Výstavba znárodněného československého smluvního pojišťovnictví se dostala do významného stadia svého vývoje na sklonku roku 1946, kdy řadou vládních opatření podle § 10 dekretu čís. 103/45 Sb. byly soustředěny 493 pojišťovny a pojišťovací spolky v pět národních podniků, z nichž tři mají sídlo v Praze, jeden v Brně a jeden v Bratislavě. V téže době byly vyhlášeny stanovy národních podniků a vládním nařízením č. 215/46 Sb. byl jim dán nutný organisační základ. Národní podniky vstoupily v činnost dnem 1. ledna 1947 pod vedením prozatímních národních správ, jež byly vystřídány statutárními představenstvy v měsíci dubnu, když byly před tím vykonány volby členů představenstev z řad zaměstnanců pojišťoven. Ze soustředění v národní podniky bylo vyňato vládním opatřením 30 znárodněných ústavů provozujících soukromé pensijní pojištění; k jejich úpravě ve smyslu § 11, odst. 2 dekretu č. 103/45 Sb. dojde v budoucnu. Dalších 197 znárodněných ústavů - vesměs československých stavů pojištění zahraničních pojišťoven a pojišťoven, jejichž hospodářský stav nebyl v rovnováze nebo byl nejasný - bylo dáno národním podnikům do správy.

Spravovanými stavy jsou hlavně drobné stavy cizích pojišťoven v bývalém pohraničí, dále "Pojišťovna Star" se svými závazky uzavřenými bývalou pojišťovnou Fénix a velké ústavy liberecké, t. j. pojišťovna Union, Veřejnoprávní pojišťovna a Dunaj-Concordia, životní akciová pojišťovna.

Otázka spravovaných ústavů bude vyřešena s konečnou platností zákonem, jehož osnova se projednává. Jejím hlavním posláním je umožniti sestavení bilancí spravovaných ústavů. Pokud jde o stavy pojištění v pohraničním území, které byly v době okupace spravovány ze závodů mimo území ČSR, nedal by se za dosavadních poměrů zjistiti stav jejich závazků ani po mnoha létech, neboť podklady k jejich správě jsou nedostupné, pokud nebyly vůbec zničeny, a kromě toho jsou tyto stavy do základu rozvráceny událostmi po revoluci. Zmíněná osnova navrhuje jakožto nejkratší cestu k vyjasnění tohoto stavu konvokaci všech věřitelů znárodněných ústavů, takže podle výsledků přihlašovací akce bude pak národním podnikům možno, aby sestavily rozvahy jimi spravovaných znárodněných ústavů. Uvedené rozvahy budou předloženy ministerstvu financí, které porovná úhrn aktiv a pasiv spravovaných stavů jako celku a uváží, zda je možno tyto stavy bez dalšího opatření včleniti v národní podniky či nikoli. Jestliže by úhrn pasiv tohoto celku převyšoval jeho aktiva do té míry, že by národní podniky nebyly s to převzíti všechny jeho závazky, byť s odpovídajícími aktivy, použije se k vyrovnání tohoto schodku nároků, které z titulu pojistných smluv připadly státu podle ustanovení dekretu č. 95 a 108/45 Sb., takže potřebná opatření finančního rázu budou provedena uvnitř samotného smluvního pojišťovnictví. S touto zásadní koncepcí souvisí některá opatření podružnějšího rázu, jako je na příklad stanovení poměru pro přepočet závazků znějících na říšské marky, po př. na pengö, na československé koruny, jakož i stanovení moratoria pro závazky spravovaných stavů pojištění do doby, než bude rozhodnuto o jejich konečném osudu. Jako ventil pro případ, že by i výše zmíněná opatření se ukázala nedostatečnými, bude ponechána možnost, aby o jmění toho kterého předluženého ústavu ve správě bylo zahájeno konkursní řízení. Z téže příčiny nebylo možno připustiti, aby spravované stavy uspokojovaly bez zřetele na svou finanční situaci běžné dospívající pohledávky svých pojistníků.

