výzvy směřující vůči osobě musí být zřejmé, co má osoba vykonat, event. čeho se má držet. Za neposlechnutí výzvy může být osoba postižena sankcí podle § 47 přestupkového zákona.
K § 14:
Z důvodů zabezpečení právních jistot osob a trestněprávní ochrany policistů jako veřejných činitelů (§ 89 tr. řádu) se přímo v zákoně stanoví způsoby prokazování příslušnosti k policejním bezpečnostním sborům. Narozdíl od dosavadní právní úpravy není prokazování příslušnosti k policejnímu bezpečnostnímu sboru vázáno pouze na požádání jiných osob.
K § 15:
Způsoby prokazování příslušnosti k policejnímu bezpečnostnímu sboru svým rozsahem neumožňují podrobnou úpravu stanovit přímo v zákoně.
K § 16:
Předpokladem úspěšné práce při odhalování trestných činů a přestupků a pátrání po osobách a věcech je oprávnění požadovat vysvětlení. Návrh zákona v souladu s poznatky dosavadní aplikace tohoto institutu nově zavádí oprávnění požadovat i potřebné listiny a jiné podklady. Zároveň umožňuje vyzvat osobu, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo; dobu a místo mohou určit policisté podle konkrétní situace.
O možnosti odepřít požadované vysvětlení ve stanovených případech musí být osoba policisty poučena.
Pokud se týká nároků na náhradu ušlé mzdy a na náhradu nutných výdajů, přejímá se tato část z dosavadního ustanovení 19 zákona č. 40/1970 Sb.
K § 17:
Zjištění totožnosti osob je zpravidla rozhodujícím předpokladem úspěšného provedení služebního zákroku, služebního úkonu nebo ostatní služební činnosti. Policisté jsou oprávněni vyzvat osobám aby hodnověrným způsobem prokázala svoji totožnost pouze v těch případech, kdy plní úkoly policejních bezpečnostních sborů stanovené zákonem. Za hodnověrný způsob prokázání totožnosti osoby se nepovažuje jen předložení občanského průkazu, ale i dalších úředních průkazů, např. cestovního pasu, osobního průkazu vojáka z povolání, průkazu poslance zákonodárného sboru, prohlášení hodnověrné osoby. V případě, že totožnost osoby nelze zjistit z důvodu, že osoba nechce nebo nemůže prokázat totožnost, je možno ji předvést.
Dále je potřebné vymezit i faktické kriminalistické prostředky, kterými lze totožnost osoby zjistit. Využití kriminalistických prostředků ke zjištění totožnosti neznámé osoby je třeba vždy chápat v konkrétní časové a místní souvislosti se sledovaným účelem nebo hrozícím nebezpečím tak, aby nedošlo k porušení zásad uvedených v § 1 odst. 4 a § 10 tohoto zákona.
K § 18:
Osobu může policista předvést pouze za splnění zákonem taxativně stanovených podmínek podle § 17 odst. 8 a § 18 odst. 3 tohoto zákona. Tento institut je třeba odlišovat od institutu zajištění, rovněž i od institutu zadržení a zatčení podle trestního řádu. Zákonné podmínky předvedení jsou výslovně časově omezeny provedením nezbytných služebních úkonů a stanovením maximální délky lhůty.
V souladu s mezinárodními závazky České a Slovenské Federativní Republiky na ochranu osobnosti je novým způsobem stanovena délka doby, ve které je možné u předvedené osoby vykonat nezbytné služební úkony. Navrhuje se její podstatné zkrácení ze 48 na 24 hodin. Předvedená osoba však musí být propuštěna ihned, jestliže pominuly důvody předvedení. Z obdobných důvodů byly podstatně zkrácena i délka doby, po jejímž uplynutí jsou policisté povinni vyrozumět blízké příbuzné předvedené osoby. Oproti dosavadní právní úpravě se za účelem zjednodušení navrhuje v případě předvedení vojáka vyrozumět nejbližší posádkovou správu. V zájmu zvýšení ochrany osob mladších 18 let se maximální délka doby, ve které musí být takováto osoba propuštěna, snižuje na 12 hodin. Zároveň se ukládá i povinnost bezodkladně vyrozumět o jejím předvedení stanovené osoby.
