Základním cílem stavebního zákona
bylo v souladu s dlouhodobými úkoly vyplývajícími
z opatření v oblasti investiční výstavby
a působnosti národních výborů
zvýšit podstatně účinnost mocensko-právních
nástrojů národních výborů
při řízení investiční
výstavby v jejich územních obvodech.
V souladu s tímto základním cílem
a v zájmu přehlednosti a účinnosti
právních vazeb byla do stavebního zákona
začleněna jak problematika územního
plánování, tak stavebního řádu
a další příbuzná problematika
z oboru správy investiční výstavby.
Stavební zákon se tak stal naší historicky
největší kodexovou úpravou správních
předpisů investiční výstavby,
která až na výjimky je jednotná pro
území celého státu.
Ve stavebním zákoně byly vytvořeny
předpoklady pro vyšší efektivnost územního
plánování jako činitele ovlivňujícího
záměry národohospodářského
plánování, zejména novým uspořádáním
územně plánovací dokumentace a územně
plánovacích podkladů a zdůrazněním
faktoru času při pořizování
těchto koncepčních dokumentů o území.
V souladu s prohloubením socialistické demokracie
byla rozvinuta součinnost občanů a organizací
v územně plánovacím a stavebně
správním procesu.
Ve stavebním zákoně byla zakotvena odpovědnost
orgánů územního plánování
a stavebních úřadů národních
výborů za uplatňování hledisek
ochrany a tvorby životního prostředí
a hledisek jednotné technické politiky.
Vztah ke komplexní přestavbě hospodářského
mechanismu
Podle přílohy IV. k usnesení vlády
ČSSR ze dne 22. 10. 1987 č. 283 k právnímu
zabezpečení přestavby hospodářského
mechanismu bylo uloženo novelizovat zákon o územním
plánování a stavebním řádu
(stavební zákon) s účinností
od 1. 1. 1991.
Jedním z cílů stavebního zákona
bylo přerozdělit a zřetelně diferencovat
odpovědnost orgánů státní správy,
zejména národních výborů, za
ochranu celospolečenských otázek, od odpovědnosti
orgánů hospodářského řízení,
popř. hospodářských organizací,
za efektivnost investic na straně druhé. Tímto
pojetím stavebního zákona byly vytvořeny
předpoklady pro legislativní stabilitu a relativně
malou závislost na změnách hospodářského
řízení.
Ve stavebním zákoně je ovšem i řada
institutů hospodářské povahy nebo
institutů na sféru hospodaření organizací
navazujících, jejichž pojetí předstihlo
svoji dobu a také v období přestavby hospodářského
mechanismu jde o instituty progresivní, jako je tomu u
nároků na kvalitu výrobků pro stavby,
nároků na odbornost organizací působících
v investiční výstavbě, jako je tomu
u organizací projektových, inženýrských
nebo dodavatelských, u požadavků na zvláštní
způsobilost u některých funkcí v investiční
výstavbě a na funkci souboru vybraných informací
pro výstavbu jako společného informačního
systému pro orgány státní správy
i organizace působící v investiční
výstavbě.
Po zavedení nového hospodářského
mechanismu předpokládajícího, že
hospodářské organizace budou realizovat investiční
výstavbu ve své pravomoci a odpovědnosti
bez centrálního rozdělování
nebo omezování investic, lze předpokládat
vyšší podnikavost a tlaky těchto organizací,
které se mohou častěji dostat do střetu
s celospolečenskými zájmy.
Za těchto změněných okolností
budou mít národní výbory jako orgány
státní moci a správy nezastupitelnou úlohu.
Vzrostou požadavky na dodržování koncepce
rozvoje území, požadavky na tvorbu a ochranu
životního prostředí v územním
plánování a při povolování
staveb a na důsledné dodržování
zákonnosti v investiční výstavbě.
Poroste úloha a zvýší se odborné
nároky na orgány územního plánování
a stavební úřady a na jejich řízení.
Souběžně bude nutno zjednodušovat postupy
v investiční výstavbě, aby investorská
a projektová příprava mohla probíhat
efektivně; zjednodušující opatření
nemohou však jít na úkor celospolečenských
zájmů. Zvláštní zřetel
nutno mít na pohotové vyřizování
žádostí občanů ve stavebních
věcech. Orgány státní správy
v přípravě investiční výstavby
musí napomáhat koordinační činností
a konzultacemi a podklady, které vyplývají
z jejich činnosti k efektivnější přípravě
investic.
