Ustanovení § 8 je stejné jako bylo v roce 1947 obsaženo v § 3 fin. zák. Přeřazení jeho do skupiny ustanovení všeobecných je odůvodněno tím, že prostředky na výdaje charakteru subvenčního jsou zařazeny nejen ve vlastních správních a ostatních správních výdajích, nýbrž i ve výdajích investičních a není důvodu, proč by u výdajů investičních měly býti subvence posuzovány jinak než u výdajů správních, zejména když i rozpočet na rok 1948 vykazuje schodek.

§ 9 normuje výjimky ze zásady apropriační (§ 6) a poskytuje možnost přesunů úvěrů (virementů). Ustanovení jeho jsou shodná s rokem předchozím s výjimkou odstavce 4. Ustanovením tohoto odstavce má býti zabráněno, aby dotčených úvěrů nemohlo býti použito jinak, zejména pro vlastní správní výdaje, po případě pro účely subvenční, a to vzhledem k tomu, že jde o výdaje vyvolané mimořádnými vyživovacími a cenovými poměry. Podotýká se, že všeobecný vyrovnávací fond byl zřízen zákonem č. 51/1947 Sb., úhrada cenových rozdílů způsobených úpravou výkupních cen a vyrovnávání cen při dovozu potravin se zakládají zejména na vládním nařízení č. 34/1947 Sb.

§ 10 má umožniti překročení rozpočtových prostředků (kromě virementem) v případech, kde překročení lze uhraditi příspěvky, s nimiž se ve státním rozpočtu nepočítalo. V roce 1948 může býti ustanovení praktické zejména u výtěžků získaných z akce UNRRA.

Ustanovení § 11, které se týká dvouletého hospodářského plánu, je proti roku 1947 změněno, ježto rok 1948 bude posledním rokem dvouletky. Nutno proto k této okolnosti přihlédnouti.

Odstavec 2 sleduje cíl odstraniti právní pochybnosti o tom, zda některé prostředky ve státním rozpočtu na rok 1947 sice pro účely dvouletého hospodářského plánu určené, avšak jako dvouletkové výslovně neoznačené, nepropadají. Tohoto opatření je nezbytně třeba, aby event. nebylo zdržováno provádění dvouletky.

Z koncepce finančního zákona a znění navrženého § 11 plyne:

1. Úvěrů na dvouletku není možno použíti ani přesunem podle § 9, odst. 1 k posílení úvěrů nedvouletkových.

2. Jsou možné přesuny mezi dvouletkovými úvěry navzájem.

3. Finanční zákon nezakazuje, aby úvěr dvouletky byl posílen přesunem z úspor na úvěrech nedvouletkových.

4. Úvěr dvouletkový koncem roku 1948 propadá (s výjimkou ustanovení § 15, odst. 2).

5. Výjimečně se pro úvěry dvouletky stanoví možnost použíti úspor u jedné kapitoly k úhradě vyšší potřeby v jiné kapitole. Je to odůvodněno snahou umožniti plynulé pokračování v plnění úkolů dvouletky i v případech, kde by na jedné straně hrozil nedostatek finančních prostředků, kdežto jinde by prostředky nemohly býti do konce roku 1948 vyčerpány.

6. Ustanovení § 9, odst. 3 o zákazu použíti prostředků povolených pro výdaje investiční k úhradě výdajů správních platí i pro úvěry na dvouletku.

Ustanovení § 12 je obdobné ustanovením z let minulých a vyplývá z práva Národního shromáždění schvalovati státní rozpočet.

§ 13 chrání státní rozpočty příštích let od přílišného zatěžování a je pochopitelný zejména v dobách schodkových rozpočtů.

Ustanovení § 14 je shodné s rokem minulým a je nutné zejména v době, kdy v důsledku očekávané redukce zaměstnanců a zákazu přijímání nových sil lze počítati s budoucími přesuny zaměstnanců do jiných odvětví státní správy.

Ustanovení § 15, odst. 2 má umožniti, aby z úvěrů dvouletkových byly propláceny účty za práce a dodávky splněné v roce 1948, aby tak bylo možno zjistiti skutečný náklad na dvouletku, pokud bude splněna do konce roku 1948. Lhůta do konce března 1949 postačuje k tomu, aby bylo možno účty bez škodlivého chvatu administrativně projednati.

