Česká národní rada 1986 – 1990

Neinvestiční výdaje na zdravotnictví dosáhly částky 18,7 mld Kčs a proti roku 1985 vzrostly o 1,5 mld Kčs. Z celkové částky bylo věnováno 1,3 mld Kčs na údržbu a opravy. Léky nás stály téměř 4 mld Kčs a proti předchozímu roku to je o 393 mil. Kčs navíc. Jde o značné prostředky, které jsou poskytovány na péči o zdraví našich občanů. Jsou tím vytvářeny předpoklady k tomu, aby zdravotnická péče byla poskytována na kvalitativně vyšší úrovni než tomu bylo doposud. Právem proto požadujeme, aby výraznější aktivizující úlohu přitom sehrávalo jak zdokonalování organizace, tak upevňování socialistických vztahů mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty.

Neinvestiční výdaje na školství představovaly v roce 1986 15,1 mld Kčs. Proti předchozímu období stouply o půl miliardy. Zajistili jsme potřebnou údržbu a modernizaci včetně přístaveb a nástaveb školských objektů. Na tyto účely bylo využito 1,4 mld Kčs. Pozornost věnujeme dětem, které žijí v oblastech se zhoršeným životním prostředím. Na provoz škol v přírodě jsme vyčlenili 570 mil. Kčs.

Při rozvoji kultury byly finančně zajištěny základní úkoly kulturních a kulturně výchovných zařízení. Nutno zároveň dodat, že získané vstupné zdaleka nekryje výdaje těchto zařízení. Péče o rozvoj kultury a o její zpřístupnění široké veřejnosti se projevuje i v tom, že na jednu vstupenku do divadla jsme v průměru loni poskytli příspěvky ve výši 54 Kčs a jednoho návštěvníka kina 1,80 Kčs.

Zabezpečujeme rovněž údržbu a rekonstrukce historických a kulturních památek. Konkrétně uvádím, že na tyto účely poskytly národní výbory v minulém roce 650 miliónů korun.

Značného objemu dosáhlo rozšiřování a údržba silniční sítě a místních komunikací. Na rekonstrukce, prováděné formou velkých oprav, bylo vydáno 2,6 miliardy korun a na běžné opravy 4,8 miliardy korun.

Těmto obrovským vkladům rozhodně však neodpovídá stav našich silnic. To, jak mnohdy vypadají, není ničím jiným než odrazem nízké kvality prováděných prací, nehospodárností, neodpovědně prováděné kontroly. I zde musíme bezodkladně zjednat nápravu.

Jednou z nejsledovanějších oblastí rozvoje iniciativy národních výborů a efektivních forem řešení některých problémů jednotlivých územních celků zůstává stále akce "Z". V minulém roce byla v investiční části akce "Z" vytvořena téměř třímiliardová hodnota díla. Z toho za více než 800 miliónů korun se provedlo bezplatnou brigádnickou aktivitou.

V 8. pětiletce nabývá na významu zejména proto, že touto formou mají být dobudovány i náročné a společensky naléhavé stavby, především čistírny odpadních vod, zařízení k získávání netradičních zdrojů energie a řada dalších.

Z výsledků roku 1986 vyplývá, že zaměření akce "Z" stále ještě není v plné shodě s uspokojováním nejnaléhavějších potřeb. Například v ČSR bylo předáno do provozu 25 čistíren odpadních vod z celkového počtu 498 plánovaných pro 8. pětiletku. Přesto je třeba ocenit iniciativu všech složek Národní fronty i občanů. Tvůrčí prací ve prospěch společnosti dokazují svůj pozitivní vztah k politice naší strany a socialistické společnosti.

Soustavnou pozornost věnuje vláda ČSR komplexnímu a vyváženému rozvoji vybraných oblastí a řešení jejich specifických potřeb. Mohu uvést zejména rozvoj hlavního města Prahy a dalších průmyslových aglomerací, řešení souladu ekonomické a přírodní funkce oblasti Krkonoš a v neposlední řadě i území při západní hranici státu. Na posledně uvedený účel jsme národním výbor m uvolnili téměř 200 miliónů korun a v letošním roce prostředky dále zvyšujeme.

Požadujeme-li od národních výborů, aby výkon státní správy co nejvíce přiblížily občanům, jejichž spokojenost považujeme za základní měřítko kvalitní práce, musíme národní výbory oprostit od zbytečného papírování a vytvořit jim spolehlivé podmínky pro iniciativní a aktivní řízení rozvoje území.

Proto vláda ČSR v minulém roce dospěla ke konkrétním návrhům na řešení a hlavně zjednodušení administrativní pracnosti v jejich působení. V první etapě jsme prověřili resortní směrnice a jednotlivá opatření. Krajské národní výbory posuzovaly ty z nich, které by i nadále měly zůstat v platnosti. Z prověřených 959 resortních směrnic zůstane v platnosti zhruba třetina. A mohu říci, že na základě stanovisek národních výborů lze předpokládat další snížení.

