Pokud jde o ostatní výdaje, poskytuje srovnání tento obraz:

Jistě nepostrádá zajímavosti porovnání, jakým podílem jsou účastny na celkových výdajích jednotlivé úseky státní správy. Porovnání návrhu státního rozpočtu na rok 1947 a státního rozpočtu na rok 1946 projevuje se takto:

Je nesporné, že vzájemný poměr výdajů uvedených úseků státní správy bude v různých dobách a v různých hospodářských systémech různý. V době a v systému kapitalismu bude patrně vážen tak zvaným pojmem rentability, kterýžto pojem vyústí pekuniárně a bude se tudíž napomáhat výdajům a zejména investicím kapitálově výnosným, kdežto výdaje rázu sociálního budou potlačovány na míru nepřímo úměrnou síle a moci kapitalismu. Naproti tomu doba a systém sociální, t. j. doba a systém Československé republiky, bude pojem rentability vykládati nikoliv pekuniárně, nýbrž ideově a bude proto napomáhat výdajům rázu sociálního a zdravotního, ježto zdravotní a sociální zabezpečení pracujících občanů je nejen jedním z hlavních úkolů státu, ale je i rentabilní v tom pojetí, že vrací pracovníka sociálně a zdravotně postiženého po nějaké době opět do pracovního procesu a tedy ke prospěchu národa. Rovněž tak lze posuzovati kulturní a školskou politiku, ježto vzdělání školní a odborné dává národu zdatnější pracovníky.

V návrhu rozpočtu na rok 1947 je počítáno s příjmy v úhrnné částce 48.400,700.000 Kčs, což znamená proti roku 1946, kdy bylo preliminováno celkem 37.792,103.600 Kčs (v rozpočtu řádném 31.386,103.600 Kčs, v rozpočtu mimořádném 6.406,000.000 Kčs) zvýšení o 10.608,596.400 Kčs.

Z celkových příjmů připadá na

Zvýšeny jsou příjmy zejména u kapitoly:

Naproti tomu jsou sníženy příjmy zejména u kapitoly:

Ze státních příjmů připadá podle jednotlivých druhů na:

připadá na státní příjmy administrativní a v roce 1947 z části též na příjmy z výnosu UNRRA (per 3.666 mil. Kčs).

Na uvedené částce 7.966 mil. Kčs má největší podíl podnik Tabáková režie.

Pokud jde o výnos daní připadá na

Výnos monopolů plyne skoro výlučně (až na 200 mil. Kčs) z monopolu lihového.

Na tomto odvodu je zejména zúčastněna Tabáková režie, která je aktivní částkou 9.059 mil. Kčs, při čemž se počítá s tím, že již v roce 1947 bude možno opatřiti potřebné suroviny z ciziny. Pasivní saldo vykazují zejména Čs. pošta a Čs. dráhy.

Rozpočet podniku Československá pošta vykazuje v zemích českých pasivní saldo 199 mil. 346 tisíc Kčs, a to již po snížení nákladu na platy 3000 zaměstnanců, kteří mají býti z poštovních služeb odsunuti ještě do konce roku 1946, kdežto na Slovensku je podnik aktivní částkou 21,211.000 Kčs. Pasivní saldo celého podniku činí tedy 178,135.000 Kčs. Oproti rozpočtu na rok 1946, který počítal s odvodem státní pokladně v zemích českých 83,519.000 Kčs a na Slovensku 15,717.400 Kčs, celkem 99,236.400 Kčs, nastává tak zhoršení okrouhle o 277,000.000 Kčs. Tento zjev jest způsoben skutečností, že na jedné straně příjmy z poštovního a telefonního provozu jsou preliminovány podle výsledků v roce 1946 nižšími reálnými částkami, na druhé straně však vzrostly jednak osobní náklady v důsledku vyššího počtu zaměstnanců, jejich povýšení a zvýšení vedlejších požitků, jednak věcné náklady v důsledku vyšších cen materiálu a vyšších mezd.

