Zkušenosti prvého poválečného roku ukázaly, že řešení složitých otázek politických, hospodářských (včetně dopravních a zásobovacích) a sociálních, vyvolaných druhou světovou válkou, je možné jen na podkladě mezinárodním. To platí pro všechny státy, zejména však pro Československo, jehož zeměpisná poloha a hospodářský charakter je nutí k tomu, aby se účastnilo prakticky všech mezinárodních jednání, vedených ať v rámci Spojených národů, ať zvláště. Avšak i při řešení otázek vnitrostátních musíme - více než kterýkoliv jiný stát - přihlížeti k jejich mezinárodně-politické stránce.

Proto úkoly ministerstva zahraničních věcí a československých zastupitelských úřadů, na nichž leží hlavní tíha obhajoby našich zájmů v cizině jsou v současné době zvláště odpovědné a svým rozsahem daleko přesahují činnost zahraničního úřadu v dobách normálních. Snad nejdůležitější otázkou je likvidace druhé světové války a nová úprava poválečných mezinárodních poměrů. První část tohoto úkolu - uzavření mírové smlouvy se satelity Německa - je již skončena.

Za positivní výsledek konference pro Československo můžeme považovati získání tří katastrálních obcí od Maďarska, majících značnou hodnotu s hlediska dopravního, urbanistického a hospodářského, dále politický článek o zákazu revisionistické propagandy, jakož i článek zavazující Maďarsko řešiti otázku maďarské ethnické skupiny v Československu, čímž bylo velmocemi uznáno právo Československa na zřízení národního státu bez menšin. Z dalších ustanovení smlouvy mají speciálně československý dosah: závazek Maďarska vrátiti staré historické archivy a umělecké cennosti, uznání československých nároků z nulity vídeňské arbitráže, což representuje hodnotu asi 7 miliard Kčs, a protokolovaná interpretace k hospodářským klausulím, podle níž má Československá republika právo na majetek svých bývalých příslušníků německé národnosti, nacházející se na území poražených států.

Praktické provádění těchto smluv si vyžádá dalšího jednání. Velmi naléhavým úkolem je pak československá účast na přípravě mírové smlouvy s Německem.

Ministerstvo zahraničních věcí má však řadu dalších úkolů, souvisejících přímo nebo nepřímo s likvidací druhé světové války. Sem patří především agenda, týkající se výměny maďarského obyvatelstva, otázky ochrany československého majetku v cizině včetně jeho restituce, repatriace zahraničních Čechoslováků atd. - Tato činnost vyžaduje stálý úzký diplomatický kontakt s cizími státy, se spojeneckými orgány, pověřenými správou nepřátelského obsazeného území, účast na mezinárodních poradách a konferencích a spolupráci v mezinárodních orgánech zřízených k řešení jednotlivých dílčích otázek.

Jedno v nejdůležitějších polí mezinárodní činnosti, na které se Československá republika podílí, jsou Spojené národy a k nim přidružené mezinárodní organisace povahy hospodářské, sociální, zdravotnické a kulturní. Úkolem ministerstva zahraničních věcí je prostředkovati mezi jednotlivými orgány státní správy a Spojenými národy a zastupovati československé zájmy na zasedáních jejich hlavních přiřaděných orgánů, komisí a subkomisí, zřízených pro projednávání jednotlivých politických, hospodářských a kulturních problémů.

Vedle otázek politických, jimž jest věnováno úsilí ministerstva, jde o problémy hospodářské, kterým jest věnována pozornost.

Z členství Československé republiky v Hospodářské a sociální radě Spojených národů vyplývá účast a spolupráce československých delegátů při všech jejích jednáních. - Českoslovenští delegáti pod vedením zástupců ministerstva zahraničních věcí se účastnili obou přípravných zasedání výboru konference o světovém obchodu v Londýně a v Ženevě. - V rámci Potravinové a zemědělské organisace Spojených národů (FAO) se konala v Marianských Lázních Mezinárodní dřevařská konference. - Českoslovenští delegáti se účastnili jednání Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj. Mezinárodní bance byla předložena podrobně vypracovaná žádost o úvěr ve výši 350,000.000 $.

