V oboru revisním byla revisní služba zcentralisována v revisních odborech zemských finančních ředitelství a organisačním opatřením ministerstva financí ze dne 19. února 1947, č. j. 37.318/47-pres./1 byl zřízen revisní odbor ministerstva financí.

Jeho hlavními úkoly jsou:

1. Provésti reorganisaci revisní služby na nově daných základech (t. j. upravit složení a kompetenci revisních odborů, jejich osobní, věcnou a kancelářskou správu atd.).

2. Připravit plynulý výkon revisí dávkových.

3. Připravit novelisaci a unifikaci revisních předpisů, nutnou vzhledem ke správním a berním reformám, chystaným v rámci dvouletého plánu.

V příštím roce bude dokončena reorganisace revisní služby a organisace a řízení revisí dávkových.

Kdežto v rozpočtu ministerstva financí jsou preliminovány převážně osobní a režijní výdaje finančních úřadů a v příjmech očekávané výnosy na daních, dávkách a poplatcích, v rozpočtu Všeobecné pokladní správy zařazeny jsou výdaje povahy celostátní, jež nelze pro jich obecný charakter zařaditi do některé z resortních kapitol. Rozpočet tento tvořil dříve samostatný titul ministerstva financí; poněvadž však přesahoval rámec zmíněné kapitoly pro vzrůstající rozsah celostátních povinností, byla již v letech předválečných zřízena pro tyto výdaje zvláštní kapitola. V roce 1946 a 1947 výdaje tyto dále vzrostly, neboť bylo nutno zařaditi sem mnohé úkoly povstalé v důsledku války jako Likvidační fond měnový, zápůjčky na investice a příspěvky na obnovu státním podnikům, mimořádné dotace samosprávě, po případě byly zde zařazeny výdaje, jež v době předválečné netvořily součást vlastního státního rozpočtu, jako jest tomu u přídělů a dotací svazkům územní samosprávy, které v době předválečné byly vyjádřeny ve skupině III. "Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích". V důsledku toho vzrostl rozpočet Všeobecné pokladní správy ve výdajích z 1.359,615.360 Kč v roku 1938 na 21.270,348.000 Kčs v roce 1947. V roce 1948 dochází opět ke snížení na 19.602,438.000 Kčs.

Obdobný vývoj jest také v příjmech, které činily v roce 1938 1.213,638.580 Kč, v roce 1947 9.491,308.000 Kčs a v roce 1948 mají činiti 7.545,443.000 Kčs.

Z výdajů má připadnouti v roce 1948 na

U příjmů dochází v roce 1948 k poklesu o 1.945,865.000 Kčs hlavně v důsledku nižšího odvodu státních podniků, které si mají hraditi samy ztráty povahy provozovací, kdežto doposud jim byly hrazeny na vrub Všeobecné pokladní správy.

Pokles ústředních výdajů této kapitoly proti rozpočtu na r. 1947 sníženému podle § 27 fin. zákona o 4.308,482.000 Kčs se vysvětluje tím, že zápůjčky podnikům na investice se mají hraditi podle § 23 fin. zák. a nejsou v číselné části rozpočtu uvedeny. Výdaje zemí českých se zvyšují o 2.542,638.000 Kčs, Slovenska o 583,934.000 Kčs. Další důvody jsou patrny níže.

K jednotlivým částem rozpočtu Všeobecné pokladní správy a k změnám nastalým proti roku předcházejícímu se poznamenává toto:

Tak zv. "Administrativní výdaje" v titulu 1 zahrnují náklady spojené se státním dozorem v různých ústavech peněžních, bankách, obchodních společnostech a pod. Tyto výdaje mají v příjmové části rozpočtu korespondující položky příjmové, které jsou vyšší, jelikož část náhrady poskytovaná uvedenými institucemi zůstává k dobru státní pokladně. Pro rok 1948 se zvyšuje v českých zemích výdaj a příjem vyplývající z dozoru nad okresními záložnami hospodářskými, které doposud státními dozoru nepodléhaly, snižuje se však výdaj na dozor nad obchodními společnostmi. Na Slovensku se zvyšuje náklad a příjem z dozoru vyplývajícího z převzatých státních záruk, kterýžto druh dozoru v českých zemích se nekoná. V paragrafu 3 zařazena nová položka s úvěrem potřebným na úrazové pojištění členů vlády při nehodách způsobených jim při jízdě automobilem.

