Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

/1/ Průřezové ústřední orgány odpovídají za tvorbu a uskutečňování státní hospodářské a sociální politiky ve své působnosti. Vypracovávají návrhy příslušných částí dlouhodobých výhledů, směrnic a pětiletých státních plánů a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky; poskytují je Státní plánovací komisi, nebo ústředním plánovacím orgánům republik a aktivně se účastní na tvorbě státních plánů. Dále jim poskytují nezbytné analýzy, posudky a další podklady a návrhy na úroveň kriterií efektivnosti a rovnovážnosti ve své působnosti potřebné pro zpracování státních plánů, přípravu sociálně ekonomické strategie a hospodářské a sociální politiky. Z hlediska tohoto zákona se za průřezový ústřední orgán považuje i Státní banka československá.

/2/ Průřezové ústřední orgány mohou konkretizovat závazné výstupy státních plánů, pokud je nezbytné je diferencovaně stanovit socialistickým organizacím, pouze v rozsahu zmocnění stanoveného vládou Československé socialistické republiky, nebo vládami republik při schválení nebo změně státního plánu.

/1/ Odvětvové ústřední orgány odpovídají za tvorbu a uskutečňování státní hospodářské a sociální politiky v odvětvích a oborech, náležejících do jejich působnosti. Přitom respektují demokratické principy účasti pracujících na přípravě, realizaci a kontrole plnění plánů.

/2/ Odvětvové ústřední orgány vypracovávají koncepce rozvoje komplexů, odvětví a oborů, potřebné podklady, popřípadě návrhy příslušných částí dlouhodobých výhledů, směrnic, pětiletých státních plánů a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky a poskytují je Státní plánovací komisi, nebo ústředním plánovacím orgánům republik a průřezovým ústředním orgánům.

/3/ Odvětvové ústřední orgány mohou konkretizovat závazné výstupy státních plánů, pokud je nezbytné je diferencovaně stanovit socialistickým organizacím, pouze v rozsahu zmocnění, stanoveného vládou Československé socialistické republiky nebo vládami republik při schválení nebo změně státního plánu. Dále mohou vytvářet resortní fondy v případech stanovených zákonem, vládou československé socialistické republiky nebo vládami republik. Odvětvové ústřední orgány však nemohou rozšiřovat rozsah závazných výstupů státního plánu a měnit jejich adresáty, měnit obecné nebo odvětvově stanovené normativy ani přerozdělovat zdroje mezi socialistickými organizacemi.

/1/ Podnikové a vnitropodnikové plánování socialistických organizací je v jejich plné působnosti s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací, kde postup stanoví zvláštní předpis.

/2/ Socialistické organizace jsou povinny poskytovat příslušným orgánům informace a údaje potřebné pro vypracování státních plánů a oblastních plánů, pro kontrolu jejich plnění a podklady pro usměrňování vývoje ekonomiky. Přitom jsou povinny zabezpečit správnost a objektivnost všech informací potřebných pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a oblastních plánů.

/3/ Socialistické organizace jsou povinny projednávat s příslušnými národními výbory dlouhodobé koncepce svého rozvoje a respektovat při jejich tvorbě oblastní plány.

/1/ Příslušné národní výbory vypracovávají oblastní plány jako základní nástroj řízení komplexního hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí.

/2/ Národní výbory vykonávají v plánovacím procesu ve vztahu k socialistickým organizacím ve své působnosti obdobné funkce jako odvětvový ústřední orgán /§ 23/.

/3/ Funkce národních výborů ve vztahu k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, které jsou v jejich působnosti, stanoví zvláštní předpis.

/1/ Úlohou usměrňování vývoje ekonomiky je zabezpečovat soulad vývoje národního hospodářství s cíli, záměry, proporcemi a úkoly pětiletých státních plánů a oblastních plánů, zejména s ohledem na měnící se podmínky naší i světové ekonomiky, ovlivňovat kvalitu tvorby plánu socialistických organizací a jejich realizaci a zabezpečovat plynulý přechod do dalšího pětiletého období.

/2/ Usměrňování vývoje ekonomiky provádějí příslušné ústřední orgány státní správy podle pravidel, obsažených ve státním plánu, na základě analýzy vývoje národního hospodářství jako celku a jeho jednotlivých částí koordinovaným a pružným uplatňováním stanovených nástrojů řízení, kterými disponují, včetně nezbytných změn závazných výstupů státního plánu.

