Podľa dohody zo dňa 2. júna 1945 a dohody zo dňa 27. júna 1946 Slovenská národná rada vykonáva na Slovensku zákonodárnu moc formou nariadení vo veciach, ktoré nie sú celoštátneho významu a ktoré nie sú vyhradené Národnému shromaždeniu. Rozpočet na rok 1947 je sostavený na tomto podklade a podľa skúseností minulých rokov 1945, 1946.

Slovenská národná rada obnovená na podklade volieb do Ústavodarného národného shromaždenia, vykonáva svoju funkciu v riadnych a mimoriadnych zasadnutiach svolávaných podľa potreby 16 až 20krát ročne. Bohatá činnosť tohoto slovenského zákonodarného sboru, počítajúceho 100 členov, sa javí v nariadeniach, ktoré hlboko zasahujú do úpravy hospodárskych, sociálnych a kultúrnych pomerov Slovenska a upravujú lepšiu a spravodlivejšiu budúcnosť slovenskej pracujúcej pospolitosti.

Z nariadení vydaných Slovenskou národnou radou v roku 1946 sú ďalekosiahleho významu najmä tie, ktoré radikálnym spôsobom riešia poválečné ťažkosti v znovuvýstavbe Slovenska. - Nariadením č. 4/1945 a č. 104/1945 bola konfiškovaná pôda Nemcom, Maďarom a kolaborantom a pridelená poľnohospodárskym robotníkom a maloroľníkom väčšinou osobám nemajetným alebo málomajetným, ktoré bez potrebného úveru by nemohly riadne hospodáriť na pridelených im pozemkoch. - Nariadenie SNR číslo 24/1946 o štátnej záruke na roľnícky úver, rieši tieto počiatočné ťažkosti prídelcov.

Ako ďalšie nariadenia vydané Slovenskou národnou radou treba vyzdvihnúť nariadenie č. 33/1946 o zriadení Ústavu pre mechanizovanie pôdohospodárskej výroby a nariadenie č. 51/1946 o vyvlastnení pre účely stavby a rozšírenia výrobných podnikov.

Nariadenie číslo 64/1946 ako novela k nar. č. 104/1945 sleduje urýchlené prevádzanie konfiškácie pôdohospodárskych majetkov a pridelovanie uchádzačom. Tu treba pripomenúť aj nariadenie č. 104/1946 o vydávaní výmerov o vlastníctve pôdy pridelenej podľa nar. č. 104/45 a č. 64/1946.

Ďalším zákonodarným dielom Slovenskej národnej rady je nariadenie 57/1946 o potrestaní fašistických zločincov, okupantov a kolaborantov a o zriadení ľudového súdnictva, ktorým sa mení a doplňuje nariadenie č. 33/1945.

Konečne je treba pripomenúť aj nariadenia č. 48/1946 o Vysokej škole poľnohospodárskeho a lesného inžinierstva v Košiciach a nariadenie č. 60/1946 o Umeleckej a vedeckej rade, ako najvyššieho orgánu umeleckého a vedeckého života na Slovensku, ktorej úkolom je podporovať rozvoj vedy a umenia rozširovaním diel slovenských vedcov a umelcov, ich priamym podporovaním ako aj zriaďovaním rešp. rozširovaním vedeckých a kultúrnych inštitúcií. Náklady spojené s činnosťou Rady, v smysle § 13 cit. nariadenia, zaisťujú sa v rozpočtovej kapitole Predsedníctva Slovenskej národnej rady na rok 1947 predbežne sumou Kčs 500.000.-.

Rýchla konsolidácia politických a hospodárskych pomerov na Slovensku je výsledkom práce Slovenskej národnej rady a prípravou pre uskutočnenie veľkorysého vládneho programu o dvojročnici.

Zákonodarná činnosť SNR, pod pevným a starostlivým vedením jej Predsedníctva je zárukou ďalšej konsolidácie pomerov na Slovensku a povznesenia na poli hospodárskej a kultúrnej obnovy na taký stupeň, ktorý zaručí Československej republike čestné miesto v radoch kultúrnych národov Europy.

Výkonným orgánom Predsedníctva SNR je Úrad Predsedníctva Slovenskej národnej rady, ktorý vykonáva agendu právnu, legislatívnu, hospodársku a finančnú. - Legislatívny odbor tohoto úradu pripravuje návrhy nariadení pre výbory, legislatívny sbor a plénum Slovenskej národnej rady. Prejednáva pripomienky k celoštátnym normám a podáva legislatívno-právne posudky.

