Sběratelský zájem hleděla poštovní správa podchytit novou úpravou novinkové služby jak pro sběratele v tuzemsku, tak i v zahraničí. Novou úpravu po stránce předpisové provází i značně rozsáhlá činnost propagační. Účelům propagačním slouží seznamy vydaných poštovních známek v jazyku českém (slovenském), anglickém a francouzském, jakož i jejich doplňky v těchže jazycích. Seznamy jsou zasílány význačným redakcím sběratelského tisku v zahraničí, korektním obchodním firmám a všem sběratelským redakcím domácím. Propagačním účelům slouží i vydávání obálek "prvního dne", které jsou sběrateli velmi oblíbeny.

Pro rok 1948 je počítáno s vydáváním poštovních známek podle týchž zásad, které byly vodítkem při emisní činnosti v roce 1947; budou tedy vydány jen známky k příležitostem celostátního významu a bez příplatku.

Podle předběžného plánu byly by vydány v roce 1948 asi tyto známky: v lednu první část sletových známek, v dubnu známky k 600. výročí založení Karlovy university v Praze, v červnu známky k 100. výročí prvního Slovanského sjezdu (2. - 11. VI. 1848), jakož i druhá část sletových známek, v srpnu k 100. výročí selského povstání na Slovensku a v říjnu ke 30. výročí ČSR.

S rozšířením a výstavbou místních telefonních sítí bylo ve větším rozsahu započato teprve v roce 1947. Jde o rozsáhlé práce, jichž uskutečnění si vyžádá doby několika let, neboť je třeba značných finančních nákladů a velikého pracovního úsilí, má-li stav telefonisace v republice dosáhnouti úrovně států s pokročilou telefonisací.

V roce 1948 bude podle plánu prováděno rozšíření místních telefonních sítí v celé řadě měst v zemích českých i na Slovensku, kde je v programu rekonstrukce 27 místních telefonních sítí.

Se zvýšeným úsilím bude pokračováno v soustavné telefonisaci venkova podle plánu s přihlédnutím ke krajům poškozeným válkou a krajům telekomunikačně zanedbaným. Cílem poštovní správy, jehož může býti dosaženo jen postupně, jest, aby každá obec v republice měla možnost telefonního spojení. Pokud jde o Slovensko, je z celkového počtu 3360 obcí v 1242 obcích telefonní služebna a v 307 obcích jsou telefonní stanice připojené na některou jinou obec, v níž je telefonní služebna. Bez telefonu je dosud více než 1810 obcí. V roce 1947 je proponováno na Slovensku zřízení telefonních služeben ve 107 obcích, v roce 1948 pak v dalších 200 obcích, takže po splnění tohoto programu budou do telefonní sítě zapojeny všechny obce s více než 1000 obyvateli.

V důsledku postupného rozšiřování místních telefonních sítí bude umožněno v celé řadě míst zřizování účastnických telefonních stanic ve značném rozsahů tak, že volání veřejnosti po zřizování nových účastnických stanic bude možno v těchto sítích již vyhověti.

Meziměstská telefonní síť nadzemní je v roce 1947 postupně rozšiřována vybudováním nových meziměstských vedení jak drátových, tak i vysokofrekventních. Rovněž v roce 1948 se počítá s podstatným rozšířením této sítě. Na Slovensku bude definitivně upraveno 27 meziměstských telefonních tratí.

Dálková kabelová síť na území Čech, Moravy a Slezska byla nebo bude v roce 1947 doplněna vybudováním krajských a okresních kabelů Plzeň - Klatovy, Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Náchod, Žižkov - Vršovice - Uhříněves - Říčany, Ostrava - Bohumín, Ostrava - Svinov (připojení kabelu Místek - Opava), Velká Chuchle - Zbraslav, jakož i instalací nových zařízení v několika zesilovacích stanicích.

Na Slovensku byla dokončena stavba dálkového kabelu Bratislava - Trnava, který bude dán do provozu ještě letos. V květnu 1947 se započalo s kladením dálkového kabelu Bratislava - Nitra a ke dni 15. července byla hotova více než polovina tohoto úseku. S montáží železničního kabelu Liptovský Svatý Mikuláš - Spišská Nová Ves se započne v srpnu 1947. Provede se též pupinisace přípojného kabelu Trebatice - Piešťany, Trenčianské Teplice - Trenčianská Teplá a Poprad - Starý Smokovec.

