Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji místopředsedovi vlády ČSR soudruhu Štěpánu Horníkovi. Nyní prosím ministra průmyslu ČSR soudruha Bohumila Urbana, aby odpověděl na dotaz poslance Františka Rozhona.

Ministr průmyslu ČNR ing. Bohumil Urban, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte abych se vyjádřil k dotazu poslance Rozhona, který se zabýval otázkami zásobování zemědělských podniků průmyslovými výrobky.

Jeho dotaz spočíval v tom, jak bude ministerstvo průmyslu ČSR řešit zajištění potřebného množství pneumatik, zejména větších traktorových rozměrů a jak chce řešit dlouhotrvající nedostatek pryžových výrobků.

Nejdříve dovolte několik poznámek k pneumatikám. Dodávky pneumatik jsou v posledních dvou letech plněny a překračovány. Jenom pro informaci dvě čísla: v minulém roce dostalo zemědělství řádově navíc nad stanovený plán asi 14 000 kusů pneumatik pro osobní vozy a 19 000 kusů pneumatik pro nákladní vozy. K velké mu nárůstu došlo také v minulém roce u zadních traktorových pneumatik, a to absolutně o 13 000 kusů, tj. o 20,7 %. Také letos bude plán dodávek u těchto druhů pneumatik překročen. Víme, že existují dva problémy u rozměrů zadních traktorových pneumatik, kde je kapacita na konci roku vyčerpána. Pro přesnost musím uvést, že v této položce se v bilanci ve státním plánu počítalo a dosud počítá s dovozem 7000 kusů těchto pneumatik, které dosud nebyly resortem ministerstva zemědělství a výživy ČSR dovezeny. Pokud by se v zemědělství dala přednost před dovozem pneumatik těchto rozměrů dovozům jiných výrobků a jiných surovin, a neuděláme nic v hospodaření, pak by došlo k určitým problémům v zásobování.

V příštích dvou letech budou potřeby zemědělství v uvedených okruzích pneumatik plně kryty, u zadních traktorových pneumatik velkých rozměrů počítá státní plán s doplňkovým dovozem 11 000 kusů v roce 1979, v roce 1980 s dovozem 14 000 kusů, tj. celkem asi 16 % potřeby.

Chtěl bych podpořit myšlenky, které směřují k dovážení většího podílu protektorovaných pneumatik - a tam se dá udělat mnoho co přispěje k lepšímu hospodaření s pneumatikami v zemědělských závodech. Jak bylo vypočítáno, mohli bychom zvýšit jejich životnost asi o 20 %. Jsem toho názoru, že musíme společně do této oblasti rozhodněji a energičtěji vstoupit.

Často jde přitom o tak jednoduché otázky, jako je přehuštění pneumatik, které činí 8 %, podhuštění činí 37 %, montáž na nesprávné ráfky, seřízení sbíhavosti, což vše nevyžaduje zvláštních investic. Dáváme zpracovat návrh, jak můžeme napomoci v resortu ministerstva průmyslu využitím lepší organizace těchto kapacit.

Pokud jde o dodávky v dalších letech, chtěl bych dodat, že podniky ministerstva průmyslu ČSR budou jako doposud plně využívat svých kapacit a hledat další možnosti překračování svých úkolů ve výrobě pneumatik. Nepůjde však v letech 1979-1980 v rámci české ekonomiky o řádové přírůstky.

Pro léta 7. pětiletky navrhuje ministerstvo průmyslu ČSR příslušným plánovacím orgánům výstavbu druhé etapy nové pneumatikárny v Otrokovicích, kde by mimo jiné došlo ke zvýšení výroby zadních traktorových plášťů o 200 000 kusů. Myslím, že pokud jde o pneumatiky, bude i nadále platit zásada maximální úspornosti, péče o každou pneumatiku, poněvadž jinak bychom se nikdy nedopočítali, i když bychom měli nejvyšší spotřebu na světě.