V titulu 2, § 1a jest pamatováno částkou 4,700.000 Kčs na příspěvek Živelnímu fondu v Brně. Tato dotace není však jediná, která jest zmíněnému fondu podle doposud platného vl. nař. č. 39/40 Sb. poskytována; v tit. 15 "Příděly fondům a svazkům územní samosprávy" jest na Živelní fond dále pamatováno v § 2 přídělem z příspěvku k dani pozemkové a v § 6 přídělem v rámci přídělu svazkům zájmové samosprávy. Všechny příspěvky se pak koncentrují v příjmech Živelního fondu. Na příspěvky nezemědělcům na živelní pohromy jest pamatováno v tit. 2, § 2 jak pro země české, tak i pro Slovensko. Náhrada poskytovaná zemědělcům při živelních pohromách na Slovensku děje se podle dosud platného zákona č. 118 z roku 1927. V rámci titulu 15 jsou pro tento účel zařazeny rovněž přiměřené příděly podle zákona č. 249/46 Sb.

Dalšími výdaji, které procházejí rozpočtem Všeobecné pokladní správy, jsou podíly z dávek vybraných při udělování honebních lístků. Jedna čtvrtina z toho plyne na zvelebení myslivosti (tit. 2, § 3), kdežto ³/₄ připadají k dobru svazkům územní samosprávy (tit. 15, § 4). Výnos obou těchto podílů se pro rok 1948 zvyšuje vzhledem k očekávanému vzestupu výnosu dávek. Poněvadž na Slovensko se zákon o myslivosti nevztahuje, nýbrž platí tam úprava jiná, jest obdobný fond při pověřenectvu určený k poskytování náhrady škod způsobených zvěří podstatně nižší.

Z kap. 25 odpadají v roce 1948 výdaje i příjmy z t. zv. přebytku důchodových pokut, které se přenášejí, vzhledem k své povaze, do rozpočtu ministerstva financí, neboť jde o příjmy docílené při důchodkovém trestním řízení a o výdaje určené k dobru finančních úřadů.

Výdaje spojené s vyměřováním majetkových dávek (titul 3) se snižují z 400,000.000 Kčs na 230,000.000 Kčs. Snížení toto je způsobeno hlavně omezením počtu smluvních zaměstnanců při ukládání majetkových dávek a snížením potřeby na nákup strojů a kancelářského zařízení. Výdajová i příjmová stránka rozpočtu tohoto titulu jsou shodné, při čemž nedostávající se vlastní příjmy z této agendy mají býti refundovány Likvidačním fondem měnovým, k jehož dobru vyměřování majetkových dávek směřuje.

Státní dluh (titul 4) prochází rozpočtem Všeobecné pokladní správy svým saldem. Poněvadž o tomto pojednává zvláštní část rozpočtu, t. zv. skupina III., odkazuje se na důvodovou zprávu k této části rozpočtu.

V tit. 5 "Měna" jest jako § 1 uvedena "Kursovní ztráta" bez prelimináře. Výdaje a příjmy k tíži této rozpočtové posice docílené se zúčtují v příjmech neb výdajích, při čemž však nelze předem odhadnouti jejich výši.

Proti roku 1947 odpadá "Úhrada za korunové mince vzaté z oběhu" v částce 70,000.000 Kčs, neboť další v r. 1948 stahované mince budou nahražovány výměnou za mince nové. Vzhledem k ražebnímu programu pro rok 1948 se zvyšuje výdaj na ražbu mincí.

Příspěvek státu Likvidačnímu fondu měnovému (§ 6) bylo nutno zvýšiti ze 400,000.000 Kčs na 500,000.000 Kčs vzhledem k úkolům, jež tento fond přejímá pro budoucnost podle ustanovení zákona č. 141/47 Sb.

V tit. 6, § 2 jsou preliminovány "Úroky a výlohy ze šekové služby, z běžných účtů státních podniků a z přechodných úvěrů". Jsou to výdaje různorodé; pro Slovensko převládají zde výdaje se zúrokováním t. zv. směnečného dluhu poskytnutého státu poštovní spořitelnou, jehož větší část byla však již převedena do správy státního dluhu. Pro české země se zde pamatuje hlavně na zúročení běžných účtů státních podniků u státní pokladny.

Úvěr na výkup prioritních akcií některých místních drah zůstává i pro rok 1948 preliminován (v § 3), jelikož zamýšlený výkup se v. roce 1947 asi neuskuteční a bude proveden až v roce 1948.

