V oboru průmyslu, zemědělství a výživy pečuje nejvyšší účetní kontrolní úřad o to, aby nepotřebné již instituce z doby nesvobody byly zrušeny. Podle toho likviduje se ústředna pro lesní a dřevařské hospodářství a její přebytek cca 28 mil. Kčs byl převeden do podniku Státní lesy a statky ve prospěch "reservy na výchovné, zvelebovací a podpůrné akce lesního hospodářství". Na podkladě přehlídky u Ústřední rozdělovny minerálního olejů a pohonných látek bylo zařízeno, aby stejným způsobem byl odveden přebytek vyrovnávací pokladny tankového dříví ve výši 25 mil. Kčs; přehlídkami u Československého úřadu pro hospodářskou pomoc a obnovu bylo zejména dosaženo toho, že výtěžky za zboží UNRRA byly včas odvedeny do státní pokladny k zajištění předpokladu investičního programu v rámci dvouletého hospodářského plánu. - Na podkladě přehlídek v puncovní službě a u státního geologického ústavu v Praze vyšel návrh na přiměřené zvýšení puncovních poplatků, jakož i náhrad za práce státního geologického ústavu, konané pro soukromé strany. - Přehlídkami sleduje se také distribuční činnost ministerstva vnitřního obchodu a některých hospodářských skupin, zejména v oboru textilním a kožedělném. Byla vykonána dohlídka u Ústředního ředitelství čs. dolů, národní podnik, u Ostravsko-Karvinských kamenouhelných dolů a u Příbramských rudných dolů, národní podnik v Příbrami.

V oboru dopravy a pošt byly uplatněny různé náměty na ekonomisaci provozu a výroby (úprava pracovní doby, organisace práce a j.). Sledovány byly též nákupy materiálu, inventáře, vozidel, lodí a letadel, likvidace dodávek z akce UNRRA a opravy silničních vozidel v národních a soukromých podnicích pro Rudou armádu. Spolupůsobeno bylo též v komisi pro systemisaci služebních automobilů.

V oboru technických služeb dal nejvyšší účetní kontrolní úřad podnět k vydání různých technických norem a normativních výnosů aneb podal k vydaným normám pozměňující návrhy, na př. návrh normy ČSN "Stavební dohled", návrh na financování výzkumnictví, návrh na organisaci výzkumnictví, návrh sazebníku odměn hlavních zmocněnců pro stavební obnovu atd. - Nejvyšší účetní kontrolní úřad je též zastoupen stálým zástupcem v poradním sboru pro vypracování návrhů na nové organisace veřejné služby technické, ve stavební a investiční komisi při Generálním sekretariátu Hospodářské rady, v komisi pro projednávání investičních věcí územní samosprávy a j. - Dohlídkami v oboru technických služeb bylo docíleno značných úspor a výsledků těchto dohlídek bude využito zejména též k podání návrhu na účelnější a hospodárnější organisaci technických služeb a jejich decentralisaci.

V oboru samosprávy zemské a okresní dal nejvyšší účetní kontrolní úřad podnět k novelisaci starých rakouských předpisů o náhradách za přechodné ubytování vojska. Provedl podrobný věcný rozbor rozpočtů země České a Moravskoslezské, čímž zjednal věcné podklady pro snížení rozpočtových schodků odkázaných na úhradu podle § 9 zákona č. 249/46 Sb. Při dohlídkové činnosti přezkoušel závěrečné účty země České za léta 1943 a 1944 a závěrečný účet Zemského pojišťovacího fondu v Praze za rok 1944 a dal podněty k personálním úsporám a k ozdravění celkového hospodaření jmenovaného fondu.

V roce 1948 hodlá nejvyšší účetní kontrolní úřad vedle své pravidelné činnosti zvláště plniti tyto úkoly:

Je třeba zaříditi soupis a inventarisaci veškerého movitého majetku vlastní státní správy a vypracovati za pomoci meziresortní komise pro reformu státního účetnictví i návrhy předpisů účetních a pokladních, které se ukáží nejnaléhavějšími.

V oboru veřejno-zaměstnaneckého práva personálního bude nejvyšší účetní kontrolní úřad pečovati o urychlené dokončení nového služebního a platového řádu, o změnu předpisů o náhradách cestovních výloh pro veřejné zaměstnance. Dále bude pečovati o důsledné provedení národní mobilisace pracovních sil a o usměrnění personální politiky veřejnozaměstnanecké v duchu zásad budovatelského programu.

