Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

1. Škodou se rozumí výlohy vynaložené věřitelem, ztráta nebo poškození jeho majetku, jakož i ušlý zisk.

2. Jako škoda se podle těchto Všeobecných dodacích podmínek nahrazují výlohy, vynaložené věřitelem a ztráta nebo poškození jeho majetku. Ušlý zisk se nahrazuje pouze tehdy, je-li to stanoveno ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě.

3. Dlužník není povinen nahrazovat škodu, kterou mohl věřitel odvrátit, kdyby projevil péči obvyklou ve vztazích daného druhu.

4. Smluvní strany nemohou uplatňovat jako náhradu škody částky penále, zaplacené jejich kontrahentům uvnitř státu padle národního zákonodárství nebo podle hospodářských smluv.

5. Nenahrazuje se nepřímá škoda.

1. Věřitel je povinen nahradit dlužníku dodatečné výlohy způsobené porušením závazků věřitelem, zejména pak výlohy spojené se splněním smlouvy.

2. Stane-li se v důsledku porušení závazku věřitelem pro dlužníka nemožným splnění smlouvy ve lhůtě v ní stanovené, je dlužník povinen o tom neprodleně písemně vyrozumět věřitele.

1. Strana nemá právo na náhradu škody, v níže uvedených případech, kdy tyto Všeobecné dodací podmínky stanoví právo na penále:

- za prodlení v dodávce (§ 85);

- za prodlení v dodání technické dokumentace (§ 86 odst. 1);

- za nedodání certifikátu o analýze (§ 86 odst. 2);

- při zastavení zásilek pro opakující se vady (§ 45 odst. 3);

- za nemožnost použít zboží podle svého určení (§ 40 odst. 5);

- za neodůvodněné vrácení platby (§ 89);

- za neotevření akreditivu ve stanovené lhůtě (§ 90 odst. 1 a 3).

2. V těch případech, kdy za nesplnění nebo nenáležité splnění závazku nestanoví tyto Všeobecné dodací podmínky, dvoustranná dohoda nebo smlouva penále, je dlužník povinen nahradit věřiteli způsobenou škodu.

1. Strany se osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže se tak stalo v důsledku okolností vyšší moci. Dlužník, který je v prodlení, se však nemůže dovolávat okolností vyšší moci, které nastaly v době prodlení.

2. Za vyšší moc se pokládají okolnosti, které vznikly po uzavření smlouvy důsledku stranou nepředvídaných a neodvratitelných událostí mimořádné povahy.

3. Strany se rovněž osvobozují od, odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže to vyplývá z dvoustranné dohody nebe ze smlouvy.

4. Strany se neosvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních závazků, jestliže k nesplnění došlo v důsledku jednostranných aktů kompetentního státního orgánu (zejména aktů v oblasti plánování a řízení), které nemají charakter všeobecného zákazu vývozních nebo dovozních operací a nejsou karanténními, sanitárními nebo veterinárními zákazy.

5. Důkazní břemeno vzniku okolností vylučujících odpovědnost dlužníka za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků leží na dlužníkovi.

1. Strana, u které nastala nemožnost splnění smluvních povinností v důsledku okolností uvedených v § 82, musí o vzniku těchto okolností uvědomit písemně druhou stranu bez prodlení, avšak během lhůty pro splnění smluvních povinností. Oznámení musí obsahovat údaje o vzniku a povaze okolností a jejich možných následcích. Strana musí rovněž bez prodlení uvědomit druhou stranu písemně o skončení těchto okolností.

2. Okolnosti osvobozující strany od odpovědnosti za úplné nebo částečné nesplnění smlouvy musí být potvrzeny obchodní komorou nebo jiným příslušným ústředním orgánem té které země.

3. Neoznámení nebo opožděné oznámení vzniku okolností osvobozujících od odpovědnosti stranou, které vznikla nemožnost splnění smluvních závazků, má za následek její povinnost k náhradě škody způsobené neoznámením nebo opožděným oznámením.

1. V případech uvedených v § 82 se prodlužuje lhůta ke splnění smluvních povinností stranami přiměřeně o dobu, během které takové okolnosti a jejich následky budou účinkovat.

