FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1989

V. volební období

143

Vládní návrh

Zákon

ze dne...........1989

o národohospodářském plánování

Hospodářský a sociální rozvoj československé socialistické republiky je plánovitě řízen socialistickým státem s cílem zabezpečit v souladu s hospodářskou a sociální politikou Komunistické strany Československa a socialistického státu růst hmotné a duchovní úrovně lidu, zvyšování efektivnosti národního hospodářství a jeho dynamický, rovnovážný a proporcionální vývoj při zabezpečování tvorby a ochrany životního prostředí.

V zájmu vytvoření potřebných podmínek a předpokladů pro harmonický rozvoj socialistické společnosti usneslo se Federální shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:

Část první

Úvodní a obecná ustanovení

§ 1

Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje národohospodářské plánování jakožto základ řízení jednotného československého národního hospodářství /dále jen "národní hospodářství"/. V souladu s tím upravuje zejména obsah a funkci soustavy plánů a působnost, úkoly a základní vztahy účastníků plánovacího procesu v jeho jednotlivých etapách.

§ 2

Národohospodářské plánování

/1/ Národohospodářské plánování je soustavná, Jednotně organizovaná a nepřetržitá činnost účastníků plánovacího procesu, zaměřená na tvorbu a realizaci státní hospodářské a sociální politiky a usměrňování realizace cílů hospodářského a sociálního rozvoje československé socialistické republiky, české socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Vyúsťuje do tvorby komplexních státních plánů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky /dále jen "státní plány československé socialistické republiky"/, komplexních státních plánů hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky /dále jen "státní plány republik"/, a na ně navazujících plánů hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí /dále jen "oblastní plány"/ a plánů hospodářského a sociálního rozvoje socialistických organizací /dále jen "plány socialistických organizací"/.

/2/ Národohospodářské plánování se uskutečňuje v celém procesu socialistické rozšířené reprodukce a vytváří předpoklady pro účinné využívání vědeckotechnického rozvoje, zapojení do mezinárodní dělby práce, rozvoj socialistické podnikavosti a pro uplatnění aktivní úlohy socialistického trhu v zájmu trvalé orientace národního hospodářství na efektivnost a rovnovážnost s cílem všestranného uspokojování potřeb společnosti.

§ 3

Plánovací proces

/1/ Plánovací proces zahrnuje etapy přípravy, tvorby, projednávání, schvalování, kontroly a hodnocení plnění státních plánů československé socialistické republiky, státních plánů republik, oblastních plánů a plánů socialistických organizací.

/2/ Účastníky plánovacího procesu jsou vláda Československé socialistické republiky, dále vláda české socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky /dále jen "vlády republik"/, ústřední orgány státní správy, národní výbory, Ústřední rada družstev, svazy družstev, ústřední orgány společenských organizací a socialistické organizace.

/3/ V souladu se stanovami Revolučního odborového hnutí se zúčastňují plánovacího procesu jeho orgány a organizace. Plánovacího procesu se zúčastňují též orgány Národní fronty.

Část druhá

Soustava plánů

hospodářského a sociálního rozvoje

§ 4

Druhy plánů hospodářského a sociálního rozvoje

/1/Soustavu plánů hospodářského a sociálního rozvoje tvoří:

a/ státní plány Československé socialistické republiky, b/ státní plány republik,

c/ oblastní plány,

d/ pětileté rozpočtové výhledy,

e/ státní rozpočty,

f/ měnové plány,

g/ plány socialistických organizací.

/2/ Součástí státních plánů republik jsou i hlavní záměry rozvoje územních celků a obcí.

/3/ Pětileté rozpočtové výhledy, státní rozpočty a měnové plány opravují zvláštní předpisy.

/4/ Plány socialistických organizací jsou plány státních podniků a jiných státních organizací, družstevních, společenských a ostatních socialistických organizací.

