§ 9. Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských.

Tento podnik, určený k provádění polních pokusů pro státní výzkumné ústavy zemědělské, k pokusnictví ve výrobě živočišné a v mechanisaci, jakož i k zdokonalení zemědělské práce, byl během roku 1947 rozšířen o 10 statků o výměře 4.492 ha a o 4 průmyslové zemědělské závody, získané z konfiskátů. Jen plošná výměra podniku stoupla o více než 130% proti výměře vzaté v úvahu v rozpočtu na rok 1947. Tím způsobený vývoj všech podnikových složek a změna rozpočtového základu znemožňuje srovnání s rozpočtem na rok 1947.

I když jde o podnik, jehož účel není čistě výdělečný, počítá se se ziskem 2,026.000 Kčs, který se téměř rovná zisku očekávanému v roce 1947. Do státní pokladny bude odvedeno 1,996.000 Kčs.

Zvětšený rozsah podniku a převzetí nových statků nutně způsobilo i zvýšení nákladů na investice pravé i obnovní, neboť podnik převzal do správy i statky zanedbané, jichž přizpůsobení k účelům podniku vyžádá si značných, v budoucnosti však rentabilních výdajů. Z celkových nákladů na investice v částce 36,636.000 Kčs připadá na provádění dvouletého plánu 26,003.000 Kčs, zbývající částka 10,623.000 Kčs pak na nákup živého inventáře.

§ 10. Státní statky zemědělských škol nelze posuzovati jako výdělečný podnik, ježto slouží především účelům vyučovacím, uvádějí do praxe výsledky zemědělského bádání a šířením zemědělského pokroku plní důležité poslání národohospodářské.

Rozrušené lesní hospodářství projevuje se snížením těžeb a naproti tomu zvýšením výdajů v důsledku prací udržovacích. Všeobecné zvýšení mezd dělnictva je hlavní příčinou zhoršeného konečného výsledku.

Školní statky utrpěly za války těžké škody na stavbách, mrtvém i živém inventáři a potřebují nákladné investice a obnovu.

§ 11. Uhříněveský školní závod zemědělský.

§ 12. Zabčický školní závod zemědělský.

§ 13. Školní závod zemědělský vysoké školy veterinární v Brně-Nový Dvůr.

Tyto závody slouží k účelům školským, demonstračním a pokusným. Majíce plniti tyto úkoly nemohou býti podniky výnosnými. Příčinou nepříznivých výsledků jejich hospodaření jest zejména zvýšení mezd dělnictva a pak malá tržba z produkce živočišné, hlavně za mléko.

Po okupaci byly tyto závody převzaty ve velmi zpustošeném stavu, takže jsou nezbytné značné investice na stavby, jakož i doplnění živého i mrtvého inventáře.

§ 14. Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané.

Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané obstarává výrobu asi 70 různých druhů očkovacích látek proti nákazám zvířat. Je podřízen ministerstvu zdravotnictví. Zaměstnává asi 90 osob, obhospodařuje 43 ha orné půdy, má přes 200 koní a asi 100 vepřů pro získání sera.

Jeho provoz je rentabilní.

Vykazuje pro rok 1948 pravděpodobný zisk 443.000 Kčs, z něhož by odvedl 405.000 Kčs státní pokladně a zbytkem by uhradil splátku na investiční dluh.

Zisk je proti roku 1947 vyšší o 25.000 Kčs v důsledku zvýšení výrobnosti.

Ústav nezamýšlí prováděti investice, ježto má být přemístěn do oblasti Velkého Brna. Na nutnou obnovu zařízení hodlá věnovati 860.000 Kčs, tedy o 10.000 Kčs více jak v r. 1947

§ 15. Státní lázně.