Hospodaření podniku Československé státní dráhy končí sice ještě schodkem ve výši okrouhle 1.021,000.000 Kčs, avšak proti rozpočtu na rok 1946 očekává se příznivější výsledek okrouhle o 466,000.000 Kčs při trvajícím nedostatku vozidel jak osobních tak i nákladních a přes ztížení dopravy provisorními nápravami škod způsobených válkou. Očekávané zlepšení hospodářského výsledku jest způsobeno zejména tím, že v rozpočtu počítá se již s odsunem 25.000 zaměstnanců do jiných pracovních oborů nejdéle do konce března 1947 a s větším rozsahem přepravy nákladů v důsledku očekávaného oživení hospodářského života prováděním dvouletého plánu, jež umožní také další dodávky nových vozidel.

Aby bylo možno učiniti si zatím aspoň přibližný obraz o hospodářství národních podniků a svazků územní samosprávy, uvádí se toto:

Výsledky hospodaření národních podniků mají vliv na státní rozpočet jednak výnosy daňovými, jednak tím, že národní podniky mají odváděti přebytky svých výtěžků státu.

Podle ustanovení příslušných dekretů a prováděcích nařízení k nim, bylo národní podniky zříditi z majetkové podstaty znárodněných podniků a z dosavadních státních podniků v znárodněných odvětvích. Celkem bylo znárodněno přes 2.000 podniků průmyslových a potravinářských a z jejich majetkové podstaty spolu s příslušnými podniky státními a z konfiskovaného nepřátelského majetku průmyslových podniků se vybudovala organisace asi 250 národních podniků. Tyto národní podniky byly sice převážně ustaveny právně s účinností od 1. ledna 1946, avšak po stránce vnitřní ještě nejsou zcela vybudovány zejména také proto, že nebyly ještě do nich začleněny shora zmíněné konfiskáty. Vnitřní vybudování národních podniků je samo o sobě spojeno s velikými obtížemi a je úkolem neobyčejným. Poněvadž organisace národních podniků musí býti v prvé řadě zaměřena tak, aby se sloučením příbuzných druhů výroby docílilo její zjednodušení a zlevnění, došlo při vytvoření národních podniků k dalekosáhlým přesunům v majetkových podstatách, které ještě ani dnes nejsou ukončeny. Prvním hospodářským rokem národních podniků jest rok 1946, teprve po jeho uplynutí a provedení bilance bude možno skutečné výtěžky národních podniků za tento rok zjistiti.

V dekretech č. 100 - 103/45 Sb. se sice praví, že národní podniky odvádějí přebytky svých výtěžků státu, avšak toto základní ustanovení jest do jisté míry modifikováno ustanovením statutů č. 6 a 77/46 Sb., podle kterých se čistý zisk národních podniků (po dotaci závodní rady a reservního fondu) poukazuje na vyrovnávací účet vedený u ministerstva financí. Z vyrovnávacího účtu se pak hradí programové investice národních podniků a jejich bilanční ztráty (pokud se neuhradí jiným způsobem) podle rozhodnutí příslušných ministrů v dohodě s ministrem financí. Dále se z něho uhrazují Fondu znárodněného hospodářství částky potřebné k úrokování a umořování cenných papírů, jež tento fond vydá jako náhrady za znárodněný majetek, a teprve zbytek na tomto účtě se odvede do státní pokladny jako její příjem.

Z toho je zřejmo, že odvod přebytků zisků národních podniků je odvislý od celé řady účinů na zmíněném vyrovnávacím účtě (který sám nemůže procházeti státním rozpočtem, nýbrž bude pouze účtem kontokorentním). Programové investice národních podniků je nutno uvést v soulad s hospodářským plánem, ohledně ztrát je nutno rozhodnouti zdali a do jaké míry mají býti převedeny na nový účet či uhrazeny z vyrovnávacího účtu. Částka, kterou bude třeba dotovati Fond znárodněného hospodářství na zúročení a úmor náhradových dluhopisů jest zatím vůbec neznáma, poněvadž náhradové řízení ještě nebylo provedeno a jeho výsledky nelze odhadnouti.