K problémům technické pryže bych chtěl poznamenat, že pryžové výrobky, které tvoří nezbytnou součást náhradních dílů v zemědělství jsou převážně z domácí produkce. Jejich potřeba roste značně rychle a je předmětem časté kritiky. Sortiment jde do tisíců položek. Proto, aby se situace zlepšila, rozhodlo vedení ministerstva průmyslu ČSR již před dvěma roky využít všech možností dílčí modernizace a o tom, aby mohla být na stávajících kapacitách zvýšena výroba i za cenu přesčasové práce, protože nové kapacity nejsou k dispozici. Jde o zvýšení směnnosti, což zajišťuje asi 10 % růstu výroby ročně.

Bylo dohodnuto, že se v rámci dělby výrobního programu bude rozvíjet výroba technické pryže v rámci ministerstva průmyslu SSR. Na Slovensku se budují a rozšiřují kapacity na výrobu technické pryže v závodech Gumárny, Dolné Vestenice, Matador Bratislava a Likier-Hnúšťa. K tomu chci dodat, že v následujících dvou letech vzroste výroba na těchto kapacitách o 570 tun, tj. cca o 14 %.

Pokud jde o rozvoj průmyslu technické pryže v 7. pětiletce, vzroste její výroba v podnicích ČSR v sortimentu lisované technické pryže o 14,6 %, ve výrobě hadic o 340 %. Od roku 1983 bude zde nová kapacita Optimit Odry.

Hlavní rozvojové úkoly zajišťuje v tomto sortimentu slovenský průmysl, kde vzroste výroba absolutně o 2200 tun, tj. o 66 % proti letošnímu roku. Přesto, že nárůst výroby je plánován a bude i zajišťován, jsem toho názoru, že se v některých sortimentech neobejdeme ani v následujících letech bez doplňkových dovozů, zvláště v Gumokovu, kde není v 6. ani 7. pětiletce zajištěn rozvoj. Věci by prospělo, kdyby resort ministerstva zemědělství a výživy a zemědělské strojírenství konkretizovaly své požadavky v základních sortimentech.

Na závěr bych chtěl říci, že koncepce rozvoje gumárenského průmyslu ČSR je zpracována a prostřednictvím České plánovací komise bude předložena Státní plánovací komisi. Vzhledem k situaci navrhujeme v investicích tu nejúspornější variantu, technicky optimální a plně sladěné s plánovaným rozvojem v této oblasti výroby na Slovensku. Jsem přesvědčen, že v tomto směru najdeme plné pochopení plánovacích orgánů a že se dopracujeme k trvale lepším výsledkům. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi Bohumilu Urbanovi a uděluji slovo soudruhu ministru Miroslavu Petříkovi, aby odpověděl na otázky v závěru rozpravy.

Ministr zemědělství a výživy ČSR ing. Miroslav Petřík, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, k dotazu poslankyně soudružky Křenové sděluji, že plně souhlasím s názorem, že kvalifikace pracovníků je dlouhodobým významným faktorem rozvoje zemědělství a jeho dosavadní výsledky, o kterých se dnes jednalo, to plně potvrzují. Zatímco v oblasti manuálních pracovníků zemědělství dosud neobsahuje kvalifikační úrovně ostatních odvětví národního hospodářství, současný stav úrovně vzdělanosti technicko-hospodářských, především mladých, pracovníků, je již srovnatelný a dále se zlepšuje.

Svědčí o tom následující údaje: v zemědělské prvovýrobě ČSR pracuje celkem 75 000 pracovníků v technicko-hospodářských funkcích. Z uvedeného celkového počtu má vysokoškolské vzdělání 12 % a středoškolské vzdělání 67,5 %. Perspektivně počítáme s tím, že v roce 1990 budou mít prakticky všichni technicko-hospodářští pracovníci vysokoškolské a středoškolské vzdělání podle konkrétní potřeby jejich funkcí. Tento záměr je reálný, vyžaduje však, aby byl zachován stávající trend v přijímání nových absolventů ze škol i ke studiu při zaměstnání.

Významný rozvoj zemědělské výroby, vycházející z rozvoje vědy a techniky, vyžaduje od technicko-hospodářských pracovníků nejen středoškolskou a vysokoškolskou úroveň vzdělání, ale také jeho trvalé doplňování. K tomu postupně vytváříme systém cyklického vzdělání.