Zaměření navrhovaných změn
Navrhované změny v zásadách novely
stavebního zákona vycházejí ze směrnic
k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu schválených
usnesením vlády ČSSR č. 29/1988 a
soustřeďují se na další posílení
celospolečenských zájmů v investiční
výstavbě, zejména v péči o
životní prostředí a dodržování
kázně v investiční výstavbě
a kontrole nad ní v nových podmínkách.
V souladu s touto platformou předpokládá
návrh zásad novely prohloubení postavení
územního plánování v řízení
společnosti, doplnění nástrojů
územního plánování a jejich
účinnosti zejména v péči o
životní prostředí, zjednodušující
opatření v projednávání územně
plánovací dokumentace, jakož i v projednávání
dokumentace staveb s dotčenými orgány státní
správy; dále se navrhuje zásadní přestavba
orgánů národních výborů,
které jsou stavebními úřady, racionálnější
opatření v úpravě oprávnění
k projektové a inženýrské činnosti
včetně udělování oprávnění
k projektování občanům, jakož
i řada zjednodušujících postupů
při povolování staveb občanů
i organizací. Návrh novely zavádí
též instituci státního dohledu v investiční
výstavbě a vytváří předpoklady
pro vyšší účinnost sankcí.
Návrh zásad novely uvádí stavební
zákon do souladu s nastalými změnami v právním
řádu a podstatně zvýrazňuje
též uplatňování zájmů
urbanismu a architektury v investiční výstavbě.
Stručný souhrn navrhovaných opatření
Územní plánování
V postavení územního plánování
se zakotvuje jeho komplexní odpovědnost za územní
rozvoj z hlediska péče o životní prostředí,
zdůrazňuje se nově odpovědnost za
vytváření předpokladů pro uplatnění
náležité úrovně urbanismu a architektury,
prohlubuje se návaznost na podmínky osídlení
a urbanizace a vytváření podkladů
pro veškeré koncepční úvahy a
návrhy hospodářského rozvoje v území.
V úkolech územního plánování
se prohlubuje odpovědnost za vytváření
regulačních řešení, podmínek
pro urbanistický a architektonický rozvoj a za účinnou
koordinaci složek a opatření na úseku
životního prostředí.
Mezi územně plánovací podklady se
zavádí koncepce urbanizace, jejíž zpracování
si vynutila praxe a která znamená významný
nástroj pro regulaci osídlení, rozmisťování
výroby a pro makrostrukturální úvahy
o tvorbě a ochraně životního prostředí
v území.
Menší úpravy se provádějí
v zaměření urbanistické studie jako
územně plánovacího podkladu, který
může ve vymezených případech
nahrazovat územně plánovací dokumentaci
a tudíž řešit problémy v území
s komplexním přístupem.
V zaměření územně plánovací
dokumentace, pokud je to nezbytné, se provádí
úpravy, které některé kategorie územně
plánovací dokumentace a jejich návaznost
na hospodářský rozvoj dávají
do souladu se změnami v národohospodářském
plánování, zejména v oblastním
plánování.
Upravuje se též postup ministerstev výstavby
a stavebnictví republik při dohledu na pořizování
územně plánovací dokumentace tak,
aby napříště nedocházelo k překrývání
kompetencí národních výborů
zodpovídajících za územní rozvoj
a ústředních orgánů státní
správy zodpovídajících za odborné
řízení územního plánování.
V projednávání územně plánovací
dokumentace se zavádí nové lhůty pro
předávání stanovisek dotčenými
orgány státní správy a zavádí
se koncentrační zásada vůči
stanoviskům ve lhůtě nedodaným.
Při projednávání návrhů
územních plánů a územních
projektů se odstraňuje dosud předepsaná
dohoda o řešení se všemi dotčenými
orgány státní správy a nadále
se ponechává jen tam, kde orgány státní
správy zabezpečují zájmy obrany a
bezpečnosti státu, ochranu životního
prostředí a jiných zvláštních
zájmů stanovených obecně závaznými
právními předpisy. Nově se tak koncipuje
vztah k podmínkám územního rozvoje
a nadřazuje se nezbytnost priority ekologických
a jiných celospolečenských požadavků,
kterým se musí účastníci investiční
výstavby a jiní uživatelé území
podrobit. Zároveň se tak podstatně zjednodušuje
proces projednávání územně
plánovací dokumentace.
V závazné části schválených
územních plánů se budou vymezovat
kromě tradičních zásad uspořádání
území nově i zásady urbanistického
a architektonického uspořádání
a zásady tvorby a ochrany životního prostředí.
Právní závaznost územních plánů
se posiluje i direktivou, že vždy musí být
veřejně vyhlášeny. Demokratičnost
je posilována požadavkem, že organizace a občané
musí být uvědoměni, kde mohou do schválené
územně plánovací dokumentace nahlížet.