Připojený přehled očekávaných výsledků hospodaření národních podniků jest vzhledem k ještě naprosto neustálenému majetkovému stavu jednotlivých národních podniků skutečně jen odhadem bez pevnějších podkladů. Přesto je zjevno, že pro rok 1947 se již očekávají výsledky dosti příznivé, neboť podle tohoto přehledu budou zisky o něco vyšší než ztráty. Státní pokladna však nemá ještě naději, že by výtěžky národních podniků v roce 1947 docílené jí přinesly nějaký příjem, neboť disposicemi na vyrovnávacím účtě budou tyto výtěžky plně odčerpány, ba nebudou ani pro naznačené úkoly stačiti.

Nedojde-li již během příštího roku k pronikavému zlepšení a ustálení hospodářských poměrů u nás i v zemích, s kterými jsme v hospodářském styku, je nutno smířiti se s tím, že ještě dočasně budou výtěžky národních podniků spotřebovány shora vypočítanými odvody z vyrovnávacího účtu a že teprve později se projeví prospěch ze znárodnění i ve státním rozpočtu jako příjem státní pokladny.

Stát za závazky národních podniků neručí. Ministerstvo financí musí však spolupůsobiti k tomu, aby znárodněný průmysl se dostal vlastními silami na takovou úroveň, aby nejen sám ze svých zisků uhradil všechny závazky, které jsou mu uloženy, nýbrž aby i přinesl veškerému občanstvu přímý prospěch tím, že rok od roku poroste příjem státní pokladny z přebytků hospodaření národních podniků. Je naděje, že se to podaří, obzvláště když národní podniky se intensivně účastní na provádění dvouletého plánu.

Svazky územní samosprávy (země, okresy a obce) sestavují podle zákonů č. 125/1927 Sb. a č. 329/1921 Sb. každoročně o všech příjmech a vydáních rozpočet pro nejbližší správní rok, který je totožný se správním rokem státním. Rozpočty svazků územní samosprávy dělí se na rozpočet řádný a mimořádný (investiční). Sestavování rozpočtů náleží národním výborům. Rozpočty obcí podléhají schválení okresních, případně zemských národních výborů, rozpočty okresních národních výborů schvalují zemské národní výbory, rozpočet zemí podléhá schválení vlády.

V příjmech řádného rozpočtu jsou zařazeny kromě vlastních příjmů samosprávy z výnosu jmění a podniků, dávek a poplatků též příjmy z přídělů ze státní pokladny. Velmi významným zdrojem příjmů svazků územní samosprávy bývaly přirážky ke státním přímým daním. Tyto přirážky byly vybírány pro svazky územní samosprávy státní finanční správou a odváděny měsíčně příslušným svazkům. Státní finanční správa konala tu jen službu výběrčí, nešlo tedy o příjem státní a proto výnos přirážek neprobíhal státním rozpočtem. V tomto směru nastala podstatná změna za okupace. Zrušení zvláštní daně výdělkové, daně rentové přímo vybírané a daně z vyššího služného s účinností od 1. ledna 1943 vyvolalo nutnost poskytnouti svazkům územní samosprávy náhradu za úbytek příjmů z přirážek k těmto daním, což se stalo vládním nařízením č. 38/1944 Sb. Na rok 1945 byly vládním nařízením č. 22/1945 Sb. zavedeny státní příděly také náhradou za přirážky k dani pozemkové, domovní a všeobecné výdělkové. Výnos z přirážek plynul do státní pokladny k částečné úhradě vydání, které vzchází státní pokladně poskytováním přídělů, jichž se dostává svazkům na místě výnosu přirážek. Na této úpravě setrval i finanční zákon, jímž se stanoví státní rozpočet na rok 1946 a také osnova zákona o zatímní úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a některých jiných osob veřejného práva, projednávaná právě ústavodárným Národním shromážděním.