2. Jestliže tyto okolnosti a jejich následky budou trvat déle než 5 měsíců u zboží, u kterého dodací lhůty nepřevyšují 12 měsíců od okamžiku uzavření smlouvy, nebo déle než 8 měsíců u zboží, u kterého jsou dodací lhůty stanoveny na více než 12 měsíců od uzavření smlouvy, bude mít každá ze stran právo odstoupit od dalšího splnění smlouvy v tomto případě žádná ze stran není oprávněna žádat od druhé strany náhradu možných škod.

3. Strana může využít svého práva na odstoupení od smlouvy, jestliže uvědomí o odstoupení od smlouvy do začátku plnění smluvních povinností druhou stranou, avšak nejpozději ve 30 denní lhůtě od okamžiku skončení lhůty 5 případně 8 měsíců předvídané v odstavci 2 tohoto paragrafu.

4. Ustanovení tohoto paragrafu o prodloužení lhůty ke splnění smlouvy se nevztahují na fixní obchody.

1. Při prodlení v dodávce oproti lhůtám stanoveným ve smlouvě platí prodávající kupujícímu penále, které se vypočítává z ceny zboží ve lhůtě nedodaného.

2. Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, počítá se penále od prvého dne prodlení, a to v této výši:

v prvních 30 dnech - 0,05% za každý den;

v dalších 30 dnech - 0,08% za každý den;

v dalším - 0,12% za každý den prodlení.

3. Při prodlení v dodávce náhradních dílů ke strojům a zařízením dodávaným ve vzájemném obchodě mezi členskými státy RVHP oproti lhůtám stanoveným ve smlouvě, není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, počítá se penále od prvého dne prodlení, a to v této výši:

v prvních 15 dnech - 0,05% za každý den,

v dalších 15 dnech - 0,08% za každý den,

v dalším - 0,12% za každý den prodlení.

4. Celková částka penále za prodlení stanoveného v odstavcích 2 a 3 tohoto paragrafu nemůže však přesáhnout 8% z ceny zboží, u kterého došlo k prodlení.

1. Jestliže se prodávající opozdí při dodání technické dokumentace, bez které stroj nebo zařízení nemůže být uvedeno do používání, platí prodávající penále vypočítané z ceny stroje nebo zařízení, k němuž se vztahuje technická dokumentace, a to způsobem a ve výši stanovené v odst. 2 a 4 § 85. Následuje-li prodlení v dodání technické dokumentace za prodlením v dodávce strojů nebo zařízení, k nimž tato technická dokumentace patří, počítá se penále za prodlení v dodání technické dokumentace jako pokračování penále za prodlení v dodávce strojů a zařízení. Toto ustanovení platí i v případě, kdy prodlení v dodávce strojů nebo zařízení následuje za prodlením v dodání technické dokumentace.

2. Jestliže se strany dohodly, že na zboží určené k přepracování (například surovinové materiály, odlitky a válcované výrobky) prodávající předloží kupujícímu certifikát o analýze, bez kterého zboží nemůže být použito podle svého určení a uvedou ve smlouvě, jaké ukazatele musí takový certifikát o analýze obsahovat, pak opozdí-li se prodávající s jeho předložením, zaplatí kupujícímu penále vypočtené z ceny zboží, jehož se certifikát týká, způsobem a ve výši stanovené v § 85 odst. 2 a 4.

1. Není-li jiná lhůta ve smlouvě stanovena, je kupující oprávněn - při prodlení v dodávce zboží o více než 4 měsíce a u velkých zařízení nesériové výroby o více než 6 měsíců proti dodací lhůtě stanovené smlouvou - odstoupit od splnění smlouvy, a to ohledně části, u níž došlo k prodlení, a části dříve dodané, nelze-li dodané části zboží použít bez části nedodané.

2. Kupující má právo odstoupit od smlouvy i před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 1 tohoto paragrafu, jestliže prodávající sdělí písemně kupujícímu, že zboží během těchto lhůt nedodá.

3. Pro kompletní závody a zařízení se mezi stranami v každém jednotlivém případě sjednávají lhůty pro odstoupení od smlouvy.

4. Při odstoupení od smlouvy podle tohoto paragrafu může kupující podle svého výběru v okamžiku oznámení o odstoupení od smlouvy žádat od prodávajícího místo penále za prodlení stanoveného v § 85:

- buď penále za nedodání ve výši 8% z ceny zboží, ohledně něhož kupující odstupuje od smlouvy;

- nebo náhradu škody neprokáže-li kupující vznik škody nebo vyšší škodu, činí náhrada škody 4% z ceny nedodaného zboží, ohledně něhož kupující odstoupil od smlouvy.