Nově se zakotvuje závaznost schválené
územně plánovací dokumentace i pro
provádění změn v užívání
existujících nemovitostí na jiné účely
a zejména pro plánování dynamiky hospodářského
rozvoje oblastí, měst a obcí.
Umožňuje se, aby se souhlasem okresního národního
výboru pořizovaly územně plánovací
dokumentaci sídelních útvarů a zón
i městské národní výbory druhé
a třetí kategorie, a to v souladu s růstem
odbornosti aparátu těchto národních
výborů a možnostmi pro zakládání
útvarů hlavních architektů. Nepředpokládá
se, aby pravomoc pořizováni uvedené územně
plánovací dokumentace byla dána i dalším
národním výborům základního
stupně zejména proto, že opatřování
koncepčních dokumentů územního
plánování vyžaduje úzkou součinnost
s orgány oblastního plánování
na vyšších stupních národních
výborů a nepřichází ani v úvahu
je odborně odpovídajícím způsobem
zabezpečit (např. zřízením
útvaru hlavního architekta).
Povolování staveb
K rozsáhlému zjednodušení dochází
návrhem opatření, aby bylo možno u všech
staveb, které povolují národní výbory,
které jsou stavebními úřady, sloučit
územní a stavební řízení
a vydat jediné správní rozhodnutí
nahrazující rozhodnutí o umístění
stavby a stavební povolení.
Toto opatření je možné postupně
rozvinout v souladu s vyšší intenzitou pořizování
a schválení příslušné
územně plánovací dokumentace, jejíž
regulační prvky budou natolik pro projektování
zjevné a limitující, že bude možné
bez rizika rozhodnutí o umístění stavby
vypustit.
Souběžně se zjednodušuje a rozšiřuje
okruh tzv. jednoduchých staveb, které ve sloučeném
územním a stavebním řízení
budou povolovat stavební úřady bez spoluúčasti
dotčených orgánů státní
správy, pokud si tuto účast výslovně
nevyžádají.
Povolovací řízení bude možno
takto zjednodušit u dalších opakovaných
nevýrobních staveb, kde se využívají
typové podklady jako u bytové výstavby; podmínkou
je, že krajské národní výbory
dohodnou zjednodušený postup s ústředními
orgány státní správy, které
řídí orgány státní správy
nižších stupňů spolupůsobící
u řízení prováděných
národními výbory, které jsou stavebními
úřady.
Drobné stavby bude možno realizovat již na základě
pouhého ohlášení; dosavadní sdělení
stavebního úřadu o tom, že nemá
proti drobné stavbě námitek, odpadne. Zůstane
zachována jen možnost, aby stavební úřad
si ve vymezené lhůtě vyhradil vydání
stavebního povolení, protože to povaha stavby
vyžaduje.
U individuálních staveb občanů bude
zajišťováno na žádost stavebníka
a budoucího vlastníka stavby obstarání
stanovisek organizací, které jsou správci
dopravních, telekomunikačních a rozvodných
sítí a kanalizací, popř. i dalších
organizací. Tuto službu budou zajišťovat
za úhradu organizace nebo zařízení
zakládané, řízené a spravované
národními výbory.
Stavební řízení u změn staveb,
např. při úpravách bytů, se
ulehčí tím, že sám občan
- uživatel stavby bude vystupovat jako stavebník,
předloží-li o tom dohodu s vlastníkem
stavby.
Další zjednodušení jsou možná
za předpokladu, že bude probíhat novelizace
předpisů, které proces investiční
výstavby v té či oné míře
ovlivňují a administrativně komplikují.
Např. bylo by možné bez újmy ochrany
společenských zájmů zjednodušit
i proces odnímání půdy zemědělské
výrobě.
Projednávání dokumentace staveb
Zásady novely navrhují radikální opatření
v oblasti projednávání dokumentace staveb
s dotčenými orgány státní správy.
V duchu všestranného zájmu na pohotové
přípravě a efektivnosti investic se stanoví.,
že v období tvůrčí přípravy
přípravné a projektové dokumentace
stavby dotčené orgány státní
správy, popř. organizace, které jménem
těchto orgánů vystupují, napomáhají
investorovi a projektantovi sdělováním konzultativních
vyjádření a předáváním
podkladů, ke kterým při své činnosti
došly. Napříště žádný
z uvedených orgánů (organizací) nesmí
vydávat v této fázi přípravy
výstavby samostatné správní rozhodnutí.
