Z této sestavy je patrno, že linie sociální a kulturní politiky je v podstatě zachována, tím spíše, když i některé jiné kapitoly obsahují prostředky určené k úkolům charakteru sociálního.

Vyčíslíme-li prostředky, určené na dvouletku (i formálně od ostatních prostředků odlišené) a porovnáme-li je s rokem 1947, vidíme, že činí

Kromě těchto částek obsahuje státní rozpočet ještě další výdaje, výslovně sice jako dvouletkové neoznačené, ale přesto na provádění dvouletého hospodářského plánu určené, a to příspěvky na investice samosprávy ve výši 1.532,464.000 Kčs (v roce 1947 1.689,154.000 Kčs).

Otázku, jakými částkami je v roce 1948 pamatováno na výdaje investiční ve srovnání s rokem 1947, zodpoví tento přehled:

U státních podniků jsou ve vyčíslených investičních výdajích zahrnuty jednak investice pravé, a to bez ohledu na způsob úhrady (zápůjčka, vlastní prostředky, příspěvek vlastní státní správy), jednak obnova hrazená vlastními prostředky. Obnova hrazená zápůjčkou vlastní státní správy a příspěvkem vlastní státní správy je zahrnuta mezi investiční výdaje vlastní státní správy (u kap. 25. Všeobecná pokladní správa).

V návrhu státního rozpočtu na rok 1948 jest počítáno s příjmy v celkové výši 55.154,575.000 Kčs, tedy proti roku 1947, kdy příjmy byly rozpočteny (nepřihlížíme-li k příjmům kap. 28. UNRRA) částkou 44.734,845.000 Kčs, znamenají přírůstek 10.419,730.000 Kčs.

Podíl, jakým jsou jednotlivé kapitoly na úhrnu příjmů účastny, jakož i rozdíly proti stavu v roce 1947, podává tento přehled:

K některým kapitolám se uvádí toto:

Kap. 1. Zvýšení jest způsobeno větší těžbou na státním statku Lány.

Kap. 3a. Snížení příjmů jest odůvodněno tím, že Sbírka nařízení SNR a Úřední věstník, z nichž příjem této kapitoly pramenil, byly převedeny do státního podniku Státna tlačiareň.

Kap. 4. Příjmy ministerstva zahraničních věcí jsou v rozpočtu na rok 1948 sníženy z důvodu předpokládaného menšího výnosu z poplatků stran u zastupitelských úřadů v cizině. Dřívější větší výnos z těchto poplatků způsoben byl mimořádnou agendou v souvislosti s měnovou reformou.

Kap. 5. Příjmy ministerstva národní obrany jsou zvýšeny v návrhu rozpočtu na rok 1948 zejména proto, že se počítá s vyšším výnosem nájemného z bytů ve vojenských objektech a s vyšším výnosem vojenských hospodářských a průmyslových závodů.

Kap. 6. Snížení příjmů jest způsobeno hlavně poklesem příjmů pracovních a sběrných středisek v důsledku jejich likvidace.

Kap. 7. V rozpočtovém návrhu na rok 1948 jsou příjmy zvýšeny proti roku 1947 téměř o 100%. K tomuto zvýšení dochází zejména v důsledku intensivního pracovního nasazení vězňů v českých zemích.

Kap. 10. Snížení příjmů vzniklo zejména vypuštěním prelimináře na studijní a zkušební poplatky, dále odpadnutím prelimináře z výnosu pensijních příspěvků placených duchovními v důsledku dekretu č. 116/1945 Sb., resp. zák. č. 167/1946 Sb.

Dále se počítá se snížením příjmů z prodeje publikací v oboru tělesné výchovy.

Konečně se očekává snížení příjmů na příspěvcích na školní a osvětový film.

Kap. 11. Snížení příjmů vzniká tím, že v roce 1948 odpadá příspěvek Čs. filmu na podporu uměleckých snah a poněvadž se z důvodů úsporných snížily výdaje ministerstva a tím i refundace se strany Čs. filmu na výdaje ústřední.

Kap. 12. Zvýšení příjmů vyplývá převážně z příspěvků, které budou platiti zemědělci za provádění scelování.

Kap. 13. Pokles příjmů jest odůvodněn předpokládanou likvidací Čs. úřadu pro hospodářskou pomoc a obnovu, čímž odpadne refundace 75% osobních a 100% věcných výdajů tohoto úřadu podle mezinárodní dohody s UNRRA.

Kap. 14. Zvýšení příjmů vyplývá hlavně z očekávaného vzrůstu výtěžku z prodeje tiskopisů při vázaném obhospodařování zboží na Slovensku, ze zařazení splátek na zápůjčky poskytnuté výrobním družstvům, dále z očekávaného vyššího výnosu poplatků cejchovních, puncovních, poplatků za zkoušení ručních střelných zbraní, jakož i poplatků patentových a posléze ze zařazení příjmů Leteckého výzkumného ústavu.

Kap. 15. Snížení příjmů jest způsobeno hlavně odpadnutím příjmu z hotelu "Astoria-Wilson" v Praze následkem zrušení nájemní smlouvy.

Kap. 16. Zvýšení příjmů vyplývá hlavně z očekávaného podstatně vyššího výnosu poplatků za udělování dovozních a vývozních povolení a poplatků za potvrzování dovozních a vývozních ohlášení (§ 2 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 113 Sb.).

Kap. 18. Zvýšeny jsou zejména příjmy na příspěvcích k vodohospodářským stavbám podle zákona č. 50/1931 Sb., ježto příspěvky tyto jsou v přímé souvislosti s korespondujícími výdaji, dále na nájemném ze státních budov a státních obytných domů se zřetelem k jejich většímu počtu a konečně zařazením nového příjmu z refundace záloh na odměny a náhrady výloh pro zmocněnce, kteréžto zálohy byly vyplaceny v roce 1946 a 1947 podle ustanovení § 3 zák. č. 86/1946 Sb.

Kap. 21. Zvýšení příjmů projevuje se zejména v sektoru péče o mládež. Souvisí s novou organisací této péče podle zákona č. 48/1947 Sb. Počet ústavů, které přecházejí do veřejné správy, je značně vyšší, než počet ústavů, který byl ve veřejné správě před platností cit. zákona. Tím ovšem zvyšují se i příjmy na náhradách ošetřovného a stravného, placeného za pobyt v ústavech.

Menší zvýšení příjmů je předpokládáno v agendě řízení práce, a to u poplatků za psychotechnické vyšetřování, poplatků placených za lékařské vyšetřování v ústavech pracovního lékařství a náhrad od zaměstnavatelů na výdaje vzniklé opatřením pracovních sil.

Rozpočtově předpokládaný větší rozsah zápůjček poskytovaných reemigrantům za účelem jejich hospodářského osamostatnění umožňuje preliminování vyššího výnosu splacených zápůjček.

Kap. 22. Příjmy této kapitoly spočívají zejména v ošetřovacích a léčebných sazbách státních léčebných ústavů, zvláště nemocnic. Preliminář na rok 1948 jest nepatrně vyšší, a to v důsledku zařazení nových ústavů léčebných na Slovensku.

Kap. 23. Snížení příjmů jest způsobeno zrušením placení pensijního příspěvku státními zaměstnanci na Slovensku na základě zákona č. 144/1947 Sb. o sjednocení některých předpisů o platových a služebních poměrech státních a jiných veřejných zaměstnanců.

Kap. 24. Nejzávažnější zvýšení jest u daně z obratu, což jest důsledkem jednak dosavadních výsledků, jednak značného rozvoje v průmyslu. Rovněž se očekává vzhledem k dosavadním výsledkům zvýšení příjmů u přímých daní, zvláště u daně důchodové a u daně ze mzdy, třebaže u této daně byla sazba snížena. Také cla, poplatky a monopoly vykazují přiměřené zvýšení.

Naproti tomu jeví se snížení příjmů u nepřímých daní, zvláště v důsledku zrušení daně z uhlí a z umělých jedlých tuků.

Kap. 25. V příjmech této kapitoly se nově objevují "Přebytky hospodaření Ústřední rozdělovny minerálních olejů".

Kap. 26. Snížení příjmů jest způsobeno menším výnosem z prodeje statistických známek při dovozu.

Na odvodu státních podniků má největší podíl Tabáková režie, která odvede vlastní státní správě celý zisk v částce 8,5 miliardy Kčs.

Pokud jde o výnos daní, dávek, cel a poplatků, připadá na:

Výnos monopolů plyne skoro výlučně (až na 278 mil. Kčs) z monopolu lihového.

Všechny příjmy jsou odhadnuty přiměřeně a v částkách dosažitelných podle výsledků za rok 1946, za část roku 1947, jakož i podle pravděpodobného dalšího vývoje.

Na uvedeném odvodu státních podniků má největší podíl, jak již shora uvedeno, Tabáková režie, naproti tomu pasivním podnikem jsou zejména Čs. státní dráhy.

K jednotlivým podnikům se poznamenává:

§ 1. Tabáková režie.

V rozpočtu tabákové režie na rok 1948 dochází k těmto hlavním změnám:

Zaměstnanci tabákových továren byli většinou zpragmatisováni, takže jejich platy preliminované doposud většinou na položce "Denní platy a mzdy" se přenášejí na položku "Platy stálých zaměstnanců", při čemž nastává úhrnné zvýšení o 48,547.000 Kčs.

S tím souvisejí další změny jako snížení výdajů na nemocenské a úrazové pojištění dělníků a zvýšení výdajů na nemocenské pojištění podle zák. č. 221/25 Sb.

Snižují se mimo jiné menší změny dále výdaje na spotřebu tabákových surovin o 335,821.000 Kčs a na prodejní provise o 108,331.000 Kčs.

V příjmech se očekává nižší výnos z prodeje tabákových výrobků hlavně poklesem prodeje tabákových výrobků na Slovensku, jak to odpovídá skutečným výsledkům prodejním v roce 1947. K poklesu dojde i zavedením levnějšího druhu cigaret.

Odvod vlastní státní správě se snižuje o 555,854.0()0 Kčs vedle úbytku částky 572,385.000 Kčs na přirážce k ceně cigaret.

Investiční náklady se zvyšují částečně reálním zvýšením stavebního programu zařazeného do dvouletého plánu, částečně zvýšením cen, s nimiž nutno pro dodávky a výkony k uskutečnění investičního programu počítati. Toto zvýšení ovlivňuje jak náklady dvouletky, tak i investiční náklady mimo dvouletý plán. Úhrné zvýšení činí 58,226.000 Kčs, z čehož na dvouletý plán připadá 38,198.000 Kčs.

§ 2. Státní mincovna v Kremnici.

Zvýšení výdajů je důsledkem zvýšeného mincovního programu a zvýšené medailerské výroby; náklady na denní platy a mzdy dělnické se zvyšují o 2,166.000 Kčs a na spotřebu surovin o 1,373.000 Kčs. Úměrně tomu se preliminuje též vyšší odvod státní pokladně o 8,575.000 Kčs.

Investiční potřeba jest vyšší, ježto na rok 1948 připadá dokončiti větší část původně stanoveného investičního programu v rámci dvouletky.

§ 3. Státní loterie.

U státní loterie nenastávají žádné významnější změny ani co do složení ani co do výše rozpočtu.

Také odvod vlastní státní správě zůstává přibližně na loňské výši, t. j. 35,690.000 Kčs proti 35,610.000 Kčs v roce 1947.

V roce 1948 se zamýšlí zavésti při ředitelství státní loterie nový druh činnosti a sice sázky na výsledky sportovních podniků. Ze zisku z těchto sázek má býti poskytován 30% podíl ve prospěch tělovýchovy a zbytek má býti odvodem uvedeného podniku státní pokladně.

Vláda byla již po provedení příslušného připomínkového řízení požádána o schválení návrhu a stanov; s organisací těchto sázek se započne ihned po schválení vládou.

Na rok 1948 nejsou z opatrnosti preliminovány žádné příjmy, ježto není zkušeností, jak se tato činnost bude projevovati.

§ 4. Československá pošta.

Rozpočet podniku Československá pošta vykazuje v zemích českých pasivní saldo 29,889.000 Kčs, na Slovensku aktivní saldo 30,931.000 Kčs, takže aktivní saldo celého podniku činí 1,042.000 Kčs. Oproti rozpočtu na rok 1947, který počítal s pasivním saldem 178,135.000 Kčs, objevuje se zlepšení ve výši 179,177.000 Kčs. Preliminované aktivní saldo je však bezvýhradně podmíněno zvýšením poštovních poplatků ze zásilek listovních včetně novin. Bez zvýšení zmíněných poplatků činilo by pasivní saldo podniku v roce 1948 více než 350 mil. Kčs. Proti rozpočtu na rok 1947 uhražuje podnik v roce 1948 k tíži svého provozního rozpočtu ztráty povahy provozovací způsobené válkou, jež si v roce 1948 vyžádají nákladu ve výši 41,827.000 Kčs. Náklad na investice pravé ve výši 1.058,091.000 Kčs je proti rozpočtu na rok 1947 vyšší o 295,566.000 Kčs, při čemž potřeba na provádění dvouletky se proti roku 1947 zvyšuje o 355,651.000 Kčs. Náklad na obnovu ve výši 181,538.000 Kčs jest proti rozpočtu na rok 1947 nižší o 12,806.000 Kčs, při čemž potřeba na provádění dvouletky jest proti roku 1947 vyšší o 14,754.000 Kčs. V potřebě na provádění dvouletky jest jak u investic pravých, tak u obnovy zařazena nejen plná kvota připadající na rok 1948, nýbrž i zdražení vyplývající ze zvýšení mezd a cen materiálu jak za rok 1947, tak i na rok 1948. Z celkové potřeby na investice pravé připadá na nemovitosti 345,213.000 Kčs, na movitosti (inventář) 411,206.000 Kčs a na vedení 301,672.000 Kčs. Z celkové potřeby na obnovu připadá na obnovu programovou 35,804.000 Kčs (z toho movitosti 22,874.000 Kčs, vedení 12,930.000 Kčs) a na obnovu majetkových součástek dotčených válkou 145,734.000 Kčs (z toho nemovitosti 14,820.000 Kčs, movitosti 59,278.000 Kčs a vedení 71,636.000 Kčs).

§ 5. Československé státní dráhy.

Rozpočet podniku Československé státní dráhy vykazuje v zemích českých pasivní saldo 1.464,740.000 Kčs, na Slovensku pasivní saldo 290,585.000 Kčs, tedy celkové pasivní saldo 1.755,325.000 Kčs. Oproti rozpočtu na rok 1947, který počítal s pasivním saldem 1.021,233.000 Kčs, objevuje se zhoršení o 734,092.000 Kčs. V rozpočtu na rok 1948 jest však provozní rozpočet nově zatěžován nákladem na ztráty povahy provozovací způsobené válkou (v roce 1947 hradí se tento náklad příspěvkem z pokladní správy) v částce 1.102,683.000 Kčs, takže bez tohoto nového zatížení bylo by konečné saldo proti roku 1947 příznivější o 368,591.000 Kčs. Na tento fakticky příznivější výsledek má vliv postupující doplňování vozového parku jakož i další očekávané oživení přepravy v důsledku provádění dvouletky. Náklad na investice pravé ve výši 4.288,558.000 Kčs je proti rozpočtu na rok 1947 vyšší o 1.786,482.000 Kčs, při čemž potřeba na provádění dvouletky jest proti roku 1947 vyšší o 1.680,379.000 Kčs. Náklad na obnovu ve výši 4.827,920.000 Kčs jest proti rozpočtu na rok 1947 vyšší o 16,925.000 Kčs, při čemž potřeba na provádění dvouletky jest proti roku 1947 vyšší o 134,631.000 Kčs. V potřebě na provádění dvouletky jest jak u investic pravých, tak u obnovy zařazena nejen plná kvota připadající na rok 1948, nýbrž i zdražení vyplývající ze zvýšení mezd a cen materiálu jak za rok 1947, tak i na rok 1948. Ježto prostředky odpisového účtu nepostačí v roce 1948 již plně na provedení programové obnovy (obnova majetkových součástek dotčených válkou jest dosaváde uhražována státním podnikům příspěvkem státní správy), bylo nutno na rok 1948 zajistiti úhradu nedostávající se částky ve výši 785,380.000 Kčs zápůjčkou vlastní státní správy. Z celkové potřeby na investice pravé připadá na pozemky 83,213.000 Kčs, na pozemní stavby 423,099.000 Kčs, na stavby na drahách 1.353,113.000 Kčs, na stavby nových drah 596,020.000 Kčs, na stavební zařízení výrobních odvětví 165,434.000 Kčs, na stavby nových lanových drah 1,000.000 Kčs, na stavební zařízení silniční automobilové dopravy 95,950.000 Kčs, na stroje a strojní zařízení, inventář a nářadí 199,228.000 Kčs, na vozidla kolejová 63,116.000 Kčs, na nosná a napínací zařízení lanových drah 10,500.000 Kčs, na vozidla silniční motorové dopravy 1.297,885.000 Kčs. Z celkové potřeby na obnovu připadá na obnovu programovou 1.565,380.000 Kčs (z toho na stavby 1.201,844.000 Kčs, na stavební zařízení výrobních odvětví 14,945.000 Kčs, na stroje a strojní zařízení, inventář a nářadí 34,661.000 Kčs a na vozidla kolejová 313,930.000 Kčs) a na obnovu majetkových součástek dotčených válkou 3.262,540.000 Kčs (z toho na stavby 1.268,539.000 Kčs, na stavby nových drah 1,080.000 Kčs, na stavební zařízení výrobních odvětví 42,062.000 Kčs, na stroje a strojní zařízení, inventář a nářadí 17,054.000 Kčs a na vozidla kolejová 1.933,805.000 Kčs).

§ 6. Československé aerolinie.

Rozpočet podniku Československé aerolinie jest stejně jako v roce 1947 vyrovnaný. Předpokládaného nepatrně aktivního výsledku může býti dosaženo však jen provozem aktivních linií mezinárodních, ježto provoz některých linií vnitrostátních jest značně pasivní. Náklad na investice pravé ve výši 68,050.000 Kčs jest proti rozpočtu na rok 1947 nižší o 19,950.000 Kčs i přes započtené zdražení za rok 1947 i na rok 1948, ježto ve dvouletém plánu připadá na rok 1948 nižší kvota než na rok 1947. Náklad na obnovu jest proti rozpočtu na rok 1947 vyšší o 17,000.000 Kčs se zřetelem k použití prostředků odpisového účtu na nákup nových letadel náhradou za letadla vyřazená.

§ 7. Poštovní spořitelna.

Rozpočet podniku Poštovní spořitelna vykazuje aktivní saldo ve výši 4,632.000 Kčs, jež jest proti roku 1947 příznivější o 2,640.000 Kčs. Náklad na investice pravé ve výši 10,700.000 Kčs jest proti rozpočtu na rok 1947 vyšší o 4,200.000 Kčs, při čemž potřeba na provádění dvouletky včetně započteného zdražení za rok 1947 i na rok 1948 jest vyšší o 1,700.000 Kčs.

§ 8. Státní lesy a statky.

Podnik Státní lesy a statky v zemích českých má na rok 1948 opět společný a jediný návrh rozpočtu, jak tomu bylo až do roku 1938.

Srovnání s rozpočtem na rok 1947 nelze přesně provésti, protože srovnávací data obou ročníků nejsou vzhledem k přejímání dalších konfiskovaných majetků do správy podniku SLS pevně ustálena a také proto, že splynutí obou hlavních hospodářských skupin podniku (skupiny státních lesů a skupiny státních statků) vyžádalo si změnu celé sestavy rozpočtu na rok 1948.

V rozpočtu na rok 1948 je vzata v úvahu tato rozloha podniku SLS:

Tato plocha není ještě ustálena, neboť jak již vpředu bylo naznačeno, změní se dalším prováděním konfiskace majetků podle dekretu č. 12/45 Sb. a podle zákona o revisi první pozemkové reformy.

Majetek podniku jest spravován jako jednotkou III. stupně Ústředním ředitelstvím státních lesů a statků v čele s generálním ředitelem státních lesů a statků.

Vedle Ústředí jsou zřízeny tyto ústavy a služby:

a) Technický ústav státních lesů a statků s odděleními pro lesní hospodářské zařízení, pro stavební služby podniku a pro mechanisaci zemědělství a lesnictví.

b) Ústředí pro hospodaření osivy, sáděmi a semeny.

c) Obchodní ústředí státních lesů.

d) Ústředí přidružených závodů státních lesů.

e) Ústředí strojních stanic - státních lesů a statků.

Dále je majetek podniku SLS spravován ve druhém stupni sedmi ředitelstvími státních lesů a statků, dvěma ředitelstvími školních lesních statků, sedmnácti vrchními správami státních statků a rybníků, třemi vrchními správami státních pivovarů, jednou vrchní správou státních lomů a cihelen, čtyřmi samostatnými správami průmyslových podniků, správou semenářského závodu státních lesů a správou státních lesů pokusných objektů.

Mimo to spravuje podnik SLS:

a) lesů nadačních - 3.190 ha

b) lesů české náboženské Matice - 5.410 ha

c) lesů různých vlastníků - 7.330 ha

V hospodářství polním má podnik připachtováno - 1.500 ha zemědělské půdy.

Posléze spravuje podnik SLS část majetku z konfiskace podle dekretu č. 12/45 Sb., pokud nebyl pro malou výměru převzat státem a je určen pro příděl obcím a družstvům.

Z průmyslových závodů lesních je ve správě podniku SLS 131 pil s celkovou kapacitou 614.000 plm. kulatiny.

Z přidružených podniků jsou přičleněny k lesnímu hospodářství:

a) 4 mlýny s roční kapacitou - 172 vagonů

c) 1 vápenka s roční kapacitou - 24 vagonů

c) 3 cihelny s roční kapacitou - 1,300.000 cihel

d) 19 lomů na kámen s roční kapacitou - 131.000 m³.

Podnik státní lesy a statky má 14.060 budov obytných, správních a provozních, jakož i ostatních staveb.

K provádění prací má ve vlastní správě:

a) potahů koňských (párů) - 1.892

b) potahů volských (párů) - 737

c) osobních automobilů - 211

d) motocyklů - 45

e) nákladních aut a traktorů - 631

f) přenosné lanové smyky Lasso Kablo - 2

g) přenosné lanovky Wyssen - 2

K dopravě dříví jest vybudováno a udržováno:

a) silnic a cest - 18.259 km

b) úzkorozchodných drah - 76.60 km

c) vleček - 1 km

V návrhu rozpočtu jest kalkulováno s celkovou těžbou dříví - 3,784.000 plm

Při lesní ploše 1,009.365 ha připadá na 1 ha - 3.70 plm

zatím co na rok 1947 připadalo na 1 ha - 2.90 plm.

Tím, že se v rozpočtu na rok 1948 počítá s podstatně vyšší těžbou dříví než v roce 1947, vykazuje vlastní provoz lesního hospodářství dosti vysoký zisk. Kdyby se však vzalo za základ těžební číslo roku 1947, musela by se projevit již v návrhu rozpočtu na rok 1948 značná ztráta vzhledem k tomu, že mzdy se všeobecně zvýšily, zatím co ceny dříví zůstávají nezměněny a ani před úpravou mezd nezaručovaly rovnováhu lesního hospodářství.

K zalesňování preliminuje podnik SLS v provozním rozpočtu zalesnění okrouhle ha 12.040.

Pro pěstování sazenic preliminuje podnik SLS mimo dosavadní rozlohu lesních školek založení nových školek na ploše okrouhle 200 ha.

Semenářský závod státních lesů v Českých Budějovicích obstarává lesní semena nejen pro podnik Státní lesy a statky, nýbrž i pro potřebu jiných státních i nestátních lesů. Má luštírny v Čes. Budějovicích a v Letovicích a mimo to 14 semenářských stanic.

V hospodářství polním nebude moci ani výroba rostlinná ani výroba živočišná vykázati v roce 1948 plné předválečné těžby, jelikož nebývalé sucho v roce 1946 a v roce 1947 zvýšilo zaplevelení, které vzniklo za okupace a snížilo značnou měrou krmnou základnu statkové píce. Dosud trvající nedostatek umělých hnojiv a jadrných krmiv zmenšuje také plnou sklizeň a žádoucí zvýšení dojivosti. Dvouletý plán ukládá podniku SLS v roce 1948 nadojiti 300.000 hl mléka a vypěstovati 82.500 q uznaných osiv, sádí a semen. Zavedení výnosných plodin suchomilných, jako tabáku a papriky, rozšíření chmelnic a vinic přispěje k zvýšení těžeb polního hospodářství. Úkolem dvouletého plánu jest dosáhnouti předválečné úrovně, což vyžaduje ve všech směrech zvýšení nákladů a proto teprve po roce 1948 možno očekávati předválečnou aktivitu polního hospodářství.

V hospodářství rybničním jest v programu dvouletého plánu vyprodukovati 24.000 q konsumních ryb. Předpokladem jest dostatek hnojiv a krmiv, neboť 50% z předpokládané produkce ryb připadá na přírůstek dosažený krmením ryb a hnojením rybníků.

V průmyslových závodech zemědělských a ostatních jest v programu vyrobiti ve dvou cukrovarech 182.000 q cukru, v 30 pivovarech vystaviti 500.000 hl piva, ve 3 mlékárnách ošetřiti nebo zpracovati denně 55.000 litrů mléka, v 7 lihovarech vyrobiti 5.400 hl lihu, v 1 lihočistírně rafinovati 15.000 hl lihu, v 6 mlýnech zpracovati denně 350 q obilí, v 1 sušárně brambor zpracovati denně 75 q brambor, v 6 cihelnách vyrobiti 7,000.000 kusů cihlářských výrobků všeho druhu a ve 3 lomech na kámen nalámati a zpracovati 210.000 q kamene.

Investiční rozpočet činí celkem 759,288.000 Kčs, z toho investice k provedení dvouletky 543,811.000 Kčs, mimo dvouletku 215,477.000 Kčs. V porovnání s rokem 1947 je investiční rozpočet vyšší o 353,172.000 Kčs. Toto zvýšení jest odůvodněno zejména zařazením investičních nákladů na zřízení a vybavení strojních stanic (244,460.000 Kčs) a zvýšením směrních cen u bytových jednotek o 50% a u jiných investic o 20%.

Rozpočtený odvod vlastní státní správě činí 49,879.000 Kčs a je proti roku 1947 vyšší o 39,805.000 Kčs.