Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Zásada č. 41

Úprava § 107

Rozpočtový výnos pokut plyne ve prospěch rozpočtů národních výborů, státního rozpočtu federace nebo státních rozpočtů republik, a to v závislosti na orgánu, který pokutu uložil.

Bude doplněn zvláštní odstavec, který stanoví, že

- při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a možným následkům porušení povinnosti a případnému opakovanému porušení povinnosti,

- uložením pokuty zůstává nedotčena trestní odpovědnost osob i odpovědnost osob za náhradu škody.

Pokutu nelze uložit, pokud bylo porušení téže povinnosti postiženo pokutou podle jiných právních předpisů.

Odůvodnění:

Vedle náročnosti, s kterou je nepochybně spojeno vedení řízení při postihování nekázně ve výstavbě, nejsou mnohé přestupky a delikty projednány proto, že národní výbory se nepodílí na výnosech pokut. Nová úprava proto stanoví, že výnosy pokut plynou i do rozpočtu národních výborů.

Nově se určují hlediska, ke kterým přihlíží orgán, když ukládá pokutu. Jejím uložením zůstává nedotčena trestní odpovědnost pracovníka i odpovědnost organizace za náhradu škody. Pokud porušení téže povinnosti bylo postiženo pokutou podle jiných právních předpisů, nelze pokutu podle stavebního zákona uložit.

Zásada č. 42

Úprava § 117

Stavební úřady s úplnou pravomocí (dále jen "obvodní stavební úřady") budou povolovat veškeré stavby s výjimkou staveb, které ve svém územním obvodu budou povolovat stavební úřady s částečnou pravomocí (dále jen "místní stavební úřady").

Místní stavební úřady budou povolovat stavby občanů a jednoduché a drobné stavby organizací.

Obvodními stavebními úřady jsou městské národní výbory první, druhé kategorie a vybrané městské národní výbory třetí kategorie; působí v územních obvodech, které určí krajský národní výbor po dohodě s ministerstvem výstavby a stavebnictví republiky.

Návrh na určení územních obvodů obvodních stavebních úřadů krajský národní výbor dohodne s příslušnými okresními a městskými (místními) národními výbory.

Místními stavebními úřady jsou ostatní městské národní výbory, místní národní výbory ve střediskových obcích a další místní národní výbory, které za předpokladu, že mají odpovídající odborný aparát, určí okresní národní výbor po dohodě s krajskými národními výbory.

Odvolacím orgánem proti rozhodnutí obvodních a místních stavebních úřadů je okresní národní výbor.

V odstavci 4 se doplní výčet národních výborů měst, kde působí obvodní národní výbory jako stavební úřady, o Národní výbor města Ústí nad Labem.

V odstavci 5 se doplní, že seznamy městských nebo místních národních výborů, které byly určeny stavebními úřady vyhlašují ministerstva výstavby a stavebnictví republik ve Sbírce zákonů.

Dosavadní znění odstavce 2, 3 bude zachováno.

Odůvodnění:

Smyslem navrhovaného uspořádání stavebních úřadů je uvolnit okresní národní výbory z výkonu státní správy v 1. stupni a soustředit je na výkon funkce odvolacích orgánů, na realizaci metodické pomoci a na kontrolu činnosti stavebních úřadů. Působnost stavebních úřadů je diferencována v závislosti na technické náročnosti a rozsahu povolovaných staveb. Je možné předvídat i podstatně expeditivnější a zjednodušené řízení u stavebních úřadů s částečnou pravomocí (místní stavební úřady); stavby občanů a jednoduché stavby organizací v souladu s dalšími ustanoveními stavebního zákona, resp. prováděcími předpisy, lze totiž povolovat v jediném řízení, tj. sloučeném územním a stavebním řízení, bez spoluúčasti dotčených orgánů státní správy. Kategorizaci jednoduchých staveb lze v souladu s vývojem podmínek rozšiřovat prováděcími předpisy.