/3/ Nástrojem usměrňování vývoje ekonomiky je rovněž využívání centrálních hmotných, pracovních, finančních a devizových rezerv. S těmito rezervami disponuje vláda Československé socialistické republiky nebo vlády republik, popřípadě orgány k tomu zmocněné zákonem nebo příslušnou vládou.

/4/ Usměrňování vývoje ekonomiky nesmí narušovat jednotnost principů řízení ekonomiky, vést k nivelizaci hospodářských výsledků socialistických organizací a k neoprávněnému zasahování do jejich působnosti; nelze je uplatňovat se zpětnou účinností.

/5/ Nástroje usměrňování vývoje ekonomiky, o kterých rozhoduje vláda československé socialistické republiky nebo vlády republik, Jsou uplatňovány na základě návrhů věcně nebo odvětvově příslušných ústředních orgánů státní správy za koordinace Státní plánovací komise nebo ústředních plánovacích orgánů republik.

/6/ Závažné odchylky od cílů, záměrů a výstupů pětiletého státního plánu se řeší usměrňováním vývoje ekonomiky, včetně nezbytných úprav výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu ve vzájemných vazbách na roční státní rozpočty a roční měnový plán. Ve vývoji cen jsou záměry pětiletého státního plánu konkretizovány ročním plánem vývoje cen.

/7/ Nezbytné úpravy výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu schvaluje vláda československé socialistické republiky na návrh Státní plánovací komise a vlády republik, na návrh příslušného ústředního plánovacího orgánu republiky. Vyžaduje-li rozsah těchto úprav celkovou změnu pětiletého státního plánu, předkládá vláda československé socialistické republiky, popřípadě vlády republik návrh na jeho změnu Federálnímu shromáždění, popřípadě příslušné národní radě.

/8/ Socialistické organizace jsou vázány změnami závazných výstupů státních plánů vyplývajícími z usměrňování vývoje ekonomiky a jsou povinny upravit své plány; tyto úpravy oznámí orgánům, kterým poskytly vybrané údaje svého plánu /§ 24 odst. 2/.

/1/ Pokud socialistická organizace mění svůj pětiletý nebo roční plán, musí zajistit závazné výstupy státního plánu, uzavřené smluvní závazky a další povinnosti podle obecně závazných právních předpisů. Změny vybraných údajů těchto plánů oznámí orgánům, kterým tyto údaje poskytla /§ 24 odst. 2/.

/2/ Změny plánů nelze provádět se zpětnou účinností.

/1/ Socialistická organizace je povinna soustavně kontrolovat dodržování a plnění závazných výstupů státního plánu a hodnotit výsledky svého hospodaření.

/2/ Ústřední orgány a národní výbory v rámci své působnosti kontrolují dodržování a plnění závazných výstupů státního plánu socialistickými organizacemi a dodržování obecně závazných právních předpisů, které upravují národohospodářské plánování, systematicky analyzují vývoj hospodaření těchto organizací a uspokojování potřeb společnosti. Podle charakteru zjištěných nedostatků buď uskutečňují opatření ve své působnosti a informují o nich příslušné ústřední orgány nebo jim poskytují potřebné podklady a rozbory, a to vždy s návrhy opatření, pokud je samy nemohou realizovat.

/3/ Vláda československé socialistické republiky a vlády republik projednávají zprávy o souhrnném vývoji národního hospodářství a o plnění cílů a záměrů státních plánů a stanoví opatření k zabezpečení jejich realizace formou usměrňování vývoje ekonomiky.

/1/ Ústřední rada družstev a svazy družstev plní podle tohoto zákona funkci odvětvového ústředního orgánu ve vztahu k jimi zakládaným družstevním podnikům. Svazy družstev plní jako účastníci plánovacího procesu vůči družstvům a ústředním plánovacím orgánům republik úkoly v oblasti přípravy podkladů pro vypracování státních plánů. Konkretizaci závazných výstupů státního plánu vůči družstvům [Zákon č. 94/1988 Sb.] a kontrolu jejich dodržení mohou provádět pouze u limitů a devizových normativů.

/2/ Ústřední orgány společenských organizací plní funkci odvětvového ústředního orgánu v plánovacím procesu. Výjimky z uplatnění tohoto zákona ve společenských organizacích stanoví ústřední výbory Národní fronty v dohodě se Státní plánovací komisí nebo příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky.