Velmi důležitým úkolem zemědělských a potravinářských organizací je vytvářet podmínky pro stabilizaci odborníků - především mladých pro efektivní využití jejich kvalifikace, ať již řešením sociálních otázek, ale i společenským oceněním jejich práce.

Pokud jde o uplatňování výsledků vědy a techniky v zemědělské a potravinářské praxi a přínos mladých odborníků, mohu uvést, že ministerstvo se ve své řídící práci opírá o to, že materializace výsledků vědy a vědeckých poznatků je významnou výrobní silou. Proto ministerstvo provedlo ke zvýšení účinnosti vědeckotechnického rozvoje a k sepětí výzkumu s praxí řadu systémových opatření. Rozšiřuje a zkvalitňuje se poradenská a propagační činnost výzkumných ústavů pro práci zemědělských odborníků bezprostředně v praxi. Vědeckovýzkumná základna resortu se aktivně podílí i na budování a prohlubování systému komplexní socialistické racionalizace, a to jak předáváním výsledků výzkumu k zavádění, tak i přímou účastí pracovníků vědeckovýzkumné základny v racionalizačních komisích a komplexních racionalizačních brigádách, kde dochází k přímé účasti a spolupráci odborníků, zejména mladých zemědělských odborníků.

Po absolvování vysoké školy je nezbytné načerpat vedle odborných poznatků potřebné praktické a životní zkušenosti v každodenním životě. Zřizujeme proto školící pracoviště pod vedením zkušených politicko-odborně připravených pracovníků, podporujeme kluby mladých zemědělských odborníků organizováním odborných stáží apod. Nemohu však přímo odpovědět, jaký je přínos mladých odborníků při uplatňování vědy a techniky na práce odborníků celkem. Obecně mohu říci, že tento přínos je značný, o čemž svědčí řada zastávaných funkcí mladými odborníky v celé řídící sféře a hlavně potom v zemědělských podnicích.

K dotazu poslance soudruha Růžičky sděluji, že letošní sklizňové práce probíhají v mimořádně složitých a náročných podmínkách. V důsledku chladného léta obiloviny pozdě a nestejnoměrně dozrávaly a časté deště zpomalovaly průběh žní. Bylo nutno organizovat řadu mimořádných opatření, zvláště pak k zajištění sklizně pozdě dozrávajících obilovin v bramborářských oblastech a ve vyšších polohách.

To vše zvyšovalo náročnost na organizátorskou a řídící práci a vyžadovalo nebývalé pracovní vypětí všech pracujících v zemědělství i desetitisíce brigádnických hodin. Toto zpoždění se promítlo i do nástupu podzimních prací, jejichž průběh, stejně jako ve žních, je často přerušován dešti a přeháňkovým počasím.

Sklizeň brambor i cukrovky je prováděna v nebývale těžkých podmínkách při nižších denních výkonech techniky a vyšších ztrátách než v normálních letech. Stejně mimořádně náročná je sklizeň i na dopravu, kde zdroje zemědělství nestačí.

Přes všechny tyto těžkosti budou výsledky v rostlinné výrobě, jako celku, v letošním roce dobré. K dnešnímu dni máme sklizeno 96 % brambor, zbývá sklidit necelých 5000 ha. Úroda brambor je v letošním roce dobrá. Výnosy brambor podle odhadů k 15. říjnu jsou odhadovány něco málo přes 200 q z ha. Kladem je také to, že brambory jsou v letošním roce kvalitnější. Chtěl bych informovat, že nejlepších výsledků dosáhl náš největší bramborářský okres Pelhřimov, kde poslední odhad ukazuje průměrný hektarový výnos u socialistického sektoru okolo 250 q z ha a 3 zemědělské podniky odhadují výnos vyšší než 300 q z ha. Plán nákupu brambor pro zásobování obyvatel i pro průmyslové zpracování je dosud splněn na 95 %.

Cukrovka je prozatím sklizena na 70 % ploch, nejdále jsou ve sklizni v Jihomoravském a Severomoravském kraji. Mimořádná náročnost při sklizni cukrovky je v kraji Východočeském, Severočeském i Středočeském. Jak jsem uvedl, nákup u cukrovky nebude splněn, i když je zhruba oproti skutečnosti loňského roku o 1 % vyšší digesce. Dosud máme v cukrovarnickém průmyslu zpracováno 1 700 000 tun cukrovky, což je necelých 30 %.

Nyní několik slov k osivům. Osev ozimé řepky se podařilo zabezpečit včas, porosty s výjimkou některých lokalit jižní Moravy, kde je velké sucho, jsou velmi dobře urostlé. Ozimé žito bude doseto tento týden a zbývá dosít necelých asi 10 % plánovaných ploch ozimé pšenice. Orba pod jařiny probíhá vcelku dobře, časový harmonogram je plněn. Urychlit je třeba vyhnojování pozemků pro okopaniny a ošetření a podzimní vyhnojení luk a pastvin.

Obdobně jako ve žních i v podzimních pracech vypomáhá řada brigádníků jak z řad místních občanů, patronátních závodů, tak z řad školní mládeže. Používá se velké množství dopravních prostředků ostatních odvětví národního hospodářství. Bez této účinné pomoci nelze náročné sezónní práce v určeném krátkém čase bez zbytečných ztrát zvládnout. Využívám proto této příležitosti, abych za tuto pomoc jménem resortu zemědělství a výživy všem poděkoval.

Nyní, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, několik slov na závěr našeho jednání.

Průběh dnešního jednání České národní rady o dosavadních výsledcích zemědělsko-potravinářského komplexu České socialistické republiky prokázal, že vytyčené cíle stanovené pro tento úsek činnosti XV. sjezdem naší strany se daří postupně realizovat.

Vláda České socialistické republiky vítá iniciativu České národní rady v tom, že se úkoly našeho zemědělství a potravinářského průmyslu při zabezpečování výživy obyvatelstva soustavně zabývá. Zejména je třeba ocenit cenné, konstruktivní podněty a konkrétní návrhy poslanců, které se opírají o poznatky lidí přímo z pracovišť, a které tak přispívají k řešení problémů na všech stupních řízení, včetně zemědělských a potravinářských podniků. Těchto kolektivních zkušeností, tohoto kolektivního rozumu je třeba maximálně využít při realizaci v každodenní práci.

Vláda České socialistické republiky si je vědoma obtíží při realizaci 6. pětiletého plánu, ale řeší je, nebo pro jejich řešení vytváří postupně v rámci daných možností, potřebné předpoklady.

Jsem však toho názoru, že i přes obtíže, které provázejí dosavadní plnění náročných úkolů dalšího rozvoje socialistického zemědělství a potravinářského průmyslu v dosavadním průběhu 6. pětiletky, můžeme do zbývajících dvou let hledět s vědomím a odpovědností dobrých hospodářů.

Jak také v diskusi odeznělo, odvětví zemědělství a výživy patří svým charakterem výrobního procesu mezi specifická odvětví našeho národního hospodářství. V procesu jeho zprůmyslňování a postupném přechodu na velkovýrobní formy hospodaření dochází k výraznému zvyšování podílu průmyslových odvětví na celkových vkladech do rozvoje zemědělství.

Zvyšující se úkoly zemědělské velkovýroby a potravinářského průmyslu jsou provázeny stále se zvyšujícími nároky na další posilňování materiálně technické základny, na sortimentní a kvalitativní skladbu dodávek a jejich optimální časové rozložení.

Naše zemědělství stojí před řešením velmi vážného úkolu - nahradit přirozený úbytek pracovních sil ze zemědělství novou výkonnou technikou, která by byla nositelem vyšší produktivity práce a efektivnosti výroby.

Jednou z reálných cest řešení tohoto společného úkolu je maximální odkrývání a využívání vnitřních rezerv nejen v odvětví zemědělství a výživy, ale i ve všech navazujících dodavatelských odvětvích národního hospodářství. Možnosti národního hospodářství při realizaci požadavků zemědělství a potravinářského průmyslu na investice, dodávky strojů a zařízení, další pracovní síly, finanční prostředky apod. nad plánované zdroje jsou do značné míry omezené. Proto nás na tomto úseku čekají velmi náročné úkoly, jak v rámci plánovaných prostředků zabezpečovat rozvoj národního hospodářství, a také zemědělství a výživy, s ohledem na další vzestup cen surovin a potravin ve vnějších ekonomických vztazích.