Odlišnost povahy státních podniků od státní administrativy vyžaduje, aby finanční zákon k ní přihlédl. To se děje navrženým ustanovením §§ 16 a 17, jež se shodují s rokem minulým.

Třebaže jest úmyslem ministerstva financí nahraditi co nejrychleji úpravou konečnou dosavadní prozatímní úpravu dluhové služby vnitřního státního dluhu opírající se o čl. V fin. zákona na rok 1946, bude možno k definitivnímu řešení přistoupiti teprve po schválení nové ústavy, tedy nejdříve během roku 1948. Nezbývá tedy než - navrženým § 18 - prodloužiti na rok 1948 účinnost zmíněného čl. V. finančního zákona na rok 1946 a úpravy podle něho vydané. Případně potřebné změny této celkem dobře se osvědčivší úpravy (vl. nař. č. 229/1946 Sb.) bude možno vhodně provésti v prováděcím nařízení k tomuto finančnímu zákonu.

K § 19 třeba uvésti:

Příslušnými cenovými vyhláškami nejvyššího úřadu cenového byla ve smyslu usnesení vlády ze dne 19. února 1946 (32. schůze) zřízena v rámci všeobecné pokladní správy zvláštní položka (průběžná) "Srážky z cen zemědělských výrobků stanovené příslušnými předpisy pro zemědělské závody od 20 ha do 50 ha a nad 50 ha". Na tento zvláštní účet jsou odčerpávány cenové rozdíly odváděné trhovými svazy, které je odčerpávají z výkupních cen některých zemědělských výrobků (brambory, chmel a jatečný dobytek), pokud jsou vykupovány od zemědělců obhospodařujících ornou půdu ve výměře přes 20 ha. Odčerpaných cenových rozdílů v mezích jejich výnosů je a bude použito na různé obnovovací, zvelebovací, podpůrné a jiné akce v působnosti ministerstva zemědělství. Těmito disponuje ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.

Podle vyhlášky nejvyššího cenového úřadu ze dne 26. listopadu 1945, Úř. I. č, 139/1945, b. č. 428, doplňku to současných cenových opatření, byly podniky povinny odvésti částky vyplývající z rozdílu cen u zásob potravin, poživatin, pochutin, nápojů a krmiv k 30. listopadu 1945, resp. 9. prosince 1945, příslušným trhovým svazům. Usnesením vlády z 19. února 1946 (32. schůze) byla zřízena v rámci všeobecné pokladní správy zvláštní položka (průběžná) s označením "Odčerpané cenové rozdíly u surovin a výrobků původu rostlinného i živočišného obhospodařovaných ministerstvem výživy", a to pro účely ministerstva výživy. Na tento zvláštní účet ministerstva financí jsou pak odčerpávané cenové rozdíly odváděny trhovými svazy. Těchto odčerpaných cenových rozdílů v mezích jejich výnosu je a bude použito na různé obnovovací, zvelebovací, podpůrné a jiné akce v oboru působnosti ministerstva výživy. Prostředky těmito disponuje ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem financí. Pro rok 1948 se očekává splacení zbývajících nedoplatků.

Účel, pro který jsou určeny shora uvedené rozpočtové prostředky, nadále trvá. V mezích došlých příjmů z výnosu cenových rozdílů a srážek byly již převzaty závazky a vydány přísliby. Ježto obdařené subjekty ve všech případech a v celém rozsahu nevyhověly podmínkám pro výplatu příspěvků, budou tyto vypláceny ještě postupně v r. 1947. Poněvadž jde o plnění závazků pravoplatně převzatých v r. 1946, jest třeba, aby prostředky k tomu účelu určené mohly býti běžně propláceny ještě v r. 1948, což se má umožniti navrženým zmocněním ministra financí.

Z popudu nejvyššího úřadu cenového a ministerstva výživy a se souhlasem ministerstva financí byl v roce 1947 zřízen "Vyrovnávací účet Svazu pro kakao, cukrovinky a trvanlivé pečivo". Účet tento vznikl příspěvky výrobců cukrovinek, kakaa a trvanlivého pečiva, vyměřenými jim podle množství zpracovaných surovin v roce 1946, resp. příspěvky ze zisků docílených při dovozu surovin za nižší ceny než za ceny stabilisované. Z těchto prostředků se vyplácejí vyrovnávací příspěvky na stabilisaci cen surovin potřebných pro výrobu kakaových a čokoládových výrobků.