V titulu 8 "Státní záruky" bylo nutno pamatovati zvýšenou částkou na závazky z převzatých záruk v zemích českých, jelikož bude uplatněn nárok na státní záruku ohledně části zaručených úvěrů podle dekretu č. 78/45 Sb. Naproti tomu v příjmech počítá se s dosavadním preliminářem vrácených státních záruk, jelikož některé dříve již realisované státní záruky, zejména ze zahraničí, jsou po zaplacení příslušných dluhů státní pokladně vraceny.

V témže titulu se letos po prvé zařazuje výdaj na "Záruku státu za potřebu Fondu znárodněného hospodářství" podle § 9, odst. 3 dekretu č. 100/45 Sb. v částce 50,000.000 Kčs. Zařazení tohoto úvěru jest nutné, poněvadž znárodněné podniky průmyslové nestačí ještě z vlastních provozních výsledků uhraditi veškeré nároky, které proti nim budou zejména ze zahraničí vzneseny.

Z tit. 8 vypadají pro rok 1948 příspěvky Zvláštnímu a Všeobecnému fondu peněžních ústavů v zemích českých, jelikož služba těchto fondů se přenáší do správy státního dluhu. Slovenská část příspěvku státnímu Pomocnému fondu peněžních ústavů však zůstává prozatím preliminována ve Všeobecné pokladní správě. Má sloužiti k úhradě sanačních operací provedených v době od roku 1940. Také pro Slovensko byl vynechán příspěvek pro úpravu poměrů pojištění Fenixu, který pro české země nebyl preliminován již dříve a ve skutečnosti se ani na Slovensku neproplácí.

V tit. 9 "Řízené hospodářství" se preliminuje jednak schodek všeobecného vyrovnávacího fondu zřízeného zákonem č. 51/1947 Sb., jelikož příjmy z t. zv. vyrovnávacích částek nestačí uhraditi všechny výdaje podle vládního nařízení č. 34/47 Sb. Dále se zde preliminují výdaje hrazené doposud, ovšem v podstatně menších částkách, z prostředků ministerstva výživy na vyrovnávání cen u dovozu a na vyrovnávání cen způsobené úpravou výkupních cen rostlinných a živočišných výrobků a na skladování masa. Pro rok 1948 odpadá zvláštní příjem z přirážky k ceně zvláštního přídělu cigaret pro krytí zvýšení výkupní ceny obilí, luštěnin a olejnatých semen a výdaj ve stejné výši preliminovaný doposud jako "Příspěvek Svazu pro hospodaření obilím". Veškerý příjem z kuřiva jest proto nadále zachycen jen v příjmech rozpočtu podniku Tabákové režie.

V dalších výdajových titulech se preliminují výdaje na "Obnovu, zvelebení, podpory (a pod.) zemědělství v mezích výnosu srážek z cen zemědělských výrobků uvedeného v příjmech kap. 25, tit. 10", kterýmžto úvěrem disponuje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí, a na "Obnovovací, zvelebovací, podpůrné a jiné akce v oboru působnosti ministerstva výživy v mezích výnosu odčerpaných cenových rozdílů uvedeného v příjmech kap. 25, tit. 11". (Úvěrem disponuje ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem financí.)

Kdežto srážky v oboru ministerstva zemědělství stále ještě trvají, třebas mnohé produkty jim již nepodléhají, jedná se u srážek z oboru ministerstva výživy již jen o nedoplatky akce z roku 1945. V obou případech preliminář se značně snižuje, neboť má odpovídati očekávanému výnosu korespondujícího příjmového titulu.

Nově se dále otvírají pro rok 1948 příjmové a výdajové tituly 12 na "Příspěvky výrobců vyrovnávacímu účtu Svazu pro kakao, cukrovinky a trvanlivé pečivo" v příjmech a korespondující výdajový titul ve stejné výši "Vyrovnávací účet Svazu pro kakao, cukrovinky a trvanlivé pečivo". - O tom viz důvodovou zprávu k finančnímu zákonu. Ciferně se nepreliminuje zde nic, poněvadž jde toliko o průběžné příjmy, které nutno vydati k stabilisaci cen kakaových výrobků.

V titulu 13 preliminujícím "Výlohy spojené se šekovým řízením" nenastaly žádné podstatné změny. Na rozdíl od dříve zmíněného paragrafu "Úroky a výlohy ze šekové služby, z běžných účtů státních podniků a z přechodných úvěrů" se zde preliminují výlohy vznikající státní správě z jejích šekových účtů u poštovní spořitelny.