/3/ Pověření pracovníci ústředních orgánů státní správy a národních výborů malí při plnění úkolů, vyplývajících z tohoto zákona, přístup do všech objektů socialistických organizací. Pracovníci těchto organizací jsou povinni poskytovat jim požadované písemnosti a pravdivé a úplné údaje a informace, potřebné pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a usměrňování vývoje ekonomiky, včetně písemností, údajů a informací, Jejichž předmětem jsou utajované skutečnosti, pokud se příslušný pracovník prokáže zvláštním pověřením.

/1/ Za závažné nebo opětovné jednání proti zájmům společnosti, za které může být uložena hospodářská pokuta podle hospodářského zákoníku, se považuje též:

a/ nezapracování závazného výstupu státního plánu do plánu socialistické organizace,

b/ neposkytnutí a opožděné poskytnutí údajů stanovených obecně závazným právním předpisem příslušným orgánům,

c/ uvádění nepravdivých údajů ve stanovených plánovacích podkladech, plánech socialistických organizací a kontrolních zprávách,

d/ provedení změny plánu se zpětnou účinností.

/2/ Návrh na uložení hospodářské pokuty za jednání uvedená v odstavci 1 Jsou oprávněny podat příslušné ústřední orgány státní správy a národní výbory.

/1/ Vláda československé socialistické republiky upraví nařízením způsob a postup povinného projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu včetně způsobu odstraňování rozporů.

/2/ Vlády republik upraví nařízením podrobněji oblastní plánování.

/3/ Vláda československé socialistické republiky a vlády republik mohou stanovit:

a/ pro některé druhy závazných výstupů státních plánů zvláštní postup pro jejich tvorbu a konkretizaci,

b/ výjimky z obecně závazných právních předpisů pro realizaci experimentů k ověření nových forem plánování, organizace a řízení národního hospodářství.

/4/ Vláda Československé socialistické republiky stanoví obsah zvláštní části státních plánů

a/ v oblasti obrany,

b/ v dohodě s vládami republik v oblasti bezpečnosti.

/5 / Vláda československé socialistické republiky stanoví výjimky z tohoto zákona nutné z hlediska zájmů obrany a v dohodě s vládami republik výjimky nutné z hlediska zájmů bezpečnosti československé socialistické republiky.

/6/ Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik stanoví po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy závazné postupy pro přípravu a zajišťování zvláštní části státních plánů, včetně vydávání obecně závazných právních předpisů.

/7/ Státní plánovací komise stanoví po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy závazný postup, včetně vydávání obecně závazných právních předpisů pro:

a/ plánování speciálního vědeckotechnického rozvoje, mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v oblasti speciální techniky a pro plánování v rámci soustavy plánů hospodářských mobilizačních příprav, b/ statistiku, která se týká zvláštní části plánů.

/8/ Státní plánovací komise spolu s federálním ministerstvem financí, Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Federálním cenovým úřadem, Státní bankou československou, Federálním statistickým úřadem a ústředními plánovacími orgány republik vydává obecně závazné právní předpisy k zabezpečení potřebných podkladů pro tvorbu a kontrolu plnění státních plánů a usměrňování vývoje ekonomiky.

/9/ Ústřední plánovací orgány republik upraví obecně závazným právním předpisem konkretizaci limitů a devizových normativů družstvům, které nejsou členy svazů družstev. [Zákon č. 94/1988 Sb.]

/1/ Kontrola plnění a hodnocení osmého pětiletého státního plánu a příslušných ročních plánů se řídí dosavadními předpisy, pokud vláda Československé socialistické republiky nestanoví jinak.

/2/ Obsah státních plánů, Jednotná pravidla usměrňování vývoje ekonomiky a postup pro tvorbu, kontrolu a hodnocení plnění státního plánu stanoví pro rok 1990 vláda československé socialistické republiky a vlády republik.

Zrušují se:

1. zákon č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování,

2. vyhláška č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu,

3. vyhláška č. 49/1981 Sb., o hospodaření s nevyužitými zásobami.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.

A. Všeobecná část

Základní východiska a principy

Strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje vytýčená XVII. sjezdem KSČ vyžaduje vytvořit předpoklady pro přechod na kvalitativně nový stupeň rozvoje socialistické společnosti, zejména uskutečnit zásadní obrat k intenzivnímu typu rozvoje národního hospodářství využíváním kvalitativních faktorů ekonomického růstu, především urychleného zavádění výsledků vědeckotechnického rozvoje do,praxe, účinného zapojení do mezinárodní dělby práce, aktivizace lidského činitele a zvýšení kvality veškeré práce.