V oboru kontroly státního dluhu vypracuje nejvyšší účetní kontrolní úřad návrh na novou organisaci správy a kontroly státního dluhu. Zúčastní se i prací spojených s generální konversí Státního dluhu, obzvláště se zřetelem na Slovensko. Bude pečovati o konečnou depuraci zásob kontrasignovaných státních dluhopisů, uložených pod jeho spoluzávěrou v Ústřední státní pokladně, a o převzetí a projednání proplacených nebo jinak z oběhu vzatých dluhopisů podle § 9 zák. č. 175/1919 Sb.

V oboru bankovnictví a pojišťovnictví bude nejvyšší účetní kontrolní úřad sledovati činnost Likvidačního fondu měnového a rozšíří svoji dohlídkovou činnost na zestátněné, banky a pojišťovny; dohlídkami bude sledovati i hospodaření Národní banky československé, poštovních spořitelen a Československého reeskontního a lombardního ústavu. Dále věnuje pozornost technickému provedení dekretů presidenta republiky č. 91 a 95/1945 Sb. se zvláštním zřetelem k hodnotám, u nichž disposiční právo v důsledku nepřihlášení resp. nesložení přešlo na stát.

V oboru přímých daní, daně z obratu a cenových vyrovnávacích částek bude sledovati místními přehlídkami postup vyměřovací a výběrčí činnosti u finančních úřadů, jakož i účelnosti organisace těchto úřadů po stránce územní, věcné i osobní. Dále bude sledovati správnost postupu při srážení a odvodu nově zavedené daně ze mzdy, aby tak získal i předpoklady pro řádné vypracování příslušného účetního návodu.

V oboru vojenské správy bude nejvyšší účetní kontrolní úřad dozírati na připravované úpravy hospodářsko-správní a účetní služby, hospodaření s materiálem a na činnost vojenských hospodářských a průmyslových závodů. Bude působiti k úsporným opatřením provozu motorových vozidel.

V oboru zestátněného filmů zjistí nejvyšší účetní kontrolní úřad dohlídkovou činností předpoklady pro provedení úspornější organisace a zlevnění výroby.

V oboru průmyslu, zemědělství a výživy bude sledována zejména rentabilita státních lesů a statků. Nová síť výsadních obchodních společností bude kontrolována. Nejvyšší účetní kontrolní úřad bude pečovati, aby výtěžky za zboží UNRRA byly bez průtahů vyúčtovány a odvedeny a aby Československý úřad pro hospodářskou pomoc a obnovu byl urychleně likvidován. - V hospodářské samosprávě bude kontrola postupně rozšiřována na ústřední svazy a jejich hospodářské skupiny a zaměřena na zjednodušení agend a organisace, jakož i na snížení nákladů osobních i věcných. - Kontrola národních podniků bude zintensivněna za účelem získání celkového přehledu o závadách.

V oboru konfiskátů podle dekretu č. 108/45 Sb. bude kontrolována činnost Osidlovacích úřadů a Fondů národní obnovy, zvláště se zřetelem k finančním výsledkům likvidace konfiskovaného majetku, prováděné podle přídělových nařízení a příslušných vyhlášek.

V oboru dopravy a pošt bude úřad pečovati o hladké zapojení všech dopravních podniků do nové jich organisace a o zavedení nového účetního systému. Sledováno bude též účelné a hospodárné provádění investic se zvláštním zřetelem na splnění dvouletého plánu, dále ekonomisace provozu a výrobních odvětví, využití energie, kontingentace hmot, normalisace a typisace při opatřování vozidel, lodí a letadel a omezení jejich nákupu v cizině, typisace telekomunikačních zařízení a účelné využití konfiskátů.

V oboru technické správy bude sledováno odstraňování válečných škod na veřejných budovách, silnicích, mostech a jiných stavebních veřejných objektech. Dále bude pečováno o hospodárné provádění státních a jiných veřejných staveb, jakož i staveb státem podporovaných. Dále bude věnována pozornost správě a udržování státních stavebních objektů a budov daných pod národní správu, koupím a nájmům budov pro potřebu civilní správy a pro svazky územní samosprávy a obnově a výstavbě obytných budov. Nejvyšší účetní kontrolní úřad bude též sledovat provádění stavebních a strojních investic státních a národních podniků, zejména stavby sloužící plynule distribuci, některých životních potřeb (na př. skladišť, mlékáren, mrazíren). Zvlášť pečlivě bude sledovati též technické výzkumnictví, normalisaci, typisaci, unifikaci, mechanisaci a industrialisaci ve stavebnictví, reformu stavebních a zadávacích předpisů.