V roce 1948 má býti uveden do provozu širokopásmový kabel Šumberk - Ostrava, který v úseku Kozmice - Ostrava musí býti vybudován jako novostavba.

Dále budou položeny a instalovány krajské nebo okresní kabely Žižkov - Dejvice - Sedlec - Roztoky - Úholičky - Kralupy s odbočkou do Suchdola, Žižkov - Smíchov - Velká Chuchle a Vršovice - Jesenice. Budou zřízeny další vedení v dálkových kabelech Brno - Budapest a Brno - Prešov pomocí zařízení dvoupásmové telefonie.

Pro mezinárodní telefonní styk byly zřízeny v roce 1947 relace Praha - Copenhague, Zürich, Stockholm, Bruxelles, Bucuresti, Amsterdam, Beograd, Budapest.

Zřizování účastnických telefonních stanic v místních telefonních obvodech resp. vedlejších telefonních ústředen a služeben se provádělo již se zřetelem k celkovému plánu na reorganisaci místních telefonních sítí.

Rozšiřování místních automatických telefonních ústředen mohlo býti v roce 1947 prováděno jen v rámci omezeného programu po snížení původně navrhovaných částek ve dvouletém plánu a to jenom v místech, ve kterých byla kapacita telefonních ústředen vyčerpána a volání veřejnosti po dalším zřizování účastnických telefonních stanic nejnaléhavější. Byla to zejména Praha, kde bylo v r. 1947 až dosud zapojeno do provozu ještě dalších 7000 přípojek.

Dále byla pojata do programu rekonstrukce ústředen, jejichž zastaralé zařízení naprosto nevyhovovalo nynějšímu telefonnímu provozu, jehož udržování bylo pro poštovní správu nehospodárné. Je to zejména místní automatická telefonní ústředna ve Zlíně o kapacitě 1200 přípojek (zapojení do provozu 14. 6. 1947) a v Kolíně o kapacitě 1200 přípojek (zapojení do provozu 31. 12. 1947). Rozšířeny příp. vybudovány byly i další místní automatické telefonní ústředny pro 1265 přípojek; do konce roku má být vybudováno zařízení ještě pro dalších 2360 přípojek.

Dále byla provedena rekonstrukce značného počtu místních ústředen manuelních a ústředen meziměstských. Bylo zastaveno 100 poloautomatů pro trvalá spojení, případně pro zřízení telefonních ústředen s automatickým provozem v místech, kde byly zrušeny poštovní úřady.

Na Slovensku se stále pokračuje v automatisování telefonních ústředen. Provádějí se stavby automatických telefonních ústředen v Košicích, Piešťanech a Prešově. Koncem roku 1947 se přistoupí k rozšíření automatické telefonní ústředny v Bratislavě. Ukončení montáže možno očekávat v polovině roku 1948. V září 1947 možno počítat se započetím prací na rozšíření automatické telefonní ústředny v Žilině, při čemž zvětšení kapacity této ústředny na 1000 účastníků se dosáhne v lednu 1948.

V programu na rok 1948 jest rozšíření vedlejších telefonních ústředen ve Velké Praze o 1690 přípojek, v Ostravě (2000 přípojek), na Kladně (800 přípojek), automatisace Olomouce (3000 přípojek), Kroměříže (850 přípojek), Prostějova (1600 přípojek), Vyškova (500 přípojek), Hodonína (500 přípojek) a rozšíření případně vybudování místních automatických telefonních ústředen a rekonstrukce místních manuelních ústředen v dalších místech.

S ohledem na budoucí uspořádání meziměstských telefonních sítí budou zřízeny nové meziměstské telefonní ústředny pro krajský a okresní styk a po přechodnou dobu i meziměstské ústředny v okresních sítích. Pro trvalá spojení, případně pro další zřizování ústředen s automatickým provozem pro místa, v nichž bude nutno zrušiti poštovní úřady, bude objednáno dalších 75 poloautomatů.

Na Slovensku se v roce 1948 přikročí k rozšíření automatické telefonní ústředny v Trnavě o 100 účastníků a v Trenčíně o 300 účastníků. Dále je v programu montáž meziměstské telefonní ústředny v Piešťanech a Bratislavě. Automatická telefonní ústředna v Komárně bude dána do provozu asi v srpnu 1948. V rámci automatisace tatranské oblasti dá se očekávat splnění dodávky automatických telefonních ústředen pro Poprad, Kežmarok a Starý Smokovec.