Podnik Státní lázně zahrnuje jednak podniky v zemích českých, které již před okupací tvořily státní podnik (Lázně Jáchymov, státní hotel v Mariánských Lázních), jednak podniky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (Mariánské Lázně, Kynžvart, Františkovy Lázně, Bělohrad, Janské Lázně, Darkov, Libverda, Čachovice). Patří sem též balneologické ústavy v Karlových Varech, v Teplicích Šanově, v Mariánských Lázních, Františkových Lázních a státní zřídla v Zelené Nové Vsi a ve Vratislavicích nad Nisou.

Podnik Státní lázně je dosud podnikem ztrátovým, ježto se teprve organisuje a překonává počáteční provozní obtíže.

Na rok 1947 vykazoval ztrátu - 11,048.000 Kčs.

V roce 1948 předpokládá ztrátu - 14,333.000 Kčs.

Ztráta se zatím zvyšuje, poněvadž podnik přejímal další objekty, které teprve nově zařizuje a připravuje k provozu.

S přebíráním nových objektů souvisí také požadavky investičního rozpočtu, který vykazoval pro rok 1947 potřebu celkem 42,930.000 Kčs a na rok 1948 34,829.000 Kčs. Menší potřebu na rok 1948 lze vysvětliti tím, že v tomto roce bude možno dokončiti práce začaté či neprovedené v roce 1947 v rámci dvouletého hospodářského plánu a hraditi je z prostředků převedených z r. 1947.

Státní lázně slovenské jsou soustředěny v samostatném podniku Státne kúpele.

§ 16. Státní tiskárny a Úřední list při svojí plné zaměstnanosti vykazují výsledky rok od roku se zlepšující, takže i v roce 1948 možno očekávati výsledek velmi příznivý proti roku 1947. Aby mohly plniti i nadále svoje úkoly, je zapotřebí investic pro určité stavební úpravy a k opatření moderních strojů a rozšíření strojového parku.

§ 17. Československá tisková kancelář.

Na tento podnik je nutno pohlížeti jako na zařízení administrativní. Zvýšení zpravodajské činnosti v roce 1948, vzhledem k významným událostem tohoto jubilejního roku, projevuje se též vzestupem nákladů, při čemž zvýšení těžeb nedosahuje těchto potřeb a konečný výsledek je nepříznivější než v roce 1947.

§ 18. Štátne lesy.

Podnik "Štátne lesy" v roce 1947 hospodařil okrouhle na 600.000 ha pozemků. V roce 1948 po převzetí dalších konfiskovaných lesů zvýší se obhospodařovaná plocha okrouhle na 684.000 ha. Důsledkem toho je zvýšení provozních nákladů a těžeb, z něhož resultuje zisk 59,568.000 Kčs. Tento zisk je proti předpokládanému zisku v r. 1947 vyšší o 2,086.000 Kčs. Přepočteme-li tento zisk na počet obhospodařovaných hektarů, připadá na 1 ha zisk 87,40 Kčs. V roce 1947 připadl zisk na 1 ha 95,80 Kčs. Nižší hektarový zisk v roce 1948 je odůvodněn zejména zvýšením mezd lesního dělnictva, při zachování stejné ceny dřeva, jako v roce 1947.

V návrhu rozpočtu počítá se s celkovou těžbou dříví 2,064.000 plm. Při obhospodařované ploše okrouhle 684.000 ha připadá na 1 ha 3,01 plm.

Majetek podniku jest spravován jako správní jednotkou III. stupně "Ústredným riaditeľstvom štátnych lesov".

Vedle "Ústředí" je zřízena "Ústredná predajňa štátnych lesov, Riaditeľstvo drevospracujúcich závodov štátnych lesov a Riaditeľstvo semenárskych závodov štátnych lesov".

V druhém stupni je majetek podniku spravován sedmi ředitelstvími, jimž podléhá 95 lesních správ.

Ve správě podniku je 22 pil s kapacitou okrouhle 450.000 plm kulatiny a jedna překližkárna v Žarnovici s kapacitou 15.000 plm kulatiny.

