Dosažené výsledky v uplynulých dvou letech spolu s očekávanými výsledky letošního roku dokazují, že se ve spolupráci s ostatními odvětvími národního hospodářství daří uskutečňovat základní záměry vytyčené Směrnicí XV. sjezdu KSČ. Přitom jsme si vědomi toho, že v plnění úkolů Směrnice nedosahujeme na všech úsecích žádoucí úrovně, jako např. v pěstování cukrovky, ve výrobě objemových krmiv a chovu skotu. Plnění úkolů významně ovlivnily i výsledky plenárních zasedání ústředního výboru KSČ, k jejichž zabezpečení přijala vláda a jednotlivé resorty účinná opatření.
Protože se naše republika řadí mezi státy s nejmenší výměrou půdy na 1 obyvatele, má pro žádoucí rozvoj rostlinné výroby zásadní význam využívání půdního fondu. V posledních letech zásluhou odpovědnějšího uplatňování zpřísněných ustanovení novelizovaného zákona o ochraně zemědělského půdního fondu došlo k omezení úbytků zemědělské a zejména orné půdy z důvodů investiční výstavby.
Působením zákona je výrazněji omezováno vyčleňování nejkvalitnější, zejména orné půdy a používání zemědělské půdy pro chatovou zástavbu. Přesto na tomto úseku jsou stálé rezervy, zejména ve včasném vracení půdy dočasně odňaté zemědělské výrobě, v racionalizaci sítě polních cest, v rekultivaci zamokřených a neupravených luk a pastvin, které je třeba rychleji mobilizovat a obdělat tak veškerou pro zemědělství využitelnou půdu.
Hospodaření s půdou a využití půdního fondu je závažnou problematikou. Proto je třeba jen přivítat, že se jí bude po důkladné přípravě zevrubně zabývat v krátké době i Česká národní rada.
Rozšiřovat půdní fond a hospodařit s ním co nejefektivněji, to je jedna z rozhodujících podmínek rychlejšího řešení základního úkolu československého zemědělství, kterým je zvyšovat soběstačnost ve výrobě potravin.
V letošním roce - přes problémy, které způsobují již třetím rokem po sobě nepříznivé klimatické podmínky - jsme dosáhli nejvyšší sklizně obilovin. Plán výroby bude splněn na 104,3 % při dosažení hektarového výnosu 40,3 q/ha, přičemž bylo zhruba 50 000 ha sklizeno náhradními technologiemi.
I v letošním roce se ukázalo, že je třeba ještě rozhodněji postupovat při řešení obilního problému v uplatňování výsledků vědy a využívání techniky, ještě důsledněji využívat rezervy, které na tomto úseku máme. Velmi kladně lze hodnotit, že sklizeň obilí se v letošním roce stala ještě více než v minulosti záležitostí celé naší společnosti. Všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na zajištění sklizně obilí, patří naše poděkování. Nyní je třeba vyrobené obilí rádně ošetřovat a dobře s ním hospodařit.
V současné době jsou před závěrem podzimní práce. Jejich průběh prokázal, že byly ještě náročnější, než sklizeň zrnin. Zpoždění ze žní se přeneslo do sklizně brambor a cukrovky, silážní kukuřice a setí ozimů. Úroda brambor je dobrá a zásobování obyvatelstva plně zajišťuje.
Pokud jde o sklizeň cukrovky, závisí splnění plánovaných úkolů v nákupu cukrovky a ve výrobě cukru právě pro zpoždění vegetace na organizování sklizně, zpracování cukrovky a minimalizace sklizňových ztrát. Dosavadní odhady jsou zatím o 5-8 % nižší, než je plánovaný úkol na letošní rok. Ani letos se tedy nepodaří v produkci cukrovky snížit dluh z roku 1976, který má naše zemědělství vůči Směrnici na 6. pětiletku.
V letošním roce nebude také splněn plán výroby objemných krmiv, teplomilných druhů zeleniny a ovoce. Zvýšení výroby se však dosáhlo u málo objemových plodin, jako je kmín, mák a česnek.
V nákupu živočišných výrobků byly za první dva roky 6. pětiletky spolu s očekávanými výsledky letošního roku dosaženy dobré výsledky. Zlepšila se reprodukce chovu skotu zejména zvýšeným počtem odchovaných telat a snížením jejich úhynu. Slabším článkem je zatím výroba jatečného skotu, která vykazuje poměrně nízké denní přírůstky.
Kladně je možno hodnotit zvyšování výroby jatečných prasat, která vyrovnává nedostačující produkci jatečného skotu. V letošním roce předpokládáme, že plán nákupu jatečných prasat bude překročen o 20 000 tun, což znamená proti loňskému roku zvýšení o 9,1 %.
Nákup mléka je plněn na 99,9 % v porovnání se skutečností minulého roku se ve stejném období nakoupilo o 65,5 miliónů litrů více. Roční dojivost krav je v podstatě na úrovni Směrnice 6. pětiletky a v letošním roce se přiblíží hranici 3000 litrů. Plán tržní produkce konzumních vajec je plněn.
Vzestup zemědělské tržní produkce vytváří podmínky pro zvyšování výroby potravinářského průmyslu a spotřeby základních potravin. Za první tři roky 6. pětiletky se zvýší objem dodávek potravinářského průmyslu pro vnitřní obchod proti stejnému období 5. pětiletky o 18 %. Při naplňování plánu dodávek do tržních fondů zvlášť významnou úlohu sehrávají výrobky živočišného původu, zejména pak maso.
Vláda, pracovní skupina vlády pro zásobování potravinami se soustavně věnují zabezpečení plynulosti dodávek živočišných výrobků pro trh. Přitom bylo nutno překonávat vážné problémy, způsobené nejen napjatostí krmné bilance, ale i velmi rychlým poklesem početních stavů prasat a drůbeže u jednotlivě hospodařících rolníků a záhumenkářů a u ostatních drobných chovatelů, které v posledních třech letech klesly o celou čtvrtinu, resp. u drůbeže o celou pětinu. I když příčin ovlivňujících rozsah chovu hospodářských zvířat je celá řada, počínaje změnou způsobu života na vesnici a konče zlepšenou úrovní zásobování naší vesnice, musíme mít zájem na tom, aby chov domácích hospodářských zvířat dále podstatněji neklesal, ale odpovídal podmínkám života na vesnici a reálným možnostem, které například ve zdrojích jadrných krmiv máme.
V souladu s požadavky zdravé výživy jsou realizována opatření ke snižování tučnosti vepřového masa, zejména v rámci hybridizačního programu zaměřením na masné typy prasat, jejichž podíl v současném období činí 50 %, dále pak i ve spotřebitelské úpravě masa. Současně jsou výroba i obchod orientovány tak, aby se zvyšoval podíl drůbeže na růstu výroby a dodávek masa do tržních fondů.
Postupně se zvyšuje výroba hotových a polopřipravených jídel šetřících práci při přípravě jídel v domácnostech. V letošním roce se předpokládá zvýšení výroby tohoto sortimentu o 15 %. Větší díl úkolu nás však čeká. V průmyslové výrobě pokrmů a polotovarů je zpracován nový výrobní program, který se zásadně liší od dosavadního pojetí této výroby. Počítá se s budováním závodů, kde bude koncentrována průmyslová výroba pokrmů a polotovarů, které budou svými dodávkami napojeny bezprostředně na systémy zařízení společného stravování. To umožní zracionalizovat a zefektivnit celý proces společného stravování.
V potravinářském průmyslu je dále věnována zvláštní pozornost inovačnímu programu s cílem zabezpečit přírůstek hrubé výroby v 6. pětiletce z jedné čtvrtiny novými, kvalitními potravinářskými výrobky. Tento úkol potravinářské podniky plní a překračují.
Soudružky a soudruzi, dynamický rozvoj zemědělství a potravinářského průmyslu významně ovlivnilo posilování jeho materiálně technické základny. Dosavadní vývoj prokázal, že řešení hlavních problémů rozvoje zemědělsko-potravinářského komplexu je stále více podmíněno úrovní materiálně technického zásobování z ostatních odvětví národního hospodářství. Zvlášť důležité jsou dodávky chemického a strojírenského průmyslu, zabezpečení dopravních prostředků a palivo energetické základny. Podle hrubých propočtů už z více než 55 % se na celkových materiálových nákladech zemědělské produkce podílejí hodnotou dodávek ostatní odvětví našeho národního hospodářství.
Na úseku chemizace se každoročně zvyšují dodávky průmyslových hnojiv, které jsou výrazným intenzifikačním faktorem růstu rostlinné výroby. Proti 231 kg/ha zemědělské půdy v roce 1975 můžeme počítat pro rok 1979 s dávkou 253 kg/ha. Stále však neuspokojivá je výroba některých speciálních druhů pesticidů, biofaktorů a chemických surovin pro potravinářský průmysl.
Na přední místo stavíme využívání progresivních forem v uplatňování vědecky řízené výživy a ochrany rostlin prostřednictvím agrochemických podniků.
I v mechanizaci rostlinné výroby bylo dosaženo dalšího pokroku. Plně jsou mechanizovány práce při obdělávání půdy a setí obilovin. Sklizeň obilí je technicky dořešena. Postupně se zvyšuje výkonnost obilních kombajnů a techniky pro pěstování a sklizeň okopanin. V dalších obdobích bude však třeba dořešit vhodnou techniku pro svažité pozemky horských a podhorských oblastí, výrobu ovoce a zeleniny, sklizeň objemné píce a soubor technologického zařízení pro živočišnou výrobu.
Z hlediska dalšího rozvoje potravinářského průmyslu a zemědělství jsou stále problémy s dodávkami výkonné dopravní techniky, zejména o vysoké tonáži, speciálně přizpůsobené potřebám zemědělské velkovýroby, potravinářského a krmivářského průmyslu. Zatím se věci řeší v rámci kooperace podniků všeobecného strojírenství a výrobně hospodářské jednotky strojně traktorových stanic.
Byla přijata opatření k zlepšení zásobování opraven zemědělské techniky dodávkami náhradních dílů i ke zlepšení hospodárnosti jejich spotřeby v zemědělských podnicích. U potravinářského průmyslu postupně dochází ke zvyšování dodávek obalů. Na úseku zahraničního obchodu vychází vláda z dané situace v bilanci zahraničního obchodu. Úkoly jsou zajišťovány v rámci ročních plánů při přednostní orientaci podniků na antiimportní opatření.
Zvláštní pozornost byla na říjnovém plenárním zasedání ústředního výboru KSČ v roce 1975 věnována zemědělské investiční výstavbě a zvýšení účinnosti investic v 6. pětiletce. V rozvoji základních fondů bylo v prvních letech 6. pětiletky dosaženo uspokojivých výsledků. Do provozu bylo uvedeno například 46,6 % pětiletkového úkolu ve výstavbě nových kapacit pro dojnice a u ostatního skotu již přes 100 %. Na tomto pozitivním výsledku se podílí budování tzv. lehkých staveb pro skot a urychlení postupu rekonstrukcí. V průběhu let 1976-1977 bylo uvedeno do provozu skladovacích kapacit na celkem 1210 tis. tun obilí, což je více než polovina úkolu 6. pětiletky. Oproti plánu se opožďuje výstavba velkokapacitních obilních sil. Rovněž ve výstavbě závlah a odvodnění se provádějí opatření ke splnění úkolů stanovených pětiletým plánem.
Pro rozvoj výroby ovoce a zeleniny byla za první dva roky pětiletky uskutečněna řada opatření. Byla rozpracována specializace a vybráno na 200 hospodářských jednotek, které se zaměřují na specializaci výroby zeleniny. Ve spolupráci s podniky mrazíren, konzerváren a obchodu ovocem a zeleninou dochází ke sdružování prostředků, zakládání společných zemědělských podniků a výstavbě společných zařízení, jako např. v Trávčicích, Bzenci, Kutné Hoře, Znojmě apod. Postupně se uskutečňuje návaznost prvovýroby na posklizňovou úpravu, skladování a zpracování ve specializovaných podnicích na výrobu ovoce a zeleniny. V období 6. pětiletého plánu byla provedena výsadba 2384 ha intenzivních sadů, což je 60 % celkového úkolu. Koncepčně se řeší i využití odpadního tepla z kompresních stanic transitního plynovodu pro skleníky. Rozšiřují se závlahy, postupně se vyvíjejí a dodávají speciální stroje a zařízení pro pěstování zeleniny. Ve zpracovatelském průmyslu se vytvářejí podmínky pro plné využití nestandardního ovoce a zeleniny. Je to proces náročný na technologii a investiční výstavbu.
