Jelikož se plánuje v zemích českých
zvýšení počtu škol:
nutno počítati s vyšším nákladem
na věcnou režii, kterážto vyšší
potřeba není zcela vyvážena snížením
těchto nákladů při plánovaném
snížení počtu škol:
Při tom počet odborných škol pro ženská
povolání má zůstati nezměněn
(148). Podle obdobných hledisek zvyšuje se rozpočet
i na školské potřeby Slovenska.
Kap. 11. Ministerstvo informací.
Usnesením vlády z 1. července 1947 bylo uloženo
ministerstvu informací, aby vložilo do rozpočtu
na rok 1948 potřebnou úhradu na oslavy 600. výročí
založení Karlovy university, na pořádání
jubilejního Slovanského sjezdu, na výstavu
v Kroměříži a na výstavu "Vlastní
silou".
Podle usnesení vlády byla ve Stockholmu zřízena
Československá informační kancelář.
Toto opatření vyžádá si nových
nákladů jak osobních (3 zaměstnanci),
tak věcných. Pro informování cizinců
dlících přechodně v Praze zřídí
ministerstvo informací kancelář v Praze.
Dosud byly uzavřeny kulturní dohody s Anglií,
Francií, Polskem, Bulharskem a Belgií. Podle těchto
kulturních dohod bude střídavě v každém
státě zasedati nejméně dvakrát
ročně po dobu jednoho týdne osmičlenná
delegace. Uhrazují se tedy cestovní a vedlejší
výdaje delegátu ČSR v zahraničí
a pobyt cizích delegátů na konferencích
v ČSR. Úhrada na tyto výdaje zajišťuje
se nově v rozpočtu na rok 1948.
Slovanskému výboru nutno přispívati
na jeho režii poměrnou částkou, která
se též preliminuje nově.
Připravuje se zájezd českých a slovenských
redaktorů z Ameriky do ČSR. Výdaje spojené
s tímto zájezdem bylo nutno v rozpočtu na
rok 1948 zajistiti.
Naproti tomu jsou sníženy osobní výdaje
resortu zmenšením počtu zaměstnanců:
a) pragmatikálních z 530 na 493, t. j. o 37,
b) smluvních ze 417 na 333, t. j. o 84.
Dále byly sníženy náklady na oblastní
ústředny ministerstva informací, výdaje
v oboru filmovém a na fotografii a na popularisaci dvouletého
plánu. Toto snížení je velmi podstatné,
že nejen vyvážilo výše uvedená
zvýšení, nýbrž i snížilo
preliminář celé kapitoly proti roku 1947.
Kap. 12. Ministerstvo zemědělství.
Předem nutno upozorniti na různou náplň
této kapitoly v zemích českých a na
Slovensku. Na Slovensku jsou v této kapitole zařazeny
zemědělské školství (v zemích
českých ministerstvo školství), veterinární
služba (v zemích českých ministerstvo
zdravotnictví) a vodohospodářské stavby
(v zemích českých ministerstvo techniky).
Tím se vysvětluje i nepoměr mezi výdaji
v zemích českých a na Slovensku.
Zvýšení jest způsobeno zejména
novým výdajem na hospodářskou výstavu
ústřední výdaje) a na provádění
scelování (země české i Slovensko),
zvýšením výdajů na dokončení
rozestavěných vodohospodářských
staveb (Slovensko), na zemědělské školství,
způsobeným otevřením nových
zemědělských škol (Slovensko), na veterinární
správu (Slovensko - tlumení nákaz zavlečených
válkou) a v důsledku sucha i zvýšením
nákladů na zvelebení rostlinné výroby
(opatření osiva) a zvelebení živočišné
výroby (zajištění chovného materiálu
v zemích českých i na Slovensku).
Menší zvýšení projevuje se dále
v zemědělském výzkumnictví,
v příspěvku pro Jednotný svaz slovenských
rolníků a v nákladu na rekultivaci.
Naproti tomu jest toto zvýšení částečně
vyrovnáno snížením výdajů
na likvidaci býv. pozemkového úřadu,
na Jednotný svaz českých zemědělců
a menším snížením na celé
řadě různých jiných položek.
Kap. 13. Ministerstvo výživy.
Návrh rozpočtu na rok 1948 vykazuje zvýšení
u výdajů na chladírny a mrazírny a
na potravinové lístky a podstatnější
snížení na jiných výdajích
níže uvedených.
Pokud jde o zvýšení, podotýká
se, že chladírny a mrazírny jsou nezbytnou
podmínkou řízeného hospodářství
sektoru výživy k zachycení sezonních
špiček jednotlivých druhů potravin a
zajištění stálých cen zemědělských
produktů. Jejich vybudování bylo zařazeno
do dvouletého hospodářského plánu.
Zvýšení výdajů na potravinové
lístky jest odůvodněno tím, že
v důsledku katastrofálního sucha nelze počítati
s omezením lístkového systému, jak
byl předpokládán pro rok 1947. U okresních
národních výborů nutno počítati
se značným zintensivněním zásobovacích
kontrol k zamezení černého obchodu, což
se projevuje ve zvýšených cestovních
nákladech. Z týchž důvodů byly
zvýšeny výdaje i na kontrolu výmlatu
na Slovensku.
Snížení výdajů jest způsobeno
zejména vyloučením nákladů
na vyrovnání cen při dovozu obilí,
krmiv a olejnatých semen a jejich přesunutím
do kap. 25. Všeobecná pokladní správa,
dále snížením osobních a věcných
nákladů na Čs. úřad pro hospodářskou
pomoc a obnovu v důsledku jeho předpokládané
postupné likvidace, podstatným snížením
výdajů podle volné úvahy, zejména
subvencí na zvelebení distribuce potravin a potravinářského
průmyslu, jakož i snížením osobních
nákladů.
Kap. 14. Ministerstvo průmyslu.
Zvýšení jest odůvodněno hlavně
větší potřebou na zvelebování
průmyslu na Slovensku vzhledem k jeho speciálním
potřebám, na podporu (jde hlavně o zápůjčky)
výrobních a pracovních družstev v zájmu
jejich úspěšné účastí
při provádění dvouletého hospodářského
plánu, na vyhledávání užitkových
ložisek (zejména rud barevných kovů)
na Slovensku, na správní výdaje geologických
ústavů (hlavně na Slovensku) se zřetelem
k jejich úkolům při provádění
dvouletého plánu, na soustavnou elektrisaci venkova
podle zákona č. 235/1946 Sb., na správní
výdaje cejchovních úřadů včetně
agendy pro zkoušení ručních střelných
zbraní v důsledku zvýšené činnosti
těchto úřadů, na správní
a investiční výdaje Patentního úřadu
vzhledem k předpokládanému přestěhování
tohoto úřadu do nové budovy, dále
nově zařazenou potřebou pro Letecký
výzkumný ústav a posléze vyšší
potřebou na provádění technického
výzkumu v rámci dvouletého hospodářského
plánu.
Zvýšení bylo částečně
vyrovnáno snížením vlastních
správních výdajů ústřední
správy ministerstva průmyslu a úsporným
omezením ostatních správních výdajů,
zejména podpor a příspěvků.
Kap. 15. Ministerstvo vnitřního obchodu.
Snížení je způsobeno hlavně snížením
osobních výdajů následkem odchodu
části zaměstnanců, dále zrušením
nájmu hotelu "Astoria-Wilson", jakož i snížením
některých položek na zvelebování
obchodu a živností.
Kap. 16. Ministerstvo zahraničního obchodu.
Výdaje ministerstva zahraničního obchodu
preliminované na rok 1948 jsou v celku nižší
než na rok 1947. Zvýšený úvěr
na zvelebování cizineckého ruchu jest odůvodněn
nutností zintensivniti propagaci cizineckého ruchu.
Proti tomuto zvýšení vykazuje kap. 16. podstatné
snížení zejména u ústředí,
kanceláře zmocněnce vlády ČSR
pro obchod s SSSR, zahraniční služby (jde o
úvěr pro obchodní přidělence
a Čs. zásobovací a dopravní společnost
v Londýně). Rovněž podpory a příspěvky
určené na zvelebování vývozu
byly úsporně omezeny.
Kap. 17. Nejvyšší úřad cenový.
O menší částky byly sníženy
výdaje na různých položkách věcné
režie.
Kap. 18. Ministerstvo techniky.
Zvýšení výdajů ministerstva techniky
vyplývá jednak ze zvýšení výdajů
na provádění dvouletky, jednak z nově
zařazovaných nebo zvýšených výdajů
mimo dvouletku.
Výdaje na provádění dvouletky jsou
zařazeny nejen plnou kvotou připadající
na rok 1948, nýbrž byly ještě zvýšeny
o uznané zdražení připadající
jak na rok 1947 tak i na rok 1948.
Nově jsou zařazeny zejména tyto výdaje
mimo dvouletku: na výstavu v Kroměříži,
na výzkum atomové energie, na úpravu starého
výstaviště v Praze VII., na pokusné
stavebnictví, zkušebnictví a výzkumnictví
mimo resortní ústavy a na zabezpečovací
práce na mostech dálnice.
Zvýšeny jsou pak zejména tyto výdaje
mimo dvouletku: na provádění zeměměřických
prací na Slovensku na obnovu základní československé
sítě I. stupně, na úhradu platů
cestářů převzatých ze samosprávy
a na nominaci u státní služby stavební,
na nemocenské, úrazové a pensijní
pojištění u státní služby
stavební, na doplnění popisů silnic
(úhrada závazků z roku 1947), na stavby skladišť
a dílen pro uložení a opravy silničních
strojů, na mechanisaci zařízení většího
počtu lomů a zvýšení výkonnosti
v nich, na udržování státních
silnic I. a II. třídy na Slovensku, na studie a
projekty mostů (závazky z roku 1947), na dokončení
rozestavěných mostních provisorií
na státních silnicích II. třídy,
na příspěvky samosprávným korporacím
na obnovu mostů na nestátních silnicích
a na rekonstrukce a stavby nestátních silnic prováděné
ve dvouletém plánu, na příspěvky
samosprávným korporacím na vodohospodářské
stavby prováděné ve dvouletém plánu,
na udržování vodních staveb v důsledku
zvýšení cen materiálu a mezd, jakož
i v důsledku opatření spojených s
odchodem ledů, na využitkování vodních
sil, na opatření a nákup strojů pro
stavby zemědělsko-technické za účelem
zlevnění melioračních staveb a úspory
pracovních sil, na vodohospodářské
stavby (přímé zvelebování v
oboru vodního hospodářství a kulturní
techniky) na úhradu závazků na stavby již
rozestavěné a na odčinění škod
po jarní povodni a odchodu ledů v roce 1947, na
krajinné plánování (průzkumy,
rozbory a rozborové plány krajů) k získání
podkladů pro státní plánování,
na příspěvky na stavbu společných
zařízení při výstavbě
hornických, průmyslových, zemědělských
nebo jiných sídlišť, na zálohy
na přípravné práce pro stavební
obnovu, na státní podpory a příspěvky
na stavební obnovu, na správu služebních
nemovitostí a služebních místností
v důsledku zvýšení poplatků za
vodu, odvoz popele a vymetání komínů,
na udržování státních budov v
důsledku převzetí 47 zámků
do udržování Národní kulturní
komise, na mimořádné opravy a úpravy
válkou poškozených budov (závazky z
minulých let).
Naproti tomu jsou sníženy zejména tyto výdaje:
na platy stálých zaměstnanců ministerstva
techniky a smluvních zaměstnanců pověřenectva
techniky, na náhrady cestovních výloh, stěhovacích
výloh a odlučné, na honoráře
a náhrady cestovních výloh expertů,
na motorová vozidla, na obnovu mostů na státních
silnicích I. třídy, na příspěvky
samosprávným korporacím na obnovu nestátních
silnic, na nákup silničního nářadí,
strojů a vozidel, na úpravu a splavnění
řek, na stavbu přístavů, na údolní
přehrady, na meliorační regulace a hlavní
meliorační zařízení v údolích
regulovaných řek, na zabírání
budov, na mimořádné opravy státních
obytných budov a konečně na stavby budov
a koupě realit pro potřeby civilní státní
správy.
Kap. 19. Ministerstvo dopravy.
Zvýšeny jsou výdaje na provádění
dvouletého plánu. Tyto výdaje jsou zařazeny
plnou kvotou připadající na rok 1948 a jsou
zvýšeny ještě o uznané zdražení
připadající jak na rok 1947 tak i na rok
1948.
Mimo dvouletku jsou zvýšeny zejména tyto výdaje:
na platy stálých a přidělených
zaměstnanců ministerstva dopravy a pověřenectva
dopravy v důsledku definitivního převzetí
exponovaných zaměstnanců od podniku ČSD,
na platy zaměstnanců letecké služby
výkonné a meteorologického ústavu
v důsledku rozšíření leteckého
provozu a přiznání zvláštních
přídavků u letecké služby výkonné,
na správu služebních nemovitostí a služebních
místností u letecké služby výkonné
v důsledku rozšíření leteckého
provozu, na výkup pozemků pro rozšíření
letišť, na udržování vnitrozemských
přístavů a na nájemné za přístavní
pásma v Hamburku.
Naproti tomu jsou sníženy zejména tyto výdaje:
na náhrady cestovních výloh, na vnitřní
zařízení, na opravy letadel, na leteckou
propagandu, na školení leteckých odborníků
z řad zaměstnanců a na náklady na
učiliště, na podpory na stavby nestátních
letišť, na stavby na státních letištích,
na letadla, na projekty a výpočty letadel, motorů
a přístrojů, na technické a měřické
pomůcky pro letecké zkoušky, na výstavbu
sportovního letectví, na technická zařízení
letišť a na říční loďstvo
a plavební zařízení.
Kap. 20. Ministerstvo pošt.
Zvýšení výdajů je odůvodněno
zejména vyšším nákladem na platy
zaměstnanců v důsledku definitivního
převzetí exponovaných zaměstnanců
podniku Československá pošta.
Kap. 21. Ministerstvo sociální péče.
Rozpočet ministerstva sociální péče
na rok 1948 je ve svém konečném výsledku
nižší než v roce 1947, ač některé
výdaje v důsledku nových zákonných
úprav a zamýšlených opatření
sociálních nebo hospodářských
bylo nutno proti roku 1947 poměrně značně
zvýšit.
Nová zákonná úprava vyžádala
si poměrně značného zvýšení
výdajů spojených s péčí
o mládež v důsledku nové organisace
péče o mládež podle zákona č.
48/1947 Sb. a výplat státního příspěvku
na provádění bytové obnovy podle zákona
č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č.
115/1947 Sb., resp. bytové výstavby podle zákona
č. 41/1947 Sb.
Plánovaná reemigrace našich krajanů
je v roce 1948 větší než v roce 1947.
Kromě dopravních nákladů zvyšuje
se tedy i potřeba na sociální podpory navrátivších
se osob, zejména pokud se vracejí ze států
válkou a okupací silně postižených
(Jugoslavie, Rumunsko) a na pomoc reemigrantům za účelem
jejich hospodářského osamostatnění.
Z důvodů sociálních a populačních
upraví se v roce 1948 příspěvky živitelům
početných rodin placené dosud podle vládního
nařízení č. 441/1941 tak, aby byly
přizpůsobeny dnešním poměrům
a obsahu zákona č. 58/1947 Sb., jímž
se mění a doplňuje zákon ze dne 13.
prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích
některých osob pojištěných pro
případ nemoci.
Nově byla zařazena potřeba na výplatu
porodného sociálně slabým matkám
nepodléhajícím veřejnoprávnímu
sociálnímu pojištění.
Rozpočtová zvýšení byla vyvážena
snížením závazků státní
správy podle připravovaných zákonných
úprav v sektoru řízení a ochrany práce,
oboru sociálního pojištění a
nastalým snížením zaopatřovacích
výdajů vojenských a válečných
poškozenců a obětí války a fašistické
persekuce.
Připravovanou zákonnou úpravou podpůrných
opatření při řízení
práce ruší se dosavadní pevný
státní příspěvek účelovému
jmění pro včleňování
do práce (vládní nařízení
č. 250/1943 Sb.) a nahrazuje se státním příspěvkem
do nově zřízeného Fondu pro řízení
práce jen ve výši eventuálního
ročního schodku fondu.
Příspěvky státní správy
nositelům veřejnoprávního sociálního
pojištění se snižují
a) připravovanou novelou zákona č. 156/1945
Sb. o přídavcích k důchodům
z veřejnoprávního sociálního
pojištění, jíž se ruší
ustanovení citovaného zákona, že přídavky
vyplácí příslušný nositel
pojištění na účet státu
a nahradí se ustanovením, že stát bude
poskytovati nositelům pojištění pouze
příspěvek potřebný k úhradě
ročního schodku, jestliže jejich příjmy
by nestačily k úhradě zvýšených
výdajů způsobených výplatou
příspěvků.
b) připravovanou osnovou zákona o sjednocení
některých předpisů ve veřejnoprávním
sociálním pojištění, kterou se
upravuje u hutnického pojištění státní
příspěvek analogicky jako u pensijního
pojištění hornického, t. j. stát
přispěje nositeli pojištění jen
částkou potřebnou k úhradě
ročního schodku. U pojištění
invalidního a pensijního nastane podle připravované
novely povinnost státu přispívati k úhradě
důchodu jednotnými částkami rovnajícími
se polovině základní části
důchodů až za 3 roky po účinnosti
zákona, t. j. 1. ledna 1950.
Zatížení státní správy
vzniklé prováděním zákona č.
164/1946 Sb., o zaopatření vojenských a válečných
poškozenců a obětí války a fašistické
persekuce bude v roce 1948 nižší. Největší
část přihlášek o přiznání
zaopatřovacích požitků bude vyřízena
v roce 1947 a není proto třeba počítati
s výplatou doplatků. Důchodu ubývá
také u dospělých úmrtím a u
sirotků dosáhnutím 18 let.
Kap. 22. Ministerstvo zdravotnictví.
Ministerstvu zdravotnictví přísluší
péče o zdraví občanů státu.
Do jeho působnosti patří v zemích
českých také veterinární správa.
Na Slovensku pečuje o veterinární správu
pověřenectvo polnohospodářství.
Nejvýznačnějšími pomocníky
ministerstva zdravotnictví jsou zejména:
a) státní zdravotní ústavy v Praze
a v Bratislavě s pobočkami v některých
důležitějších střediscích.
V rámci státního ústavu pražského
byla zřízena výrobna penicillinu v Roztokách,
která počne v roce 1948 svoji činnost.
b) 41 státních nemocnic (3 v zemích českých
o celkovém počtu 2.390 lůžek, 38 na
Slovensku o celkovém počtu 12.927 lůžek).
c) 178 v. v. nemocnic městských, okresních,
zemských v zemích českých o celkovém
počtu 51.757 lůžek.
d) 10 speciálních státních léčebných
ústavů (pro doléčování
zraněných, pro mravně vadné, pro alkoholiky,
pro tuberkulosní atp.).
e) 17 výzkumných a vyšetřovacích
ústavů.
f) 9 státních ozdravoven pro děti.
K výcviku zdravotnického personálu slouží:
státní ústav pro zubní lékařství
v Praze, Masarykova státní škola sociálně-zdravotní
péče v Praze, 2 sociálně-zdravotní
školy na Slovensku, 6 státních ošetřovatelských
škol, 12 státních ústavů pro
vzdělání a výcvik porodních
asistentek.
Během roku 1947 je organisována síť
ústavů národního zdraví podle
zákona 49/1947, do které se zapojí všechny
dosud existující poradny (pro matky a děti,
proti alkoholismu, proti tuberkulose, proti rakovině, protitrachomové
a kardiologické stanice atd.) o celkovém počtu
asi 4.000 jednotek.
Ministerstvo zdravotnictví provádí dozor
na zdravotní péči prostřednictvím
zdravotních oddělení národních
výborů (úředních lékařů).
Na všechny tyto složky a také na výzkumnictví
v oboru péče o lidské zdraví je pamatováno
v rozpočtu ministerstva zdravotnictví. Rozšíření
úkolů mělo za následek i zvýšení
rozpočtových požadavků proti roku 1947.
Zvýšení je způsobeno zejména
vyšší potřebou na zálohy na provoz
všeobecných veřejných nemocnic, na příspěvky
na provoz klinických nemocnic, na provoz ústavů
národního zdraví, na provoz 6 nových
ústavů na Slovensku, na provoz 3 nových ústavů
v zemích českých, na výzkumnictví,
na léčebnou péči o Němce, na
různé menší položky jako náklady
na odbornou výchovu a propagaci, provoz penicillinové
výrobny, podpory sociálně-zdravotním
institucím, provoz ošetřovatelské a
porodnické školy, příspěvky mezinárodním
institucím, podpory přestárlým porodním
asistentkám, nedobytné léčebné
a p.
Naproti tomu jsou sníženy zejména tyto výdaje:
na školní lékařství, na péči
o chrup, na příspěvky na investice v. v.
nemocnic, na vnitřní zařízení
nemocnic (Slovensko), na osobní výdaje, na desinfektory
a příplatky lékařům v pohraničí,
na příspěvky na ambulatoria, subvence na
poradny a boj proti tuberkulose, na zařízení
ústavů pro kojence a na léčebnou péči
o repatrianty.
Požadavky rozpočtu ministerstva zdravotnictví
by značně vzrostly, kdyby nebylo pomoci z akce UNRRA,
jíž se zdravotní správě mimořádně
dostalo v roce 1947 (cca 1.200,000.000 Kčs). Tento příspěvek
umožňuje totiž rozsáhlejší
investiční činnost v. v. nemocnic, léčebných
ústavů a zařízení také
v roce 1948. Z uvedeného právě důvodu
může ministerstvo zdravotnictví ve větší
míře finančně podpořiti snahy
po zlepšení léčebných podmínek
a vůbec zdravotní péče.
Kap. 23. Odpočivné a zaopatřovací
platy.
Zvýšení je způsobeno hlavně zvýšením
vdovských pensí, prováděním
dekretu presidenta republiky č. 53/1945 Sb., o odčinění
křivd čs. veřejným zaměstnancům,
zvýšením pensí na Slovensku v důsledku
většího počtu poživatelů
z navráceného území a reemigrantů
a zvýšením požitků na základě
zák. č. 144/1947 Sb. o sjednocení některých
předpisů o platových a služebních
poměrech státních a jiných veřejných
zaměstnanců.
Kap. 24. Ministerstvo financí.
Zvýšení je způsobeno hlavně přeřazením
úvěrů na podpůrnou akci na účet
přebytku důchodkových pokut a na koupi a
stavbu budov pořízených na účet
přebytku důchodkových pokut z kap. 25. Všeobecná
pokladní správa a nově zařazeným
úvěrem na podpory na stavbu domů, čímž
bude docíleno i podstatnějších úspor
na odlučném. Naproti tomu došlo k přesunům
u jiných četných položek.
Kap. 25. Všeobecná pokladní správa.
Nově se zařazují tyto výdaje:
1. Záruka státu za potřebu Fondu znárodněného
hospodářství z důvodu ručení
podle § 9, odst. 3 dekretu č. 100/45 Sb.
2. V oboru řízeného hospodářství
očekávaný schodek všeobecného
vyrovnávacího fondu zřízeného
zákonem č. 51/47 Sb., dále potřeba
na vyrovnání cen způsobené úpravou
výkupních cen, pokud konsumní ceny zůstaly
beze změny nebo byly dále sníženy z
prostředků všeobecného vyrovnávacího
fondu, jakož i úvěr na vyrovnání
cen při dovozu rostlinných a živočišných
výrobků. Naproti tomu odpadá financování
na vrub přirážky k ceně zvláštního
přídělu cigaret ve prospěch Svazu
pro hospodaření obilím, čímž
odpadají výdaje a příjmy preliminované
k tomuto cíli v rozpočtu Všeobecné pokladní
správy v roce předchozím.
3. Potřeba na "Zápůjčku státní
správy podniku Československé státní
dráhy na obnovu"; loni i letos preliminovaný
úvěr "Na obnovu škod způsobených
válkou", který se snižuje, nelze totiž
použíti na obnovu prováděnou v důsledku
normálního opotřebení.
Nepreliminují se tyto druhy výdajů:
1. Doplatky náhrad hodnoty poštovného, neboť
poštovné se platí nadále z rozpočtů
jednotlivých resortů.
2. Příspěvky státním podnikům
na úhradu ztrát povahy provozovací spojených
s nápravou škod způsobených válkou,
které budou nadále hrazeny k tíži provozního
rozpočtu podniků.
3. Zápůjčky státním podnikům
na pravé investice, které budou kontrahovány
na základě zmocnění finančního
zákona § 23, lit. c), ježto nejde o výdaj
vlastní státní správy a nemá
jí býti ani zúrokován neb umořován.
Zvýšení nastává ve značnější
míře u úvěru preliminovaného
na příspěvky Likvidačnímu fondu
měnovému podle § 5 zák. č. 141/47
Sb., dále u státních záruk a u přídělů
fondům a svazkům územní samosprávy
podle zák. č. 249/46 Sb., a to jak u dotace řádné,
tak zejména u mimořádné podle §
9 citovaného zákona.
Snižují se zejména výdaje spojené
s vyměřováním majetkových dávek,
úhrada za korunové mince vzaté z oběhu
a zmíněné již příspěvky
na obnovu majetkových součástek státních
podniků spojených s nápravou škod způsobených
válkou.
V souvislosti s nižším výnosem srážek
z cen zemědělských výrobků
pro zemědělské závody od 20 ha, jimiž
disponuje ministerstvo zemědělství s ministerstvem
financí, a s postupným odčerpáváním
cenových rozdílů obhospodařovaných
ministerstvem výživy v dohodě s ministerstvem
financí snižují se i korespondující
položky výdajové.
Do rozpočtu ministerstva financí se přenášejí
výdaje na podpůrnou akci na účet přebytku
důchodkových pokut a na koupi a stavbu budov z téhož
důvodu jako příjmy z trestů a pokut
v oboru důchodkového trestního řízení.
Kap. 26. Státní úřad statistický.
Ačkoliv výdaje na platy stálých a
přidělených zaměstnanců a na
náhrady za mimořádné služební
výkony jsou proti r. 1947 zvýšeny, vykazuje
rozpočet této kapitoly v úhrnu menší
potřebu proti roku předcházejícímu,
ježto byly sníženy potřeby na platy smluvních
zaměstnanců, na poštovní, telegrafní
a telefonní poplatky, na nájemné a pachtovné
a na vnitřní zařízení.
Kap. 27. Nejvyšší účetní
kontrolní úřad.
Zvýšení je způsobeno hlavně u
nejvyššího účetního kontrolního
úřadu v Praze vyšší potřebou
na platy stálých a přidělených
zaměstnanců v důsledků přijetí
nových sil. U nejvyššího kontrolního
dvora v Bratislavě se naopak snižuje úvěr
na náhrady cestovních, stěhovacích
výloh a odlučného.
Percentuelní poměr osobních výdajů
ke všem výdajům ostatním v jednotlivých
kapitolách vykazuje tento přehled:
President republiky a kancelář presidenta republiky | 42,641.000 | 69.29 | 18,895.000 | 30.71 | 61,536.000 | ||
Ústavodárné Národní shromáždění | 59,600.000 | 66.03 | 30,660.000 | 33.97 | 90,260.000 | ||
Slovenská národná rada | 18,150.000 | 51.33 | 17,212.000 | 48.67 | 35,362.000 | ||
Předsednictvo vlády | 72,004.000 | 44.29 | 90,563.000 | 55.71 | 162,567.000 | ||
Predsedníctvo Sboru povereníkov | 59,319.000 | 52.33 | 54,033.000 | 47.67 | 113,352.000 | ||
Ministerstvo zahraničních věcí | 240,286.000 | 59.67 | 162,404.000 | 40.33 | 402,690.000 | ||
Ministerstvo národní obrany*) | |||||||
Ministerstvo vnitra | 3.532,988.000 | 59.55 | 2.399,393.000 | 40.45 | 5.932,381.000 | ||
Ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem | 765,008.000 | 68.69 | 348,762.000 | 31.31 | 1.113,770.000 | ||
Ministerstvo pro sjednocení zákonů | 6,648.000 | 46.28 | 7,718.000 | 53.72 | 14,366.000 | ||
Nejvyšší správní soud | 13,946.000 | 88.56 | 1,802.000 | 11.44 | 15,748.000 | ||
Ministerstvo školství a osvěty | 5.422,033.000 | 75.23 | 1.784,896.000 | 24.77 | 7.206,929.000 | ||
Ministerstvo informací | 75,850.000 | 24.22 | 240,307.000 | 75.78 | 316,157.000 | ||
Ministerstvo zemědělství | 392,737.000 | 22.11 | 1.383,292.000 | 77.89 | 1.776,029.000 | ||
Ministerstvo výživy | 65,761.000 | 10.96 | 534,164.000 | 89.04 | 599,925.000 | ||
Ministerstvo průmyslu | 159,834.000 | 35.46 | 320,910.000 | 64.54 | 480,744.000 | ||
Ministerstvo vnitřního obchodu | 31,150.000 | 35.09 | 59,611.000 | 64.91 | 90,761.000 | ||
Ministerstvo zahraničního obchodu | 62,840.000 | 40.74 | 66,888.000 | 59.26 | 129,728.000 | ||
Nejvyšší úřad cenový | 22,750.000 | 74.35 | 7,850.000 | 25.65 | 30,600.000 | ||
Ministerstvo techniky | 666,939.000 | 8.22 | 7.448,339.000 | 91.78 | 8.115,278.000 | ||
Ministerstvo dopravy | 209,051.000 | 27.28 | 557,211.000 | 72.72 | 766,262.000 | ||
Ministerstvo pošt | 44,306.000 | 83.75 | 8,596.000 | 16.25 | 52,902.000 | ||
Ministerstvo sociální péče | 655,932.000 | 9.03 | 6.610,306.000 | 90.97 | 7.266.238.000 | ||
Ministerstvo zdravotnictví | 455,211.000 | 23.49 | 1.482,872.000 | 76.51 | 1.938,083.000 | ||
Odpočivné a zaopatřovací platy | 2.686,244.000 | 100 | 2.686,244.000 | ||||
Ministerstvo financí | 1.595,139.000 | 75.37 | 521,334.000 | 24.63 | 2.116,473,000 | ||
Všeobecná pokladní správa | 179,731.000 | 0.92 | 19.422,707.000 | 99.08 | 19.602,438,000 | ||
Státní úřad statistický | 63,802.000 | 73.23 | 23,326.000 | 26.77 | 87,128.000 | ||
Nejvyšší účetní kontrolní úřad | 30,847.000 | 83.46 | 6,112.000 | 16.54 | 36,959.000 | ||
Celkem | 17.630,747.000 | 28.79 | 43.610,163.000 | 71.21 | 61.240,910.000 | ||
*) Ministerstvo národní obrany | 7.741,000.000 | ||||||
Úhrnem | 68.981,910,000 |
Z tohoto přehledu nelze ovšem činiti závěry
o tom, zda a který resort je neúměrně
dotován personálem. Jsou totiž resorty, jejichž
činnost se převážně projevuje
ve vlastních správních výdajích
a tím zejména ve výdajích osobních
(na př. ministerstvo školství a osvěty),
naproti tomu jiné resorty mají podstatnou část
své agendy projevenu v ostatních správních
výdajích (na př. ministerstvo sociální
péče).
Seskupíme-li rozpočtové kapitoly podle příbuznosti
jejich poslání do větších skupin,
můžeme porovnati, jakým podílem participují
na výdajích jednotlivá odvětví
státní správy. Přehledné vyjádření
tohoto poměru a jeho porovnání s rokem 1947
vypadá takto:
Ústřední orgány státu (kap. 1, 2, 2a, 3, 3a, 27) | 467,341.000 | 0.71 | 500,036.000 | 0.73 |
Správa zahraniční a vojenská (kap. 4, 5) | 9.436,752.000 | 14.35 | 8.143,690.000 | 11.86 |
Správa politická (kap. 6) | 6.591,810.000 | 10.02 | 5,932,381.000 | 8.50 |
Správa justiční a unifikační (kap. 7, 8, 9) | 989,724.000 | 1.50 | 1,143,884.000 | 1.65 |
Správa kulturní (kap. 10, 11) | 6.697,740.000 | 10.18 | 7.523,086.000 | 10.95 |
Správa hospodářská a dopravní (kap. 12 až 20, 26) | 9.842,886.000 | 14.96 | 12.129,357.000 | 17.45 |
Správa sociální (kap. 21, 22, 23) | 12.748,609.000 | 19.38 | 11.890,565.000 | 17.22 |
Vlastní správa finanční (kap. 24) | 2.079,928.000 | 3.16 | 2.116,473.000 | 3.08 |
Všeobecná správa pokladní (kap. 25) | *) 16.922,354.000 | 25.74 | 19.602,438.000 | 28.56 |
Celkem | **) 65-777,144.000 | 100 | 68.981,910.000 | 100 |
*) Po vyloučení částky 3.861,994.000 Kčs určené na pravé investice ve státních podnicích a odkázané na úvěr.
**) Nepřihlíží se ke kap. 28 UNRRA ve
výši 3.665,855 000 Kčs.