Tím, že platby na bývalé přirážky svazků územní samosprávy plynou do státní pokladny a tím, že stát poskytuje svazkům na místě přirážek příděly, dostávají se rozpočty svazků územní samosprávy do velmi těsné souvislosti se státním rozpočtem. Vydání státní pokladny projevuje se tu jako příjem svazků samosprávy. V kapitole 25 "Všeobecná pokladní správa" návrhu státního rozpočtu na rok 1947 jest zařazena částka 4.031,955.000 Kčs, jež se projeví jako příjem samosprávy ze státních přídělů. V této částce je zahrnut též státní příděl ve prospěch fondu vicinálních cest na Slovensku ve výši 150,000.000 Kčs. Zmíněné cesty jsou svojí povahou obdobou okresních silnic v zemích českých, kde však tyto náklady jsou zařazeny v potřebě okresů a uhrazovány v rámci rozpočtových příjmů těchto svazků. Kromě toho jest v téže kapitole zařazena ještě částka 2 miliardy Kčs, která má sloužiti k tomu, aby mohla býti uhrazena nejnutnější potřeba řádných rozpočtů samosprávy i v těch případech, kde by nemohla býti uhrazena podle platných předpisů.

Proto jevilo by se účelným a téměř nezbytným, aby k rozpočtu státnímu byl připojen přehled rozpočtové potřeby svazků územní samosprávy na rok 1947. Tím bylo by možno učiniti si představu o tom, jakou měrou odčerpávají veřejné svazky prostředky národního důchodu. Třeba ovšem uvésti, že stát vkládá již do svých rozpočtových vydání pro potřeby samosprávy značnou částku, takže o tuto částku nebude již národní důchod odčerpáván ještě jednou samosprávnými svazky. Údaje o celkové rozpočtové potřebě a úhradě samosprávných svazků může ovšem státní finanční správa získati jen od národních výborů, ježto nemá přímého vlivu na sestavování a schvalování rozpočtů samosprávných svazků. Lhůty stanovené platnými předpisy národním výborům k sestavování a schvalování rozpočtů v této chvíli ještě plynou. Rozpočtové práce a schvalovací řízení nejsou tudíž ještě skončeny. Vzhledem k rozsahu finančního hospodářství svazků územní samosprávy, jakož i k té skutečnosti, že pro účely veřejné správy možno čerpati z národního důchodu pouze do určité meze tohoto důchodu, dá se očekávati, že řádná rozpočtová potřeba všech svazků územní samosprávy na rok 1947 v celém státě nepřekročí úhrnnou částku 12 miliard Kčs. Výše uvedené částky, zařazené v státním rozpočtu na rok 1947, tvoří při tom podstatnou část úhrady této potřeby.

Pokud jde o mimořádný rozpočet svazků územní samosprávy, třeba uvésti, že v dvouletém plánu jest počítáno též s účastí samosprávy. Investice, které samospráva bude podnikati v roce 1947, jsou jí jednak uloženy dvouletým plánem, jednak spočívají v uskutečňování prací z místních zdrojů surovin a pracovních sil. Investice v rámci dvouletého plánu v oboru staveb pozemních (obnova samosprávných budov, stavby rozestavěné a nové a budovy průmyslové - jatky, tržnice a p.), staveb silničních a mostních, jakož i staveb vodohospodářských jsou stanoveny pro samosprávu v částce cca 4,5 miliardy Kčs, v sektoru bytových staveb vyjádřena je účast samosprávy ve dvouletém hospodářském plánu nákladem cca 4,5 miliardy Kčs. Je tudíž v r. 1947 možno odhadnouti rozsah investičního podnikání svazků územní samosprávy v rámci dvouletého plánu částkou okrouhle 4,5 miliardy Kčs. Investice uskutečňované z místních zdrojů surovin a pracovních sil nepřesáhnou pak zajisté částku 2 miliardy Kčs. Pro úplnost se uvádí, že v návrhu státního rozpočtu na rok 1947 jest zařazena částka 1.686,654.000 Kčs na podporu uvedených samosprávných investic o celkovém nákladu asi 6,5 miliardy Kčs. O částku ve výši této podpory sníží samospráva své požadavky na úvěrový trh. Samosprávné svazky hradí totiž svoji mimořádnou potřebu povětšině zápůjčkami.

Pro potíže poválečné doby, zejména pro nedostatek dělnictva a materiálu, mohla kancelář presidenta republiky provésti jen menší část svého programu, který si vytýčila, pokud jde o stavební úpravy na pražském hradě a na zámku a státním statku v Lánech, při sestavování rozpočtu na rok 1946.

Přes všechnu péči, již kancelář věnuje pražskému hradu, majíc na zřeteli jeho nesmírný národní a kulturně-historický význam, mohla zde zatím provésti jen některé nejdůležitější stavební úpravy a opravy a byla nucena odložiti větší část prací na rok příští.

Proto také do programu stavebních prací na pražském hradě i v Lánech, jak se jeví v návrhu mimořádného rozpočtu kapitoly 1 na rok 1947, byly především pojaty práce, které nebylo možno provésti v r. 1946 a pak práce, jež jsou další etapou postupného provádění celkového, předem projednávaného a schváleného stavebního programu. Jsou to zejména práce, nutné pro lepší využití budov, sloužících k úřední potřebě, nebo z důvodu ochrany památek a jiného veřejného zájmu. V r. 1947 se předpokládají úpravy v částech hradu, používaných presidentem republiky a jeho kanceláří, počítá se s další výstavbou ústředního topení pro ta křídla pražského hradu, která dosud nejsou na ústřední topení připojena a s prodloužením schodiště z balkonového portálu na třetí nádvoří do zahrady na Valech.

V zájmu zachování kulturně-historických hodnot je v rozpočtu pamatováno na dokončení obnovy v Tereziánském křídle, na stavební práce na palácovém dvoře a na vnitřní úpravy ve Starém paláci. Z téhož důvodu je v rozpočtu preliminován výdaj na důkladnou obnovu letohrádku Hvězdy, která pro nedostatek prostředků, byla dosud stále oddalována a stala se již krajně naléhavou.

Velkým úkolem v r. 1947 je pokračování ve stavební rekonstrukci Míčovny, stavebně značně poškozené požárem v revolučních květnových dnech.

Velmi naléhavým zájmem komunikačním je zřízení průchodů pro pěší při všech 3 podjezdech z druhého nádvoří a z důvodu bezpečnostního je třeba vybudovati v zahradě na Valech opěrné zdi a ukončiti zde práce, přerušené po r. 1938.

V zahradách pražského hradu je nutno dokončiti rekonstrukci starých skleníků, vybudovati zde nový moderní skleník a dokončiti cesty v Královské zahradě a v Jelením příkopě, zejména pod severními hradbami pražského hradu, kde je jich třeba, aby mohlo býti pokračováno v zabezpečení hradeb.

Dále se v rozpočtu pamatuje na úpravy a případně novostavbu bytů pro zaměstnance pražského hradu, kteří jsou k němu vázáni službou.

V zámku lánském se počítá s úpravou některých dosud nevyužitých přízemních prostor pro byt presidenta republiky.

Na státním statku v Lánech, a to jak u hospodářské, tak i u lesní správy, je velký nedostatek stálého dělnictva. Proto je nutno zvýšiti jeho zájem o službu na statku a za tím účelem vybudovati zde postupně vhodné deputátní byty. V r. 1947 se počítá v Lánech se stavbou 3 deputátních domků, 1 dvojdomku, dále s úpravami některých bytů a se stavbou menších hospodářských objektů. Pokud jde o hospodářství státního statku v Lánech, je kancelář presidenta republiky vedena snahou, aby co nejdříve byly odčiněny škody, jež statku byly způsobeny nejen německou okupací, ale i přírodními pohromami a aby plánovitým hospodařením se zvýšila jeho výnosnost.

