Hospodářský a sociální rozvoj
československé socialistické republiky je
plánovitě řízen socialistickým
státem s cílem zabezpečit v souladu s hospodářskou
a sociální politikou Komunistické strany
Československa a socialistického státu růst
hmotné a duchovní úrovně lidu, zvyšování
efektivnosti národního hospodářství
a jeho dynamický, rovnovážný a proporcionální
vývoj při zabezpečování tvorby
a ochrany životního prostředí.
V zájmu vytvoření potřebných
podmínek a předpokladů pro harmonický
rozvoj socialistické společnosti usneslo se Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky na tomto zákoně:
Tento zákon upravuje národohospodářské
plánování jakožto základ řízení
jednotného československého národního
hospodářství /dále jen "národní
hospodářství"/. V souladu s tím
upravuje zejména obsah a funkci soustavy plánů
a působnost, úkoly a základní vztahy
účastníků plánovacího
procesu v jeho jednotlivých etapách.
/1/ Národohospodářské plánování
je soustavná, Jednotně organizovaná a nepřetržitá
činnost účastníků plánovacího
procesu, zaměřená na tvorbu a realizaci státní
hospodářské a sociální politiky
a usměrňování realizace cílů
hospodářského a sociálního
rozvoje československé socialistické republiky,
české socialistické republiky a Slovenské
socialistické republiky. Vyúsťuje do tvorby
komplexních státních plánů
hospodářského a sociálního
rozvoje Československé socialistické republiky
/dále jen "státní plány československé
socialistické republiky"/, komplexních státních
plánů hospodářského a sociálního
rozvoje České socialistické republiky a Slovenské
socialistické republiky /dále jen "státní
plány republik"/, a na ně navazujících
plánů hospodářského a sociálního
rozvoje územních celků a obcí /dále
jen "oblastní plány"/ a plánů
hospodářského a sociálního
rozvoje socialistických organizací /dále
jen "plány socialistických organizací"/.
/2/ Národohospodářské plánování
se uskutečňuje v celém procesu socialistické
rozšířené reprodukce a vytváří
předpoklady pro účinné využívání
vědeckotechnického rozvoje, zapojení do mezinárodní
dělby práce, rozvoj socialistické podnikavosti
a pro uplatnění aktivní úlohy socialistického
trhu v zájmu trvalé orientace národního
hospodářství na efektivnost a rovnovážnost
s cílem všestranného uspokojování
potřeb společnosti.
/1/ Plánovací proces zahrnuje etapy přípravy,
tvorby, projednávání, schvalování,
kontroly a hodnocení plnění státních
plánů československé socialistické
republiky, státních plánů republik,
oblastních plánů a plánů socialistických
organizací.
/2/ Účastníky plánovacího procesu
jsou vláda Československé socialistické
republiky, dále vláda české socialistické
republiky a vláda Slovenské socialistické
republiky /dále jen "vlády republik"/,
ústřední orgány státní
správy, národní výbory, Ústřední
rada družstev, svazy družstev, ústřední
orgány společenských organizací a
socialistické organizace.
/3/ V souladu se stanovami Revolučního odborového
hnutí se zúčastňují plánovacího
procesu jeho orgány a organizace. Plánovacího
procesu se zúčastňují též
orgány Národní fronty.
/1/Soustavu plánů hospodářského
a sociálního rozvoje tvoří:
a/ státní plány Československé socialistické republiky, b/ státní plány republik,
c/ oblastní plány,
d/ pětileté rozpočtové výhledy,
e/ státní rozpočty,
f/ měnové plány,
g/ plány socialistických organizací.
/2/ Součástí státních plánů
republik jsou i hlavní záměry rozvoje územních
celků a obcí.
/3/ Pětileté rozpočtové výhledy,
státní rozpočty a měnové plány
opravují zvláštní předpisy.
/4/ Plány socialistických organizací jsou
plány státních podniků a jiných
státních organizací, družstevních,
společenských a ostatních socialistických
organizací.