Významným krokem k tomu je uskutečnění komplexní přestavby hospodářského mechanismu, vytvářející předpoklady pro uplatnění principu demokratického centralismu s důrazem na rozšiřování socialistické demokracie, které odpovídá novým úkolům a podmínkám rozvoje.

To vyžaduje provést významné změny v postavení a vzájemných vztazích státních orgánů a hospodářských organizací. Pravomoc a odpovědnost jednotlivých článků řízení musí odpovídat jejich poslání v jednotné socialistické ekonomice.

Základní směry tohoto procesu stanovily Zásady přestavby hospodářského mechanismu ČSSR schválené předsednictvem ÚV KSČ a vládou ČSSR /usnesení vlády ČSSR č. 3/1987/ a další navazující dokumenty, především usnesení 7., 9. a 12. zasedání ÚV KSČ a usnesení vlády ČSSR č. 2911988, o Směrnicích k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu /dále jen "Směrnice"/. V souladu s obsahem těchto dokumentů je navrhována nová právní úprava národohospodářského plánování, nahrazující dosavadní zákon č. 145/1970 Sb.

Nové poletí centrálního řízení a plánování vyžaduje orientovat činnost ústředních plánovacích orgánů a dalších orgánů jednotného výkonného řídícího centra /dále jen "centrum"/ především na konkretizaci programových cílů hospodářské a sociální politiky KSČ v dlouhodobých výhledech a komplexních státních plánech, na rozpracování dlouhodobých strategických programů rozvoje ekonomiky, výrazné upevnění rovnovážnosti a proporcionality, soulad hmotných zdrojů a finančních prostředků, zvýšení náročnosti ekonomických podmínek a na pronikavé omezení centrálního operativního a administrativního řízení.

K tomu je potřebné vytvořit prostor pro koncepční práci centra na jedné straně a pro posílení odpovědnosti a pravomoci organizací na straně druhé.

To vyžaduje provést odpovídající změny v pojetí národohospodářského plánování, v obsahu státních plánů a plánů socialistických organizací zvýšením úlohy ekonomických nástrojů řízení, zejména odvodů, daní, normativů, cen, kursů, úvěrů a úroků při výrazném omezení dosud nadměrného rozsahu direktivně stanovovaných úkolů plánu. Proto je nutné sestavovat státní plán komplexně tak, aby zabezpečoval hospodářskou, vědeckotechnickou a sociální politiku v jejich jednotě a aby jeho obsahem bylo vzájemně provázané usměrňování základních hmotných a hodnotových proporcí budoucího vývoje. Proto se jeho součástí musí stát i záměry vědeckotechnické, finanční, cenové a měnové politiky.

Zákon o národohospodářském plánování /dále jen "Zákon"/ vytváří předpoklady pro posílení dlouhodobosti v národohospodářském plánování zvýrazněním úlohy dlouhodobých výhledů a přesunem těžiště plánování z ročních plánů na pětileté státní plány, které se stanou základními nástroji centrálního řízení národního hospodářství. K zabezpečení souladu skutečného vývoje s cíli a záměry pětiletých státních plánů i k eliminaci vlivů nepředvídatelných závažných změn ve vnějších či vnitřních podmínkách rozvoje se bude využívat systém usměrňování vývoje ekonomiky včetně nezbytných úprav výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu ve vzájemných vazbách na roční státní rozpočty a roční měnový plán. Úpravy výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu, které nemalí za následek nutnost provádět úpravu celého pětiletého státního plánu, jsou v kompetenci příslušné vlády. Pokud jsou úpravy jednotlivých let státního pětiletého plánu natolik závažné, že dochází k jeho celkové změně, je příslušná vláda povinna předložit návrh na změnu pětiletého státního plánu Federálnímu shromáždění, popřípadě národním radám.

Programové pojetí komplexních státních plánů hospodářského a sociálního rozvoje a plánů hospodářského a sociálního rozvoje socialistických organizací vychází z federativního uspořádání státu, z jednotnosti československé ekonomiky při vyváženém rozvoji obou republik, z funkcí centra a z postavení státních podniků i ostatních socialistických organizací v podmínkách existence socialistických zbožně peněžních vztahů. Komplexní státní plány hospodářského a sociálního rozvoje jsou základem centrálního řízení ekonomiky a rozhodujícím východiskem pro hospodářskou a sociální činnost socialistických organizací.