K § 19 až 24:
V zájmu zajištění ochrany života a zdraví osoba majetku před osobami, které tyto základní hodnoty přímo ohrožují, je navrženo oprávnění policistů zajistit takovéto osoby na dobu 24 hodin a umístit je do cely policejního zajištění. Zároveň se upravují podmínky pro umisťování takovýchto osob do cel policejního zařízení a pobyt v nich.
Se zřetelem k tomu, že se jedná o zcela nově upravovanou problematiku v zákoně, je potřebné, aby ministerstva vnitra republik po vzájemné dohodě stanovila způsob zřizování cel policejního zajištění, výkon jejich ostrahy, náhrady za stravování osob v nich umístěných a další podrobnosti.
K § 25:
Zkušenosti s provádění služebních zákroků a nutnost chránit život a zdraví policistů, jakož i předváděných osob vyžadují, aby policisté měli oprávnění přesvědčit se zda předváděná osoba nemá u sebe zbraň anebo jinou věc, kterou by mohla ohrozit zdraví nebo život svůj nebo jiné osoby.
Uvedené oprávnění se pro tento účel odlišuje od osobní prohlídky podle trestního řádu. V praxi se provádí zpravidla vizuálně nebo pohmatem, případně použitím technických nebo jiných prostředků. Nově se doplňuje povinnost policistů zbraň nebo věc vrátit, jestliže tomu nebrání zákonné důvody. V ustanovení se stanoví, že zbraní se rozumí zbraň střelná (např. pistole, samopal, puška, kulomet), zbraň bodná (např. nůž, bodák u samopalu) a zbraň hromadné účinnosti (např. granát, trhavina).
K § 26:
Nutnost účinného boje s trestnou činností si vyžaduje zakotvit oprávnění k prohlídce dopravních prostředků. Bez tohoto oprávnění by zpravidla nebylo možné úspěšné pátrání po osobách a věcech. Za dopravní prostředky ve smyslu tohoto ustanovení se považují veškeré prostředky, kterými je možno osoby nebo věci přepravovat.
Výslovně se stanoví, že toto oprávnění se vztahuje i na obytné automobily a obytné přívěsy. Tento specifický druh vozidel se v současné době značně rozšířil a svým charakterem se odlišuje od běžných dopravních prostředků. Vymezená odlišnost však nevylučuje u těchto vozidel možnost jejich zneužití k úkrytu nebo převozu hledaných osob a odcizených věcí.
K § 27:
Stanovení tohoto oprávnění vychází z úkolů Federálního policejního sboru. Ochrana leteckého provozu a důsledky vyplývající z jeho ohrožení, včetně mezinárodních závazků přijatých Českou a Slovenskou Federativní Republikou v této oblasti, vyžadují zakotvení takto široce pojatého oprávnění pro policisty.
K § 28:
Ochrana ústavních činitelů a osob, kterým je podle zvláštních předpisů a mezinárodních dohod takováto ochrana poskytována, vyžaduje, aby policisté při zajišťování tohoto úkolu měli potřebné oprávnění. Oprávnění k prohlídce se pro tento účel odlišují od osobní prohlídky podle trestního řádu.
K § 29:
Plnění úkolů stanovených v návrhu zákona vyžaduje právní zakotvení oprávnění umožňujícího policistům omezit pohyb osobám v určitém prostoru a čase. Vyžaduje to zabezpečení nezbytných podmínek pro účinnou a nerušenou práci policejních bezpečnostních sborů zejména na místě činu nebo události, při provádění služebních zákroků, služebních úkonů nebo další služební činnosti anebo jestliže si to vyžaduje ochrana života, zdraví a majetku.
V konkrétních případech se bude jednat o uzávěry míst, kde došlo ke spáchání trestného činu, dopravních nehod, živelních pohrom, katastrof apod.
