Úhrada upravených schodků:

Podle čl. XXII. finančního zákona na rok 1946, č. 59/1946 Sb., poskytnutá záloha na úhradu nekrytých schodků zemí, okresů a obcí - 1.800,000.000 Kčs,

V zemských rozpočtech zařazený úvěr na poskytování zemských příspěvků finančně slabým okresům a obcím podle § 11 zák. č. 77/1927 Sb. ve znění novel - 302,900.000 Kčs,

celkem - 2.102,900.000 Kčs.

Byly tudíž schodky upravené plně uhrazeny prostředky k tomu podle zákona poskytnutými, při čemž bylo možno v rámci pohotových prostředků přihlédnouti i k jednotlivým případům zvláštního zřetele hodným, příp. odstraniti neb zmírniti vyskytnuvší se snad tvrdosti úpravy.

Poněvadž při úpravě obecních a okresních rozpočtů nebylo ještě přesně známo rozvržení investic ve dvouletém plánu hospodářském a investic podnikaných z místních zdrojů materiálových a pracovních sil (t. zv. akce 2 M) na jednotlivé okresy a obce, vylučovaly ZNV při úpravě rozpočtů dluhovou službu z nových zápůjček a teprve po zařazení investic v rámci dvouletky a investic akce 2 M se dluhová služba dodatečně stanoví. K tomu účelu nutno ještě počítati nad výše uvedenou částku upravených schodků potřebu na dluhovou službu a kromě toho na dodatečně vynesené požadavky svazků, které včas rozpočty nepředložily, jakož i částku potřebnou na zmírnění, příp. odstranění tvrdostí, jež se dodatečně projevují. Tyto požadavky činí v zemích českých 294,969.000 Kčs. Celkem jest třeba na neuhrazenou potřebu 3.158,856.085 Kčs.

Pro země české je třeba k úhradě nekrytých schodků - 2.798,195.000 Kčs,

pro Slovensko - 360,661.085 Kčs,

I. Pro země české činí úhrada: v kap. 25, tit. 16 stát. rozpočtu na r. 1947 je zařazeno na mimořádnou pomoc samosprávě (§ 9 zák. č. 249/1946 Sb.) - 1.730,000.000 Kčs,

v zemských rozpočtech je pamatováno na příspěvky finančně slabým okresům a obcím - 296,978.300 Kčs,

dále lze počítati s částkou - 99,132.713 Kčs,

která ze zálohy poskytnuté na úhradu schodků r. 1946 podle čl. XXII fin. zák. na r. 1946 nebyla spotřebována, ježto předpokládané výdaje nebyly plně uskutečněny.

Celkem - 2.126,111.013 Kčs.

Tudíž potřeba - 2.798,195.000 Kčs,

úhrada - 2.126,111.013 Kčs,

rozdíl - 672,083.987 Kčs, pro který není ve státním rozpočtu na rok 1947 úhrady.

Rozděleno na jednotlivé země, jeví se tento obraz:

1. Země Česká: Nekrytá potřeba upravených schodků - 1.513,954.000 Kčs,

potřeba na dluhovou službu a odstranění tvrdostí - 160,000.000 Kčs,

celkem - 1.673,954.000 Kčs

Úhrada: z mimořádné pomoci podle § 9 zák. č. 249/1946 Sb. zařazené ve státním rozpočtu na r. 1947 v kap. 25, tit. 16 v částce 1.730,000.000 Kčs byla poukázána zemi České na úhradu zemského upraveného schodku a upravených schodků okresů a obcí částka odpovídající ²/₃ celého úvěru vzhledem k rozloze obou zemí, počtu obyvatelstva a výši upravených schodků, t. j - 1.150,000.000 Kčs,

v zemském rozpočtu na příspěvky finančně slabým okresům a obcím je zařazeno - 194,078.300 Kčs,

ze zálohy na rok 1946 nespotřebováno - 99,132.713 Kčs,

celkem - 1.443,211.013 Kčs,

takže k plné úhradě schází - 230,742.987 Kčs,

2. Země Moravskoslezská: Potřeba: nekryté upravené schodky - 989,272.000 Kčs,

na dluhovou službu a zmírnění tvrdostí - 134,969.000 Kčs,

celkem - 1.124,241.000 Kčs.