Záměry 6. pětiletky v objemu investiční výstavby potravinářského průmyslu byly v letech 1976-1977 splněny na 102,5 %. Investiční činnost je orientována přednostně na krytí potřeb rostoucí výroby a spotřeby, a to jak novou výstavbou, tak rekonstrukcemi a modernizací.
Ani v zemědělství a potravinářském průmyslu neprobíhá výstavba bez starostí a problémů, které jsou ve větší či menší míře společné investiční výstavbě v celém národním hospodářství. Úspěšné plnění ukazatelů plánu pak samo o sobě nevyjadřuje ještě míru krytí skutečných potřeb či požadavků těchto odvětví, které je možno krýt postupně podle možností národního hospodářství.
Vláda sleduje s velkou pozorností nejen růst zemědělské a potravinářské výroby, jakožto rozhodujícího činitele pro zásobování obyvatelstva potravinami, nejen celý reprodukční proces v těchto odvětvích v jeho hmotné podobě - včetně investiční výstavby, ale nemenší pozornost věnuje ekonomické stránce reprodukčního procesu v zemědělsko-potravinářském komplexu, vývoji nákladovosti i vývoji celkové finanční a důchodové situace podniků těchto odvětví.
I když současný vývoj nelze charakterizovat jako příznivý, je řada podniků, státních statků a družstev, které vykazují výrobní a ekonomické výsledky velmi dobré.
Důchodová situace zemědělských podniků v roce 1975 a zejména v roce 1976 byla výrazně ovlivněna poklesem hrubé zemědělské produkce proti dosažené úrovni předchozích let, a to jednak vlivem mimořádně nepříznivých klimatických podmínek, ale hlavně vzestupem nákladovosti výroby spojené s klesající účinností vkladů do výroby. Stále zaznamenáváme značnou důchodovou diferenciaci mezi zemědělskými podniky v jednotlivých oblastech.
Nepříznivý vývoj vlastních nákladů v zemědělské výrobě a klesající účinnost materiálových vkladů do výroby vyžaduje soustředěnou a soustavnou pozornost řídících orgánů na všech stupních. Byla přijata opatření, aby vývoj vlastních nákladů se ve všech organizacích podrobně analyzoval se zvláštním zaměřením na materiálové a neproduktivní náklady.
Mimořádná pozornost je rovněž věnována podnikům s nižší výrobní a ekonomickou stabilitou.
K 1. lednu 1977 byly uskutečněny úpravy některých ekonomických nástrojů plánovitého řízení zemědělství, zejména nákupních cen, příplatků a prémií k cenám, diferenciálních příplatků a mimocenových ekonomických nástrojů. Cílem těchto úprav bylo jednak sblížení rentability jednotlivých zemědělských výrobků, což je nezbytným předpokladem širšího rozvíjení koncentrace a specializace zemědělské výroby, jednak i působení na růst jakosti nakupovaných zemědělských výrobků. Možno konstatovat, že změna ekonomických nástrojů v zemědělství působí na jakost zemědělských produktů pozitivně. Tak např. se výrazně zlepšily výsledky při zpeněžování mléka, v I. pololetí loňského roku bylo zpeněženo v I. jakostní třídě 53,5 % dodávek mléka, za I. pololetí letošního roku již 71 %. K dalšímu zvyšování jakosti nakupovaného mléka vytváří podmínky i mlékárenský průmysl spoluúčastí na budování mléčnic.
Jde o směr, v němž se hodlá pokračovat i v 7. pětiletce při dalším rozvíjení soustavy ekonomických nástrojů a upevňování jejich účinnosti tak, aby byly prostředkem působícím na rozvoj výroby žádoucím směrem při hospodárném využívání materiálových zdrojů, které jsou k dispozici, či které společnost může poskytnout.
Soudružky a soudruzi poslanci, rozvoj zemědělství a potravinářského průmyslu je provázen trvalým dynamickým rozvojem výrobních sil. K jejich účinnějšímu využití byla v organizaci a řízení zemědělsko-potravinářského komplexu na základě závěrů říjnového pléna ÚV KSČ z roku 1975 přijata některá významná opatření.
Na základě dokumentu "Hlavní směry dalšího rozvoje státních statků" byl stanoven soubor opatření, včetně zvýšení účinnosti řídící práce krajských a okresních zemědělských správ. Na krajských zemědělských správách byly zřízeny útvary pro řízení státních statků a samotným krajským zemědělským správám bylo přímo podřízeno 20 velkých státních statků.