5. V případě odstoupení od smlouvy je prodávající povinen vrátit kupujícímu jím provedené platby s připočtením 6% úroků p. a.

6. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto paragrafu se nevztahují na smlouvy o fixních obchodech.

1. Za nedodržení dodací lhůty u fixních obchodů platí prodávající kupujícímu penále ve výši 5 z ceny nedodaného zboží, není-li ve dvoustranné dohody nebo ve smlouvě stanovena jiná výše.

2. Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, má kupující právo při odstoupení od fixního obchodu za nedodržení dodací lhůty žádat od prodávajícího místo penále stanoveného v odstavci 1 tohoto paragrafu náhradu škody způsobené nesplněním smlouvy.

3. Souhlasí-li kupující u fixního obchodu s převzetím zboží bez ohledu na prodlení, penále podle odstavce 1 tohoto paragrafu mu nepřísluší. V takovém případě prodávající platí kupujícímu penále za každý den počítáno od prvého dne prodlení, a to ve výši stanovené v § 85.

Jestliže byla kupujícímu na základě jeho neodůvodněné žádosti vrácena zaplacená částka, je kupující povinen vedle uvedené částky zaplatit prodávajícímu penále ve výši 0,1% z této částky za každý den prodlení počítaje ode dne vrácení částky do dne konečného zaplacení, nejvýše však 7% z neodůvodněně vrácené částky, jakož i 6% úroky p. a. podle § 119 odst. 1 za dobu prodlení po dosažení maximální výše penále.

1. Jestliže akreditiv sjednaný smlouvou podle § 75 nebude kupujícím otevřen ve lhůtě stanovené smlouvou, je povinen zaplatit prodávajícímu penále ve výši 0,05% z akreditivní částky za každý den prodlení proti lhůtám stanoveným ve smlouvě až do dne otevření akreditivu, avšak nejvýše 5% z akreditivní částky.

2. Poskytnutím dodatečné lhůty k otevření akreditivu neztrácí prodávající právo na vyúčtování penále stanoveného v odstavci 1 tohoto paragrafu.

3. Při zrušení smlouvy podle § 75 odst. 3 může prodávající podle své volby buď vyúčtovat kupujícímu penále stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu, nebo jednorázové penále ve výši 3% akreditivní částky, jestliže jiná výši penále není stanovena ve smlouvě.

1. Za neavizování nebo opožděné avízo o odeslání zboží platí prodávající kupujícímu penále ve výši 0,1% z ceny odeslaného zboží, avšak nejméně 25 rublů a nejvíce 100 rublů za jednu zásilku.

2. Za neavizování nebo opožděné avízo o odeslání zboží kupující neuplatňuje vůči prodávajícímu nároky na náhradu škody s výjimkou výloh za prostoj dopravních prostředků (lodí, železničních vagónů atp.), které zaplatil dopravci v důsledku neavizování nebo opožděného avíza.

3. Výlohy za prostoj dopravních prostředků uvedené v odstavci 2 tohoto paragrafu se uhrazují takto:

a) při dopravě po vodě - nad částku penále vypočteného a/nebo zaplaceného podle odstavce 1 tohoto paragrafu;

b) u jiných druhů dopravy - v části převyšující penále vypočtené a/nebo zaplacené podle odstavce 1 tohoto paragrafu, avšak částka penále a náhrady výloh za prostoj dopravních prostředků za jednu partii zboží odeslanou jedním dopravním dokumentem nemohou přesahovat maximální výši penále stanovenou v odstavci 1 tohoto paragrafu.

Poruší-li kupující ustanovení § 44 odst. 1 vrácením zboží, ohledně něhož byla ohlášena reklamace, má prodávající právo žádat od kupujícího buď zaplacení penále ve výši 2 z ceny vráceného zboží nebo náhradu škody.

Není-li ve dvoustranné dohodě nebo ve smlouvě stanoveno jinak, nestačí-li plnění poskytnut° na peněžitý dluh k uspokojení základního dluhu, úroků a výloh, započte se plnění v tomto pořadí:

- na výlohy;

- na úroky;

- na základní dluh.

V těch případech, kdy tyto Všeobecné dodací podmínky stanoví, že se penále počítá za každý den prodlení, počítá se penále za každý započatý den.

