Podnik spravuje nyní 25 pokusných statků v celkové rozloze cca 6.010 ha půdy zemědělské, 406 ha půdy rybniční a 1424 ha půdy lesní. Rozsah jeho bude během roku 1947/48 pravděpodobně zvětšen o 1 až 2 statky z konfiskovaného zemědělského majetku, aby síť pokusných statků byla účelně doplněna a rozdělena podle přírodních oblastí výrobních po celém státě.

Úkolem státních pokusných statků jest provádění přesných polních pokusů pro státní výzkumné ústavy a stanice zemědělské, a to ve všech směrech výroby rostlinné, dále provádění veškerého pokusnictví ve všech směrech výroby živočišné a mechanisace a zdokonalování práce zemědělské. Mimo to mají státní pokusné statky sloužiti jako vzor zemědělské veřejnosti ve své oblasti a býti propagátory zemědělského pokroku. Mají-li pokusné statky plniti řádně všechny úkoly, jež jsou na ně kladeny - a v budoucnosti bude takových úkolů ještě přibývati, je třeba, aby byly řádně vybaveny vhodnými budovami, nejnovějším inventářem mrtvým a hodnotným živým inventářem. Taktéž v provozu je potřeba více pracovních sil a větší počet školených zaměstnanců. Všechna tato opatření zvyšují pochopitelně většinu nákladových položek. Státní pokusné statky nelze posuzovati, pokud se týká výnosnosti, jako podnik čistě výdělečný, nýbrž jako podnik, jehož systém hospodaření má sloužiti výlučně tomu, aby správa tohoto podniku mohla býti dostatečně pružná a pohyblivá, jak to řádné vedení hospodářského podniku vyžaduje.

Všech samostatně účtujících jednotek jest 57, z nich jest 53 statků, 3 polesí a 1 podnik průmyslový.

Na jednotlivá hospodářská odvětví připadá:

Z vykázané ztráty společné správy připadá:

V investicích pravých počítána je na nemovitosti částka 12, 069.000 Kčs, z toho připadá na stavby zařazené do dvouletého plánu částka 7,050.000 Kčs a na nákup inventáře částka 575.000 Kčs.

Na investice obnovovací je preliminována částka 18,999.000 Kčs, z čehož připadá 14,921.000 Kčs na obnovu majetkových součástí dotčených válkou. Z této částky je zařazena do dvouletého plánu 6,000.000 Kčs na obnovu bombardováním zničeného školního statku rolnické školy ve Velkém Meziříčí.

Rozrušení lesního hospodářství v letech okupace se projeví také v příštím hospodářském roce. Jsou tu jednak snížené těžby, na druhé straně však zvýšené výdaje v důsledku větších prací školkařských, kulturních a udržovacích. Pěstební práce zejména nepříznivě působí na polesí postižené sněhovou kalamitou. Jde tedy o obnovovací a zlepšovací práce, které ovšem bude možno provésti pouze pokud bude dostatek pracovních sil. Jinak pracováno bude na udržování zařízení stavebních, zejména cest a na jejich zdokonalení, aby se zlepšeným dovozem snížil náklad dopravní. Konečně bude třeba příštím rokem pracovati na revisi hospodářských plánů, zejména u polesí kalamitou rozrušeného tak, aby následující rok byly podle možností a podle pracovních sil skončeny. Do plánování lesního hospodářství bude zahrnuta také otázka racionalisace provozu.

Školní statky utrpěly za války velké škody jak na budovách, tak ztrátou dobytka, strojů, zásob, zaplevelením a vyčerpáním pozemků, jakož i zavlečením nakažlivých nemocí a rozšířením tuberkulosy u skotu. Také statky, které byly převzaty od národního pozemkového fondu jsou většinou válečnými a poválečnými poměry značně zchátralé pokud jde o budovy, vnitřní zařízení a stroje, zanedbané pokud jde o pozemky a ochuzené na zásobách a hospodářském zvířectvu. Ztráty povahy provozovací spojené s nápravou škod způsobených válkou byly zařazeny do provozovacího rozpočtu na rok 1948 částkou 3,840.000 Kčs a způsobují jeho ztrátu.