Odpovědnost za zapracování hledisek, které
hájí dotčené orgány státní
správy podle obecně závazných právních
předpisů a ČSN, spočívá
na projektantovi. Teprve ve fázi územního
a stavebního řízení mohou dotčené
orgány státní správy na základě
jimi aplikovaných obecně závazných
právních předpisů vydávat svoje
závazná stanoviska a rozhodnutí, a to pro
stavební úřad, který je zkoordinuje
a zahrne do územního rozhodnutí nebo stavebního
povolení. Tímto opatřením se stanoví
jednotný postup při projednávání
dokumentace staveb bez ohledu, zda zvláštní
předpisy zavedly jinou formu projednání.
Nedotčeny zůstanou jen ty zvláštní
předpisy, kde vzhledem k privilegovanosti zájmů
bylo v zájmu společnosti výslovně
stanoveno, že samostatné rozhodnutí se musí
vydat ještě před rozhodnutím o umístění
stavby nebo stavebním povolením, jako je tomu např.
u předpisů na ochranu zemědělského
půdního fondu.
Státní dohled v investiční výstavbě
Do soustavy stavebního zákona se navrhuje začlenit
jako nový významný prvek kontroly v investiční
výstavbě státní dohled, prováděný
některými ústředními orgány.
Státní dohled v investiční výstavbě
navazuje na působnosti ústředních
orgánů státní správy federace
a republik, které zodpovídají za různé
stránky řízení investiční
výstavby. Státní dohled je mezi tyto ústřední
orgány diferencován a zaměřuje se
na problematiku, která není státním
stavebním dohledem prováděným stavebními
úřady národních výborů,
popř. dalšími orgány státní
správy podle zvláštních předpisů
postihována.
Do státního dohledu se včleňuje jako
významný prvek státní expertiza vybrané
dokumentace a jiných dokumentů týkajících
se investic (působnost Státní komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj
a republikových komisí pro plánování
a vědeckotechnický rozvoj) a zakotvuje se i pravomoc
orgánů státní expertizy kontrolovat
postup přípravy staveb, které byly podrobeny
státní expertize.
Kromě toho se počítá se zvýšenou
intenzitou kontroly jakosti staveb ze strany ministerstev výstavby
a stavebnictví republik. U těchto ministerstev se
státní dohled systematicky zaměří
na opakované závady v investiční výstavbě
(např. ploché střechy, panelová výstavba),
které svými důsledky způsobují
vážné společenské škody
a dále na zajišťování těch
vážných havárií staveb, kde objasňování
technických příčin a odpovědnosti
není institucionálně upraveno.
Pracovníci provádějící státní
dohled budou mít potřebná oprávnění
jako oprávnění ke vstupu na stavby, povinnost
aktivní součinnosti účastníků
výstavby.
Oprávnění k různým činnostem
ve výstavbě
Oprávnění k různým činnostem
ve výstavbě, jako oprávnění
k projektování, inženýrské činnosti
a provádění jednoduchých a drobných
staveb občany pro jiné občany stavebníky,
jsou přizpůsobena potřebám přestavby
hospodářského mechanismu a zákonu
č. 88/1988 Sb., o státním podniku a zákonu
č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním
a výrobním družstevnictví, jakož
i existujícím opatřením na úseku
drobného podnikání občanů.
V souladu s novými úkoly ústředních
orgánů státní správy navrhuje
se dosavadní udělování oprávnění
k projektové a inženýrské činnosti
zrušit. Nadále bude v zákoně stanovena
jen povinnost pro organizace zaměstnávat odpovídající
počty odborných pracovníků nositelů
průkazů zvláštní způsobilosti
a vykonávat projektovou nebo inženýrskou činnost
kvalitně.
Zároveň je stanovena povinnost evidence těchto
organizací u Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj. U této komise a ministerstev
výstavby a stavebnictví republik se soustřeďuje
dohled, zda organizace plní shora uvedené podmínky
a v případě zjištěných
nedostatků mají pravomoc požadovat jejich odstranění,
popřípadě postihovat organizace pokutami.
Vydávání oprávnění k
projektování pro občany - projektanty jednotlivce
se racionalizuje tím, že oprávnění
bude vydáno pro určité druhy staveb, zejména
pro stavby občanů prováděné
svépomocí, okresními národními
výbory, které mají předpoklad jednak
k odbornému a objektivnímu posouzení odbornosti
projektanta a jednak mohou vycházet ze skutečných
potřeb okresu; tyto národní výbory
budou vést seznamy projektantů jednotlivců,
doplňovat a měnit je.
V souladu s opatřením v oblasti drobného
podnikání se umožňuje občanům,
kteří obdrží povolení podle zvláštních
předpisů, provádět řemeslné
práce na stavbách jiných občanů,
popřípadě organizací výdělečným
způsobem.