Poněvadž jde tedy o prostředky získané převážně od výrobců cukrovinek, čokoládových výrobků a trvanlivého pečiva, jest spravedlivé, aby nevyčerpané prostředky Vyrovnávacího účtu zůstaly zachovány k stabilisaci cen surovin a tím i zboží z nich vyrobeného i pro rok 1948.

Znění § 20 se proti roku 1947 nemění a je stejně motivováno ohledy na to, aby Národní shromáždění nebylo zatěžováno věcmi menší důležitosti.

Mezi závazky, které vznikly v době nesvobody činností orgánů t. zv. protektorátu a t. zv. Slovenské republiky, tvoří zvláštní skupinu t. zv. správní závazky, zejména z dodávek a prací (na př. stavby, udržovací práce, dodávky různého zařízení v oboru civilní státní správy a pod.). Brzká úprava této skupiny závazků, byť i zatímní, jest z důvodů hospodářských a sociálních velmi naléhavá. Navržené ustanovení § 21 zmocňuje proto ministra financí, aby v těchto případech poskytoval zálohy, ovšem s výhradou konečného vyúčtování. Zálohy se vyplácejí podle směrnic vydaných ministerstvem financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. Podmínky pro výplatu záloh jsou upraveny tak, aby výplaty se omezily jen na případy nejnaléhavější a aby byly pro státní pokladnu finančně únosné. Výplata se děje z prostředků preliminovaných v rozpočtech jednotlivých resortů.

První odstavec § 22 poskytuje ministru financí obvyklá úvěrová zmocnění k úhradě pokladních schodků [písm. a)], schodků rozpočtových [písm. b)] a pro případ prolongací, konversí nebo splacení, ať by splatnost nastala uplynutím času nebo výpovědí. Poslední odstavec umožňuje ministru financí, aby si opatřoval peněžité prostředky také vydáváním pokladničních poukázek poštovních spořitelen; soudí se totiž, že by tímto u nás dosud neznámým instrumentem, který se v některých zemích těší značné oblibě, bylo možno podchytiti spořivost širokých vrstev lépe nežli normálními emisemi.

Ustanovení pod písm. c) je proti roku minulému novým a je odůvodněno tím, že pravými investicemi se majetková podstata státních podniků rozšiřuje a se zřetelem k naprosto odlišné povaze státních podniků není důvodu, proč by náklady na tyto investice měly zatěžovati přímo rozpočet vlastní státní správy; naopak je na místě, aby náklady ty byly hrazeny mimo rámec státního rozpočtu, tím spíše, že státní podniky úvěr na investice pravé samy úrokují i umořují.

K písm, e) a f), Členská kvota Československa u Mezinárodního měnového fondu ve výši 125 milionů amerických dolarů, t. j. 6.250,000.000 Kčs, byla splacena v únoru t. r. složením zlata a amerických dolarů v hodnotě 72,421.004 Kčs, složením bezúročných a na viděnou splatných státních dluhopisů vydaných podle § 23, odst. 1, písm. d) finančního zákona na rok 1946 v hodnotě 5.625,000.000 Kčs a splacením 552,578.996 Kčs v hotovosti v československé měně.

Splacení části státních dluhopisů bude Mezinárodní měnový fond požadovati podle své potřeby československých korun. Naproti tomu má Československo podle čl. III. části 5 dohody o Mezinárodním měnovém fondu, č. 68/46 Sb. právo odčerpávat přebytečné hotovosti Mezinárodního měnového fondu v československých korunách a nahraditi je bezúročnými a na vidění splatnými státními dluhopisy. Toto ustanovení umožňuje bezúročné použití přechodných přebytků Mezinárodního měnového fondu v naší měně na doplnění hotovostí státní pokladny, která nemusí sáhnouti k úvěrovým operacím, pokud Mezinárodní měnový fond nebude inkasovati naše dluhopisy.