Ministerstvo zahraničních věcí připravilo a obeslalo celou řadu jednání o hospodářských dohodách s cizími státy. - Připravuje text rámcové obchodní a plavební dohody s SSSR, která bude projednána pravděpodobně ještě letos. V první polovině roku 1947 snažilo se ministerstvo zahraničních věcí o rozšíření obchodních styků se Spojenými státy americkými, s Velkou Britannií a britskými dominiemi.

Již delší dobu vede ministerstvo zahraničních věcí jednání s americkou armádou o vyrovnání finančních závazků vůči Československé republice. Jednání o celkem přijatelné nabídce jest ještě v proudu. - K dosavadnímu úvěru na nákup bavlny uchází se Československá republika u americké Export-Import banky o další úvěr na nákup bavlny.

Obchodní styky s Velkou Britannií se vyvíjejí celkem příznivě. Poskytnutého úvěru jest používáno k nákupu surovin a zboží. - Austrálie poskytla úvěr na nákup bavlny. Vede se obdobné jednání s Novým Zélandem pro nákup vlny.

Dohody o výměně zboží mezi Československou republikou na jedné straně a Jugoslavií, Bulharskem, Rumunskem a Polskem na straně druhé jsou uzavírány na jeden rok a v roce 1948 bude jednáno o obnovení, prodloužení nebo uzavření nových smluv o výměně zboží. Jednání tato budou muset býti vedena v cizině, poněvadž dosavadní byla vedena v Praze. S Polskem bylo zahájeno jednání o velmi obšírné a dalekosáhlé hospodářské dohodě mezi oběma státy.

Dohody o výměně zboží a úpravě platebního styku byly uzavřeny s Belgií a s Francií. S jinými evropskými státy se vyjednává o takové dohodě.

Československá obchodní delegace pod vedením zástupce ministerstva zahraničních věcí sjednala v Egyptě v prosinci a lednu 1947 dva protokoly: o úvěru 1 mil. Liber egyptských na nákup bavlny a druhý o výměně zboží.

Podobně zahájeno jednání o dlouhodobém úvěru 10 mil. Liber na nákup surovin s vládou indickou. Očekává se v dohledné době ustanovení diplomatických zástupců mezi Indií a Československou republikou.

Nejen v Asii, nýbrž i v jižní Americe a Mexiku byla buď zahájena jednání, nebo uzavřeny obchodní smlouvy, tak zvláště s Chile, Uruguayí a Brazilií.

Ministerstvo zahraničních věcí vynakládá největší úsilí na rozvoj československého letectví, o čemž svědčí sjednání dalších leteckých dohod s Irskem, Tureckem a Dánskem a četná prozatímní povolení pro provoz dalších leteckých linií. Obšírný československý letecký program předpokládá sjednání dalších leteckých dohod s celou Evropou i Středním Východem.

Agenda dopravní, železniční a vodní má stále stoupající tendenci a obnova dopravního systému rozrušené Evropy si ještě vyžádá delšího času. Ze vzájemné koordinace evropské přepravy vyplývá řešení mnoha aktuelních a důležitých otázek, při nichž ministerstvo zahraničních věcí spolupůsobí. Jedná se nyní o likvidaci mezinárodní organisace ECITO, jejíž služba se přenese na dopravní složky jednotlivých zemí a tudíž i na ministerstvo zahraničních věcí.

Kromě agendy politické a národohospodářské jest ministerstvo zahraničních věcí nuceno věnovati velikou pozornost i agendě zpravodajské, která umožňuje zastupitelským úřadům i ústředí plniti zvláště po válce důležitou funkci objektivního a pohotového informátora ciziny o Československu a Československa o cizině. - Tato služba v cizině znamená živý a vytrvalý styk s politickým, kulturním a hospodářským světem jednotlivých zemí a vyžaduje používání všech prostředků a metod k šíření znalostí o naší republice a podpoře našich zájmů politických i hospodářských, Bulletiny, časopisy, knihy, radio, film, přednášky, získávání posic ve vědeckých a kulturních institucích, účast na mezinárodních kongresech a manifestacích, to jsou metody a nástroje, jichž naše služba musí používat a používá podle našich potřeb a zájmů a ovšem i podle poměrů v jednotlivých oblastech. Musí se při tom opírati o materiál zpracovaný v ústředním úřadě po případě úřadech jiných a hledat a využívat součinnost s cizími přáteli stejně jako se všemi našimi lidmi, kteří v cizině trvale - krajané - nebo přechodně působí. Novost poměrů u nás i v jiných zemích a stupňující se cirkulace osob a hodnot v evropském a mezinárodním životě politickém, hospodářském a kulturním rozmnožuje stále úkoly zpravodajské služby a zvyšuje požadavky na ni kladené.

Po stránce administrativní jest nutno rozšířiti síť zastupitelských úřadů, aby všechny úkoly na ministerstvo vložené, a zvláště podpora československého vývozu, mohly býti ještě intensivnější.

V roce 1947 v době od 1. ledna až do 30. června byly v oboru působnosti vojenské správy projednány tyto zákony, vládní nařízení a vládní usnesení:

1. Zákon ze dne 29. ledna 1947 o služebních a platových poměrech vojenských gážistek z povolání a déle sloužících poddůstojnic - č. 19/1947 Sb.

2. Zákon ze dne 12. února 1947 o likvidaci t. zv. vládního vojska, jakož i o umisťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců - č. 29/1947 Sb.

3. Zákon ze dne 19. března 1947, jímž se mění zákon o vojenském kázeňském a kárném právu - č. 52/1947 Sb.

4. Zákon ze dne 2. dubna 1947, jímž se mění zákon č. 72/1946 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci - č. 60/1947 Sb.

5. Zákon ze dne 14. května 1947, kterým se stanoví náhrady a srážky při přechodném ubytování podle zákonů o ubytování vojska - č. 92/1947 Sb.

6. Zákon ze dne 29. května 1947, kterým se mění a doplňuje zákon č. 320/1936 Sb., o změně správní působnosti vojenských útvarů č. 104/1947 Sb.

7. Zákon o úpravě některých právních poměrů důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků aspirantů v záloze - dosud nevyhlášen ve Sbírce zákonů a nařízení.

8. Vládní nařízení ze dne 9. dubna 1947, jímž se doplňují stanovy československého vojenského řádu "Za svobodu" - č. 63/1947 Sb.

9. Vládní usnesení ze dne 21. března 1947 o mimořádných odměnách zdravotnickému personálu ve veřejných léčebných ústavech, ošetřovnách vojenských útvarů, invalidovnách, vojenských veterinářských nemocnicích a veterinářských ošetřovnách.

V téže době byly projednány a uveřejněny tyto vládní vyhlášky a vyhlášky ministra národní obrany:

1. Vládní vyhláška ze dne 21. ledna 1947 o vyvlastnění k účelům vojenských výcvikových táborů - č. 11/1947 Sb.

2. Vyhláška ministra národní obrany ze dne 23. ledna 1947 o nástupních termínech příslušníků náhradní zálohy ročníku nar. 1919 do vojenského výcviku v r. 1947 - č. 10/1947 Sb.

3. Vyhláška ministra národní obrany ze dne 19. března 1947 o novém znění vojenského kárného zákona - č. 57/1947 Sb.

4. Vyhláška ministra národní obrany o směrnicích k provádění § 8 zákona č. 255/1946 - uveřejněna v Úředním listě ze dne 3. dubna 1947, část 48/1947.

V téže době byly projednávány, resp. se projednávají tyto osnovy zákonů, vládních nařízení a vládních usnesení a vyhlášek ministra národní obrany:

1. Osnova zákona obranné výchově.

2. Osnova zákona, jímž se mění, doplňují a sjednocují vojenské trestní řády.

3. Osnova zákona, jímž se pozměňuje a doplňuje zákon č. 76/1922 Sb. o vojenských požitcích zaopatřovacích.

4. Osnova zákona o branné moci.

5. Osnova zákona o služebních poměrech vojenských gážistů.

6. Osnova zákona o úpravě platových poměrů příslušníků branné moci.

7. Osnova vládního nařízení, kterým se provádí dekret presidenta republiky č. 125/1945 Sb.

8. Osnova vládního nařízení o náhradách za osobní úkony a věcná plnění.

9. Osnova vládního nařízení, jímž se mění § 10 vlád. nařízení č. 220/1924 Sb. o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské správy.

10. Osnova vládního nařízení, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 111/1934 Sb.

11. Osnova prováděcího nařízení k vojenskému kárnému zákonu.

12. Osnova vládního nařízení o zhotovování fotografických, filmových a fotogrammetrických snímků na palubě letadel.

13. Návrh vládního usnesení o změně vládního usnesení z 5. června 1924 o zajištění podpor pro létající personál vojenské správy.

14. Návrh vládního usnesení o táborovém přídavku.

15. Návrh vládního usnesení, jímž se mění vládní usnesení z 21. března 1947 o mimořádných odměnách zdravotnickému personálu ve veřejných léčebných ústavech, ošetřovnách vojenských útvarů, invalidovnách, vojenských veterinářských nemocnicích a veterinářských ošetřovnách.

16. Návrh vládního usnesení o povolení výjimky ze zákazu přijímání sil.

17. Návrh vládního usnesení o směrnicích k provedení zákona č. 55/1946 Sb.

18. Návrh vládního usnesení o povolení výjimky z vládního usnesení ze dne 8. listopadu 1946 o příspěvku na výstroj vojenských gážistů.

19. Návrh vládního usnesení o povolení výjimky z vládního usnesení ze dne 8. listopadu 1946 - vojenští akademici - vybavení při slavnostním jmenování jich poručíky.

20. Návrh vyhlášky ministra národní obrany o podrobnostech podávání přihlášky podle zákona o úpravě některých právních poměrů důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků aspirantů v záloze.

Činnost legislativního oddělení od 1. července 1947 do 31. prosince 1948 bude směřovat:

1. K dokončení osnov zákonů vládních nařízení, vládních usnesení a vyhlášek uvedených za III. Z těchto osnov třeba projednat v rozsahu dvouletého hospodářského plánu osnovu zákona o branné výchově, osnovu branného zákona, osnovu zákona o služebních poměrech vojenských gážistů, osnovu zákona o platových poměrech příslušníků branné moci a osnovu vládního nařízení, kterým se provádí dekret presidenta republiky č. 125/ 1945 Sb.

2. K připravení osnovy o úpravě sociální péče o vojenské gážisty a jejich rodin, osnově zákona o úpravě léčebné péče vojenské správy a osnovu zákona, kterým se mění zákon o ubytování vojska.

Práce vědeckého technického ústavu v roce 1947 záležela v konání kontrolních zkoušek fysikálních, mechanických a chemických předmětů a hmot objednávaných a dodávaných pro armádu, v kontrole střeliva a výbušin a ve zkouškách vlastního konstrukčního materiálu. Byly konány pokusy s výzbrojí armády na základě dat získaných ze spojeneckých armád, dále se konaly studia a zkoušky souvisící s normalisací čs. výzbroje, s normalisací celostátní (prováděnou ČSN).

V uvedené činnosti bude vědecký technický ústav pokračovat i v roce 1948 s cílem, aby po více než šestiletém přerušení činnosti ústavu bylo pilným studiem pokroků cizí vojenské techniky co nejdříve dosaženo dnešního stavu technického vývoje.

Program činnosti vojenského zeměpisného ústavu na rok 1947 je obsáhnut pracemi v jednotlivých odborech tohoto ústavu, a to:

1. Popisný odbor provádí vojensko-zeměpisné práce podle disposic hlavního štábu na území 16 listů speciální mapy.

2. Astronomicko-geodetický odbor provádí práce triangulační a výškopisné měření na území voj. výcvikových táborů, ve spolupráci se státním ústavem geofysikálním magnetická měření I. řádu a měření deklinací na území země České a Moravskoslezské.

Mimo to provádí různé práce pro speciální potřebu armády, jako zřizování goniometrických stanic, měření astronomických azimutů, stanovení zeměpisných souřadnic a p.

3. Topografický odbor provádí nové měření 1: 20.000, krajinný plán 1: 10.000, dále zhuštění bodového podkladu a letecké fotografování.

4. Kartografický odbor zhotovuje plastické mapy vojensky důležitých terénních komplexů, plány a mapy, z nichž speciální mapa ČSR obsahuje opravu originálních křídotisků na 25 listech, kresbu origiálu pro pětibarevné vydání na 2 listech a origiální kresbu lesů na 19 listech.

V uvedené činnosti bude vojenský zeměpisný ústav pokračovat i v r. 1948, kdy chce dokončit výstavby signalisace, stabilisace a zaměření trigonometrických bodů na území výcvikových táborů a jiných terénních prostorů vojensky důležitých. Dále se bude pokračovat v novém měření 1: 20.000, v měření vlícovacích bodů a v leteckém fotografování.

Hlavní správa výchovy a osvěty je řídícím orgánem u MNO pro morální politickou výchovu, osvětu a informaci. V první polovině roku 1947 patřila do její činnosti i tělesná výchova, která se od ní odlučuje a dává se do působnosti jednoho oddělení hlavního štábu.

Organisační oddělení provádí školení osvětových důstojníků a poddůstojníků z povolání i v záloze, organisuje a řídí ústřední výchovné akce v armádě, přednášky, zájezdy, aplikační cvičení ve svém oboru, kursy, soutěže, výstavy a oslavy. Organisuje studium osvětových důstojníků na vysoké škole politické a sociální.

Mravně politická výchova a osvětová činnost pečuje o výchovu vojáka a o jeho další vzdělání, jak pro plnění voj. služby, tak i pro zvýšení všeobecné kulturní úrovně.

Materiální oddělení vybavuje útvary osvětovým a tělovýchovným materiálem, jako radiovými přijímači, promítacími přístroji, gramofony, hudebními nástroji, fotografickým zařízením a p.

Tělovýchovná činnost se provádí v letních měsících na letních cvičištích a plovárnách a v zimních měsících na cvičištích a vojenských výcvikových táborech. Sportovní činnost se soustřeďovala v lyžařských, tennisových, šermířských a jiných klubech.

V r. 1947 zúčastnila se armáda mistrovství spojeneckých vojsk v šermu, stolním tennisu, rohování a lyžařských hlídek a bylo dosaženo velmi čestného umístění vojenských závodníků.

Ostatní činnost hlavní správy výchovy a osvěty je soustředěna v uměleckých souborech prováděním symfonické a populární hudby, sborového zpěvu, zábavních kroužků a fotografických skupin. Vojenský rozhlas koná zájezdy po celém území republiky. Vojenský film vytváří nové výcvikové a zábavné filmové reportáže. Vojenská půjčovna filmu má k disposici 78 vlastních filmů.

V uvedené činnosti bude hlavní správa výchovy a osvěty pokračovat i v r. 1948 a připravuje v něm vydání význačných publikací, jako Slovanský sjezd, Oslavy 30 let republiky, a koná přípravy na XI. Všesokolský slet.

Činnost vojenského historického ústavu v r. 1947 se soustřeďuje:

1. Ve vojensko-historickém oddělení, které shromažďuje, studuje a zpracovává historický materiál týkající se československé vojenské a válečné historie. Byly zpracovány Dějiny československé branné moci v publikacích Přehledné dějiny prvního odboje, Dějiny čs. branné moci od 28. října 1918 do konce roku 1921, Dějiny jednotlivých složek čs. armády po 15. březnu 1939, Dějiny druhého národního odboje za války 1939 - 1945 a jiné přehledné pomůcky pro studium válečných dějin, jako Stručné dějin druhé světové války, překlady dokumentů o činnosti našich zahraničních vojsk a vydání dvou svazků vojenského historického sborníku "Válka a revoluce".

2. Ve všeobecném archivu a knihovně Památníku osvobození, který vykazuje za první polovici roku 1947 celkem 105 přírůstků, z nichž nejvýznamnější část tvoří anglicky psané protokoly norimberských šetření o činnosti německých lékařů a generála Milcha.

Knihovna PO vykazuje přírůstek 1.056 svazků. Knihovní skladiště bylo rozšířeno o nové skladiště, vybavované postupně knižními regály.

3. Ve vojenském archivu Památníku osvobození, v kterém přibylo 177 přírůstků nejrůznějších druhů. Z nejrozsáhlejších přírůstků je materiál 1. čs. sboru v SSSR, spisový materiál náhradního tělesa z Velké Britannie, spisový materiál býv. MNO v Londýně a archiv býv. velitelství Bartoš.

4. V museu Památníku osvobození výstavami Oběti nacismu z koncentračních táborů a věznic, Zborov při 30. výročí oslav bitvy u Zborova, kterou navštívilo 70.000 návštěvníků.

Výtvarná skupina se zúčastnila pořízením návrhů mohyly u Zborova, vyhotovením památných etuí a uměleckých věnců.

Pro památky na první a druhý odboj bylo získáno 700 kusů zbraní, velké množství fotografických dokumentů, materiálu listinného i předmětného a 70 fotografií z pražské revoluce.

5. Ve vojenském museu pokročila obnova Vojenského musea již do té míry, že bylo možno přistoupit k první instalaci sbírek, a dne 1. června 1947 otevřelo museum svoje sbírky veřejnosti.

Byla dokončena restituce zbytku sbírek zavlečených Němci (Berlín, Postupim, Dippoldiswalde a částečně Mety).

V oddělení pro pomocné exponáty vypracovány názorné náčrty základních forem taktiky husitské a je připravováno větší rozvinutí prací k zhotovení plastických obrazů k válečnictví husitskému. V obrazárně provedena řada restaurací obrazů určených k jarní instalaci.

Vojenský historický ústav v roce 1948 bude pokračovat v započatých pracích ve všech svých odděleních. Přistoupí ke zpracování operací sovětské a americké armády na našem území. Vydá opětně 2 svazky sborníku "Válka a revoluce", připraví 1 svazek edice dokumentů k životní a revoluční činnosti M. R. Štefánika. Provede výzkum cizích archivů s hlediska naší osvobozenské revoluce v první světové válce. Plánuje studijní cesty do pařížských a římských archivů ministerstva války. Bude přikročeno k rekonstrukci archivů legie francouzské a italské a k fotografování archivního materiálu. K výstavě druhého odboje bude přičleněna výstava prvního odboje, zahrnující odboj doma i za hranicemi.

Činnost kanceláře čs. legií za rok 1947 projevila se v umísťování a zaopatřování účastníků národního boje za osvobození, péčí o invalidy zahraničního vojska a partyzánů druhého odboje. Kleg. má v evidenci 3.599 invalidů, z nichž bylo péčí Kleg. umístěno 1.830 invalidů. V zaopatření voj. invalidoven je k 1. 7. 1947 487 invalidů. Na trvalé dovolené a v léčení v nemocnicích je k 1. 7. 1947 367 invalidů.

Další činnost Kleg. se projevila v zdravotní a podpůrné péči o legionáře z první světové války. Dále pomáhá při obnově kolonií na Slovensku, v zemi České a Moravskoslezské poškozených válečnými událostmi. Vydává osvědčení účastníkům národního boje za osvobození.

Značná část činnosti Kleg. je věnována likvidaci zahraničních vojsk východních i západních skupin. Tato činnost záleží ve vydávání potvrzení o délce vojenské služby v čs. zahraniční armádě pro potřebu vyživovacích, demobilisačních a existenčních příspěvků.

Činnost hlavního inspektorátu branné výchovy (HIBV) je v roce 1947 soustředěna na přípravu prováděcích nařízení, směrnic a předpisů k zákonu o branné výchově a dekretu presidenta republiky č. 125 ze dne 27. října 1945, o zřízení Svazu brannosti. Dále provádí organisační výstavbu složek Svazu brannosti pověřeného prováděním branné výchovy mimo školu pod dozorem vojenské správy, HIBV opatřuje materiál pro řídící a výkonné orgány branné výchovy a k provádění branné výchovy Svazem brannosti ve výcvikových střediscích a vybavuje výcvikové tábory pro vysokoškolské studentstvo zařízením, výzbrojí, výstrojem a výcvikovými pomůckami. Provádí školení inspektorů branné výchovy a pořádá Zborovské závody branné zdatnosti mládeže.

V roce 1948 provede branný výcvik vysokoškoláků ve výcvikových táborech, do nichž povolá 1. a 2. ročník studujících vysokých škol, a to jak mužů, tak i žen. Dobuduje a doplní materiálem střediska branné výchovy skrze Svaz brannosti, výcvikové tábory vysokoškolského studentstva a plachtařská a motorisovaná střediska letecké branné výchovy.

V rámci legislativní činnosti ministerstva vnitra v roce 1947 byla připravena celá řada právních předpisů, z nichž některé byly již ústavně schváleny a vyhlášeny a ostatní jsou dosud ve stadiu projednávání.

Legislativní program na rok 1948 bude charakterisován osnovami zákonů souvisících s novou ústavou nebo jí předpokládaných, jakož i zákonnou úpravou otázek týkajících se přebudování právního řádu. Uvažuje se také o celkové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy se zřetelem na berní reformu. V podrobnostech a pokud jde též o jiné osnovy právních předpisů, nedá se legislativní program na rok 1948 za daných poměrů zatím přesněji konkretisovati.

Ve vývoji národních výborů dospívá ke konci období jejich prozatímní výstavby, ve kterém byly položeny základy lidové veřejné správy. Dělo se tak a děje se tak dosud z větší části cestou nařizovací.

Zároveň s dokončováním provisorní organisace národních výborů přistupuje ministerstvo vnitra k přípravě a vypracování osnov, v nichž bude organisace národních výborů upravena definitivně ve formě zákonů. Tyto osnovy souvisejí z části úzce s úpravou organisace státního zřízení, jak bude provedena v nové československé ústavě, na jejíž předpisy některé z těchto osnov naváží.

Jest to v prvé řadě osnova volebního řádu pro volby národních výborů všech stupňů, zejména místních a okresních národních výborů. Při vypracování této osnovy vychází se ze soustavného zhodnocení zkušeností, jichž bylo nabyto při provádění volebních řádů do obecních zastupitelstev, volebního řádu do ústavodárného Národního shromáždění a vládního nařízení o obnovení národních výborů podle výsledků voleb do ústavodárného Národního shromáždění.

Ministerstvo vnitra připravuje dále osnovu zákona, v níž budou shrnuty veškeré základní organisační předpisy, týkající se národních výborů všech stupňů. V této osnově bude rámcově upravena působnost národních výborů jednotlivých stolic, vzájemný poměr instancí, práva a povinnosti členů, poměr volených zástupců lidových a úředníků i jiné základní otázky národních výborů. V této osnově budou rovněž zhodnoceny zkušenosti s prováděním prozatímních předpisů organisačních, kteréžto zkušenosti jsou systematicky sledovány a studovány.