V oboru územní samosprávy vypracuje podrobné rozbory obou zemských rozpočtů a konkrétní návrhy, v jaké výši lze považovati rozpočtový schodek za odůvodněný a za jakých modalit by mělo býti navrženo vládě schválení těchto rozpočtů a povolen státní příspěvek k úhradě uznaného rozpočtového schodku.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad bude zkoušeti závěrečné účty země České a Moravskoslezské a po prvé i statutárních měst za roky 1945 a 1946.

Na Slovensku vykonává vedle toho kontrolu státního a jiného veřejného hospodářství podle obdobných zásad ještě Nejvyšší kontrolní dvůr v Bratislavě. Otázka vybudování jednotného ústrojí kontroly je zatím odvislá od vyřešení základních otázek příští ústavy Československé republiky.

Vrchní vedení podniku náleží ministerstvu financí, které je vykonává za účasti správního sboru zřízeného podle vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. Účetní a pokladní revisi vykonává stálá revisní komise při ministerstvu financí, která předkládá své zprávy ministerstvu financí a správnímu sboru a po uplynutí hospodářského roku zkoumá účetní závěrku.

Bezprostřední vedení a správu podniku po stránce administrativní, obchodní, technické a hospodářské vykonává ústřední ředitelství tabákové režie v Praze, kterému jest podřízeno:

A. V zemích českých:

7 továren na tabák (České Budějovice, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Písek, Sedlec a Tábor),

5 samostatných úřadů prodeje tabáku (Hostivař, Plzeň, Liberec, Brno a Olomouc),

1 úřad nákupu tabáku ve Strážnici na Moravě.

B. Na Slovensku:

5 továren (v Bratislavě, Báňské Šťávnici, Spišské Bělé, Smolníku a v Košicích),

1 úřad prodeje tabáku ve Zvoleni,

8 úřadů nákupu tabáku (v Komárně, Levicích, Lučenci, Nitře, Nových Zámcích, Rimavské Sobotě, Trebišově a Velkém Tarkáni).

Úkolem úřadů nákupu tabáku jest říditi a kontrolovati pěstování tabáku, vypěstovaný tabák vykupovati od pěstitelů a dále zpracovati (fermentovati a tříditi) pro výrobní účely.

Úřady prodeje tabáku, jež jsou zřízeny jednak při továrnách na tabák, jednak jako samostatné úřady, provádějí ve svých obvodech výhradně distribuci tabákových tovarů na hlavní sklady tabáku. Prodej konsumentům se provádí maloprodejnami (trafikami).

V rozpočtovém roce 1948 nutno počítati ještě s přídělovým systémem.

Rozpočet tabákové režie jest konstruován jako účet ztráty a zisku včetně investičního rozpočtu. Udává výsledky hospodaření a provozu, jaké lze s největší pravděpodobností očekávati v rozpočtovém roce podle kalkulací nákladů a těžeb jednotlivých řídících skupin ústředního ředitelství a se zřetelem k nezbytným potřebám podniku nutným pro nerušený chod všech provozoven.

Doplňování surovin nákupem z ciziny je doposud značně obtížné a naráží na překážky jednak platební a cenové, jednak na obtíže dopravní.

Rozsah provozu podniku se jeví ve výrobě a prodeji tabákových tovarů. Jednotlivé položky rozpočtu jsou úměrné ke vzestupu hospodářských čísel.

V investičním rozpočtu jest zařazeno na provádění dvouletého plánu celkem 131,608.000 Kčs. Z této částky připadá na investice pravé 99,648.000 Kčs a na obnovy 31,960.000 Kčs. Mimo rámec dvouletého plánu jest v investičním rozpočtu zařazeno celkem 58,218.000 Kčs. Z této částky připadá na investice pravé 46,438,000 Kčs a na obnovy 11,780.000 Kčs.

Náklad na investice pravé v částce 131,608.000 Kčs bude hrazen z částky 86,770.000 Kčs zápůjčkou vlastní státní správy a z částky 59,316.000 Kčs vlastními prostředky. Obnovy budou hrazeny u české složky částkou 21,830.000 Kčs z vlastních prostředků a částkou 1,100.000 Kčs příspěvkem vlastní státní správy. U slovenské složky bude náklad na obnovy v částce 20,810.000 Kčs hrazen příspěvkem vlastní státní správy.