Podnik nemůže býti posuzován jako čistě výdělečný, neboť musí sloužiti především účelům vyučovacím a pedagogickým, neboť školní statky mají uvádět do praxe výsledky zemědělského bádání a býti šiřiteli zemědělského pokroku. Podnik plní také důležité poslání národohospodářské, rozšiřováním ušlechtilých osiv, sadby a plemenného zvířectva a plní zároveň dvouletý výrobní plán uložený zákonem zemědělství.

V hospodaření zemědělských školních závodů vysokých škol, jsou očekávány výsledky nepříznivé, což se odůvodňuje jednak neúměrným zvýšením nákladů, jednak snížením výsledků těžebných.

Úpravou platů zaměstnanců stálých, především ale úpravou mezd dělnictva, zvýšily se náklady na mzdy a sociální pojištění téměř o 150% oproti roku 1938. Před rokem 1938 podle provozovacích výsledků školních závodů ve většině případů stačila tržba za mléko na úhradu mezd dělnictva. Po okupaci ovšem tržba za mléko - ač cena jeho byla zvýšena - jest proti mzdám daleko nižší, takže vykazované provozovací ztráty téměř rovnají se rozdílu mezi zvýšeným nákladem na mzdy a sociální pojištění dělnictva a sníženou tržbou za mléko. Tak na příklad pro rok 1948 jest preliminován u Uhříněveského školního závodu zemědělského náklad na mzdy částkou 3,200.000 Kčs, kdežto příjem za mléko jest preliminován částkou 1,200.000 Kčs.

Nízká tržba za mléko vysvětluje se tím, že stav dojnic za okupace byl značně snížen, nové nákupy jakostních kusů nebyly možné, takže stav, který byl uchován, byl většinou brakovní. Ani po okupaci nebylo možno nakoupiti jakostní kusy, i když stav byl již doplněn na téměř normální. Zvýšeným počtem kusů však nebylo a dosud není dosaženo té užitkovosti jako před okupací, neboť špatné výsledky dojivosti zhoršuje ještě nedostatek zejména obchodních jadrných krmiv.

Aby bylo možno snížiti náklady na mzdy, bude nutno postupně práci ruční pokud možno nejvíce zmechanisovati - nahraditi ji strojním zařízením. K tomu ovšem je třeba opět finančních prostředků, kterých ale školní závody mají nedostatek; musí si je opatřovati zálohami od státní pokladny, což opět zatěžuje provoz úroky. Příznivých výsledků není docilováno ani u produkce rostlinné. Pozemky nebyly za okupace řádně obdělávány nebylo dostatek potahů, pohonných látek pro traktory, nebylo dostatek hnojiv animálních i umělých, pole byla zaplevelena. Než půda bude uvedena opět do původního stavu, bude třeba mnoho práce a nákladů finančních, aby bylo možno docilovati příznivějších hektarovaných výnosů.

Stavebně bude třeba na všech školních závodech postaviti vyhovující stáje pro odchov a výkrm vepřového dobytka, neboť dosavadní stáje jsou zcela nevyhovující nebo jest ustájení toliko provisorní. Pro chov drůbeže bude také nutno postaviti vyhovující ubikace. Nutná je stavba kravína na školním závodě v Žabčicích, neboť dosavadní stáje jsou staré a obsluha dobytka je velice nákladná při dnešních vysokých mzdách dělnictva. Na tomto školním závodě bude nutno také postaviti byty pro deputátníky, neboť bytů je velký nedostatek a pokud jsou byty, jsou zdravotně velmi závadné a nevyhovující.

Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané jest zařazen podle vl. nař. 206/24 Sb. mezi státní podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření a jest jako veterinární zařízení podřízen ministerstvu zdravotnictví.

Ústav zaměstnává celkem 90 zaměstnanců a vedle provádění oblastní diagnostiky (za r. 1946 vyšetřeno 108.116 případů nákaz a onemocnění zvířat) vyrábí asi 75 různých druhů očkovacích látek proti nákazám zvířat na území republiky se vyskytujících.

V roce 1946 bylo vyrobeno úhrnem 16.577 litrů očkovacích látek, t. j. více o 11.985 litrů jak v roce 1945. V zájmu nezbytného splnění dvouletého plánu ve výrobě živočišné, pokud se týče výroby masa a tuků, bylo nutno, aby v roce 1947 byla vystupňována výroba očkovacích látek a zvláště sera proti července vepřů na nejvyšší možnou míru tak, aby bylo zabráněno sebemenším ztrátám způsobeným červenkou vepřů v důsledku nedostatku očkovacích látek. Tento předsevzatý úkol byl nejen splněn, ale i překonán, neboť bylo v r. 1947 již vyrobeno 9062 litrů sera proti července vepřů.

Třeba vyzvednouti, že koncem června, kdy jest již povětšině skončeno ochranné očkování proti července vepřů, zbývá v zásobě 4.500 litrů červenkového sera, takže další výroba tohoto sera jde již ve prospěch potřeby roku 1948. Počítá se, že do konce t. r. vyrobí se asi 8.000 litrů tohoto sera, které zajistí zcela spotřebu červenkového sera při příštím jarním očkování v r. 1948. Tento výrobní plán však předpokládá, že Svazem pro hospodaření obilím bude v plné míře zajištěno zásobování 250 serových koní senem a slámou a dodáno krmivo pro potřebný počet jiných serových a pokusných zvířat.

V červenci běžného roku bylo dáno do oběhu opět léčivé serum proti července vepřů, které za okupace nebylo ústavem vyráběno.

Ke tlumení moru vepřů, který se zejména na Slovensku vyskytuje ve větší míře, zavedl ústav v měsíci srpnu t. r. novou vakcinu, kterou započal již vydávati pod označením - krystalvioletová vakcina -, která se podle dosavadních výsledků pokusů při tlumení moru vepřů velmi dobře osvědčuje.

Státní veterinární ústav se vším úsilím pracuje na zdokonalení vakciny proti nakažlivé obrně vepřů, aby i tuto nákazu podařilo se tlumiti účinným očkováním. Velikou pozornost věnuje ústav výrobě sera proti nakažlivé obrně. Osvědčí-li se toto serum v praxi, bylo by započato s jeho výrobou ve větším množství. Proti moru slepic, který způsobuje na našem území značné ztráty u drůbeže, hodlá správa ústavu ještě v tomto roce uvésti do oběhu novou vakcinu.

Při dokončení obnovy ústavu v roce 1947 se sleduje dáti ústavu pracovní možnosti též za účelem studia a výroby očkovacích látek proti jiným nákazám ohrožujícím stavy domácích zvířat.

Předpokládá se též vybudování provisorní dřevěné stáje k umístění potřebného počtu zvířat a to i k účelům výzkumným.

Ještě v r. 1947 nutno započíti s přípravnými pracemi souvisejícími s plánovaným přemístěním státního veterinárního ústavu do oblasti města Brna.

Pokud jde o hospodářský výsledek státního veterinárního ústavu, třeba uvésti, že přesto, že ceny výrobků byly sníženy, předpokládá se, že ústav bude opět aktivní.

V rozpočtu podniku "Státní lázně" na rok 1948 odráží se stále ještě skutečnost, že konfiskační řízení jest ve stadiu provádění, není však dosud skončeno. To dochází výrazu zejména v tom, že v návrhu rozpočtu se pamatuje na nové konfiskační podstaty, které během roku 1947 byly postupně do podniku přejímány. Jde tu o tyto lázně:

Darkov, Libverda, Čachovice, Vratislavice n. Nisou a vedle toho je počítáno též s balneologickým ústavem v Teplicích-Šanově a s rozšířením podniku ve Frant. Lázních převzetím společenského domu.

V rozpočtu jest vyjádřena i skutečnost, že došlo k všeobecnému zvýšení personálních nákladů v důsledku úprav platů a mezd podle platných vyhlášek; tato okolnost byla v rozpočtu na rok 1947 vyjádřena jen částečně.

V rozpočtu jest pamatováno i na zvýšené příspěvky na stravování zaměstnanců v závodních kuchyních, jakož i na úhradu výdajů vznikajících podle §u 10 zák. 154/45 Sb. (příspěvek na rodinné přídavky).

Další změnou jest, že v rozpočtu objevuje se i náklad na zřízení Ústředního ředitelství se značně zvýšenými položkami oproti roku minulému. Vysvětluje se to tím, že funkci Ústředního ředitelství až do srpna 1947 zastávalo ministerstvo zdravotnictví, proti čemuž však se objevovaly opětovné stížnosti, poněvadž funkce Ústředního ředitelství byla v několika oborech roztříštěna, takže nebylo jednotného vedení. Bylo rovněž vadou, že tímto způsobem byly určité výdaje neprávem přesunovány na ministerstvo, tedy na rozpočet etátní, ačkoliv jde o výdaje, které správně mají zatěžovati rozpočet podniku.