§ 5

Státní plány

/1/ Státní plány československé socialistické republiky a státní plány republik jsou vnitřně vyvážené a vzájemně skloubené dokumenty k zajištění realizace státní hospodářské a sociální politiky na dané plánovací období se zaměřením na efektivní a rovnovážný rozvoj národního hospodářství. Spolu s obecně závaznými právními předpisy a s dalšími nástroji řízení vymezují svými závaznými výstupy podmínky hospodářské a sociální činnosti socialistických organizací a poskytují jim zásadní informace potřebné pro jejich činnost. Vymezují rovněž podmínky rozvoje územních celků a obcí. Součástí státních plánů československé socialistické republiky jsou zvláštní části za obranu a bezpečnost.

/2/ Státní plány československé socialistické republiky časově a věcně konkretizují cíle a záměry hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky ve vzájemně provázaných hodnotových, hmotných a územních souvislostech. Ve svých závazných výstupech tvoří základ pro ostatní plány, zabezpečují efektivní a proporcionální rozvoj české socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky /dále jen "republiky"/ a rovněž koncepci a realizaci mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce.

/3/ Státní plány republik v souladu se státními plány Československé socialistické republiky stanoví cíle a záměry komplexního rozvoje hospodářství řízeného příslušnou vládou a ve svém územním průřezu obsahují též rozhodující záměry rozvoje a činnosti socialistických organizací, popřípadě jejich vnitřních organizačních jednotek, které jsou na území republiky a nejsou řízeny jetími orgány, Jakož i formy a způsob zabezpečení tohoto rozvoje a činnosti z hlediska působnosti orgánů republik. Stanoví též cíle a cesty k zabezpečení proporcionálního rozvoje územních celků a obcí.

/4/ Státní plány se podle délky plánovacího období člení na dlouhodobé výhledy hospodářského a sociálního rozvoje /dále jen "dlouhodobé výhledy"/ a střednědobé /pětileté/ státní plány členěné podle jednotlivých let.

Dlouhodobé výhledy

§ 6

/1/ Základními programovými dokumenty dlouhodobého výhledu československé socialistické republiky /dále jen "dokumenty dlouhodobého výhledu"/ jsou:

a/ koncepce vědeckotechnického, hospodářského a sociálního rozvoje československé socialistické republiky, vytyčující variantně základní makroekonomické proporce a cíle rozvoje,

b/ Základní směry hospodářského a sociálního rozvoje československé socialistické republiky s podrobnějším rozpracováním nejbližšího pětiletého období, v rozhodujících záměrech i za republikové průřezy.

/2/ Dokumenty dlouhodobého výhledu, vypracovávané zpravidla na období deseti a za vybrané úseky na období patnácti let, jsou v pětiletých cyklech upřesňovány a prodlužovány. Koncepce vědeckotechnického, hospodářského a sociálního rozvoje československé socialistické republiky jsou podkladem pro vypracování Základních směrů hospodářského a sociálního rozvoje československé socialistické republiky.

/3/ Návrh dokumentů dlouhodobého výhledu vypracovává Státní plánovací komise ve spolupráci se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, s ústředními plánovacími orgány republik a s ostatními ústředními orgány státní správy.

/4/ Návrh koncepcí vědeckotechnického, hospodářského a sociálního rozvoje československé socialistické republiky projednává a schvaluje vláda československé socialistické republiky.

/5/ Návrh Základních směrů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky projednává a schvaluje vláda československé socialistické republiky a předkládá jej k projednání Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky (dále jen "Federální shromáždění").

§7

/1/ Z dokumentů dlouhodobého výhledu vycházejí dokumenty dlouhodobých výhledů české socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky /dále jen "dokumenty dlouhodobých výhledů republik"/.

/2/ Dokumenty dlouhodobých výhledů republik jsou:

a/ koncepce vědeckotechnického, hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky a koncepce vědeckotechnického, hospodářského a sociálního rozvoje Slovenské socialistické republiky (dále jen "koncepce rozvoje republik"), vytyčující variantně základní makroekonomické proporce a cíle rozvoje,

b/ Základní směry hospodářského a sociálního rozvoje české socialistické republiky a Základní směry hospodářského a sociálního rozvoje Slovenské socialistické republiky /dále jen "Základní směry rozvoje republik"/ s podrobnějším rozpracováním nejbližšího pětiletého období.