Územní obvody budou vymezeny tak, že územní obvod stavebního úřadu s úplnou pravomocí (obvodní stavební úřad) zahrne též územní obvody stavebních úřadů s částečnou pravomocí (místní stavební úřady). Stavební úřady s úplnou pravomocí bude vyhlašovat a jejich územní obvody určovat příslušný krajský národní výbor, a to po dohodě s příslušnými okresními a městskými národními výbory. Stavební úřady s částečnou pravomocí může za určitých podmínek - (odpovídající odborný aparát) vyhlašovat a jejich územní obvody určovat okresní národní výbor, a to po dohodě s příslušnými místními, popř. městskými národními výbory.

V souvislosti s novou organizací stavebních úřadů národních výborů bude nutné změnit nebo zrušit některá navazující ustanovení části páté tohoto zákona.

Zásada č. 43

Úprava § 118

Dosavadní ustanovení § 118, které připouští, že městský nebo místní národní výbor může vykonávat pravomoc stavebního úřadu v územním obvodu jiného městského nebo místního národního výboru, se vypustí.

Odůvodnění:

Vypuštění ustanovení § 13.8 stavebního zákona je navrhováno v souvislosti s úpravou § 117 (zásada č. 42) novým vymezením organizační struktury a působnosti stavebních úřadů národních výborů.

Zásada č. 44

Úprava § 122

Z dosavadního ustanovení § 122 odst. 1 se vypustí znění písm. d) o opatřeních předcházejících rozhodnutí na úseku územního plánování a stavebního řádu.

Odůvodnění:

Vypuštění ustanovení § 122 odst. 7, písm. d) stavebního zákona je navrhováno v souvislosti s úpravou § 117 (zásada č. 42) - novým vymezením organizační struktury a působnosti stavebních úřadů národních výborů.

Zásada č. 45

Úprava § 123

Okresní národní výbor si může vyhradit v případě technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb pravomoc stavebního úřadu.

U staveb, které s ohledem na své provozně technické určení přesáhnou svými účinky na životní prostředí rámec působnosti stavebního úřadu, provede řízení správní orgán toho stupně, na němž tyto účinky lze posoudit komplexně. Nedojde-li mezi příslušnými správními orgány k dohodě, rozhodne o příslušnosti krajský národní výbor (Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy). Jde-li o území více krajů nebo o území České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, postupuje se podle § 119 odst. 2 a 3 zákona.

V případě, kdy investorem je národní výbor, který by prováděl řízení jako stavební úřad, přejde příslušnost na správní orgán vyššího stupně.

Odůvodnění:

Vyhrazení působnosti se doplňuje o případy staveb, kde investorem je národní výbor s pravomocí stavebního úřadu. Nově se stanoví, že řízení o stavbách, které s ohledem na své provozně technické určení přesáhnou svými účinky na životní prostředí rámec působnosti stavebního úřadu, provede správní orgán toho stupně, na němž tyto účinky lze posoudit komplexně.

Zásada č. 46

Úprava § 124

Dosavadní ustanovení § 124 o přenesení působnosti stavebních úřadů na městský nebo místní národní výbor se vypustí.

Odůvodnění:

Vypuštění ustanovení § 124 stavebního zákona je navrhováno v souvislosti s úpravou § 117 (zásada č. 42) - novým vymezením organizační struktury a působnosti stavebních úřadů národních výborů.

Zásada č. 47

Úprava § 126 odst. 1 a 2

Dotýká-li se řízení podle stavebního zákona zájmů chráněných předpisy o péči o zdraví lidu, vytváření a ochrany zdravých životních podmínek, o veterinární péči, o vodách, o ochraně přírodních léčivých zdrojů a přírodních léčebných lázní, o ochraně zemědělského půdního fondu, o lesích a lesním hospodářství, o opatřeních na ochranu ovzduší, o ochraně a využití nerostného bohatství a výsledků geologických prací, o státní ochraně přírody, o státní památkové péči, o požární ochraně a státním odborném dozoru nad bezpečností práce nebo jinými předpisy na ochranu životního prostředí, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán jen v dohodě, popřípadě se souhlasem dotčeného orgánu státní správy, který může vázat souhlas na splnění podmínek odpovídajících uvedeným předpisům.

