V prvních měsících po květnové revoluci musil nejvyšší úřad cenový vycházeti z cenové hladiny a soustavy poměrně sice ne příliš zvýšené proti době předválečné, za to však značně nevyrovnané a v mnohých úsecích velmi složitě manipulované, jak jsme ji po skončení války převzali.

K 1. prosinci 1945 uskutečněna byla podle rozhodnutí vlády úprava cen průměrně na trojnásobek cenové hladiny v r. 1938 a současně provedeno tomu odpovídající vyrovnání a zvýšení mezd.

Uváží-li se, že šlo o velmi podstatné celkové přebudování cenové soustavy v nejkratší možné době, a že tu nešlo snad o pouhé lineární zvýšení všech cen na trojnásobek, jak někdy neinformovaní soudí, nýbrž že NÚC tu předsevzal vytvoření nové, vyrovnané cenové hladiny na solidním a trvalém základě, bude jistě uznáno, že se tu zdařil úkol velmi obtížný a pracný.

Jen stručně je možno naznačit nejdůležitější instrumenty, kterých NÚC používá při stanovení cen. Ceny jsou zpravidla stanoveny pro všechny stupně od výrobce neb dovozce až k spotřebiteli a bývají vyjádřeny buď číselně (určitým číslem jako maximální, pevné, minimální neb přirážkou vyjádřenou číselně neb v procentech) nebo jsou vydávány směrnice, podle nichž se ve výrobě i prodeji tvoří ceny autonomně. Podle potřeby jsou ceny odstupňovány též podle oblastí nebo podnikových tříd, podle výměry půdy (na př. u obilí); kromě toho je odstupňováním rabatů, obchodních rozpětí a provisí, jakož i omezováním neb zvýhodňováním distribučních složek dána možnost působit na účelné uspořádání distribuce. Významnou pomůckou při regulaci cen je vyrovnávání cen tím, že z ceny jednoho zboží se doplácí na cenu jiného zboží a tím se udržuje vyrovnaná cenová hladina v určitém odvětví. Odčerpáváním nadměrných zisků se pak čelí tomu, aby z jednotně stanovených cen se některým jednotlivcům nedostávalo neúměrných výhod oproti druhým, kteří se stejnou cenou musí vystačit za podmínek méně příznivých.

Nová cenová hladina tvoří pevnou základnu pro příští cenovou politiku v rámci dvouletého budovatelského plánu, v němž i cena musí mít svou řádnou hospodářskou funkci. V plánovaném a řízeném hospodářství musí přirozeně i cena odpovídat potřebám jednotlivých hospodářských odvětví a jejich podílu na prosperitě celkového hospodářství tak, aby toto se zdárně vyvíjelo podle stanoveného plánu. Současně však musí cena odpovídat důchodům tak, aby byla zajištěna spravedlivá životní úroveň všem pracujícím vrstvám národa. Toho lze docíliti postupným snižováním cen a tím zároveň zvyšováním reálného obsahu peněz. V tom tkví hlavní úkol uložený vládou předsedovi NÚC při provádění dvouletého hospodářského plánu, totiž, "aby sledoval předpoklady pro postupné snižování cen, zejména pokud tyto předpoklady vyplývají ze zvýšené produkce a ze zlevnění distribuce".

Cenová politika nejvyššího úřadu cenového musí být založena nejen na přímých cenotvorných komponentech, nýbrž též na znalosti obecných hospodářských poměrů, které nepřímým způsobem ovlivňují skutečnosti, jejichž výsledkem jsou konkrétní ceny. V tomto směru věnuje úřad pozornost problémům mzdovým, zejména pokud se týká co nejširšího zavedení mezd podle zásluhy.

Funkce zahraničního obchodu pro zásobení vnitřního trhu spotřebními i výrobními statky, pro získání dostatečného množství surovin k tuzemskému průmyslovému zpracování a pro rovnováhu naší obchodní a platební bilance, vyžaduje nejen přímých zásahů do tvorby cen jak zboží dováženého vzhledem k naší vnitřní hladině cenové, tak zboží vyváženého vzhledem k cenám na mezinárodních trzích za účelem zachování naší soutěživosti v cizině, nýbrž i součinnost při plánování tohoto sektoru. V oboru finanční politiky stojíme před velkými úkoly, které budou též silně zasahovati do působnosti nejvyššího úřadu cenového; tak je tomu v otázkách měnových, úvěrových a úrokových, dále při daňové reformě a úpravě finančního hospodářství samosprávných svazků.

Dále musí býti permanentně sledován vliv větší výroby a zdokonalované racionalisace v důsledku provádění dvouletého plánu na výši výrobních nákladů a konečně musí býti stále vedeny v patrnosti ceny na světových trzích a ceny při nákupech v cizině u dováženého zboží, jež budou podstatnou součástí cen četných výrobků v tuzemsku.

Snahou nejvyššího úřadu cenového bude přispěti ke zvyšování reálného důchodu obyvatel, jehož lze dosáhnouti postupným snižováním cen nebo zlepšením peněžních důchodů při stále se zvyšující výrobě.

Zvláštní péče bude věnována distribuci, jejíž náklady a odměny budou stále podrobovány náležité revisi.

Konečně jest zde velmi těžký a složitý úkol vyrovnání výrobních a spotřebitelských cen u většiny druhů zboží mezi zeměmi historickými a Slovenskem.

Ke splnění vytčených úkolů a správnému provedení konkrétních zásahů bude třeba doplniti nejvyšší úřad cenový lépe personálem, poněvadž řádná cenová tvorba je možná jen na podkladě přesných šetření, která vyžadují nejen množství speciálních prací administrativních v úřadě, ale i konání četných cest za účelem kontroly a přezkoušení kalkulací v závodech samých. Mimo to agenda úřadu vzroste také tím, že kompetence NÚC bude rozšířena i na Slovensko.

Z tohoto stručného příkladného výpočtu jest zřejmo, jak rozsáhlá a pro stabilisaci a rozvoj hospodářského života důležitá jest agenda nejvyššího úřadu cenového. Jest proto třeba k zabezpečení jeho funkce dostatečného finančního základu rozpočtového.

Ministerstvo techniky bylo zřízeno ústavním zákonem ze dne 10. července 1946, č. 153 Sb., jeho kompetence nebyla však prozatím ještě přesně stanovena.

Podkladem jeho činnosti v oboru silnic a mostů pro rok 1947 jest především splnění silničních a mostních úkolů daných dvouletým budovatelským plánem.

Jde tu v prvé řadě o pokračování v udržování státních silnic I. a II. třídy, jež bude nutno prováděti intensivněji než tomu mohlo býti v roce 1946. Počítá se při tom s průměrným nákladem 23.000 Kčs na udržování 1 km státní silnice. Pro nahražení pracovních lidských sil uvažuje se proti roku 1946 větší použití silničních strojů dalším nákupem strojů, zejména výkonných nákladních automobilů pro velké dodávky udržovacího materiálu a pro pohon sněhových pluhů, dále strojů pro zemní práce (dozerů, scraperů), bagrů, jeřábů, kompresorů, elektrických svařovacích souprav (pro stavby mostů) a automobilových dehtovaček.

Pro založení a vedení řádné evidence silnic a mostů, jež je žádoucí i s hlediska obrany státu, bude pokračováno v popisných pracích aspoň na číslovaných státních silnicích.

V roce 1947 bude dále pokračováno v obnově vozovek státních silnic I. a II. třídy a v jejich přestavbách a stavbách podle jejich naléhavosti a podle významu silnice. Opět jako roku 1946 bude pamatováno na výpadové silnice z Prahy a na soustavné budování dálkové silniční trati Plzeň-Moravská Ostrava.

V zájmu cílevědomé soustavné výstavby celé silniční sítě a obnovy za války poškozených nebo zničených mostů budou připravovány projekty na další neodkladné státní silniční a mostní stavby.

I nestátním silnicím bude věnována značná péče poskytováním příspěvků na nejnaléhavější stavby a práce.

Především je však pamatováno na obnovu mostů na státních i nestátních silnicích, z nichž bylo za války poškozeno nebo zničeno téměř 3.000. Po odstranění převážné většiny mostních trosek a po dobudování mostních provisorií v roce 1946 bude pokračováno v roce 1947 ve stavbě definitivních silničních mostů.

Zároveň budou intensivněji sledovány normotvorné a výzkumné práce v oboru silnic a mostů.

Na dálnici Praha - Humpolec bude činnost omezena jen na nejnutnější udržovací práce na hotovém silničním tělese, na práce spojené s plněním právních závazků vůči stranám a na dokončení rozestavěných dálničních mostů. Zároveň bude započato s likvidací býv. německých dálnic.

Činnost v oboru vodohospodářských staveb v roce 1946 vztahovala se především na dokončení staveb rozestavěných, příp. na pokračování ve stavbách rozestavěných. V tom směru nutno poukázati na splavňovací práce na středním Labi, jakož i na střední Vltavě.

Pokud šlo o stavby přehrad a objektů k využití vodní síly, omezovala se činnost v tomto druhu stavebního podnikání na udržovací, rekonstrukční a projekční práce.

Na nesplavných tocích byla stavební činnost poměrně dosti rozsáhlá a sledovala především odčinění válečných škod na vodohospodářských stavbách, zejména na Moravě.

V roce 1947 bude činnost v oboru vodohospodářských staveb již soustavnější vzhledem k tomu, že do tohoto roku spadá již první období dvouletého budovatelského plánu.

Při stavební činnosti bude brán především zřetel na ony stavby a práce, které by vytvořily příznivé předpoklady pro zvýšení využití vodní síly. Bude usilovně sledována snaha projektování a stavby přehrad, jakož i vysokých stupňů pro tento účel.

Kromě toho bude soustavně usměrněna splavňovací činnost tím způsobem, že tato činnost bude především soustředěna na dokončení splavňovacích prací na Labi až do Kolína, jakožto komunikačního střediska.

V dalším budou sledovány práce mající za účel odčinění válečných škod na vodohospodářských objektech.

Na Slovensku zahrnuje agenda vodohospodářských staveb agendu spojenou s úpravou a splavněním řek a s výstavbou objektů na využití vodních sil a údolních přehrad. V oboru splavňování řek bude pokračováno v úpravě Váhu na střední vodu, v úpravách souvisejících s vybudováním hydrocentrál, jakož i přeložením Váhu u Milochova z důvodů komunikačních. Dále budou provedeny regulační práce na Dunaji, zanedbané po dobu maďarské okupace, za účelem zlepšení plavební dráhy a regulační práce na řece Moravě úpravou na střední vodu.

V oboru využití vodních sil v rámci dvouletého programu bude se pokračovati v budování rozestavěných hydrocentrál, přehrady na Oravě a s tím spojené přeložky cesty Tvrdošín - Námestovo, v odstraňování válečných škod na zdymadle v Dol. Kočkovicích, jakož i v pracích na nových hydrocentrálách

Veřejná služba vodohospodářská a kulturně-technická v zemích České a Moravskoslezské opírá se ve své činnosti o zákon ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb., podle něhož stát podporuje stavby, jejichž účelem je ochrana nemovitostí před vodními škodami, zvýšení výnosu půdy, hospodářské využití vodstva, zásobení obcí vodou a odvodnění obcí. Provedení těchto staveb je v zájmu a prospěchu veřejném.

Podle jednotlivých rozpočtových položek jde o stavby melioračních regulací, které jsou důležité pro ochranu před povodňovými škodami, náhradní zařízení vodohospodářských meliorací, prováděná v souvislosti se splavněním řek, zajištění svážných území, meliorace půdy za účelem zvýšení výroby rostlinné a živočišné, stavby menších vodních nádrží, zásobování obyvatelstva vodou pitnou a užitkovou, odvodnění a stokování obcí a měst a stavby kanalisačních čistíren.

Tyto prelimináře jsou doplněny položkami pro strojovou mechanisaci při stavbách melioračních, vodovodních a stokovacích, pro výzkumnickou činnost v oboru zemědělské techniky a pro péči o čistotu vod.

Na Slovensku jsou zařazeny položky veřejné služby vodohospodářské a kulturně-technické podle zákona ze dne 28. I. 1941, č. 20 s. z. do rozpočtu pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy resp. do rozpočtu ministerstva zemědělství.

V krajinném plánování bylo v roce 1946 dosaženo alespoň částečného vyhodnocení průzkumu a analys základních potřeb kulturních, společenských a hospodářských pro území nejvíce postižená válkou a s podstatnou strukturální změnou v osídlení. V roce 1947 bude tato činnost prohloubena a rozšířena.

V plánování výstavby obcí dospělo se v roce 1946 po průzkumu a analysách alespoň k rámcovému určení stavebního vývoje pro nejdůležitější obce, na něž se vztahuje stavební obnova. V roce 1947 se tato činnost rozšíří na ostatní obce postižené válkou a na další obce podle programu dvouletého plánu.

Pro stavební obnovu byly v roce 1946 provedeny nejdůležitější práce přípravné. V roce 1947 bude převládati technická součinnost při provádění stavební obnovy a při poskytování státní podpory podle zákona č. 86/1946 Sb.

V oboru státních pozemních staveb jest státní rozpočet pro rok 1947 sestaven podle úkolů daných dvouletým plánem.

V rámci akce na opatření 125.000 bytů vybuduje státní správa 1.000 nových bytů pro státní zaměstnance a obnoví byty ve státních obytných domech, zejména v městech, která byla postižena válkou, a v obcích, v nichž bytová krise doléhá na státní zaměstnance nejtíživěji.

V oboru staveb státních budov bude nutno dokončiti případně urychleně pokračovati v rekonstrukcích těch staveb, které byly během války zastaveny případně zničeny leteckými útoky. Dále je pamatováno na stavební akce, které během války nemohly býti provedeny a jež jsou nezbytně nutné pro chod veřejné správy.

Pro stavbu nové parlamentní budovy bude pokračováno v přípravných pracích, dále v rekonstrukčních pracích na Pražském hradě, zámku Lány, v budově úřadu předsednictva vlády a v akcích pro umístění čs. zastupitelských úřadů v cizině.

Ze školských staveb v zemích českých bude pokračováno v akcích pro university Karlovu, Masarykovu a Palackého, pro Národní divadlo v Praze, pro Masarykův státní stadion. Na Slovensku se pokračuje v obnově škol válkou zcela zničených, jakož i v dobudování škol vůbec. Pro dosud zatímně umístěnou vysokou školu technickou v Bratislavě se začíná s I. etapou novostaveb budovy rektorátu a chemicko-technologického ústavu. Národní školství bude rozmnoženo o 25 budov. Ze staveb pro ministerstvo zdravotnictví se uvádí ošetřovatelská škola v Praze, výstavba státních nemocnic v Praze XII., v Motole, v Ostravě, rekonstrukce továrny na výrobu penicillinu. Na Slovensku se pokračuje v rekonstrukci všech státních nemocnic zejména v Bratislavě, Báňské Bystřici a Košicích, dále v rozšíření nemocnic s pavilony infekčními v místech nejvíce ohrožených infekčními chorobami. Mimo to je pamatováno na stavby okresních a obvodních domů lidového zdraví a na stavbu výzkumného ústavu pro zhodnocení léčivého bohatství Slovenska.

Pro ministerstvo vnitra, spravedlnosti, zemědělství, soc. péče a financí jsou navrženy dostavby rekonstrukce úředních budov v Brně a Rokycanech, krajského soudu v Brně, okresních soudů v Púchově nad Váhem a Nové Bani, státních výzkumných stanic zemědělských v zemích českých a ve Zvoleni na Slovensku, přístavby pro pověřenectvo techniky a sociální péče v Bratislavě, pro různé sociální ústavy pro vojenské invalidy, mrzáčky, tělesně a duševně vadné na Slovensku, obnova zničených staveb finanční správy a dostavby budov finančních úřadů ve Spišské Nové Vsi a Liptovském Sv. Mikuláši.

Úkoly s právy státních budov se velmi zvětšily navrácením pohraničního území, zabraného v roce 1938 okupanty.

V rozpočtu na rok 1947 je pamatováno zejména na úhradu mimořádných služebních výkonů, věcných výdajů na plnění právních závazků, na opakující se výdaje za stavební opravy budov a výdaje spojené s prováděním zákonů č. 304/1921 a 112/1946 Sb. V investičních výdajích jsou zahrnuty úpravy budov válkou poškozených.

Nájemné ze státních budov a obytných domů a výtěžky za prodaná nepotřebná zařízení tvoří největší příjmovou položku ministerstva techniky.

Subvenční činnost pro soustavnou elektrisaci venkova na Slovensku podle zák. čís. 12/1942 Sl. z. bude vykonávána také v roce 1947. V rámci dvouletého vládního programu se počítá s elektrisováním dalších 150 obcí. Kromě toho se počítá s odstraňováním válečných škod na elektrické síti v jednotlivých obcích, na které hodlá státní správa poskytnouti příspěvky z prostředků akce UNRRA.

V oboru stavebních předpisů chystá legislativní odbor ministerstva techniky dvě osnovy, jimiž budou novelisovány a unifikovány dosavadní stavební předpisy. Při tom bude také nahrazeno vládní nařízení č. 288/1941 Sb. obdobným ustanovením o poskytování podpor na opatření upravovacích plánů. Již projednávány jsou osnovy jednak zákona o regulační komisi pro hlav. město Prahu s okolím, podle něhož stát hradí - stejně jako podle obdobných dřívějších předpisů - větší část nákladů na tuto komisi, jednak zákona o krajinném plánování, podle něhož mají vzniknouti nové zemské a krajské sbory jako poradní orgány.

Ve smyslu resoluce technicko-dopravního výboru Prozatímního Národního shromáždění se též připravuje zákon o zestátnění okresních silnic.

Společně s ministerstvem průmyslu byla připravena osnova o zajišťování a přikazování budov neb jejich částí pro účely veřejné.

Připravuje se novelisace zákona č. 49/1931 Sb. v tom smyslu, aby byly z veřejných prostředků podporovány též stavby městských vodovodů a kanalisací.

Byly vydány potřebné podrobné směrnice k provádění zákona o stavební obnově č. 86/1946 Sb. a v roce 1947 se již projeví v menší míře i finanční důsledky tohoto zákona.

Státní ústav hydrologický T. G. Masaryka jako vědecké a administrativní ústředí hydrologické služby ČSR pokračoval v roce 1946 ve svých pracech založených na všestranném vědeckém výzkumu vod ovzdušných, povrchových a podzemních a jich vzájemného vztahu. Na základě těchto výzkumů vypracoval podklady pro účelné a všem složkám hospodářského života vyhovující řešení vodohospodářského podnikání. Ve své hydrotechnické laboratoři vyřešil řadu účelných a co nejhospodárnějších úprav vodních staveb a v laboratoři zemní mechaniky vypracoval velký počet dobrých zdání a směrnic účelného zakládání stavebních objektů a vhodného a úsporného provádění zemních staveb.

Svým programem pro rok 1947 plně se ústav zapojil do dvouletého budovatelského plánu tím, že zařadil do programu svých prací, kromě běžných prací daných jeho statutem, vyšetření hydrologických podkladů pro všechny připravované vodohospodářské stavby, vyřešení nejvhodnějších stavebních úprav připravovaných vodních staveb, přicházejících v úvahu v budovatelském období.

Na Slovensku vykonává zmíněnou činnost spolu s činností spadající do pravomoci zemské hydrografické služby státní ústav hydrologický v Bratislavě ve spolupráci se státním ústavem hydrologickým T. G. Masaryka v Praze.

Činnost ústavu pro hospodárné využití paliv v roce 1946 byla rozčleněna v 5 oborech a to:

a) ekonomisační práce v oboru energeticko-tepelně-technickém,

b) zkoušky a kontroly stavebních hmot dodávaných státní silniční správě, hmot keramických, cihlářských a sklářských, všeho druhu mazadel a plynů,

c) zkoušky chladicích kompresorů za účelem jejich typisace a spolupráce s ministerstvem výživy na vybudování chladíren a mrazíren v ČSR,

d) v oboru chemicko-analytickém prováděny rozbory všech druhů paliv a

e) v oboru leteckých přístrojů a jemné mechaniky zkoušeny stávající typy leteckých přístrojů a zaváděny nové přístroje a zařízení do letecké zabezpečovací služby.

Program činnosti na rok 1947 bude nadále v uvedených 5 oborech a tento program bude usměrněn především dvouletým budovatelským plánem, do kterého je ústav zapojen. Úkoly především na poli výzkumnickém mu budou dány jednotlivými ministerstvy, státním úřadem plánovacím, průmyslovými institucemi, živnostenskými a řemeslnými korporacemi a jednotlivými průmyslovými podniky.

Státní meteorologický ústav v Bratislavě obstarává organisaci, vedení a kontrolu povětrnostní služby, výzkum okamžitého stavu počasí a výzkum podnebí z hlediska vědeckého i praktického pro účely zemědělské a lázeňské. Zřizuje a vede síť meteorologických stanic, jakož i meteorologické observatoře, organisuje a vede předpovědní ústředí zabezpečovací služby letecké. V rámci dvouletého programu vlády počítá s doplněním zařízení ústavu, který byl válkou do základu zničen.

Ministerstvo dopravy (pověřenectvo pro dopravu) obstarává jako nejvyšší správní úřad pro veškerou dopravu, t. j, pro dopravu železniční, silniční, leteckou a vodní, všeobecné věci normativní a věci dopravně-politického významu, týkající se těchto doprav a vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti nad drahami, nad silniční, leteckou a vodní dopravou po stránce provozní, přepravní a dopravní.

Dále mu přísluší vrchní vedení podniku Československé státní dráhy, včetně jeho automobilového provozu a podniku Československé aerolinie; o těchto je zevrubně pojednáno ve skupině státních podniků

K zahájení leteckého provozu bylo nutno v prvé řadě počíti s rekonstrukčními pracemi na letištních plochách a objektech poškozených za války. Práce pokročily tak daleko, že na všech letištích s výjimkou letiště v Mariánských Lázních možno již přistávati. V roce 1947 bude v těchto pracích pokračováno. Kromě těchto prací bude zahájeno zvětšení a přebudování letiště Praha-Ruzyně a vybudování nového letiště pro Brno u Tuřan a pro Bratislavu u Ivánky.

V oboru radioelektrické zabezpečovací služby bylo pokračováno v obnově středofrekventní sítě zaměřovačů a mimo to byla převzata od americké a anglické armády různá moderní zařízení jako paprskový radiomaják, krátkovlnný zaměřovač a přistávací radiomaják SCS-51 a tato zařízení uvedena do chodu. Dále byl objednán z USA větší počet telekomunikačních stanic pro velmi krátké vlny. Letecké osvětlení na letišti Praha v Ruzyni bylo obnoveno a doplněno prozatímním osvětlením hlavní přistávací dráhy z amerického materiálu. Všechny silno a slaboproudové a strojní instalace na letišti Praha byly zrevidovány a pokud bylo třeba doplněny. Dále bylo pro zabezpečení letecké dopravy vyhotoveno 12 listů pilotovacích map leteckých 1:1,000.000, 8 listů leteckých map topografických 1:500.000, 3 listy mapy zaměřovací ČSR v Lambertově projekci.

Síť pozemních zaměřovačů bude doplněna vybudováním stanic Liberec, Hradec Králové, Plzeň a Olomouc a výstavbou příslušných vysilačů. Telekomunikační služba bude zlepšena zřízením dalších dálnopisných spojů mezi letišti.

Letecké osvětlení hlavních letišť Praha, Brno a Bratislava bude doplněno a rovněž veškerá technická zařízení t. j. silno a slaboproudové instalace, uskladnění pohonných látek, vodovodní zařízení a zařízení topenářská budou zrevidována a podle potřeby opravena nebo nově vybudována.

K provozování mezinárodních leteckých tratí byly již sjednány dohody s USA, Francií, Polskem, SSSR, Rumunskem a provisorní ujednání se Švýcarskem. Celá řada dalších dohod se sjednává.

V oboru stavby letadel bylo zadáno osm projektů letadel střední a dopravní velikosti, které v případě úspěšného vyřešení budou jako produkty vyráběny v roce 1947. Ve výrobě jest 12 již objednaných prototypů. Letecký park byl rozmnožen hlavně nákupem letadel ze Surplusu a letadel domácí výroby, pokud je náš průmysl mohl vyrobiti. Bylo vyzkoušeno celkem 250 letadel, 120 motorů a 450 bezmotorových letadel.

V roce 1947 budou zadány další projekty dopravních letadel (od čtyřmístných do třicetimístných) a stavby prototypů s hlediska domácí potřeby a potřeby exportu; (prototypy motorů malé a střední výkonnosti, projekty větších hnacích jednotek, jednotek speciálních typů, dále prototypy leteckých přístrojů, stavitelné vrtule a příslušenství. Pro studijní práce budou zakoupeny zvláštní typy letadel (helikoptery, dopravní kluzák a pod.). V celku jest třeba sjednati všeobecné předpoklady pro vyrovnání technického náskoku ostatních států.

Pro úřední potřebu členů vlády, ministerstva dopravy, ostatních ústředních úřadů, pro výcvik pilotů pro brannou leteckou výchovu a pro sportovní letectví budou zakoupena seriová letadla motorová i bezmotorová vhodných typů.

V leteckém školství bude vybavena a vybudována Letecká kolej ve Valašském Meziříčí a její odbočka v Praze a bude podporováno zvýšení úrovně leteckých odborníků dalším školením.

Bude zajištěna účast ČSR na mezinárodních leteckých výstavách a podporovány snahy o vývoz československých výrobků z oboru letectví.

Pro budování letišť bude pokračováno ve výkupu pozemků na rozšíření přistávacích ploch stávajících letišť a na zřízení dalších letišť.

V oboru meteorologie bude plně obnovena a rozšířena činnost synoptické a letecké povětrnostní služby tak, aby odpovídala požadavkům dnešní doby a požadavkům předepsaným mezinárodní dohodou.

Působnost plavební správy týká se jednak vodních cest, které kromě plavby slouží i jiným potřebám, jednak vlastních přístavu a překladišť, sloužících výhradně potřebám vodní dopravy.

Vodní cesty jsou plánovány v dohodě s plavební správou; projektuje je, staví a udržuje ministerstvo techniky. Plavební správa obstarává na nich všechny věci týkající se provozu plavby.

V roce, 1946 byly vodní cesty uváděny do normálního provozu schopného stavu, zejména byly odstraňovány plavební překážky (vraky a písečné nánosy), opravováno znakovací zařízení a doplňováno zařízení telefonní (vodních linek). V roce 1947 bude pokračováno v této činnosti; zejména na Dunaji bude provedeno osvětlení plavební dráhy pro noční plavbu, vodní objekty ve Vraném n. Vlt. a ve Štěchovicích budou spojeny samostatným telefonním vedením navzájem a s ústřednou plavebního telefonu v Praze. Zničená telefonní ústředna bratislavská bude nahrazena novou a obnoveno signální osvětlení mostů v Bratislavě, Komárně a Medve. Bude pokračováno též v mapování vodních cest.

Stavební program pro přístavy a překladiště vypracovává plavební správa, v rámci tohoto programu pak je projektuje, staví, vede jejich majetkovou podstatu a provádí event. bagrování ministerstvo techniky. Veškeré strojní zařízení, udržování, provoz a vůbec správu přístavů a překladišť obstarává plavební správa.

V roce 1946 byla v bratislavském přístavu obnovena skladiště 2, 4, 5, 6, 8, 9, 16 a 17, dále překladiště minerálních olejů, byly odstraňovány vraky a pracováno bylo na rekonstrukci překládacích zařízení. V přístavech severočeských byly uvedeny do provozu schopného stavu jeřáby, jinak byly provedeny úpravy zejména ve spojení s překladem uhlí. V roce 1947 budou se obnovovací práce v bratislavském přístavu týkati zejména skladišť 7, 12, 14, 18, obnovy nádrží na uskladnění minerálních olejů, rekonstrukce elektrického zařízení, budovy úřadu, hasičské strážnice a jiných menších úprav, opravy nábřežních zdí a jiných zemních prací, rekonstrukce kolejí, nového jeřábu, čerpacích a přístavních pontonů; v komárenském přístavu pak zejména rekonstrukce železničního svršku, 5 nových drapáků a jiného menšího doplnění. Ve vltavskolabských přístavech budou provedeny úpravy v Holešovicích, Mělníku, Ustí n. L. (označení lodních poloh, odběr vody, výtažné koleje, umyvárny atd.), bude vybaveno překladiště v Kolíně jeřábem, dále bude doplněno elektrické osvětlení a budou obnoveny železniční koleje, jež byly za okupace sneseny nebo porušeny.

V provozu přístavů a překladišť má nastati v roce 1947 ve shodě s budovatelským programem změna v obstarávání překladních prací a v provozu skladišť; tato činnost má býti svěřena pro ten účel zřízeným podnikům, obdobným podnikům národním, zvlášť pro oblast labskou a pro oblast dunajskou.

Plavební podnikání bude soustředěno převážně v příslušných dopravních podnicích plavebních, obdobných národním podnikům a v malém a středním podnikání bude i nadále obstaráváno soukromými plavebními podnikateli.

Náprava škod způsobených v říčním loďstvu válkou bude provedena v rámci dvouletého budovatelského plánu plavebními podniky a to v oblasti labské a oderské jednak rekonstrukcí poškozených plavidel, jednak zařazením plavidel nových stavbou 10 nákladních člunů, 2 remorkérů, 3 traktorů, 3 motorových pramic, 4 plovoucích zdvihadel, dostavbou osobního parníku, zakoupením 5 vlečných parníků a stavbou 6 člunů a remorkéru v oblasti dunajské.

Pro vytyčovací službu a ostatní služební potřebu budou plavidla doplněna potřebnou mírou, zejména v oblasti dunajské, v oblasti labské i dunajské pak bude doplněno vnitřní zařízení postižené okupačními opatřeními.

V plavebním školství pokračuje ve svém vývoji učňovská škola plavecká v Mělníku, v níž se připravuje potřebný dorost palubní skupiny osazenstva plavidel. Škola má tři ročníky a pro rok 1947 se počítá s pěti třídami (2 paralelky) s okrouhle 150 učni a se souvislým vyučováním 12 týdnů. Pro další stupně způsobilosti ve vnitrozemské plavbě pamatuje se na potřebné přípravné kursy.

Dorost v plavbě námořní, bude-li ho třeba, lze školiti pouze na cizích učilištích a pamatuje se proto na tento účel minimální částkou na potřebné podpory.

V dalších administrativních úkolech nutno se zmíniti o celkovém uspořádání plavební správy, v níž po odloučení zbytku agendy podnikové (shora uvedený překlad a provoz překladišť) bude míti plavební správa pouze úkoly vrchnostenské, normotvorné a dozorčí a bude říditi státní plavební politiku dopravní a prováděti dozor nad podniky plavebními. Bude provedena v tom smyslu i reorganisace plavebně-policejní služby výkonné.

Legislativní úkoly plavební správy budou velmi rozsáhlé. Kromě zmíněných prací reorganisačních a podkladu pro zřízení národních podniků překladištních a skladištních a plavebních budou to zejména práce na předpisech plavebně-policejních, týkajících se jak vlastního plavebního provozu, tak i jeho prostředků a osazenstev, dále pak práce spojené s úpravou ostatních veřejnoprávních a soukromoprávních poměrů plavby vnitrozemské. Podle potřeby byly by provedeny nejnutnější základní právní úpravy i pro plavbu námořní.

V plavbě mimo hranice státu budou likvidovány některé záležitosti dosavadního přístavního pásma v hamburském přístavu a zajištěno nové skladiště (č. 41) s jeřáby. Plavební správa bude pracovati v říčních komisích týkajících se vodních cest labské, oderské i dunajské, v organisacei vnitřní dopravy v Evropě (ECITO) i ve věcech plavebních mezinárodního pásma terstského. Budou sledovány pozorně i otázky týkající se námořní plavby, jež jsou u vnitrozemského státu velmi složité a vyžadují důkladných úvah. Přesto je však nutno, aby byla zajištěna možnost i této plavby.