Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

1. U fixních obchodu je prodávající povinen opravit vadu nebo vyměnit vadné zboží v rámci dodací lhůty stanovené smlouvou. Nestane-li se tak, je kupující oprávněn odstoupit od smlouvy ihned po uplynutí dodací lhůty a žádat od prodávajícího penále podle § 88 nebo, není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, žádat místo tohoto penále náhradu škody způsobené nesplněním smlouvy.

2. Souhlasí-li kupující s tím, aby prodávající odstranil vady zboží dodaného podle smlouvy o fixním obchodě po uplynut í dodací lhůty, je kupující oprávněn žádat od prodávajícího zaplacení penále jako za prodlení v dodávce podle § 40 odst. 5 od prvého dne po uplynutí dodací lhůty stanovené smlouvou o fixním obchodě.

1. Kupující nemá právo vrátit prodávajícímu bez jel-o souhlasu zboží, u kterého uplatnit nároky pro vadu jakosti.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje n a případy, kdy prodávající pokračuje v odesílání zboží, přesto, kupující požádal o zastavení dalších dodávek zboží při opakujících se dodávkách vadných zásilek (§ 45).

1. Ohlášení reklamace u jedné partie zboží nedává kupujícímu právo odmítat převzetí následujících partií zboží stanovených smlouvou.

2. Při opakujících se dodávkách vadných partií zboží je kupující oprávněn požádat o zastavení dalších dodávek zboží do té doby, dokud nebudou prodávajícím odstraněny okolnosti způsobující vady.

3. V tom případě je kupující oprávněn žádat od prodávajícího zaplaceni penále jako za prodlení v dodávce ve výši stanovené v § 85 odst. 2 a 4 ode dne, kdy mělo být zboží dodáno podle smlouvy, do dne, kdy prodávající opět započne dodávat bezvadné zboží.

Provádí-li se podle smlouvy konečná jako siní přejímka zboží v zemi prodávajícího a není-li smlouvou stanoveno jinak, mohou se uplatňovat reklamace pro jakost zboží, jen pro skryté vady (které nemohly být zjištěny při obvyklé prověrce zboží).

V případě opravy nebo výměny vadných předmětů nebo částí se prodlužují záruční lhůty-základního zařízení nebo strojů o dobu, během které se zařízení nebo stroje nepoužívaly v důsledku zjištěné vady.

1. Způsob dopravy se sjednává mezi stranami.

2. Nejsou-li ve smlouvě stanoveny jiné lhůty, je kupující povinen sdělit prodávajícímu odesílací dispozice nejpozději 30 dní před počátkem dodací lhůty stanovené ve smlouvě.

1. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, při dopravě po železnici přísluší kupujícímu právo určit směr dopravy.

2. Nepředvídá-li smlouva jiné údaje, musí odesílací dispozice při železniční dopravě obsahovat tarifní deklaraci, pohraniční přechodový bod v zemi prodávajícího, označení příjemce zboží a stanici určení. Kupující je povinen určovat přechodový bod v zemi prodávajícího vycházeje podle možnosti z nejkratší celkové vzdálenosti mezi odesílací stanicí a stanicí určení.

3. Prodávající je povinen nahradit kupujícímu všechny výlohy vzniklé v důsledku toho, že nedodržel odesílací dispozice.

4. Neobdrží-li prodávající od kupujícího včas dispozice pro odeslání zboží, které má být odesláno po železnici, má prodávající právo po uplynutí dodací lhůty stanovené stranami předat zboží na sklad na účet a riziko kupujícího. V tomto případě kupující nahradí prodávajícímu také výlohy navíc vzniklé s přemístěním na sklad a ze skladu do vagónu. Datum skladního listu nebo potvrzení o převzetí zboží k uskladnění se považuje za datum dodávky. Prodávající však není zbaven povinnosti odeslat zboží na adresu kupujícího a zaplatit výlohy s dopravou na hranice.

1. Při dodávkách za podmínek FOB je prodávající povinen uvědomit kupujícího telegraficky nebo dálnopisem ve lhůtě stanovené smlouvou o pohotovosti zboží k odeslání do přístavu.

2. Není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, oznámení musí obsahovat tyto údaje:

název zboží;

množství zboží s uvedením váhy brutto;

číslo smlouvy.