/3/ Dokumenty dlouhodobých výhledů republik, vypracovávané zpravidla na období deseti a za vybrané úseky na období patnácti let, jsou v pětiletých cyklech upřesňovány a prodlužovány. Koncepce rozvoje republik jsou podkladem pro vypracování Základních směrů rozvoje republik.

/4/ Návrhy dokumentů dlouhodobých výhledů republik vypracovávají ústřední plánovací orgány republik ve spolupráci s ostatními ústředními orgány republik, národními výbory a se Státní plánovací komisí.

/5/ Návrh koncepcí rozvoje republik projednávají a schvalují vlády republik.

/6/ Návrhy Základních směrů rozvoje republik projednávají a schvalují vlády republik a předkládají je k projednání české národní radě a Slovenské národní radě (dále jen "národní rady").

§ 8

/1/ Základní směry hospodářského a sociálního rozvoje československé socialistické republiky jsou základem pro stanovení hlavních cílů a úkolů pětiletých státních plánů; Jsou závazné pro koncepční činnost federálních ústředních orgánů a vlád republik. Obdobnou funkci ve vztahu k ústředním orgánům republik plní Základní směry rozvoje republik.

/2/ Pro vypracování Základních směrů rozvoje republik zpracují příslušné národní výbory návrhy dlouhodobých koncepcí rozvoje oblastí, které budou obsahovat základní směry komplexního hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí.

/3/ Základní směry hospodářského a sociálního rozvoje československé socialistické republiky a Základní směry rozvoje republik obsahují směrnice vlády československé socialistické republiky a směrnice vlád republik pro vypracování pětiletého státního plánu československé socialistické republiky, pětiletých státních plánů republik, plánů socialistických organizací a oblastních plánů /dále jen "směrnice"/, rozpracované podle jednotlivých let. Součástí směrnic jsou jednotná pravidla usměrňování vývoje ekonomiky.

/4/ Směrnice jsou závazným dokumentem pro vypracování pětiletých státních plánů a oblastních plánů. Výstupy směrnic k účastníkům plánovacího procesu jsou obdobné jako výstupy pětiletých státních plánů.

/5/ Na základě závazných výstupů směrnic vypracovávají socialistické organizace své pětileté plány a národní výbory pětileté oblastní plány; přitom poskytuji příslušným orgánům vybrané údaje těchto plánů.

Pětileté státní plány

§ 9

/1/ Pětileté státní plány konkretizují strategické záměry dlouhodobých výhledů. Stanoví komplexně základní cíle a úkoly hospodářského a sociálního rozvoje v jeho podstatných vnitřních a vnějších souvislostech a způsoby jejich dosažení se zvláštním zaměřením na zabezpečení celkové, zbožně peněžní i strukturální rovnováhy a na soulad nabídky a poptávky. Pětiletý státní plán Československé socialistické republiky je zaměřen též na proporcionální rozvoj obou republik.

/2/ K zajištění komplexnosti pětiletých státních plánů jsou jejich součástí rozhodující záměry a úkoly plánu rozvoje vědy a techniky, plánu vývoje cen, jakož i základní parametry měnového plánu a rozpočtových výhledů.

/3/ Pětiletý státní plán československé socialistické republiky je ve svých cílech a závazných výstupech /včetně rozdělení do jednotlivých let/ závazný pro pětileté státní plány republik a federální ústřední orgány.

/4/ Pětileté státní plány republik určují základní cíle, úkoly a způsoby zabezpečení komplexního rozvoje hospodářství řízeného vládami republik, včetně proporcionálního rozvoje územních celků a obcí; ve svém územním průřezu obsahují též vybrané údaje plánů socialistických organizací, popřípadě jejich vnitřních organizačních jednotek, které jsou na území republiky a nejsou řízeny jejími orgány (§ 12 odst.4). Pětileté státní plány republik jsou závazné ve svých cílech a závazných výstupech pro ústřední orgány republik a pro pětileté oblastní plány.