Prohloubení podílu urbanismu a architektury
V kontextu zásad novely stavebního zákona,
zejména v obecných ustanoveních a úkolech
územního plánování, se zdůrazňuje
podíl urbanismu a architektury na vytváření
nového hmotného životního prostředí.
Význam vysoké úrovně urbanistického
a architektonického uspořádání
je zdůrazněn nově zejména zařazením
koncepce urbanizace mezi územně plánovací
podklady, v obsahovém zaměření územních
projektů a v závazných směrnicích
schválených územních plánů;
s prohloubením hlediska urbanismu a architektury se počítá
také v obecných technických požadavcích
na výstavbu, které budou vydány jako prováděcí
předpis novely stavebního zákona.
Ve zvláštním ustanovení se stanoví,
že při umisťování staveb a jejich
povolování mohou být podle povahy opatřeny
odborné posudky z hledisek urbanismu a architektury a stanoví
se postup při jejich zabezpečování
u útvarů hlavních architektů.
Národní výbory až dosud podle své
iniciativy mohou sice zřizovat a zřizují
útvary hlavních architektů, jako organizace
jimi řízené ale tato okolnost není
v obecně závazných právních
předpisech, zejména na úseku investiční
výstavby, uspokojivě vyjádřena. Nutnost
cílevědoměji řídit a postupně
dobudovat základnu útvarů hlavních
architekt národních výborů a legalizovat
existující stav se odráží i v
návrhu zásad novely stavebního zákona.
Po osvědčeném vzoru Útvaru hlavního
architekta hl. m. Prahy návrh zásad předpokládá
i dobudování Útvaru hlavního architekta
hl. m. SSR Bratislavy včetně přenesené
pravomoci orgánu územního plánování
národního výboru.
Zároveň se navrhuje do stavebního zákona
včlenit povinnost organizovat urbanistické a projektové
soutěže na významná a složitá
řešení jako opatření, které
je v souladu s prohloubením úrovně projektových
návrhů a s rozvojem aktivity veřejnosti.
Sankce
Skutkové podstaty sankcí v návrhu zásad
novely stavebního zákona se doplňují.
Nově jsou navrhovány i sankce, které budou
ukládat Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj, ministerstva výstavby
a stavebnictví republik a republikové komise pro
plánování a vědeckotechnický
rozvoj u správních deliktů, kterých
se dopustí organizace vůči opatřením
na úseku státního dohledu v investiční
výstavbě.
Požadavek, aby pokuty uložené stavebními
úřady plynuly do rozpočtu národních
výborů vyplývá z průzkumů
k účinnosti stavebního zákona.
Stavební úřady
Již při přípravě návrhu
zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon),
jakož i v důvodové zprávě vládního
návrhu pro Federální shromáždění
bylo konstatováno, že "Dosavadní stav
organizačního a kádrového zabezpečení
na tomto úseku činnosti v aparátu národních
výborů je však neuspokojivý. V souladu
s doporučeními Federálního shromáždění
k zásadám zákona a s přihlédnutím
ke stanoviskům většiny rad vybraných
národních výborů, kterým byl
návrh zákona zaslán k vyjádření,
vláda ČSSR proto přijala dne 30. října
1975 usnesení č. 305; kterým uložila
v rámci celkového řešení koncepce
výstavby a organizace národních výborů
zabezpečit organizační, kádrové,
popřípadě jiné předpoklady
k prohloubení jejich územně plánovací
a stavebně správní činnosti".
Toto usnesení vlády však nebylo splněno,
takže politicko-právní cíle stavebního
zákona, zejména v oblasti péče o životní
prostředí, územním uspořádání,
zastavovacích podmínkách, dohledu a kázni,
nebyly dodrženy, neboť organizační a kádrová
základna národních výborů,
které jsou orgány územního plánování
a stavebními úřady, byla nadále spíše
oslabována než naopak. K tomu přispívala
se svými důsledky nerovnováha v ekonomické
oblasti investiční výstavby s monopolní
převahou dodavatelů a neuspokojivá materiálně
technická základna stavebnictví.
Ve srovnání s vyspělými zeměmi
s obdobnou urbanizací je stav územní kázně,
státní discipliny na úseku investiční
výstavby a autority místních orgánů
státní správy na nízké úrovni;
svědčí o tom i známé nepořádky
v ochraně životního prostředí
před stavební činností, malá
četnost a regulační akceschopnost územně
plánovací dokumentace a pasivita stavebních
úřadů vůči různým
tlakům a nepořádkům atd. Desetitisíce
staveb individuální rekreace, postavených
po roce 1976 bez stavebního povolení nebo v rozporu
s povolením, na zemědělské a lesní
půdě jsou toho dokladem.
Zásadní význam proto představuje návrh
v oblasti přestavby stavebních úřadů.