3. Po obdržení oznámení je kupující povinen sdělit prodávajícímu telegraficky nebo dálnopisem do 7 dní [Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky činí tato lhůta 20 dní.] lhůtu, ve které má být zboží dodáno do nakládacího přístavu. Tato lhůta nemůže být kratší než 15 a delší než 30 dní počítáno od data odeslání výše uvedeného sdělení prodávajícímu.

4. V případě opožděného přistavení lodního prostoru nese kupující výlohy za uskladnění zboží v nakládacím přístavu po uplynutí 21. dne počítáno ode dne příchodu zboží do přístavu nakládky. Bude-li však zboží dodáno prodávajícím do přístavu před lhůtou dohodnutou mezi stranami, budou kupujícímu vyúčtovány výlohy za skladování až po uplynutí 21. dne po lhůtě pro dodání zboží do přístavu.

5. Po uplynutí uvedených 21 dní má prodávající právo uskladnit zboží na účet a riziko kupujícího, o čemž musí být kupující bez prodlení uvědoměn. V tom případě kupující nahradí rovněž výlohy navíc, které vznikly po uplynutí 21. dne v souvislosti s přemístěním zboží na sklad a ze skladu na palubu lodi.

6. Uskladnění zboží v přístavu může být svěřeno jen skladišti nebo organizaci oprávněné vydávat skladní listy. Doklad o uskladnění zboží v přístavním skladišti vydaný státní přístavní správou nebo státním speditérem se považuje rovněž za skladní list.

7. Datum skladního listu se považuje za datum dodávky. Prodávající se však nezbavuje povinnosti stanovené v § 10 odst. 2 písm. a).

Jestliže podle smlouvy je prodávající povinen přistavit lodní prostor, je kupující povinen oznámit prodávajícímu 55 dní před počátkem dodací lhůty přístav určení pro zboží a prodávající je povinen 7 dní před dnem, kdy počíná nakládka zboží, oznámit kupujícímu telegraficky nebo dálnopisem předpokládané odeslání, s uvedením jména lodi, data jejího předpokládaného odplutí do přístavu určení, název zboží s uvedením počtu colli a/nebo přibližnou váhu.

1. Jestliže není ve smlouvě dohodnuta lhůta a/nebo způsob avizování o odeslání zboží nebo není stanoveno, že avíza není třeba, je prodávající povinen při železniční, automobilové a letecké dopravě odeslat avízo kupujícímu v takové lhůtě a takovým způsobem, aby je kupující obdržel po příchodu zboží na hranici země kupujícího.

2. Není-li smlouvou stanoveno jinak, avízo musí obsahovat tyto údaje:

datum odeslání;

název zboží;

množství zboží;

číslo smlouvy;

číslo vagónu (při dopravě po železnici).

1. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, je prodávající nebo jeho zasilatel povinen při dopravě po vodě uvědomit kupujícího telegraficky nebo dálnopisem o odeslání zboží ihned po odplutí lodi, avšak nejpozději 2 hodiny od okamžiku odplutí, jestliže doba dopravy zboží z přístavu nalodění do přístavu určení nepřevyšuje 72 hodin, nebo nejpozději během 24 hodin od okamžiku odplutí, převyšuje-li doba dopravy 72 hodin.

2. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, musí takové oznámení obsahovat tyto údaje:

jméno lodi;

datum odplutí;

přístav určení;

název zboží;

číslo smlouvy;

číslo konosamentu (říčního náložního listu);

počet colli;

váhu brutto;

množství ve specifikovaných jednotkách míry (kusů, párů, tun netto apod.).

3. Oznámení odeslané telegraficky nebo dálnopisem musí být potvrzeno dopisem.

Výlohy spojené s avizováním kupujícího o odeslaném zboží nese prodávající.

1. Jestliže železnice přistaví vagón s vyšší ložní normou, než jak byl objednán prodávajícím, nebo jestliže odmítne naložit vagón pro omezení osového tlaku na určitém úseku do váhové normy předepsané nebo stanovené tarifem pro daný náklad, je prodávající povinen žádat úřední potvrzení příslušné železnice v nákladním listě.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu platí i na případy, kdy vagóny přistavuje kupující.

Jestliže vagón není zaviněním prodávajícího naložen podle norem jednotného tranzitního tarifu (JTT), nese prodávající výlohy za vzniklé nevyužití prostoru po tranzitních železnicích.