K § 30:
Oprávnění otevřít byt má výrazně preventivní charakter. Jeho účelem je zamezit možným škodlivým následkům na životě, zdraví nebo majetku v případech blížících se podmínkám krajní nouze, např. hrozí-li výbuch plynu, únik vody, požár. Škoda vzniklá otevřením bytu by neměla být stejná nebo závažnější, než možná hrozící škoda.
Potřeby bezpečnostní praxe si vyžádaly znovu uzákonit toto oprávnění i v případě, jestliže je důvodné podezření, že se v bytě nachází mrtvola. Zpravidla půjde o případy osaměle žijících osob, jestliže okolnosti nasvědčují jejich úmrtí (upozornění občanů, zápach z bytu apod.).
Činnost policistů po otevření bytu není možno zužovat jen na provedení služebních úkonů, jako tomu bylo v dosavadní právní úpravě. V těchto případech je možno důvodně očekávat i potřebu provést služební zákrok, případně opatření k odstranění bezprostředně hrozícího nebezpečí. V tomto smyslu je ustanovení doplněno.
Oprávnění otevřít byt je závažným zásahem do ústavou zaručené nedotknutelnosti obydlí, proto se navrhuje přibrat nezúčastněnou osobu. Výjimkou jsou případy, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. Nad rámec dosavadní úpravy se policistům ukládá v zájmu ochrany majetku zabezpečit uzavření bytu, jestliže to nemůže učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba. Konstrukce tohoto ustanovení vylučuje možnost zneužití oprávnění a nelze je spojovat s oprávněním provést domovní prohlídku ve smyslu ustanovení § 62 trestního řádu. Nově se rozšiřuje toto oprávnění i na nebytové prostory, kde možnost ohrožení života, zdraví a zejména majetku je stejná.
K § 31:
Objasňování přestupků je činnost policistů, která předchází jejich projednávání příslušným orgánem státní správy. Na tuto činnost se nevztahují ustanovení správního řádu. Nezbytnost stanovení oprávnění policistů při objasňování přestupků vyplývá z nové koncepce právní úpravy postihu některých trestných činů a přečinů, resp. jejich převedení do oblasti přestupků. Vzhledem k tomu, že o trestných činech a přečinech převedených do přestupkového zákona se konalo přípravné řízení prováděné příslušníky Sboru národní bezpečnosti podle příslušných předpisů umožňujících provádět i potřebné procesní úkony nezbytné ke zjištění skutkového stavu věcí, je žádoucí s ohledem na složitost těchto přestupků a v zájmu zabezpečení právních jistot občanů stanovit pro policisty potřebná oprávnění i k objasnění takovýchto přestupků.
Při objasňování přestupků mohou policisté využívat i ostatních oprávnění stanovených tímto zákonem.
K § 32:
Opětovně se zakotvuje oprávnění k odnětí věci po marné výzvě k jejímu vydání, jestliže lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí nebo může být zabrána.
K § 33:
Za účelem získání nebo zajištění důkazů v předprocesním stadiu trestního řízení je nevyhnutelné zakotvit oprávnění směřující k rychlému a jednoduchému zabezpečení úkonů na místě činu. Půjde též o úkony směřující k vyloučení nezúčastněných osob z okruhu podezřelých a tím i k urychlení procesu odhalování a zjišťování pachatelů. Zhotovováním obrazových záznamů se rozumí zejména fotografování, filmování a pořizování videozáznamů.
Trestní řád totiž ve svých ustanoveních neopravňuje vyšetřovatele a vyhledávací orgány k provedení takových úkonů, které směřují k vyloučení nezúčastněných osob z okruhu podezřelých a k urychlení procesu odhalení a zjištění pachatele.
Požadavky praxe si vyžadují, aby v případě, jestliže není možné, aby na místě zjišťoval zvláštní tělesné znamení lékař, mohla tyto služební úkony vykonat osoba stejného pohlaví.