V oboru telegrafní služby splnila poštovní správa úkoly, které si vytýčila pro rok 1947. Byl vydán nový telegrafní řád nahražující řád dosavadní, který byl vydán v době okupace podle říšskoněmeckého vzoru. Nový telegrafní řád se přirozeně úplně odpoutává od dosavadního řádu z doby okupace a přináší radikální přepracování a podstatné rozšíření tohoto předpisu i proti poslednímu telegrafnímu řádu z doby předmnichovské. Kdežto dosavadní telegrafní řád - předmnichovský i okupační - pojednával pouze o zásadních věcech z poměru mezi poštou a uživateli telegrafu, přináší nový řád i všechny podrobnosti a obsahuje zejména řadu ustanovení, která byla dosud ne dosti organicky roztroušena v provozních předpisech. Byl vydán též telegrafní sazebník, po revoluci prvý řádný telegrafní sazebník, nahražující dosavadní pouhý přehled nejdůležitějších telegrafních poplatků z roku 1945.

Ve Spojených státech amerických konaly se v r. 1947 za účasti zástupců Čs. pošty tři důležité telekomunikační konference: konference vládních zmocněnců o revisi mezinárodní úmluvy o telekomunikacích, konference o revisi všeobecného řádu radiokomunikací, v čemž je též obsažena revise dosavadního rozdělení vlnových pásem mezi jednotlivé druhy radioelektrických služeb, konference o rozdělení krátkých rozhlasových vln na světovém podkladě. V roce 1948 čekají poštovní správu důležité práce s provedením usnesení zmíněných mezinárodních konferencí.

Vnitřní telegrafní provoz v zemích českých udržuje se v celku na výši s rokem 1946, vnitřní dálnopisný účastnický provoz neustále vzrůstá zvyšováním počtu účastníků s jejich rostoucím zájmem o dálnopis. Přes to, že počet zřízených dálnopisných účastnických stanic několikanásobně překročil počet stanic projektovaných pro jednotlivá čtvrtletí r. 1947 v dvouletém budovatelském plánu, nedovoluje nedostatek dálnopisných přístrojů dovážených z ciziny, aby všichni zájemci mohli býti ihned uspokojeni.

Pro tuzemskou čs. leteckou dopravu se podstatně rozšiřuje zvláštní síť dálnopisná a rovněž tak i ČTK zamýšlí rozšířiti použití dálnopisu pro další své nové potřeby.

Od 1. června 1947 byly obnoveny zlevněné blahopřejné telegramy a používání ozdobných blahopřejných telegrafních blanketů.

V rámci postupného nového uspořádání telegrafních ústředen a přechodu na provoz prostřednictvím zařízení dálnopisných pokračují práce v tomto směru podle investičního plánu na rok 1947. Provádí se zejména rekonstrukce a doplnění telegrafní ústředny v Moravské Ostravě a zřizují se dálnopisné relace od místa k místu postupně tam, kde pro tento druh provozu jsou hlavně hospodářské předpoklady.

Na Slovensku bylo koncem června 1947 celkem 1252 telegrafních stanic, z nichž však jen 93 bylo vybaveno telegrafními přístroji, takže u 1159 telegrafních služeben se telegramy dopravují telefonicky, čímž je velmi zatížena telefonní síť. Bylo by proto třeba vybavit větší počet telegrafních stanic telegrafními přístroji a příslušnými telegrafními vedeními. Vzhledem k značnému vzrůstu telegrafního provozu na Slovensku zapojuje poštovní správa do telegrafního provozu dálnopisné telegrafní přístroje. O dálnopisný provoz je na Slovensku značný zájem. Proto se rozhodla poštovní správa vybudovat automatické dálnopisné ústředny na Slovensku ve větším měřítku. Dosud je v činnosti jen dálnopisná ústředna v Bratislavě, která však svojí kapacitou 20 účastníků vůbec nestačí. Do konce roku 1947 budou dány do provozu automatické dálnopisné ústředny v Žilině, Nitře, Zvolenu a Košicích, vesměs o 20 účastnických přípojkách. Bratislavská dálnopisná ústředna bude počátkem roku 1948 rozšířena na 100 účastnických přípojek, ústředny v Žilině a Košicích budou pak rozšířeny o dalších 20 přípojek.