/5/ Na základě pětiletých státních plánů upraví socialistické organizace své pětileté plány a národní výbory své pětileté oblastní plány, pokud se závazné výstupy pětiletých státních plánů liší od závazných výstupů směrnic. Přitom jsou povinny respektovat závazné výstupy pětiletých státních plánů. Provedené úpravy oznámí socialistické organizace a národní výbory příslušným orgánům, kterým poskytly vybrané údaje svého pětiletého plánu, popřípadě pětiletého oblastního plánu.

§ 10

/1/ Vláda československé socialistické republiky projednává a schvaluje návrh pětiletého státního plánu, včetně jeho závazných výstupů a předkládá jej Federálnímu shromáždění.

/2/ Vlády republik projednávají a schvalují návrhy pětiletých státních plánů republik, včetně jejich závazných výstupů a předkládají je národním radám.

§ 11

Oblastní plány

/1/ Oblastní plány vypracovávané národními výbory za jejich územní obvody zajišťují v souladu se státními plány republik a s přihlédnutím ke schválené územně plánovací dokumentaci komplexní hospodářský a sociální rozvoj územních celků a obcí, tvorbu a ochranu životního prostředí a využití místních podmínek pro efektivní rozvoj národního hospodářství.

/2/ Z hlediska délky plánovacího období se oblastní plány člení na dlouhodobé koncepce rozvoje oblastí /územních celků a obcí/ a pětileté oblastní plány.

§ 12

Plány socialistických organizací

/1/ Plány socialistických organizací jsou základním nástrojem řízení jejich činnosti; musí být v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zabezpečovat závazné výstupy státního plánu a uzavřené smluvní závazky. Tyto plány vycházejí z povinnosti uspokojovat potřeby socialistické společnosti, z požadavků odběratelů a spotřebitelů, zabezpečují rozvoj hospodářské, sociální a podnikatelské činnosti socialistických organizací, zvyšování technické a kvalitativní úrovně výroby a sociální rozvoj pracovního kolektivu.

/2/ Socialistické organizace vypracovávají pětileté plány v členění podle jednotlivých let a roční plány. Přitom vycházejí z dlouhodobých koncepcí svého rozvoje, které si zpracovávají podle svých potřeb.

/3/ Rozpočtové a příspěvkové organizace vypracovávají pětiletý a roční plán, pokud jsou adresátem jmenovitých úkolů státního plánu.

/4/ Pokud jsou vnitřní organizační jednotky socialistické organizace na území druhé republiky, než je jetí sídlo, uvádí socialistická organizace v případech a v rozsahu stanoveném právním předpisem vybrané údaje svého plánu odděleně za tyto vnitřní organizační jednotky.

/5/ Tvorby a kontroly plnění plánu socialistických organizací se účastní pracovní kolektivy a odborové orgány v rámci svěřené působnosti podle zvláštních předpisů a v souladu s kolektivní smlouvou. Socialistické organizace jsou povinny trvale vytvářet pro tuto účast podmínky.

Část třetí

Tvorba, obsah a výstupy

státních plánů

§ 13

Tvorba státních plánů

/1/ Základní metodou tvorby státních plánů, především dlouhodobých výhledů, Je ověřování a výběr nejefektivnějších směrů uspokojování potřeb společnosti a tomu odpovídajícího rozvoje ekonomiky a jetí struktury.

/2/ Optimalizace tvorby státních plánů vyúsťuje do stanovení vývoje hodnotových nástrojů s cílem zdokonalovat socialistické zbožně peněžní vztahy a účinně je využívat ke zvyšování kvality, potřebného množství a struktury užitných hodnot. Z této optimalizace vyplývají rovněž výstupy státních plánů vůči jednotlivým ústředním orgánům, národním výborům a socialistickým organizacím.

/3/ Optimalizaci tvorby státních plánů podle kritérií efektivnosti, rovnovážnosti a strukturálních bilancí provádí Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik ve spolupráci s ostatními ústředními orgány za využívání prognostických prací, především Souhrnné prognózy vědeckotechnického, ekonomického a sociálního rozvoje československé socialistické republiky, vypracované československou akademií věd ve spolupráci se Státní plánovací komisí a Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Dále se vychází z koncepce mezinárodní dělby práce, koncepcí rozvoje republik, odvětvových koncepcí rozvoje, které využívají rovněž dlouhodobé koncepce rozvoje socialistických organizací, a z mezinárodního srovnání stavu a vývoje ekonomiky.