Úhrada: z úvěru kap. 25, tit. 16 stát. rozpočtu na r. 1947 poukázáno - 580,000.000 Kčs,

v zemském rozpočtu na příspěvky finančně slabým okresům a obcím - 102,900.000 Kčs,

celkem - 682,900.000 Kčs.

Schází tudíž k úplné úhradě - 441,341.000 Kčs,

nedostávající se úhrada pro samosprávu zemí českých celkem - 672,083.987 Kčs.

II. Slovensko: Upravené schodky - 360,661.085 Kčs,

Úhrada ze stát. rozpočtu na rok 1947, kap. 25, tit. 16 - mimořádná pomoc dle. § 9 zák. č. 249/1946 Sb. - 270,000.000 Kčs,

Fond státních přídělů určený na poskytování příspěvků finančně slabým okresům a obcím - 116,215.000 Kčs.

Činí tudíž úhrada celkem - 386,215.000 Kčs.

Rozdílu 25,553.915 Kčs bylo použito na podpory k plnění mimořádných úkolů okresů podle § 21, odst. 4a nařízení č. 10/1946 Sb. n. SNR.

Hlavní (vlastní) funkcí kanceláře presidenta republiky je podle zák. č. 654/1919 Sb. obstarávání věcí, spadajících do oboru ústavní pravomoci presidenta republiky. V činnosti kanceláře presidenta republiky takto vymezené obrážel se v roce 1947 takřka veškerý veřejný život ve státě.

Politické události uvnitř státu a v těchto věcech styk s Národním shromážděním, vládou po případě s úřadem předsednictva vlády a ostatními ústředními úřady, jakož i sledování důležitých otázek a událostí na poli mezinárodním tvořily bohatou výplň činnosti politického odboru kanceláře presidenta republiky, k níž se po programové stránce řadila organisace a úprava zájezdů a úředních cest presidenta republiky, nástupních audiencí a agenda řádová.

V oboru zákonodárství promítala se v činnosti kanceláře presidenta republiky legislativní opatření jak ústavodárného Národního shromáždění a vlády, tak i Slovenské Národní rady. Kancelář presidenta republiky sledovala s účinným zájmem přípravy na nové ústavě a svým zástupcem se účastnila všech schůzí subkomise ústavního výboru. Hojná byla i činnost při ústavním projednávání mezinárodních smluv. Rovněž právo presidenta republiky udíleti milost v trestních věcech soudních jevilo se značnou měrou v činnosti kanceláře presidenta republiky jako důsledek zvýšené činnosti retribučních soudů v tomto roce.

Velmi intensivně pracovala kancelář presidenta republiky na poli otázek personálních, a to jak u vlastních zaměstnanců, tak i zejména při provádění nominace soudců, úředníků a důstojníků v nejvyšších platových stupnicích (stupnicích funkčního služného) všech ostatních resortů (úřadů) za roky 1945 a 1946, kdy šlo, podobně jako tomu bylo při t. zv. renominaci, o hromadné akce a kdy zpracování souborných návrhů pro rozhodnutí presidenta republiky vyžadovalo značného úsilí. K tomu přistupovaly účast a sledování všech otázek veřejnozaměstnanecké politiky a platového i služebního práva veřejných zaměstnanců a konečně i práce na budování organisace vlastního úřadu.

V oboru kulturním zrcadlil se v činnosti kanceláře presidenta republiky kulturní život ze všech oborů umění, osvěty, vědy, školství a tělovýchovy, s nimiž přichází hlava státu do styku ať z vlastního podnětu, který je velmi častý, ať na návrh resortních činitelů vládních, či na přímou žádost oněch kulturních institucí, které se dožadují slyšení a podpory. Do tohoto okruhu práce spadá též péče o věci, týkající se archivů presidenta republiky, Pražského hradu i kanceláře, dále musea Pražského hradu, obrazové hradní galerie atd.

Budovatelský vládní program na poli hospodářském obrážel se v činnosti kanceláře presidenta republiky v míře, určované intensivním zájmem hlavy státu o plnění a úspěch programu. Podkladem bohaté činnosti zvláštní byly pak prosby i přání jednotlivých občanů státu a prosby, žádosti, zájmy atd. jednotlivců i institucí v zahraničí. Na tomto místě sluší připomenouti t. zv. pomoc Rumunsku.

Vojenské oddělení kanceláře presidenta republiky obstarávalo v hojné míře úkony, související s funkcí presidenta republiky jako vrchního velitele branné moci a projevující se v oboru přímé velitelské pravomoci, dále otázky osobní a organisační a otázky všeobecné administrativy a materielního vybavení armády. V roce 1947 jevila se tato úloha značně ve spolupráci resp. zprostředkování při plnění první poloviny dvouletého plánu MNO, zejména pak při vytváření moderní čs. vojenské doktriny a mravně politické výchovy armády, v oboru personálních opatření pak v renominaci a nominaci vyšších důstojníků a funkcionářů atd. Posléze dlužno se zmíniti o velitelské, bezpečnostní a osobní agendě velitelství Pražského hradu a velitelství hradní stráže.

V oboru hospodářsko-správním dlužno uvésti činnost spojenou s prováděním schváleného stavebního programu na Pražském hradě a v Lánech.

V úseku hradních budov, nádvoří a hradeb bylo uskutečněno prodloužení schodiště v jižním křídle proti vchodu z III. nádvoří do zahrady Na Valech, čímž získáno potřebné spojení této zahrady s přijímacími a obytnými místnostmi presidenta republiky. Pokračováno bylo na úpravě palácového dvorku mezi Vladislavským sálem a průchodem u velechrámu sv. Víta zřízením opěrné zdi a parapetu u komunikace na Jiřském náměstí a schodů do dvorku, aby postupně byl tento dosud neupravený kout začleněn do celkové úpravy III. nádvoří. Menší úpravy provedeny též ve Starém paláci s tím zaměřením, aby tato nejcennější historicko-umělecká část Hradu mohla být zpřístupněna veřejnosti. V oboru naléhavých komunikačních úprav, potřebných zvláště se zřetelem na větší shromáždění obecenstva v hradních prostorách při slavnostních příležitostech, byl zřízen průchod pro pěší při průjezdu z II. hradního nádvoří na Prašný most a započato s pracemi přípravnými na průchodu pro pěší při průjezdu z II. nádvoří na III. nádvoří proti velechrámu sv. Víta. Síň pod Španělským sálem, býv. Královské stáje, s okny do Jeleního příkopu, upravovaná podle návrhů Plečníkových již v r. 1928 a užívaná z důvodů tísně, zvláště za let okupace, k různým užitkovým úkolům, byla renovována, úpravy podle programu dokončeny, a síň věnována původnímu určení (stálá výstava uměleckých a historických památek jako součást hradního musea v prozatímním umístění).

Konečná úprava Tereziánského křídla ve Starém paláci nemohla býti podle programu uskutečněna pro nedostatek speciálních stavebních hmot (olovo na isolaci terasy) a musela být odložena na rok příští.

V úseku hradních zahrad byla provedena další část renovace empirového skleníku v Královské zahradě jako stavební památky a zřízen skleník užitkový. V zahradě Na Valech se přikročilo k další etapě trvalého zařízení pro osvětlování Hradu zřízením transformační stanice, umístěné pod jižním křídlem Hradu, a položením dalšího úseku kabelového vedení.

V budově vypálené Míčovny v Královské zahradě bylo nutno při stavebních úpravách pokračovat zvolna a opatrně vzhledem k významu tohoto objektu po stránce památkové péče a ohrožení celé stavby, jež bylo důsledkem požáru. Po opravě a zabezpečení zdiva specielní stavební metodou bylo zřízeno podlaží, opravena cenná sgrafitta a připraveny projekty pro krov a klenbu.

Novostavba domu se služebními byty, jako jediný hospodárný prostředek k vyřešení krajní bytové tísně zaměstnanců, kteří musejí z důvodů služebních bydlet v blízkosti Hradu a mají nárok na služební byt, byla projednána a připravena po stránce technické i stavební. Vzhledem k závažným momentům, souvisejícím s regulačním plánem a památkovou ochranou (stavba byla projektována v nejzazší části horního Jeleního příkopu u Nového světa) bylo nutno projekt opětně přizpůsobovat požadavkům, vzneseným povolanými činiteli a úřady. Dá se očekávat, že všechny otázky budou časově tak projednány, aby stavba byla podle programu ještě letos provedena nebo alespoň zahájena.

Naléhavost prací na Hradě, jakož i otázka opatření stavebních hmot a pracovních sil nedovolily provést letos úpravy v letohrádku Hvězda.

V lánském zámku byly provedeny jen nejnutnější práce, totiž položení nové krytiny na budově a renovace části topného zařízení ve sklenících. Generální oprava celé budovy, zároveň s adaptacemi dosud vhodně nevyužitých místností v přízemí zámku a zmodernisování všech technických zařízení (ústřední topení, výtahy, elektrárna) vyžádalo by si dnes příliš velkého nákladu. Je proto zamyšleno provést každý rok dílčí úsek, finančně únosný.

Na statcích v Lánech byla podle programu zadána stavba 3 deputátních domků, jednoho pro zaměstnance lesní a dvou pro zaměstnance hospodářské správy státního statku.

Program činnosti na rok 1948 nelze pro kancelář presidenta republiky, u níž značná část činnosti odvozené z pravomoci presidenta republiky předpokládá, resp. vyžaduje podnětné návrhy jiných ústavních činitelů, dobře předem stanoviti. Lze spíše říci, že se dá očekávat, že téměř ve všech úsecích dosavadní činnosti kanceláře presidenta republiky, zejména pak v úseku činnosti zákonodárné, v otázkách veřejnozaměstnaneckých, na poli národohospodářském i kulturním, lze v příštím roce očekávati zvýšenou činnost i oproti bohaté činnosti v roce 1947.

Zbývá proto nastíniti program činnosti kanceláře presidenta republiky v oboru hospodářsko-správním, pokud jde o její vnitřní správu.

Program stavebních prací na pražském hradě pro rok 1948 se omezuje na nejnutnější stavby a úpravy podle předem projednaného celkového programu. Při sestavení programu bylo přihlíženo nejen k hlediskům umělecko-historickým a požadavkům památkové péče, ale i k praktickému a lepšímu využití hradu jako sídla presidenta republiky a jeho kanceláře.

Pro příští rok se předpokládá dokončení úprav v Tereziánském křídle, které od května 1945 nemohly býti provedeny pro nedostatek materiálu. Dále budou dokončeny vnitřní úpravy ve Starém paláci. Tyto úpravy jsou nezbytné, má-li býti Starý palác zpřístupněn veřejnosti a zhodnocen ve svém nesmírném historickém a uměleckém významu. Bude pokračováno v rekonstrukčních pracích vyhořelé Míčovny, které se zřetelem k požadavkům památkové péče mohou býti prováděny jen zvolna.

Bude též zřízen další průchod pro pěší v hradních nádvořích, a to z II. na III. nádvoří proti velechrámu sv. Víta. Průchod je nezbytně nutný z důvodů komunikačních a bezpečnostních.