Vychází ze zjištění, že
dosavadní uspořádání se přežilo
a je na překážku snahám celkově
zlepšit řízení investiční
výstavby. Při postupném oproštění
ústředních orgánů státní
správy na úseku investiční výstavby
od operativních zásahů, nutno mít
na zřeteli, že tíha odpovědnosti za
řízení investiční výstavby,
pokud jde o dodržování celospolečenských
požadavků, bude spočívat na národních
výborech.
V zásadách návrhu stavebního zákona
se proto přisuzuje klíčový význam
překonání existujících představ
o šablonovitém uspořádání
pravomoci stavebních úřadů a nahrazení
této málo výkonné základny
novým uspořádáním.
Základem navrhovaného uspořádání
je záměr plošně pokrýt území
obou republik sítí stavebních úřadů
s diferencovanou pravomocí odpovídající
jejich schopnostem věci na profesionální
úrovni řešit. Některá navrhovaná
zjednodušující opatření mohou
plnit svůj společenský účel,
budou-li využívána s maximální
odpovědností.
Podle zásady ještě více přiblížit
státní správu prováděnou národními
výbory občanům, budou tzv. místní
stavební úřady s částečnou
pravomocí povolovat veškeré stavby občanů
a jednoduché a drobné stavby organizací.
V návrhu se přitom prohlubuje princip, že o
všech těchto stavbách může rozhodovat
stavební úřad s částečnou
pravomocí většinou bez spoluúčasti
dotčených orgánů státní
správy.
Tzv. obvodní stavební úřady s úplnou
pravomocí budou povolovat veškeré stavby občanů
a organizací včetně koordinace stanovisek
dotčených orgánů státní
správy u složitých staveb.
Toto opatření bude nutno doprovodit rozborem kádrových,
pracovních a jiných podmínek stavebních
úřadů národních výborů,
s cílem docílit stabilizace odborných kádrů
stavebních úřadů, zvýšit
jejich hmotnou i morální motivaci úměrně
podmínkám pracovníků v organizacích
působících v investiční výstavbě.
Stranou nesmí zůstat ani soutěživost
a hodnocení stavebních úřadů
a oceňování jejich zasloužilých
a úspěšných pracovníků.
Přitom mezi obvodními a místními stavebními
úřady nutno v zájmu racionalizace předpokládat
odborné výpomoci, poradenské a jiné
služby apod.
Nebudou-li podmínky pracovníků stavebních
úřadů, při zvýšených
nárocích na úroveň jejich práce,
zlepšeny, lze očekávat, že za účinnosti
novely zákoníku práce nastane další
odliv těchto pracovníků do sféry hospodářských
organizací.
Proto s přípravou návrhu osnovy zákona
bude proveden rozbor potřebných kádrových,
organizačních a jiných opatření
nezbytných v aparátu národních výborů,
aby se zkvalitnila úroveň činnosti a rozhodování
orgánů územního plánování
a stavebních úřadů. V této
zprávě budou rozpracovány konkrétní
úkoly pro příslušné orgány
státní správy.
Další opatření
V návrhu zásad novely stavebního zákona
je předpokládána řada dalších
legislativních změn, jejichž motivem je většinou
vyhovět požadavkům praxe.
Týká se to úlev při povolovacím
řízení týkajícího se
stavebních úprav v objektech, které jsou
ve vlastnictví nebo užívání cizího
státu (zastupitelské úřady), zrušení
ingerence nadřízeného orgánu investora
při kolaudaci stavby, jejíž součástí
je provozovna, zřetelnějšího rozlišení
pravomoci stavebního úřadu a soudu při
vyřizování občanskoprávních
námitek, řešení právních
vztahů v případě, kdy jedna stavba
se opírá o druhou štítovými zdmi,
rozšíření okruhu účastníků
řízení při odstranění
stavby, umožnění dodatečného
vyvlastnění nemovitostí v případech,
že nebyly vypořádány majetkoprávní
vztahy ke dni novely zákona, stanovení podmínek
pro dodatečné povolení staveb občanů
postavených pro rekreační účely
v rozporu s obecnými technickými požadavky
na výstavbu.
Ústavnost návrhu
Podle čl. 21 odst. 2 písm. d) Ústavního
zákona o československé federaci náleží
jednotná příprava a realizace investic a
právní úprava územního plánování
a stavebního řádu, do působnosti Československé
socialistické republiky.
Jak bylo již posouzeno při tvorbě zákona
č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon),
nebylo by možné chápat právní
úpravu jako jednotnou, kdyby v ní nebyly upraveny
i pravomoci národních výborů, které
jsou orgány územního plánování
a stavebními úřady. Proto i novela tohoto
zákona právní úpravu národních
výborů zahrnuje.
V duchu ústavního zákona zásady novely
navrhují upravit jednotně postup při předávání
stanovisek dotčených orgánů státní
správy, které spolupůsobí při
řízení se stavebními úřady
podle zvláštních předpisů. Jde
nesporně o jednotnou právní úpravu
přípravy investic náležející
do působnosti Československé socialistické
republiky, která upravuje jen postup, aniž by se dotkla
kompetencí těchto orgánů státní
správy, která jsou založena obecně závaznými
právními předpisy jednak federace, jednak
republik.
Prováděcí předpisy
Návazně na novelu stavebního zákona
budou vydány i stěžejní prováděcí
předpisy, které nahradí dosavadní
- vyhl. č. 83/1976 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu, ve znění
vyhl. č. 45/1979 Sb.,
- vyhl. č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích
podkladech a územně plánovací dokumentaci,
- vyhl. č. 85/1976 Sb., o podrobnější
úpravě územního řízení
a stavebním řádu, ve znění
vyhl. č. 155/1980 Sb.,
- vyhl. č. 86/1976 Sb., o osvědčování
vhodnosti výrobků pro stavební část
staveb,
- vyhl. č. 87/1976 Sb., o informacích o výrobcích
pro stavební část staveb,
- vyhl. č. 88/1976 Sb., o oprávnění
k projektové činnosti,
- vyhl. č. 89/1976 Sb., o oprávnění
k inženýrské činnosti ve výstavbě.
Prováděcí předpisy budou upravovat
jen nezbytné podrobnosti a jejich materie se sloučí
do menšího počtu vyhlášek.
Místo dosavadních shora uvedených sedmi vyhlášek
budou vydány pouze tři prováděcí
vyhlášky. Předpokládá se rovněž
novelizace vyhlášky č. 101/1973 Sb., o projektových
soutěžích.
Nároky na státní rozpočet
Novela stavebního zákona nevyvolá nároky
na státní rozpočet.
Pokud budou prováděna organizační,
kádrová a jiná opatření v aparátu
národních výborů na úseku územního
plánování a stavebně správní
činnosti v republikách, jak je navrhováno,
vyčíslí se případné
nároky na státní rozpočet zvlášť.
Věcně však tento úkol souvisí
s dosud nerealizovaným usnesením vlády ČSSR
č. 305/1975.
kterou se upraví:
1. Zásady pro územně technické a urbanistické
řešení výstavby, zejména z hlediska
funkčního poslání, architektonického
a urbanistického začlenění staveb
do území, hygienické ochrany a ochrany životního
prostředí, požární ochrany, civilní
obrany a obrany státu, ochrany zemědělského
lesního a půdního fondu.
2. Koordinace vztahů sídelních útvarů,
krajiny a staveb k zájmovému území
s ohledem na
- územně technické podmínky,
- umístění nových výrobních
zařízení průmyslové a zemědělské
výroby,
- utváření dopravní sítě,
- optimální rozmístění staveb
občanského vybavení,
- utváření systémů technických
zařízení využívajících
zdrojů území,
- utváření soustavy rekreačních
zařízení,
- ochranu a tvorbu životního a přírodního
prostředí,
- zájmy ochrany a bezpečnosti státu a civilní
obrany.
3. Požadavky na umisťování, užitné
vlastnosti a stavebně technické řešení
staveb pro bydlení, staveb občanského vybavení,
staveb pro výrobu a skladování, vodohospodářských
staveb, staveb pro individuální rekreaci, zemědělských
účelových staveb občanů, staveb
s jaderně energetickými zařízeními,
staveb a zařízení civilní obrany,
zejména z hledisek
- zásad funkčního poslání,
- požadavků na stabilitu a mechanickou pevnost,
- architektonické zásady,
- požadavků hygienických a požadavků
ochrany životního prostředí,
- požadavků požární bezpečnosti
a civilní obrany,
- požadavků bezpečnosti práce a technických
zařízení,
- pokrokových směrů v řešení
a v použité technologii,
- požadavků na úspory energie a tepelné
izolace.
4. Principy racionalizované přípravy a provádění
staveb, zejména cestou typizace.
5. Požadavky na provádění staveb, kterými
se zohlední provoz staveniště tak, aby neohrožoval
okolí stavby, zabezpečilo se řádné
skladování stavebního materiálu a
výrobků, zabezpečil se provoz energetické,
telekomunikační, vodovodní a kanalizační
sítě a vztah stavby k veřejnému prostranství,
komunikacím a zeleni.
6. Podrobnosti postupu při udělování
výjimek z územně technických a užitných
vlastností staveb a jejich rozsah.
kterou se upraví:
1. Základní pojmy pro oblast územního
plánování (velký územní
celek, sídelní útvar, zóna, zájmové
území, registrační list, pořizovatel,
zpracovatel):
2. Obsah územně plánovacích podkladů,
územně plánovací dokumentace a způsob
jejich pořizování, zpracování,
projednávání, schvalování a
vyhlašování, obsah a způsob zpracování
registračních listů územně
plánovací dokumentace, určení orgánů,
které mohou pořizovat územně technické
podklady, a vymezení způsobu vytváření
informačních systémů o území.
3. Podrobnosti postupu při územním rozhodování
a náležitosti obsahu územních rozhodnutí,
návrhů na jejich vydání a přikládané
dokumentace.
4. Rozsah a druhy projektové a inženýrské
činnosti organizací, podmínky pro její
výkon, podrobnosti vedení evidence organizací
vykonávajících projektovou a inženýrskou
činnost. Rozsah oprávnění k projektové
činnosti projektantů jednotlivců, postup
a podmínky pro vydávání oprávnění
k projektové činnosti projektantů jednotlivců
a postup při jeho odnímání.
5. Základní pojmy pro oblast stavebního řádu
(stavba, jednoduchá stavba, drobná stavba, vojenské
a jiné stavby, jaderné zařízení,
stavební pozemek a staveniště).
6. Podrobnosti ohlašování drobných staveb,
stavebních úprav a udržovací práci,
výčet udržovacích prací, které
lze provést bez ohlášení.
7. Podrobnosti postupu při povolování staveb
a jejich změn, při sloučeném územním
a stavebním řízení, při kolaudaci
staveb, jejich užívání, údržbě,
povolování odstraňování a nařizování
odstraňování staveb, náležitosti
obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání
a obsah a rozsah přikládané dokumentace.
8. Podrobnosti postupu při povolování terénních
úprav, těžebních a jim podobných
nebo s nimi souvisejících prací, informačních,
reklamních a propagačních zařízení.
9. Stanovení podmínek, kdy lze, u jednoduchých
a drobných staveb upustit od vydání kolaudačního
rozhodnutí.
10. Způsob vytyčení prostorové polohy
jednoduchých a drobných staveb, terénních
úprav a těžebních prací na povrchu.
11. Náplň činnosti státního
stavebního dohledu, podrobnosti o jeho opatřeních
a podmínky pro jeho výkon.
12. Podrobnosti státního dohledu v investiční
výstavbě, zejména postup státní
expertizy a náležitosti dokumentace a dokumentů
předkládaných ke státní expertize.
13. Podrobnosti postupu při vyvlastňovacím
řízení, náležitosti obsahu rozhodnutí
a návrhu na jeho vydání.
14. Úlevy z ustanovení stavebního zákona
při odstraňování následků
živelních pohrom a při náhlých
havárií staveb.
která upraví:
1. Podrobnosti o poslání osvědčování
(stanoví se definice, předmět, výstup
a používání osvědčení).
2. Podrobnosti o postupu při osvědčování
- stanoví se subjekt přihlašovací povinnosti
a jeho povinnosti, náležitosti dokumentace k přihlášce,
subjekt provádějící osvědčování
a lhůty pro provedení osvědčování,
- stanoví se doba platnosti osvědčení
a způsob jeho zveřejnění,
- stanoví se postup při kontrole osvědčených
výrobků,
- stanoví se postup při uplatňování
námitek proti výsledku osvědčování.
3. Podrobnosti o právech a povinnostech výrobce
- stanoví se publikační oprávnění
výrobce, povinnost označování výrobků
a jejich používání ve stavbách,
- stanoví se výše úhrady za osvědčování.
4. Podrobnosti o tvorbě informací (stanoví
se předmět informací, způsob jejich
publikace, jejich vydavatel a subjekt je poskytující).
5. Podrobnosti o povinnostech vydavatele, které stanoví
způsob výběru výrobků a jejich
publikace.
6. Podrobnosti o povinnostech výrobců a dovozců,
ve kterých se stanoví lhůty pro předávání
informačních podkladů a odpovědnost
za věcnou správnost a aktuálnost údajů.
kterou se upraví:
1. Účel a druhy soutěží.
2. Okruh vypisovatelů a účastníků
soutěží.
3. Zásady pro vypisování soutěží,
soutěžních podmínek, způsobu
hodnocení soutěžních návrhů.
4. Způsob a formy seznamování veřejnosti
s průběhem soutěží a s jejich
výsledky.
5. Způsob tvorby fondu odměn pro soutěže,
rozdělení cen soutěžícím
a úhrada nákladů soutěží.