Současně probíhá prověrka resortních statistických výkazů, zpráv, hlášení a evidencí. Na úrovni krajů se prověřují platné směrnice a pokyny vydané příslušnými KNV s cílem zredukovat jejich počet. V další etapě se přistoupí k posuzování obecně závazných předpisů.

Od celé široce založené akce, prováděné v duchu principů přestavby hospodářského mechanismu, hodně očekáváme. Chceme docílit nejen změnu metod a stylu práce, řízení ze strany centra, ale i prosadit větší racionalitu v rozhodování samotných národních výborů.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, jednotlivé kapitoly návrhu státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1986 byly podrobně projednány ve výborech České národní rady. Podnětné připomínky a návrhy z těchto jednání plně využijeme v další práci. Jménem vlády České socialistické republiky vám děkuji za aktivní a všestrannou podporu, kterou jí poskytujete v jejím úsilí o splnění závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa.

Navrhuji, aby Česká národní rada návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1986 schválila. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu ministru Nikodýmovi za přednesení vládního návrhu.

Nyní prosím zpravodaje výboru České národní rady poslance Miroslava Mrázka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj poslanec Miroslav Mrázek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté!

Na dnešním jednání máme provést konečné posouzení vládního návrhu státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1986.

Obdrželi jsme včas písemný podklad, vyslechli jsme výklad ministra financí České socialistické republiky a máme dostatek vlastních poznatků. Myslím si proto, že můžeme odpovědně projednat předložený návrh a pokusit se vyvodit především takové závěry, které pomohou usměrnit naše společné realizační úsilí a řídící pozornost vlády České socialistické republiky a jejích orgánů na podstatné příčiny dosud velmi pomalého plnění závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa v oblasti hospodářského rozvoje.

Souhrnné politické zhodnocení našeho postupu za rok 1986 bylo provedeno již na 4. zasedání ústředního výboru strany koncem minulého roku. Naléhavost jeho závěrů je stále znovu a znovu zvýrazňována každodenní konfrontací dosahovaných výsledků v plnění plánu a rozpočtu letošního roku se záměry 8. pětiletky.

Nás jako poslance pochopitelně mimořádně zajímá ekonomická realita, neboť si plně uvědomujeme svou spoluzodpovědnost vůči straně a společnosti i konkrétní povinnosti vůči svým volič m ve volebních obvodech při realizaci závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa.

V současném období je v podnicích a organizacích středem pozornosti plnění úkolů letošního plánu a rozpočtu spolu s přípravou na rok 1988 a zabezpečením úkolů celé 8. pětiletky. Nemenší pozornost je věnována i postupu přípravy a realizace přestavby hospodářského mechanismu. Všichni určitým způsobem, a jistě oprávněně, spojujeme postup přestavby hospodářského mechanismu s nadějí, že řadu dominujících problémů se podaří řešit účinněji a rychleji než doposud, především pak v rozhodující oblasti, kterou je ekonomika.

Nesmíme však podlehnout názorům, že jde o samospasitelnou věc, že úspěch se dostaví automaticky, bez maximálního přispění každého z nás, a to v souladu s tím, jaké kdo z nás místo ve společnosti zaujímá a jakou má vůči této společnosti také zodpovědnost.

Jak opakovaně zdůrazňuje předsednictvo ústředního výboru naší strany v závěrech ze svých jednání, není možné pasivně čekat, ale je nutné všude jít aktivně vstříc myšlenkám přestavby. O úspěchu anebo neúspěchu našeho snažení rozhodují všude konkrétní lidé svou každodenní a poctivou prací. To platí pro přestavbu a jednou z podmínek její úspěšné realizace je plnění záměrů 8. pětiletky.

Projednání státního závěrečného účtu za uplynulý rok je pro nás konkrétní příležitostí pokusit se v duchu nového myšlení hledat a uplatňovat přístupy, které v ekonomice napomohou tomu nejpodstatnějšímu, přechodu na důsledně intenzivní typ rozvoje naší ekonomiky.

Na naší minulé schůzi jsme se velmi zevrubně a komplexně zabývali otázkami vědeckotechnického pokroku. Jeho plné uplatňování v souladu se závěry 5. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa z března letošního roku je základním předpokladem k plnění vytýčených záměrů. Právě výsledky finančního hospodaření za rok 1986 mimo jiné ukazují, že především tam, kde se nevytvářejí prostřednictvím vědy a techniky podmínky ke zvyšování produktivity práce, ke snižování zdrojové náročnosti výroby, kde se nejde cestou výrobkových a technologických inovací, sledujících jako konečný cíl maximální uspokojování existujících potřeb v nejvyšší možné kvalitě, tam se objevují vážné výpadky v tvorbě finančních zdrojů.