1. Nároky se musí uplatňovat písemně.

2. Nároky pro jakost, včetně nároků u zboží, na které se poskytuje záruka, a rovněž nároky pro množství se mohou ohlašovat telegraficky nebo dálnopisně. V takových případech musí být potvrzeny dopisem nejpozději 7 pracovních dnů ode dne ohlášení nároku telegraficky nebo dálnopisem, avšak během lhůt stanovených v § 97. Jestliže kupující odešle potvrzení opožděně, považuje se tento dopis za první ohlášení nároku.

3. K reklamaci se přikládají potvrzující doklady. Stranám se doporučuje při uplatňování nároků pro jakost a množství používat reklamačního aktu jakožto jednoho z dokladů, potvrzujících nárok.

4. K nárokům pro nedojití (plnou ztrátu) zboží, uvedeným v § 39 odst. 4 se přikládá duplikát železničního nákladního listu, jakož i doklady potvrzující okolnost, že železnice státu prodávajícího nepředala zboží přejímající železnici.

5. Za datum ohlášení nároku se považuje datum poštovního razítka země strany uplatňující nárok při převzetí dopisu nebe telegramu k odeslání nebo datum dálnopisného sdělení nebo datum doručení reklamace straně, u které se nárok uplatňuje.

6. Jestliže poslední den lhůty k uplatnění nároku připadá na nepracovní den v zemi strany uplatňující nárok, považuje se za den skončení lhůty nejbližší následující pracovní den.

1. Strany nebudou vzájemně uplatňovat nároky, jejichž výše nepřevyšuje 25 rublů.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na nároky z početních chyb ve vyúčtováních a na nároky, bez jejichž uspokojení kupující nemůže zboží použít.

3. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu, jde-li o nároky pro jakost a množství, se vztahují na nároky týkající se partie zboží odeslané jedním dopravním dokladem a u nároků na penále z prodlení jedné položky specifikace zboží, přiložené ke smlouvě.

1. Nároky mohou být uplatněny, pokud jde o:

a) jakost zboží - během šesti měsíců od data dodávky;

b) množství zboží - během tří měsíců od data dodávky; [Při dodávce zboží do Kubánské republiky a z Kubánské republiky činí tato lhůta 4 měsíce]

c) při nedojití (úplné ztrátě) zboží - v případech stanovených v § 39 odst. 4 - během lhůty, zabezpečující prodávajícímu možnost včasného uplatnění nároku u dopravce, nejpozději však 120 dnů před uplynutím lhůty k uplatnění nároku u dopravce;

d) zboží, na které byla poskytnuta záruka, nejpozději 30 dní po uplynutí záruční lhůty. za podmínky, že vada byla zjištěna během záruční lhůty;

e) pokud jde o jakost zboží, pro které je stanovena doba použitelnosti a/nebo skladovatelnosti - není-li ve smlouvě stanovena jiná lhůta - nejpozději do 30 dnů po uplynutí doby použitelnosti a/nebo skladovatelnosti za podmínky, že vada byla zjištěna v rámci doby použitelnosti a/nebo skladovatelnosti;

f) penále - nejpozději během tří měsíců. Při tom:

- u penále počítaného po dnech začíná tato lhůta dnem splnění povinnosti nebo dnem, kdy penále z tohoto titulu dosáhlo maximální výše, jestliže povinnost nebyla splněna do tohoto dne;

- u penále, které se může počítat jen jednorázově, začíná tato lhůta dnem vzniku práva na penále;

g) ostatní nároky - během 6 měsíců ode dne vzniku nároku.

2. Nároky pro jakost a množství rychle se kazící čerstvé zeleniny a ovoce musí být uplatňovány v kratších lhůtách, než jsou stanoveny v odstavci 1 písm. a) a b) tohoto paragrafu. Konkrétní lhůty pro uplatnění reklamací u tohoto zboží se stanoví ve smlouvě.

3. Neuplatnění nároku během lhůt uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) tohoto paragrafu nebo během lhůt stanovených podle odstavce 2 tohoto paragrafu zbavuje stranu uplatňující nárok práva obrátit se na rozhodčí soud.