Z naší členské kvoty u Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj ve výši 125 milionů amerických dolarů, t. j. 6.250,000.000 Kčs, bylo dosud splaceno 1.218,750.000 Kčs. Z toho bylo splaceno ve zlatě anebo v amer. dolarech 93,750.000 Kčs, složením bezúročných a na viděnou splatných státních dluhopisů vydaných podle § 23, odst. 1, písm. d) finančního zákona na rok 1946 v hodnotě 1.113,750.000 Kčs a v hotovosti v československé měně 11,250.000 Kčs. Z nedoplatku na členskou kvotu může banka požadovati částku 5.000,000,000 Kčs jen podle potřeby, zatím co splatnost částky 31,250.000 Kčs byla odložena do roku 1951. Podle dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, č. 69/46 Sb., můžeme částku 5,000,000.000 Kčs splatiti složením bezúročných a na viděnou splatných státních dluhopisů. Částka 31,250.000 Kčs je splatná ve zlatě anebo v amerických dolarech.

K písm. g). Ježto náklad na platovou úpravu nelze vyčísliti, není možno zařaditi potřebnou částku do státního rozpočtu. Úhrada nákladu bude opatřena jednak úsporou, jež vznikne z restrikce počtu zaměstnanců, po případě též jinými úsporami v rámci státního rozpočtu, jednak - co do zbytku vyššího nákladu - event. též úvěrovou operací. Je účelno a vhodno, aby finanční zákon pamatoval na potřebné zmocnění ministra financí. - V definitivní osnově platového zákona bude nutno jednak vyčísliti celkový náklad, jednak podrobně řešiti způsob, jak bude tento náklad uhrazen.

Navržené ustanovení § 24 nemá obdoby v roce 1947. Má se jím dostati ministru financí zmocnění, aby mohl výkon své pravomoci plynoucí mu z některých ustanovení finančního zákona svěřiti na Slovensku pověřenci financí. Pro toto opatření jednak svědčí praktická potřeba pro zjednodušení administrativy, jednak je nutným s ohledem na dosavadní judikaturu nejvyššího správního soudu, podle níž nemůže ministr bez výslovného ustanovení zákona přenášeti na jiného své zmocnění dané mu zákonem. Je proto třeba, aby bylo zabráněno právním pochybnostem, jež by jinak mohly vzniknouti.

Ustanovení § 25 je převzato z roku minulého a má za účel uzpůsobiti měsíční požadavky, kladené na státní pokladnu, daným možnostem.

§ 26 nařizuje provedení úspor jak ve výdajích vlastní státní správy, tak i v nákladech provozovacího rozpočtu státních podniků. Těmito úsporami, se sníží výdaje, uvedené v § 1 osnovy finančního zákona o 1.925,585.000 Kčs a příjmy se zvýší o 1.740,956.000 Kčs. Budou tudíž činiti výdaje 67.056,325.000 Kčs (z toho správní výdaje 53.534,216.000 Kčs a investiční výdaje 13.522,109.000 Kčs) a příjmy 56,895,531.000 Kčs.

§ 27 pamatuje na zmocnění vládě k vydání prováděcího nařízení.

Podle § 26 osnovy finančního zákona se snižují některé výdaje ve vlastní státní správě a náklady u státních podniků. Ježto pro krátkost času nebylo možno tyto úpravy provésti ve státním rozpočtu, nebylo též možno ciferně upraviti důvodovou zprávu. Cifry zde vyznačené třeba korigovati ve smyslu zvláštních přehledů, dodaných ústavodárnému národnímu shromáždění pro informaci pánů poslanců.

Návrh státního rozpočtu vlastní státní správy na rok 1948 vykazuje

výdaje v částce - 68.981,910.000 Kčs,

příjmy v částce - 55.154,575.000 Kčs,

takže jest předvídán schodek v částce - 13.827,335,000 Kčs.

V uvedených částkách jsou obsaženy výsledky správy státních podniků (saldo), správy státního dluhu (potřeba na službu státního dluhu) a příděly svazkům územní samosprávy. Potřeba na pravé investice ve státních podnicích, pokud jsou odkázány na úvěr, činí 6.396,505.000 Kčs. Má býti kryta úvěrovými operacemi, k nimž se ministr financí, zmocňuje § 22, odst. 1, lit. c) finančního zákona.