Vlastní příjmy státního rozpočtu České socialistické republiky za loňský rok, jak už zde odeznělo, zůstaly nesplněny v objemu 3,31 miliard Kčs. Nebyly splněny především odvody státních hospodářských organizací, které dokonce absolutně poklesly ve srovnání s rokem 1985. Tuto skutečnost výrazně negativně ovlivnily hospodářské organizace ministerstva průmyslu České socialistické republiky. Hovořil o tom ve svém výkladu i soudruh ministr Nikodým.

Vzhledem k závažnosti odchylek se tímto problémem zabývala několikrát vláda České socialistické republiky. Konečným výsledkem byla objektivizace hospodářských výsledků loňského roku, provedená zpětně po ukončení roku a zohledňující mimo jiné i vlivy, které vláda a její příslušné orgány do plánu svými rozhodnutími vědomě založily. Tato objektivizace znamenala mimo jiné snížení plánované tvorby zisku zhruba o 3 miliardy korun, pochopitelné s dopadem na státní rozpočet.

Celý postup, podle našeho názoru, nepřispěl k podpoře autority státního plánu a zákona o státním rozpočtu. Při projednávání stavu mnohokrát odeznělo, že takováto objektivizace upevňuje ve vědomí moha lidí společensky velmi nebezpečný názor, že když se úkoly plánu nesplní, tak se plán prostře upraví a znovu to vyjde.

Vláda se napříště musí snažit energičtěji a včas předcházet vzniku podobných situací. Jako poslanci jí v tom budeme všemožně pomáhat.

Základní příčinu špatných výsledků ministerstva průmyslu vidí poslanci především v tom, že plán tohoto resrotu a jeho rozpracování v podobě a kvalitě, v jaké existoval v průběhu loňského roku, nemohl být a také nebyl řídícím dokumentem, plnícím své poslání. Jak jsme se mohli přesvědčit při svých četných průzkumech všemi výbory, byly podniky, kde celý rok pracovali v atmosféře nepřijatého plánu. Tento naprosto nežádoucí stav měl především subjektivní příčiny. Jeho důsledkem ovšem bylo, že například iniciativa pracujících v podnicích a závodech se nemohla projevit jako jeden z rozhodujících intenzifikačních faktorů, ale stále se je jenom nahrazovaly nedostatky v plánování, řízení a organizaci práce.

Situace pro letošní rok je v moha směrech podobná. Plnění úkolů za dosavadní období letošního roku ukazuje, že se jen velmi pomalu daří překonávat loňské negativní tendence. Přestože byla provedena objektivizace plánu roku 1987, stále se na mnoha místech setkáváme s názory na jeho úkoly i na úkoly celé 8. pětiletky, jaké existovaly loni při posuzování plánu na rok 1986. Mnohde se mlčky kalkuluje znovu s další objektivizací.

Dosavadní výsledky hovoří o opětném nedostatku finančních zdrojů ve státním rozpočtu, protože tvorba rozhodujících příjmových položek není zabezpečována v souladu s plánem podobně jako loni.

Vývoj zásob u rozhodujících resortů řízených českou vládou je velice nepříznivý. Resort průmyslu vykazuje 3,9 mld Kčs v zásobách nad plán, z toho zhruba polovinu v hotových výrobcích, ministerstvo stavebnictví 800 mil. Kčs zásob nad plán, ale ministerstvo obchodu má stavy zásob zhruba 2,5 mld Kčs pod plánovanou úrovní. Roste platební neschopnost hospodářských organizací, která ke konci května představovala částku řádově 6 mld Kčs.

Z uvedených skutečností je zřejmé, že nástup do celé pětiletky není takový, jak jsme si slibovali a jak jsme také předpokládali na jejím počátku. Dnes máme 1,5 roku za sebou a i když jsou více než dvě třetiny celé pětiletky před námi, existující manko zvyšuje výrazně nároky na naši práci pro celé zbývající období 8. pětiletky.

Závěry jednání předsednictva ÚV KSČ z 22. dubna t. r. k celé záležitosti říkají jasně: úkoly 8. pětiletky je nezbytné všude beze zbytku zabezpečit a výpadky z loňského a letošního roku dohnat. Další změny plánu jsou nepřípustné. Splnění tohoto požadavku budeme jako poslanci podporovat svou činností v orgánech ČNR a zejména ve volebních obvodech.