V průběhu zpracování přípravné a projektové dokumentace staveb orgány státní správy a organizace pověřené výkonem státní správy se na žádost stavebníka vyjadřují, jak rozpracovaná dokumentace zabezpečuje ochranu jimi sledovaných zájmů a sdělují mu na jeho žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti, a které stavebník potřebuje k efektivní přípravě a projektování stavby. Orgány a organizace jsou povinny sdělit své údaje do 15 dní, přičemž nesmí podmiňovat svoje údaje vydáním stanoviska jiného orgánu nebo organizace a v údajích uvádět všeobecné odkazy na obecně závazné právní předpisy nebo ČSN. Za zapracování údajů příslušných orgánů a organizací zodpovídá zpracovatel přípravné a projektové dokumentace (projektant).

Orgány státní správy, popř. organizace pověřené výkonem státní správy, které háj í shora uvedené zájmy podle zvláštních předpisů musí uplatnit závazné stanovisko k přípravné a projektové dokumentaci v rámci územního a stavebního řízení. Stavební úřad zahrne podmínky uvedené v jejich stanoviscích do územního rozhodnutí nebo stavebního povolení.

Krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy mohou stanovit, že u staveb občanské a bytové výstavby a staveb s využitím typových podkladů sám stavební úřad přezkoumá při územním a stavebním řízení dokumentaci stavby i z hlediska zájmů jinak hájených dotčenými orgány státní správy a určit, která hlediska, popř. podmínky se mají v jednotlivých řízeních uplatňovat.

Pro řešení rozporů mezi jednotlivými stanovisky dotčených orgánů státní správy, popř. pověřených organizací, platí ustanovení § 136 stavebního zákona.

Nedotčena zůstávají ustanovení zvláštních předpisů, platných k počátku účinnosti novely zákona, která upravují pravomoc orgánů státní správy a pověřených organizací projednávat dokumentaci staveb a podílet se při územním a stavebním řízení, s výjimkou ustanovení upravujících způsob vyžadování stanovisek, jejich formy a lhůty pro jejich vydávání. Nedotčena zůstává i pravomoc k vydávání správních rozhodnutí a opatření, která podle zvláštních předpisů předchází vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, např. rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, oblastního plánování, vodohospodářského, souhlas Československé komise pro atomovou energii apod.

Odůvodnění:

Projednávání dokumentace stavby v průběhu jejího zpracování je předepsáno ve vyhlášce č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb. Vyhláška správně sleduje, aby orgány a organizace svá stanoviska v průběhu zpracování dokumentace podávaly jako konzultace, údaje a informace, ale musí respektovat úpravu zvláštních předpisů, která umožňuje vydávat i v této etapě (přípravě stavby) samostatná rozhodnutí a lhůty pro ně. Nedostatek těchto samostatných rozhodnutí tkví v tom, že nejsou podrobena koordinaci a konfrontaci s jinými aspekty přípravné a projektové dokumentace stavby. Dochází ke střetávání nebo dublování kompetencí různých orgánů státní správy a vzniku sporů, které nelze prakticky odstranit.

V projednávání dokumentace není dostatečně rozlišena fáze koncepčních prací na dokumentaci, v níž jde o tvůrčí přístup s možností variant, který musí mít na zřeteli i dotčené orgány státní správy a fáze, kdy je určitý stupeň dokumentace ukončen a kdy je možné o něm, jako o celku, komplexně rozhodnout u stavebního úřadu.

Tento stav vede přirozeně i k nárůstu odborných pracovních sil, které dokumentaci stavby zkoumají u dotčených orgánů státní správy z dílčích hledisek na úkor slábnoucí autority stavebních úřadů, které mají komplexní odpovědnost za vydané rozhodnutí o umístěni stavby a stavební povolení.

V právním řádu i v praxi investiční výstavby jsou snahy zřetelně konstituovat další orgány, které mají vydávat závazná stanoviska k dokumentací staveb nebo jejich pravomoci prohlubovat.