V zemích českých postupuje výstavba zařízení pro účastnický dálnopis v roce 1947 podle programu. V počátečních měsících tohoto roku došlo k ukončení instalace a k zapojení manuelních dálnopisných ústředen v Karlových Varech a v Liberci, čímž bylo získáno 60 přípojných možností pro účastnické dálnopisné stanice. Výstavba dalších dálnopisných manuelních ústředen v Olomouci, Českých Budějovicích a v Trutnově jest zadána; tyto ústředny mají býti dány do provozu koncem tohoto roku. Realisací této výstavby má býti získáno 74 přípojných možností. Ještě v tomto roce má býti provedeno rozšíření manuelní dálnopisné ústředny v Hradci Králové, čímž se získá 14 přípojných možností.

V oboru automatických dálnopisných zařízení má býti v druhé polovici roku 1947 dokončeno vnitřní rozšíření uzlové automatické dálnopisné ústředny v Praze za účelem získání vyhovujících přípojných možností pro nově instalované koncové dálnopisné ústředny a pro rozšířené dosavadní dálnopisné ústředny.

V druhé polovici tohoto roku mají býti dokončeny dodávky a práce, spojené s výstavbou nové automatické dálnopisné ústředny v Plzni a s rozšířením automatické dálnopisné ústředny v Brně, čímž bude získáno dalších 48 přípojných možností pro účastnické dálnopisné stanice. V druhé polovině roku má rovněž dojíti k rozšíření automatické dálnopisné ústředny v Brně o nové zprostředkovací možnosti a malé kapacitní rozšíření a ke stavbě, spojené s novým rozšířením uzlové automatické dálnopisné ústředny v Praze, a to u obou staveb v prvé etapě. Provedením těchto staveb bude získáno 80 přípojných možností.

Pro spojení nové automatické uzlové dálnopisné ústředny v Bratislavě, jejíž výstavba má býti provedena v druhé polovině tohoto roku, s uzlovou automatickou dálnopisnou ústřednou v Praze, dojde v týž čas k instalaci přizpůsobovacích zařízení v Praze, v důsledku odlišnosti systémů obou ústředen.

Ke konci roku 1947 má býti provedeno rozšíření mezinárodní dálnopisné ústředny v Praze o zařízení, které umožní připojení dalších devíti mezinárodních dálnopisných relací v obousměrném provozu. V průběhu tohoto roku dochází k postupné dodávce potřebných dálnopisných přístrojů v počtu 200 kusů pro země české a 70 kusů pro Slovensko a přístrojů doplňujících s příslušenstvím v rámci investičního programu pro rok 1947. Rovněž letos dojde k postupné dodávce propojovacích skřínek v počtu 460 kusů potřebných k připojování dálnopisných přístrojů účastnických stanic na příslušné ústředny.

V roce 1948 má býti úplně dokončeno rozšíření automatických dálnopisných ústředen v Praze a v Brně v II. etapě. Očekávaný zájem o účastnický dálnopis vyžaduje další rozšíření automatických dálnopisných ústředen v Praze a Plzni, čímž má býti opatřeno nových 60 přípojných možností pro připojení dálnopisných účastnických stanic a rozšíření mauelních dálnopisných ústředen v Praze, Pardubicích a Moravské Ostravě, které má poskytnouti 55 přípojných možností.

V investičním programu je pamatováno též na opatření dálnopisných přístrojů v počtu 260 kusů a přístrojů doplňujících s příslušenstvím. Pro vybavení nových účastnických dálnopisných stanic mají býti opatřeny propojovací skřínky v počtu 200 kusů.

Mezinárodní dálnopisný účastnický provoz byl rozmnožen o druhé vedení do Švýcarska a v tomto roce byl zahájen provoz s dalšími zeměmi: Francií (2 vedení do Paříže), Rakouskem (1 vedení do Vídně), Maďarskem (2 vedení do Budapešti) a Holandskem (2 vedení do Amsterodamu, zkušební provoz). Projednává se dálnopisný účastnický styk s Varšavou, Moskvou a Beogradem.

Kromě stávajícího již dálkového spojení s Paříží bylo dáno do provozu pro tiskovou službu zvláštní vedení do Norimberka a do Varšavy. Velký zájem jeví se o další spoje, a to do Vídně, Budapešti, Beogradu a Moskvy.

Mezinárodní letecká doprava zajímá se velmi živě o dálnopisná spojení s cizinou. Jsou to kromě Čs. aerolinií zejména letecké společnosti britská, americká a holandská. Některá spojení byla již realisována nebo se tak stane v blízké budoucnosti.