K provádění prací používá podnik 74 nákladních aut, 20 traktorů, 481 koní, 108 volů, 69 osobních aut a 5 motocyklů, Investiční rozpočet činí celkem 273,914.000 Kčs, z toho dvouletka 209,516.000 Kčs a mimo dvouletku 64,398.000 Kčs. V porovnání s rokem 1947 je vyšší o 58,487.000 Kčs. Toto zvýšení jest odůvodněno jednak zvýšením směrných cen u bytových jednotek o 50% a ostatních investic o 20%, jednak zvýšením nákladů na zmechanisování výroby a dopravy v důsledku nedostatku pracovních sil.

§ 19. Štátne majetky.

Rozsah podniku "Státne majetky" v roce 1948 jest tentýž, jako v roce 1947 a činí 27.257 ha. Z toho podnik hospodaří na 24.782 ha a zbytek 2.475 ha je v pronájmu.

Ze zemědělského průmyslu má podnik 12 lihovarů, z nichž jsou 2 pronajaty družstvům, 2 mimo provoz (válkou poškozené) a 8 ve vlastním provozu. Dále jsou v provozu podniku 2 cihelny a jeden mlýn. Tři mlýny pronajal podnik jednotlivcům.

Výroba živočišná i rostlinná má za úkol splniti program stanovený dvouletým hospodářským plánem. Podle tohoto preliminuje se sklizeň po 1 ha: pšenice 25 q, žito 23 q, ječmen 24 q, oves 25 q, kukuřice 26 q, hrách 20 q, ozim. řepka, mák, len, konopí 15 q, slunečnice 18 q, krmiva (suchá hmota) 35 q, cukrovka 300 q, brambory 200 q, řepné semeno 20 q, tabák 20 q, při čemž celková produkce uznaných osiv a sádě je preliminována na 120.000 q.

Ve výrobě živočišné byl dvouletý hospodářský plán v roce 1947 dodržen v důsledku sucha jen pokud jde o počet dobytka. Při dobré úrodě v roce 1948 možno schodek na jakosti z roku 1947 vyrovnat a splnit program roku 1948. Předpokládaný zisk v roce 1948 činí 2,956.000 Kčs a je proti předpokládanému zisku v r. 1947 nižší o 5,432.000 Kčs. Důvodem je zejména zvýšení mezd zemědělského dělnictva a zřetel ke skutečně dosažitelným výsledkům.

Investiční rozpočet činí celkem 132,965.000 Kčs. Z toho dvouletý plán 120,415.000 Kčs a mimo dvouletý plán 12,550.000 Kčs. V porovnání s rokem 1947 je investiční rozpočet nižší o 18,355.000 Kčs.

§ 20. Štátne majetky hospodárskych škôl a výskumných ústavov poľnohospodárskych.

Podnik, určený především k názornému vyučování žáků zemědělských škol a k provádění vědeckých a praktických pokusů v celém oboru zemědělské produkce a zemědělské práce, chce a musí být vzorem i pro hospodáře širokého okolí, kteří tak jsou jeho prostřednictvím školeni a vedeni k seznání a k využití všech výsledků zemědělské vědecké práce.

Aby tuto funkci mohl vykonávat na různých místech Slovenska, převzal podnik během roku 1947 do své správy některé konfiskované statky a zemědělské průmyslové závody a jedná o převzetí dalších několika statků, které převezme do správy během roku 1948. Rozvoj a rozšíření podniku má ovšem v zápětí zvýšení provozních nákladů, ale i těžeb proti roku 1947; různá rozpočtová základna pro rok 1947 a pro rok 1948 znemožňuje přesné srovnání podrobností rozpočtu.

I když podnik není zaměřen jen k účelům výdělečným, počítá i v roce 1947 se ziskem v částce 218.000 Kčs, který bude odveden do státní pokladny. Při preliminování zisku byl vzat v úvahu zejména nedostatek krmiv, způsobený trvalým suchem. Poznamenává se, že očekávaný zisk v roce 1947 v částce 1,104.000 Kčs bude vlivem neúrody a nedostatku krmiv stěží dosažen.