Celková rozpočtová potreba na rok 1947 representuje čiastku Kčs 105,091.000.-, v ktorej je zahrnutá potreba Štátneho plánovacieho a štatistického úradu čiastkou Kčs 45,351.000.- a potreba na ľudové súdnictvo čiastkou Kčs 18,000.000.- a je odôvodnená skúsenostiami z minulých rokov, najmä roku 1946 a primerane zvýšená vzhľadom na skutočné potreby SNR a jej složiek, ktoré sú povolané plniť úkoly nezbytné k povzneseniu Slovenska v rámci jednotnej a nedeliteľnej Československej republiky a k úspešnému prevádzaniu dvojročného vládneho budovateľského programu.

Činnosť Štátneho plánovacieho a štatistického úradu výstižne podáva pripojený pracovný plán tohoto úradu.

Návrh rozpočtu Slovenskej národnej rady je preto potrebné posudzovať podľa vyše uvedeného a vzhľadom na nové politicko-administratívne postavenie Slovenska so zreteľom na vysoké poslanie SNR pri znovuvybudovaní zničeného hospodárstva a priemyslu.

Umelecká a vedecká rada, zriadená nariadením č. 60/46 Sb. n. SNR zo dňa 14. mája 1946, je najvyšším autonomným orgánom umeleckého a vedeckého života na Slovensku. V smysle ustanovení tohto nariadenia svoju pôsobnosť, vymedzenú § 3 cit. nariadenia, Umelecká a vedecká rada vykonáva v stálom styku s Povereníctvom školstva a osvety a Povereníctvom informácií. V roku 1947 Umelecká a vedecká rada bude plniť svoje úlohy, spolupôsobiac s Povereníctvom školstva a osvety a Povereníctvom informácií pri riešení zásadných i konkrétnych otázok, spadajúcich do oblasti slovenského umenia a vedy. Rámec činnosti Umeleckej vedeckej rady pre rok 1947 je daný dvojročným budovateľským programom vlády, ktorého časť, pripadajúcu na rok 1947 a tvoriacu program kultúrneho budovania v tomto roku, najmä čo sa týka rozvoja slovenského umenia a vedy, bude uskutočňovať Umelecká a vedecká rada ako súčasť budovateľského programu Sboru povereníkov, spolupôsobiac najmä s Povereníctvom školstva a osvety a Povereníctvom informácií.

Konkrétne úlohy Umeleckej a vedeckej rady pre rok 1947 budú ustálené na II. sjazde umelcov a vedcov v Bratislave v dňoch 26. - 28. októbra 1946 v shode s vládnym budovateľským programom ako časť štvorročného programu činnosti Umeleckej a vedeckej rady, ktorá bude na tomto sjazde zvolená na nové, štvorročné funkčné obdobie v smysle § 10 nar. č. 60/46 Sb. n. SNR. Na sjazde bude vypracovaný konkrétny program jednotlivých sekcií Umeleckej a vedeckej rady, a to sekcií umeleckej triedy: sekcie pre literatúru, pre výtvarné umenie (s architektúrou), pre hudobné umenie, pre divadlo a film; sekcií vedeckej triedy: sekcie pre kultúrne vedy, pre prírodné vedy a pre technické vedy.

Osobitný význam Umelecká a vedecká rada v roku 1947 pripisuje starostlivosti o sociálne postavenie slovenských umelcov a vedeckých pracovníkov, v dobe, keď predovšetkým kultúrni pracovníci pocítili následky hospodárskej situácie po nedávno skončenej vojne, čím sa získajú základné predpoklady pre ďalekosiahly rozvoj slovenského umenia a vedy. Tu nepôjde iba o vybudovanie ďalších existenčných možností pre slovenských vedcov a umelcov podporovaním odbytu ich diel a rozširovaním existujúcich či zriaďovaním ďalších kultúrnych inštitúcií, ale jednak zlepšovaním ich hmotného postavenia zvýšeným honorovaním ich práce so strany štátu a jednak priamym hmotným podporovaním ich činnosti z prostriedkov Umeleckej a vedeckej rady.

V roku 1947 vybuduje Umelecká a vedecká rada svoju administratívu, aby mohla riadne vykonávať svoje kultúrne poslanie. Pôjde o zariadenie kancelárií Sekretariátu UVR a jeho personálne vybavenie, čo vyžaduje primerané finančné dotovanie so strany štátu práve v prvom roku činnosti tejto vedúcej a ústrednej kultúrnej inštitúcie Slovenska.

Umelecká a vedecká rada ako výkonný orgán slovenských umelcov a vedcov, ktorý podlieha priamo Predsedníctvu Slovenskej národnej rady, je nielen najvyššou slovenskou kultúrnou reprezentáciou, ale aj inštitúciou, ktorá má zaistiť trvalé a intenzívne kultúrne napredovanie Slovenska.