Pro naši poslaneckou práci je znalost aktuálních záměrů vlády a úzká spolupráce jednotlivých výborů ČNR s příslušnými resorty velmi potřebná. Přitom vycházíme z objektivně dané dělby působnosti mezi výkonnými a zákonodárnými orgány. Vidíme ji především v tom, že naší povinností ve volebních obvodech a na pracovištích je aktivně prosazovat opatření vlády vedoucí zejména k plnému zajišťování plánovaných úkolů. Je to zároveň spojeno s naší povinností a odpovědností vůči voličům přenášet zkušenosti a poznatky, jakož i konkrétní požadavky na řešení palčivých problémů příslušnými orgány vlády a důsledně vyžadovat jejich vyřešení.

Účinnosti naší společné práce nepochybně prospěje, když budeme mít jednotné názory na některé otázky, které se v souvislosti s dosavadním vývojem situace musí vyskytnout. Právě dnešní jednání může být vhodnou příležitostí k jejich objasnění a zároveň k poučení do budoucna.

Jedna z prvých otázek je, proč např. jsme včas nepočítali s některými vlivy, které byly nakonec objektivizovány. Je to širší otázka než otázka roku 1986 a souvisí bezprostředně s kvalitou a autoritou státního plánu i státního rozpočtu, na jejímž posílení na všech úrovních se chceme jako poslanci vždy aktivně podílet.

Státní rozpočet byl vloni realizován v podstatně jiné struktuře, než jakou předpokládal zákon ČNR, a obtížně se zabezpečovala jeho vyrovnanost. Rozhodujícím způsobem zde působila především horší kvalita růstu, než s jakou počítal státní plán a státní rozpočet. Při hledání příčin zjišťujeme, že výrazně negativně působily subjektivní vlivy, jako je např. úroveň norem, úroveň řídících kádrů, nedodržování plánovací disciplíny a rozpočtové kázně, nekvalitní práce atd. S těmi se musí chozrasčotní sféra vypořádat naprosto jednoznačně. Je nesmírně důležité a potřebné, aby je řešila vždy ta úroveň řízení, která je k tomu nejvíce kompetentní, a aby se nepřenášely donekonečna požadavky na jejich řešení stále jen směrem nahoru. Jako příklad zde může posloužit nedostatečné řešení problematiky hmotných toků a materiálových vazeb v rámci ministerstva průmyslu ČSR. Takový problém si musí resort, příslušné VHJ i podniky mezi sebou vyřešit v prvé řadě sami. To za ně nikdo neudělá.

Mám zde proto konkrétní otázku na ministra průmyslu ČSR soudruha Hojera, v jakém stavu je řešení tohoto problému pro rok 1988 a další léta 8. pětiletky, aby se zamezilo opakování situace z loňska.

Z pohledu centra by měly loňské výsledky státního závěrečného účtu vést přinejmenším k zamyšlení nad provázaností, vybilancování a proporciálností plánu, která je zejména na nižších úrovních, a to podtrhávám, naprosto nedostatečná. Dokumentují to mj. rozpory mezi finančními plány a ostatními částmi plánu v řadě podniků, řada otevřených problémů v dodavatelsko-odběratelských vztazích apod. Nedá se např. rozumně vysvětlit, že třeba důlní podnik dostane náročně stanovené úkoly těžby i odbytu, ale není v jeho moci ovlivnit potřebný přísun vagónů pro nezbytný odvoz vytěženého uhlí, přičemž se zcela ztrácí efekt z mimořádné iniciativy horníků, nabíhají neplánované vícenáklady, o politických škodách ani nemluvě. Podnikům pletařského průmyslu jsou např. rozepisovány vysoké úkoly v objemech výroby, ale odbyt vázne a ani bilance základní vstupní surové příze neodpovídají výrobním úkolům. Na druhé straně máme kapacity na výrobu příze, ale ty ne sou využity, protože nemají dostatek pracovních sil atp. Pracovní síly u řady nových kapacit chybějí, protože nejsou v prvé řadě byty. A tak bych mohl pokračovat ve specifikaci vzájemně provázaného řetězce příčin a následků současného stavu, který vyúsťuje navíc vždy i v neplnění záměrů finanční politiky.

Nápravu je nutno hledat např. v aktivnějším zapojení finanční soustavy a měnových nástrojů do procesu tvorby státního plánu. Je to názor objevující se v diskusi sovětských komunistů k přestavbě hospodářského mechanismu, ale domníváme se, že je plně aktuální i pro nás.

Stejně tak aktuální je požadavek prosazování nezbytné komplexnosti v zajišťování úkolů a neponechávat stranou otázku sociálních vlivů a cílů. Ty je důležité rozpracovávat na nižších úrovních řízení, resp. důsledně v chozrasčotní sféře časově i věcně konkretizovat. Dlouhodobé zanedbání tohoto požadavku se podle našeho názoru projevilo výrazně např. právě u ministerstva průmyslu ČSR.