Návrh státního rozpočtu na rok 1948 projevuje ve výdajích potřebu na dvouletý hospodářský plán částkami podstatně vyššími než v roce 1947 a pamatuje rozpočtově na řadu nových úkolů, které ve státním rozpočtu na rok 1947 nebyly a nemohly býti vyjádřeny, ježto nové povinnosti byly uloženy zákony a jinými normami až v I. pololetí 1947. Jsou to na př. schodek všeobecného vyrovnávacího fondu (500 mil. Kčs), vyrovnávání cen z dovozu rostlinných a živočišných výrobků (1.545 mil. Kčs), vyrovnávání cen způsobené úpravou výkupních cen rostlinných a živočišných výrobků (1.355 mil. Kčs), zvýšení příspěvků Likvidačnímu fondu měnovému (100 mil. Kčs), zvýšení mimořádné pomoci svazkům územní samosprávy (900 mil. Kčs), přídavky k služnému státním profesorům (162 mil. Kčs), přespočetné hodiny profesorů a učitelů (199 mil. Kčs), zvýšení potřeby na poradenskou zdravotní péči (cca 100 mil. Kčs), zvýšení potřeby na úhradu schodku v. v. nemocnic (cca 80 mil. Kčs), péče o mládež (572 mil. Kčs), bytová obnova (221 mil. Kčs), jiná všeobecná péče sociální (171 mil. Kčs), zvýšení mezd a cen materiálu v kap. 18 a 19 (1.840 mil. Kčs) a na investicích obnovovacích u státních podniků Čs. pošta a Čs. státní dráhy (1.115 mil.Kčs) a j. Poskytuje proto návrh státního rozpočtu na rok 1948 obraz lepšící se situace státního hospodářství.

Jaké částky připadají v roce 1948 z celkových výdajů a příjmů na orgány ústřední, orgány v zemích českých a na orgány na Slovensku, jest patrno z této tabulky:

Návrh státního rozpočtu na rok 1948 vyčísluje výdaje částkou 68.981,910.000 Kčs. O částku na pravé investice státních podniků, pokud jsou odkázány na úvěr a kapitolu UNRRA, je třeba pro správné srovnání s rozpočtem na rok 1947 provésti úpravu. Je proto třeba od výdajů státního rozpočtu na rok 1947, jež činí po snížení podle § 27 finančního zákona 73.304,993.000 Kčs, odečísti částku 3.861,994.000 Kčs, určenou na pravé investice ve státních podnicích odkázané na úvěr, jakož i výdaje kap. 28. UNRRA ve výši 3.665,855.000 Kčs, takže výdaje státního rozpočtu na rok 1947 takto upravené činí 65.777,144.000 Kčs (t. j. 73.304,993.000 Kčs minus 7.527,849.000 Kčs). Jsou tudíž výdaje návrhu státního rozpočtu na rok 1948 proti výdajům rozpočtu na rok 1947 vyšší o 3.204,766.000 Kčs.

Přesný obraz, jak se na tomto zvýšení podílejí jednotlivé kapitoly, podává tato přehledná tabulka:

K jednotlivým kapitolám se poznamenává toto:

Kap. 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Kromě zvýšení osobních výdajů, odůvodněného časovým postupem, přeřazením do jiných kategorií, jmenováním a zvýšením výchovného vykazují zvýšení též věcné výdaje, a to se zřetelem na zařizování politického archivu, zvyšování nákladu na otop a provedení nutných příprav v hradních místnostech a zahradách pro jubilejní oslavy v roce 1948. Poznamenává se, že kancelář presidenta republiky zahrnuje civilní oddělení, vojenské oddělení, hospodářskou správu hradu, stavební správu hradu, správu zámku Lány a státní statek Lány.

Kap. 2. Národní shromáždění.

Zvýšení potřeby na příspěvek na úhradu nákladů poslaneckých klubů, na platy stálých a přidělených zaměstnanců, jakož i na representační výdaje předsednictva je víc než vyváženo snížením potřeby na sněmovní tisky, na delegační výlohy a na motorová vozidla, takže rozpočet na rok 1948 je proti roku předchozímu nižší.

Kap. 2a. Slovenská národná rada.