V souladu s požadavkem na komplexnost především pětiletých státních plánů stanoví Zákon, že jejich nedílnou součástí jsou rozhodující záměry a úkoly dosud samostatně schvalovaných státních plánů, tj. pětiletých rozpočtových výhledů, pětiletého měnového plánu, plánu vývoje cen a plánu rozvoje vědy a techniky. Nedílnou součástí státních plánů je také jejich zvláštní část "obrana a bezpečnost", Jakož i problematika oblastních plánů řešená ve státních plánech republik.

Bednou z podstatných změn je nové poletí závaznosti státních plánů a zvýšení jejich koncepční a strategické úlohy. Výrazem toho je podstatné omezení dosavadního okruhu individualizovaných závazných úkolů a ukazatelů plánu. Jmenovité úkoly budou nově stanovovány v rozsahu potřebném pro zajištění realizace rozhodujících koncepčních záměrů. V první etapě uplatňování nového hospodářského mechanismu se budou v nezbytném rozsahu používat jmenovité úkoly a limity i k zabezpečení základní strukturální rovnováhy.

Nově se rozhodujícím prvkem centrálního řízení stávají ekonomické nástroje; tím se zakládá kvalitativně nová úroveň vzájemných vztahů mezi centrem a socialistickými organizacemi, vycházejících z racionální dělby pravomocí a odpovědností.

Účinně se budou využívat zájmy pracovních kolektivů státních podniků a dalších socialistických organizací při rozvoji jejich podnikatelské činnosti a při jetím plánovitém usměrňování v souladu s celospolečenskými zájmy a potřebami. To umožní výrazné snížení počtu závazných výstupů státního piánu při současném poskytnutí informací socialistickým organizacím o celospolečenských cílech. Uplatnění úplného chozrasčotu včetně samofinancování vytváří podstatně větší prostor pro vlastní rozhodování a podnikatelskou iniciativu socialistických organizací. To současně předpokládá prohloubení vnitropodnikového plánování a řízení, které spolu s uplatněním socialistické samosprávy pracovního kolektivu zabezpečí kvalitativně vyšší účast pracujících na tvorbě i realizaci plánů socialistických organizací.

Zákon se liší od dosud platného systému plánování, upraveného zákonem č. 145/1970 Sb., zejména v těchto podstatných rysech:

1. V souladu se zásadou dvoustupňového řízení se počítá pouze s komplexním státním plánem a s plány socialistických organizací; průřezové i odvětvové ústřední orgány jsou součástí centra a netvoří zvláštní stupeň plánování.

2. V rámci zásadního řízení plánovacího procesu vládou ČSSR a vládami republik budou tento proces jednotně organizovat a koordinovat Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik ve spolupráci s ostatními ústředními orgány. Zvyšuje se úloha zákonodárných sborů v plánovacím procesu, zejména v etapě dlouhodobého výhledu.

3. Pokud jde o závazné výstupy státních plánů, netvoří jejich základ jako dosud rozpis rozsáhlého souboru objemových i dílčích individualizovaných ukazatelů. Přechází se na převážně ekonomické metody uplatňování řídící funkce plánu prostřednictvím jednotných odvodů a dalších nástrojů finanční, cenové, měnové a mzdové politiky, jakož i v zásadě jednotných ekonomických normativů. Jmenovité úkoly v novém poletí jsou nástrojem prosazování rozhodujících strukturálních změn národního hospodářství. V prvé etapě přestavby hospodářského mechanismu budou spolu s limity zajišťovat i nezbytnou strukturální rovnováhu v nejvýznamnějších národohospodářských proporcích v dodavatelsko-odběratelských vztazích. S postupným obnovováním strukturální rovnováhy, posilováním devizové pozice státu a objektivizací hodnotových nástrojů bude rozsah jmenovitých úkolů a limitů dále klesat.

Oblast závazných výstupů státního plánu pro jednotná zemědělská družstva je řešena zákonem o zemědělském družstevnictví. Pro bytová, spotřební, výrobní a jiná družstva je konkretizována tímto Zákonem.

Pro akciové společnosti, s výjimkou organizací zahraničního obchodu, které jsou založeny podle zákona č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech, se počítá s využitím zmocnění pro vládu ČSSR podle § 31 odst. 3 písm. a/ k úpravě režimu závazných výstupů státního plánu i pro tyto organizace.