/4/ K přípravě státních plánů slouží projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů, v němž se ověřuje soulad hmotných proporcí připravovaných závazných výstupů státních plánů. Případy, kdy jsou obě organizace povinny dodavatelsko-odběratelské vztahy projednat, stanoví v rozsahu nutném k přípravě závazných výstupů státních plánů prováděcí předpis.

§ 14

Obsah státních plánů a druhy jejich výstupů

/1/ Obsahem státních plánů jsou souhrnné národohospodářské údaje o vývoji výkonnosti a struktur národního hospodářství a jeho odvětví a o dynamice a struktuře tvorby a užití národního důchodu. Dále obsahují zejména vrcholné národohospodářské bilance k zabezpečení rovnováhy na vnitřním trhu, v oblasti investic, pracovních sil a ve vnějších ekonomických vztazích, míru rozdělení zdrojů mezi federací a republikami, předpokládaný vývoj cenových úrovní, míry úvěrové emise, vývoj devizové pozice státu, podíly centrálně financované společenské spotřeby a investic, cíle a úkoly v tvorbě a ochraně životního prostředí, Jakož i státní programy rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů. K zabezpečení cílů a programů obsažených ve státních plánech se jako součást těchto plánů stanoví soustava kritérií, nástrojů, úkolů a informací zabezpečující zásadní soulad zájmů společnosti se zájmy socialistických organizací.


/2/ Výstupy státních plánů a jejich změny jsou ve vztahu k ústředním orgánům státní správy a národním výborům závazné a zahrnují zejména vývoj a úroveň kritérií efektivnosti a rovnovážnosti, předpokládané změny cen, daní, odvodů a dotací, vybrané makroekonomické proporce, státní programy rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů, sociální a ekologické programy a programy rozvoje oblastí.

/3/ Výstupy státních plánů a jejich změny jsou ve vztahu k socialistickým organizacím závazné nebo informativní.

/4/ Závazné výstupy státních plánů ve vztahu k socialistickým organizacím představuje soustava pravidel a ekonomických nástrojů, to jest normativů, dotací, limitů a jmenovitých úkolů, pokud je stanovení limitů a uložení jmenovitých úkolů nezbytné. Ekonomické nástroje a pravidla jsou v zásadě jednotné. Další druhy závazných výstupů státních plánů může stanovit pouze zákon.

/5/ Informativní výstupy státních plánů sdělují socialistickým organizacím a národním výborům, které vypracovávají oblastní plány, údaje důležité pro jejich činnost a rozvoj. Představují zejména vybrané údaje o předpokládaném vývoji efektivnosti, cen, finančních nástrojů, úvěrových a depozitních podmínek, makroekonomických proporcí národního hospodářství, základních tendencí a faktorů jeho růstu a informace o zapojení do mezinárodní dělby práce, zejména socialistické ekonomické integrace. Informativní výstupy se socialistickým organizacím a národním výborům, které vypracovávají oblastní plány, poskytují zpravidla na národohospodářské úrovni nebo členěné podle odvětví.

/6/ Závaznost výstupů státních plánů vůči jednotným zemědělským družstvům a společným podnikům stanoví zákon o zemědělském družstevnictví [§ 4 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.]. Bytovým, spotřebním, výrobním a jiným družstvům [Zákon č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.] lze ve státním plánu stanovit pouze limity a devizové normativy. Závazné výstupy státních plánů pro společenské organizace stanoví jejich ústřední výbory v dohodě se Státní plánovací komisí, nebo s příslušným ústředním plánovacím orgánem republiky. Podnikům se zahraniční majetkovou účastí se povinnosti ve státním plánu nestanoví.

/7/ K zajištění mezinárodních závazků, přijatých československým státem, Jsou ukládány jmenovité úkoly, nelze-li jejich splnění dosáhnout jinak.

§ 15

Normativ

/1/ Normativ podle tohoto zákona je buď závazně stanovená povinnost nebo maximální nárok, které jsou určeny relativním /vztahovým/ způsobem.

