Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Zásada č. 22

Úprava § 46 odst. 2

Kromě ústředních orgánů státní správy provádějí potřebná opatření uvedená v tomto ustanovení i svazy družstev, ústřední orgány společenských organizací a krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy).

Odůvodnění:

V souladu s existující praxí se rozšiřuje v zákoně působnost svazů družstev (zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, § 52 písm. i)), společenských organizací a krajských národních výborů (NVP, NVB) v řízení ověřování zvláštní způsobilosti.

Zásada č. 23

Úprava § 51 odst. 2

U experimentálních staveb, jejichž cílem je ověřit též vhodnost (hodnoty) výrobků pro stavby, se osvědčení o vhodnosti výrobků nevyžaduje.

Odůvodnění:

V § 51 odst. 2 stavebního zákona se uvádí, že osvědčení vhodnosti výrobků se nevyžaduje u výrobků pro experimentální stavbu a u výrobků, jejichž vhodnost byla posouzena při výkonu státního zkušebnictví.

Z praxe se ukazuje, že výkonem státního zkušebnictví nelze institut osvědčování spolehlivě nahrazovat, proto se část uvedeného odstavce vypouští.

Zásada č. 24

Úprava § 56

Stavební povolení ani ohlášení se též nevyžaduje:

u změn staveb, které jsou ve vlastnictví nebo užívání cizích států, s výjimkou takových změn, kterými se mění vnější vzhled stavby nebo ohrožuje bezpečnost a zdraví nebo které vedou ke vzniku nových nároků na rozvodné sítě a kanalizace.

Odůvodnění:

Výčet staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, se rozšiřuje o provádění změn staveb, které jsou ve vlastnictví nebo užívání cizích států. V případě, že prováděnou změnou by se měnil vzhled stavby a mohlo by dojít k ohrožení zájmů architektury, bezpečnosti, zdraví nebo ke vzniku nových nároků na rozvodné sítě a kanalizace, budou změny podléhat povolovacímu nebo ohlašovacímu režimu tohoto zákona. Předpisy chránící kulturní památky zůstávají nedotčeny.

Zásada č. 25

Úprava § 57

Stavebník (§ 139 odst. 3) drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací uvedených v § 55 odst. 2 je povinen jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Udržovací práce, které nepodléhají ohlášení, vymezí prováděcí předpis.

Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce může stavebník provést, pokud mu stavební úřad do 30 dnů ode dne ohlášení neoznámí, že podléhají stavebnímu povolení.

Zjistí-li však stavební úřad, že drobnou stavbou, stavební úpravou nebo udržovacími pracemi jsou ohroženy životy nebo zdraví osob nebo nepřiměřeně ohroženo životní prostředí, může i po uplynutí lhůty uložit podmínky k jejich provedení.

Za den ohlášení se považuje den, kdy stavebník podal ohlášení u stavebního úřadu. Jestliže ve lhůtě do 6 měsíců od podání ohlášení stavebník drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce nezahájí a bude-li je stavebník provádět v pozdější lhůtě, je povinen je znovu ohlásit.

Odůvodnění:

Drobné stavby, stavební úpravy a některé udržovací práce podléhají režimu ohlášení. Pokud do 30 dnů po ohlášení stavební úřad neoznámí, že podléhají stavebnímu povolení, platí právní domněnka, že nejsou proti ohlášení námitky a proto mohou být po uplynutí uvedené lhůty zahájeny. Pokud je ohlašovatel nezahájí do 6 měsíců a hodlá je provádět v pozdější lhůtě, musí je znovu ohlásit.

Navržená úprava přináší oproti dosavadní zjednodušené úpravě ohlášení vztahující se pouze na vybrané udržovací práce významnou změnu, protože se rozšiřuje o drobné stavby a stavební úpravy.

Zásada č. 26

Úprava § 58 odst. 3

Jde-li o změnu stavby nebo udržovací práce na ní, může být stavebníkem i uživatel stavby, pokud doloží písemný souhlas vlastníka (spoluvlastníků) stavby nebo pokud to připouštějí zvláštní předpisy.