Ústřední ředitelství tabákové režie převzalo dne 1. dubna 1947 přídělem od Národního pozemkového fondu konfiskát ve Strážnici na Moravě, který pozůstává ze zámecké budovy, zahradnictví a zemědělské půdy o výměře 60 ha.

Na tomto objektu se podílí úřad nákupu tabáku, výzkumný ústav a pokusné hospodářství s obchodně vedeným zahradnictvím. V zámecké budově jest umístěn úřad nákupu tabáku (administrativní složka), výzkumný ústav (laboratoře a kanceláře) a pokusné hospodářství. Pokusné hospodářství se zahradnictvím bude v roce 1948 obhospodařovati asi 28 ha půdy, z toho 15 ha teplomilných rostlin za spoluúčasti tabačářů-zahradníků, kteří participují jako spolupodnikatelé se 40%, ev. 50% hrubé tržby za tabák a papriku. Náklady a těžby byly kalkulovány na základě předpokladů pro řádné vedení hospodářství, které je ve stavu budování, jelikož bylo převzato bez jakýchkoliv pomůcek a zařízení. Úkolem hospodářství je přísné zaměření pro tabákový výzkum po všech stránkách.

Slovenská složka čs. tabákové režie v Bratislavě převzala od "Správy majetku pro pozemkovou reformu" velkostatek v obci Velký Báb, okres Hlohovec, ve výměře 876 katastrálních jiter, na kterém bylo zřízeno pokusné hospodářství pro pěstování tabáku, jakož i výzkumný ústav pro zvelebování tabákové kultury.

Podle rozpočtu na rok 1947 vstoupila mincovna do tohoto roku s velikým ražebním programem, největším od vzniku ČSR. V tomto roce se má vyraziti mincí: 1,000.000 kusů pamětních stříbrných 50 Kčs, 20,000.000 kusů mincí 2 Kčs, 50,000.000 kusů mincí 50 hal., 50,000.000 kusů mincí 20 hal., celkem 121,000.000 kusů mincí.

Po finanční stránce se má docíliti celým podnikem příjmu 57,335.200 Kčs. Jak z dosavadního průběhu výroby plyne, možno očekávati, že stanovených výsledků bude docíleno, ba že budou překročeny.

Největší ražby mincí od vzniku ČSR bylo docíleno v roce 1922, kdy bylo naraženo 102,100.000 kusů mincí. Tento počet bude tohoto roku překročen, neboť již nyní k 23. VIII. 947 je naraženo 88,073.000 kusů mincí.

V ražebním programu nastala během roku změna potud, že mincovna získala dodávku 40,000.000 kusů rumunských mincí hodnoty 2 lei, které dalo Rumunsko raziti v Kremnici pro účely své měnové reformy. Tyto mince byly naraženy za 2¹/₂ měsíce, při práci na 3 směny. Po tuto dobu byla zastavena ražba vlastních mincí, čímž doznal vlastní ražební program určitého zdržení.

Pokud se ražby medailí a odznaků týká, dociluje v tomto roce mincovna rovněž pozoruhodných výsledků. Na rozpočtem předpokládanou tržbu 8,230.000 Kčs docílila mincovna již ke konci července tržbu 6,555.474.85 Kčs. Lze tedy říci, že pokud se tržby za medaile týče, dociluje mincovna nyní v jednom měsíci daleko větší tržbu nežli docílila v předmnichovské republice za jeden celý rok.

Kromě vlastní výroby, jejíž postup lze částečně sledovati z několika dat výše uvedených ve srovnání s podnikovým rozpočtem, jeví mincovna zcela mimořádnou činnost i v rámci dvouletého budovatelského plánu. Dvouletka mincovny pozůstává ze zdokonalení podniku jak po stránce výrobní, tak po stránce stavební. Pokud se výrobní stránky týče, nastanou po splnění dvouletky velmi důležité změny výrobního procesu: mincovna bude vyráběti veškeré potřebné polotovary sama, bez prostřednictví cizích továren. Po stavební stránce pak bude mincovna vybavena tak, že se výroba mincí prostorově úplně oddělí od výroby medailí a odznaků. Toho se docílí vybudováním nadstavby prvního patra nad jednou částí mincovních dílen. Budou vybudovány jednak nové dílny mechanické a pro rytcovnu, jednak nová, prostorná skladiště kovů, jejichž nedostatkem mincovna po léta velmi trpěla. Bude vystavěna rovněž jídelna pro dělníky s příslušnými místnostmi a sprchami. Kromě toho bude vybudován obytný dům pro mincovní zaměstnance. Tento obytný dům tvoří část dvouletky, jež bude provedena v roce 1948. Taktéž je ve stavbě ústřední topení v celém podniku proto, poněvadž dosavadní způsob vytápění byl nedostačující.