Snížení jest odůvodněno tím, že byl převeden do kap. 3a. Predsedníctvo Sboru povereníkov státní plánovací a statistický úřad a že byly sníženy výdaje na národní a lidový soud.

Kap. 3. Předsednictvo vlády.

Snížení spočívá ve vyloučení položek na nákup motorových vozidel a v omezení nákupu vnitřního zařízení. Rozpočet této kapitoly obsahuje kromě nákladů na členy předsednictva vlády a jejich kabinety náklad na úřad předsednictva vlády, generální sekretariát Hospodářské rady a plánovací úřad.

Kap. 3a. Predsedníctvo Sboru povereníkov.

Zvýšení jest odůvodněno zejména tím, že sem byl přeřazen z kap. 13. Ministerstvo výživy úřad hospodářské kontrolní služby a z kap. 2a Slovenská národná rada státní plánovací a statistický úřad.

Kap. 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Celkové zvýšení jest odůvodněno jednak zařazením nové potřeby na vládního zmocněnce pro náhrady (usnesení 86. schůze vlády z 20. V. 1947) a na náklady spojené s likvidací býv. slovenského ministerstva zahraničních věcí, jednak zvýšením výdajů v důsledku zřízení nových diplomatických a konsulárních úřadů nezbytných z politických a hospodářských důvodů, dále zvýšením členských příspěvků organisaci Spojených národů, jakož i dalším drobným zvýšením různých položek.

Naproti tomu jsou sníženy výdaje v ústředí na platy stálých a přidělených zaměstnanců, na příspěvky zahraniční služby, dále výdaje na činnost zpravodajskou a vydavatelskou a konečně výdaje na styk s cizinou.

Kap. 5. Ministerstvo národní obrany.

Rozpočet tohoto ministerstva mohl býti snížen jen o poměrně nízkou částku, poněvadž ustanovení zákonů a ostatních právních předpisů závazných pro brannou moc musela býti dodržena.

Aby však bylo vyhověno nutnosti omeziti státní výdaje na míru co nejmenší, bylo odloženo opatřování části věcných potřeb pro počáteční vybudování armády do doby, až bude rozhodnuto o těchto potřebách v celku.

Kap. 6. Ministerstvo vnitra.

V působnosti a tím i ve výdajích ministerstva vnitra převládají podle povahy jeho činnosti hlavně dvě složky, a to všeobecná vnitřní správa a výkon služby národní bezpečnosti. Všeobecnou vnitřní správu provádějí kromě ústředních orgánů v zemích českých dva zemské národní výbory (v Praze a v Brně), jedna expositura zemského národního výboru (v Ostravě) a 163 okresních národních výborů a na Slovensku pověřenectvo vnitra a 81 okresních národních výborů. V oboru služby národní bezpečnosti byl dosavadní provisorní stav ukončen vydáním zákona o národní bezpečnosti. Kromě uvedené základní působnosti pečuje resort ještě o řadu dalších úkolů, které mají zpravidla povahu celostátní, i když příslušná úhrada nákladů je na Slovensku řešena někdy odlišně od zemí českých, t. j. formou fondu. Sem patří zejména oba Osidlovací úřady a Fondy národní obnovy v Praze a v Bratislavě, zeměměřičský úřad, reemigrace československých krajanů (z Maďarska), požárně bezpečnostní služba, pracovní a sběrná střediska, likvidace protiletecké ochrany, odsun Němců a přispívání na obnovu Lidic a Ležáků. Z vyjmenovaných činností resortu jest řada úkolů povahy pouze dočasné, ježto jde o likvidaci poměrů způsobených válkou.

Snížení rozpočtu na rok 1948 je výsledkem jednak zvýšení některých výdajů, jednak podstatného snížení výdajů jiných.

Zvýšeny jsou zejména tyto výdaje: platy stálých a přidělených zaměstnanců, Památník národního utrpení, náklad na volby, péče o civilní válečné hroby, exhumace a převoz pozůstatků civilních obětí persekuce a války do vlasti, telefonisace obcí a měst (na Slovensku) a příspěvky obcím k úhradě nákladů na umístění okresních národních výborů (rovněž na Slovensku).