4. Průřezové ústřední orgány se aktivně účastní tvorby komplexních státních plánů a až na výjimky stanovené zákonem nepředkládají samostatně pětileté průřezové části státních plánů vládě československé socialistické republiky, popřípadě vládám republik. V současné době se jedná o pětiletý rozpočtový výhled předkládaný vládě Československé socialistické republiky podle § 52 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů. Obdobný postup se v připravované právní úpravě předpokládá i u pětiletého měnového plánu.

5. Podstatně se mění postavení odvětvových ústředních orgánů, které již nejsou plánovacím stupněm. Zúčastní se tvorby komplexního pětiletého státního plánu a jeho konkretizace na socialistické organizace, aniž by rozšiřovaly rozsah závazných výstupů. Netvoří rezervy a až na výjimky stanovené zákonem, vládou ČSSR nebo vládami republik, resortní fondy. Rezervy budou vytvářeny jednak na úrovni centra, Jednak na úrovni socialistických organizací v jejich plánech. Význam těchto rezerv jako stabilizujícího faktoru ekonomiky v podmínkách nového hospodářského mechanismu výrazně vzrůstá.

6. V souladu se zvýšením pravomoci národních výborů nižších stupňů roste jejich úloha i v hospodářské oblasti, zejména s ohledem na jejich zakladatelskou funkci a zvýšení pravomoci při hospodaření s rozpočtovými prostředky. Tím je výrazně dotčena dosavadní subordinace národních výborů v oblasti plánování a rozpočtování a národní výbory jednotlivých stupňů se zde přibližují charakterem své činnosti odvětvovým ústředním orgánům. V přechodném období - do úpravy působnosti národních výborů v plánovacím procesu v zákonech národních rad, popř. i s přihlédnutím k pracím na nové ústavě - budou úkoly národních výborů v plánovacím procesu upřesněny cestou metodických pokynů, vydávaných formou obecně závazného právního předpisu. To umožní získat i nezbytné zkušenosti pro definitivní úpravu, která by měla v hospodářské oblasti i ve sféře národních výborů v zásadě respektovat dvoustupňové řízení.

7. Mění se a posiluje postavení socialistických organizací v plánovacím procesu. Vypracovávají a mění plány ve vlastní kompetenci při respektování závazných výstupů státních plánů, smluvních závazků a obecně závazných právních předpisů a nepředkládají je ke schválení nadřízenému orgánu. Přitom jsou povinny oznamovat vybrané údaje o plánu a jeho změnách určeným orgánům. Tato informační povinnost socialistických organizací vychází z nezbytnosti zajistit podklady potřebné pro sestavení státních plánů a pro usměrňování vývoje ekonomiky.

8. Při úpravě náhrady majetkové újmy navazuje Zákon na úpravu provedenou hospodářským zákoníkem a zákonem o hospodářské arbitráži. V souladu se Směrnicemi konkretizuje otázky náhrady majetkové újmy v případě stanovení limitů a jmenovitých úkolů ve státním plánu.

9. Zvyšuje se úloha pětiletého státního plánu. lešení odchylek od jeho cílů a záměrů je předmětem usměrňování vývoje ekonomiky s tím, že při závažných odchylkách skutečného vývoje se jako formy usměrňování vývoje ekonomiky bude používat úprav výstupů příslušného roku pětiletého státního plánu. Vyžaduje-li to rozsah úprav, předkládá vláda ČSSR nebo vlády republik návrh na změnu pětiletého státního plánu Federálnímu shromáždění, popřípadě příslušné národní radě.

V současné etapě postupného zavádění nového hospodářského mechanismu je však třeba především s ohledem na stupeň ekonomické nerovnováhy a reálnou účinnost hodnotových nástrojů počítat s širším uplatněním nástrojů přímého řízení (limity a prioritní směry dodávek). S postupným obnovováním ekonomické rovnováhy bude rozsah uplatňování těchto nástrojů přímého řízení klesat.

Právní úprava národohospodářského plánování patří podle čl.10 odst.2 Ústavního zákona o československé federaci do působnosti Československé socialistické republiky.

Realizace Zákona si nevyžádá nároky na státní rozpočet ani zvýšení plánu pracovních sil. V důsledku nového poletí vzájemných vztahů mezi státem a hospodářskou sférou bude však třeba vytvořit ve státním rozpočtu určitou rezervu na případnou náhradu majetkové újmy socialistickým organizacím. Tyto nároky na státní rozpočet nelze předem kvantifikovat.