V roce 1948 se počítá se stejnou výkonností jako v běžném roce. Preliminována je ražba 1,000.000 kusů pamětních stříbrných mincí 50 Kčs, 30,000.000 kusů mincí 5 Kčs, 20,000-000 kusů mincí 2 Kčs, 20,000.000 kusů mincí 50 hal., 50,000.000 kusů mincí 20 hal., celkem 121,000.000 kusů mincí.

Je tedy předpokládána výkonnost stejná jako v roce 1947.

Tržba za medailérské výrobky se odhaduje sumou 8,250.000 Kčs; předpokládá se tedy asi stejná tržba, jak je preliminována na rok 1947, t. j. 8,230.000 Kčs. Tržba v ostatních odděleních mincovny, která nepřímo souvisejí s ražbou medailérských výrobků, jako puncovní značky, redukce, kovová a gumová razítka, prodej dusičňanu stříbrného a výrobky mincovních dílen, je odhadována podle výsledků docílených v I. čtvrtletí 1947 sumou 1,290.000 Kčs.

V oddělení elektrolysy, které vylučuje drahé kovy a uvádí do prodeje průmyslové a zubotechnické zlato, je předpokládána tržba 1,066.000 Kčs.

V důsledku těchto příznivých odhadů preliminuje mincovna na příjmech 68,228.000 Kčs, tedy proti roku 1947 více o 10,893.000 Kčs. Po odpočítání výdajů, jež jsou odhadovány sumou 44,939.000 Kčs, je počítáno v rozpočtu 1948 se ziskem 23,289.000 Kčs.

Podle zkušeností se zaměstnaností dělnictva z posledních měsíců roku 1947 se předpokládá, že mincovna bude zaměstnávati v roce 1948 asi 538 zaměstnanců, z nichž je 38 v kategorii odborných a pomocných zřízenců a 500 dělníků.

Výše uvedená výrobní činnost bude doplňována v budoucím roce maximálním vypětím sil oněch zaměstnanců mincovny, kteří jsou zodpovědni za úspěšné provedení mincovní dvouletky, jejíž úkoly byly vylíčeny ve zprávě za rok 1947.

V roce 1947 vykazuje losový trh proti roku 1946 jisté zlepšení, jež se jeví především v menším množství neprodaných losů u prodejen čs. třídní loterie.

V r. 1947 bude nutno neprodané losy umisťovati v prodejnách, kterým přidělené množství losů nestačí (zejména na Slovensku) a bude též třeba některé špatně prosperující prodejny zrušiti.

Všechny tyto okolnosti, jež ukazují na dosud neustálený losový trh, byly vzaty v úvahu při sestavování rozpočtu na rok 1948, pro který nemohlo býti počítáno s vydáním většího počtu losů než v r. 1947.

V důsledku toho se rozpočtový návrh na r. 1948 podstatně neliší od rozpočtu na r. 1947.

V roce 1948 bude dokončena 57. čs. třídní loterie slosováním III. - V. třídy (tahy I. a II. třídy konány v listopadu a prosinci 1947). V tomto roce předpokládá se provedení 58. čs. třídní loterie (I. - V. třída) a zahájení 59. čs. třídní loterie slosováním I. a II. třídy.

Pro každou z těchto loterií počítá se s vydáním 80.000 losů při ponechání dosavadní ceny 1.600 Kčs za los (320 Kčs za los a třídu).

Výhry stanoveny zákonem určenou 70% kvotou z herního kapitálu (výtěžku za losy) a provise (odměny prodejnám) 14% z herního kapitálu. Rozpočet podniku počítá s provozními těžbami v částce - 245,904.000 Kčs

a s provozními náklady v částce - 210,214.000 Kčs

takže očekávaný zisk k odvodu do státní pokladny činí - 35,690.000 Kčs

a jest proti preliminovanému zisku za r. 1947 (35,610.000 Kčs) o 80.000 Kčs vyšší.