4. Jsou-li nároky uplatněny opožděně proti lhůtě uvedené v odstavci 1 písm. g) tohoto paragrafu a je-li odpověď na nárok dána během 60 dnů ode dne obdržení pro jevu o uplatnění nároku není-li ve smlouvě stanovena jiná lhůta pro odpověď, výlohy za arbitrážní poplatek jdou na účet strany, která nedodržela lhůtu k uplatnění nároku, bez ohledu na výsledek sporu. Jestliže však rozhodčí soud dojde k závěru, že opožděné uplatnění nároku bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi za které strana uplatňující nárok neodpovídá, může výjimečně otázku výloh za arbitrážní poplatek rozhodnout podle výsledku sporu.

1. Není-li z okolností jasné, kdo má odpovídat za vady množství nebo jakosti zboží (dopravce nebo odesílatel) nebo je-li možná odpovědnost obou a nárok se uplatňuje u dopravce, je kupující, aby neztratil právo na uplatnění nároku u prodávajícího v důsledku zmeškání lhůty, povinen ve lhůtě, stanovené pro uplatnění nároku u prodávajícího, uvědomit prodávajícího o uplatnění nároku u dopravce.

2. Vyplývá-li z prohlášení dopravce nebo z rozhodnutí soudu, že odpovědnost za daný nárok nese odesilatel, je kupující povinen - není-li jiná lhůta stanovena ve smlouvě, nejpozději do 30 dnů po obdržení odmítnutí dopravce nebo rozhodnutí soudu odeslat prodávajícímu doklady potvrzující nárok a přiložit kopii dopravcova dopisu, nebo rozhodnutí soudu. V takovém případě se nárok považuje za uplatněný včas.

3. Ustanovení odstavce 1 a 2 tohoto paragrafu se použijí i v případě nedojití (úplné ztráty) kupujícím zaplacené partie zboží do místa určení uvedeného v odesílací dispozici kupujícího, jestliže byla podle § 39 odst. 4 uplatněna reklamace vůči železnici při odeslání nákladu v přímé mezinárodní železniční dopravě.

4. Ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu se použijí i při nedojiti (úplné ztrátě) kupujícím zaplacené partie zboží, jestliže dopravce, vůči němuž byla uplatněna reklamace, se zprostí odpovědnosti pro okolnosti nezávislé na odesilateli, avšak vzniklé před přechodem rizika náhodné zkázy nebo poškození zboží z prodávajícího na kupujícího.

1. V projevu o uplatnění nároku ohledně jakosti a množství musí být minimálně uvedeno:

a) název zboží odpovídající smlouvě;

b) množství, u kterého se uplatňuje nárok;

c) číslo smlouvy;

d) údaje dovolující určit, u jakého zboží se uplatňuje nárok uvedením: u hromadného zboží - dopravních údajů, u jiného zboží dopravních nebo jiných údajů;

e) podstata nároku (manko, vada jakosti, nekompletnost atd.);

f) požadavky kupujícího (doplnění nedodaného množství, odstranění vad atd.).

2. Projev o uplatnění nároku na zaplacení penále musí obsahovat údaje, které umožňují straně, u níž je nárok uplatněn, projednat jej a dát věcnou odpověď ve lhůtě stanovené v § 101.

Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, musí být v projevu o uplatnění nároku uvedeno:

a) číslo smlouvy a v odpovídajících případech i položky smlouvy (podle přílohy ke smlouvě), jichž se nárok týká;

b) název zboží podle smlouvy;

c) odkaz na příslušná ustanovení těchto Všeobecných dodacích podmínek nebo dvoustranné dohody nebo na smluvní podmínky, podle nichž se uplatňuje nárok;

d) porušení smlouvy, pro které se uplatňuje nárok (prodlení v dodávce, vrácení zaplacené částky na neodůvodněnou žádost, prodlení v otevření akreditivu atd.);

e) částka nároku;

f) výpočet penále.

Týká-li se nárok dvou nebo více položek smlouvy (přílohy ke smlouvě), výpočet penále se musí provést pro každou položku zvlášť.

3. Jestliže v projevu o uplatnění nároku chybí kterýkoliv z údajů uvedených v odstavci 1 nebo 2 tohoto paragrafu, je strana vůči níž se nárok uplatňuje povinna bez prodlení oznámit straně uplatňující nárok, o které údaje je nutno projev o uplatnění nároku doplnit. Jestliže tuto povinnost nesplní, není později oprávněna odvolávat se na to, že projev o uplatnění nároku byl neúplný.