Titul preliminující v r. 1947 výdaje na "Doplatky náhrad hodnoty poštovného" mohl býti pro rok 1948 vynechán.

Zůstává však v rozpočtu Všeobecné pokladní správy pro rok 1948 titul 14 preliminující "Likvidaci náhrad za válečné dodávky", a to v loňské výši.

V tit. 15 "Příděly fondům a svazkům územní samosprávy" nastávají změny jen tam, kde výše přídělů se řídí výnosem daně (na př. daně domovní) neb výnosem dávky za honební lístky. Jinak jsou preliminovány tytéž výdaje vzhledem k platnosti zákona č. 249/46 Sb. jako byly v roce 1947. Proto se celková výše výdajů tohoto titulu podstatně nemění.

Aby se však odpomohlo finanční tísni svazků územní samosprávy, bylo nutno zvýšiti "Mimořádnou pomoc svazkům územní samosprávy" z 2.000,000.000 Kčs na 2.900,000.000 Kčs, jak to zákon č. 249/46 Sb. předvídal a připouští.

Výdaje zařazené v rozpočtu Všeobecné pokladní správy pro státní podniky doznávají pro rok 1948 změny směrem k předválečnému stavu tím, že:

1. Opatřování zápůjček na investice ve státních podnicích se má díti podle § 23 c) fin. zákona; proto se vypouští dřívější titul 17;

2. přestává se s úhradou příspěvků na úhradu ztrát povahy provozovací ze státní pokladny, takže podniky jsou nuceny si je hraditi nadále samy, a vypouští se proto loni preliminovaný úvěr na tit. 18;

3. nově se zařazuje v tit. 17 úvěr na "Zápůjčky státní správy podniku Československé státní dráhy na obnovu". Děje se tak proto, poněvadž prostředky odpisového účtu jsou již vyčerpány a nepůjde již o náhradu škod způsobených válkou, nýbrž o obnovu nutnou vzhledem k normálnímu opotřebení, kterou si musí podniky uhraditi, resp. zápůjčku jim poskytnutou během doby splatiti a úrokovati.

Pokud se týče příjmové části rozpočtu Všeobecné pokladní správy, byla o jednotlivých položkách učiněna zmínka při korespondujících výdajích. Zbývalo by tedy uvésti ještě tyto důležitější změny:

Pro rok 1948 nepřichází již v úvahu příjem z "Podílu z účasti státu na akciových společnostech a jiných podnicích" (titul 6, § 6) jelikož tyto byly znárodněny.

K příjmům z "Prodeje reversních koní" (tit. 6, § 12) se poznamenává, že jde jen o doplatky z akce provedené po revoluci orgány místní samosprávy pod dohledem ministerstva zemědělství. Kromě toho plyne ovšem příjem z pravidelného prodeje reversních koní k dobru ministerstva národní obrany.

Nově se preliminují "Přebytky hospodaření rozdělovny minerálních olejů" (titul 9, § 5), které podle příslušného zákona se mají odvésti státní pokladně.

"Likvidační přebytek Českomoravské úřadovny pro dovoz a vývoz" (titul 9, § 6) tvoří rovněž zvláštní příjmový paragraf; příjmy z likvidace byly již většinou státní pokladně odvedeny a jde pro rok 1948 toliko o splacení konečného nedoplatku.

Rozpočet Všeobecné pokladní správy jest též ve spojitosti s některými fondy:

Tak zv. všeobecný cenový vyrovnávací fond prochází rozpočtem Všeobecné pokladní správy toliko svým saldem (titul 9, § 2). Hrubé příjmy a hrubé výdaje jsou ovšem značně vyšší.

Dále probíhá touto kapitolou celá dotace t. zv. Živelnímu fondu v Brně, který tvoří pak zvláštní rozpočet schvalovaný ministerstvem zemědělství a ministerstvem financí.

Konečně nutno se zmíniti o dotacích pro "Fond ku zvelebení myslivosti" v zemích českých a pro "Fond zriadený pri povereníctvu poľnohospodárstva a pozemkovej reformy pre zmiernenie škod spôsobených lovnou zverou v poľnom alebo lesnom hospodárstve a pre zveľadenie poľovnictva". Oba fondy mají rovněž své zvláštní rozpočty a podléhají kontrole příslušného ministerstva (zemědělství).

Fondovní povahu má též "Rozdělovna minerálních olejů", jejíž přebytky se odvádějí státní pokladně a účtují se v příjmech rozpočtu Všeobecné pokladní správy.