Odůvodnění:

Stávající úprava umožňuje provádět změnu stavby nebo udržovací práce na ní i uživatelům stavby, avšak jen pokud těmito jsou socialistické organizace. Navržená úprava rozšiřuje tyto možnosti i na stavebníky občany a zjednodušuje postup např. při úpravě nebytových prostor na byty nebo při úpravách bytů uživatelem bytu apod.

Zásada č. 27

Úprava § 58 odst. 5

Písemný souhlas vlastníků staveb se předkládá též pro stavby se společnou stavební konstrukcí.

Odůvodnění:

Individuální bytová výstavba je často realizována formou řadové zástavby. Společné konstrukce a zdi jsou mnohdy v ideálním nebo reálném spoluvlastnictví stavebníků a lze je považovat za zvláštní formu provedení stavby, kde jedna stavba se opírá o druhou. Pro stavební řízení je proto nutné předkládat souhlasy (dohody) sousedících stavebníků, ve kterých se mimo jiné dohodnou i na termínu postavení např. společné zdi v hrubé stavbě a řeší další otázky, především občanskoprávního charakteru. Úprava umožňuje řešit tyto případy u staveb již postavených, kdy dochází v průběhu jejich užívání ke změnám.

Tato úprava se musí promítnout i do § 66 odst. 2 (viz zásada č. 33).

Zásada č. 28

Úprava § 59

Účastníkem stavebního řízení je i budoucí uživatel stavby, pokud je v době řízení znám.

Odůvodnění:

Účastníkem stavebního řízení se stane i budoucí uživatel stavby, pokud je v době řízení znám. Tato úprava vychází z požadavků praxe a bude se např. dotýkat zejména staveb bytových domů, staveb různých provozních a obchodních středisek v rámci akce "Z", kdy investorem bývá jiná organizace než budoucí uživatel. Na rozdíl od dosavadní úpravy se těmto budoucím známým uživatelům stavby (např. podniky bytového hospodářství, družstva bytová či spotřební apod.) umožní uplatňovat připomínky ještě ve stadiu před realizací stavby a ovlivňovat tak výsledné stavební dílo. Zabrání se tak vzniku situací, kdy po kolaudačním řízení se zdráhá budoucí uživatel stavbu převzít, protože mu objekt z různých důvodů nevyhovuje a dodatečně požaduje provedení různých změn a úprav.

Zásada č. 29

Úprava § 61

V případech, kdy stavebník (§ 139 odst. 3) prokazatelně doloží, že účastníci řízení a dotčené orgány státní správy s navrhovaným řešením souhlasí, stavební úřad neoznamuje zahájení řízení a není vázán povinností svolat místní šetření, popřípadě určit lhůtu pro podání námitek účastníky řízení a může bezprostředně vydat stavební povolení.

Odůvodnění:

Navržená úprava umožní stavebním úřadům ve stanovených případech upustit od oznamování zahájení stavebního řízení, upustit od svolání místního šetření a nebudou vázány dodržováním lhůty l dní před vydáním stavebního povolení. Návrh úpravy je v souladu s požadavkem dokumentu PÚV KSČ ze dne 19. 8. 1988 na zpružnění postupu národních výborů ve správních řízeních.

Zásada č. 30

Úprava § 62 odst. 1

Jestliže žádost byla přezkoumána podle zvláštních předpisů jiným k tomu příslušným orgánem státní správy, stavební úřad navazuje na výsledky tohoto projednání a vlastní přezkoumání žádosti v tomto rozsahu již neprovádí.

Odůvodnění:

V případě, že zvláštní předpisy stanoví přezkoumání dokumentace staveb organizací jiným orgánem, než je stavební úřad, podle některých kriterií stanovených dosud stavebním zákonem, nebude přezkum stavební úřad provádět. Navržené opatření zrychlí proces stavebního řízení u stavebního úřadu a může se vztahovat zejména na stavby zařazené jako jmenovité úkoly státního plánu, včetně státních zakázek, popř. jeho zvláštní části.