/2/ Normativy ve státním plánu se stanoví v zásadě jako jednotné a obecně platné; diferencovaně je lze stanovit podle objektivních kritérií určených ve směrnicích.

/3/ Normativy slouží zejména ke stanovení přídělu finančním fandům, které socialistická organizace povinně vytváří, ke stanovení jejich zůstatků a dále též ke stanovení odvodu devizových prostředků.

§ 35

Jmenovitý úkol

/1/ Jmenovitý úkol je závazný výstup státního plánu, který představuje uložení věcně a časově vymezené povinnosti socialistické organizaci.

/2/ Jmenovitý úkol je možné socialistické organizaci uložit pouze v rámci jetích ověřených kapacitních možností a v souladu se základním předmětem činnosti /podnikání/, vymezeným v zakládací /zřizovací/ listině, stanovách, statutu nebo v jiném aktu, kterým byla určitá hospodářská činnost povolena.

/3/ Formou jmenovitého úkolu je závazná státní zakázka, kterou se zabezpečují prioritní úkoly především v oblasti obrany a bezpečnosti, tvorby a obměny federálních hmotných rezerv, tvorby a ochrany životního prostředí, vědeckotechnického rozvoje a vybrané závazky z mezinárodních smluv. Tato státní zakázka musí mít stanoven předmět a čas plnění, dodavatele, cenu (cenový limit) a způsob financování. Odběratelem státní zakázky je ústřední orgán státní správy nebo jím pověřená organizace, která jedná jeho jménem a na jeho účet. Pro tyto účely, pokud jde o tvorbu a ochranu životního prostředí, se rozumí ústředním orgánem státní správy i národní výbor nejvyššího stupně.

/4/ Ve vztahu ke státním plánům republik se stanoví jmenovité úkoly souhrnnou formou.

/5/ Nesplněné jmenovité úkoly státního plánu přecházejí do dalších let, pokud příslušná vláda, nebo na základě jejího zmocnění Státní plánovací komise, nebo příslušný ústřední plánovací orgán republiky nerozhodne v rámci usměrňování vývoje ekonomiky jinak.

§ 17

Limit

/1/ Limit je závazný výstup státního plánu v hmotných nebo peněžních jednotkách, který vyjadřuje horní hranici příslušných zdrojů zajišťovaných socialistickým organizacím státním plánem. Limit spotřeby nebo odběru vyjadřuje též dolní hranici povinností dodavatele, pokud odběratel na dodávce trvá.

/2/ Ve vztahu ke státním plánům republik se stanoví limity souhrnnou formou.

§ 18

Stanovení závazných výstupů státního plánu

Závazné výstupy státního plánu stanoví socialistickým organizacím vláda československé socialistické republiky nebo vlády republik. Formou jmenovitých úkolů státního plánu nebo limitů ve státním plánu je i jejich nezbytná konkretizace provedená ústředním orgánem nebo národním výborem na základě zmocnění daného příslušnou vládou při schválení nebo změně státního plánu a v souladu s tímto zmocněním.

§ 19

Důsledky uložení jmenovitého úkolu nebo stanovení limitu

/1/ Ústřední orgán nebo národní výbor, který v souladu se základním předmětem činnosti socialistické organizace a prioritami státního plánu navrhuje nebo konkretizuje pro socialistickou organizaci jmenovitý úkol nebo limit, Je povinen si ověřit důsledky svého rozhodnutí na výsledky hospodaření socialistické organizace. Pokud by mělo dojít k negativním důsledkům pro socialistickou organizaci, Je povinen přijmout a přesahuje-li to jeho působnost, navrhnout nezbytná opatření.

/2/ Jestliže v důsledku uložení a plnění jmenovitého úkolu státního plánu, Jeho změny nebo zrušení vznikne socialistické organizaci majetková újma, je socialistická organizace oprávněna požadovat vyrovnání vzniklé majetkové újmy na příslušném ústředním orgánu nebo národním výboru /odstavec 1/. Pro postup uplatnění nároku na náhradu majetkové újmy platí obdobně úprava hospodářského zákoníku.