Zřízením Ústředního ředitelství od 1. srpna 1947 zavádí se legální stav, jehož důsledky se arci projevují i v rozpočtu podniku.

Státní tiskárny a Úřední list jsou ziskové podniky, které odvádějí státní správě celkový přebytek, vyplývající z jejich hospodaření.

Obě zestátněné tiskárny ve Varnsdorfu a Chebu jsou již včleněny do státních tiskových podniků a nově se k nim přidružuje ještě tiskárna A. Haase v Praze. Připojením této tiskárny zvýší se výkonnost státní tiskárny v Praze, jež požadavkům na ní kladeným ani místem ani svým strojovým parkem nedostačuje.

Státní tiskárny jsou určeny pro zhotovování tiskových prací a tiskopisů pro státní a veřejnou správu. Státní tiskárna v Praze je zařízena na tisk prací s rozsáhlou a obtížnou sazbou při malých nákladech jako na př.: tisky sněmovní, tisk státního rozpočtu a závěrky, tisk Sbírky zákonů a nařízení. Takové práce vyžadují pro krátké dodací lhůty nejkrajnější vypětí sil a značných nákladů. Většina těchto zakázek není pro podnik přínosem lukrativním a podnik musí účelným rozvržením výroby využíti sil pro tyto práce určených (jde hlavně o sazeče) i v době, kdy tyto práce zadávány nejsou. Další význačné práce jsou tiskopisy volební, pro sčítání lidu, pro osobní evidenci obyvatelstva, pro pasové a jiné průkazní listiny, pro evidenci motorových vozidel, tiskopisy pro vojenskou správu atd.

Z důvodu jednotnosti a účelnosti vydávají státní tiskárny a mají na skladě tiskopisy pro všechny obory veřejné správy, a to: pro službu soudní, policejní, zdravotní, zvěrolékařskou, pro četnictvo, národní výbory a jiné. I pro státní službu účetní byly nejvyšším účetním kontrolním úřadem zavedeny potřebné jednotné tiskopisy.

K tiskovým podnikům, spravovaným ministerstvem informací přidružuje se Úřední list, spadající do působnosti ministerstva vnitra, v němž veřejná správa vyhlašuje svá nařízení a vyhlášky, pro něž není předepsáno uveřejnění ve Sbírce zákonů. V Úředním listě otiskují se soudní edikty, oznámení, veřejné soutěže, výroční zprávy obchodních společností a pozvání k valným hromadám. Oba podniky v Praze mají společné vedení správní a účetní a jejich společné náklady vykazují potřebu 7,177.000 Kčs včetně nákladů na odpočivné a zaopatřovací platy pensionovaných podnikových zaměstnanců a pozůstalých po nich. Pensijní náklady v částce 5,174.000 Kčs jsou pro podnik tíživou kalkulační složkou.

V roce 1948 očekávají podniky v důsledku přičlenění tiskárny A. Haase v Praze zisk 17,480.000 Kčs, který je proti zisku, preliminovanému na rok 1947 (14,363.000 Kčs) vyšší o 3,117.000 Kčs.

Jednotlivé podniky očekávají tyto zisky:

Celkové náklady v částce 139,765.000 Kčs jsou proti roku 1947 vyšší o 25,839.000 Kčs.

Celkové těžby v částce 157,245.000 Kčs jsou proti roku 1947 vyšší o 28,956.000 Kčs.

Na investicích preliminuje se celkem 10,000.000 Kčs. Z toho připadá na pravé investice v rámci dvouletého plánu 5,600.000 Kčs, a to 1,000.000 Kčs na stavební úpravy a 4,600.000 Kčs na nákup sázecích strojů a na úpravu elektrárny ve Varnsdorfu. Na obnovu je pamatováno částkou 4,400.000 Kčs. Z toho připadá na opravu provozovny v Praze částka 300.000 Kčs. Na obnovu strojů tiskacích a knihařských je pamatováno částkou 3,226.000 Kčs a na obnovu písma, zařízení a nářadí částkou 874.000 Kčs.

Státní podnik Československá tisková kancelář je zpravodajská agentura, jejímž úkolem je systematické, věcné, nestranné a rychlé informování československé veřejnosti o současném domácím i světovém dění politickém, kulturním, tělovýchovném a hospodářském, a zahraniční veřejnosti o životě v Československu, a to slovem i obrazem.

Za tím účelem má ČTK vybudovanou vlastní zpravodajskou síť jak ve vnitrozemí, tak i v cizině, kde vedle vlastních zpravodajů má spojení se zahraničními zpravodajskými agenturami, s nimiž vyměňuje zprávy.

Při nepřetržitém provozu dodává svůj zpravodajský materiál tisku a rozhlasu, zprostředkuje publikování zpráv a informací a dodává zprávy i jiným zájemcům, zejména z oboru národohospodářského.

Současné politické dění a jeho dynamický vývoj kladou velké požadavky na ČTK, což se také obráží v nákladech na službu zpravodajskou, jejímž bezpodmínečným předpokladem je náležité vybavení agentury po stránce technické. V tomto směru dokončí ČTK v roce 1948 svou rekonstrukci ve vlastní budově v Praze II, tř. Jana Opletala č. 5, obnovené po bombardování a požáru v roce 1945, kam přesídlila v květnu 1947 z provisorních místností.

Podnik "Štátne lesy" po prevedení konfiškácie podľa nariadenia SNR č. 104/1945 obhospodaruje okrúhle 684.000 ha pôdy.

Z očakávaného zisku 59,568.000 Kčs pripadá na 1 ha 87.40 Kčs. Tento výsledok je o niečo nižší ako v roku 1947 preto, že ťažba dreva v roku 1947 následkom nepresných údajov z konfiškovaných lesných majetkov bola preexponovaná a v roku 1948, na základe tohoto zistenia, uvádza sa do normálnych koľají. Očakávaný hektárový výnos odpovedá priemeru výnosu, docielenému v predchádzajúcich rokoch.

Prevádzkové náklady sú proti roku 1947 vyššie následkom zvýšenia miezd pri výrobe dreva a následkom úpravy platov zamestnancov na konfiškovaných lesných majetkoch, taktiež následkom zaradenia nových a rekonštruovaných priemyslových závodov do prevádzky.

Oproti očakávaným vyšším nákladom sú preliminované aj vyššie ťažby, v dôsledku spracovania pomerne väčšieho množstva dreva v priemyslových závodoch a tým i jeho výhodnejšieho speňaženia.

Celková ťažba dreva činí 2,064.000 m3, z čoho pripadá na drevo úžitkové 1,193.000 m³ (58%) a na drevo palivové 871.000 m³ (42%).

Z úžitkového dreva bude spracované na vlastných pílach podniku 403.950 m³ guľatiny ihličnatej a 44,750 m³ guľatiny listnatej. Preglejka počíta so spracovaním 15.000 m³ guľatiny.

Výhodnejšie speňaženie výrobkov docieli sa aj tým, že na 14 distribučných drevoskladoch predá sa značné množstvo dreva a drevených výrobkov za vyššie ceny priamo spotrebiteľom.

Značné investičné náklady sú odôvodnené jednak tým, že je potrebné ešte opraviť vojnou zničené zariadenia, potom je potrebné konfiškované lesné majetky vybaviť tak potrebnými stavbami, ako aj sieťou dopravných prostriedkov, aby sa prevádzka na týchto objektoch mohla zintenzívniť.

Investičné náklady ďalej sú odôvodnené odhodlaním, prikročiť v roku 1948 k intenzívnejšej mechanizácii lesného hospodárstva a to jak samotnej prvovýroby, ťažby (rozšírením motorových a elektrických píl), menovite však lesnej dopravy. V tomto sektore nielen že je potrebné - pre jej nedostatok - nahradiť zvieraciu silu silou motorickou (traktory na vyťahovanie užitkového dreva z lesa k vývozným cestám), ale je s hľadiska ekonomického potrebné postarať sa aj o zrýchlenie prepravy drevných materiálií na sklady priemyselných závodov, prípadne na samotný spotrebný trh.

Splnenie týchto úloh pre podnik "Štátne lesy" je zvýraznené aj v dvojročnom budovateľskom pláne vlády.

Potreba na platy stálych zamestnancov bola vypočítaná podľa skutočného stavu s ohľadom na zintenzívnenie prevádzky a na úpravu platov zamestnancov na skonfiškovaných lesných majetkoch. Postupné zvyšovanie platov od roku 1946 je následkom preberania a zrovnoprávnenia zamestnancov na konfiškovaných lesných majetkoch a v dôsledku zákona č 69/47 Sb.