/1/ Státní plány československé
socialistické republiky a státní plány
republik jsou vnitřně vyvážené
a vzájemně skloubené dokumenty k zajištění
realizace státní hospodářské
a sociální politiky na dané plánovací
období se zaměřením na efektivní
a rovnovážný rozvoj národního
hospodářství. Spolu s obecně závaznými
právními předpisy a s dalšími
nástroji řízení vymezují svými
závaznými výstupy podmínky hospodářské
a sociální činnosti socialistických
organizací a poskytují jim zásadní
informace potřebné pro jejich činnost. Vymezují
rovněž podmínky rozvoje územních
celků a obcí. Součástí státních
plánů československé socialistické
republiky jsou zvláštní části
za obranu a bezpečnost.
/2/ Státní plány československé
socialistické republiky časově a věcně
konkretizují cíle a záměry hospodářského
a sociálního rozvoje Československé
socialistické republiky ve vzájemně provázaných
hodnotových, hmotných a územních souvislostech.
Ve svých závazných výstupech tvoří
základ pro ostatní plány, zabezpečují
efektivní a proporcionální rozvoj české
socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky /dále jen "republiky"/ a rovněž
koncepci a realizaci mezinárodní hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce.
/3/ Státní plány republik v souladu se státními
plány Československé socialistické
republiky stanoví cíle a záměry komplexního
rozvoje hospodářství řízeného
příslušnou vládou a ve svém územním
průřezu obsahují též rozhodující
záměry rozvoje a činnosti socialistických
organizací, popřípadě jejich vnitřních
organizačních jednotek, které jsou na území
republiky a nejsou řízeny jetími orgány,
Jakož i formy a způsob zabezpečení tohoto
rozvoje a činnosti z hlediska působnosti orgánů
republik. Stanoví též cíle a cesty k
zabezpečení proporcionálního rozvoje
územních celků a obcí.
/4/ Státní plány se podle délky plánovacího
období člení na dlouhodobé výhledy
hospodářského a sociálního
rozvoje /dále jen "dlouhodobé výhledy"/
a střednědobé /pětileté/ státní
plány členěné podle jednotlivých
let.
/1/ Základními programovými dokumenty dlouhodobého
výhledu československé socialistické
republiky /dále jen "dokumenty dlouhodobého
výhledu"/ jsou:
a/ koncepce vědeckotechnického, hospodářského
a sociálního rozvoje československé
socialistické republiky, vytyčující
variantně základní makroekonomické
proporce a cíle rozvoje,
b/ Základní směry hospodářského
a sociálního rozvoje československé
socialistické republiky s podrobnějším
rozpracováním nejbližšího pětiletého
období, v rozhodujících záměrech
i za republikové průřezy.
/2/ Dokumenty dlouhodobého výhledu, vypracovávané
zpravidla na období deseti a za vybrané úseky
na období patnácti let, jsou v pětiletých
cyklech upřesňovány a prodlužovány.
Koncepce vědeckotechnického, hospodářského
a sociálního rozvoje československé
socialistické republiky jsou podkladem pro vypracování
Základních směrů hospodářského
a sociálního rozvoje československé
socialistické republiky.
/3/ Návrh dokumentů dlouhodobého výhledu
vypracovává Státní plánovací
komise ve spolupráci se Státní komisí
pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj, s ústředními plánovacími
orgány republik a s ostatními ústředními
orgány státní správy.
/4/ Návrh koncepcí vědeckotechnického,
hospodářského a sociálního
rozvoje československé socialistické republiky
projednává a schvaluje vláda československé
socialistické republiky.
/5/ Návrh Základních směrů
hospodářského a sociálního
rozvoje Československé socialistické republiky
projednává a schvaluje vláda československé
socialistické republiky a předkládá
jej k projednání Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky (dále
jen "Federální shromáždění").
/1/ Z dokumentů dlouhodobého výhledu vycházejí
dokumenty dlouhodobých výhledů české
socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky /dále jen "dokumenty dlouhodobých
výhledů republik"/.
/2/ Dokumenty dlouhodobých výhledů republik
jsou:
a/ koncepce vědeckotechnického, hospodářského
a sociálního rozvoje České socialistické
republiky a koncepce vědeckotechnického, hospodářského
a sociálního rozvoje Slovenské socialistické
republiky (dále jen "koncepce rozvoje republik"),
vytyčující variantně základní
makroekonomické proporce a cíle rozvoje,
b/ Základní směry hospodářského
a sociálního rozvoje české socialistické
republiky a Základní směry hospodářského
a sociálního rozvoje Slovenské socialistické
republiky /dále jen "Základní směry
rozvoje republik"/ s podrobnějším rozpracováním
nejbližšího pětiletého období.
/3/ Dokumenty dlouhodobých výhledů republik,
vypracovávané zpravidla na období deseti
a za vybrané úseky na období patnácti
let, jsou v pětiletých cyklech upřesňovány
a prodlužovány. Koncepce rozvoje republik jsou podkladem
pro vypracování Základních směrů
rozvoje republik.
/4/ Návrhy dokumentů dlouhodobých výhledů
republik vypracovávají ústřední
plánovací orgány republik ve spolupráci
s ostatními ústředními orgány
republik, národními výbory a se Státní
plánovací komisí.
/5/ Návrh koncepcí rozvoje republik projednávají
a schvalují vlády republik.
/6/ Návrhy Základních směrů
rozvoje republik projednávají a schvalují
vlády republik a předkládají je k
projednání české národní
radě a Slovenské národní radě
(dále jen "národní rady").
/1/ Základní směry hospodářského
a sociálního rozvoje československé
socialistické republiky jsou základem pro stanovení
hlavních cílů a úkolů pětiletých
státních plánů; Jsou závazné
pro koncepční činnost federálních
ústředních orgánů a vlád
republik. Obdobnou funkci ve vztahu k ústředním
orgánům republik plní Základní
směry rozvoje republik.
/2/ Pro vypracování Základních směrů
rozvoje republik zpracují příslušné
národní výbory návrhy dlouhodobých
koncepcí rozvoje oblastí, které budou obsahovat
základní směry komplexního hospodářského
a sociálního rozvoje územních celků
a obcí.
/3/ Základní směry hospodářského
a sociálního rozvoje československé
socialistické republiky a Základní směry
rozvoje republik obsahují směrnice vlády
československé socialistické republiky a
směrnice vlád republik pro vypracování
pětiletého státního plánu československé
socialistické republiky, pětiletých státních
plánů republik, plánů socialistických
organizací a oblastních plánů /dále
jen "směrnice"/, rozpracované podle jednotlivých
let. Součástí směrnic jsou jednotná
pravidla usměrňování vývoje
ekonomiky.
/4/ Směrnice jsou závazným dokumentem pro
vypracování pětiletých státních
plánů a oblastních plánů. Výstupy
směrnic k účastníkům plánovacího
procesu jsou obdobné jako výstupy pětiletých
státních plánů.
/5/ Na základě závazných výstupů
směrnic vypracovávají socialistické
organizace své pětileté plány a národní
výbory pětileté oblastní plány;
přitom poskytuji příslušným orgánům
vybrané údaje těchto plánů.
/1/ Pětileté státní plány konkretizují
strategické záměry dlouhodobých výhledů.
Stanoví komplexně základní cíle
a úkoly hospodářského a sociálního
rozvoje v jeho podstatných vnitřních a vnějších
souvislostech a způsoby jejich dosažení se
zvláštním zaměřením na
zabezpečení celkové, zbožně peněžní
i strukturální rovnováhy a na soulad nabídky
a poptávky. Pětiletý státní
plán Československé socialistické
republiky je zaměřen též na proporcionální
rozvoj obou republik.
/2/ K zajištění komplexnosti pětiletých
státních plánů jsou jejich součástí
rozhodující záměry a úkoly
plánu rozvoje vědy a techniky, plánu vývoje
cen, jakož i základní parametry měnového
plánu a rozpočtových výhledů.
/3/ Pětiletý státní plán československé
socialistické republiky je ve svých cílech
a závazných výstupech /včetně
rozdělení do jednotlivých let/ závazný
pro pětileté státní plány republik
a federální ústřední orgány.
/4/ Pětileté státní plány republik
určují základní cíle, úkoly
a způsoby zabezpečení komplexního
rozvoje hospodářství řízeného
vládami republik, včetně proporcionálního
rozvoje územních celků a obcí; ve
svém územním průřezu obsahují
též vybrané údaje plánů
socialistických organizací, popřípadě
jejich vnitřních organizačních jednotek,
které jsou na území republiky a nejsou řízeny
jejími orgány (§ 12 odst.4). Pětileté
státní plány republik jsou závazné
ve svých cílech a závazných výstupech
pro ústřední orgány republik a pro
pětileté oblastní plány.
/5/ Na základě pětiletých státních
plánů upraví socialistické organizace
své pětileté plány a národní
výbory své pětileté oblastní
plány, pokud se závazné výstupy pětiletých
státních plánů liší od
závazných výstupů směrnic.
Přitom jsou povinny respektovat závazné výstupy
pětiletých státních plánů.
Provedené úpravy oznámí socialistické
organizace a národní výbory příslušným
orgánům, kterým poskytly vybrané údaje
svého pětiletého plánu, popřípadě
pětiletého oblastního plánu.
/1/ Vláda československé socialistické
republiky projednává a schvaluje návrh pětiletého
státního plánu, včetně jeho
závazných výstupů a předkládá
jej Federálnímu shromáždění.
/2/ Vlády republik projednávají a schvalují
návrhy pětiletých státních
plánů republik, včetně jejich závazných
výstupů a předkládají je národním
radám.
Oblastní plány
/1/ Oblastní plány vypracovávané národními
výbory za jejich územní obvody zajišťují
v souladu se státními plány republik a s
přihlédnutím ke schválené územně
plánovací dokumentaci komplexní hospodářský
a sociální rozvoj územních celků
a obcí, tvorbu a ochranu životního prostředí
a využití místních podmínek pro
efektivní rozvoj národního hospodářství.
/2/ Z hlediska délky plánovacího období
se oblastní plány člení na dlouhodobé
koncepce rozvoje oblastí /územních celků
a obcí/ a pětileté oblastní plány.
/1/ Plány socialistických organizací jsou
základním nástrojem řízení
jejich činnosti; musí být v souladu s obecně
závaznými právními předpisy,
zabezpečovat závazné výstupy státního
plánu a uzavřené smluvní závazky.
Tyto plány vycházejí z povinnosti uspokojovat
potřeby socialistické společnosti, z požadavků
odběratelů a spotřebitelů, zabezpečují
rozvoj hospodářské, sociální
a podnikatelské činnosti socialistických
organizací, zvyšování technické
a kvalitativní úrovně výroby a sociální
rozvoj pracovního kolektivu.
/2/ Socialistické organizace vypracovávají
pětileté plány v členění
podle jednotlivých let a roční plány.
Přitom vycházejí z dlouhodobých koncepcí
svého rozvoje, které si zpracovávají
podle svých potřeb.
/3/ Rozpočtové a příspěvkové
organizace vypracovávají pětiletý
a roční plán, pokud jsou adresátem
jmenovitých úkolů státního
plánu.
/4/ Pokud jsou vnitřní organizační
jednotky socialistické organizace na území
druhé republiky, než je jetí sídlo,
uvádí socialistická organizace v případech
a v rozsahu stanoveném právním předpisem
vybrané údaje svého plánu odděleně
za tyto vnitřní organizační jednotky.
/5/ Tvorby a kontroly plnění plánu socialistických
organizací se účastní pracovní
kolektivy a odborové orgány v rámci svěřené
působnosti podle zvláštních předpisů
a v souladu s kolektivní smlouvou. Socialistické
organizace jsou povinny trvale vytvářet pro tuto
účast podmínky.
/1/ Základní metodou tvorby státních
plánů, především dlouhodobých
výhledů, Je ověřování
a výběr nejefektivnějších směrů
uspokojování potřeb společnosti a
tomu odpovídajícího rozvoje ekonomiky a jetí
struktury.
/2/ Optimalizace tvorby státních plánů
vyúsťuje do stanovení vývoje hodnotových
nástrojů s cílem zdokonalovat socialistické
zbožně peněžní vztahy a účinně
je využívat ke zvyšování kvality,
potřebného množství a struktury užitných
hodnot. Z této optimalizace vyplývají rovněž
výstupy státních plánů vůči
jednotlivým ústředním orgánům,
národním výborům a socialistickým
organizacím.
/3/ Optimalizaci tvorby státních plánů
podle kritérií efektivnosti, rovnovážnosti
a strukturálních bilancí provádí
Státní plánovací komise a ústřední
plánovací orgány republik ve spolupráci
s ostatními ústředními orgány
za využívání prognostických prací,
především Souhrnné prognózy vědeckotechnického,
ekonomického a sociálního rozvoje československé
socialistické republiky, vypracované československou
akademií věd ve spolupráci se Státní
plánovací komisí a Státní komisí
pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj. Dále se vychází z koncepce mezinárodní
dělby práce, koncepcí rozvoje republik, odvětvových
koncepcí rozvoje, které využívají
rovněž dlouhodobé koncepce rozvoje socialistických
organizací, a z mezinárodního srovnání
stavu a vývoje ekonomiky.
/4/ K přípravě státních plánů
slouží projednávání dodavatelskoodběratelských
vztahů, v němž se ověřuje soulad
hmotných proporcí připravovaných závazných
výstupů státních plánů.
Případy, kdy jsou obě organizace povinny
dodavatelsko-odběratelské vztahy projednat, stanoví
v rozsahu nutném k přípravě závazných
výstupů státních plánů
prováděcí předpis.
/1/ Obsahem státních plánů jsou souhrnné
národohospodářské údaje o vývoji
výkonnosti a struktur národního hospodářství
a jeho odvětví a o dynamice a struktuře tvorby
a užití národního důchodu. Dále
obsahují zejména vrcholné národohospodářské
bilance k zabezpečení rovnováhy na vnitřním
trhu, v oblasti investic, pracovních sil a ve vnějších
ekonomických vztazích, míru rozdělení
zdrojů mezi federací a republikami, předpokládaný
vývoj cenových úrovní, míry
úvěrové emise, vývoj devizové
pozice státu, podíly centrálně financované
společenské spotřeby a investic, cíle
a úkoly v tvorbě a ochraně životního
prostředí, Jakož i státní programy
rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů.
K zabezpečení cílů a programů
obsažených ve státních plánech
se jako součást těchto plánů
stanoví soustava kritérií, nástrojů,
úkolů a informací zabezpečující
zásadní soulad zájmů společnosti
se zájmy socialistických organizací.
/2/ Výstupy státních plánů
a jejich změny jsou ve vztahu k ústředním
orgánům státní správy a národním
výborům závazné a zahrnují
zejména vývoj a úroveň kritérií
efektivnosti a rovnovážnosti, předpokládané
změny cen, daní, odvodů a dotací,
vybrané makroekonomické proporce, státní
programy rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů,
sociální a ekologické programy a programy
rozvoje oblastí.
/3/ Výstupy státních plánů
a jejich změny jsou ve vztahu k socialistickým organizacím
závazné nebo informativní.
/4/ Závazné výstupy státních
plánů ve vztahu k socialistickým organizacím
představuje soustava pravidel a ekonomických nástrojů,
to jest normativů, dotací, limitů a jmenovitých
úkolů, pokud je stanovení limitů a
uložení jmenovitých úkolů nezbytné.
Ekonomické nástroje a pravidla jsou v zásadě
jednotné. Další druhy závazných
výstupů státních plánů
může stanovit pouze zákon.
/5/ Informativní výstupy státních
plánů sdělují socialistickým
organizacím a národním výborům,
které vypracovávají oblastní plány,
údaje důležité pro jejich činnost
a rozvoj. Představují zejména vybrané
údaje o předpokládaném vývoji
efektivnosti, cen, finančních nástrojů,
úvěrových a depozitních podmínek,
makroekonomických proporcí národního
hospodářství, základních tendencí
a faktorů jeho růstu a informace o zapojení
do mezinárodní dělby práce, zejména
socialistické ekonomické integrace. Informativní
výstupy se socialistickým organizacím a národním
výborům, které vypracovávají
oblastní plány, poskytují zpravidla na národohospodářské
úrovni nebo členěné podle odvětví.
/6/ Závaznost výstupů státních
plánů vůči jednotným zemědělským
družstvům a společným podnikům
stanoví zákon o zemědělském
družstevnictví [§ 4 zákona č.
90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.].
Bytovým, spotřebním, výrobním
a jiným družstvům [Zákon č.
94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví.] lze ve státním
plánu stanovit pouze limity a devizové normativy.
Závazné výstupy státních plánů
pro společenské organizace stanoví jejich
ústřední výbory v dohodě se
Státní plánovací komisí, nebo
s příslušným ústředním
plánovacím orgánem republiky. Podnikům
se zahraniční majetkovou účastí
se povinnosti ve státním plánu nestanoví.
/7/ K zajištění mezinárodních
závazků, přijatých československým
státem, Jsou ukládány jmenovité úkoly,
nelze-li jejich splnění dosáhnout jinak.
/1/ Normativ podle tohoto zákona je buď závazně
stanovená povinnost nebo maximální nárok,
které jsou určeny relativním /vztahovým/
způsobem.
/2/ Normativy ve státním plánu se stanoví
v zásadě jako jednotné a obecně platné;
diferencovaně je lze stanovit podle objektivních
kritérií určených ve směrnicích.
/3/ Normativy slouží zejména ke stanovení
přídělu finančním fandům,
které socialistická organizace povinně vytváří,
ke stanovení jejich zůstatků a dále
též ke stanovení odvodu devizových prostředků.
/1/ Jmenovitý úkol je závazný výstup
státního plánu, který představuje
uložení věcně a časově
vymezené povinnosti socialistické organizaci.
/2/ Jmenovitý úkol je možné socialistické
organizaci uložit pouze v rámci jetích ověřených
kapacitních možností a v souladu se základním
předmětem činnosti /podnikání/,
vymezeným v zakládací /zřizovací/
listině, stanovách, statutu nebo v jiném
aktu, kterým byla určitá hospodářská
činnost povolena.
/3/ Formou jmenovitého úkolu je závazná
státní zakázka, kterou se zabezpečují
prioritní úkoly především v oblasti
obrany a bezpečnosti, tvorby a obměny federálních
hmotných rezerv, tvorby a ochrany životního
prostředí, vědeckotechnického rozvoje
a vybrané závazky z mezinárodních
smluv. Tato státní zakázka musí mít
stanoven předmět a čas plnění,
dodavatele, cenu (cenový limit) a způsob financování.
Odběratelem státní zakázky je ústřední
orgán státní správy nebo jím
pověřená organizace, která jedná
jeho jménem a na jeho účet. Pro tyto účely,
pokud jde o tvorbu a ochranu životního prostředí,
se rozumí ústředním orgánem
státní správy i národní výbor
nejvyššího stupně.
/4/ Ve vztahu ke státním plánům republik
se stanoví jmenovité úkoly souhrnnou formou.
/5/ Nesplněné jmenovité úkoly státního
plánu přecházejí do dalších
let, pokud příslušná vláda, nebo
na základě jejího zmocnění
Státní plánovací komise, nebo příslušný
ústřední plánovací orgán
republiky nerozhodne v rámci usměrňování
vývoje ekonomiky jinak.
/1/ Limit je závazný výstup státního
plánu v hmotných nebo peněžních
jednotkách, který vyjadřuje horní
hranici příslušných zdrojů zajišťovaných
socialistickým organizacím státním
plánem. Limit spotřeby nebo odběru vyjadřuje
též dolní hranici povinností dodavatele,
pokud odběratel na dodávce trvá.
/2/ Ve vztahu ke státním plánům republik
se stanoví limity souhrnnou formou.
Závazné výstupy státního plánu
stanoví socialistickým organizacím vláda
československé socialistické republiky nebo
vlády republik. Formou jmenovitých úkolů
státního plánu nebo limitů ve státním
plánu je i jejich nezbytná konkretizace provedená
ústředním orgánem nebo národním
výborem na základě zmocnění
daného příslušnou vládou při
schválení nebo změně státního
plánu a v souladu s tímto zmocněním.
/1/ Ústřední orgán nebo národní
výbor, který v souladu se základním
předmětem činnosti socialistické organizace
a prioritami státního plánu navrhuje nebo
konkretizuje pro socialistickou organizaci jmenovitý úkol
nebo limit, Je povinen si ověřit důsledky
svého rozhodnutí na výsledky hospodaření
socialistické organizace. Pokud by mělo dojít
k negativním důsledkům pro socialistickou
organizaci, Je povinen přijmout a přesahuje-li to
jeho působnost, navrhnout nezbytná opatření.
/2/ Jestliže v důsledku uložení a plnění
jmenovitého úkolu státního plánu,
Jeho změny nebo zrušení vznikne socialistické
organizaci majetková újma, je socialistická
organizace oprávněna požadovat vyrovnání
vzniklé majetkové újmy na příslušném
ústředním orgánu nebo národním
výboru /odstavec 1/. Pro postup uplatnění
nároku na náhradu majetkové újmy platí
obdobně úprava hospodářského
zákoníku.
/3/ Nárok na náhradu majetkové újmy
však nevznikne, jestliže byl socialistické organizaci
stanoven limit nebo uložen jmenovitý úkol v
prioritním směru dodávek, stanoveným
státním plánem. Dále nevznikne, Jestliže
je majetková újma kryta z jiných zdrojů,
Jestliže k újmě došlo v důsledku
zákazu vývozu nebo dovozu, anebo v důsledku
tvorby a změn cen.
/1/ Plánovací proces řídí vláda
československé socialistické republiky a
v souladu s jejími opatřeními vlády
republik tak, aby pětileté státní
plány mohly být vyhlášeny Federálním
shromážděním a národními
radami před počátkem příslušného
pětiletého plánovacího období.
/2/ pádný účastník plánovacího
procesu nemůže přenášet svou působnost
a odpovědnost na jiný orgán nebo organizaci
anebo zasahovat do působnosti jiného orgánu
nebo organizace, pokud to neumožňuje zákon
nebo pokud tak pro konkrétní etapu plánovacích
prací nestanoví vláda československé
socialistické republiky, popřípadě
vlády republik.
Státní plánovací komise a ústřední
plánovací orgány republik
/1/ Státní plánovací komise jako svodný
orgán pro plánování organizuje a koordinuje
plánovací proces. Předkládá
vládě Československé socialistické
republiky návrhy státních plánů
československé socialistické republiky a
odpovídá za celkový soulad všech jejich
částí. Za tím účelem
podle pokynů vlády československé
socialistické republiky společně s ústředními
plánovacími orgány republik organizuje vypracování
státních plánů a k tomu koordinuje
činnost funkčně specializovaných ústředních
orgánů státní správy /dále
fen "průřezové ústřední
orgány"/, ústředních orgánů
státní správy pro řízení
národohospodářských odvětví
nebo komplexů /dále jen "odvětvové
ústřední orgány"/ a národních
výborů.
/2/ Státní plánovací komise společně
se Státní komisí pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj a s ústředními
plánovacími orgány republik, za účasti
ostatních příslušných průřezových
a odvětvových ústředních orgánů
a s využitím jejich návrhů zabezpečuje
vypracování návrhu programu rozhodujících
strukturálních změn národního
hospodářství a z něj vycházejících
státních programů rozvoje a útlumu
odvětví nebo oborů.
/3/ Státní plánovací komise společně
s ústředními plánovacími orgány
republik, federálním ministerstvem zahraničního
obchodu, Státní komisí pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj a s dalšími příslušnými
průřezovými a odvětvovými ústředními
orgány a socialistickými organizacemi zabezpečuje
koordinaci státních plánů československé
socialistické republiky, především s
plány členských států Rady
vzájemné hospodářské pomoci.
/4/ Státní plánovací komise společně
s ústředními plánovacími orgány
republik a s využitím jejich návrhů
a za účasti ostatních příslušných
průřezových a odvětvových ústředních
orgánů zabezpečuje vytváření
a/ komplexních rezerv ve státním plánu
včetně pravidel pro jejich tvorbu, evidenci a využívání,
b/ systému plánování a realizace užití
produkce u jmenovitých úkolů a limitů.
/5/ Státní plánovací komise společně
s ústředními plánovacími orgány
republik, federálním ministerstvem financí,
Federálním cenovým úřadem,
Státní bankou československou a Federálním
statistickým úřadem vypracovává
pro vládu československé socialistické
republiky analýzy o stavu a vývoji národního
hospodářství a o plnění záměrů
státních plánů.
/6/ Za hospodářství řízené
vládami republik organizují a koordinují
plánovací proces ústřední plánovací
orgány republik v dohodě se Státní
plánovací komisí.
/7/ Ústřední plánovací orgány
republik vypracovávají návrhy státních
plánů republik a odpovídají za celkový
soulad všech jejich částí. Tyto orgány
v rámci své působnosti plní obdobné
úkoly jako Státní plánovací
komise podle odstavců 1, 2, 4 a 5. Kromě toho se
účastní formování státní
vědní a vědeckotechnické politiky,
navrhují použití finančních a
devizových prostředků v pětiletém
státním plánu pro oblast vědeckotechnického
rozvoje za hospodářství v působnosti
vlád republik a odpovídají z hlediska plánovacího
procesu za zabezpečení hospodářského
a sociálního rozvoje územních celků
a obcí.