Pro lepší využití hradních místností v jižním křídle hradu, používaných presidentem republiky a jeho kanceláří, bude provedena úprava vrátnice při vchodu z III. nádvoří, jehož se nyní používá nejen téměř při všech audiencích u pana presidenta, nýbrž i při všech společenských příležitostech. Projekt úpravy zahrnuje čekárnu, šatnu, místnost pro službu konajícího úředníka a umístění neuniformované stráže bezpečnosti.

V jižním křídle hradu bude dále provedena rekonstrukce výtahu jeho rozšířením a prodloužením do úrovně zahrady. S úpravami vrátnice souvisí vybudování štol ústředního topení pro celé jižní křídlo, aby mohl býti odstraněn co nejdříve dnešní zcela nevyhovující stav, kdy topení v kamnech je třeba obstarávati velkým nákladem věcným i osobním.

V Královské zahradě bude pokračováno v dalších pracích na rekonstrukci starého skleníku, který vyžadoval jednak záchrany s hlediska památkového, jednak úprav pro jeho praktické použití v zahradním hospodaření.

Většího nákladu si vyžádá projektované vybudování kanalisace v horní části Královské záhrady. V zájmu řádného hospodaření v zahradách potřebuje správa zahrad nového skladiště pro ovoce a zeleninu a skladiště paliva pro skleníky. Obě skladiště budou vybudována v r. 1948.

Nedostatek hygienických zařízení v hradních prostorách bude v r. 1948 odstraněn vybudováním řádných hygienických zařízení na Slévárenském dvoře.

Hradní stavební správa předpokládá, že bude možno přikročiti k výměně okapových žlabů a oken, jež ve všech hradních budovách jsou ve velmi špatném stavu. Celková výměna znamená práci takového rozsahu a nákladu, že ji bude možno prováděti jen postupně. S výměnou bude započato v severním hradčanském výběžku na I. hradním nádvoří, v průčelí do Hradčanského náměstí, dále nad nádvořím Na Baště a nad západním průčelím západního křídla až ke Španělskému sálu.

Aby byla zmírněna bytová tíseň hradních zaměstnanců, kteří mají nárok na služební byty, projektuje se vybudování domu se služebními byty v oboře Hvězda. Důvodem pro stavbu tohoto domu je skutečnost, že možnosti vyřešení bytové tísně adaptacemi ve starých hradních bytech budou už vyčerpány, aniž by bylo dosaženo potřebného počtu vyhovujících služebních bytů. Nákladnější adaptace jest ostatně možno provádět jen v těch bytech, u nichž při jejich rozloze a dosavadním stavu je výdaj na úpravu úměrný celkovému zlepšení bytu. Hradní stavební správa počítá také s tím, že v rámci programových stavebních úprav ve vlastních hradních budovách odpadnou některé zde umístěné byty. Vzhledem k tomu jeví se stavba dalšího obytného domu na vlastním pozemku nejúčelnější a nejhospodárnější.

Pro naléhavé práce na pražském hradě a v jiných objektech nedošlo v r. 1947 k předpokládaným rekonstrukčním pracím v letohrádku Hvězda. V r. 1948 bude však nutno provést zde aspoň zabezpečovací práce na krovu a některé drobnější opravy.

Na zámku v Lánech, kde dosud není možno přikročiti ke generální opravě celé budovy s potřebnými adaptacemi, předpokládá se provedení naléhavých dílčích oprav, které spadají do celkového plánu.

Stav služebních bytů je rovněž na zámku v Lánech krajně neuspokojivý. Poněvadž adaptace starých bytů nebyly by rentabilní, počítá se zde se zřízením nových bytových jednotek. Dále se předpokládá provedení větších úprav hospodářských zámeckých budov, které po léta nebyly opravovány. Bude při tom pamatováno na vhodné rozšíření garáží.