K § 34:
Při zjišťování pachatelů závažné trestné činnosti se v návrhu zákona zakotvuje oprávnění policistů zařazených ve službě kriminální policie používat zákonem stanovených operativních prostředků (k zjišťování pohybu a styků důvodně podezřelých osob, míst úkrytů, přechovávání nebo odprodeje odcizených věcí apod.). V případě objasňování závažných trestných činů mohou policejní bezpečnostní sbory též vyžadovat od Federální služby pro ochranu ústavy použití zpravodajské techniky.
Používání operativních prostředků je specifická činnost podléhající přísnému utajení, stejně jako informace těmito prostředky získané. Oprávnění k používání operativních prostředků je vázáno výlučně na služby kriminální policie. Náležitosti požadavků a podmínky používání zpravodajské techniky upravuje zákon č. /1990 Sb., o Federální službě pro ochranu ústavy a o používání zpravodajských prostředků.
K § 35:
Policejní bezpečnostní sbory jako státní orgány musí disponovat specifickými donucovacími prostředky. Oproti dosavadní právní úpravě se pojem "mírnější prostředky", který byl veřejností často kritizován, nahradil obsahově výstižnějším pojmem "donucovací prostředky". Návrh zákona rozlišuje mezi donucovacími prostředky a použitím zbraně. Použití donucovacích prostředků je v mnoha případech jediným účinným prostředkem k dosažení právem požadovaného stavu.
V zájmu účinné ochrany osob návrh stanoví taxativní výčet jednotlivých druhů donucovacích prostředků a vylučuje, aby další donucovací prostředky mohly být zavedeny jinou formou než zákonem. Nově se zavádí mezi donucovací prostředky údery a kopy sebeobrany, zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, výbuška zásahová, technické prostředky k zabránění pohybu vozidla a vytlačování koňmi.
Údery a kopy sebeobrany používají policisté běžně ve všech vyspělých státech jako účinný prostředek k zastavení útoku osoby a k vytvoření podmínek pro případné použití jiných donucovacích prostředků. Zakotvení těchto donucovacích prostředků vyplývá zejména ze zvyšující se fyzické zdatnosti a připravenosti osob používat prvky obranného a útočného boje jednotlivce (karate, jiu-jitsu, kung-fu apod.). Z tohoto hlediska je nezbytné stanovit, aby policista disponující jednotlivými prvky sebeobrany mohl přiměřeným způsobem reagovat na takovýto útok osoby.
Zastavovací pás je technický prostředek sloužící k poškození pneumatik motorového vozidla s cílem znemožnit jeho pokračování v jízdě. Jinými prostředky k násilnému zastavení vozidla se rozumí jakákoliv účinná překážka splňující předpokládaný účel. Rovněž zastavovací pás je běžně používán ve vyspělých státech, zejména při silničních uzávěrách.
Výbuška zásahová slouží ke krátkodobému zneschopnění nebezpečného pachatele účinkem zvukového a světelného efektu.
Technické prostředky k zabránění pohybu vozidla se rovněž běžně používají ve vyspělých státech při řešení dopravních situací.
Vytlačování koňmi je specifický donucovací prostředek, s jehož používáním se počítá do budoucna.
Oproti dosavadní právní úpravě se z donucovacích prostředků vypouští oprávnění k vytlačování osob vozidly při zákrocích pod jednotným velením jako nehumánní prostředek.
Dále se zpřesňuje postup policistů před použitím donucovacích prostředků. Použití konkrétního donucovacího prostředku se ponechává na rozhodnutí zakročujícího policisty podle povahy prováděného služebního zákroku a konkrétních okolností případu, samozřejmě při splnění zásady zákonnosti a přiměřenosti.
K § 36 až 45:
Použití donucovacích prostředků při služebních zákrocích je vážným zásahem do tělesné integrity osob a může být spojeno s ohrožením jejich zdraví.
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, kdy podmínky použití mírnějších prostředků upravoval až prováděcí předpis, a to demonstrativním výčtem, jsou tyto podmínky nyní stanoveny taxativně přímo zákonem. Takto stanovenou právní úpravou se dosáhne nejen posílení právních jistot osob, ale vytvoří se i předpoklady pro účinnou veřejnou kontrolu dodržování donucovacích prostředků policisty.