Postupné zvýšenie nákladov lesného hospodárstva sa odôvodňuje začleňovaním konfiškátov do podnikového hospodárenia, nakoľko konfiškované lesné majetky jak po stránke hospodárskej, tak po stránke dopravnej a sociálnej, boly ďaleko nižšej úrovne, ako pôvodne štátne lesné majetky. Tým vznikajú značne vyššie náklady na obnove a zariadení lesa a na opravách a udržovaní stavieb, dopravných prostriedkov a zariadení.

U priamych výrobných nákladov je počítané s ťažbou dreva podľa príslušných hospodárskych plánov a s očakávaným zvýšením miezd pri výrobe. Pomocné zariadenia sa postupne zvyšujú následkom vlastnej motorickej dopravy.

Zvýšenie nákladov píl sa odôvodňuje zintenzívňovaním prevádzky a rekonštrukciou píl, čím sa kapacita týchto zvyšuje.

Náklady lesných železníc sú rázu priebežného, lebo sa objavia v ťažbách ako náhrada za prevedenú dopravu. Postupné zvyšovanie nákladov je následok začlenenia lesných železníc na konfiškovaných lesných majetkoch do prevádzky.

Investičný rozpočet na rok 1948 skladá sa:

a) z investičných nákladov mimo dvojročného plánu v čiastke 64,398.000 Kčs, pričom v porovnaní s rokom 1947 je štátny rozpočet v tejto skupine investičných nákladov podstatne nižší;

b) z investičných nákladov v rámci dvojročného plánu v čiastke 132,938.000 Kčs, oproti investičným nákladom v roku 1947 92,929.000 Kčs.

Toto zvýšenie odôvodňuje sa tým, že operatívne plány na dvojročnicu sostavené ešte v roku 1946 boly cenové podkalkulované, takže ani v roku 1947 nebolo možné v rámci úverov plánovaných v operatívnych plánoch previesť plánované stavby a zakúpiť stroje podľa mechanizačných plánov na rok 1947. Z tohto dôvodu Ústredná plánovacia komisia pri Hospodárskej rade povolila zvýšenie celkového nákladu pôdohospodárskych stavebných investícií na rok 1948 o 20%, u nestavebných investícií o 15% a u bytových jednotiek o 50%. Toto zvýšenie platí i pre stavby dvojročného plánu plánované v roku 1947, ktoré z akejkoľvek príčiny nebudú v bežnom roku započaté, alebo dokončené a budú zaradené do operatívneho plánu na rok 1948.

Produkcia rastlinná pre rok 1948 bude upravená v intenciach dvojročného budovateľského plánu, ktorý stanoví presne rozsah pestovania jednotlivých plodín:

Príjem z tohoto odvetvia poľnohospodárskej prevádzky je výsledkom nielen dvojročnicou stanovenej kvantity, ale tiež kvality výrobkov, najmä ale v dôsledku rozšíreného množenia osív a sadív šľachtenia vlastného, taktiež ale osvedčených odrôd šľachtiteľských podnikov českých (raž, zemiaky, trávy).

Osobitný dôraz kladie sa na rozšírenie plochy, ako aj zvýšenie skľudzne krmovín, aby sa zabezpečila krmovinárska základňa pre preliminovaný stav užitkového dobytka v r. 1948, nadovšetko dojníc a ošípaných.

Taktiež forsiruje sa pestovanie priemyselných plodín (tabak, paprika, liečivé byliny) a semien (repné, ďatelinové a trávne), ktorých výnos s ohľadom na geonomické položenie štátnych statkov je predpokladaný vo výške zodpovedajúcej rentabilite.

Podľa úloh dvojročenky preliminuje sa skľudzeň po 1 ha pšenice 25 q, raži 23 q, jačmeňa 24 q, ovsa 25 q, kukurice 26 q, hrachu 20 q, ozimej repky, maku, ľanu a konope po 15 q, slnečnice 18 q, krmovín (suchej hmoty) 35 q, cukrovky 300 q, zemiakov 200 q, repného semena 20 q, tabaku 20 q, pričom celková produkcia uznaných osív a sadív je preliminovaná na 120.000 q.

Poľnohospodársky priemysel pozostáva z liehovarov a tehelní, které sú u podniku zastúpené následovne:

a) liehovary celkom 12, z ktorých sú v prevádzke podniku - 6,

v prevádzke družstiev ako prenájom - 2

a mimo prevádzky (vojnou poškodené) - 4.