V roku 1946 vykryštalizoval sa pracovný úkol Štátneho plánovacieho a štatistického úradu, ukázal sa organizačný rámec úradu, ako aj vývojovo jasne konkretizovala sa kompetencia v relácii slovenskej i celoštátnej.

S hľadiska slovenskej relácie úrad ukázal sa ako dobre koordinujúci činiteľ nadrezortný pre štátnu správu a taktiež dobre sa uplatnil v usmerňovaní prác v znárodnenom priemysle, ako aj v sektore súkromného života.

S hľadiska celoštátneho je ŠPŠÚ slovenským centrálnym úradom, korešpondujúcim vo veciach hospodárskeho plánovania Hospodárskej rade, resp. orgánom Generálneho sekretariátu, Štátnemu úradu plánovaciemu a vo veciach štatistických Štátnemu štatistickému úradu v Prahe.

Po skúsenostiach z roku 1946 ukázala sa potreba úrad rozšíriť, a to s ohľadom na zväčšený pracovný rozsah úradu, nakoľko ŠPŠÚ vykonáva prácu pre menované 3 centrálne úrady; ako aj s ohľadom na vybudovanie organizačnej siete nižších plánovacích inštitúcií, hlavne rázu regionálneho.

Konkrétne - na široko prepracovaný dvojročný hospodársky plán kladie ŠPŠÚ mimoriadne veľké, časove veľmi obmedzené úkoly. Hospodárska rada má všetky došlé vecné návrhy koordinovať a sostaviť do celoštátneho hospodárskeho plánu. Na Slovensku s hľadiska slovenskej relácie všetky tieto práce má konať ŠPŠÚ.

S ohľadom na to, že práce v dvojročnom plánu sú presne termínované, je treba urýchlene dobudovať po stránke personálnej i vecnej ŠPŠÚ do definitívneho rámca a nie postupne, ako bolo myslené v roku 1946, kedy ešte nebol známy 2ročný hospodársky plán.

Z toho dôvodu je úmerne zvýšený rozpočet osobných výdavkov proti roku 1946.

Je treba poukázať na nový úkol, vyplývajúci z dvojročného hospodárskeho plánu, a to je kontrola prevádzania plánu, ktorá pripadá ŠPŠÚ pre celé územie Slovenska, z čoho vyplývajú veľké pracovné povinnosti personálu i vecného vybavenia úradu.

Dnes platí viac ako inokedy, že dobre vybavený plánovací úrad zabráni nesmiernym hospodárskym škodám, ktoré by mohly vzniknúť, ak by dnešná roztrieštenosť hospodárskych akcií trvala i naďalej a jedna akcia do druhej plynule nezapadala. Čím vecnejšie plánovací úrad bude môcť pracovať, tým plynulejšie a systematickejšie budú všetky práce či už v štátnej správe alebo v súkromnom sektore pokračovať, a vyhneme sa nesmiernym hospodárskym ztratám, ktoré dnes pozorujeme. Nech je z tohoto dôvodu posudzovaná i výška rozpočtu pre rok 1947, že výdavok vynaložený na Plánovací úrad niekoľkonásobne vráti sa do štátnej pokladnice tým, že všetky práce pôjdu systematicky a plynule, z jednoho miesta usmerňované a aj kontrolované.

Předsednictvo vlády, které v intencích ústavního dekretu z 2. dubna 1945, č. 1 Sb. plní záměr soustředění politických sil zastoupených v Národní frontě k uskutečnění vládního programu a vyrovnávání všech různorodých zájmů, stojí v roce 1947 před úlohou uskutečnění dvouletého budovatelského vládního programu.

S tím souvisí i v sekretariátech jednotlivých členů předsednictva vlády přesunutí těžiště k otázkám národohospodářským. Úkolem sekretariátu bude, aby na základě zkušeností získaných stálým stykem se zájmovými skupinami a podle zjištěných příčin nedostatků přispívaly k zajištění úspěchu vládního programu zpracováním připomínek k osnovám zákonů a jiných norem právních.

Úřad předsednictva vlády při svých normálních úkonech vyplývajících ze styku vlády a jejího předsednictva s presidentem republiky, Národním shromážděním, Slovenskou národní radou, zemskými národními výbory a politickými stranami a z potřeb státní representace, bude účasten i změn vyvolaných ve vývoji otázkami nově nastolenými.

V oboru legislativním jest v roce 1946 činnost úřadu zvlášť intensivní. Revoluční průlom vnesl do života státu zcela nové ideje. Vznikajícím novým institucím a zařízením bylo nutno dáti výraz též v právním řádu. Jde namnoze o úkoly, pro jejichž řešení není ani příkladu ani vzoru. Z toho vyplývá nebývalé množství legislativních opatření, avšak též jejich mimořádná obtížnost. Úřad se účastnil přípravných prací všech opatření rázu státoprávního, které měly celostátní povahu, zjišťoval a tlumočil stanoviska ústředních úřadů k opatřením slovenských úřadů a naopak. Připravil a účastnil se rokování, jejichž výsledkem byly politické dohody mezi předsednictvem vlády a předsednictvem Slovenské národní rady a spolupracoval při jejich provádění. Jestliže tímto vývojem byla určována zvýšená činnost v roce 1946, bude tomu tak v roce 1947 měrou ještě větší.

V oboru politickém připadá úřadu spolupráce na vyřešení aktuálních politických problémů, zvláště na dokončení osídlení pohraničí, dále na majetkovém vypořádání souvisejícím s tímto osídlením a se znárodněním průmyslu. Bude koordinována spolupráce ústředních úřadů a kontrolována činnost úřadů podřízených s hlediska dodržování zákonných opatření. Bude koordinována práce kompetentních orgánů při opatřování pracovních sil pro dvouletý plán jak v průmyslu, tak v zemědělství a další postup řešení otázky remigrační. I nadále bude sledován stav národních skupin v hranicích státu, jejich dislokace a bude sledován život a činnost našich národnostních skupin v cizině. Zvláštní pozornost bude věnována problému slezskému.

V oboru otázek personálních sleduje a udržuje úřad jednotnou personální politiku při aplikaci a praktickém provádění norem personálního práva, pokud rozhodnutí je vyhrazeno vládě.

Nejpodstatnějším úkolem od obnovení republiky bylo v tomto směru zařazení t. zv. košických zaměstnanců a t. zv. renominace. Obě tyto velké akce byly připravovány v komisionelních poradách vedených úřadem předsednictva vlády. Zdolati tyto úkoly bylo možno pouze přidělením výpomocných sil z jiných úřadů a mimořádným pracovním vypětím všech zúčastněných. Bezprostředně následujícím úkolem bude provést jmenování za léta 1945 až 1946 k odstranění zbylých nesrovnalostí personálních. Naléhavým úkolem jest zjišťování personální potřeby jednotlivých úřadů a podle toho nutná restrikční opatření, převody postradatelných zaměstnanců a mobilisace sil. Z věcné souvislosti vyplývá i spolupůsobení při ekonomisaci veřejné správy.

V úseku otázek mezinárodních bylo v roce 1946 pracováno na přípravě mírových smluv s Maďarskem, Bulharskem, Rumunskem, Finskem a Italií, k jejichž závěrečnému jednání dojde patrně počátkem roku 1947. Nedořešeny zůstávají smlouvy s Německem a Rakouskem, z čehož vyplyne nutnost častých meziministerských porad.

Agenda související s našimi reparačními a restitučními nároky vůči Německu a Maďarsku zůstává v dosavadní intensitě. Z agendy personální (jmenování a odvolání vyslanců), která v roce 1946 nebyla zcela provedena, zůstane dokončiti zbývající úkol.

Pro příští rok lze očekávati, že dosavadní obchodní dohody - většinou krátkodobé - budou nahrazovány smlouvami trvalejšími, z čehož vyplývá zvýšená činnost na meziministerských poradách a ve styku s ústavodárným Národním shromážděním. Úřad bude účasten i na jednáních o úpravě mezinárodních styků poštovních a dopravních.

Nezměněn zůstává úkol úřadu obstarávání funkce sekretariátu vlády a jejího předsednictva, t. j. sestavovati programy jejich schůzí, připravovati podklady pro jednání, navrhovati po právní stránce formulaci usnesení, pořizovati zápisy o schůzích, intimovati příslušná usnesení a vésti jejich evidenci.

V úpravě úřední budovy předsednictva vlády byl v běžném roce učiněn značný krok kupředu. Lze předpokládati, že tento úkol bude v roce 1047 úspěšně dokončen.

Komise pro zhospodárnění veřejné správy zřízená podle zákona č. 286/24 bude se zabývati úkoly svěřenými jí zákonem a úkoly vyplývajícími z budovatelského vládního programu.

Úkoly Hospodářské rady jsou určeny dekretem presidenta republiky č. 63/45. Její funkce - pořídit a udržovat přehled o celém hospodářství ve státě, připravovat předpoklady pro hospodářské plánování, vypracovati hospodářský plán a navrhnouti konkretní opatření k provádění - dostávají budovatelským programem vlády konkretní smysl a směr.