Náklady na platy stálých a přidělených zaměstnanců a ostatní osobní náklady byly preliminovány podle skutečné potřeby a se zřetelem k změnám, které nastanou v rozpočtovém roce.

Věcné náklady (kromě nákladů na výhry a odměny prodejnám, jež jsou pevně stanoveny herním plánem) byly preliminovány podle dosavadních výsledků za rok 1947 a s ohledem na změny, které možno v r. 1948 předvídati.

Náklad na obnovu inventárního zařízení jest jako v předchozích letech plně hrazen z odpisové reservy.

Vedle třídní loterie, jejíž zisky plynou do státní pokladny, pořádá ředitelství státních loterií každoročně dvě státní dobročinné loterie, jichž čisté výtěžky jsou přidělovány účelům dobročinným a veřejně prospěšným.

Ministerstvo financí na návrh správního sboru státních loterií stanoví výši podílů z čistého zisku pro jednotlivé spolky a korporace. Výplata těchto přídělů se z technických důvodů neprovádí zpravidla v témže správním roce, v němž se ta která dobročinná loterie konala, nýbrž obyčejně až v roce následujícím. (Výhry dobročinných loterií, jichž tahy se konají v prosinci, se proplácejí ještě během tří měsíců v roce příštím.)

Z toho důvodu nejsou též státní dobročinné loterie součástí rozpočtu podniku a figurují v něm pouze paušální náhradou (refundační kvotou) osobních a věcných nákladů.

V roce 1948 zamýšlí ředitelství státních loterií pořádati dvě státní dobročinné loterie. Prvou (v pořadí 43.) ve prospěch znovuvybudování Staroměstské radnice s 500.000 losy po 10 Kčs s tahem v červnu 1948 a druhou (v pořadí 44.) ve prospěch dobročinných a veřejně prospěšných účelů s 300.000 losy po 10 Kčs s tahem v prosinci 1948.

Dnem 12. ledna 1947 nabyl účinnosti nový poštovní zákon č. 222/1946 Sb. s prováděcím vládním nařízením č. 223/1946 Sb., čímž byl jednak odstraněn dosavadní právní dualismus mezi zeměmi českými a Slovenskem, jednak získán moderní a pro celé státní území jednotný zákonný podklad pro veškerou činnost československé pošty a základ pro vydání dalších norem nižšího řádu v oboru pošty.

Dnem 1. května 1947 vstoupil v platnost nový poštovní novinový řád, kterým byla nově upravena důležitá část oboru poštovní činnosti, směřující k podpoře kulturních zájmů veřejnosti.

Byla dokončena organisace služby letákových poštovních zásilek a vyhlášeny příslušné poplatky, takže pošta může opět posloužit výrobě a obchodu k účinným náborovým akcím ve velkém rozsahu.

S platností od 1. května 1947 došlo ke snížení dobírkového poplatku v případech, kdy se překazuje vybraná částka šekovým vplatním lístkem. Týmž dnem bylo zavedeno odstupňované doručné u šekových poukázek.

S přihlédnutím k nově upraveným obvodům ředitelství pošt byla provedena nová organisace bezpečnostní služby poštovního provozu, která znamená prohloubení bezpečnostních opatření pošty na základě dosavadních zkušeností a moderních poznatků.

Připravuje se vydání služebního poučení pro poštovní zřízenecké zaměstnance, které má za úkol seznámiti uvedené zaměstnance podrobně s jejich úkoly a přispěti k dalšímu zdokonalení výkonu poštovní služby, dále vydání služebního poučení pro poštovny, pokynů pro zjednodušené podávání balíkových zásilek, jakož i dalších pomůcek, m. j. komentovaného vydání poštovního zákona.

Bude se pokračovat v zahájeném zjednodušování a mechanisování poštovního provozu, zejména ve využití dobrých výsledků, kterých bylo získáno při pokusném zavedení výplatních, počítacích a orážecích strojů u některých poštovních úřadů. Poněvadž však jde většinou o stroje cizozemského původu, závisí splnění této části programu i na všeobecných hospodářských poměrech.

V zájmu urychlení a zlevnění doručování v městských činžovních domech o mnoha poschodích bude se usilovat, aby takové domy byly opatřeny domovními poštovními schránkami v přízemí domu.