Z týchto posledných v roku 1948 budú v prevádzke ďalšie - 2

liehovary (Zlatná a Veľká Lomnica), takže celkom bude sa pracovať v 10 liehovaroch (8 v režii podniku a 2 v prenájme družstvám),

b) mlyny celkom 4, z ktorých sú v prevádzke podniku - 1

a v prenájme jednotlivcov - 3,

ktorý stav je pravdepodobný a preliminovaný tiež pre r. 1948.

c) mliekarne celkom 1, ktorá bola vojnou poškodená a bude daná do prevádzky pravdepodobne začiatkom roku 1948, keď budú ovšem dodané zničené stroje a zariadenie,

d) tehelne celkom 2, ktoré sú v prevádzke v režii podniku. Okrem týchto vzhľadom na naliehavú potrebu stavebného materiálu je zariadená poľná výroba tehál na 3 správach s preliminovanou produkciou á 400.000 - 500.000 kusov.

Program v živočišnej výrobe na rok 1947 bol určený čo do množstva a jakosti dvojročným budovateľským plánom. V dôsledku katastrofálnej neúrody, hlavne obilovín, bola táto úloha kvantitatívne len z časti dodržaná. Pri dnešnom početnom stave dobytka, pri dobrej úrode môže v roku 1948 byť schodok vyrovnaný, ba aj prekročený, preto tento rok bude rokom veľmi intenzívnej činnosti v produkcii živočišnej, lebo v roku 1948 musíme nielen splniť druhú časť programu dvojročnice, ale musíme hlavne kvalitou vyrovnať určité nedostatky z roku 1947.

Chov koní: Podľa dvojročného plánu máme počet koní snižovať úmerne so stúpajúcou mechanizáciou poľnohospodárskej prvovýroby. Tak už v roku 1947 snížili sme počet koní na 1.000 kusov, pri čom sa kvalita naších koní podstatne zlepšila. Plemenársky plán na rok 1947, hlavne čo sa týka produkcie žriebät, nemohol byť dodržaný, lebo vypuknutím žrebčej nákazy bolo plemenenie koní v určitých oblastiach úplne zastavené. Z predpokladaných 300 žriebät odchovali sme v tomto roku len 200 kusov. Zriadením osemeňovacích staníc na umelé zapúšťanie kobýl sa budúci rok odchová 300 žriebät, ktoré ako odstavčatá sa odpredajú, v dôsledku čoho sa udržovacie náklady ťažných koní snížia. V roku 1948 budeme môcť predať pre zemský chov asi 20 plemenných žrebčekov.

Chov hovädzieho dobytka: V chove hovädzieho dobytka sme program čo do množstva odchovaného materiálu, ako aj v produkcii mlieka splnili. V roku 1947 máme 3.600 kráv a 2.000 kusov mladého dobytka. V produkcii mlieka sme dosiahli dennú dojivosť 20.000 litrov mlieka. V roku 1948 chceme stav dojníc zvýšiť na 7.000 kusov a dojivosť zlepšiť na 2.500 litrov mlieka ročne na kravu. Tento program predpokladá ovšem dobrú úrodu v hospodárskom roku 1947/48. V tomto roku hodláme produkciu plemenných býčkov zdvojnásobiť z doterajších 100 kusov na 200 býkov, nakoľko rentabilita a odbyt v dôsledku javiaciach sa možností exportu je zaručený. Počet teliec sa zvýši úmerne s počtom kráv, takže výnosnosť pri nepatrnom zvýšení výrobných nákladov sa podstatne zvýši.

Chov ošípaných: Program na rok 1947 vo výkrme ošípaných nemohol byt splnený v dôsledku absolútneho nedostatku jadrných krmív. Stav plemenných matiek dosiahne však počet 1.500 kusov a ošípaných vo výkrme máme 3.500 kusov. V roku 1948 zo stavu matiek môžeme vyprodukovať 12.000 kusov krmných ošípaných, ktoré za predpokladu dostatku krmiva tiež vykrmíme a tým bude rentabilita tohto výrobného odvetvia zaistená. Okrem toho chceme v tomto roku vyprodukovať na export 1.000 kusov prasničiek kontrolovaných prepestovaných na vysokú užitkovosť.