Působnost některých orgánů státní správy, které izolovaně přezkoumávají dokumentaci staveb nebo vykonávají dohled nad nedokončenými stavbami, popř. jejich realizací, vede také ke vzniku značného počtu předpisů, které upravují požadavky těchto orgánů na výstavbu. Některé orgány tak postupně přebírají úkoly, které systémově a tradičně v řízení výstavby patří do rozhodovací kompetence stavebních úřadů.

Pokud na úrovni federace v souladu s kompetenčním zákonem Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj vydávala obecně závazné právní předpisy v oblasti řízení investorské, projektové a inženýrské činnosti, byl legislativní prostor pro úpravu těchto vztahů zúžen již existujícími úpravami zvláštních předpisů, které musí být respektovány. Tyto zvláštní předpisy umožňují příslušným orgánům např. stanovit procesně jiný postup projednávání než nynější vyhláška o dokumentaci staveb a vyžadovat jiné podklady při přípravě staveb k přezkoumání; tím se vytvářejí velmi komplikované vztahy.

Je proto napříště nutné odlišit důsledně fázi, kdy jde o posuzování rozpracované přípravné a projektové dokumentace a fázi, kdy jde o komplexní rozhodnutí o dokončené přípravné dokumentaci (projektový úkol) a o dokončené projektové dokumentaci (projekt); tímto opatřením se nepřímo novelizuje postup při projednávání přípravné a projektové dokumentace různými orgány (organizacemi) státní správy upravený zvláštními předpisy.

Navíc se umožňuje v souladu s podmínkami rozvoje spolupráce stavebních úřadů s dotčenými orgány státní správy, aby diferencovaně podle podmínek výstavby v jednotlivých krajích se u vybraných, zpravidla opakovaných druhů staveb umožnilo vést povolovací řízení u stavebních úřadů bez účasti některých dotčených orgánů státní správy. Tímto opatřením se významně rozšíří iniciativní činnost a pravomoc národních výborů zjednodušovat postupy řízení u stavebních úřadů diferencovaně, jak to vyplyne z místních podmínek.

Zásada č. 48

Úprava § 126 odst. 3

K územnímu, stavebnímu a kolaudačnímu řízení a k řízení o odstranění stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení, stavebník předloží souhlas Československé komise pro atomovou energii. Souhlas je pro stavební úřad závazným podkladem k rozhodnutí a může být vázán na splnění podmínek.

Odůvodnění:

Navrhované znění je v souladu se zákonem č. 28/984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, které nepřímo § 126 odst. 3 stavebního zákona novelizovalo.

Zásada č. 49

Doplnění nových ustanovení za § 126.

Stavební úřad musí v jednotlivých řízeních podle stavebního zákona, zejména při územním a stavebním řízení, dbát zájmů urbanismu a vysoké úrovně architektury.

U staveb nebo jejich souborů si stavební úřad podle povahy a složitosti věci před uložením podmínek ve svém rozhodnutí opatří stanovisko útvaru hlavního architekta vyjadřující nároky na uspořádání z hlediska urbanismu a architektury.

Útvary hlavních architektů si mohou zřídit pro své územní obvody národní výbory jako odbornou organizaci pro otázky územního plánování, urbanismu a architektury.

K řešení významných urbanistických a architektonických otázek vypisují příslušné národní výbory, popřípadě ministerstvo výstavby a stavebnictví republiky urbanistické, architektonické a projektové soutěže.

Zásady vypisování, hodnocení soutěžních návrhů, udělení odměn soutěžícím a seznámení veřejnosti s návrhy a výsledky soutěže stanoví obecně závazný právní předpis.

Pokud výsledky urbanistické, architektonické nebo projektové soutěže slouží převážně investiční výstavbě nebo jiné činnosti organizace, může příslušný národní výbor požadovat od této organizace částečnou nebo úplnou úhradu nákladů soutěže.

Odůvodnění:

Navržená úprava reaguje na závěry sjezdů Svazu českých a Svazu slovenských architektů a kritiku upozorňující na nedostatek legislativní úpravy zabezpečující v přiměřené míře zájmy urbanismu a architektury.