Velkou pohromou pro lesní hospodářství statku v Lánech byla povodeň, která v červnu 1939 způsobila velké škody na rybničních hrázích, lesních silnicích a cestách a znehodnotila údolní louky. Nejvíce škod však způsobil lánským lesům sněhový polom dne 6. prosince 1939, jímž byly postiženy jehličnaté porosty středního i mýtního stáří a tak vznikly holiny o rozloze 450 ha. Při polomu padlo více jak 300.000 plm dřevní hmoty, která byla zpracována až do r. 1944. Dne 22. července 1945, kdy mělo býti zase přikročeno k úmyslné těžbě, byla lánská oblast postižena vichřicí, jež polámala 30.000 plm dříví.

Z nedostatku pracovních sil za německé okupace nemohlo býti zpracování sněhových polomů ukončeno dříve než v r. 1944, při čemž vývozem značného množství dříví, prováděným bez ohledu na počasí, byly značně poškozeny lesní silnice a cesty, které nyní vyžadují velkých oprav.

Na druhé straně byly však vysoké příjmy z kalamitní těžby, jež v období 1940 až 1944 dosáhly K 28,325.000, t. j. průměrně K 5,565.000 ročně.

Lesní těžba, předepsaná hospodářským plánem pro období 1939 - 1948 činila 178.690 plm dřevní hmoty, čili 17.869 plm ročně. Zpracováním sněhových polomů bylo v letech 1939 - 1944 vytěženo 300.043 plm. Za 6 let byl tak vytěžen etát, který za normálních poměrů měl vystačiti pro 17 let. V důsledku kalamit z předchozích let byl pro rok 1947 stanoven etát 14.000 plm dříví, který byl vzat za podklad rozpočtených příjmů za dříví užitkové a palivové v r. 1947. Bude sestávati ze 60% nahodilé těžby nezpracovaného větrného polomu z r. 1945 a ze 40% těžby úmyslné, kterou budou uvolněny přirozené nálety.

Těžba bude provedena vlastními stálým i příležitostnými dělníky a bude dbáno dokonalého třídění dříví, aby bylo docíleno nejvyšších cen.

Lesní správa si připravila podrobný plán svých prací pro r. 1947. Jedním z největších jejích úkolů jest úspěšné zalesnění lesních holin a ředin způsobených sněhovými a větrnými polomy, které činily 500 ha a z nichž zbývá k zalesnění ještě 200 ha. S ohledem na zalesňovací materiál a pracovní síly, jež jsou k disposici, má lesní správa v programu zalesniti v r. 1947 50 ha holin.

Snahou lesní správy je vypěstovati jak největší počet vlastních lesních sazenic, jelikož v obchodních školkách je nedostatek jakostního zalesňovacího materiálu. Proto i finanční náklady na vlastní školky o rozloze 6 ha jsou značně vyšší, než za poměrů normálních.

Z dalších úkolů, jež lesní správa má splniti v r. 1947, jsou opravy silnic a cest, opravy hradeb a zdí, rekultivace pastvin, které v době okupace nemohly býti řádně obhospodařovány pro nedostatek pohonných látek pro traktory a dále rekonstrukce rybníků.

Vzhledem k nedostatku pracovních sil, lesní správa se snaží nahraditi postupně ruční práci prací strojovou a proto také zařadila do svého dílčího rozpočtu výdaje na nákup několika nejnutnějších motorových strojů.

Hospodářská správa státního statku v Lánech předpokládá ve svém dílčím rozpočtu na r. 1947 vzestup hodnoty své těžby. Lze očekávati, že výnosnost této hospodářské jednotky se plánovitým hospodařením bude stále zvyšovati. I zde bude nutno nahraditi nepostačující lidské síly postupným mechanisováním ručních prací. Proto také se v rozpočtu na r. 1947 pamatuje na opatření několika strojů a elektromotoru pro celoroční běžné práce v hospodářství a též na nákup lokomobily a mlátícího žacího stroje pro práce sklizňové.

Prozatímní Národní shromáždění zasedalo od 28. října 1945 do 16. května 1946. Celkem bylo jednáno v 53 schůzích plenárních, ve 260 schůzích výborových a v 35 schůzích subkomisí. Z 97 předložených vládních návrhů (včetně mezinárodních smluv) byly projednány 74; z 34 iniciativních návrhů projednáno 8, Členové PNS podali 148 interpelací. Mimo to ratifikovalo PNS 5 mezinárodních smluv a prodebatovalo 7 vládních prohlášení. Sněmovně došlo 10 žádostí za vydání poslanců k trestnímu stíhání.

Dáti do pořádku rozvrácené hospodářství a přetvořiti ve smyslu košického vládního programu výstavbu státu na nových hospodářských a sociálních základech bylo jedním z nejdůležitějších úkolů PNS. Tomuto úkolu dostálo PNS jednak uzákoněním případně novelisováním dekretů presidenta republiky, jednak celou řadou zákonů a opatření ústavněprávních, sociálně-politických, hospodářských, finančních, kulturních a jiných. Stručný přehled, který podáváme, chce jen ukázati, jak všestranný byl zájem sněmovny o nejpalčivější problémy poválečné.

Ve snaze o nápravu znehodnocené měny byl schválen zákon o mimořádných opatřeních k účelům evidence majetku, zákon o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku a s ním související zákon o daňové a důchodkové amnestii. Se snahou o obnovení finanční rovnováhy souvisí zákon o zatímním vedení státního hospodářství, zákony o dani důchodové, o dani z obratu, o sjednocení a úpravě předpisů poplatkových, o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů a konečně finanční zákon, kterým byl stanoven státní rozpočet na rok 1946.

Protože reforma měnová měla za následek obecné zvýšení cen, bylo nutno upraviti a přiměřeně zvýšiti i pracovní důchody zaměstnanců. Z celé řády zákonů sem spadajících je dlužno se zmíniti aspoň o několika. Jsou to zákony o zvláštním přídavku státním zaměstnancům a poživatelům odpočivných platů, o zvýšení státních starobních podpor, o přídavcích k důchodům z veřejnoprávního sociálního pojištění, o úpravě a rozšíření tříd ve veřejnoprávním sociálním pojištění, o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, o služebních přídavcích soudců a soudních zaměstnanců, o výměře výslužného státních zaměstnanců a j.

Stejně důležitým zákonodárným aktem jako výše uvedené zákony bylo projednání a schválení iniciativního návrhu zákona o jednotné odborové organisaci sdružující všechny námezdně pracující zaměstnance a hájící jejich zájmy a práva.

Povážlivý úbytek pracovních sil v zemědělství způsobil uzákonění normy, která zajišťuje potřebné pracovní síly, aby provoz zemědělské výroby nebyl ohrožen.

Aby byly usnadněny opravné, resp. obnovovací práce na objektech poškozených válečnými událostmi, vydán byl zákon o stavební obnově a zákon o přídělu stavebních hmot.

PNS věnovalo pozornost vysokým školám (universita v Olomouci, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, pedagogické fakulty, zeměměřické studium), soudnictví, advokacii, notářství.

Ve věcech zahraničních schválilo PNS ústavním zákonem smlouvu mezi Československou republikou a SSSR o Zakarpatské Ukrajině, dále projednalo a ratifikovalo dohodu o reparacích Německa, o Mezinárodním měnovém fondu a Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, o Evropské uhelné organisaci, dohodu o výměně obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem a Stanovy potravinové a zemědělské organisace Spojených národů.

Projednáním a vydáním zákonů o úpravě stálých seznamů voličských, o ústavodárném Národním shromáždění a konečně o volbě do něho, splnilo PNS svůj hlavní úkol: připraviti demokratické volby do ústavodárného Národního shromáždění.