Nesoulad v dodavatelsko-odběratelských vztazích, který nás mnohdy odvádí od řídící činnosti, nahrazujeme úzkou spoluprací mezi resortem zemědělství a výživy a dodavatelskými resorty tak, aby bylo dosaženo maximálně možného souladu mezi potřebami na straně jedné a zdroji, jejich strukturou a časovým rozložením na straně druhé.

Odkrývání a využívání vnitřních rezerv se stává trvalým stylem práce resortu ministerstva zemědělství a výživy ČSR. Např. zkušenosti z účasti pracujících při tvorbě návrhu plánu na rok 1979 ukazují, že se bez aktivní účasti pracujících při zabezpečování úkolů hospodářského plánu nemůžeme obejít.

Poznatky a náměty z dnešního jednání bude vláda České socialistické republiky i samo ministerstvo zemědělství a výživy ČSR využívat ve své další práci i pro přijímání takových opatření, která by pomáhala překlenout úzká místa při plnění plánovaných úkolů, jakož i při zpracování legislativních návrhů spolu s orgány federace a pro vytváření podmínek dalšího rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu.

Na závěr mi dovolte, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, abych vám jménem vlády České socialistické republiky poděkoval za aktivní přístup k posuzování současných problémů zemědělství a potravinářského průmyslu a vyslovil přesvědčení a naději, že naše vzájemná spolupráce bude neméně účinná i v budoucnu. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu ministrovi Miroslavu Petříkovi za jeho vystoupení, podání informací a odpovědí na otázky.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozprava je skončena.

Dávám nyní závěrečné slovo společnému zpravodaji a předsedovi návrhové komise poslanci dr. Janu Jiráskovi a žádám ho, aby zdůvodnil návrh usnesení ke zprávě vlády ČSR o rozvoji zemědělsko-potravinářského komplexu a života na socialistické vesnici v ČSR.

Písemné znění tohoto návrhu vám bylo rozdáno.

Společný zpravodaj poslanec RSDr. Jan Jirásek: Vážené soudružky a soudruzi, vzhledem k tomu, že v diskusi se neprojevila rozporná stanoviska ke zprávě vlády, ani nedošlo k rozporným názorům na řešení základních problémů dalšího rozvoje zemědělství a života na vesnici, mohu se závěrečného slova vzdát a zdůvodnit pouze návrh na usnesení.

Jak již řekl soudruh předseda, v polední přestávce vám zvolená komise předložila písemný návrh usnesení. Komise je přesvědčena, že jeho návrh postihuje problematiku jak vyplynula ze zprávy vlády, společného zpravodaje i diskuse a vytváří předpoklady pro další práci v orgánech České národní rady na tomto úseku a dává řadu námětů vládě, kam zaměřit svoje úsilí.

Návrhová komise nedostala další připomínky, a proto doporučuje schválit návrh tak, jak vám byl písemně předložen.

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji. Máte nějaké dotazy nebo připomínky k návrhu usnesení? Nejsou.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem usnesení ke zprávě vlády ČSR o rozvoji zemědělsko-potravinářského komplexu a života na socialistické vesnici v ČSR, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Děkuji. Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji soudruhu zpravodajovi a děkuji vládě České socialistické republiky za kvalitně připravenou zprávu a za dobrou spolupráci při přípravě této plenární schůze České národní rady.

Přerušuji nyní schůzi na 20 minut.

/Schůze přerušena v 16.15 hodin a znovu zahájena v 16.38 hodin./

Místopředseda ČNR František Toman: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Dovolte mi, abych v našem středu srdečně přivítal generálního prokurátora České socialistické republiky dr. Jaroslava Krupauera /potlesk/ a předsedu Nejvyššího soudu České socialistické republiky dr. Karla Kejzlara /potlesk/.

Vítám rovněž další hosty, kteří byli pozváni k projednání ústavní zprávy o stavu socialistické zákonnosti, zejména předsedy krajských soudů, představitele krajské prokuratury a Ústředí české advokacie. /Potlesk./

Přistoupíme k projednání pátého bodu pořadu, kterým je

V

Zprávu uvedou generální prokurátor České socialistické republiky dr. Jaroslav Krupauer a předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky dr. Karel Kejzlar.

Prosím soudruha Krupauera, aby se ujal slova.

Generální prokurátor ČSR JUDr. Jaroslav Krupauer: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky, vážení soudruzi, předložená zpráva o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice se zabývá především těmi poznatky o dodržování právního řádu, které pro svou závažnost zasluhují pozornost České národní rady, jako nejvyššího orgánu státní moci republiky. Zpráva současně ukazuje i na výsledky, kterých dosáhly orgány soudů a prokuratury po dvouapůlročním uskutečňování významných požadavků XV. sjezdu KSČ, které uložily vést cílevědomě boj proti porušování zákonnosti a chápat péči o dodržování zákonnosti jako celospolečenskou záležitost, jako věc každého občana našeho socialistického státu.

Dovolte, abych zdůraznil nejdůležitější zjištění, že v průběhu uplynulého období došlo k dalšímu upevnění socialistické zákonnosti. Počet zjištěných případů porušení zákonnosti dále poklesl, zdokonalila se ochrana práv a jistot našich občanů. Ve stejné době vzrostla aktivita orgánů prokuratury zaměřená k posílení zákonnosti v nejdůležitějších odvětvích československého právního řádu. Pozitivní vývoj při dodržování norem socialistického práva je významným projevem příznivého stavu naší společnosti, rostoucí autority socialistického státu. Nemalá úloha při ovlivňování stavu zákonnosti připadla i orgánům socialistického státu, jmenovitě soudům, Sboru národní bezpečnosti a prokuratuře, jejich společným úkolem je dbát o uplatňování a dodržování právního řádu.

Hlavní pozornost orgánů prokuratury i v uplynulém období byla zaměřena na boj proti kriminalitě a jejím příčinám a na účinný postih pachatelů protispolečenských činů. Soustavný pokles kriminality, o němž jsme hovořili už v minulých letech, pokračoval i v roce 1977. V porovnání let 1971 a 1977 počet stíhaných osob pro trestné činy a přečiny je nižší o pětinu, počet oznámených pachatelů přečinů dokonce více než o čtvrtinu původního stavu. Na 10 000 trestně odpovědných obyvatel v ČSR připadalo v roce 1971 celkem 231 stíhaných osob, v roce 1977 už jen 176 osob. Posuzujeme-li výskyt kriminality z hlediska souhrnných údajů, pak není pochyb o příznivém vývoji, který se ostatně projevuje i v I. pololetí 1978. Rozsah kriminality je u nás nejmenší od roku 1970 a v počtu pachatelů trestných činů dovoluje srovnání se stavem z poloviny šedesátých let, tedy z období, kdy byl u nás vykazován vůbec nejnižší výskyt trestné činnosti.

Dosažený stav však nemůže být důvodem k uspokojení. Kriminalita u nás zůstává nadále hromadným protispolečenským jevem a její výskyt, zejména v hlavním městě Praze, v Severomoravském a v Severočeském kraji a v některých okresech Západočeského kraje je poměrně vysoký. Značný je rovněž rozsah majetkové trestné činnosti, a to namířené jak proti socialistickému, tak proti osobnímu vlastnictví občanů, přičemž ne zanedbatelná část pachatelů zůstává neodhalena.

Není také dostatečně účinná převýchova odsouzených osob ve výkonu trestu ani po návratu do civilního života, takže podstatný podíl pachatelů trestných činů trvale tvoří osoby již trestané. Vážným problémem je trestná činnost páchaná pod vlivem nebo v důsledku požívání alkoholu. Oprávněné rozhořčení a spravedlivý hněv našich občanů vyvolaly byt i jen ojedinělé případy loupeží spáchané se zbraní a spojené se závažnými následky na životech a majetku a ojedinělé případy teroristických únosů letadel či autobusu.