Podnik má býti vzorem a učelištěm všech zemědělců; je proto i nucen provésti ve zvýšené míře investice, zejména když některé jeho původní statky i statky nově převzaté byly velmi poškozeny válkou. Náklad na investice pravé i obnovu dosahuje v roce 1948 částky 92,993.000 Kčs, z čehož připadá na provádění dvouletého plánu celkem 44,465.000 Kčs. V roce 1947 dosahovaly investice částky 86,726.000 Kčs, z toho na provádění dvouletého plánu 77,140.000 Kčs.

§ 21. Štátne kúpele.

Podnik Štátne kúpele je podnikem soustřeďujícím všechny slovenské státní lázně. Je podřízen pověřenectvu zdravotnictví. K dílčím podnikům, které již byly státními v dřívější době, přibyly některé objekty konfiskované podle dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.

Patří sem vůbec: Tatranská Lomnica, Štrbské Pleso, Lubochňa, Sliač, Piešťany, Herľany, Smerdžonka, Vyhně, Sklenné Teplice, Cíž, Popradské Pleso, Polhora, Korytnica.

Podnik vykazuje v celku ztrátu 1,335.000 Kčs, která je o 338.000 Kčs vyšší než ztráta na rok 1947, a to v důsledku převzetí 3 dalších lázeňských dílčích podniků.

Válečné události přinutily lázeňskou správu ke značným finančním obětem při obnově objektů a zařízení a také při investicích. Na rok 1947 činila potřeba na investicích a obnově celkem 78,406.000 Kčs. Některé práce nemohly býti provedeny v roce 1947 a provedou se v roce 1948. Přesto však činí rozpočtová potřeba peněz na investice, obnovu pro rok 1948 celkem 86,944.000 Kčs, t. j. o 8,538.000 Kčs více, než činila v r. 1947. Hlavní příčinou poměrně vysokých požadavků je velmi značné poškození lázní bombardováním leteckým a dělostřeleckým, jakož i pohybem vojsk.

§ 22. Riaditeľstvo pre cestovný ruch.

Podnik je výkonným orgánem pověřenectva průmyslu a obchodu ve věcech státní péče o cestovní ruch podle zák. č. 149/1939 Slov. zák. Náklad na investice pravé jest proti roku 1947 nižší o 3,237.000 Kčs.

§ 23. Ústav pre školský a osvetový film.

Působnost ústavu pro školský a osvětový film se vztahuje na území Slovenska a jeho úkolem je výroba a opatřování školských a osvětových filmů, v prvé řadě pro účely školské. Náklady tohoto ústavu se v roce 1948 zvyšují v důsledku nebývalého vzrůstu půjčovní agendy a rozmnožením počtu projektorů. Toto zvýšení je odůvodněno zřízením nových škol, zejména měšťanských. Z téhož důvodu však zvyšují se i těžby, ježto s počtem škol zvětšuje se i počet žactva, od kterého se vybírá povinný paušální příspěvek ve smyslu výnosu ministerstva školství a osvěty z 25. června 1941, č. 16.270/41-pres. osv. K splnění zvýšených úkolů v roce 1948 je zapotřebí místo dnešní nevyhovující budovy zakoupiti dům od Fondu národní obnovy, na nějž je pamatováno v rozpočtu investic první spIátkou, nákupu většího počtu projektorů a filmového materiálu pro němý film. Dále je zapotřebí doplniti kancelářské zařízení a opatřiti pojízdné auto s promítacím přístrojem a agregátem pro promítání v odlehlých a neelektrifikovaných obcích.

§ 24. Štátna tlačiareň a Úradný vestník.

Po nejnutnějším odstranění škod způsobených válkou může nyní státní tiskárna ve větší míře rozvinouti svoji činnost a úspěšně plniti úkoly od ní požadované. Z tohoto důvodu zvyšují se proti roku 1947 náklady i těžby a očekává se vyšší zisk. Jelikož je nutno vybudovati tuto tiskárnu na podnik odpovídající požadavkům na ni kladeným, jest uvažováno vybudování nové budovy s řádným tiskařským vybavením.