Bilance výsledků dosavadní zákonodárné práce ústavodárného Národního shromáždění od 18. června do 28. října 1946 jest patrna z tohoto přehledu:

Ústavodárné Národní shromáždění konalo 18 plenárních schůzí, výbory jednaly v 123 schůzích, subkomise ve 4 schůzích. Celkem bylo rozdáno tiskem 43 vládních návrhů (včetně mezinárodních smluv), z nichž plenum ÚNS projednalo 27 a ratifikovalo 4 mezinárodní smlouvy; iniciativních návrhů bylo rozdáno 38, z nich 3 projednány. Dále byly podány 52 interpelace, z nich 2 naléhavé. Konečně bylo podáno 18 dotazů a z 11 žádostí za vydání poslanců k trestnímu stíhání projednány 4. Mimo to prodebatovala sněmovna 6 vládních prohlášení.

Významným aktem v oboru zahraniční politiky bylo projevení souhlasu sněmovny s československo-jugoslávskou smlouvou o přátelství, vzájemné pomoci a mírové spolupráci, kterou byla sjednána, obdobně jako již dříve smlouvou se SSSR, záruka bezpečnosti republiky pro případ útočných akcí se strany Německa vůči Československu, resp. Jugoslavii.

Jinak řešila zákonodárná činnost ÚNS v tomto prvním období jeho trvání naléhavé a nezbytné otázky, jak je přinášela postupná likvidace následků války a okupace.

Tak bylo nutno vzhledem k bytové nouzi nastavší v důsledku války řešiti legislativně závady a nedostatky na bytovém trhu zákonem o mimořádných opatřeních bytové péče. Trvající nedostatek pracovních sil v zemědělství, způsobený především odsunem Němců, vyžadoval doplnění zákona o zajištění pracovních sil pro zemědělskou výrobu. Zvláštním zákonem byla ustavena Společnost pro obnovu Lidic, aby tak formou co nejdůstojnější bylo deklarováno uctění památky obětí a znovuobnovení Němci zničené obce. - Zákon o udělení státního občanství krajanům z Maďarska usnadňuje příslušníkům české nebo slovenské národnosti nabytí státního občanství bez obvyklých podmínek a formalit.

Cestou legislativní jest třeba vyřešiti i v oboru práva manželského některé právní účinky nastavší okupantským režimem, růzností právních řádů na území býv. Protektorátu, Slovenska a v cizině. Tento cíl sledují dvě vládní osnovy projednávané sněmovnou. Odstranění pozůstatku okupantského režimu vyžaduje i v oboru obchodního a společenstevního práva normativního zásahu, což sleduje projednávaný vládní návrh o některých opatřeních v oboru obchodního a společenstevního práva. Sněmovna jedná rovněž o znovuzavedení jednotného advokátního řádu na celém území republiky, o zkrácení advokátní prakse následkem nedostatku advokátů a o reformě některých předpisů.

Vedle této běžné činnosti legislativní, která se i v příštím roce bude vypořádávati s aktuálními sociálními, hospodářskými a jinými potřebami života, zahájilo ÚNS s nadšením a s pevným odhodláním dojíti k zdárným výsledkům práce na svém nejvlastnějším úkolu: na nové ústavě a na dvouletém hospodářském plánu.

Podle iniciativního návrhu členů ÚNS bude zřízen zvláštní výbor ústavní, z jehož porad má vyjíti návrh nové ústavní listiny. Tento návrh bude podkladem vážné a odpovědné práce sněmovny v příštím roce. - Zákon o dvouletém hospodářském plánu byl již dokonale prozkoumán výbory ÚNS a sněmovnou přijat. To však neznamená konec zájmu ÚNS o tento důležitý zákon. Zvláštní výbor ÚNS bude kontrolovati provádění dvouletého hospodářského plánu a jeho činnost bude jistě podkladem další kontrolní i legislativní práce ústavodárného Národního shromáždění.