Ve statistice populační byl proveden ke dni 23. května 1947 soupis obyvatelstva podle povolání. Byla sestavována statistika přirozené měny obyvatelstva, rozvodů a rozluk, příčin úmrtí, stěhování, reemigrantů, stavu obyvatelstva podle potravinových lístků a zdravotnictví. Ke dni 1. ledna 1947 bylo provedeno sčítání domů a bytů.

Ve statistice zemědělské bylo provedeno sčítání osob zaměstnaných v zemědělství, dále byla zjištěna potřeba pracovních sil v zemědělství, bylo provedeno sčítání ploch kultur a osevu a byly zjišťovány plochy zelenin, druhotných plodin a jetelového semínka, ozimů, stavy a sklizně zemědělských plodin, ovoce a zelenin, plochy a sklizeň léčivých rostlin, plochy vinic a sklizeň moštu a vína a plochy chmelnic a sklizeň a zásoby chmele. Byl proveden všeobecný soupis hospodářského zvířectva a vedena evidence pohybu hospodářského zvířectva. Konalo se šetření o hospodářských strojích, o výsledcích lesní těžby a o zásobách vyrobeného dříví.

Ve statistice spotřeby se konala šetření o zásobách zemědělských výrobků a krmiv, o spotřebě zemědělských výrobků a výrobních prostředků a o zemědělském průmyslu.

Ve statistice průmyslové byla zpracována hlášení o osazenstvu, hodinách, platech a mzdách nákupu a odbytu a spěšná hlášení o splnění dvouletého plánu. Byla sestavována statistika výroby elektrárenské, index průmyslové výroby, statistika spotřeby energie a paliv, výroby hornické, výroby v elektrárnách a elektrisace obcí. Byla organisována periodická všeobecná statistika průmyslové výroby.

Ve statistice dopravní byla prováděna periodická šetření o přírůstku motorových vozidel, o nehodách v silniční dopravě, o poštovní dopravě, o vodní dopravě po Vltavě, Labi a Dunaji a o dopravě letecké a železniční. Byla také provedena jednorázová statistika stavu motorových vozidel.

Ve statistice živnostenské konal státní úřad statistický k 31. XII. 1946 roční šetření o stavu řemesla, dále o živnostech obchodních, o stavu dopravní živnosti a o živnostech cizineckého ruchu. Zpracovával hlášení o stavebním podnikání, pohyb živností, spěšná hlášení ve stavebnictví a hlášení investic.

Ve statistice peněžnictví a soukromého pojišťovnictví byla sestavována statistika oběhu peněz a bezpeněžního placení, statistika vkladů, zůstatkové rozvahy a rozdělení zápůjček podle povolání dlužníků, pohybu úvěrních družstev, úvěrních společenstev a propadlých vkladů.

Ve statistice zahraničního obchodu byla konána šetření o speciálním zahraničním obchodu podle množství a hodnoty, jakož i podle dvojí země původu při dovozu a podle země určení při vývozu, o speciálním dovozu a vývozu podle dopravních cest, o zušlechtění v aktivním i pasivním styku záznamním, o celních výnosech a o průvozu zboží.

Ve statistice sociální se konala šetření výdělků dělnických a platů zaměstnanců ve vyšších službách v průmyslové výrobě, pohybu mzdové hladiny na podkladě mzdových sazeb, počtu, pohybu a platů státních zaměstnanců, stavu zaměstnanosti, práce přes čas v průmyslu a poměrů na trhu práce.

Ve statistice cenové byly zjišťovány velkoobchodní ceny a jejich indexy, spotřebitelské ceny (indexy životních nákladů), ceny stavebních hmot a řemeslných prací (indexy stavebních nákladů), spotřeba domácností, kursy devis, ceny v černém obchodě, ceny zemědělských potřeb a bilance pracovních sil.

Ve statistice veřejných financí bylo pracováno o statistice zadlužení, rozpočtů a zaměstnanců svazků územní samosprávy, sociálního rozvrstvení majitelů vázaných vkladů, daně důchodové, výnosu státních daní a dávek, stavu a pohybu státního dluhu, státních příjmů a vydání a výnosu obecní dávky ze zábav.

Z ostatních statistik, jež prováděl státní úřad statistický v roce 1947, dlužno uvésti alespoň ještě statistiku stavebního ruchu, civilního a trestního soudnictví, školství, akciových společností, společností s r. o., těžířstev a pravovárečných měšťanstev, koncernových vztahů podniků, kartelových úmluv, vedení kartelového rejstříku, statistiku neúvěrních družstev, cizineckého ruchu, platební bilance ČSR a národního důchodu.