Na státním statku v Lánech budou vybudovány další tři deputátní domky, dva pro hospodářskou a jeden pro lesní správu. Za budovu Šubrt, vyhořelou na počátku února 1947, ve které byly naturální byty zaměstnanců lesní správy, bude postavena nová budova s pěti byty pro zaměstnance. Stavbami řádných bytů má býti zajištěn dostatečný počet stálého zemědělského i lesního dělnictva pro státní statek v Lánech. Z téhož důvodu bude pokračováno i v úpravách ostatních naturálních bytů.

Hospodářská správa státního statku v Lánech usiluje o zvýšení produkce drůbeže a vepřového dobytka. K dosažení tohoto cíle bude třeba vybudovati vhodné hospodářské budovy. Budou účelně prováděny též další opravy hospodářských a správních budov.

Za předpokladu příznivých povětrnostních podmínek lze očekávati v příštím roce zvýšení jak rostlinné, tak i živočišné výroby. Půdy vyčerpané v době okupace jsou přiváděny dokonalou přípravou k normální produktivnosti. Zvýšená odborná péče se věnuje sadařství a lze očekávat jeho zvýšený výnos.

Lesní správa má v hospodářském roce 1947/1948 v programu - po 9 letech, v kterých byla nucena těžiti pouze dříví ze sněhových a větrných polomů - vrátiti se k normální těžbě, aby uvolnila přirozené nálety a podrosty. Těžba dříví rozpočtena na r. 1947 ve výši 14.000 plm dřevní hmoty se zvýší o 5.000 plm na 19.000 plm v důsledků mimořádné těžby na ploše zabrané pro stavbu údolní přehrady na Klíčavě. Proto se počítá se zvýšeným příjmem za dříví v r. 1948, ovšem za předpokladu, že dosavadní ceny se nezmění. Zvýšeného nákladu bude vyžadovati zalesnění 60 ha holin a ředin a rozšíření lesních školek pro pěstování vlastních sazenic. Přiměřená částka je v rozpočtu zařazena na opravu lesních silnic a cest. Bude pokračováno v melioraci luk a pastvin, aby byla zvýšena produkce pícnin pro lesní a hospodářskou správu.

V dílčím rozpočtu státního statku v Lánech je dále pamatováno na nákup některých hospodářských strojů a zařízení, usnadňujících a urychlujících lidskou práci.

Ústavodárné Národní shromáždění konalo v době od 6. listopadu 1946 do 11. července 1947 49 schůzí plenárních, 391 schůzí výborových a 138 schůzí subkomisí. Předloženo bylo 88 vládních návrhů (včetně mezinárodních smluv), 2 připomínky presidenta republiky a 7 listů presidenta republiky. Z toho bylo schváleno 80 vládních návrhů, 2 připomínky presidenta republiky a ratifikováno 12 mezinárodních smluv. Z 50 podaných iniciativních návrhů bylo projednáno 11, 2 iniciativní návrhy byly zamítnuty. Bylo podáno 120 zpráv výborových, 160 interpelací, 7 naléhavých interpelací. Došlo 137 odpovědí na interpelace. Oznámeno bylo 58 dotazů a 41 odpovědí na ně. Došlo 17 žádostí za vydání poslanců k trestnímu stíhání, z nich bylo 17 vyřízeno. V plenárních schůzích promluvilo 8 ministrů, 245 zpravodajů a 428 řečníků.

Práce na nové ústavě Československé republiky byla soustředěna v ústavním výboru, který sněmovna zvolila podle zákona č. 197/1946 Sb. ve schůzi dne 7. listopadu 1946, a v jeho subkomisi. Oběma těmto sborům jsou k disposici odborní experti. Subkomise ústavního výboru projednala a zpracovala ve 40 schůzích v prvém čtení téměř celou osnovu příští ústavy, kromě ustanovení vyjadřujících úpravu poměru Čechů a Slováků a některých speciálních otázek.