Mezinárodní telegrafní styk, který i v r. 1947 jest obstaráván převážně službou radiotelegrafní, byl v lednu t. r. rozmnožen o další radiotelegrafní relaci Praha - Brusel, takže nyní pracujeme s cizinou celkem v 17 telegrafních spojeních.

Drátová telegrafní spojení s cizinou byla rozmnožena v květnu 1947 o přímé vedení Praha - Beograd. Zahájen byl telegrafní styk s americkým okupovaným pásmem v Německu na relacích do Norimberka, Frankfurtu a Mnichova; v červnu t. r. byl tento styk rozšířen i na britské okupované pásmo v Německu relací do Hamburku. V březnu t. r. byly drátové telegrafní relace do Paříže a Londýna přeloženy do 18cestné tonové telegrafie přes Německo. Pro příští dobu chystá se zřízení přímého drátového telegrafního spojení do Bukurešti.

Pro zdokonalení radiotelegrafního provozu buduje poštovní správa další radiotelegrafní vysilače pro mezinárodní styk. Pražskou radiotelegrafní ústřednu a přijímací stanice doplňujeme novými moderními výkonnými přístroji a zařízeními, aby bezpečnost provozu byla i za nepříznivých atmosferických podmínek zvýšena.

Ve stavu projednávání jest zřízení přímé radiotelegrafní relace s Tureckem a zamýšlí se pro budoucí dobu zříditi ještě relace s Dálným východem (Čínou) a Rio de Janeirem. Zamýšlí se zavésti v některých radiotelegrafních relacích (na př. s New Yorkem, po př. i jinde) provoz dálnopisnými přístroji pomocí nových technických vymožeností.

Investiční práce v oboru radiotelegrafie jsou v roce 1947 prováděny podle programu. Dlouhovlnný radiotelegrafní vysilač vzoru Philips 10 kW, který byl za války značně poškozen, byl dodávající firmou opraven a provedeno jeho montování v radiostanici v Poděbradech. Současně byl pro něj zřízen nový antenní systém.

Byly dokončeny montáže a dány do provozu dva krátkovlnné vysilače firmy Standard, a to 5 kW a 20 kW. Postupně je prováděna rekonstrukce dvou krátkovlnných vysilačů vzoru Telefunken 20 kW. Firma Radioslavia dokončila výrobu dvou větších krátkovlnných vysilačů (25 kW), takže bude moci býti přistoupeno k jejich montáži ve vysílacím středisku v Poděbradech.

Radiotelegrafní ústředí přijímací v Tehově bylo opatřeno dalšími přijímacími soubory pro krátké vlny; příslušné antenní systémy byly zřízeny. Radiotelegrafní ústředna v Praze, která byla okupanty velice postižena, je znovu vybavována. K snadnějšímu zvládnutí radiotelegrafní korespondence byla obstarávána klíčovací zařízení pro větší telegrafní rychlosti.

Jsou konány přípravné práce pro opatření zařízení pro radiotelefonii a pro zřízení nového vysílacího radiotelegrafního střediska. V roce 1948 budou dokončeny práce spojené s rekonstrukcí dvou krátkovlnných radiotelegrafních vysilačů Telefunken a s montáží dvou krátkovlnných vysilačů Radioslavia.

Radiotelegrafní přijímací stanice na Bílé hoře a v Tehově budou opatřeny novými soupravami a doplňky příslušným zařízením. Okupanty vyřazené radiotelegrafní středisko v Drahelčicích bude obnoveno a vybaveno potřebným zařízením. V radiotelegrafni ústředně v Praze budou vyměněny zastaralé a dnes již nevyhovující přístroje novými a doplněny dalšími k vybavení nově otevřených relací.

Vzhledem k značnému rozvoji radiotelegrafního provozu nelze již dále rozšiřovati poděbradské vysílací středisko a proto nutno vybudovati ve vhodné vzdálenosti od Poděbrad nové středisko a zříditi v něm nejprve naléhavě potřebnou velkou dlouhovlnnou vysílací radiotelegrafní stanici. Pro zdokonalení telefonního spojení s Moskvou se plánuje zřízení zvláštního radiotelegrafního spojení.

K zabezpečení radiotelegrafního spojení na veliké vzdálenosti i nesměrovými antenami a k rozšíření okruhu působnosti použití radiotelefonie hodlá poštovní správa zbudovati dva silné krátkovlnné vysilače radiotelegrafní. K zabezpečení provozu poděbradské radiostanice bude zřízena druhá silnoproudá kabelová přípojka a provedena příslušná úprava rozvodny a transformovny.