Národní výbory mohou i v současné době podle své iniciativy zřizovat a zřizují útvary hlavních architektů, jako organizace jimi řízené. Tato okolnost však není v obecně závazných právních předpisech, zejména na úseku investiční výstavby, uspokojivě, vyjádřena. Nutnost cílevědoměji řídit a postupně dobudovat základnu útvarů hlavních architektů národních výborů a legalizovat existující stav se odráží proto i v návrhu zásad novely stavebního zákona.

Do stavebního zákona se navrhuje včlenit povinnost organizovat urbanistické a projektové soutěže na významná a složitá řešení jako opatření, které je v souladu s prohloubením úrovně projektových návrhů a s rozvojem aktivity veřejnosti.

Zásada č. 50

Úprava § 128

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj vytváří pro řízení územního rozvoje informační systém o území a ve spolupráci s ministerstvy výstavby a stavebnictví republik soustavně pečuje o jeho uplatňování v řízení investiční činnosti, životního prostředí a při jiných opatřeních v území a jeho propojení s ostatními celostátními informačními soustavami.

Odůvodnění:

Nová úprava stanoví, že vedle již existující soustavy vybraných informací pro výstavbu, která je zaměřena na informace potřebné pro rozhodování v investiční výstavbě, bude vytvářen informační systém o území, jehož uplatňování by mělo napomáhat v řízení investiční činnosti, ochraně a tvorbě životního prostředí a při jiných opatřeních v území.

Zásada č. 51

Úprava § 137

Stavební úřady provádějící řízení podle tohoto zákona se pokusí vždy též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní správy.

Námitky týkající se dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a jiných předpisů o stavbách (ČSN) řeší ve své pravomoci stavební úřad.

Nedojde-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, která vyplývá zejména z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, stavební úřad odkáže navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud nebo jiný příslušný orgán a řízení přeruší s tím, že mu ve lhůtě 30 dnů musí být předložen důkaz, že u soudu nebo jiného příslušného orgánu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li návrh v této lhůtě podán, může si stavební úřad učinit úsudek o námitce sám a rozhodnout ve věci.

V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje v zájmu společnosti opatření podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si úsudek o námitce, u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.

Odůvodnění:

Navrhovaná úprava řešení námitek v řízeních podle stavebního zákona upřesňuje pravomoc stavebního úřadu řešit námitky, týkající se územně technických a stavebně technických požadavků, vyjadřovaných zpravidla ukazateli, jejichž řešení spadá do působnosti odborného stavebně technického orgánu. Toto řešení se však nijak nedotýká pravomoci soudů vyplývající zejména z § 130a občanského zákoníku.

Zásada č. 52

Úprava § 41

Pravomoc stavebních úřadů vyhlášených před účinností novely stavebního zákona zůstává nedotčena až do stanovení územních obvodů obvodních a místních stavebních úřadů podle § 117 tohoto zákona.

Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností novely tohoto zákona pro účely, pro něž by mohly být podle tohoto zákona vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem musí podat organizace, která pozemky užívá.

Stavby chat pro individuální rekreaci, které byly postaveny bez stavebního povolení nebo provedeny v rozporu s ním nebo došlo u nich k překročení zastavěné plochy nebo obestavěného prostoru stanoveného obecnými technickými požadavky na výstavbu, se v řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) tohoto zákona posuzují podle obecných technických požadavků platných od 1. 1. 1991.

Dodatečné povolení stavby pro individuální rekreaci musí být v souladu se záměry a cíli územního plánování, nesmí ohrožovat bezpečnost a zdraví a se stavbami v chráněném území, ochranném pásmu, na zemědělském nebo lesním pozemku musí souhlasit příslušné orgány státní správy. Dodatečné povolení stavby pro individuální rekreaci podléhá správnímu poplatku podle zvláštních předpisů.