K § 46 a 47:
Oproti dosavadní právní úpravě se přímo v návrhu zákona upravuje postup a povinnosti policistů po použití donucovacích prostředků. Zejména se jedná o poskytnutí první pomoci zraněné osobě, zadokumentování použití donucovacích prostředků a přezkoumání správnosti postupu jejich použití.
K § 48:
Použití zbraně je nejzávažnějším zásahem do práv a svobod osoby, neboť ji přímo ohrožuje na životě a zdraví. Z těchto důvodů jsou podmínky použití zbraně taxativně vymezeny.
Ve své podstatě se přebírá dosavadní právní úprava s tím, že dochází pouze k vypuštění podmínek použití zbraně proti osobě anebo dopravnímu prostředku v bezprostředním prostoru státních hranic. Uvedené oprávnění bude zakotveno v zákoně o Pohraniční policii s přihlédnutím k příslušným mezinárodním dohodám. Rovněž se vypouští oprávnění použít zbraň k zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osob, neboť v tomto případě se jedná o krajní nouzi, která je upravena v jiném právním předpise.
K § 49 a 50:
Obdobně jako u použití donucovacích prostředků se přímo v návrhu zákona upravuje postup policisty po každém použití zbraně.
K § 51:
V zájmu zabezpečení zvýšené ochrany uvedených osob se stanoví, které druhy donucovacích prostředků nesmí policisté proti těmto osobám použít. Jejich případné použití je vázáno na stanovené podmínky.
K § 52:
Tak, jako v jiných evropských vyspělých státech, je žádoucí právně zakotvit a upravit činnost útvarů a jednotek policie zakročujících pod jednotným velením v případech, kdy to okolnosti zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti uvnitř státu nezbytně vyžadují. Půjde např. o zákroky útvaru rychlého nasazení nebo o zákroky pořádkových jednotek.
I v těchto případech je velitel pořádkové jednotky vázán stanovenými podmínkami pro použití donucovacích prostředků a zbraní. Případné rozhodnutí nadřízeného velitele zakročující jednotky o použití donucovacích prostředků nebo zbraní, je výslovně vázáno na jeho bezprostřední účast na místě služebního zákroku. Nově se stanoví povinnost, aby rozhodnutí o použití donucovacích prostředků nebo zbraně byly zadokumentována.
Toto úpravou se zvýrazňuje ochrana osob, jejich práv a svobod, jakož i ochrana zakročujících policistů.
K § 53:
Vztahy policejních sborů republik a orgánů obcí tvoří jeden ze základních předpokladů zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na daném teritoriu. Toto ustanovení vyjadřuje i subsidiaritu činnosti policejních sborů republik v dané oblasti. Při tom je respektována působnost a pravomoc orgánů obcí v oblasti zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Uvedené ustanovení respektuje i právní úpravu obsaženou v zákoně o obcích (obecní zřízení) umožňující zřízení místních (městských) policií v obcích.
K § 54:
Vzhledem k tomu, že plnění některých úkolů policejních bezpečnostních sborů vyžaduje pro jejich zajištění různé podklady a informace, je potřebné orgánům, organizacím a osobám stanovit povinnost tyto podklady a informace poskytovat, pokud jim v tom nebrání důvody jinými obecně závaznými právními předpisy.
Zároveň je vyjádřena skutečnost, že určitý okruh informací a podkladů mohou policejní bezpečnostní sbory při plnění svých úkolů získat pouze od těchto orgánů, organizací a osb. Na druhé straně budou policejní bezpečnostní sbory tyto orgány, organizace a osoby upozorňovat na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k protiprávnímu jednání.
K § 55:
Navrhované ustanovení vychází z dosavadní právní úpravy, která se v praxi plně osvědčila. Rovněž tak vychází ze skutečnosti, že orgány, odpovídající v daném případě za veřejný pořádek v konkrétním čase a místě, nemají vždy dostatek sil a prostředků (zejména úroveň personálního a materiálního zabezpečení), aby zabezpečily žádoucí stav veřejného pořádku. Policejní sbory republik se v takovém případě omezí pouze na ochranu života, zdraví osob a majetkových hodnot. Povinnost účastnit se odvrácení nebezpečí není závislá na schopnosti či neschopnosti orgánu veřejný pořádek zajistit.
K § 56:
V mnoha případech je poskytování asistence jediným způsobem zdárného výkonu rozhodnutí. Účelem ustanovení je poskytnout ochranu osobám, které uskutečňují výkon rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že v minulosti docházelo k častému odčerpávání sil Sboru národní bezpečnosti při poskytování asistencí aniž byly splněny podmínky ohrožení života nebo zdraví osob provádějících výkon rozhodnutí, stanoví se nově podmínka písemné žádosti, která by měla zdůvodnit nutnost asistence.
Při plnění tohoto úkolu jsou policisté oprávněni použít prostředky uvedené v návrhu zákona. Do samostatného výkonu rozhodnutí však nesmějí zasahovat.
K § 57:
Toto ustanovení vyjadřuje tezi, že bezpečnostní správa musí být zejména "službou" osobám, organizacím. Z toho vyplývá stanovení práva každého obracet se na policejní bezpečnostní sbory se žádostmi o pomoc. Policistům se pak stanoví povinnost těmto žádostem vyhovět v mezích své působnosti.
K § 58:
Institut poskytnutí pomoci policistům se přebírá z dosavadní právní úpravy v plném rozsahu. Občanu se ponechává na uvážení, zda vzhledem ke svým psychickým a fyzickým dispozicím, ale i k jiným okolnostem je schopen tuto pomoc poskytnout.
K § 59 až 62:
Pokud to vyžaduje ochrana ústavního zřízení nebo účinná ochrana veřejného pořádku, umožňuje návrh zákona vládě České a Slovenské Federativní Republiky povolat k plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů vojáky v činné službě nebo vyčlenit vojáky vojsk ministerstva vnitra a příslušníky Pohraniční stráže k plnění úkolů policejních sborů republik. Zároveň se upravuje způsob prokazování jejich příslušnosti k plnění úkolů policejních bezpečnostních sborů. Příslušné ministerstvo vnitra může stanovit podrobnosti prokazování příslušnosti.
K § 63:
V ustanovení se stanoví možnost dobrovolně se hlásícím občanům podílet se na plnění úkolů policejních sborů republik při zajišťování ochrany veřejného pořádku. Současně se stanoví rozsah jejich oprávnění a za jakých podmínek mohou tato oprávnění použít.
Ve variantě II. se s ohledem na profesionalizaci policejních bezpečnostních sborů nedoporučuje tuto úpravu zakotvit v zákoně.
K § 64:
Ustanovení o náhradě škody se přebírají z dosavadní právní úpravy. Nově se stanoví odpovědnost státu za škody způsobené policejními bezpečnostními sbory nebo policisty při plnění zákonem stanovených úkolů.
K § 65:
Ustanovení se přebírá z dosavadní právní úpravy s tím, že početní stavy policejních bezpečnostních sborů stanoví příslušná vláda.
K § 66:
Uvedené ustanovení umožňuje příslušným ministrům vnitra povolat k plnění úkolů příslušného ministerstva policisty. Tato potřeba vyplývá z nutnosti zabezpečit činnost příslušných ministerstev ve vztahu k útvarům policejních bezpečnostních sborů kvalifikovaným aparátem.
K § 67:
Informace získané od osob a organizací policejními bezpečnostními sbory nebo policisty při plnění jejich úkolů by mohly v případech jejich sdělení nepovolaným osobám či zveřejněním ohrozit oprávněné zájmy těchto osob nebo organizací. Přitom ne všechny takovéto skutečnosti jsou předmětem ochrany státního, hospodářského nebo služebního tajemství.
Na druhé straně je však nutné zavázat osoby mlčenlivosti o skutečnostech souvisejících s činností policejních bezpečnostních sborů nebo policistů. Této povinnosti mlčenlivosti mohou zprostit pouze příslušní ředitelé (hlavní velitelé) policejních bezpečnostních sborů.
K § 68:
Ustanovení respektuje skutečnost, že policisté působící v ozbrojeném bezpečnostním sboru podléhají nedílné velitelské pravomoci a porušením svých povinností zpravidla naplní skutkové podstaty trestných činů vojenských. Z této charakteristiky vyplývá i potřeba podřadit policisty v těchto případech pod pravomoc vojenských soudů. V ostatních případech při jednání policistů, které naplňuje znaky skutkové podstaty ostatních trestných činů, podléhají pravomoci civilních soudů.
K § 69 a 70:
Návrh uvedených ustanovení řeší postup při přechodu na nový právní vztah po nabytí účinnosti zákona.
K § 71:
S ohledem na novou organizaci činnosti policejních bezpečnostních sborů se navrhuje zrušit zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další předpisy.
K § 72:
Účinnost zákona se navrhuje stanovit tak, aby bylo možné plynule přejít na nový právní stav.
Návrh
Vyhláška
ministerstva vnitra
ze dne …………,
kterou se upravuje, ve kterých případech policista nesmí provést služební zákrok nebo služební úkon, pokud mu v tom brání důležitý zájem služby
………………… ministerstvo vnitra ……………… stanoví podle § 15 písm. a/ zákona č. .../1990 Sb., o policejních bezpečnostních sborech:
§ 1
/1/ Policista ve služebním stejnokroji nebo civilním oděvu při výkonu služby nesmí provést služební zákrok nebo služební úkon, jestliže provádí nebo zajišťuje:
a/ operativní činnost, včetně používání operativních prostředků;
b/ pátrací činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestné činnosti;
c/ služební zákrok pod jednotným velením;
d/ bezpečnost chráněných osob;
e/ leteckou činnost;
f/ šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí;
g/ pyrotechnickou činnost;
h/ služební zákrok nebo služební úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky, než neprovedení nového zákroku nebo opatření nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.
/2/ Při plnění úkolů podle odst. 1 je však policista povinen provést služební zákrok, služební úkon nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže:
a/ je ohrožen život nebo hrozí značná škoda na majetku;
b/ je ohrožen vyšší zájem než ten, který plní.
Návrh
Vyhláška
ministerstva vnitra
ze dne …………
o prokazování příslušnosti k policejním bezpečnostním sborům
……………… ministerstvo vnitra ……………… stanoví podle § 15 písm. b/ zákona č. .../1990 Sb., o policejních bezpečnostních sborech:
§ 1
Prokazování příslušnosti k policejním bezpečnostním sborům [§ 14 zákona č. …/1990 Sb., o policejních bezpečnostních sborech.] (dále jen "policie") se řídí charakterem konkrétních služebních zákroků, služebních úkonů nebo ostatní služební činnosti (dále jen "služební úkon") a tím, zda policista vykonává svou pravomoc ve služebním stejnokroji nebo v občanském oděvu.
§ 2
/1/ Policista, který vykonává svou pravomoc ve služebním stejnokroji, prokazuje příslušnost k policii služebním stejnokrojem s identifikačním číslem a podle okolností i ústním prohlášením "POLICIE"; kromě toho služebním průkazem
a/ při vstupu do organizací, úřadů, ústavů apod., kde je vstup kontrolován členem závodní stráže nebo jinou oprávněnou osobou;
b/ je-li o to při služebním úkonu požádán.
/2/ Policista uvedený v odstavci 1 se prokazuje pouze stejnokrojem s identifikačním číslem a podle okolností i ústním prohlášením
a/ zakročuje-li pod jednotným velením;
b/ při ostraze objektů a jiné obdobné službě;
c/ při služebním úkonu proti osobám podnapilým, přistiženým při páchání trestného činu nebo přestupku, ozbrojeným zbraní nebo jiným předmětem způsobilým vážně ohrozit život nebo zdraví osob, uprchlým z výkonu trestu odnětí svobody nebo z vazby, předvedeným;
d/ osobám, které se dostavily na policii za účelem oznámení protiprávního jednání nebo získání informace či dotazu.