Počáteční bilance národních podniků nejsou dosud sestaveny, jelikož podstatně závisejí na konečných bilancích znárodněných ústavů ke dni 31. prosince 1946, jež dosud všeobecně nebyly sestaveny. Postupně se sestavují bilance znárodněných ústavů za dobu od roku 1943, kdy bylo uveřejňování jejich bilancí vlivem okupace zastaveno.

Uskutečnění koncentrace také ve věcech administrativních by vyžadovalo, aby každý národní podnik soustředil svůj provoz v jediné budově. Jelikož tak velkých budov není, byl prozatím takto soustředěn alespoň provoz jednotlivých odvětví. Nový obchod je veden jednotně, avšak staré stavy musejí být spravovány dosavadním způsobem. Dokonalého sjednocení bude možno docíliti až po určitém odstupu časovém a s použitím statistických a účetních strojů. Teprve potom lze očekávati významnějších úspor personálních a režijních.

Režijní zatížení všech pojišťoven-národních podniků se odhaduje pro rok 1948 částkou 1.211,000.000 Kčs, v roce 1947 dosáhne toto vydání asi 1.174,000.000 Kčs. Vydání na osobní režii stouplo následkem platové vyhlášky ze dne 20. prosince 1946 asi o 20% proti dřívějšímu stavu. Jinak na pojišťovny doléhá zvýšení cenové hladiny zvláště ve věcné režii a ve zvýšených požadavcích pojistníků při škodách. V té souvislosti je dlužno zdůrazniti, že pojišťovnictví ponechalo úroveň svých sazeb nezvýšenou, naopak v několika odvětvích sazby snížilo.

Podle odhadů dodaných pojišťovnami-národními podniky, věnuje se na pojistnou službu v roce 1948 z národního důchodu přibližně částka Kčs 3.336,000.000. Z toho připadá na životní pojištění Kčs 928,000.000. Technické reservy vztahující se k těmto pojištěním dosáhnou částky 12.390,000.000 Kčs, z čehož přísluší 10.798,000.000 Kčs životnímu pojišťování.

Hospodaření odborů životních skončí v roce 1948 podle odhadu ztrátou 56,6 milionů Kčs; v odborech pojišťování proti škodám a úrazům a pojišťování nemocenského se očekává přebytek 62,8 milionů Kčs.

Ztráta odborů životních jest způsobena především poklesem úrokového výnosu. Tato újma pro rok 1948 odhaduje se částkou Kčs 122,000.000 a pro rok 1947 částkou Kčs 120,000.000. Její podstatnou složkou je ztráta z titulu neúročení vázaných vkladů. Životní odbory měly ke dni 1. 1. 1947 na vázaných vkladech částku Kčs 2.170,860.450 a ke dni 1. VII. 1947 částku Kčs 1.771,518.820. Dekretem č. 95/45 Sb. bylo zastaveno úrokování vkladů, avšak obdobný zásah do životních pojišťovacích smluv nebyl učiněn, takže pojišťovny jsou nuceny úrokovati prémiové reservy bez zřetele k tomu, zda odpovídající majetkové hodnoty dávají výnos či nikoli. V roce 1947 činí ztráta z tohoto titulu 69,000.000 Kčs.

Docílí-li se v odborech proti škodám a úrazům předpokládaného zisku 62,8 mil. Kčs, bude rozdělen podle ustanovení stanov takto:

Pro konkrétní představu o velikosti a rozvoji čs. smluvního pojišťovnictví je připojena přehledná tabulka nejdůležitějších dat:

1. Finanční novela z r. 1921 a organisační zákon ukládají zemím, okresům a obcím povinnost sestaviti každoročně rozpočet o všech příjmech a vydáních náležejících do jejich působnosti.

Pokud jde o obec stanoví zákon výslovně, že rozpočet se dělí v rozpočet řádný a mimořádný (investiční). Z povahy věci pak plyne, i když není v tom směru kogentního ustanovení, že toto rozlišování platí i pro zemský a okresní rozpočet.

2. Řádný rozpočet obsahuje pravděpodobně očekávané, opakující se výdaje, jichž je třeba k obstarání správy a k pravidelnému plnění úkolů, které jsou zemi, okresu a obci uloženy zákonem nebo spadají do jejich činnosti ve všeobecném veřejném zájmu. Jsou to výdaje osobní a věcné, které musí býti nutně vynaloženy, aby země, okres a obec mohly plynule a řádně plniti běžně své úkoly.

3. K úhradě těchto řádných vydání slouží řádné příjmy. Finanční novela výslovně zakazuje hraditi výdaje rozpočtu řádného příjmy mimořádnými. Řádnými příjmy jsou kromě výnosu jmění a podniků příjmy povahy veřejnoprávní, tudíž dávky, poplatky a příspěvky. Tyto příjmové zdroje tvoří zejména u obcí význačnou část příjmů obecních. Dávkou bývaly též přirážky vybírané ke státním daním přímým. Šlo o velmi významný zdroj příjmů a zvláště u okresů byl příjem z přirážek rozhodujícím, neboť dávky a poplatky se u okresů téměř nevyskytují.

Zákon č. 249/1946 Sb. přinesl v tomto směru na celém území státním pronikavou změnu. Přirážky svazků územní samosprávy k přímým daním státním nelze na rok 1946, 1947 a 1948 vybírati. Na místě těchto přirážek vyberou se v uvedených letech náhradní přirážky, jichž výnos plyne do státní pokladny. Tyto přirážky jsou ve všech obcích stejně vysoké, s vyjímkou přirážky k domovní dani činžovní, která je jinak stanovena v Praze, Brně a Bratislavě a jinak ve všech ostatních obcích. Tato různá sazba přirážky k dani činžovní souvisí s různou sazbou daně činžovní v uvedených třech městech a v ostatních obcích. Jednotné procento přirážek ve všech obcích zavádí stejnoměrné zdanění poplatnictva, což má význam pro podmínky podnikání. Bývalo často vytýkáno, že obce přitahovaly nižší sazbou přirážek podniky, které se vyhýbaly obcím s vyšší sazbou přirážek. Pro řízenou politiku cenovou působilo by obtíže značně rozdílné zatížení přirážkové. Pro obce, okresy a země mají přirážkové příděly, jichž se těmto subjektům dostává ze státní pokladny na místě výnosu přirážek tu výhodu, že mohou počítati s pevným příjmem, kdežto výnos přirážek byl kolísavý.

4. Kromě přídělů na místě přirážek dostává se obcím a zemím dalších přídělů ze státní pokladny. Jest to zejména příděl daně domovní. Celá splatná daň domovní, předepsaná v obci se přiděluje obcím. Zemím se dostává pevných přídělů. Země dostávají dále přiděleny ony částky, o které se zkracují přirážkové příděly obcí a okresů, a jsou povinny použíti těchto prostředků spolu s částí jim poskytovaných pevných státních přídělů ve prospěch okresů a obcí, které nemohou svými příjmy uvésti své hospodářství do rovnováhy. Stát dotuje též každoročně pomocné fondy pro úpravu dluhů okresů a obcí, které přejímají za obce a okresy finančně slabé placení dluhové služby ze zápůjček, které tyto svazky uzavřely k plnění svých veřejných úkolů. Na Slovensku poskytuje fond státních přídělů, spravovaný pověřenectvem vnitra, příspěvky finančně slabým okresům a obcím. Též tento fond dostává pevný roční příděl ze státní pokladny a kromě toho plynou do fondu ony částky, o které se zkracují přirážkové příděly obcí a okresů.

5. Poněvadž místní národní výbory jakožto orgány veřejné správy plní četné úkoly veřejné správy, které by jinak musil obstarávati stát, okresy v zemích českých spravují a udržují značnou síť okresních silnic a země jakožto nejvyšší složka samosprávy obstarává úkoly, které svým významem přesahují úkoly obcí i okresů, přispívá státní pokladna na úhradu vydání národních výborů dalšími prostředky, neboť podle § 9 zákona č. 249/1946 Sb. poskytuje příspěvky k úhradě řádných potřeb zemí, okresů a obcí, pokud tyto subjekty nemohou nejnutnější potřebu řádného rozpočtu uhraditi podle platných předpisů.