4. Jestliže strana uplatňující nárok obdržela oznámení uvedené v odstavci 3 tohoto paragrafu v okamžiku, kdy lhůta k uplatnění nároku podle § 97 uplynula nebo uplývá během následujících 14 dnů počítáno ode dne obdržení zprávy, je oprávněna doplnit projev o uplatnění nároku během 14 dnů počítáno od tohoto data, nezávisle na uplynutí lhůty k uplatnění nároku.

5. V případech uvedených v odstavci 3 a 4 tohoto paragrafu se počítá lhůta pro projednání nároku podle § 100 a § 101 ode dne obdržení dalších údajů doplňujících projev o uplatnění nároku podle odstavců 1 nebo 2 tohoto paragrafu.

6. Nejsou-li spolu s reklamací jakosti nebo množství předloženy potvrzující doklady, má prodávající právo požadovat, aby kupující bez prodlení zaslal potvrzující doklady. Nevyužije-li prodávající tohoto práva, nemůže se později dovolávat toho, že reklamace byla neúplná. Pokud prodávající tohoto práva využil, avšak kupující nesplnil tuto povinnost ve stanovené lhůtě, zaplatí kupující výlohy za arbitrážní poplatek bez ohledu na výsledek sporu.

1. Prodávající je povinen projednat nárok pro jakost nebo množství zboží a dát kupujícímu věcnou odpověď (potvrdit souhlas s úplným nebo částečným uspokojením nároku nebo oznámit úplné nebo částečné odmítnutí uspokojení nároku) bez prodlení, avšak nejpozději během lhůty stanovené ve smlouvě. Jestliže ve smlouvě není stanovena taková lhůta, pak musí prodávající dát věcnou odpověď na nárok bez prodlení, avšak nejpozději během 60 dnů a u kompletních závodů a zařízení během 90 dnů počítáno ode dne obdržení projevu o uplatnění nároku prodávajícím.

2. Jestliže prodávající nedá věcnou odpověď na nárok ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu, a kupující se obrátí na rozhodčí soud do doby, než obdrží odpověď, pak nese prodávající výlohy za arbitrážní poplatek nehledě na výsledek sporu. Ustanovení tohoto odstavce neplatí v případech uvedených v odstavci 3 tohoto paragrafu.

3. Jestliže v důsledku technicky odůvodněných příčin nemá prodávající možnost dát věcnou odpověď na nárok ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu, může navrhnout kupujícímu prodloužení této lhůty do určitého data.

4. Jestliže kupující nesouhlasí s návrhem prodávajícího o prodloužení lhůty pro věcnou odpověď na nárok a obrátí se na rozhodčí soud, řeší se otázka o výlohách za arbitrážní poplatek podle výsledku sporu.

5. Jestliže kupující souhlasil s návrhem prodávajícího o prodloužení lhůty pro věcnou odpověď na nárok, avšak prodávající nedá takovou odpověď během dohodnuté lhůty a kupující se obrátí na rozhodčí soud se svými požadavky, přenese rozhodčí soud při rozhodování záležitosti ve sporu výlohy za arbitrážní poplatek na prodávajícího bez ohledu na výsledek sporu.

Strana, u níž byl uplatněn nárok na zaplacení penále, je povinna ho projednat a dát věcnou odpověď během 30 dnů ode dne jeho obdržení, není-li ve smlouvě stanoveno jinak.

Strana, u níž byl uplatněn nárok z jiného důvodu než stanoví § 100 odst. 1 a § 101 je povinna dát věcnou odpověď během 60 dnů ode dne jeho obdržení, není-li ve smlouvě stanoveno jinak.

Ustanovení § 97, 99 a 101 této hlavy se vztahují na všechny nároky na placení penále, stanoveného těmito Všeobecným:. dodacími podmínkami, dvoustrannou dohodou nebo smlouvou.

1. Všechny spory, které mohou vzniknout ze smlouvy nebo v souvislosti s ní, podléhají rozhodování v rozhodčím řízení, s vyloučením příslušnosti obecných soudů, a to u rozhodčího soudu ustanoveného pro tyto spory v zemi žalovaného, nebo podle ujednání stran - v třetí zemi - členském státu Rady vzájemné hospodářské pomoci.

2. Vzájemná žaloba a nárok uplatněný k započtení, které vyplývají ze stejného právního poměru jako základní žalob a, podléhají rozhodování u rozhodčího soudu, u něhož je rozhodováno o základní žalobě.