Pokud jde o výstavbu rozhlasových vysilačů, byla v roce 1947 dokončena stavba rozhlasového vysilače o výkonu 100 kW na Dobrochově u Prostějova a jeho pokusné vysílání bylo zahájeno v červnu 1947. V téže době se provedla rekonstrukce 120 kW rozhlasového vysilače v Liblicích. Po ní se podle plánu přikročilo k podobné rekonstrukci na rozhlasovém vysilači mělnickém o výkonu 100 kW, jež byla skončena koncem srpna. Tím byla zvýšena provozní jistota těchto vysilačů tak, že jich bude možno dobře užívati několik let.

U firmy Radioslavia se zatím pracuje na výrobě 100 kW krátkovlnného rozhlasového vysilače, který má býti umístěn ve Velkých Kostolanech. Firma naráží na některé potíže zejména u subdodavatelů, takže vysilač sotva bude dokončen do konce 1947; je proto pamatováno na jeho výstavbu v roce 1948.

Na Slovensku byl uveden do chodu 2 kW rozhlasový vysilač od firmy Standard pod názvem "vysilač Tatry" v Popradu, podobný vysilač bude do konce roku postaven ještě asi v kraji žilinském. Jinak firma Radioslavia dokončuje 100 kW rozhlasový vysilač středovlnný, který bude postaven na východním Slovensku u Prešova. Počítá se s tím, že bude otevřen na podzim 1947. Zároveň vyrábí firma Radioslavia také ještě vysilač pro střední Slovensko, který bude v Banské Bystrici, a bude míti výkon rovněž 100 kW. Bude dodán později, s jeho výstavbou nutno počítati až v roce 1948.

V roce 1947 budou objednány a z části zaplaceny i budicí stupně (t. zv. synchronisační zařízení) pro vysilače, které mají v budoucnu tvořiti sítě synchronisovaných vysilačů. Byl již objednán pokusný rozhlasový vysilač s frekvenční modulací s příslušenstvím, s jeho pokusným vysíláním se započne do konce roku 1947. Kromě toho byla objednána a z části i dodána řada měřicích přístrojů, přijímačů, zařízení pro rozhlasové přenosy a strojů dílenských, které mají sloužiti zdokonalení rozhlasové služby.

Pokud jde o počet posluchačů, bylo ke dni 1. srpna 1947 v zemích českých 1,634.161 koncesovaných posluchačů rozhlasu, z toho 10.803 od poplatku osvobozených; na Slovensku 165.118 koncesionářů, z toho 2.186 osvobozených. V celé republice je dohromady 1,799.279 koncesionářů, z nichž je 12.989 osvobozeno od poplatků. Za 7 měsíců letošního roku přibylo celkem 137.276 účastníků rozhlasu, z toho v zemích českých 124.308 a na Slovensku 12.968.

Rozhlasový poplatek činí dnes 25 Kčs měsíčně a dělí se mezi Čs. poštu a Čs. rozhlas v poměru 10:15. Na rok 1948 jest preliminován v zemích českých příjem 540,000.000 Kčs, který odpovídá 1,800.000 celoročně platících posluchačů. Uvedena částka dělí se podle zmíněného poměru, takže připadá na Čs. rozhlas 324,000.000 Kčs, na Čs. poštu 216,000.000 Kčs. V rozpočtu Čs. posty pro uzemí Slovenska je preliminován příjem 58,500.000 Kčs, který se děli mezi postu a rozhlas stejným dílem, takže připadá na oba po částce 29,250.000 Kčs.

V oboru rozhlasu pošta staví u udržuje v provozu sít rozhlasových vysilačů spolu s rozsáhlou sítí příslušných telefonních vedení, staví a udržuje budovy pro vysílací stanice, obstarává administrativu (přihlášky, odhlášky koncesí, jejich evidence, upomínaní a vymáhání poplatků a pod.), vybírá a účtuje rozhlasový poplatek, opatruje službu zjišťování a stíhání t. zv. černých posluchačů a službu odrušovací, vykonává dozor na pořádek v oblasti rozhlasových vln a hradí náklady účasti na mezinárodních organisacích a poradách, věnovaných rozhlasu, na školení svých odborných zaměstnanců v cizině, na pokusnictví atd.

Majetek pošty a povinnost udržovací končí u t. zv. kabelové hlavy - vše ostatní, co je uvnitř budovy studia patří rozhlasu, jemuž přísluší obstarávaní programu.

V prvé polovině roku 1947 byly vybudovány krátkovlnné goniometrické stanice v Třeboni a Mošnově na Moravě, byla dokončena stavba stanice na Loučné a doplňovana technická zařízení služeben kontrolní služby radiotelegrafické v Praze, Brně i Bratislavě. Byla obnovena činnost rady místních služeben rozhlasové odrušovací služby na Moravě. Obě právě zmíněné služby budou v roce 1948 vybaveny novými přístroji.

V roce 1947 byl proveden projekt na používání ultrakrátkovlnných telefonních spojů na území ČSR a provedena řada zkoušek. V investičním programu Čs. pošty na rok 1948 je počítáno s opatřením UKV zařízení k odlehčení přetížené sítě dálkových spojů na severní Moravě.

V oboru pozemních staveb provádí poštovní správa jednak stavební akce stanovené pro tento rok dvouletým hospodářským plánem, jednak stavební akce, které nebyly obsaženy ve dvouletém plánu, avšak jsou z provozních důvodů nezbytně nutné. V důsledku zvýšení cenové hladiny mezd a některých materiálií byly do rozpočtu zařaděny ještě částky, vyplývající z uvedeného zvýšení.

Kromě toho si od doby vypracování dvouletého plánu vynutily poměry doplnění tohoto plánu, a to ve všech sektorech stavebnictví. Také u poštovní správy bylo nutno dodatečně zařaditi do dvouletého plánu některé stavební akce pro správní účely, pro provoz poštovní a telekomunikační, zejména pak pro provoz automobilový a pro stavby bytové.

Se zřením na to, že vláda rozhodla, aby objekty poštovní správy v Praze-Vysočanech, kde je umístěna poštovní hospodářská ústředna a učňovská škola s učňovským domovem, byly urychleně vyprázdněny pro firmu Letecké závody, n. p., musela si poštovní správa opatřiti náhradní objekty. Pro přesídlení poštovní hospodářské ústředny jsou určeny objekty býv. Mahlerovy továrny v Praze-Holešovicích, jež bude třeba stavebně a stavebně-strojně upraviti celkovým nákladem asi 6,000.000 Kčs. V letošním roce bude spotřebováno asi 3,000.000 Kčs a v roce 1948 stejná částka. Kromě toho jest připravován projekt na stavbu nových budov pro poštovní hospodářskou ústřednu, umístěných na tomto továrním pozemku, které budou provedeny etapově. Počítá se s celkovým stavebním nákladem 200 - 220 mil. Kčs.

Pokud jde o nové umístění učňovské školy a učňovského domova, hodlá poštovní správa postaviti na svých pozemcích v Praze-Veleslavíně co nejdokonaleji vybavenou školní a internátní budovu. V roce 1947 a z části v roce 1948 budou provedeny příslušné práce projekční a s vlastní stavbou bude započato as v druhé polovině roku 1948.

Ježto stavbou pouze jedné budovy pro administrativní účely v Praze-Žižkově, u nákladového nádraží, nebude odpomoženo ani nejnaléhavějším lokalitním potřebám ředitelství pošt a jeho služeben v Praze, dnes umístěných v celé řadě budov několika pražských čtvrtí, navzájem odlehlých, zařadila poštovní správa do dvouletého plánu alespoň k částečnému zlepšení těchto již déle neudržitelných poměrů stavbu druhé budovy.

Z oboru staveb telekomunikačních jde o novostavbu budovy pro zesilovací stanici dálkových kabelů v Šumperku. Do dvouletého plánu bylo nutno dodatečně zařaditi stavbu budovy pro poštovní úřad České Velenice na nádraží.

Pro automobilový provoz hodlá poštovní správa započíti ještě v roce 1947 se stavbou garáží na vlastním pozemku u nákladového nádraží v Praze-Žižkově a v Plzni. Jde o nutné umístění nových vozidel a žádoucí soustředění všech poštovních motorových vozidel, dosud porůznu a i nouzově v těchto městech garážovaných.

Kromě částek na nezbytné stavební úpravy v různých poštovních budovách bylo pamatováno v návrhu rozpočtu mimo dvouletý plán na opatřování vhodných pozemků, na opatřování předběžných a podrobných projektů a na provádění přípravných prací pro stavby budov, k jejichž realisaci dojde v nejbližší době, dále na dokončení rozestavěných stavebních akcí a konečně na opatření vnitřního zařízení u těch budov, u nichž se předpokládá, že budou v roce 1948 stavebně dohotoveny.

Program pozemních staveb na Slovensku, započatý v roce 1946, pokračoval úspěšně i v roce 1947.

Pracovalo se bez přestávky na stavbě ústřední budovy poštovní správy v Bratislavě. Do konce roku 1947 bude provedena montáž ocelové nosné konstrukce, budova bude opatřena střechou a zřídí se asi ¹/₃ výplňového zdiva. Ve stavbě budovy Technického hospodářského úřadu v Bratislavě se taktéž úspěšně pokračuje, takže II. etapa bude dokončena do konce roku 1947. Budova pro poštovní úřad Žilina 1 bude do konce roku 1947 pod střechou. Budova pro poštovní úřad v Kremnici bude do konce roku 1947 úplně dokončena. Budova pro poštovní úřad v Liptavském Svatém Mikuláši bude do konce roku 1947 provedena nahrubo. Budova východoslovenského vysilače a obytná budova při něm byla dokončena v srpnu 1947.

V roce 1947 započalo se s těmito nutnými a důležitými stavbami:

V květnu se započalo se stavbou budovy poštovního úřadu v Novém Městě nad Váhom; do konce roku 1947 bude provedena hrubá stavba. V dubnu se započalo se stavbou budovy pro zesilovací stanice a poštovní úřad v Lemešanech; do konce roku 1947 bude stavba dokončena. V červnu bylo započato se stavbou budovy pro poštovní úřad v Trstené; do konce roku 1947 provede se hrubá stavba. V červenci započalo se se stavbou budovy pro poštovní úřad ve Starém Smokovci; do konce roku 1947 bude provedena stavba do úrovně I. poschodí.

V roce 1947 započne se ještě se stavbou poštovního úřadu Zvolen 1, s přístavbou budovy poštovního úřadu Nitra, se stavbou budovy poštovního úřadu v Báňské Bystřici, Trnavě, Topolčanech, Turčanském Svatém Martinu a Popradu.

Pro rok 1948 má technicko-stavební služba poštovní správy v programu dokončení staveb pro Technický hospodářský úřad v Bratislavě, pro poštovní úřad Žilina 1, Liptavský Svatý Mikuláš, Nové Město nad Váhem, Trstená a Nitra. Asi z 80% budou hotové stavby budov poštovní správy v Bratislavě, poštovního úřadu ve Starém Smokovci, Zvoleni, Báňské Bystřici, Topolčanech, Trnavě, Turč. Svatém Martinu a Popradě. Započne se se stavbou budovy pro poštovní úřad ve Spišské Nové Vsi, pro zesilovací stanici v Giraltovcích a Vyšším Svidníku.

Podnik Československé státní dráhy spravuje jako ústřední úřad ministerstvo dopravy a na území Slovenska pověřenectvo dopravy v Bratislavě s příslušnými ředitelstvími státních drah, z nichž je 6 v českých zemích a 2 na Slovensku, a to v Plzni, Praze, Ústí n. L., Hradci Králové, Brně, Olomouci, Bratislavě a v Košicích.

Ředitelstvím státních drah jsou podřízeny výkonné služebny, a to v českých zemích 3417, na Slovensku 1081. Jsou to železniční stavební správy v počtu 13 (země české) - 2 (Slovensko), traťové stavební správy 79 - 28, traťové materiální správy 6 - 0, návěstní dílny 6 - 2, dorozumívací správy 36 - 3, výtopny 30 - 6, pobočné výtopny 21 - 3, vozební stanice 30 - 13, strojové stanice 150 - 27, vozovny 7 - 0, autosprávy 33 - 4, garáže 120 - 27, pobočné garáže 60 - 52, autostanice 32 - 22, autodílny 4 - 0, autosprávkárny 0 - 2, zásobárny 15 (včetně jedné autozásobárny) - 3, železniční dílny 14 - 3, výrobna jízdenek 1 - 1, sklad tiskopisů 1 - 1, rozdělovny uhlí 2 - 0, stanice, zastávky, výhybny, nákladiště, zastávky a nákladiště 2757 - 882.

Provozní délka tratí činila ke dni 31. prosince 1946, včetně tratí soukromých drah ve státním provozu, v zemích českých 9692 km a na Slovensku 3478 km, celkem 13.170 km.