6. Z uvedeného plyne, že jest tu mezi státním rozpočtem a rozpočty zemí, okresů a obcí úzká souvislost. Z toho důvodu jeví se účelným, aby k rozpočtu státnímu byl připojen přehled rozpočtové potřeby svazků územní samosprávy. Tím se umožní přehled o tom, jakou měrou odčerpává nejen stát, nýbrž také územní samospráva, jakožto nejdůležitější složka veřejné správy vedle státu, prostředky národního důchodu.

Třeba si ovšem uvědomiti, že stát právě zmíněnými příděly hradí značnou část řádných potřeb samosprávy, takže o částky zařazené ve státním rozpočtu není národní důchod odčerpáván ještě jednou samosprávnými svazky. V Kap. 25 "Všeobecná pokladní správa" návrhu státního rozpočtu na rok 1948 jest na výše uvedené příděly samosprávě zařazena jako státní výdaj částka 4.084,820.000 Kčs, jež se v rozpočtech zemí, okresů a obcí projevuje jako příjem. V této částce je zahrnut též státní příděl ve prospěch fondu vicinálních cest na Slovensku ve výši 150,000.000 Kčs. Zmíněné cesty jsou svojí povahou obdobou okresních silnic v zemích českých, kde však náklady na udržování a správu silnic jsou zařazeny v potřebě okresů a uhrazovány v rámci rozpočtů těchto svazků.

V téže kapitole návrhu státního rozpočtu na rok 1948 jest dále na zmíněné již státní příspěvky podle § 9 zák. č. 249/1946 Sb. zařazena ještě částka 2.900,000.000 Kčs.

Ministr financí ve svém výkladu k návrhu státního rozpočtu republiky Československé na rok 1947, předneseném v ústavodárném Národním shromáždění, uvedl důvody, proč nebylo možno při předkládání návrhu státního rozpočtu na rok 1947 připojiti přehled samosprávných rozpočtů a zmínil se o tom, že při předkládání státního rozpočtu na rok 1948 umožní tak učiniti právě tehdy projednávaná osnova o zatímní úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a některých jiných osob veřejného práva. Zmíněná osnova - nyní zákon č. 249/1946 Sb. - posunuje totiž (§ 12 cit. zák.) lhůty pro projednání rozpočtů zemí, okresů a obcí tak, že nejpozději do konce měsíce srpna má příslušný orgán (úřad) rozhodnouti již o schválení rozpočtů svazků územní samosprávy na rok 1948.

7. Uváží-li se, že v roce 1947 se národní výbory ve velmi četných případech usnášely v důsledku poválečných poměrů teprve o rozpočtu na rok 1947 a při tom měly také do 15. června t. r. předložiti jimi usnesený rozpočet na rok 1948 ke schválení, jest pochopitelno, že lhůta 15. června nebyla v četných případech dodržena. Zemské národní výbory mohly tedy ve většině případů teprve v roce 1947 rozhodnouti o schválení rozpočtů okresů a obcí na rok 1947. Schválení těchto rozpočtů předpokládá ovšem jejich pečlivé zkoumání, neboť jde o rozpočty okresů a obcí žádajících o zemský a státní příspěvek. Zmíněné zkoumání ukládá zemským národním výborům § 9 zákona č. 249/1946 Sb. Zemské národní výbory podávají totiž návrh ministrům vnitra a financí na poskytnutí státního příspěvku oněm svazkům, jejichž nejnutnější potřeba řádného rozpočtu nemůže býti uhrazena podle platných předpisů. Zemské národní výbory musí tudíž v každém jednotlivém případě vyšetřiti a navrhnouti, jakého příspěvku se má jednotlivému svazku dostati. Proto si musí šetřením zjistiti, jaká je nejnutnější potřeba řádného rozpočtu jednotlivé obce a okresu, aby návrh podávaný ministrům vnitra a financí byl ve shodě se zákonem. Jest zajisté pochopitelné, že národní výbory usnášejíce se o rozpočtech, i když nedocílí rovnováhy mezi řádnými výdaji a příjmy, jsou toho mínění, že výdaje jimi preliminované jsou ve shodě s ustanovením § 9 zák. č. 249/1946 Sb. Toto přesvědčení vychází ovšem z místního nazírání. Zemské národní výbory musí však srovnáváním potřeb svazků navzájem a dále se zřetelem na finanční možnosti státní pokladny přezkoumati předložené rozpočty. Posuzují pak požadavky okresů a obcí s hlediska naléhavosti a největší hospodárnosti. Tímto posuzováním každé položky výdajové s hlediska nutnosti a hospodárnosti a dále s hlediska únosnosti pro státní pokladnu dochází Zemský národní výbor teprve k rozhodnutí, jaká je nejnutnější potřeba toho kterého svazku a jaký státní příspěvek má býti navržen k úhradě takto upraveného schodku.

Jde tudíž o úkol obtížný a při značném počtu okresů a obcí velmi rozsáhlý. Podle zpráv zemských národních výborů v Praze, Brně a expositury ZNV v Ostravě jsou již přezkoumány a schváleny, resp. upraveny rozpočty okresů a obcí na r. 1947. Zemský národní výbor v Praze oznámil již také, že dokončil i přezkoumání, resp. úpravu rozpočtů okresů a obcí na rok 1948. Dosud není skončeno řízení o úpravě a schválení rozpočtů na rok 1948 v zemi Moravskoslezské. Pověřenectvo vnitra oznámilo již výsledky schvalovacího řízení o rozpočtech okresů a obcí na rok 1947 i na rok 1948.

8. Za tohoto stavu věcí jest možno připojiti přehled o řádných rozpočtech okresů a obcí na rok 1948 (přehled A), jak se na nich usnesly okresní a místní národní výbory, nelze však ještě připojiti úplné výsledky návrhů zemských národních výborů na úpravu schodků těchto rozpočtů. Pro úplnost jsou v přehledu též řádné rozpočty zemí na rok 1948, jak byly usneseny zemskými národními výbory.

Potřeba a úhrada zemí, okresů a obcí na rok 1948 jest do přehledů pojata podle dat sdělených zemskými národními výbory a pověřenectvem vnitra. Data potřeby a úhrady týkají se všech okresů a obcí v celém státě. Schodek z nich vyplývající se týká jen svazků nesoběstačných. Při výpočtu schodku nebyl vzat zřetel na případné přebytky soběstačných obcí a okresů, neboť tyto přebytky nepůsobí na snížení schodků svazků nesoběstačných.

Dle zprávy zemského národního výboru v Praze je v zemi České na rok 1948 celkem 111 okresů a 5936 obcí nesoběstačných.

V zemi Moravskoslezské možno počítati s tím, že na rok 1948 bude nesoběstačných okresů 43 a obcí 3039.

Na Slovensku dle zprávy pověřenectva vnitra je na rok 1948 76 okresů a 3246 obcí nesoběstačných.

9. Podle zprávy zemského národního výboru v Praze navrhne tento ministru vnitra a financí, aby nesoběstačným obcím českým byl poskytnut příspěvek na úhradu upravených nekrytých schodků řádného rozpočtu na rok 1948 ve výši 1.390,735.598 Kčs, což znamená, že obcemi vznesený požadavek byl po přezkoumání zemským národním výborem upraven snížen - průměrně o 39.5%.

Pro české okresy bude navržen příspěvek ve výši 381,566.800 Kčs, t. j. snížení původního požadavku okresů o 44.8%.

Celkem byl by tedy upraven požadavek obcí a okresů na 1.772,302.398 Kčs. Odečte-li se částka, kterou země přispěje k úhradě upravených schodků okresů a obcí podle § 11 zák. č. 77/1927 Sb., ve znění novel, ve výši 194,078.300 Kčs, zbývá požadavek na státní příspěvek podle § 9 zák. č. 249/1946 Sb. ve výši 1.588,224.098 Kčs. Požadavek na státní příspěvek vznese i země pro svoji potřebu. Tento požadavek možno odhadnouti na 250,000.000 Kčs.

Zemský národní výbor v Brně a expositura zemského národního výboru v Ostravě dosud přesnou výši jimi upravených schodků rozpočtů okresních a obecních nesdělily. Bylo zatím naznačeno, že úpravou sníží se požadavky okresů a obcí průměrně asi o 40%. To by znamenalo při odečtení zemských příspěvků poskytnutých finančně slabým okresům a obcím ve výši 102,900.000 Kčs, že by na státní příspěvek byl pro okresy a obce vznesen požadavek asi 949,000.000 Kčs a připočte-li se též požadavek země asi 249,000.000 Kčs, činil by požadavek na státní příspěvek asi 1.198,000.000 Kčs.

Podle zprávy pověřenectva vnitra navrhuje se úprava požadavků obcí na 415,194.756 Kčs, t. j. snížení původního požadavku o 29.3% a okresů na 279,477.517 Kčs, t. j. snížení původního požadavku o 12%. Odečte-li se úhrada z fondu státních přídělů ve výši 116,215.000 Kčs, zbyl by požadavek na státní příspěvek 578,457.273 Kčs.

Bylo by tudíž třeba za předpokladu, že úprava rozpočtů svazků územní samosprávy měla by býti ponechána na rok 1948 ve výši právě uvedené, státního příspěvku ve výši asi 3.614,700.000 Kčs.

Při snaze po dosažení krajní úspornosti sledované při sestavování státního rozpočtu na rok 1948 jest nutno, aby též svazky územní samosprávy postupovaly stejně.

Návrh státního rozpočtu na rok 1948 zařazuje na mimořádnou pomoc územní samosprávě podle § 9 zák. č. 249/1946 Sb. částku 2.900,000.000 Kčs. Je tudíž k tomuto účelu úvěr na r. 1948 o 900,000.000 Kčs vyšší než byl zařazen ve státním rozpočtu na r. 1947. Budou-li požadavky svazků územní samosprávy na r. 1948 znovu uváženy s hlediska krajní úspornosti, jak tomu bylo při sestavování návrhu státního rozpočtu, je možno důvodně očekávati, že částka zařazená na mimořádnou pomoc samosprávě na rok 1948 postačí, aby svazky územní samosprávy mohly uhraditi jejich nejnutnější potřebu (§ 9 zák. č. 249/ 1946 Sb.).

10. Pro seznání vývoje řádných rozpočtů svazků územní samosprávy za léta 1946, 1947 a 1948 připojuje se přehled o rozpočtové řádné potřebě, její úhradě a neupravených schodcích (přehled B). Data uvedená v přehledu jsou čerpána ze zpráv zemských národních výborů a pověřenectva vnitra.

V přehledu uvedená potřeba, úhrada i schodky jsou uvedeny tak, jak se na nich příslušné národní výbory usnesly. Rozpočty svazků nesoběstačných, které žádaly na rok 1946 a 1947 k úhradě nekrytého schodku o zemský příspěvek podle § 11 zákona č. 77/1927 Sb., ve znění novel a o poskytnutí státního příspěvku podle § 9 zákona č. 249/1946 Sb., příp. na rok 1946 o poskytnutí zálohy podle čl. XXII finančního zákona na rok 1946, č. 59/1946 Sb., podléhaly ovšem schválení a úpravě zemského národního výboru. Zemský národní výbor zjistil pak nejnutnější potřebu řádného rozpočtu jednotlivého svazku, která nemohla býti uhrazena podle platných předpisů a předložil odůvodněný návrh příslušným ministerstvům vnitra a financí. Pokud jde o rozpočty zemské, schvaluje tyto vláda a na podkladě schváleného rozpočtu rozhodují o poskytnutí zálohy na neuhrazený schodek ministerstva vnitra a financí.

11. Výše národními výbory usnesených neuhrazených schodků územní samosprávy v zemích českých, jak se podává z uvedeného přehledu na rok 1946, jejich úprava ZNV, příp. vládou, pokud jde o zemské rozpočty, ve smyslu čl. XXII finančního zákona na rok 1946 a úhrada zemskými příspěvky a zálohou podle čl. XXII finančního zákona na rok 1946, uvádí se v připojeném přehledu C.

Pokud jde o úhradu schodků řádných rozpočtů okresů a obcí na Slovensku na rok 1946, podotýká se, že ustanovením § 9, odst. 2 zák. č. 249/1946 Sb. bylo umožněno vyrovnati i tyto schodky.

12. Přehled o neuhrazených schodcích samosprávy na rok 1947, o výši schodků upravených ve shodě s ustanovením § 9 zák. č. 249/1946 Sb., jakož i o úhradě upravených schodků jest patrný z přehledu D.

K opatření nedostávající se úhrady připravuje ministerstvo vnitra návrh legislativního opatření.

13. Z přehledu o úhradě nekrytých upravených schodků samosprávy na rok 1947 je patrno, že v návrhu státního rozpočtu na rok 1948 zařazená částka na mimořádnou pomoc samosprávě podle § 9 zák. č. 249/1946 Sb. jest i při zvýšených požadavcích samosprávy na rok 1948 přiměřená.

1. Mimořádný rozpočet samosprávy obsahuje pravděpodobně očekávané výdaje nahodilé nebo dočasné, jmenovitě výdaje k nabytí nového majetku a k trvalému zvýšení hodnoty dosavadního majetku (investice).

Příjmy mimořádnými jsou zejména výnosy zápůjček, příjmy za prodaný majetek, mimořádné příjmy ze jmění a jiné nahodilé příjmy.

2. Pokud jde o investiční činnost samosprávy, může se v r. 1948 zásadně rozvíjeti jen v rámci vymezeném samosprávě dvouletým hospodářským plánem. V roce 1947 byly samosprávě umožněny nad rámec stanovený dvouletým hospodářským plánem další investiční práce, pokud mohou býti opatřeny z místních zdrojů materiálových a pracovních sil. Jde o akci zvanou 2 M, neboť tyto další investiční práce mohou býti v r. 1947 podnikány samosprávou do výše 2.000,000.000 Kčs.

3. Na rok 1948 není dosud rozhodnuto, zda samospráva bude moci dále pokračovati v akci z místních zdrojů a do jaké výše. Pokud jde o investice v rámci dvouletého hospodářského plánu, jest samosprávě v zemích českých podle rozvrhu vyhrazeno podnikati v r. 1948 investice ve stavbách pozemních, silničních a mostních, jakož i vodohospodářských do výše 1.622,000.000 Kčs, na Slovensku do výše 675,000.000 Kčs. Kromě toho účastní se samospráva budování bytů, při čemž byla plánována účast samosprávy v letech 1947 a 1948 celkem do výše 4,5 miliardy Kčs.

4. Z uvedeného vyplývá, že prozatím nelze přesně vyčísliti investiční, t. zv. mimořádný rozpočet samosprávy ani v celku ani pro jednotlivý svazek. Možno však zajisté počítati s tím, že i v roce 1948 bude činnost investiční u samosprávy alespoň v téže výši preliminována jako na r. 1947, tudíž v částce přes 6.5 miliard Kčs.

Jakmile bude rozhodnuto o akci z místních zdrojů a o její výši, bude možno určiti, kolik z celkové investiční účasti samosprávy na dvouletém hospodářském plánu a jaká kvota z akce z místních zdrojů připadne na jednotlivý svazek. Zemské národní výbory, na Slovensku pověřenectvo vnitra, zařadí pak dodatečně příslušnou investici do mimořádného rozpočtu svazku, tudíž bude postupováno obdobně jako v r. 1947.

Třeba ještě uvésti, že úhrada investic z největší části je u samosprávy odkázána na úvěr, V návrhu státního rozpočtu na r. 1948 počítá se při tom se státními příspěvky samosprávě na investice částkou 1.439,464.000 Kčs. Tato částka v některých případech vyjadřuje pouze příspěvek státu na dluhovou službu ze zápůjček, které svazky samosprávné k financování investic uzavřou,