S ministerstvem sociální péče byla projednána účast poštovní správy při provádění vládního nařízení o přechodné úpravě placené dovolené podle známkového systému ve stavebních živnostech.

V oboru mezinárodní poštovní služby přinesla zvláštní ujednání, dohodnutá dosud s poštovní správou SSSR, Polska, Švédska, Rakouska a Maďarska nejen možnosti prohloubení obchodního styku a zjednodušení zasílacích a dopravních podmínek, nýbrž i snížení výplatného, a to jak do těchto zemí, tak i do zemí za nimi ležících, Téhož účelu bylo dosaženo i novými úmluvami s různými dopravními společnostmi. Podstatného snížení tarifů bylo docíleno zejména v letecké mezinárodní dopravě. Tak na př. výplatné za ukázky zboží do USA, které při váze 500 g do 31. prosince 1946 činilo ještě 1.208 Kčs, bylo od 1. ledna 1947 sníženo na 508 Kčs a do konce února na 148 Kčs. Vítanou příležitostí k dalšímu prohloubení vzájemných mezinárodních poštovních styků budou výsledky navázání osobních styků s delegáty cizích poštovních správ na Světovém poštovním kongresu, který se konal od 7. května do 5. července 1947 v Paříži.

Rozšíření peněžní služby poukázkové, které bylo již aktivováno s celou řadou zemí, brzdí devisová opatření u nás i v cizině. Stejné potíže vyskytují se dosud při sjednávání novinové služby s cizinou.

V poštovní dopravě bylo ve styku tuzemském využito především všech možností, daných zlepšenou železniční, automobilovou i leteckou dopravou. V náhradu za zničené a poškozené vozy vlakových pošt bylo objednáno na r. 1947 a 1948 celkem 29 vozů vlakových pošt řady F (dvouosé) a 27 vozů řady Fa (čtyřosé).

Ve snaze po zrychlení poštovní dopravy a zhospodárnění provozu, jest počítáno v r. 1947 s postupnou motorisací poštovní dopravy ve velkých městech i na venkově. Tam, kde jsou pro to vhodné podmínky, zřizují se okružní jízdy v režii pošty. Tím dociluje se vhodného doplnění železniční a automobilové sítě nejen v zájmu poštovní dopravy, nýbrž i s vyššího hlediska veřejného, zejména regionálního; vytváří se ucelené dopravní sítě v určitých oblastech, které přispívají jak k zrychlení a zlepšení poštovně-dopravních možností, tak i k docílení personálních i věcných úspor v provozní režii. Tyto počátky nového dopravního systému hodlá poštovní správa rozšířiti v úzké spolupráci se státním podnikem ČSD. V tomto směru bylo již navázáno jednání o tom, jak by bylo možné co nejúčelněji využíti dopravních prostředků železniční správy pro služby přepravní a místních dopravních prostředků poštovní správy, spojených hustou sítí poštovních služeben, pro službu sběrnou a doručovací.

V letecké dopravě je používáno k dopravě pošty všech vnitřních leteckých tratí, kde jsou dopravovány poštovní zásilky i bez příplatku v těch případech, kdy to znamená urychlení dopravy nebo doručení zásilek. V mezinárodním styku se letecká poštovní doprava příznivě rozvíjí a lze očekávati další rozvoj v příštím roce. Bude to především u leteckých balíků a v transitní letecké dopravě.

S motorisací poštovní dopravy je spojen plán nové úpravy sběrné, doručovací a spediční služby ve velkých městech. Soustředění těchto služeb umožní urychlení a zlevnění poštovního provozu, jakož i mechanisaci manipulačních zařízení. S tím bude souviseti i výstavba nových a rekonstrukce dosavadních poštovních budov, mechanisace poštovních zařízení a konečně i motorisace přespolní doručovací služby.

K usnadnění výkonu poštovní služby provozní je připraven návrh předpisů pro službu ve vlakových poštách.

V roce 1947 jest také chystáno nové vydání map silničních kursů v zemi moravskoslezské. Vydání nového dopravního místopisného lexikonu a nového seznamu poštovních úřadů a poštoven je závislé na včasném skončení prací ministerstva vnitra, pokud jde o změny názvů obcí a míst. Pro informaci našich služeben a veřejnosti je několikráte do roka vydáván "Přehled dopravy pošty do ciziny".