V případě dodávky zboží neodpovídajícího gabaritním podmínkám železnice země kupujícího, je prodávající povinen nejpozději dva měsíce před dodací lhůtou upozornit na to kupujícího doporučeným dopisem a přiložit gabaritní výkresy nákladu s uvedením jeho rozměrů a váhy. Datum odeslání a pohraniční stanice, přes které má být zboží odesláno, stanoví strany. V tomto případě musí být datum odeslání potvrzeno prodávajícím nejpozději 21 dní před odesláním zboží.

1. Platy za dodávané zboží se provádějí způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) proti předložení prodávajícím bance země prodávajícího těchto dokladů:

a) faktury trojmo s uvedením v ní:

roku a názvu mezistátní dohody (protokolu);

čísla smlouvy anebo objednávky kupujícího;

položky v mezistátní dohodě (protokolu) a jiných údajů smlouvou ujednaných.

Při dodávce zboží před uzavřením mezistátní dohody (protokolu) se uvádí ve faktuře místo roku a názvu mezistátní dohody (protokolu) a místo položky v mezistátní dohodě (protokolu) jen rok, na jehož kontingent se dodávka uskutečňuje:

b) dopravního dokladu podle druhu dopravy ve smlouvě sjednaného nebo skladního listu nebo potvrzení o uskladnění v případech stanovených v § 49 a 50 těchto Všeobecných podmínek, nebo doklad o převzetí zboží kupujícím nebo při zásilkách sběrným vagónem spedičního potvrzení o odeslání, v němž je uvedeno číslo vagónu, železničního nákladního listu a datum odeslání, nebo je-li tak stanoveno smlouvou, spedičního potvrzení o převzetí zboží k následujícímu, prodávajícím neodvolatelnému odeslání;

c) jiných dokladů dohodnutých ve smlouvě.

2. Jestliže tak bylo stanoveno ve smlouvě, mohou být ve faktuře kromě ceny zboží zahrnuty též dopravné, pojistné a jiné výlohy, podléhající zaplacení týmž účtem a stejným způsobem jako zboží.

3. Jeden ze tří exemplářů faktury, nebo podle dohody prodávajícího s kupujícím, kopie faktury předkládá prodávající prostřednictvím banky nebo přímo obchodnímu zastupitelství nebo obchodnímu radovi (radovi pro ekonomické otázky) velvyslanectví země kupujícího v zemi prodávajícího na jejich žádost.

1. Prodávající nese plnou odpovědnost za to, že doklady předložené jím bance podle § 58 odst. 1 písm. a), b) a c) a v nich obsažené údaje odpovídají podmínkám smlouvy.

2. Banka země prodávajícího zkoumá, zda byly předloženy doklady stanovené podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) a zda všechny předložené doklady souhlasí mezi sebou, pokud jde o obsah a číselné údaje.

3. Na základě přezkoumaných dokladů banka země prodávajícího provede výplatu prodávajícímu a uskutečňuje v souladu s platnými dohodami mezi zeměmi anebo bankami zúčtování s bankou země kupujícího a zasílá bez prodlení doklady přímo bance země kupujícího. Banka země kupujícího předá bez prodlení doklady kupujícímu a zároveň vybere od kupujícího protihodnotu částky, vyplacené podle těchto dokladů bankou země prodávajícího. Při tomto zúčtování se nevyžaduje předběžného souhlasu ze strany kupujícího.

4. Platební závazky kupujícího vůči prodávajícímu považují se za splněné při zúčtování přes Mezinárodní banku hospodářské spolupráce v okamžiku provedení zápisů na účtech banky země kupujícího a banky země prodávajícího v Mezinárodní bance hospodářské spolupráce, nebo při zúčtování na účtech otevřených mezi bankami navzájem - v okamžiku provedení zápisu na účtě banky země kupujícího v bance země prodávajícího.

Jestliže si kupující při souhlasu s předčasnou dodávkou zároveň nevyhradil něco jiného, platí, že souhlasil rovněž s předčasným zaplacením.

Kupující je oprávněn během 14 pracovních dní [Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky činí tato lhůta 25 pracovních dnů.] ode dne obdržení faktury prodávajícího bankou své země požádat o vrácení celé nebo části vyplacené částky v případech, předvídaných v § 62, 63 a 64.