Pro toto usměrnění hospodářství k jednomu vytčenému cíli byly postupně vytvářeny základní předpoklady.

Generálnímu sekretariátu Hospodářské rady byly vládou, předsednictvem vlády a předsedou vlády přikazovány speciální úkoly k tomu směřující.

V roce 1945 a prvé polovině roku 1946 byla provedena v hlavních rysech hospodářská inventura a vypracován přehled o hospodářském stavu v republice a o strukturálních změnách, které nastaly v důsledku a v průběhu sedmileté okupace a války. Úkoly, které z těchto konstatací vyplynuly, byly dvojího rázu. Především bylo třeba koordinovati konkretní akce, směřující ke konsolidaci hospodářských poměrů na základě nového uspořádání naší hospodářské soustavy. Bylo však třeba také připraviti i předpoklady pro perspektivní plánování hospodářství a pro plánovité řízení výroby a distribuce.

V prvém oboru byla připravena měnová reforma, která měla odstraniti hrozivý přebytek kupní síly, stabilisovati jednotku měnovou a vytýčiti směrnice politiky cenové a mzdové. V oboru politiky dopravní byly iniciativně řešeny, resp. koordinovány četné konkretní úkoly jak v dopravě železniční, tak na silnicích, po vodě a v dopravě letecké. Při tom bylo však zdolati nesnáze nejen v dopravě vnitrostátní, nýbrž - což bylo značně komplikovanější - zejména v dopravě mezinárodní. Řada úkolů se týkala energetického hospodářství, zejména výstavby a provozu elektráren se zřetelem na stoupající potřebu průmyslu, zemědělství a ostatních spotřebitelů.

Nesnadné problémy se vyskytly v oboru uhelného hospodářství. Byla a jest to hlavně otázka zvýšené těžby a řádné distribuce uhlí, mobilisace pracovních sil pro hornictví, organisace uhelných brigád a národních soutěží, úprava mzdových podmínek v hornictví a zásobování horníků, zásobování Slovenska uhlím a pod. Byla projednána úprava hospodaření minerálními oleji a pohonnými látkami a soustavně sledovány problémy motorické dopravy zboží i dopravy osobní. Kůrovcová kalamita v našich lesích vyžádala si urychlené organisace t. zv. dřevařské kampaně, kterou se podařilo zachránit před zkázou dříví v miliardové hodnotě. Ve stavebnictví bylo intensivně pracováno na zákoně o stavební obnově a na všech problémech, které vyplývají z jeho provedení. S tím těsně souvisejí úkoly přídělu stavebních hmot, stanovení pořadu naléhavosti staveb, úprava finančních podpor pro demoliční a stavební úkoly, statistika a normalisace ve stavebnictví a otázka t. zv. montážních staveb.

Podobně byla koordinována a upravena řada konkretních úkolů v oboru zemědělské a průmyslové politiky, zvláště pak v hospodářské struktuře pohraničních území. Zásadní význam pro perspektivní hospodářské plánování má ovšem zákon o sjednocení podnikového početnictví, které jest základem pro plánovité řízení hospodářství. Na provedení zákona, vydání prováděcího vládního nařízení, směrnic a vysvětlivek, se pilně pracuje, stejně jako na návrzích potřebné novelisace příslušných předpisů obchodního zákona.

Nejobsáhlejší a svým významem nejdůležitější prací jest příprava a provádění vládního usnesení z 16. července 1946 o přípravných opatřeních k provádění budovatelského plánu III. vlády Národní fronty Čechů a Slováků a vypracování zákona o dvouletém hospodářském plánu. Práce tyto byly soustředěny ve zvláštní komisi odborníků tímto vládním usnesením zřízené a v 17 pracovních komisích. Výsledkem těchto prací je dvouletý hospodářský plán, který určil zásadní směrnice našeho hospodářského rozvoje v letech 1947 a 1948.

Základní úkoly generálního sekretariátu Hospodářské rady, vyplývající z dekretu presidenta republiky č. 63/45 Sb. a vládního nařízení č. 144/45 Sb. zůstávají pro příští rok nezměněny. Jedním z hlavních bude zejména uvedení v život jednotného podnikového početnictví.

Kromě toho vzrostly však úkoly generálního sekretariátu významnou měrou v souvislosti s prováděním zákona č. 192/1946 Sb. a dvouletém hospodářském plánu. Komise odborníků podle § 7 dekretu presidenta republiky č. 63/1945 Sb. (Ústřední plánovací komise) a dalších 17 pracovních komisí bylo vládním usnesením ze dne 14. října 1946 pověřeno důležitými úkoly i při provádění dvouletého plánu. Ústřední plánovací komise je pomocným orgánem vlády pro úkoly, vládě svěřené §§ 12, odst. 1 a 16, odst. 1, 3 a 4, jakož i pomocným orgánem předsednictva vlády pro splnění úkolů, uložených mu §§ 13, odst. 1, 16, odst. 2 zmíněného zákona. Zejména soustavné sledování provádění dvouletého plánu s hlediska jednotnosti, jakož i kontrola plnění plánu předsednictvem vlády přináší s sebou řadu nových zodpovědných úkolů.

Pracovní program Státního úřadu plánovacího je dán především budovatelským programem vlády.

Tento pracovní program je dvojí a spočívá jednak v přípravných pracích k zákonu o dvouletém plánu, jednak ve vlastním jeho provedení.

Přípravné práce k řešení dvouletého plánu je nutno podložiti studijní činností upínající se k obecným otázkám plánování, jednak po stránce metodické (terminologie, ukazatelé národního hospodářství, plánovací bilance), jednak po stránce materiální (sledování světového hospodářství, populace, problému národního důchodu, mezd a cen, zapojení do hospodářství jiných slovanských států s plánovaným hospodářstvím; řešení statistických úkolů, t. j. koordinace požadavků Státního úřadu plánovacího na statistiku).

Některé z těchto úkolů byly již zčásti splněny dílčími pracemi o dvouletém plánu.

Úkol Státního úřadu plánovacího při vlastním provádění plánů bude spočívati v koordinační a kontrolní činnosti ve spojení s generálním sekretariátem Hospodářské rady, Ústřední plánovací komisí, pracovními komisemi, ústředními úřady, hospodářskými organisacemi a oblastními orgány. Úřad bude připravovati roční, čtvrtletní, měsíční plány a působiti ke koordinaci po stránce odborné a oblastní a k organisování kontroly splňování plánu.

Budou připravovány návrhy na koordinační opatření k splnění plánu, na provádění kontroly jeho splnění, na časové sledování jeho uskutečňování, na zachycení a znázorňování jeho výsledků, na odstraňování překážek a pro případ překročení nebo nesplnitelnosti dílčích úkolů.

Mimo činnost upínající se přímo na dvouletý plán bude Státní úřad plánovací pracovati na získání podkladů pro dlouholeté plánování.

V tomto směru bude se úřad zabývati:

1. zpracováním a zhodnocením metodických a technických zkušeností z plánovacích prací,

2. organisací styků a využití práce oblastních pozorovatelů,

3. přípravnými studiemi a pracemi k příštímu několikaletému plánu a plánu výhledovému, a to jednak na podkladě zkušeností s dvouletým plánem, jednak na podkladě zkušeností z ciziny a konečně na podkladě vyhledávání nových cest odpovídajících zvláštní povaze našeho národního hospodářství.

K témuž cíli bude směřovati i přejímání a zpracování slovenského materiálu do celostátních plánů a v součinnosti se slovenskými úřady vypracování společných metod a jednotné plánovací techniky.

Konečně zúčastní se úřad příprav pro legislativní práce spojené s přípravou, prováděním, kontrolou plánů a organisační výstavbou plánovaného hospodářství.

Proti rozpočtu na rok 1946 nastaly v tejto kapitole zmeny obsahové i štrukturálne.

Nariadením SNR zo dňa 3. IX. 1946 bola utvorená funkcia podpredsedu Sboru povereníkov. Toto ako aj skúsenosti nadobudnuté v uplynulom prvom roku hospodárenia Predsedníctva Sboru povereníkov prejavuje sa v obsahu tejto kapitoly. Po stránke štrukturálnej bol rozpočet prispôsobený rozpočtu Predsedníctva vlády v Prahe.

Predsedníctvo Sboru povereníkov vo svojom složení z predsedu a podpredsedu pôsobí predovšetkým k tomu, aby rôznorodé záujmy najrozličnejších odvetví života boly vyrovnávané k najvhodnejšiemu riešeniu s hľadiska celoslovenských záujmov a aby vládny program bol na Slovensku prevádzaný a dodržiavaný.

Na obstarávanie prác, spojených s týmito úkolmi, bolo nutné pre predsedu a podpredsedu Sboru povereníkov zriadiť sekretariáty. Tieto sledujú puls verejného života, skúmajú príčiny zistených nedostatkov a prispievajú iniciatívne k ich odstráneniu.

Úrad Predsedníctva Sboru povereníkov, ktorý vznikol len koncom roku 1945, je nutné dobudovať v r. 1947 po stránke personálnej i vecnej tak, aby mohol dochvilne vybavovať všetky úkoly, ktoré mu pripadajú najmä v rámci prevádzania dvojročného budovateľského programu vlády, od uskutočnenia ktorého Slovensko toľko očakáva. Tento úrad obstaráva záležitosti Sboru povereníkov, dané ich úkolmi politickými, legislatívnymi, hospodárskymi a personálnymi. V odvetví personálnom pripravuje schôdzky personálneho komitétu povereníctiev a venuje sa zásadným a všeobecným otázkam personálnej politiky. Sleduje hľadiská na úpravu služobných a platových pomerov štátnych a iných verejných zamestnancov, prejavujúce sa v návrhoch podávaných jednotlivými povereníctvami, preskúmava ich a pôsobí k ich koordinácii. Vypracováva osnovy nariadení Sboru povereníkov.

V odbore národohospodárskom bude najvážnejším úkolom Úradu Predsedníctva Sboru povereníkov dospieť na podklade podrobného, spoľahlivého a starostlive roztriedeného materiálu k tomu, aby mohol zaujať v každom smere koordinujúce stanovisko ku všetkým hospodárskym problémom a podávať objektívne posudky s národohospodárskeho hľadiska celoslovenského. Bude prevádzať sústavné i príležitostné revízie vo všetkých úsekoch hospodárskeho života, zhodnocovať ich výsledky pre racionalizáciu všetkých odborov hospodárskej činnosti a obstarávať súčasne významnú funkciu kontroly toho, či budovateľský plán vlády sa na Slovensku prevádza dochvilne a s vynaložením všetkého úsilia. Za tým účelom bude národohospodársky odbor úradu tiež úzko spolupracovať s národohospodárskou sekciou vlády a jej generálnym sekretariátom.

V odvetví tlačovom vedie záznamy všetkých význačných publikácií domácich i cudzích a má na starosti publicistický a informačný styk so zahraničím.

Úradnú budovu Predsedníctva Sboru povereníkov bude treba vystrojiť ďalším vnútorným zariadením tak, aby vyhovovala úradným i reprezentačným potrebám.

Druhá světová válka přinesla s sebou spleť problémů politických, hospodářských, zásobovacích a sociálních, jejichž uspokojivé řešení jest možné jen na podkladě mezinárodním, což platí zejména pro Československo vzhledem k jeho zeměpisné poloze a charakteru hospodářskému. Nejdůležitější otázka, před kterou bude naše zahraniční služba v poválečných letech postavena, jest likvidace druhé světové války a nová úprava poválečných mezinárodních poměrů. Konkrétně půjde o československou účast na praktickém provádění ustanovení příměří s poraženými státy a na ustanovení mírové smlouvy se spojenci Německa, jakmile smlouva vstoupí v platnost. Naléhavým úkolem jest účast na přípravě mírové smlouvy s Německem. Další úkoly přináší s sebou agenda s transferem německého a maďarského obyvatelstva, otázky repatriační a uprchlické, potrestání válečných zločinců a otázka ochrany československého majetku v cizině včetně jeho restituce. Tato činnost vyžaduje úzký styk diplomatický s jinými státy a účast na velmi četných mezinárodních poradách a konferencích. - Jedno z nejdůležitějších polí mezinárodní činnosti jest účast Československa na organisaci Spojených národů a na mezinárodních organisacích k ní přidružených povahy hospodářské, sociální, zdravotní a kulturní.

Neobyčejně se rozrostla i agenda hospodářská. Z členství Československé republiky v hospodářské a sociální radě vyplývá stálá účast a spolupráce čsl. delegátů při všech jejich jednáních. To platí i o přípravné konferenci o světovém obchodu a zaměstnanectvu. Českoslovenští delegáti se účastnili valného shromáždění potravinové a zemědělské organisace (FAO) v Kodani v září 1946. - Za spoluúčasti zainteresovaných ministerstev a úřadů bylo vypracováno obšírné memorandum o škodách vzniklých za okupace na území Československé republiky.