V roce 1947 pokračovala poštovní správa ve spolupráci s ministerstvem financí, Národní bankou československou a Poštovní spořitelnou na provádění důsledků měnových opatření, zejména vydáváním předpisů pro uvolňování vázaných vkladů. Na tomto poli vydala poštovní správa v zájmu přehlednosti dosavadních předpisů pro uvolňování vkladů souborné "Předpisy o uvolňování vázaných vkladů, o převodech na vázané vklady a o výplatních listech". Tyto předpisy, vydané v lednu 1947, obsahují všechny platné instrukce o materii, již upravují, a jsou doplňovány předpisy novými.

V zájmu zhospodárnění peněžní služby u poštovních úřadů, zejména po stránce úspory personálu, byly učiněny potřebné přípravy ke zmechanisování šekové služby objednávkou speciálních počítacích strojů.

Zrychlení hotových výplat v šekové službě bylo provedeno zavedením výplat šeků krátkou cestou u poštovních úřadů; poštovní spořitelna povoluje některým peněžním ústavům, aby si vybíraly u poštovních úřadů hotovosti na vrub svého šekového účtu před odepsáním šeku ze šekového účtu. Výplata se tak urychlí až o tři dny.

Technické důvody zabránily vydání "Předpisů pro pokladní a účetní službu u poštovních úřadů", s jejichž vydáním jsme počítali v roce 1947. Budou vydány v roce 1948, jako základní souborný předpis pro službu pokladní u poštovních úřadů, včetně účtování. V mechanisaci šekové služby bude pokračováno v rámci dvouletého hospodářského plánu.

Emisní známková činnost v roce 1947, určovaná jednak potřebami provozními, jednak zdůvodněná událostmi a výročími celostátního významu, vykazuje značnou aktivitu a jeví se v podrobnostech takto:

1. K 1. lednu 1947 byly vydány k propagaci dvouletého vládního programu hospodářského příležitostné známky "Budovatelské úsilí" v hodnotách 1,20 Kčs, 2,40 Kčs a 4 Kčs s námětem symbolisujícím dvouletku podle uměleckého návrhu arch. Horáka.

2. Dne 5. dubna 1947 byla doplněna serie výplatních známek vydáním hodnoty 1 Kčs (portrét M. R. Štefánika), serie dosavadních leteckých známek doplněna hodnotou 9 Kčs (letec major Novák) a novinovou hodnotou 25 h (motiv listonoše). Všechny tyto tři známky jsou tedy známkami doplňkovými.

3. Dne 1. dubna 1947 byly vydány známky služební v hodnotách 60 h, 80 h, 1 Kčs, 1,20 Kčs, 2,40 Kčs, 4 Kčs, 5 Kčs a 7,40 Kčs, které jsou nepatrně pozměněným vydáním služebních známek z roku 1945.

4. Na paměť 950. výročí smrti sv. Vojtěcha byly dne 23. dubna 1947 vydány příležitostné známky v hodnotách 1,60 Kčs, 2,40 Kčs a 5 Kčs s plastickým portrétem sv. Vojtěcha z profilu.

5. U příležitosti 5. výročí vyhlazení Lidic byly dne 10. června 1947 vydány příležitostné známky "Lidice" ve třech hodnotách: 1,20 Kčs, 1,60 Kčs a 2,40 Kčs.

6. Dne 20. července 1947 byla vydána příležitostná známka u příležitosti světového festivalu mládeže v Praze v hodnotách 1,20 Kčs a 4 Kčs.

7. Desátého výročí smrti T. G. Masaryka bude vzpomenuto dne 14. září 1947 vydáním známky v hodnotách 1,20 Kčs s portrétem presidenta-Osvoboditele. Známka bude velkého formátu ze serie portrétových známek, zahájené známkou K. Havlíčka Borovského.

8. Ke dni 150. výročí narození Stefana Moysesa, prvního předsedy Slovenské matice bude vydána dne 24. října 1947 známka s jeho portrétem, v hodnotě 1,20 Kčs; bude to opět známka velkého formátu ze serie portrétových známek.

9. Třicátého výročí ruské říjnové revoluce bude vzpomenuto vydáním příležitostné známky ke dni 7. listopadu 1947.

V roce 1947 budou vydány dopisnice s obrázkovými motivy, propagujícími krásy naší vlasti, jakož i s motivy, propagujícími XI. všesokolský slet v Praze 1948.