Sníženy jsou zejména tyto výdaje: jednorázový osidlovací příspěvek, reemigrace československých krajanů, pracovní a sběrná střediska, vyživovací příspěvky, likvidace protiletecké ochrany, odsun Němců a obnova Lidic a Ležáků.

Kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem.

V oboru resortu ministerstva spravedlnosti možno rozlišovati zejména agendu soudní a agendu vězeňskou.

Soudní agendu vykonávají nejvyšší soud v Brně a v Bratislavě s generální prokuraturou, 4 zemské soudy, z toho 2 (hlavní soudy) na Slovensku, s příslušnými zemskými (hlavními) státními zastupitelstvy, 37 krajských soudů, z toho 10 na Slovensku, s příslušnými 34 státními zastupitelstvy a 424 okresních soudů, z nichž připadá 89 na Slovensko a 63 není ještě v plném úředním chodu.

Pro vězeňskou agendu je zřízeno 6 samostatných trestních ústavů, z toho 2 na Slovensku, dále 2 ústavy pro mladistvé provinilce, z toho 1 na Slovensku a 33 věznic krajských soudů, z toho 9 na Slovensku. Počet vězňů činí okrouhle 23.000 osob, z toho 2.600 na Slovensku.

Ve srovnání s rokem 1947 zvýšeny jsou zejména tyto výdaje: platy stálých a přidělených zaměstnanců (odůvodnění: platová parifikace, platová úprava Sboru uniformované vězeňské stráže, převod asi 800 dozorců z dosavadního námezdního poměru do poměru regulovaného, a jiné služební převody), poštovné u soudů a státních zastupitelstev, a pak zejména věcné výdaje vězeňské, jež stouply v důsledku intensivního nasazení asi 12.000 vězňů v klíčovém průmyslu a v polním hospodářství, z čehož se však očekává v českých zemích podstatné zvýšení příjmů justiční správy.

Uvedené zvýšení výdajů je částečně vyváženo snížením jiných nákladů, a to zejména: na námezdní síly (shora uvedený převod 800 dozorců do regulovaného poměru), na smluvní síly (převod ze smluvního poměru do poměru regulovaného) a pak snížením výdajů investičních.

Kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonů.

Zvýšena je jednak potřeba na osobní výdaje, ježto jde o resort nový a v r. 1947 byly platy zaměstnanců vázány u resortů, od nichž byli zaměstnanci přiděleni, jednak na nájemné, ježto ministerstvo, se přestěhovalo do nových úředních místností.

Kap. 9. Nejvyšší správní soud.

Agenda nejvyššího správního soudu v Praze a v Bratislavě, záležející v rozhodování o tom, zda naříkaná rozhodnutí nebo opatření veřejné správy nevybočují z mezí zákona, má již průběhem letošního roku tendenci značně stoupající, s níž se počítá i v rozpočtu na rok 1948.

Zvýšeny jsou osobní výdaje, zejména v důsledku platové parifikace a služebního přídavku pro I. a II. presidenta podle usnesení vlády ze dne 3. června 1947.

Kap. 10. Ministerstvo školství a osvěty.

Zvýšení způsobuje provedení zákonů č. 69/1947 Sb. a č. 144/47 Sb., jimiž se upravují platové a služební poměry veřejných zaměstnanců, dále úprava honorářů učitelů náboženství, požitků učitelek ručních prací, přídavky k služnému státních profesorů a učitelů a odměny za přesčasové hodiny. Toto zvýšení tvoří vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců školské správy (94.738 zaměstnanců), jichž převážná část jsou profesoři a učitelé, největší část vyšší potřeby celé kapitoly proti roku 1947.

Podle usnesení vlády ze dne 1. července 1947 byly zařaděny do rozpočtu na rok 1947 úvěry na oslavu 600. výročí založení Karlovy university v Praze, na výstavu Národní a universitní knihovny, vyšší potřeba na Pražské hudební jaro, dále dotace Slovanskému ústavu a potřeba na výstavy v Kroměříži a československého umění 1938 - 1948.

Nové úvěry vyžadují Vysoká škola sociální v Brně a samostatná Akademie musických umění v Brně.

Pamatuje se na zvýšenou potřebu pedagogických fakult tak, aby vyhovovaly svému účelu, a to nejen pro vzdělání zapsaných posluchačů, nýbrž i pro školení učitelstva v činné službě.