Kromě toho už v průběhu prvých dvou let 6. pětiletky byla uskutečněna některá opatření, směřující k zefektivnění a zkracování výzkumně realizačního cyklu. Do některých výrobních hospodářských jednotek, jako jsou např. Oseva, Velkovýkrmny, Státní plemenářské podniky a Státní rybářství byly začleněny příslušné výzkumné ústavy a zároveň byly tyto organizace pověřeny na úseku své působnosti gescí v oblasti výzkumu, šlechtění a rozmnožování. Byla učiněna i další opatření ke zlepšení organizace a řízení výroby a oběhu, směřující k napřímení cesty v odbytu zemědělských výrobků. Proto nakupují od 1. ledna 1978 všechny druhy jatečných zvířat organizace Masného průmyslu, chovná a užitková zvířata nakupují organizace Státních plemenářských podniků.
K podstatným změnám v organizaci výrobní základny došlo zejména v koncentraci zemědělského půdního fondu a rozvoji kooperace mezi zemědělskými podniky. Provedená koncentrace půdního fondu převažující části JZD - průměrná výměra JZD k 30. červnu 1978 činí 2313 ha zemědělské půdy - plně odpovídá potřebám velkovýrobních forem hospodaření, organizace a řízení výroby a vytváří také základnu pro další prohlubování koncentrace a specializace zemědělské výroby.
Obdobně i státní statky procházely procesem plošné koncentrace. Průměrná výměra státních statků dosáhla v letošním roce 10 567 ha.
Organizační výstavba státních statků byla v prvních letech 6. pětiletky centrálně řízena a usměrňována se záměrem, aby byly postupně vytvářeny příznivější podmínky, zejména v organizaci půdního fondu státních statků. I když stále více dochází k scelování půdní držby v katastrech, proces vytváření ucelených struktur půdního fondu státních statků, zejména ve vnitrozemí, není ještě dokončen.
Této nově vytvořené situace není všude plně využito. Někde za dosaženou koncentrací půdy zaostává úroveň vnitropodnikového řízení. Přes poměrně vysokou koncentraci zemědělské půdy nebyla ještě všude dosažena žádoucí úroveň ve specializaci rostlinné a živočišné výroby. Vytvořených podmínek pro další rozvoj, zvyšování a zefektivnění výroby, pro její racionalizaci na velkovýrobní základně je třeba plně využít.
Postupně se prohlubuje a zlepšuje spolupráce VHJ Potravinářský průmysl se zemědělskými podniky při zabezpečování výroby dodávek surovin a jejich skladování. Cílem je dosáhnout co největší racionalizace vzájemných vztahů, zajistit dostatek vhodných surovin a dodávky ze zemědělských podniků způsobem a v časovým intervalech, odpovídajících jak možnostem prvovýroby, tak zejména kapacitním možnostem zpracovatelů. Ani zde nejsou dosud rezervy vyčerpány.
Soudružky a soudruzi, vzestupu zemědělské výroby dosahujeme při trvalém snižování počtu pracovníků v zemědělské výrobě. Ve srovnání se stavem před třiceti léty došlo k úbytku o 756 000 osob, tj. o 57,3 %. Úbytek počtu pracujících v zemědělství je citelný v některých rozhodujících profesích, jako jsou traktoristé a kombajnéři, nebo ošetřovatelé dojnic a skotu.
Nedostatek pracovních sil se projevuje i v některých odlehlých a hospodářsky dosud méně rozvinutých oblastech.
Racionální hospodaření s pracovní silou, vyjádřené státním plánem, patří proto k prvořadým úkolům celé hospodářské sféry a orgánů státní správy i na zemědělském úseku, včetně družstevního sektoru a potravinářského průmyslu. Přitom je třeba vycházet nejen z celkových počtů pracujících v zemědělství, ale především z rozboru vhodnosti jejich struktury podle věku a pohlaví, podle profesní skladby v návaznosti na úkoly, před kterými stojíme v rozvoji zemědělské výroby a její efektivnosti.
Zlepšování věkové struktury pracujících v zemědělství pokračuje dosud pomalu. V zemědělské výrobě ČSR pracuje stále vysoký počet pracujících v poproduktivním věku, je to 17,2 % všech pracujících v prvovýrobě a v živočišné výrobě dokonce 76 %. Ve srovnání s průmyslem je v zemědělství téměř o polovinu nižší zastoupení mladých pracovníků ve věku do 30 let.
V souvislosti s přestavbou zemědělského učňovského školství jsou postupně zaváděny nové koncipované zemědělské čtyřleté učební obory s maturitou. Zvýšená pozornost je věnována vytváření optimálních podmínek pro odborný výcvik učňů. Jde o opatření, které má zabezpečit, aby učni vykonávali odborný výcvik v zemědělských závodech s potřebnou úrovní techniky, výrobních technologií a organizace práce.
Pozornost při zvyšování kvalifikace se věnuje i starším pracovníkům; že je to třeba, ukazuje úroveň kvalifikace pracovníků, která je rozdílná u mužů a žen i podle jednotlivých výrobních úseků a sektorů zemědělství. Při podílu 30,5 % vyučených z celkového počtu pracovníků dělnických kategorií je nejméně příznivá situace v živočišné výrobě. K rychlému vzestupu úrovně kvalifikace došlo u technicko hospodářských pracovníků.
Stále více se ukazuje, že řešení situace v pracovních silách spočívá v dalším všestranném rozvoji péče o pracovníky, účinně působící k jejich získání pro důležitá odvětví a profese, ke stabilizaci pracovníků, ke zvyšování jejich kvalifikace a k rozvoji všech forem pracovní iniciativy. Systematická práce s lidmi a péče o pracující a o jejich pracovní a životní podmínky, vybavování pracovišť s nízkou technickou úrovní, pro něž získáváme s obtížemi mladé lidi, novou technikou a pokrokovou technologií, ale i sociálním zařízením se tak stává vysoce naléhavou, nezbytnou součástí řídící činnosti v každém podniku.
Jedním z pozitivních činitelů při plnění úkolů zemědělské a potravinářské výroby je trvale vysoká iniciativa, obětavost a pracovní angažovanost pracovníků státních zemědělských organizací, družstevníků, pracovníků podniků služeb a potravinářského průmyslu. To umožňuje vypořádávat se s úkoly i v tak obtížných podmínkách, s jakými se zemědělci potýkají v posledních letech.
Ke zvýšení přitažlivosti práce v zemědělství významnou měrou přispělo postupně vyrovnávání odměn mezi průmyslem a zemědělstvím.
Postupně se daří regulovat vývoj odměn pracujících JZD v souladu s růstem produktivity práce. U státních statků není na vývoj úrovně odměn bez vlivu do jisté míry rozdílně se vyvíjející celková úroveň ekonomiky jednotlivých podniků.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, na myšlení pracujících v zemědělství přímo působí mimo jiné i životní, kulturní a pracovní podmínky v každé jednotlivé obci. Zkušenosti ukazují, že není možné oddělovat zemědělskou problematiku od celkového života na vesnici. Přitom naše vesnice, jak dobře znáte, jsou rozdílné.
Zemědělské obyvatelstvo přes nízké procento zastoupení ve venkovských obcích tvoří samostatnou, společensky velmi významnou sociálně ekonomickou skupinu. Z měna způsobu života na vesnici, přibližování venkovského života městskému stylu, rozvoj motorismu, zkracující cesty za kvalitní obchodní sítí, kulturou a sportem, dává i lepší předpoklady pro odpovídající reprodukci pracovních sil a jejich stabilizaci v zemědělství.
Do popředí se dostávají otázky účelného hospodaření s volným časem, otázky směnnosti a sezónnosti, na významu nabývá vliv pracovního prostředí. Význam osobního hospodářství se mění, ztrácí postupně svůj ekonomický význam pro jednotlivce a stále více přechází do formy uplatňování osobních zálib a aktivního odpočinku.
V těchto souvislostech i v našem socialistickém zemědělství významně vzrůstá úloha sociálního plánování. Dosavadní zkušenosti ukazují, že při zpracování programů sociálního rozvoje nemůže jít o samotný dokument, že je nezbytná jeho důsledná vazba na podnikové hospodářské plány, na kádrové zabezpečení těchto úkolů i na plán investic tak, aby sociální plánování bylo nedílnou součástí komplexního plánu a řízení na všech stupních.