S SSSR byla sjednána dohoda o vzájemné výměně zboží. - S Polskem pokračovala obchodně-politická jednání a byl sjednán protokol o průmyslové spolupráci. - S Bulharskem a Rumunskem uzavřeny nové dohody platební a o výměně zboží. V tomtéž směru vyjednává se s Jugoslavií. - Spojené státy nám poskytly úvěry na nákup bavlny a tabáku. Naproti tomu bylo suspendováno poskytování úvěrů na nákup válečných přebytků americké armády a o úvěr k nákupu zboží. Obchodní styky mezi oběma státy mají býti upraveny ve formě deklarace. - S Velkou Britannií se rozvíjí vzájemný obchod oboustranně. Při dovozu používáme úvěrů ujednaných ve Velké Britannii. Nevyčerpaná část Kanadského úvěru umožňuje další nákupy kanadského zboží. - S Australií se jedná o úvěr k nákupu bavlny. - Se západní Evropou byly doplněny neb podepsány další úpravy výměny zboží a platů. To platí též o Skandinavských zemích i Islandu i Finsku. Objem zahraničního obchodu se Severskými státy uspokojivě roste. - Ve styku s Rakouskem projevují se snahy po normalisování obchodních styků. - S Maďarskem funguje kompensační úmluva nevztahující se na dodávky maďarského zboží z titulu reparací. - Pro Německo se připravují základy alespoň pro první zastupitelské úřady. - Do států Latinské Ameriky byla vyslána obchodně-politická delegace s úkolem připraviti půdu pro obchodně-politická jednání.

Výsledkem četných jednání bylo zlepšení možnosti přepravy zboží z ČSR okupačním územím. - Byla zahájena četná rychlíková spojení jak s Východem a Jihovýchodem tak i se Západem a jedná se o přepravních možnostech se Zámořím, - Hospodářská a sociální rada OSN má stálou dopravní komisi, ve které je náš stát zastoupen podobně jako v Evropské vnitrozemské dopravní organisaci (ECITO). - Stále se lepší situace ve vodní dopravě a počet vrácených plavidel na Dunaji stoupá. Jedná se o vrácení zbytku plavidel nám náležejících. Bylo docíleno umožnění plavby čs. plavidel po Labi až do Hamburku. Jedná se o vyslání delegace do Hamburku a Terstu k projednání otázky čs. svobodného pásma v těchto přístavech. Za spolupráci při rekonstrukci Štětína bylo nabídnuto Československé republice užívání svobodného pásma v přístavu. - Ministerstvo zahraničních věcí vynaložilo největší úsilí na rozvoj čs. letectví, o čemž svědčí ujednání četných leteckých dohod podle t. zv. chicagského vzoru.

Ruku v ruce s činností na poli politickém a národohospodářském zvyšují se ministerstvu i úkoly zpravodajské a propagační. Po praktických zkušenostech dosavadních nutno činnost tuto rozšířiti a prohloubiti. Agenda roste postupnou obnovou mezinárodních styků, jakož i navazováním styků nových. Kategoricky vyžádá si hlubší a intensivnější práce obecná mezinárodní situace, kdy třeba zejména v době úsilí o poválečnou stabilisaci a o sjednání mírových smluv čeliti rostoucím náporům nepřátelské propagandy, které si vynutí s naší strany daleko živější činnost publikační a zpravodajskou.

Neustále roste příliv zahraničních novinářů, politiků, kulturních pracovníků a nejrozmanitějších veřejně činných osobností navštěvujících naši republiku. Jejich zájem platí především vnitropolitickému a hospodářskému vývoji Československé republiky. Lze plným právem očekávati, že tento příliv cizinců poroste dále, a jest úkolem ministerstva, aby tento zájem podchytilo po stránce zahraničně-politické a svojí aktivitou za hranicemi jej ještě povzbuzovalo.

Jsou tu i nové úkoly připadající péči krajanské, kterou třeba nově vybudovat a reorganisovat. I přes očekávané uskutečnění repatriace československých příslušníků zůstanou všude za hranicemi dosti silná krajanská centra, která nic nepozbudou na svém významu.

Pro tyto neobyčejně důležité a obsáhlé úkoly má ministerstvo k disposici síť zastupitelských úřadů, jednak diplomatických, jednak konsulárních. Diplomatických zastoupení má Československá republika nyní 36, z nichž jest 6 velvyslanectví, 26 vyslanectví a 4 zvláštní mise (delegáti). Ministerstvo projektuje zřízení dalších 11 diplomatických zastoupení. - V oboru konsulárním existuje 27 efektivních úřadů, z toho 13 generálních konsulátů, 12 konsulátů a 2 mise (restituční). Ministerstvo pomýšlí na podstatné rozšíření sítě konsulárních úřadů o nových 29, takže v rozpočtu počítá s 56 konsulárními zastoupeními.

Svoji agendu vykonává ministerstvo zahraničních věcí s počtem úředníků téměř předválečným, o čemž svědčí tento přehled:

V posledním počtu jest zahrnuto 1.250 zaměstnanců pragmatikálních i určitý počet úředníků smluvních a pomocných sil, na něž je náklad veden jednak v položce "Smluvní úředníci", jednak v položce "Denní platy a mzdy". Pro dočasnou dobu vzhledem k rozšířeným přechodným úkolům ministerstva jest počet nepragmatikálních zaměstnanců poněkud vyšší.