§ 25. Zpravodajská agentúra Slovenska.

Zpravodajská agentura Slovenska je úřední zpravodajskou kanceláří a nemůže býti podnikem výnosovým vzhledem k její rozsáhlé působnosti, jež je konána bez úplaty až na příjmy politického zpravodajství dennímu tisku a obrázkovou službu. Následkem zvýšení požadavků v roce 1948, který je též pro Slovensko významným jubilejním rokem, náklady podniku jsou zvýšeny a celkový provozní rozpočet končí ztrátou vyšší než v roce 1947. Investiční rozpočet, který je nepatrně zvýšen, zahrnuje náklad na zřízení krátkovlnné vysílačky a náklady na obnovu strojního a kancelářského zařízení.

§ 26. Štátne nakladateľstvo.

Státní nakladatelství jest postaveno před úkol vydávati školní učebnice a vhodné knížky a časopisy pro mládež nejen v dostatečném množství, ale i za cenu nejlevnější při hodnotném obsahu. Kromě toho poskytuje ¹/₄ nákladu zdarma chudému žactvu. Veškeré předpokládané náklady (nižší než v roce 1947) hradí z vlastních prostředků své nakladatelské činnosti a hodlá dosáhnouti půlmilionového odvodu státní pokladně. V rozpočtu pravých investic pamatováno z vlastních prostředků na rozšíření skladišť, kterážto nutnost vyplývá z rozšíření prodejní a výrobní agendy, a na nástavbu budovy nakladatelství k pořízení bytů pro své zaměstnance.

V době, která uplynula od projednávání rozpočtu na rok 1947, došlo u národních podniků průmyslových a potravinářských k dalšímu dobudování organisace zejména v tom směru, že byly do jednotlivých národních podniků začleněny znárodněné podniky z různých příčin dosud nezačleněné a že byla konečně vybudována organisace národních podniků cukrovarských. Je tedy struktura národních podniků výrobních v celku hotova a je nutno počítati jen s tím, že ještě budou začleněny některé znárodněné podniky až dosud sporné a pak značný počet průmyslových podniků konfiskovaných, případně, že z těchto podniků nebo jejich skupin budou zřízeny další samostatné národní podniky.

O majetkovém stavu národních podniků průmyslu a výživy, zejména o výši jejich kmenového jmění není ještě dostatečného přehledu. Velká část národních podniků nebyla až dosud s to sestaviti zahajovací bilance k 1. lednu 1946 pro četné nevyjasněné otázky povahy všeobecné nebo pro speciální problémy v podniku samém. Jde tu hlavně o pochybnost v oceňování pohledávek za Německem a německými, případně jinými cizozemskými dlužníky, škod způsobených válkou a okupací, o staré daňové závazky atd., v některých podnicích pak nemohla býti provedena náležitá majetková delimitace vůči jiným národním podnikům nebo jiným vlastníkům. Podle sdělení ministerstva průmyslu a ministerstva výživy snaží se podniky překonati všechny tyto obtíže a očekává se, že už v nejbližší době budou míti sestaveny jednak zahajovací bilance k 1. lednu 1946, jednak i bilance za hospodářský rok 1946. Teprve po seznání těchto bilancí bude možno učiniti si náležitý obraz o majetkovém stavu národních podniků při jejich vzniku.

Některé národní podniky, zejména doly, hutě a mnohé podniky kovodělné a strojírenské vznikly za velmi nepříznivých podmínek; se znárodněnými majetkovými podstatami převzaly velmi tíživé závazky, vzniklé přede dnem zřízení národního podniku, naproti tomu jsou převzaté pohledávky za Německem a německým zbrojním průmyslem z valné části nedobytné nebo pochybné. Aby tyto podniky měly zdravý hospodářský základ a od počátku stejné postavení jako podniky ostatní, hledá se řešení, kterým by tíživé závazky, které vznikly v důsledku poměrů zaviněných okupací, byly převedeny na zvláštní likvidační místo a postupně splaceny z výtěžků všech národních podniků. Vzhledem k vysokému, často hospodářsky naprosto neúnosnému zadlužení, jakož i velikým nákladům úrokovým, které toto zadlužení přináší, jeví se naléhavě nutným projednati v nejbližší době příslušnou osnovu zákona, která prošla již připomínkovým řízením.

Ačkoliv národní podniky bilance za rok 1946 ještě neuzavřely, oznámily již provozní výsledky svého hospodaření za tento rok ministerstvům průmyslu a výživy. Podle těchto sdělení činí u národních podniků podřízených ministerstvu průmyslu úhrn zisků 1.704,506.000 Kčs, naproti tomu ztráty 2.981,508.000 Kčs, takže rozdíl je ztráta 1.277,002.000 Kčs. Podniky podřízené ministerstvu výživy vykazují úhrnem zisky 191,052.000 Kčs a ztráty 218,946.000 Kčs, takže rozdíl je ztráta 27,894.000 Kčs. Konečný výsledek obou skupin je ztráta 1.304,896.000 Kčs. Z vykázaných ztrát připadá největší podíl na doly, pak na hutě a některé podniky kovodělné, v oboru výživy na cukrovary. Vykázané zisky dohromady 1.895,558.000 Kčs představují zisky po srážce zvláštní daně výdělkové, která činí 61,2%; k tomu přistoupí ještě minimální daň od podniků, které zisků nevykazují, takže za rok 1946 by se na této dani mohl očekávati ze znárodněného průmyslu celkový výnos asi kolem 3.000,000.000 Kčs. Poněvadž však národní podniky zatím prováděly odpisy investic ze starých bilančních hodnot, čímž ztravovaly svoji podstatu, bude třeba připustiti, aby směly podniky prováděti odpisy větší, odpovídající změně cenové hladiny nastalé koncem r. 1945. - Tím se ovšem sníží jak zisky, tak výnos daně. Z těchže důvodů se také pro rok 1948 počítá, že výnos zvláštní daně výdělkové z národních podniků bude činiti jen asi 1.500,000.000 Kčs. Ve státním rozpočtu se počítá s celkovým výnosem této daně částkou 2.040,000.000 Kčs a to ode všech subjektů dani podléhajících, t. j. od národních podniků (průmyslových, výživy, bank, pojišťoven) i od ostatních právnických osob.

Národní podniky jsou povinny do 14 dnů po schválení bilancí odvésti své zisky na vyrovnávací účet u ministerstva financí. Neodvedou však tyto částky celé, nýbrž pouze 70% z nich, poněvadž 10% připadá podle zákona závodním radám a 20% se přikazuje podle statutů reservním fondům. Podle ustanovení statutů má býti částek odvedených na vyrovnávací účet použito na úhradu schválených programových investic národních podniků, na úhradu jejich bilančních ztrát, na úrokovou a umořovací službu Fondu znárodněného hospodářství a případný zbytek má býti odveden do státní pokladny. Poněvadž 70% kvota, jež bude ze zisků za rok 1946 letos odvedena, na všechny vyjmenované úkoly zdaleka nestačí, nedojde k odvodu do státní pokladny, jak také bylo předvídáno ve státním rozpočtu na r. 1947 (kap. 25, tit. 21).

Za hospodářský rok 1947 očekávají národní podniky na základě provozních výsledků za první pololetí t. r. asi tyto výsledky: u podniků podřízených ministerstvu průmyslu úhrn zisků 1.807,634.000 Kčs, úhrn ztrát 1.965,765.000 Kčs. Tedy konečná ztráta 158,131.000 Kčs. U podniků podřízených ministerstvu výživy zisky 61,711.000 Kčs, ztráty 84,968.000 Kčs, t. j. celkem ztráta 23,257.000 Kčs. Jest tedy konečným výsledkem obou skupin ztráta 181,388.000 Kčs. Proti výsledkům roku 1946 je to podstatné zlepšení, ne však takové, jak se před rokem odhadovalo. Nepříznivý vliv tu má zatížení některých výrobních sektorů cenovými vyrovnávacími částkami, se kterýmžto zatížením se loni počítati nemohlo. Z těchto výsledků je zjevno, že 70% podíl ze zisků za rok 1947, který bude v roce 1948 odveden na vyrovnávací účet, rovněž nebude stačiti na všechny vytčené úkoly a proto se ani v rozpočtu na r. 1948 s příjmem státní pokladny z vyrovnávacího účtu nepočítá.

Národní podniky provedly i předběžné odhady hospodářských výsledků za rok 1948, ovšem s nejširšími výhradami. Podle těchto odhadů by konečným výsledkem obou skupin byl již dosti slušný zisk, asi 440,000.000 Kčs.

a) PRŮMYSL:

* Odvětví povinná odvodem cenových vyrovnávacích částek

** V tom není obsažen výsledek podniků kovodělných a strojírenských.

b) VÝŽIVA:

* Odvětví povinná odvodem cenových vyrovnávacích částek.

** V tom není obsažen výsledek podniků cukrovarských.

Ozdravění našeho peněžnictví je první podmínkou, aby hospodářský a průmyslový život v našich zemích byl opět postaven na zdravý základ. Bylo nutno především věnovati pozornost pohraničnímu území, kde nadvláda nacistů zanechala zejména hmatatelné stopy.

Zároveň vláda republiky, pamětliva košického programu vlády Národní fronty Čechů a Slováků, podle něhož má býti celý peněžní a úvěrový systém, klíčové podniky průmyslové, pojišťovnictví, přírodní a energetické zdroje postaveny pod všeobecné státní vedení a do služeb znovuvýstavby národního hospodářství a znovuoživení výroby a obchodu, zabývala se hned po revoluci problémem znárodnění shora uvedených hospodářských odvětví. V oboru peněžnictví byl vydán dekret presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 102 Sb., o znárodnění akciových bank. Tento dekret jest ovšem jen normou rámcovou a podle § 33 vydá vláda nařízením podrobné předpisy k jeho provedení. Ministerstvo financí připravilo již osnovu tohoto nařízení a předložilo ji vládě, kde je jako součást finančních osnov dosud předmětem jednání. V březnu 1946 byla vládou na návrh ministerstva financí zřízena podle § 15 bankovního dekretu č. 102/1945 Sb. "Ústřední správa bank", která hned zahájila svoji činnost. Až bude vydáno prováděcí nařízení k bankovnímu dekretu, bude možno přikročiti k ustavení nových orgánů bank, t. j. představenstev, dozorčích rad a ředitelství. Potom bude možno vydati také nové stanovy bank - národních podniků, jejich jednacích a dozorčích řádů a po případě přistoupiti k řešení jiných důležitých interních otázek v bankách.

Vláda uložila ve svém programu ze dne 16. července 1946 mimo jiné ministru financí, aby za účelem dokončení organisace peněžnictví předložil některé normy, zejména o zřízení Národní rady peněžnictví, jakožto vrcholného orgánu všech sektorů peněžnictví s oblastním orgánem, dále o koordinaci činnosti jednotlivých bank, zejména též jejich specialisaci podle výrobních sektorů, a aby provedl zjednodušení jejich organisace a provozu, dále aby učinil opatření za účelem koordinace mezi bankami a ostatními druhy peněžních ústavů za účelem odstranění nezdravé konkurence a konečně, aby předložil návrh opatření na oddělené financování provozu od financování investic, které má býti vyhrazeno zvláštním investičním ústavům, a aby vydal opatření o financování provozu národních podniků ve smyslu vládního programu.

Ministerstvo financí, jakožto dozorčí úřad nad veškerým peněžnictvím, připravilo v rámci tohoto budovatelského programu návrh na koncentraci a specialisaci bank a předložilo tento návrh ve smyslu § 19, odst. 1 bankovního dekretu č. 102/1945 Sb. vládě ke schválení. Ministerstvo financí vycházelo při zpracování tohoto návrhu ze zásady, že bank - národních podniků má býti jen tolik, kolik jich nezbytně vyžaduje zdravý hospodářský život. Jakmile bude rozhodnuta otázka, kolik má býti bank - národních podniků, bude lze řešiti ihned další otázku s touto úzce související, t. j. jaké funkce připadají té které bance; bude možno tedy vyřešiti otázku specialisace bank. Zatím co provozní úvěr, zejména národním podnikům, mají poskytovati znárodněné banky, má býti investiční úvěr - zejména velikým podnikům - poskytován zvláštním investičním ústavem. Ministerstvo financí také v této otázce předložilo již příslušný návrh vládě.

Provozní výsledky znárodněných bank lze sledovati od roku 1946. Tyto výsledky jsou zřejmy z dále uvedených cifer: Vklady na knížky v nové měně činily ke dni 30. 9. 1946 u bank 1.653,000.000 Kčs a vklady v běžném účtě prvních vkladatelů 10.045,000.000 Kčs, kdežto úsporné vklady v nové měně ke dni 30. 6. 1947 činily u bank již 2.927,000.000 Kčs a v běžném účtě prvních vkladatelů 14,670,000.000 Kčs. Úsporné vklady u bank stouply tedy za ³/₄ roku o 1.274 mil. Kčs, vklady v běžném účtě pak o 4,625 mil. Kčs.

Podle propočtů Ústřední správy bank počítá se za r. 1946 se ziskem v zemích českých ve výši 110,000.000 Kčs, a na Slovensku se ziskem 26,000.000 Kčs, jak je patrno z tohoto přehledu:

Náklady a výnosy bank - národních podniků za rok 1946

Při tomto výpočtu vychází se jen u Živnostenské banky z její publikované bilance za rok 1946, u Pražské úvěrní banky pak jen z předběžné bilance za tentýž rok, kdežto u ostatních bank jen z odhadů učiněných v rámci čtvrtletní statistiky podle skutečných výsledků. U slovenských bank byl odhad proveden podle předběžných hlášení, která si Ústřední správa bank vyžádala na příslušných místech v Bratislavě.

Částka hrubého zisku se sníží o tyto již nyní přesně známé položky:

a) dotaci závodní radě podle § 24, odst. 1 dekretu presidenta republiky č, 104/45 Sb. ve výši 10%;

b) dotaci všeobecnému reservnímu fondu, která má podle osnovy prováděcího nařízení k bankovnímu dekretu činiti rovněž 10% z čistého zisku;

c) částku 35 mil. Kčs. Předpokládá se, že v roce 1948 vydá Fond znárodněného hospodářství cenné papíry jako náhradu za akcie znárodněných bank, které mají býti úrokovány a umořovány z přebytků národních podniků. Na úrokování počítá se s úrokovou mírou 2¹/₂% a na úmor 1%, takže dluhová služba náhradových dluhopisů při celkové výši akciového kapitálu všech bank, která činí asi 1 miliardu Kčs, si vyžádá ročního nákladu 35 mil. Kčs.

Pokud jde o rok 1947, vykazují české banky - národní podniky podle čtvrtletní statistiky jako úhrn výnosů ke dni 30. června 1947 zůstatek z hrubé rozvahy částkou 259,830.000 Kčs. Lze tedy počítati s tím, že ryzí zisk v roce 1947 bude vyšší nežli v roce 1946. Obdobně lze předpokládati příznivější výsledky i v roce 1948, ačkoliv pro tento rok jest ještě obtížnější výši zisků bank odhadnouti.