Pokud jde o program činnosti státního úřadu statistického na rok 1948, uvádí se toto:

Ve statistice populační bude pokračováno v sestavování statistiky přirozené měny obyvatelstva, rozvodů a rozluk, příčin úmrtí, stěhování, reemigrantů, stavu obyvatelstva podle potravinových lístků a zdravotnictví.

Ve statistice zemědělské bude státní úřad statistický konati v roce 1948 tatáž šetření, která konal v roce 1947 s výjimkou šetření o potřebě pracovních sil v zemědělství, evidence pohybu hospodářského zvířectva a šetření o hospodářských strojích.

Ve statistice spotřeby budou konána šetření o zásobách obilí a brambor u zemědělců, o zásobách obilí a jiných zemědělských výrobků u komisionářů, o výkupu obilí, o výrobě a spotřebě masa, tuků a mléka, o snůšce a spotřebě vajec, o spotřebě potravin, o samozásobitelích a o zemědělském průmyslu.

Ve statistice průmyslové budou prováděna tatáž šetření jako v roce 1947. Statistika o spotřebě paliv a energie bude provedena podle rozšířeného schematu.

Ve statistice dopravní bude státní úřad statistický sestavovati opět statistiku přírůstků a stavu motorových vozidel, nehod v silniční dopravě, poštovní dopravy, vodní dopravy po Vltavě, Labi a Dunaji a dopravy letecké a železniční. Nově bude zavedena statistika závodové dopravy.

Ve statistice živnostenské bude pokračováno v šetření o stavu řemesla, o živnostech obchodních, o stavu dopravních živností a o živnostech cizineckého ruchu. Dále budou opět zpracována hlášení o stavebním podnikání, pohyb živností, spěšná hlášení ve stavebnictví a hlášení investic a měsíční statistika v maloobchodě.

Ve statistice peněžnictví a soukromého pojišťovnictví bude sestavována bilanční statistika peněžních ústavů, statistika oběhu peněz a bezpeněžního konání platů, vkladů, zůstatkové rozvahy a rozdělení zápůjček, úvěrních společenstev, emisní činnosti peněžních ústavů, ostatních emisí dílčích dlužních úpisů, soukromých pojišťoven a pojišťovacích spolků a životního pojištění soukromých pojišťoven.

Ve statistice zahraničního obchodu bude státní úřad statistický v roce 1948 prováděti tatáž šetření, jež prováděl v roce 1947.

Ve statistice sociální budou opět konána šetření o výdělcích dělnických a o platech zaměstnanců ve vyšších službách v průmyslové výrobě, o pohybu mzdové hladiny na podkladě mzdových sazeb, o počtu, pohybu a platech státních zaměstnanců, o stavu zaměstnanosti, o práci přes čas v průmyslu a o poměrech na trhu práce.

Ve statistice cenové bude státní úřad statistický kromě prací, jež prováděl v roce 1947, sestavovati v roce 1948 ještě statistiku nájemného z bytů a podle možnosti připraví nové schema indexu velkoobchodních cen, životních nákladů a stavebních nákladů.

Ve statistice veřejných financí budou konána šetření o osobních a platových poměrech samosprávných zaměstnanců, o rozpočtech územní samosprávy, o hospodaření, zadlužení a majetku svazků územní samosprávy, o dani důchodové, o výnosu státních daní a dávek, o stavu a pohybu státního dluhu, o státních příjmech a vydáních a o výnosu obecní dávky ze zábav. Kromě toho budou zahájena šetření o všeobecné a zvláštní dani výdělkové, o dani z obratu a o dávce z majetku.

Mimo to bude státní úřad statistický pokračovati v roce 1948 v sestavování statistiky stavebního ruchu, civilního a trestního soudnictví, školství, akciových společností, společností s r. o., těžířstev a právovárečných měšťanstev, koncernů a kartelů, neúvěrních družstev, cizineckého ruchu, platební bilance ČSR a národního důchodu. Budou-li provedeny v roce 1948 volby, bude též sestavena statistika voleb.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad je samostatný, na moci vládní a výkonné nezávislý ústřední úřad, za jehož působnost odpovídá jeho předseda přímo Národnímu shromáždění republiky Československé.

Stejně jako již v r. 1947 bude Nejvyšší účetní kontrolní úřad i v r. 1948 vykonávati své úkoly tak, aby podpořil kontrolované subjekty především v jejich úsilí o splnění dvouletého hospodářského plánu, ježto je plně přesvědčen, že řádné splnění hospodářských plánů zaručuje vzestup hospodářské prosperity celého státu.

Jako orgán parlamentní kontroly vyvíjí Nejvyšší účetní kontrolní úřad své snahy v těsné součinnosti s nově zřízenou parlamentní kontrolní a úspornou komisí, u níž má svého zástupce, zůstávaje při tom v trvalém úzkém styku s administrativou. Tu zúčastňuje se též prostřednictvím svých stálých zástupců porad různých státních komisí a poradních sborů, jakož i přípravných prací pro sestavení státního rozpočtu a snaží se i na tomto poli prosazovati vždy zásady hospodárnosti a úspornosti ve veřejném hospodářství.

Účast Nejvyššího účetního kontrolního úřadu v meziministerském připomínkovém řízení o osnovách nových zákonů, nařízení, vládních usnesení, prováděcích směrnic a pod. přispívá k dosažení úspornosti a hospodárnosti ve veřejném hospodářství, ježto Nejvyšší účetní kontrolní úřad již při zrodu normy pečuje tu o to, aby do nových osnov nebyla přijímána ustanovení, jež by zatěžovala stát neúměrnými novými vydáními a aby nové osnovy obsahovaly pro nové výdaje též návrhy na získání zdrojů nových příjmů, jež by postačily ke krytí nových výdajů.

Dohlídky a přehlídky prováděné nejvyšším účetním kontrol. úřadem u jednotlivých subjektů podléhajících jeho kontrole mají veliký vliv na dosažení úspornosti v hospodaření peněžním i věcném a na udržení pořádku ve státním a jiném veřejném hospodářství vůbec. Mají však i veliký vliv na zlepšení služební morálky zaměstnanců kontrolovaných subjektů, neboť velmi široký okruh státních a veřejných zaměstnanců má možnost tak seznati účinnost, důkladnost i prospěšnost a nestrannost dozorčích zásahů této kontroly. Zjištění učiněná při dohlídkách, bývají zpravidla podnětem k různým opatřením, která znamenají snížení veřejných výdajů nebo zvýšení veřejných příjmů.

Dohlídková činnost rok od roku stoupá a tak v I, pololetí r. 1947 bylo již provedeno na 80 dohlídek, jež si vyžádaly 1.955 pracovních dnů.

Z činnosti úřadu v r. 1947 zasluhují ještě zvláštní zmínky zejména tyto práce:

V oboru účetnictví a rozpočtového hospodaření zřídil meziresortní komisi pro reformu státního účetnictví, jejímž hlavním úkolem prozatím jest zkoumati, který účetní sloh je pro vlastní státní správu nejvýhodnější.

Dále vypracoval návrh instrukce pro vedení věcného účtu movitostí vlastní státní správy a pro hospodaření těmito movitostmi a návrh instrukce pro příruční pokladnu. Vydal pokyny pro soustavné sledování finančního nákladu na provádění dvouletého hospodářského plánu. - V dohodě s ministerstvem financí vydal návrh pro převádění zbytků t. zv. přenosných úvěrů (čl. 20, odst. 4 finančního zákona na rok 1946, § 19, odst. 2 a § 20 finančního zákona na rok 1947) z roku 1946 do roku 1947. - Dal podnět k řádnému provádění ustanovení § 27 fin. zákona na rok 1947 o krácení rozpočtových úvěrů. Soustavně sleduje finanční náklad (též potřebu cizích valut) na cesty do zahraničí. - Provedl soupisovou akci o všech účelových jměních (fondech), pokud jsou v nějakém vztahu ke státní správě, a použil tak získaných údajů především při projednávání otázky soustředění t. zv. vyrovnávacích cenových fondů.

V oboru veřejnozaměstnaneckého práva personálního a platového zúčastnil se nejvyšší účetní kontrolní úřad prací na národní mobilisaci pracovních sil, na akci renominační i nominační, jakož i porad příslušných meziministerských komisí pro otázky personální. Zabýval se též návrhy na povolení výjimek ze zákazu přijímání nových sil a pečoval o to, aby nadměrný počet veřejných zaměstnanců nebyl touto cestou ještě dále zvětšován.

V oboru kontroly státního dluhu byl v r. 1947 převzat a projednán zbytek státních dluhopisů československých z t. zv. německého územního bloku, při čemž byla zároveň učiněna opatření ohledně formální i věcné likvidace celého tohoto bloku dluhopisů v úhrnné jmenovité hodnotě 7.306 mil. Kčs. Podobné opatření bylo učiněno ohledně zbytku t. zv. slovenského územního bloku. - Na podkladě předběžných šetření byl podán návrh na vypořádání a vyúčtování zálohy poskytnuté Národní bankou na britskou půjčku z roku 1938, ve výši 10 mil. Ł (obsáhlý elaborát ohledně úhrady a technicko-účetního provedení; za provedení této akce ministerstvo financí nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu písemně poděkovalo). - Byly vypracovány směrnice pro účetní postup ohledně účasti státu na Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj a na Mezinárodním fondu měnovém. - Při dohlídce u Československého úřadu měnového byl přezkoušen stav a použití oběživa t. zv. K-poukázek, jež emitoval Československý úřad měnový v celkové hodnotě 9 miliard Kčs nom. a jež byly v nominální hodnotě 6 miliard Kčs vyměněny za nová československá platidla. Byl podán též návrh na vypořádání poměrů z této emise, jakož i na likvidaci zmíněného úřadu.

V oboru státních záruk se nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu zdařilo dosíci soustředění jejich individuálního projednávání ministerstvem financí pro celé státní území.

V oboru přímých daní spolupůsobil nejvyšší účetní kontrolní úřad při zpracování pokynů pro roční daňovou závěrku za rok 1946, pro účtování majetkových dávek, pro vyměření a předepsání daně z obratu za rok 1946 a pro účtování plateb na cenové vyrovnávací částky. - Na podkladě poznatků získaných při přehlídkách u berních správ a berních úřadů byly dány ministerstvu financí podněty ke způsobu likvidace daně ze mzdy za dobu do konce r. 1945; ministerstvo financí bylo též upozorněno na některé nedostatky při vyměřování a vybírání daní, resp. na potřebu řešení určitých otázek v zájmu brzké likvidace dlužné daňové povinnosti, zejména v pohraničním území a se zvláštním zřetelem na ulehčení práce se založením nových daňových knih, jehož předpokladem je urychlená likvidace t. zv. mrtvých daňových kont, jakož i urychlené vyměřování daní na rok 1947.

V oboru správy zahraniční a zahraničního obchodu zúčastňuje se nejvyšší účetní kontrolní úřad svými stálými zástupci meziministerské komise pro přípravy mírových jednání při MZV, ústřední reparační a restituční komise při MZV, komise pro správu vyrovnávacího fondu při MZO, komise pro zřízení nákupů z přebytku armády americké a britské (surplusy) při MZO.

V oboru vojenské správy sledoval nejvyšší účetní kontrolní úřad běžné hospodaření rozpočtovými prostředky, organisaci a úpravu hospodářsko-správní a účetní služby a správy materiálu a to jak u vojenských útvarů, tak i u vojenských hospodářských a průmyslových předpisů povahy hospodářské. Spolupůsobil při opatřeních souvisejících s likvidací závazků, vyplývajících z válečných poměrů. Dal podnět k úpravě ošetřovacích poplatků ve vojenských léčebných ústavech a k racionálnějšímu využití některého druhu opotřebovaného materiálu. V rámci dohlídkové činnosti sledoval též rozsáhlé hospodaření s kořistním, případně konfiskovaným materiálem u vojenské správy a pečoval, aby materiál pro vojenskou správu nepotřebný byl co nejrychleji odevzdán Fondu národní obnovy k dalšímu zhodnocení. Zařídil komisionelní přezkoumání všech prodejů motorových vozidel, uskutečněných vojenskou správou v době od 9. května 1945 do konce června 1946 a v dohodě s ministerstvem financí učinil opatření, aby všechny příjmy docílené vojenskou správou v r. 1945 za odprodej kořistního materiálu v částce 403 mil. Kčs byly převedeny na zvláštní kontokorentní účet u ministerstva financí.

V oboru správy sociální vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad dohlídku u Reemigračních kanceláří rakouských Čechů a Slováků v Praze, Brně a Znojmě, při níž navrhl zlikvidování všech tří kanceláří. Na podkladě poznatků z dohlídky v ústředí MSP v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění a péče rekreační a u některých rekreačních středisk, dal návrh na novou úpravu státního příspěvku, která by po dobu nejbližších 10 let znamenala roční úsporu ve státním rozpočtu 3 miliardy Kčs, dále dal podnět k přezkoumání otázky zálohově vyplaceného státního příspěvku podle § 72 a) zák. o pensijním pojištění ve výši 90 mil. Kčs.