Zásada č. 31

Úprava § 62 odst. 3

Národní výbory zabezpečují prostřednictvím jimi zakládaných, zřizovaných a řízených organizací nebo zařízení poskytování placených služeb souvisejících s přípravou, povolováním a prováděním staveb občanů. O rozsahu a podmínkách těchto služeb a služeb poskytovaných jinými organizacemi je povinen stavebníka informovat stavební úřad.

Odůvodnění:

Sekretariát ÚV KSČ se dne 31. 3. 1988 zabýval náměty k řešení některých nedostatků v uspokojování oprávněných potřeb občanů. Tyto náměty byly pojaty i do zprávy předsednictva ÚV KSČ pro 9. zasedání ÚV KSČ. Návrh úpravy vychází z těchto námětů a vyjadřuje další snahu po zjednodušování postupů při přípravě, povolování a provádění staveb občanů. Neslučuje se výkon státní správy s poskytováním služeb a pro jejich poskytování se využívá široký okruh organizací.

Zásada č. 32

Úprava § 63

Dokumentaci jednoduchých a drobných staveb přezkoumává stavební úřad z hlediska předpisů o obecných technických požadavcích na výstavbu, vydaných podle zákona nebo jiných předpisů. Stavební úřad oznámí zahájení řízení dotčeným orgánům státní správy v případech, kdy nemůže dokumentaci stavby spolehlivě přezkoumat sám; tyto orgány jsou povinny sdělit své stanovisko nejpozději při ústním jednání nebo ve lhůtě stanovené stavebním úřadem (§ 61 odst. 3 a 5).

Právo dotčených orgánů státní správy vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno, jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.

Odůvodnění:

U jednoduchých a drobných staveb se ve stavebním zákoně zavedlo zjednodušené řízení a odchylně se upravilo zajišťování ochrany zvláštních zájmů sledovaných jinými orgány státní správy, aniž byla dotčena vymezená pravomoc těchto orgánů. Tyto orgány na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení si mohly vyhradit posouzení, jestliže měly za to, že podmínky obsažené v obecných technických požadavcích na výstavbu nemůže aplikovat stavební úřad v konkrétním případě sám.

Prověrky výkonu státní správy na úseku územního plánování a stavebního řádu přinesly poznatky, že dotčené orgány státní správy této možnosti nevyužívají a že jsou v některých místech uzavírány dohody mezi stavebními úřady a některými orgány, na základě kterých se nezúčastňují řízení a není jim ani zahájení řízení oznamováno. Navržené znění vychází z této praxe; umožňuje stavebním úřadům si vyžádat součinnost vybraných dotčených orgánů státní správy, a to v těch případech, kdy posouzení odborné stránky věci nemohou samy zabezpečit.

Zásada č. 33

Úprava § 66 odst. 2

U samostatných staveb občanů, které spočívají zčásti na sobě nebo mají společnou stavební konstrukci a nejsou vzájemně provozně propojeny, vznikne právní mocí stavebního povolení ve prospěch povolované stavby věcné břemeno vůči stavbě, na které spočívá nebo se kterou má společnou stavební konstrukci. Obsah věcného břemene musí být vymezen ve stavebním povolení.

Odůvodnění:

Ustanovení § 66 odst. 2 stavebního zákona se doplňuje v souladu s úpravou § 58 odst. 5 (zásada č. 27).

Zásada č. 34

Úprava § 81 odst. 1

Vypustí se požadavek na předložení stanoviska orgánu nadřízeného investorovi o tom, že provozovna je způsobilá provozu.

Odůvodnění:

Jestliže stavba nebo její část má být užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí současně povolením provozu. Zkoumání stavebního úřadu je zaměřeno i na hlediska budoucího provozu, pročež má k dispozici i stanoviska nadřízeného orgánu investora. V souladu se změnami organizačních struktur výrobně technické, vědeckovýzkumné a oběhové základny, které se uskutečňují v rámci komplexní přestavby hospodářského mechanismu, vypouští se povinnost předkládat stanovisko nadřízeného orgánu investora a využijí se přímo doklady o způsobilosti provozovny k provozu, zejména doklady o provedení zkoušek předepsaných právními a jinými předpisy (ČSN).

Zásada č. 35

Úprava § 85 odst. 1

Pro změny ve způsobu užívání staveb nebo jejich částí předaných Správě služeb diplomatickému sboru ve prospěch diplomatických služeb postačí jejich ohlášení stavebnímu úřadu, pokud tento do 30 dnů ode dne ohlášení nestanoví, že podléhají rozhodnutí nebo nenařídí nové kolaudační řízení.

Odůvodnění:

Postup při změnách ve způsobu užívání staveb nebo jejich částí předaných Správě služeb diplomatickému sboru ve prospěch diplomatických služeb se zjednodušuje na základě požadavku federálního ministerstva zahraničních věcí v souladu s vytvářením podmínek a odstraňováním administrativních zábran při působení diplomatických misí na území ČSSR.

Zásada č. 36

Úprava § 97

Účastníkem řízení o odstranění stavby je též osoba nebo inženýrská organizace, která zajišťuje odborné vedení prací.

Odůvodnění:

Podle § 90 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad v rozhodnutí o odstranění stavby, kromě jiného, stanoví též podmínky pro odborné vedení prací; v případě, že vlastník stavby není sám způsobilý odborné vedení demolice provádět, musí podat návrh na osobu, která bude tento úkol zajišťovat. Vzhledem k právní odpovědnosti tohoto subjektu a povinnostem, vyplývajícím pro něj z ustanovení stavebního zákona, je nezbytné zdůraznit, že je účastníkem řízení.

Zásada č. 37

Úprava § 100

Do výčtu osob a organizací majících v tomto ustanovení povinnosti vůči orgánům státního stavebního dohledu nebo oznamovací povinnost vůči stavebním úřadům se zařadí i osoby nebo organizace pověřené odborným vedením stavby a odborným dozorem nad prováděním stavby.

Odůvodnění:

Výkon státního stavebního dohledu vyžaduje, aby účastníci investiční výstavby splnili některé požadavky, které umožňují základní orientaci a postup při činnosti orgánů státního stavebního dohledu. Současně je jim uložena povinnost hlásit závady na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné národohospodářské škody.

Úprava rozšiřuje stávající okruh osob a organizací o osoby a organizace pověřené odborným vedením stavby a odborným dozorem nad prováděním prací.

Zásada č. 38

Doplnění nových ustanovení za § 102

1) Státní expertiza

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj a Slovenská komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj (dále v této zásadě jen "komise") v rámci státního dohledu na úseku investiční výstavby (dále v této zásadě jen "dohled") provádějí státní expertizu dokumentace vybraných investic a dalších dokumentů investiční výstavby.

Státní expertiza spočívá v souhrnném hodnocení národohospodářských potřeb investic v jejich technickoekonomických důsledcích, účincích a efektivnosti a v jejich vlivu na ekologii. Závěry státní expertizy jsou závazné pro investora, pokud jsou takto označeny.

Okruh investic, náležitosti dokumentace a dokumentů předkládaných ke státní expertize a postup orgánů státní expertizy stanoví obecně závazný právní předpis.

Na státní expertizu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

2) Dohled nad přípravou, realizací a užíváním staveb

a) Komise jsou oprávněny provádět dohled, jak se plní úkoly vyplývající ze závazných závěrů státní expertizy;

b) Ministerstva výstavby a stavebnictví republik provádějí dohled u staveb, u nichž se opakují závady, které způsobují značné národohospodářské škody a u zvlášť závažných havárií staveb. Na základě zjištěných nedostatků mohou:

- podávat návrhy příslušným orgánům na úpravu technických norem a jiných dokumentů;

- vydávat pokyny stavebním úřadům zahrnující opatření o zákazu vydat stavební povolení, popřípadě vázat jeho vydání podmínkami, nebo odmítnout vydat kolaudační rozhodnutí nebo je podmínit splněním určitých podmínek,

- koordinovat činnost státního stavebního dohledu zabezpečovaného pracovníky stavebních úřadů a jiných orgánů státní správy.

c) Orgány dohledu jsou pověření pracovníci komisí a ministerstev výstavby a stavebnictví republik; mají právo vstupovat na staveniště do staveb, popřípadě na pracoviště, kde se vyrábějí materiály nebo výrobky pro stavby, nahlížet do dokumentace staveb, vyžadovat od investorů, projektantů, stavebních dodavatelů, vlastníků staveb nebo od výrobců materiálů či výrobků pro stavební části staveb součinnost a podklady potřebné k provádění dohledu, mohou si k plnění svých úkolů vyžadovat posudky ústavů specializovaných na znaleckou činnost (§ 21 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících); pracovníci ústavů mají při plnění těchto úkolů obdobná práva jako orgány dohledu.

3) Součinnost s orgány dohledu

Organizace, u nichž se dohled provádí, jsou povinny umožnit orgánům dohledu, popřípadě přizvaným znalcům, vstup na jednotlivá pracoviště či stavby, předkládat potřebné doklady a podklady a vytvářet další předpoklady nutné k výkonu dohledu.

Odůvodnění:

Opakující se nedostatky na stavbách, v jejich přípravě, provádění i užívání podporují ve veřejnosti přesvědčení, že kontrola a dohled jsou na tomto úseku nedostatečné a že stávající prostředky, zejména státní stavební dohled prováděný především pracovníky stavebních úřadů, nestačí zamezit nedostatkům, které se chronicky vyskytují. Potřeba účinné kontroly se prohlubuje v souvislosti s přestavbou řízení národního hospodářství, kdy řada účastníků investiční výstavby si bude počínat relativně volněji.

Je nutné pokrýt oblasti, které státní stavební dohled nepostihuje, zejména přípravu staveb. Proto se navrhuje zřídit institut státního dohledu, který by pomáhal účinněji zabezpečovat cíle státní investiční politiky.

Přímo do zákona se zakotví institut státní expertizy vykonávaný Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a republikovými komisemi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj. Předmětem státní expertizy prováděné Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj budou investiční akce připravované k zařazení do státních plánů v odvětvích řízených federálními orgány, jakož i další akce, u nichž mají být použity centralizované finanční a devizové zdroje federace. Obdobně bude vymezen předmět státní expertizy prováděné republikovými komisemi pro plánování a vědeckotechnický rozvoj. Ministerstva výstavby a stavebnictví republik budou pak provádět dohled především nad prováděním a užíváním staveb s opakovanými závadami a u zvlášť závažných havárií staveb.

Státní dohled budou vyjmenované orgány zabezpečovat prostřednictvím svých pracovníků. Předpokládá se, že si k plnění svých úkolů budou vyžadovat posudky ústavů specializovaných na znaleckou činnost. Současně jsou specifikována opatření, jaká mohou orgány státního dohledu k odstranění zjištěných nedostatků přijímat.

Vytvořením nového institutu nevznikne žádný nový orgán státní správy, ani nová organizace.

Zásada č. 39

Úprava § 105

Dosavadní skutkové podstaty přestupků uvedené v odstavci 1 budou rozšířeny i o postih:

- toho, kdo provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce před uplynu tím lhůty, stanovené v zásadě č. 25,

- toho, kdo ve stanovené lhůtě neprovede opatření orgánu státního stavebního dohledu, ke kterým byl vyzván nebo o nichž rozhodl stavební úřad, nebo opatření provede nedostatečně,

- toho, kdo znemožňuje vstup na svůj pozemek nebo stavbu (do objektu) dalším osobám přizvaným stavebním úřadem,

- za provádění jednoduchých a drobných staveb pro jiné občany bez povolení příslušného orgánu státní správy,

- každého, kdo provádí změnu stavby nebo novou stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním.

Odstavec 1 se dále doplní o nové skutkové podstaty, podle nichž bude postihováno i:

- neprovedení nezbytných úprav nebo neodkladných zabezpečovacích prací, nařízených rozhodnutím stavebního úřadu, ve stanovené lhůtě bez zvláštního důvodu,

- nevyklizení stavby, nařízené rozhodnutím stavebního úřadu, ve stanovené lhůtě,

- neohlášení závad na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné národohospodářské škody, stavebnímu úřadu,

- porušení zákazů, omezení nebo podmínek stanovených v územním rozhodnutí v případě, že není vydáváno stavební nebo jiné obdobné povolení.

Odůvodnění:

Dosavadní vymezení skutkových podstat přestupků občanů nepostihovalo porušování některých ustanovení stavebního řádu, a proto se stávající doplňují o další nové skutkové podstaty (např. neprovedení nezbytných úprav nebo neodkladných zabezpečovacích prací nařízených rozhodnutím stavebního úřadu, ve stanovené lhůtě; nevyklizení stavby nařízené rozhodnutím stavebního úřadu, ve stanovené lhůtě atd.), dále se rozšiřuje postih vedle stavebníka i na další osoby (např. postih toho, kdo znemožňuje vstup na svůj pozemek nebo stavbu, kdo provádí stavbu pro jiné občany bez povolení příslušného orgánu státní správy atd.), popř. se postih dává do souladu s navrženou novou úpravou ohlašování (viz zásada č. 25) nebo provádění staveb (viz zásada č. 21).

Zásada č. 40

Úprava § 106

1) Nově se doplní tyto skutkové podstaty, za které může být uložena pokuta až do 200 000 Kčs:

- nedodržení závazných závěrů státní expertizy investorem; pokutu uloží orgán, který prováděl státní expertizu,

- projektové a inženýrské organizace, které budou vykonávat projektovou a inženýrskou činnost (§ 43) bez stanoveného počtu pracovníků s průkazem zvláštní způsobilosti a přes výzvu orgánu státního dohledu tento nedostatek neodstraní; pokutu uloží podle příslušnosti Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a stavebnictví republiky,

- organizace nezajistí podmínky pro výkon státního dohledu nebo brání jeho výkonu; pokutu uloží podle příslušnosti orgán státního dohledu v investiční výstavbě.

2) Dosavadní skutkové podstaty v odstavci 1 se rozšíří o postih, kdy organizace provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce před uplynutím lhůty stanovené v zásadě č. 25.

3) Odstavec 1 se dále doplní o nové skutkové podstaty; bude postihováno i:

- neprovedení nezbytných úprav, nařízených rozhodnutím stavebního úřadu, ve stanovené lhůtě,

- nevyklizení stavby, nařízené rozhodnutím stavebního úřadu, ve stanovené lhůtě,

- neohlášení závad na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné národohospodářské škody, stavebnímu úřadu,

- porušení zákazů, omezení nebo podmínek stanovených v územním rozhodnutí v případě, že není vydáváno stavební nebo jiné obdobné povolení.

4) Odstavec 3 se doplní o novou skutkovou podstatu, podle níž bude postihován investor a dodavatel za

- nedodržení lhůty výstavby stanovené ve stavebním povolení za předpokladu, že prodloužení výstavby ztěžuje životní nebo pracovní podmínky v místě.

Odůvodnění:

Stávající vymezení skutkových podstat správních deliktů organizací s rozšiřuje a upřesňuje obdobně jako u přestupků občanů. Správní delikty se doplňují o sankce postihující nedodržení lhůt výstavby, stanovené jako podmínka ve stavebním povolení, kdy lze postihovat investora i dodavatele. Pokuty organizacím budou ukládat též orgány provádějící státní dohled (viz zásada č. 38), jestliže při jeho provádění zjistí porušení povinností.