/3/ Nárok na náhradu majetkové újmy však nevznikne, jestliže byl socialistické organizaci stanoven limit nebo uložen jmenovitý úkol v prioritním směru dodávek, stanoveným státním plánem. Dále nevznikne, Jestliže je majetková újma kryta z jiných zdrojů, Jestliže k újmě došlo v důsledku zákazu vývozu nebo dovozu, anebo v důsledku tvorby a změn cen.

Část čtvrtá

Řízení plánovacího procesu,

postavení a vztahy jeho účastníků

§ 20

Řízení plánovacího procesu

/1/ Plánovací proces řídí vláda československé socialistické republiky a v souladu s jejími opatřeními vlády republik tak, aby pětileté státní plány mohly být vyhlášeny Federálním shromážděním a národními radami před počátkem příslušného pětiletého plánovacího období.

/2/ pádný účastník plánovacího procesu nemůže přenášet svou působnost a odpovědnost na jiný orgán nebo organizaci anebo zasahovat do působnosti jiného orgánu nebo organizace, pokud to neumožňuje zákon nebo pokud tak pro konkrétní etapu plánovacích prací nestanoví vláda československé socialistické republiky, popřípadě vlády republik.

§ 21

Státní plánovací komise a ústřední plánovací orgány republik

/1/ Státní plánovací komise jako svodný orgán pro plánování organizuje a koordinuje plánovací proces. Předkládá vládě Československé socialistické republiky návrhy státních plánů československé socialistické republiky a odpovídá za celkový soulad všech jejich částí. Za tím účelem podle pokynů vlády československé socialistické republiky společně s ústředními plánovacími orgány republik organizuje vypracování státních plánů a k tomu koordinuje činnost funkčně specializovaných ústředních orgánů státní správy /dále fen "průřezové ústřední orgány"/, ústředních orgánů státní správy pro řízení národohospodářských odvětví nebo komplexů /dále jen "odvětvové ústřední orgány"/ a národních výborů.

/2/ Státní plánovací komise společně se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s ústředními plánovacími orgány republik, za účasti ostatních příslušných průřezových a odvětvových ústředních orgánů a s využitím jejich návrhů zabezpečuje vypracování návrhu programu rozhodujících strukturálních změn národního hospodářství a z něj vycházejících státních programů rozvoje a útlumu odvětví nebo oborů.

/3/ Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik, federálním ministerstvem zahraničního obchodu, Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a s dalšími příslušnými průřezovými a odvětvovými ústředními orgány a socialistickými organizacemi zabezpečuje koordinaci státních plánů československé socialistické republiky, především s plány členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci.

/4/ Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik a s využitím jejich návrhů a za účasti ostatních příslušných průřezových a odvětvových ústředních orgánů zabezpečuje vytváření

a/ komplexních rezerv ve státním plánu včetně pravidel pro jejich tvorbu, evidenci a využívání,

b/ systému plánování a realizace užití produkce u jmenovitých úkolů a limitů.

/5/ Státní plánovací komise společně s ústředními plánovacími orgány republik, federálním ministerstvem financí, Federálním cenovým úřadem, Státní bankou československou a Federálním statistickým úřadem vypracovává pro vládu československé socialistické republiky analýzy o stavu a vývoji národního hospodářství a o plnění záměrů státních plánů.

/6/ Za hospodářství řízené vládami republik organizují a koordinují plánovací proces ústřední plánovací orgány republik v dohodě se Státní plánovací komisí.

/7/ Ústřední plánovací orgány republik vypracovávají návrhy státních plánů republik a odpovídají za celkový soulad všech jejich částí. Tyto orgány v rámci své působnosti plní obdobné úkoly jako Státní plánovací komise podle odstavců 1, 2, 4 a 5. Kromě toho se účastní formování státní vědní a vědeckotechnické politiky, navrhují použití finančních a devizových prostředků v pětiletém státním plánu pro oblast vědeckotechnického rozvoje za hospodářství v působnosti vlád republik a odpovídají z hlediska plánovacího procesu za zabezpečení hospodářského a sociálního rozvoje územních celků a obcí.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP