Vedle ústavy věnovala sněmovna svůj zájem především provádění a úspěchu dvouletého hospodářského plánu. Za tím účelem zvolila 7. listopadu 1946 výbor pro kontrolu provádění dvouletého plánu podle zákona č. 192/1946 Sb. a legislativně zabezpečila uskutečňování dvouletého plánu zákonem o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu, zákonem o některých opatřeních k provedení národní mobilisace pracovních sil a zákonem o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu. Zemědělství se dále týkají zákony: o revisi první pozemkové reformy, o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, o organisaci zemědělců republiky Československé. S novou pozemkovou reformou souvisí zákon o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou. Potřeby průmyslu řeší zákon o úpravě některých poměrů v průmyslu cukrovarském a zákon o procesních opatřeních v soudních řízeních pro nároky ze smluv uzavřených v době nesvobody v souvislosti s válečnými dodávkami.

Z ostatních hospodářsky důležitých zákonů je nutno uvésti zákon, kterým se zabezpečuje snížení cen některého zboží lidové potřeby a ustálení cen jiných důležitých statků, zákon o stíhání černého obchodu a zákon o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání. Pro státní a veřejné hospodářství je důležitý zákon o parlamentní kontrolní a úsporné komisi, která byla na jeho základě zvolena ve schůzi sněmovny dne 30. ledna 1947.

V oboru stavebnictví byl přijat zákon o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem, zákon o právu stavby, zákon o státní podpoře na bytovou výstavbu a zákon, jímž se mění zákon o stavební obnově z dubna 1946.

Rovněž dokončení díla osidlovacího je částí dvouletého hospodářského plánu, při čemž hlavním cílem je v první řadě upraviti majetko-právní poměry osídlenců. Stalo se tak zákonem o některých zásadách při rozdělování zkonfiskovaného nepřátelského majetku a zákonem o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek. Na podporu dokončení osidlovacího díla byl přijat též zákon o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh, zákon o péči pro přistěhovalce, jakož i o některých jejich přednostních právech a zákon o opatřeních k provedení československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva.

Bohatá a významná byla zákonodárná činnost ÚNS v úseku sociálně politickém. Zde sluší na prvním místě uvésti zákon o hornickém pensijním pojištění, který je první etapou budoucího národního pojištění. K němu se druží zákon, kterým se upravuje pracovní doba v báňském průmyslu. Ostatních účastníků sociálního pojištění se týkají zákony: o sjednocení některých lhůt a podmínek ve veřejnoprávním důchodovém pojištění, o uznání nároků získaných u cizozemských nositelů sociálního pojištění, o rodinných přídavcích osob pojištěných pro případ nemoci, o jednorázových mimořádných přídavcích k důchodům z veřejnoprávního sociálního pojištění, o odškodnění nemocí z povolání. Sociálně politicky je rovněž zaměřen zákon, jímž se zřizuje Československý ústav práce a zákon, kterým se zřizuje Vysoká škola sociální v Brně.

Zaměstnanecké věci řeší zákon o sjednocení některých předpisů o platových a služebních poměrech státních a jiných veřejných zaměstnanců. Zákon, jímž se doplňuje a mění učitelský zákon, dokončuje provedení parity učitelů se státními úředníky a zákonem o úpravě platových a služebních poměrů učitelek ručních prací (domácích nauk), byly tyto učitelky zrovnoprávněny s učiteli literními.

Příslušníků branné moci se týká zákon o služebních a platových poměrech vojenských gážistek z povolání a délesloužících poddůstojnic. Do této kategorie patří konečně též zákon o přídavcích k zaopatřovacím požitkům býv. zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém a jejich rodinných příslušníků a zákon o exekuci na platy.

Rodinám s větším počtem dětí má pomoci zákon o daru Československé republiky dětem k svátku matek 1947 a zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o zvláštním přídavku státním a některým jiným veř. zaměstnancům, jakož i poživatelům odpočivných (zaopatřovacích) platů.

Dovolenou zaměstnanců upravuje zákon o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou.

Z přesvědčení, že řádná péče o mládež je přednostním úkolem našeho státu, vznikl zákon o organisaci péče o mládež. Sociálně-politického dosahu je též změna zákona o umisťování a jiném zaopatřování účastníků národního boje za osvobození a zákon o likvidaci t. zv. vládního vojska, jakož i o umisťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců.

Záležitostí armády Československé republiky se týkají zákony: o úpravě některých právních poměrů důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků aspirantů v záloze, o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby, o sňatcích osob podléhajících branné povinnosti, o změně správní působnosti vojenských útvarů, o náhradách a srážkách při přechodném ubytování vojska. Bezpečnostní službu organisuje zákon o národní bezpečnosti.

V oboru hospodářství finančního dlužno ovšem na prvním místě uvésti finanční zákon republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947, a zákon o Likvidačním fondu měnovém. Věcí daňových a poplatkových se týkají zákony: o dani ze mzdy, o přímých daních (jímž se odstraňuje dualismus práva v Čechách a na Slovensku), o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, o zrušení poplatků z obchodních a živnostenských knih a z knih notářských.

Otázky samosprávných financí řeší zákony: o zatímní úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, o finanční podpoře elektrisace venkova, o vyměřování obecní dávky z nájemného a obecních poplatků na léta 1944 až 1946.

S chystanou reorganisací peněžnictví souvisí zákon o sloučení některých peněžních ústavů v Praze a v Brně a zákon, kterým se zrušuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a kterým se upravují některé právní poměry Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice Československé.

Soudům a soudnictví věnovalo ÚNS svou pozornost schválením zákona o rozhodčích soudech pro úpravu některých závazků národních podniků, zákona o porotních soudech, zákona o náhradě poštovného za zásilky v soudním řízení, zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení o soudní organisaci a o příslušnosti a řízení v občanských věcech právních, zákona, kterým se mění předpisy o ukládání peněz soudních chráněnců.

S řádným provedením národní očisty souvisí zákon, jímž se mění a doplňují dekrety presidenta republiky o mimořádném soudnictví, zákon, kterým se mění ustanovení dekretu presidenta republiky o trestání některých provinění proti národní cti a zákon, jímž se mění a doplňují předpisy o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců.

Občanského práva se týká zákon o některých opatřeních v občanských věcech právních. Výsekem z chystané osnovy zákona o československém státním občanství je zákon o nabývání a pozbývání čs. státního občanství sňatkem.

Veřejnému zdravotnictví věnována pozornost zákony: o poradenské zdravotní péči, o odškodnění při nakažlivé obrně vepřů, o mimořádných ošetřovatelských diplomových zkouškách a o doplňovacím výcviku ošetřovatelského personálu.

Z oboru kulturní politiky sluší uvésti zákon o udělování státní novinářské ceny K. H. Borovského, zákon o povinných výtiscích a zákon o postavení redaktorů a o Svazech novinářů, kterým se dává právní podklad nové organisaci tisku.

Zákonem byly dále upraveny poměry v živnosti vulkanisérské, foukače technického skla a v živnosti radioelektrických zařízení, učiněna opatření proti neoprávněnému přechodu státních hranic, nahrazeny zastaralé předpisy zákona poštovního a j. Rovněž přijat zákon o jednacím řádu ÚNS.

V oboru mezinárodní politiky schválilo ÚNS smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci mezi ČSR a republikou Polskou, protokol mezi ČSR a královstvím Rumunským o transferu osob české a slovenské národnosti, dohodu o zachování nebo obnově práv živnostenského vlastnictví dotčených druhou světovou válkou, usnesení londýnské konference o německých patentech a dodatkový protokol k londýnské dohodě o německých patentech. Dále schválilo ÚNS tyto obchodní dohody: S vládou SSSR o vzájemných dodávkách zboží, o vyclívání jihoslovanských vín, s republikou Tureckou, s republikou Spojených států brazilských, s republikou Liberií a s Východní republikou uruguayskou.

Z tohoto stručného přehledu je zřejmo, že ÚNS, jehož hlavní zájem byl pochopitelně věnován ústavě a dvouletému hospodářskému plánu, neztrácelo se zřetele ani ostatní potřeby nově budovaného státu. Stejnou snahou bude vedena jeho práce i v druhém roce jeho trvání.

Slovenská národná rada vykonávajúca zákonodarnú moc formou nariadení, svojimi opatreniami zasahuje do všetkých odvetví hospodárskeho a kultúrneho života na Slovensku. Dôležitým úkolom Slovenskej národnej rady je usporiadanie vojnou v značnej miere zničeného hospodárstva a vybudovanie Slovenska na nových sociálnych a hospodárskych základoch v smysle košického programu.

Po stránke formálnej vykazuje rozpočet oproti rozpočtu na rok 1947 zmeny, menovite v tom, že náklad na Št. plánovací a štatistický úrad, ktorý nariadením č. 48/1947 Sb. n. SNR bol pričlenený k Sboru povereníkov, nepreliminuje sa už v tejto kapitole. Naproti tomu v § 5 sú zahrnuté výdavky na Ústav slovenského národného povstania, ktorého zriadenie bolo Predsedníctvom SNR prejednané a ktorý podliehať bude tomuto Predsedníctvu. Úkolom Ústavu slovenského národného povstania bude organizovanie a uskutočňovanie všestranného výskumu Slovenského národného povstania, shromaždenie a uschovanie všetkého materiálu a propagovanie odkazu tejto veľkej epochy v živote slovenského národa.

Bilancia činnosti SNR v bežnom roku, t. j. do 30. júna 1947 je nasledovná: Plénum SNR zasedalo 9krát a výbory 115krát z čoho imunitný 5, hospodársko-sociálny 19, kultúrny 11, osídľovací 5, právny 30, rozpočtový 15, úsporný a kontrolný 10krát a spoločných schôdzí výborov bolo 20.

Činnosť pléna a výborov SNR javí sa v mnohých nariadeniach a opatreniach, ktorými sú riešené naliehavé hospodárske a kultúrne otázky Slovenska. Rýchla konsolidácia pomerov na Slovensku je nesporným dôkazom práce Slovenskej národnej rady a krokom k ďalšiemu vývoju hospodárskeho a kultúrneho života na Slovensku v rámci jednotnej a nedeliteľnej Československej republiky.

Činnosť ľudového súdnictva zanikne koncom roku 1947, avšak finančné záväzky, vyplývajúce z tohoto, nebude možné usporiadať do konca bežného roku a preto je potrebné na jeho zlikvidovanie pamätať v rozpočte na rok 1948.

Predsedníctvo Slovenskej národnej rady v snahe odstrániť nevhodné a drahé hotelové ubytovanie vysokých štátnych návštev a význačných hostí z cudziny zariaďuje postupne zámok Smolenice, ktorý bude reprezentačným miestom, slúžiacim výšuvedenému účelu.

Ako najvyšší autonomný orgán umeleckého a vedeckého života na Slovensku pôsobí Umelecká a vedecká rada zriadená nariadením Slovenskej národnej rady č. 60/1946 Sb. n. SNR. Činnosť svoju, ktorá sa javí v budovaní kultúrneho života a rozvoja slovenského umenia a vedy, vykonáva v stálom styku s Povereníctvom školstva a osvety a s Povereníctvom informácií.

K tejto činnosti je potrebné riadne vybudovanie administratívy, a to jak po stránke personálnej, tak aj po stránke vecnej, čo vyžaduje finančné dotovanie tejto inštitúcie vo výške v návrhu rozpočtu uvedenej.

Předsednictvo vlády, zřízené ústavním dekretem z 2. dubna 1945, č. 1 Sb., a soustřeďující v sobě politické složky Národní fronty Čechů a Slováků, bude v roce 1948 vedeno především snahou o úspěšné vyvrcholení a dokončení dvouletého plánu a o zhodnocení a využití jeho výsledků pro dlouhodobé plánování.

Ve svém složení je vhodným místem pro soustředění a vyrovnávání nejrůznějších zájmů a snah, jsouc vedeno jen hledisky zájmu státního.

Úkolem sekretariátů jednotlivých členů předsednictva vlády je stálý styk se všemi složkami veřejného dění ve státě, zejména politického a hospodářského tak, aby na podkladě zjištěných příčin různých závad a nedostatků mohly iniciativně přispěti k jejich odstranění a tak k zajištění úspěšného splnění vládního programu, zejména zpracováním připomínek k osnovám zákonů a jiných právních norem.

Úřad předsednictva vlády jednak obstarává úkoly vlády, plynoucí z jejího styku s presidentem republiky, Národním shromážděním, Slovenskou národní radou, zemskými národními výbory a politickými stranami, jednak připravuje vše, co souvisí s úkoly státní representace, oficiálních účastí předsedy vlády a jeho náměstků při veřejných příležitostech, úředních cest, návštěv představitelů cizích států. Zároveň vykonává také funkci sekretariátu vlády a jejího předsednictva sestavováním programů jejich schůzí, přípravou podkladů pro jednání, navrhováním formulací usnesení po stránce právní, pořizováním zápisů o schůzích, intimací usnesení a jejich evidenci.

Úřad se účastní pracovní přípravy a organisování všech oficiálních podniků celostátního a mezinárodního významu, sestavování programů významných zahraničních návštěvníků, vede jejich evidenci, spolupracuje na dislokaci významných úřadů našich i zastupitelských úřadů cizích států.

V legislativním oboru přinesla revoluční doba řadu zcela nových ideí, jichž uskutečnění předpokládá pevný právní podklad. Z toho plyne veliké množství legislativních opatření i jejich obtížnost. Úřad předsednictva vlády účastní se zde všech přípravných prací na opatřeních celostátní povahy, koordinuje stanoviska ústředních úřadů, tlumočí připomínky Slovenské národní rady k návrhům a opatřením ústředních úřadů a naopak, zejména při řešení otázek ústavně právních a podává vládě a jejímu předsednictvu vyžádaná právní dobrozdání. Nutno očekávati, že zvýšené pracovní úsilí potrvá i v roce 1948.

V politickém úseku spolupracoval úřad na dokončení osidlování a na majetkovém uspořádání, ke kterému dochází v souvislosti s osídlením, znárodněním průmyslu a majetkovými restitucemi.

Spolupracovat bude i dále na dokončení reemigrace a repatriace našich národnostních skupin, jichž život a činnost jsou pečlivě sledovány, stejně jako jsou sledovány stav a dislokace národních skupin v hranicích státu, zejména pak bude věnována pozornost slezskému problému. Bude koordinovati iniciativní činnost politických stran a zájmových organisací s činností ústředních úřadů a činností v těchto úřadech navzájem, jakož i odstraňovati jejich kompetenční konflikty. Zvýšená činnost projeví se v přípravách návrhů pro vládu na poli mezinárodních smluv, zejména obchodních, plavebních, finančních a kulturních dohod.

V oboru personálních otázek sleduje a udržuje úřad jednotnou personální politiku při aplikaci a praktickém provádění norem personálního práva, pokud je rozhodování vyhrazeno vládě. V rámci této své činnosti bude dokončeno jmenování za léta 1945 až 1947. Kromě toho věnuje se úřad zásadním otázkám personální politiky, zejména sjednocení personálních předpisů a nové úpravě služebních i platových poměrů státních i jiných veřejných zaměstnanců, chystané novelisaci platového zákona a dále provedení národní mobilisace pracovních sil spolu se zmenšením počtu zaměstnanců ve veřejné správě.

K tomu účelu připravuje legislativní opatření a vládní usnesení podle návrhů vlastních či vypracovaných jinými resorty, připravuje schůzi personálního komitétu ministrů a schůze komisí personálních odborníků Národní fronty a ÚRO.

Komise pro zhospodárnění veřejné správy, zřízená podle zákona č. 286/24 Sb., bude se zabývati úkoly svěřenými jí zákonem a úkoly vyplývajícími z budovatelského vládního programu.

Právní základ činnosti generálního sekretariátu Hospodářské rady jest dán především dekretem presidenta republiky č. 63/45 Sb., vládním nařízením č. 144/45 Sb. a zákonem č. 192/46 Sb. o dvouletém hospodářském plánu.

V roce 1947 leželo těžisko činnosti generálního sekretariátu a jemu přičleněných komisí především v konání všech prací, vyplývajících z provádění a plnění dvouletého hospodářského plánu, zejména ve vypracování - v úzké spolupráci s Ústřední plánovací komisí čtvrtletních operativních plánů a v evidenci jejich výsledků (spěšná hlášení). Generální sekretariát soustavně sleduje celkový hospodářský stav v republice a udržuje potřebný přehled o něm. Usilovně dokončuje vypracování jednotného podnikového početnitcví ve všech odvětvích hospodářské činnosti podle zákona č. 116/46 Sb. a jeho urychlené zavedení do praxe. Jednotné podnikové početnictví je nezbytným podkladem pro hospodářské plánování a jeho provádění. Při tom se přihlíží i k možnosti použití jednotného podnikového početnictví též pro účely daňové politiky. Zahájeny byly práce pro zákonnou úpravu podnikového oceňování, zejména s ohledem na východiskové (stabilisační) bilance. Generální sekretariát soustavně sleduje vývoj národního důchodu a všech jeho složek a připravuje předpoklady pro první odhady národního jmění a praktické zhodnocení a využití těchto výsledků. V této souvislosti se přihlíží k zjišťování celkové spotřeby a vývoje životní úrovně a získávají se předpoklady pro řešení sem spadajících problémů, jako otázek cenových, mzdových, populačních, národního pojištění a podobně. Generální sekretariát byl požádán o součinnost při přípravě mírových smluv, v otázkách hospodářské obnovy Evropy a zvláště při úpravě užší hospodářské součinnosti s Polskem. Měl také účast na projednání Charty mezinárodní obchodní organisace. Jest třeba se také zmíniti o pracích generálního sekretariátu na normativní úpravě reformy hospodářské samosprávy, na přípravných pracích pro reformu distribuce, na úpravě organisačních problémů, týkajících se peněžnictví, placení bez hotových a pod. Zvláštní a bedlivá pozornost byla věnována předpokladům kvalitativního plánování, politice cenové, investiční, mobilisaci pracovních sil a problémům s tím souvisejícím. Stejně bedlivě jsou sledovány v generálním sekretariátě otázky normalisace, standartisace a racionalisace ve všech oborech hospodářské činnosti a praktické využití těchto poznatků při přípravě hospodářských plánů a jejich budoucího provádění. Třeba se ještě zmíniti o účasti generálního sekretariátu na stanovení směrného programu zahraničního obchodu. Generální sekretariát se zúčastňuje s hlediska dvouletého hospodářského plánu spolu s příslušnými resorty intensivně také na řešení zásadních a konkrétních úkolů v dopravě, energetice a stavebnictví.

Činnost v roce 1948 obsáhne jednak činnost vykázanou v roce 1947, jednak nové úkoly, které vyplynou z provádění a kontroly dosavadního hospodářského plánování a z přípravy druhého (dlouhodobého) československého hospodářského plánu.

Úkol Státního úřadu plánovacího v roce 1947 spočíval ve vypracování dílčích plánů pro jednotlivé hospodářské obory v rámci dvouletého plánu, podávání iniciativních návrhů k opatření hospodářské povahy, sledování provádění plánů s hlediska jeho jednotnosti a v kontrole jeho splňování. V některých úsecích byly provedeny v dohodě s Ústřední plánovací komisí korektury plánu. Dalším úkolem byla příprava, organisace a částečné vypracování podkladů pro plán dlouhodobý.

Reorganisací plánovací služby byla docílena plynulost a zjednodušení pracovní techniky v programu prováděných prací a rozdělení celkového plánu na úseky:

1. Prostorového plánu, v němž byly vedle zpracování iniciativních návrhů, týkajících se personálních, správních a finančních otázek, jakož i výstavby svazků územní samosprávy, vypracovány prováděcí plány hospodářsky slabých krajů a provedena postupná realisace prací k Ideovému návrhu.

2. Lidské práce (distribuce pracujících v rámci mobilisace pracovních sil).

3. Plánování hmot (revise bilancí surovin na změnách přidělovacích systémů, plán surovinový, spotřeby, investiční a plán zjednodušovací).

4. Peněžního hospodářství (dokončen plán měnové reformy, organisace peněžnictví v rámci dlouhodobého plánování, plán úvěrový, četné iniciativní návrhy finančního rázu).

5. Zemědělství a lesnictví (osevní plán 1947/48, zemědělských investic, pastvin atd., příprava plánu ovocnářství, zelinářství a hospodaření vodou, dlouhodobý plán perspektivní).

6. Stavebnictví (dokončení plánu, úpravy nastavší změnou v předpokladech).

7. Dopravního plánu (spojů silničních, železniční přepravy a dopravy po vodě a letadly, technického vybavení dopravního parku).

8. Výzkumnictví (organisace výzkumnictví, zkušebnictví a dokumentace a využití jich pro hospodářské zajištění, zlepšení a zjednodušení).

V rámci mezinárodních styků a odborné spolupráce uskutečněny porady a konference se zástupci Polska a Maďarska.

Program činnosti na rok 1948 je určen částí dvouletého budovatelského plánu, jehož úkoly byly zařaděny k provedení na rok 1948.

Znaky pracovní techniky, organisace a metodiky jsou shodné s pracemi roku 1947 a budou doplněny prohlubováním problémů podle výsledků a bilančního zhodnocení roku 1947 v potřebných pracovních úsecích.

K pracem na dlouhodobém plánu pětiletém bude použito zkušeností prvých roků hospodářského plánování.

V roce 1947 započaté přípravné práce k Ideovému návrhu pro pomoc hospodářsky slabých krajů budou podrobně propracovány a skončeny.

Vedle četných iniciativních návrhů bude nutno dobudovat plánovací složky po stránce materiálově-bilanční a prohloubit styky mezinárodní speciálně se slovanskými státy.

K témuž cíli bude směřovati i přejímání a zpracování slovenského materiálu do celostátních plánů a v součinnosti se slovenskými úřady vypracování společných metod a jednotné plánovací techniky.

Konečně zúčastní se úřad příprav pro legislativní práce spojené s přípravou, prováděním, kontrolou plánů a organisační výstavbou plánovaného hospodářství.

Predsedníctvo Sboru povereníkov vo svojom složení z predsedu a podpredsedu pôsobí predovšetkým k tomu, aby rôznorodé záujmy najrozličnejších odvetví života boly vyrovnávané k najvhodnejšiemu riešeniu z hľadiska celoslovenských záujmov, a aby vládny program bol na Slovensku prevádzaný a dodržiavaný.

Úrad Predsedníctva Sboru povereníkov obstaráva záležitosti Sboru povereníkov. V odvetví personálnom pripravuje schôdzky personálneho komitétu povereníkov a venuje sa zásadným a všeobecným otázkam personálnej politiky, V odvetví legislatívnom vypracováva osnovy usnesení a nariadení Sboru povereníkov. V odbore národohospodárskom bude i naďalej najvážnejším úkolom Úradu Predsedníctva Sboru povereníkov zaujímať v každom smere koordinujúce stanovisko ku všetkým hospodárskym problémom a podávať objektívne posudky z národohospodárskeho hľadiska celoslovenského. Bude prevádzať sústavné i príležitostné revízie vo všetkých úsekoch hospodárskeho života, zhodnocovať ich výsledky pre racionalizáciu všetkých odborov hospodárskej činnosti a obstarávať súčasne významnú funkciu kontroly toho, či budovateľský plán vlády sa na Slovensku prevádza dochvíľne a s vynaložením všetkého úsilia. Za tým účelom bude národohospodársky odbor úradu tiež úzko spolupracovať s národohospodárskou sekciou vlády a jej generálnym sekretariátom. V odvetví tlačovom vedie záznamy všetkých význačných publikácií domácich i cudzích a má na starosti publicistický a informačný styk so zahraničím.

Úrad hospodárskej kontrolnej služby v Bratislave bol zriadeny nariadením Slovenskej národnej rady číslo 45/1947 Sb. n. SNR a začal samostatne účinkovať dňom 1. apríla 1947. Úrad hospodárskej kontrolnej služby podlieha Predsedníctvu Sboru povereníkov a do jeho pôsobnosti patrí:

a) vykonávať hospodársku kontrolnú službu podľa zákona č. 63/1940 Sl. z. o Cenovom úrade a nariadenia č. 275/1941 Sl. z. o Hospodárskej kontrolnej službe;

b) vykonávať práva a povinnosti odborného zástupcu podľa § 30 nariadenia č. 65.000/ 1909 B, M. v policajnom trestnom konaní pre priestupky uvedené v § 1, ods. 1 a 2 zákona č. 51/1942 Sl. z. v znení zákona č. 21/1943 Sl. z. o stíhaní a trestaní priestupkov podľa niektorých predpisov o cenách a zásobovaní obyvateľstva ako aj pre priestupky uvedené v §§ 1 a 2 zákona č. 15/1947 Sb. o stíhaní čierneho obchodu a podobných pletích;

c) podávať vo veciach uvedených v predošlom bode návrhy k opravnému prostriedku v odvolacom konaní, k žiadosti o odpustenie alebo zmiernenie trestu cestou milosti alebo k žiadosti o povolenie podmienečného odkladu výkonu trestu; tieto návrhy sú príslušné úrady povinné si vyžiadať;

d) udelovať súhlas podľa §§ 1 a 4 nariadenia č. 277/1940 Sl. z. o obmedzení zrušenia niektorých nájomných smlúv.

V rozpočte na rok 1948 pamätá sa na to, aby Úrad hospodárskej kontrolnej služby v Bratislave mohol byť tak po stránke osobnej, ako aj vecnej dobudovaný tak, aby mohol plniť úkoly naň kladené.

Štátny plánovací a štatistický úrad v Bratislave bol nariadením Slovenskej národnej rady číslo 48/1947 Sb. n. SNR prenesený z Predsedníctva Slovenskej národnej rady k Predsedníctvu Sboru povereníkov.

ŠPŠÚ v dvojročnom pláne je technickým orgánom Predsedníctva Sboru povereníkov, ako aj najvyšším plánovacím a štatistickým orgánom na Slovensku. V praxi sa ukázalo, že pre rámec Slovenska ŠPŠÚ sústredil na seba všetky práce a úlohy, ktoré v českých zemiach v celoštátnej relácii majú: Štátny úrad plánovací, Štátny úrad štatistický, plánovací odbor Zemského národného výboru v Prahe a v Brne a Zemský plánovací ústav v Brne. ŠPŠÚ je okrem toho technickým orgánom Slovenskej plánovacej komisie, zriadenej Sborom povereníkov, ktorej úkolom je vykonávať na Slovensku úlohy stanovené smernicami Ústrednej plánovacej komisie, ako aj všetky záležitosti vyplývajúce z plnenia dvojročnice na Slovensku, taktiež aj shrnutie všetkého materiálu pre ďaľší dlhodobý plán. Na ŠPŠÚ sústreduje sa všetok materiál podávaný rezortami a rôznymi sektormi hospodárskeho života pre celoštátne inštitúcie, tam sa koordinuje a takto spracovaný zasiela celoštátnym inštitúciam.

Úlohy už prv uvedené, ako aj rôzna štruktúra a organizácia štatistickej služby v Čechách a na Slovensku spôsobily, že SPŠÚ v snahe zaistiť hodnoverné štatistické dáta ako to predpisuje príslušný plánovací orgán, musí v roku 1948 rozšíriť svoje organizácie aj na nižšie inštitúcie tzv. regionálne, ba v štatistických šetreniach v istých prípadoch musia sa rozšíriť až na okresy.

V rozpočte na rok 1948 sa pamätá na zaokrytie najnútnejších výdavkov, ktoré vzniknú pre SPSÚ pri vykonávaní prác a úloh na neho kladených.