Kupující je oprávněn požádat o vrácení celé částky faktury, jestliže:

1. zboží nebylo objednáno nebo bylo odesláno poté, když smlouva byla se souhlasem prodávajícího zrušena;

2. zboží bylo již dříve kupujícím zaplaceno;

3. nebyly předloženy všechny druhy dokladů, uvedené v § 58 odst. 1 písm. a), b) a c);

4. zařízení bylo odesláno nekompletní, ačkoliv ve smlouvě jsou stanoveny platby za zásilky kompletní;

5. prodávající odeslal zboží před lhůtou stanovenou smlouvou bez souhlasu kupujícího nebo před počátkem lhůty k dodání obdržel plat za zboží, s jehož předčasným odesláním kupující souhlasil, avšak upozornil, že nesouhlasí s předčasnou platbou;

6. prodávající odeslal zboží po obdržení oznámení kupujícího o odstoupení od smlouvy, provedeném podle § 84 a 87;

7. faktura a/nebo přiložené k ní doklady v důsledku rozporů mezi sebou nebo nedostatečných údajů v nich obsažených nedovolují určit množství a/nebo druh, a/nebo jakost, a/nebo cenu zboží

8. ve faktuře nejsou uvedeny detailní ceny nebo není přiložena cenová specifikace, jak je stanoveno ve smlouvě;

9. platba má být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu;

10. vyskytnou se jiné okolnosti, pro které je ve smlouvě přímo stanoveno takové právo.

Kupující může podle svého uvážení požadovat též částečné vrácení částky faktury z důvodů uvedených v § 62 body 2 - 9.

Kupující je oprávněn požádat o částečné vrácení částky faktury, jestliže:

1. ve faktuře jsou uvedeny ceny vyšší, než jsou stanoveny smlouvou, nebo do faktury jsou zahrnuty výlohy, jejichž zaplacení není stanoveno smlouvou;

2. z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba, je zřejmé, že spolu s objednaným zbožím bylo odesláno též zboží neobjednané;

3. kupující odmítá převzít část zboží, protože prodávající nedodržel sortiment stanovený smlouvou, jestliže toto nedodržení sortimentu je zřejmé z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba;

4. z dokladů, na jejichž základě byla provedena platba, je zřejmé, že odeslané množství zboží převyšuje objednané množství, přičemž množství navíc odeslaného. zboží převyšuje toleranci, stanovenou smlouvou;

5. množství zboží uvedené ve faktuře převyšuje množství uvedené v dopravních dokladech a/nebo specifikacích;

6. ve faktuře nebo v dokladech k ní přiložených je početní chyba ve prospěch prodávajícího;

7. vyskytnou se jiné okolnosti, pro které je ve smlouvě přímo stanoveno takové právo.

1. Spolu s požadavkem na vrácení plné částky nebo její části zaplacené na základě faktury prodávajícího je kupující povinen předložit bance své země odůvodněné a závazné prohlášení spolu s kopiemi, jejichž počet určuje banka země kupujícího, ale nejméně ve třech vyhotoveních. Jedna kopie tohoto prohlášení je určena k zaslání prodávajícímu. Kupující musí v každém případě vyhotovit prohlášení o vrácení částky s uvedením odvolání na ten bod § 62 nebo § 64, na jehož základě kupující žádá vrácení částky.

2. Zároveň s předložením požadavku bance na vrácení částky je kupující povinen uvědomit prodávajícího o prováděném vrácení. Při nepřetržitých částečných dodávkách toto sdělení musí být provedeno telegraficky nebo dálnopisem.

3. Na požádání banky je kupující povinen předložit bance nezbytné doklady svědčící o tom, že důvody požadavku na vrácení zaplacené částky odpovídají podmínkám uvedeným v § 62 nebo v § 64.

4. Jestliže se požadavek na vrácení zaplacené částky vztahuje k § 62 bod 10 nebo § 64 bod 7, nebo § 70 bod 5, banka kupujícího v každém případě zkoumá existenci, těchto podmínek.

5. V případech uvedených v § 62 body 1, 3 a 6 a § 64 body 2, 3 a 4, je kupující povinen ve svém prohlášení obsahujícím žádost o vrácení zaplacené částky, zároveň potvrdit, že nepřijaté jím zboží drží k dispozici na účet a riziko prodávajícího.

1. Jestliže banka země kupujícího zjistí, že požadavek na plné nebo částečné vrácení zaplacené částky odpovídá podmínkám předvídaným v § 62 nebo v § 64, vrátí banka země kupujícího částku odepsanou z účtu kupujícího v souladu s platnými dohodami mezi zeměmi a/nebo bankami. Zároveň banka země kupujícího odesílá kopii prohlášení kupujícího bance země prodávajícího, která zatíží účet prodávajícího.

2. Při vrácení částky sděluje banka země kupujícího bance země prodávajícího datum příjmu dokladů uvedených v § 58 odst. 1 písm. a), b) a c).

3. Při vrácení celé fakturované částky podle § 62 body 1, 3 a 6 kupující je povinen vrátit prodávajícímu obdržené doklady týkající se dané partie zboží, jakmile o ně požádá.

4. Po vrácení dříve obdržené částky kupujícímu má prodávající právo podruhé předložit k proplacení znovu způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) doklady a/nebo fakturu spolu s kopií prohlášení kupujícího o vráceni, jestliže v případech uvedených;

a) v § 62 body 3, 7 a 8 prodávající předložil chybějící a/nebo opravené doklady;

b) v § 62 bod 4 prodávající splnil, dodávku kompletně;

c) v § 62 bod 5 nastoupila lhůta k placení stanovená smlouvou;

d) v § 62 bod 9 prodávající předložil doklady k zaplacení prostřednictvím odpovídajícího účtu.

5. Po zpětném připsání částky bankou na účet kupujícího všechny rozpory mezi prodávajícím a kupujícím se řeší přímo mezi nimi.

Úhrada služeb a jiných výloh, spojených se vzájemnými dodávkami zboží včetně výloh za montáž, projekční a přípravné práce a dopravně zasilatelské služby, které nejsou uvedeny ve faktuře za zboží, se provádí způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou), proti předložení faktury a jiných dokladů, dohodnutých mezi stranami, věřitelem bance jeho země.

Pří zúčtování služeb a jiných výloh, stanovených v § 57 věřitel nese plnou odpovědnost za to, že doklady předložené bance a obsažené v nich údaje nebo předložení faktury bez dokladů odpovídá ujednání s dlužníkem.

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 67 je dlužník oprávněn během 24 pracovních dnů ode dne obdržení věřitelovy faktury bankou země dlužníka požádat o vrácení celé nebo části zaplacené částky v případech předvídaných v § 70 a 71.

Dlužník je oprávněn požádat o vrácení celé částky faktury, jestliže:

1. nebyl dán příkaz k provedení služby nebo příkaz byl před prováděním služeb zrušen;

2. tyto služby byly zaplaceny dříve;

3. nebyly předloženy všechny druhy dokladů dohodnuté stranami nebo z předložených dokladů není možno určit, jaké služby a za jakou částku byly provedeny;

4. platba měla být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou), nebo prostřednictvím jiného účtu;

5. nastaly jiné okolnosti, pro které je podle ujednání stran výslovně stanoveno takové právo.

Dlužník je oprávněn požádat o částečné vrácení částky, jestliže:

1. ve faktuře nebo v přiložených k ní dokladech je početní chyba ve prospěch věřitele;

2. ve faktuře byly použity vyšší tarify a/nebo sazby, než bylo dohodnuto mezi stranami;

3. byly nesprávně použity kursy měn;

4. do faktury byly zahrnuty služby, poplatky, provize a příplatky, nedohodnuté stranami;

5. částka faktury byla vypočtena na základě nesprávných údajů o množství, váze a objemu zboží;

6. do faktury byla zahrnuta spolu s protihodnotou provedených služeb i protihodnota neprovedených služeb a/nebo částečně provedených služeb;

7. platba má být provedena jiným způsobem než inkasem s následným akceptem (inkasem s promptní výplatou) nebo prostřednictvím jiného účtu.

Při vrácení zaplacené částky dlužníkovi podle § 70 a 71 se vrací doklady podle dohody mezi stranami.

Při zúčtování služeb a jiných výloh stanovených v § 67 se kromě ustanovení § 67 - 71 používá přiměřeně ustanovení § 59, 65, 66 a 89.

1. Platy, které vyplývají z nároků týkajících se množství, jakosti, penále a z nároků z jiných důvodů, se provádějí buď

a) přímým převodem dlužníkem přiznané částky věřiteli, nebo

b) bankou země věřitele způsobem inkasa s následným akceptem (inkasa s promptní výplatou) dlužníkem přiznané částky na základě uznávacího návěští dlužníka.

2. Uznávací návěští nemůže být předloženo bance k inkasu s promptní výplatou po uplynutí promlčecí lhůty počítané ode dne jeho vydání.

3. Dlužník má právo požádat o vrácení částky, zaplacené na základě odstavce 1 bodu b) tohoto paragrafu, jestliže prokáže, že převedl částku faktury podle odstavce 1 bodu a) tohoto paragrafu, jejíž protihodnotou byl zatížen jeho účet.

1. Jsou-li zvláštní podmínky dodávky, může být ve smlouvě stanoveno, že platby za dodávané zboží se uskutečňují z akreditivu, který bude kupujícím otevřen ve lhůtě stanovené ve smlouvě.

2. Neotevře-li kupující akreditiv ve lhůtě stanovené ve smlouvě, je prodávající povinen poskytnout mu k otevření akreditivu dodatečnou lhůtu.

3. Neotevře-li kupující akreditiv ani v dodatečné lhůtě, má prodávající právo odstoupit od smlouvy.

4. V případě prodlení s otevřením akreditivu může prodávající zadržet odeslání zboží.

5. Jestliže zboží bylo odesláno prodávajícím před otevřením akreditivu, třeba i s opožděním proti dohodnutým lhůtám, banka země prodávajícího přijímá doklady k zaplacení způsobem inkasa s předběžným akceptem.

1. Strany nesou hmotnou odpovědnost za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků.

2. Formami hmotné odpovědnosti jsou:

a) zaplacení penále stranou, která nesplnila nebo nenáležitě splnila závazek (dlužníkem) druhé straně (věřiteli);

b) náhrada škody věřiteli dlužníkem.

3. Příslušná ustanovení těchto Všeobecných dodacích podmínek a dvoustranných dohod stanoví, ve kterých případech platí formy hmotné odpovědnosti, uvedené v odstavci 2 tohoto paragrafu.

4. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, strana, která ke splnění svých smluvních závazků užila třetí osoby, odpovídá druhé smluvní straně za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků touto třetí osobou jako za vlastní jednání.

1. Dlužník je povinen na žádost věřitele zaplatit penále za nesplnění nebo nenáležité splnění smluvních závazků, je-li takové penále stanoveno v těchto Všeobecných dodacích podmínkách, dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.

2. Právo věřitele na zaplacení penále vzniká samotnou skutečností nesplnění nebo nenáležitého splnění závazku dlužníkem.

3. Rozhodčí soud není oprávněn snížit penále, o jehož zaplacení je žádáno v souladu s těmito Všeobecnými dodacími podmínkami nebo dvoustrannou dohodou.

4. V případech, kdy úplné nebo částečné nesplnění závazků bylo důsledkem neposkytnutí nebo nenáležitého poskytnutí součinnosti věřitelem dlužníku ke splnění jeho závazku nebo neoprávněným jednáním věřitele při plnění závazku, je rozhodčí soud oprávněn zcela nebo zčásti odmítnout uspokojení nároků věřitele na zaplacení penále podle toho, jaký vliv mělo neoprávněné jednání věřitele na splnění dlužníkova závazku.

1. V těch případech, kdy je přípustný nárok na náhradu škody, povinnost strany nahradit druhé straně škodu způsobenou nesplněním nebo nenáležitým splněním smluvních závazků vzniká, nastanou-li tyto okolnosti:

a) nesplnění nebo nenáležité splnění smluvního závazku;

b) vznikla-li v důsledku nesplnění nebo nenáležitého splnění smluvního závazku druhé straně hmotná škoda;

c) je-li mezi nesplněním nebo nenáležitým splněním smluvního závazku jednou smluvní stranou a vznikem hmotné škody druhé straně přímá příčinná souvislosti;

d) jestliže dlužník nesplnění nebo nenáležité splnění závazku zavinil.

2. Při posuzování zavinění se za kritérium pokládá vynaložení péče obvyklé ve vztazích daného druhu.

3. Břemeno dokazování okolností uvedených pod písmeny a), b) a c) odst. 1 tohoto paragrafu a rovněž výše škody leží na věřiteli. Zavinění dlužníka se předpokládá.