1. Spory se rozhodují podle pravidel o řízení, platných pro rozhodčí soud, před nímž se arbitráž koná.

2. Projednávání sporů a vyhlašování rozhodnutí se děje v jazyku země arbitráže s oficiálním překladem do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodnutí arbitráže se rovněž vyhotovují v jazyku země arbitráže s oficiálním překladem do jiného jazyka na žádost jedné ze stran.

3. Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro strany konečné a závazné.

K nárokům vyplývajícím ze vztahů upravených těmito Všeobecnými dodacími podmínkami se vztahují ustanovení o promlčení uvedená v této hlavě.

1. Obecná promlčecí lhůta činí 2 roky.

2. Zvláštní promlčecí lhůta v délce 1 roku se stanoví:

a) pro žaloby kupujícího vůči prodávajícímu založené na nárocích pro jakost a množství zboží;

b) pro žaloby založené na nárocích na zaplacení penále;

c) pro žaloby založené na nárocích při nedojití (úplné ztrátě) zboží, uplatněným v souladu s § 39 odst. 4.

1. Obecná promlčecí lhůta se počítá ode dne vzniku nároku. Při tom pro žaloby o náhradu škody počíná běh promlčecí lhůty dnem, kdy se strana, která utrpěla škodu, dozvěděla nebo mohla dozvědět o škodě.

2. Zvláštní promlčecí lhůta se počítá:

a) u žalob založených na nárocích pro jakost a množství ode dne následujícího za dnem, kdy kupující obdržel věcnou odpověď prodávajícího na reklamaci a jestliže prodávající nedal odpověď ve lhůtách podle odstavce 1, popřípadě odstavce 5 § 100 ode dne následujícího za dnem, ve kterém uplynula výše uvedená lhůta pro věcnou odpověď na reklamace. Jestliže odpověď prodávajícího neobsahuje věcné rozhodnutí o reklamaci, počíná promlčecí lhůta dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro věcnou odpověď na reklamaci;

b) u žalob založených na nárocích na zaplacení penále - dnem následujícím po dni, kdy strana uplatnivší nárok obdržela odpověď ve věci nároku, a jestliže věcná odpověď nebyla dána ve lhůtě stanovené v § 101 - dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro odpověď na uplatněný nárok;

c) u žalob založených na nárocích pro nedojití (úplnou ztrátu) zboží, uplatněným v souladu s § 39 odst. 4 - dnem následujícím po dni, kdy kupující obdržel věcnou odpověď prodávajícího, a jestliže věcná odpověď nebyla dána ve lhůtě podle § 102, dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro odpověď na uplatněný nárok.

K promlčení přihlédne arbitráž, jestliže se na ně dlužní odvolá.

Jestliže dlužník splní povinnost po uplynutí promlčecí lhůty, nemá právo žádat plnění zpět, i kdyby v okamžiku plněn nevěděl o uplynutí promlčecí lhůty.

Nároky, u kterých uplynula promlčecí lhůta, mohou být započteny podle dohody mezi stranami.

1. Běh promlčecí lhůty se staví:

a) jestliže podání žaloby bránila okolnost vyšší moci, která vznikla nebo působila během promlčecí lhůty;

b) na dobu, po kterou trvá povinnost prodávajícího odstranit vady zboží.

2. Doba, během které se běh promlčení staví, se do promlčecí lhůty nezapočítává.

1. Běh promlčecí lhůty se přerušuje podáním žaloby a písemným uznáním dluhu povinnou stranou.

2. Po přerušení něhu promlčecí lhůty počíná běh promlčecí lhůty znovu v téže délce, jako lhůty původní.

3. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět, nepovažuje se běh promlčecí lhůty za přerušený.

Uplynutím promlčecí lhůty u hlavního nároku uplývá rovněž promlčecí lhůta pro vedlejší nárok.

Za datum podání žaloby se považuje den jejího doručeni rozhodčímu soudu a při odeslání žaloby poštou - datum poštovního razítka při převzetí doporučeného dopisu poštou k odeslání.

Připadne-li poslední den promlčecí lhůty na nepracovní den v zemi žalobce, je dnem skončení lhůty nejbližší z a tím následující pracovní den.

Změna ustanovení uvedených v této hlavě se nepřipouští.

Není-li ve smlouvě, v těchto Všeobecných dodacích podmínkách ani ve dvoustranné dohodě stanovena lhůta ke splnění nějaké povinnosti, může dlužník splnit neprodleně, a věřitel má právo poskytnout dlužníku přiměřenou lhůtu ke splnění teprve po uplynutí této lhůty bude dlužník v prodlení.

1. Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, je povinen platit věřiteli 6% úroků p. a. z částky, s jejímž placením je v prodlení.

2. Úroky z prodlení s placením penále se počítají od okamžiku započetí běhu promlčecí lhůty nároku na penále až do dne jeho zaplacení.

3. Škoda vzniklá prodlením ve splnění peněžitých závazků, přesahující úroky stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu se nenahrazuje.

1. Žádná ze stran není oprávněna předávat svoje práva a povinnosti ze smlouvy třetím osobám bez písemného souhlasu druhé strany.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na případy, kdy se z rozhodnutí příslušného orgánu předávají práva a povinnosti ze smlouvy jiné organizaci téže země oprávněné provádět zahraniční obchod, za podmínky, že je o tom uvědoměna písemně druhá strana.

Všechny výlohy, daně, celní poplatky a dávky na území země prodávajícího spojené s plněním smlouvy, platí prodávající; na území země kupujícího a na tranzitním území platí uvedené výlohy kupující.

1. Vztahy stran týkající se dodávek zboží v těch otázkách, které nejsou upraveny nebo jsou neúplně upraveny smlouvami nebo těmito Všeobecnými dodacími podmínkami, se řídí materiálním právem země prodávajícího.

2. Pod pojmem materiální právo země prodávajícího se rozumí všeobecné předpisy občanského práva a nikoliv předpisy zvláštní, vydané pro vztahy mezi socialistickými organizacemi a podniky země prodávajícího.

1. O zajištění uzavírání smluv na dodávku náhradních dílů

1. 1. Není-li smlouva na dodávku náhradních dílů uzavřena současně se smlouvou na dodávku strojů a zařízení a nebyla-li uzavřena dlouhodobá smlouva na dodávku náhradních dílů, pak s přihlédnutím ke specifice dodávaných strojů a zařízení strany ve smlouvě na dodávku strojů a zařízení zpravidla stanoví podmínky budoucích smluv na dodávku náhradních dílů, zejména:

- lhůty k uzavření smluv, a v nezbytných případech i způsob jejich uzavírání;

- orientační údaje o nomenklatuře, sortimentu, jakosti a množství náhradních dílů, které mají být dodány;

- cenu a/nebo způsob určení cen v souladu s platnými zásadami a metodikou tvorby cen a doporučeními orgánů RVHP.

1. 2. Při prodlení s uzavřením smlouvy na dodávku náhradních dílů proti lhůtám stanoveným ve smlouvě podle bodu 1. 1 strana, vůči které byl porušen závazek k uzavření smlouvy, může žádat zaplacení penále jako za prodlení v dodávce ve výši stanovené v § 85 odst. 2 a 4 VDP RVHP, vypočteného z ceny náhradních dílů, ohledně nichž měla být smlouva uzavřena. Převýší-li prodlení v uzavření smlouvy na dodávku náhradních dílů 4 měsíců, může strana, vůči níž byl porušen závazek k uzavření smlouvy, požadovat místo penále za prodlení v uzavření smlouvy:

- buď penále za neuzavření smlouvy ve výši 8% z ceny náhradních dílů, ohledně nichž měla být smlouva uzavřena;

- nebo náhradu škody při tom náhrada škody činí 4% ceny náhradních dílů, ohledně nichž měla být uzavřena smlouva, podaří-li se prokázat vznik škody, nebo vyšší škoda.

1. 3. Jestliže podle předpisů státu prodávajícího dodává náhradní díly jiná organizace, než dodavatel strojů a zařízení a jiných výrobků, povinnosti podle tohoto bodu plní organizace dodávající náhradní díly.

2. O odpovědnosti za opožděnou dodávku náhradních dílů v případě havárie.

Stanovily-li strany ve smlouvě na dodávku strojů a zařízení, co se považuje za havárii, způsob a lhůty předložení objednávek na náhradní díly kupujícím, jakož i způsob a lhůty dodávek náhradních dílů při vzniku havárie, mohou současně stanovit ve smlouvě penále za prodlení v dodávce. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, penále se počítá od prvého dne prodlení ve výši 0,8% za každý den prodlení. Celková částka penále však nemůže přesáhnout 8% ceny náhradních dílů, ohledně nichž došlo k prodlení v dodávce.