Odůvodnění:

V přechodných ustanoveních novely tohoto zákona se stanoví, že dosavadní stavební úřady národních výborů budou vykonávat svou pravomoc až do doby než budou určeny územní obvody stavebních úřadů s úplnou nebo částečnou pravomocí. Toto opatření je nutné pro zajištění kontinuity rozhodování nebo provádění jiných opatření podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

Poznatky z praxe ukazují na to, že ne vždy došlo k vypořádání majetkoprávních vztahů mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem (vlastníkem stavby). Umožňuje se proto podat návrhy na vyvlastnění, protože nedošlo k dohodě o převodu pozemku a uvést tak do pořádku vlastnické vztahy k pozemkům.

Prověrky, zda realizacím staveb předcházela opatření podle příslušných předpisů na ochranu zemědělského půdního fondu a zastavěná plocha byla vyňata, zjistily na tomto úseku velké nedostatky. Navržená úprava stanoví podmínky, za kterých lze vydat dodatečné povolení stavby pro individuální rekreaci (převážně se týká zahrádkářských chat, které byly postaveny na ploše přesahující 16 m² a kdy orgány ochrany zemědělského půdního fondu vydávají dodatečná rozhodnutí). Vydané povolení bude podléhat správnímu poplatku.

Zásada č. 53

Úprava § 142

Vypustí se poslední věta tohoto ustanovení, které zakotvilo pravomoc bývalého ministerstva výstavby a techniky české socialistické republiky přezkoumávat rozhodnutí Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení.

Nově se stanoví, že do nabytí účinnosti zákona, který upraví výkon státní správy příslušející národním výborům na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, provádí na tomto území úkony spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace a vykonává pravomoc stavebního úřadu na úseku územního rozhodování odborná organizace (Útvar hlavního architekta) zřízená Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

Odůvodnění:

Vypustí se poslední věta tohoto ustanovení, které zakotvilo pravomoc bývalého ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky přezkoumávat rozhodnutí Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení. V § 142 stavebního zákona je upravena přenesená pravomoc NVP na ÚHA hl. m. Prahy. Navrhuje se obdobná úprava pro hlavní město Slovenské socialistické republiky Bratislavu, kde jsou již vytvořeny organizační podmínky. Tuto úpravu je nutné provést v novele stavebního zákona, protože zákon SNR č. 43/1968 Sb., o hlavním městě Slovenska Bratislavě, ve znění předpisů pozdějších, neumožňuje svěřit výkon některých činností na úseku územního plánování odborné organizaci (Útvaru hlavního architekta).

Zásada č. 54

§ 143 se doplní o

a) zmocnění Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj vydat obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví

- vyhlašování závazných částí schválených územních plánů (§ 29),

- rozsah udržovacích prací, které nepodléhají ohlášení (§ 57),

- v dohodě s komisemi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj republik okruh investic, náležitosti dokumentace a dokumentů předkládaných ke státní expertize a podrobnosti postupu orgánů státní expertizy (§ 102),

- v dohodě s ministerstvy výstavby a stavebnictví republik zásady vypisování, hodnocení soutěžních návrhů, udílení odměn soutěžícím a seznámení veřejnosti s návrhy a výsledky urbanistických, architektonických a projektových soutěží (§ 126),

- podmínky tvorby a využívání typizačních nástrojů při navrhování a provádění staveb ve vazbě na územní plánování a stavební řízení;

b) zmocnění ministerstev výstavby a stavebnictví republik

- udílet výjimky z územně technických a užitných vlastností staveb stanovených v obecných technických požadavcích na výstavbu,

- schvalovat vybrané typy rodinných domků, rekreačních chat a garáží, popř. dalších stavebních objektů, které mají být hromadně vyráběny a montovány.

Odůvodnění:

Stávající zmocnění stavebního zákona pro Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, popř. další orgány vydat k jeho provedení obecně závazné právní předpisy se rozšiřuje a upravuje v souladu se změnami, které navrhuje novela tohoto zákona. Některá doplnění vycházejí též z návrhů ústředních orgánů státní správy.

Zásada č. 55

Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 1991.

V Praze dne 5. října 1989.

pro vědeckotechnický a investiční rozvoj:

Předseda vlády ČSSR: