Nemenším úspěchem v sociální politice je otázka rodinných přídavků, zavedených zprvu tak, že na první dítě byl přídavek 150 Kčs a postupně na každé dítě se přídavek zvyšoval. Letošního roku zákon o rodinných přídavcích byl znovu nejen obnoven v původním znění, ale přídavky na děti byly podstatně zvýšeny, takže dnes již můžeme konstatovat, že zatím co v roce 1946 byly na rodinných přídavcích vyplaceny 2 miliardy Kčs, v roce 1947 bylo vyplaceno již 3.500 mil. Kčs. To je veliký úspěch hlavně pro rodiny s mnoha dětmi.

Dalším opatřením, jež se týká rodin s mnoha dětmi a rodin s dětmi vůbec, je na př. dar dětem dvouletky. Zdálo by se, že je to poměrně malá částka, která byla vyplacena matkám, jimž se narodily děti v první den dvouletky, poněvadž každé jednotlivé se poskytovala částka jen 1.000 Kčs. Jelikož se nám však v ten den narodilo 1.662 dětí, vyplatilo ministerstvo sociální péče 1,662.000 Kčs.

Dále je to dar k svátku matek, s nímž jsme k uctění mateřství přišly před svátkem matek. Ministerstvo sociální péče zde vyplatilo 150 mil. Kčs matkám, které mají více než pět dětí. Matkám pěti dětí bylo vyplaceno 1.500 Kčs. Přídavek stoupal podle počtu dětí až do 10.000 Kčs.

Dalším takovým opatřením bylo levné mléko pro děti. Podle vládního nařízení byla od 1. května 1947 snížena cena mléka pro děti do 6 let a pro těhotné ženy. Tato zlevňovací akce se týká 920.000 dětí v Československu, které jsou staré do 6 let, a 150.000 těhotných žen, které dostávají mléko za poloviční cenu.

Nebo podívejme se na rekreaci dětí a její výsledky v posledním roce. Loňského roku bylo posláno do rekreačních středisek 64.000 dětí a 40.000 dospělých, letos už 80.000 dětí a 80.000 dospělých. Po prvé od osvobození bylo posláno do ciziny, hlavně k moři, 3.000 dětí. Je to letos desetkrát větší počet než v letech předválečných, a to i v letech nejlepší konjunktury.

Pro živnostníky a zemědělce byla zavedena výplata podpor na děti. Letos se na tento účel vyplatilo 20 mil. Kčs, poněvadž částka, která byla do rozpočtu zařazena, musela být velmi omezena, avšak v rozpočtu na rok 1948 je už zařazeno 155 mil. Kčs na vyplácení tohoto přídavku pro děti potřebných zemědělců a živnostníků.

Jiným příkladem jsou jesle a dětské útulky. Všem je nám dobře známo, jak tíživým problémem je u nás budováni nových jeslí a útulků, že se nedostává nejen finančních prostředků, nýbrž i zařízení a budov a že každý nový útulek vyžaduje značné námahy, pokud jde o získání budovy i zařízení. Přesto byl počet jeslí r. 1947 zvýšen už na 2.000. Ovšem je to všechno málo, zvláště vzhledem k tomu, že se nám do průmyslu zařazuje stále více vdaných žen, o jejichž děti je třeba se postarat. V další části chci ještě poukázat, jak naše ženy - a především vdané ženy - pochopily volání po zařazení se do pracovního procesu.

Po revoluci se odstranily křivdy, spáchané na vdovách z prvé světové války. Mluvím výhradně o ženách, aby bylo zřejmé, že křivdy, které se na nich po prvé světové válce napáchaly, byly v této krátké době po naší revoluci alespoň z části, pokud to finanční prostředky dovolovaly, napraveny. Vdovám, jichž důchod po prvé válce činil 75 Kč, se dnes vyplácí 600 až 1000 Kčs měsíčně, vdovám po padlých ve druhé světové válce a po účastnících národního osvobozovacího boje se vyplácí 2.000 Kčs měsíčního důchodu.

Anebo vezměme zákon o dělnických dovolených. Všichni víme, jak ohromná událost to byla, když byl u nás r. 1926 uskutečněn zákon o dělnických dovolených, který dával dělníkům možnost dostat 1 týden placené dovolené. Naše republika v této době uskutečnila zákon o dovolených, který dává našim pracujícím ty nejpříznivější podmínky, pokud jde o dovolené, jaké se vůbec na světě vyskytují. Každý pracující má u nás právo nejméně na 14 dní a nejvíce na 5 týdnů dovolené.

Vezměme si teď třeba vánoční výpomoc. Loni vánoční výpomoc, vyplácená v částce 800 Kčs, vyžádala si 3 miliardy Kčs. Letos vánoční výpomoc, která je podstatně zvýšena, vyžádá si částky mnohem větší přes to, že naše situace není záviděníhodná.

Příplatky k důchodům invalidním, pensijním, vdovským, sirotčím atd. byly zavedeny od ledna 1946. Je to velká vymoženost, k jaké jsme se dopracovali.

Zákon o nemocenských podporách byl změněn v tom smyslu, že se dnes vyplácí nemocenská podpora od prvního dne nemoci. Zdálo by se to maličkostí, ale pojištěnci tím získávají 100 mil. Kčs ročně.

Nikdo nemůže upřít, že největší vymoženosti poslední doby v naši sociální politice bylo uzákonění hornického pojištění, jaké nemají horníci nikde na světě, jak to konstatoval pan ministr soc. péče při projednávání tohoto zákona.

Vybrala jsem jen několik opatření z poslední doby, abych ukázala, kolik se udělalo ve prospěch našeho obyvatelstva bez rozdílu stavů nebo pracovních úseků. Vidíme, že podněty ministerstva soc. péče přinesly zde všemu našemu lidu ve všech úsecích života značné výhody.

Pozoruhodný je však plán, který si ministerstvo soc. péče vypracovalo pro budoucnost a který hodlá dodržet. Pan ministr soc. péče mluvil v soc.-politickém výboru o této práci a rozvinul velký plán pro budoucnost. Již 30. května t. r. předložil vládě návrhy zákonů, které znamenají opatření k podpoře populace. Návrhy byly vládou schváleny a rozeslány příslušným ministerstvům.

Pan posl. Lesák tu mluvil o státní zápůjčce novomanželům. Musím konstatovat, že osnova tohoto zákona je připravena a že je také dohodnuta s ministerstvem financí. Mladým manželům, kteří uzavírají sňatek, má se poskytnout zápůjčka ve výši 40.000-50.000 Kčs, aby si mohli pořídit bytové zařízení, potřebné nářadí atd. Poněvadž i tento zákon má sloužit podpoře populace, přejímá stát při narození prvního dítěte úhradu úroků ze zápůjčky a při narození druhého dítěte splácí stát část zápůjčky. R. 1948 se pamatuje na úrokování této zápůjčky částkou 10 mil. Kčs. Zmíněný zákon má být v nejbližší době předložen vládě.

Zákon o ochraně mateřství řeší soubor otázek souvisících s postavením zaměstnaných žen a má poskytnout těhotným ženám řadu úlev při práci. Mimo to má zakázat rozvázání pracovního poměru těhotné ženy, jakmile se u ní těhotenství zjistí, a mají se jí poskytnout později denně alespoň dvě půlhodiny na kojení dítěte, aniž by tuto dobu musela nahradit. Zákon tento upravuje také délku mateřské dovolené, dobu nároku na dávky z nemocenského pojištění atd.

Dále jsou tu přídavky na děti zemědělských a živnostenských rodin. Přídavky na děti pro sociálně slabé rodiny zemědělců a živnostníků byly sice stanoveny protektorátním vládním nařízením r. 1941. Poněvadž však zemědělci ani živnostníci nespadají pod zákon č. 154, ani pod předpisy o výchovném, dostávaly z částky na tento účel určené jen opravdu sociálně nejslabší rodiny. Osnova však, která je připravena a dohodnuta s ministerstvem financí, má dát možnost vyplácet tyto přídavky zemědělským a živnostenským sociálně slabým rodinám, a to nejen podle sociální potřebnosti, nýbrž i podle bonity půdy. Přídavek mají dostat ti, jichž bonita půdy je špatná a u nichž výměra nepřesahuje 20 ha. U živnostníků se bude rovněž zkoumat jejich sociální postavení a výše příjmu. Kromě přímého přídavku má se ještě podle této osnovy vyplácet podle potřeby měsíčně 150 Kčs zvláště. Odhaduje se, že po rozšíření platnosti tohoto zákona na Slovensko by si roční náklad na vyplácení těchto přídavků vyžádal 380 mil. Kčs.

Další opatření, které se připravuje, se týká odměn zasloužilým matkám. Na tento účel se pamatuje pro příští rok v rozpočtu částkou 5,400.000 Kčs.

Jedním z nejtěžších problémů, kterým jsme se v minulosti i dnes museli stále zabývat, je otázka výživného pro děti opuštěné nebo nemanželské. Ministerstvo soc. péče, jsouc si vědomo tíživosti této otázky, předložilo vládě návrh zákona, který má zálohovat výživné pro děti vzešlé z manželství rozloučeného nebo pro děti nemanželské. Vláda se usnesla, aby návrh zákona vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Bude jen třeba, aby ministerstvo spravedlnosti nenechalo tento návrh v zásuvce stolku, neboť situace opuštěných dětí a jejich matek vyžaduje rychlého řešení. Stát má podle tohoto zákona poskytnout zálohy na výživné dětí nemanželských a dětí rozloučených žen. Náklad na toto opatření vyžádal by si v r. 1948 asi 50 mil. Kčs. Bohužel nebyl tento návrh zákona dosud předložen a nemohl být tudíž projednáván.

Z fondu rodinných přídavků má se vyplácet 1.000 Kčs všem matkám při porodu, které toho potřebují. Tak jako manželkám dělníků a státních a veřejných zaměstnanců, má se dostat tohoto příspěvku i manželkám zemědělců do 15-20 ha výměry půdy a manželkám živnostníků do určitého stupně výdělku. Poněvadž je u nás ročně 280.000 porodů, vyžádá si toto opatření 280 mil. Kčs. Dohromady z fondu rodinných přídavků má být v příštím roce vyplaceno na přídavku při porodu, na rekreaci a jiná opatření 560 mil. Kčs z fondu rodinných přídavků.

Dalším opatřením je organisace péče o mládež. Zákonem o organisaci péče o mládež převádí se tato péče od 1. ledna 1948 z rukou dobrovolných spolků do péče státní. Je jistě žádoucí, aby všechna opatření, potřebná k tomu, aby zmíněny zákon byl uveden v chod, byla provedena co nejrychleji.

Jedním z nejdůležitějších a největších úkolů naší sociální politiky pro budoucí rok je uskutečnění národního pojištění. Zákon o organisaci národního pojištění má sloučit tříšť dosavadních sociálně pojišťovacích ústavů v jednotnou ústřední národní pojišťovnu. Bude to znamenat nejen zhospodárnění pojištění, ale i zajištění a kontrolu národního pojištění prostřednictvím správních orgánů, které si budou volit pojištěnci.

Národní pojištění důchodové má zajistit nejen důchody starobní, nýbrž i invalidní, vdovské a sirotčí a má zajistit také výbavné a ještě řadu jiných opatření. Nově má být zaveden důchod pro invalidní manželku pojištěnce, která pracuje v domácnosti. Tím má být zhodnocena nejen práce žen v domácnosti, ale má se tím především vyjít vstříc ženám, které po tomto opatření už dávno volají.

Důchodcům invalidním a starobním budou vypláceny také přídavky na děti; tedy i zde je pamatováno na děti a na to, aby i tyto vrstvy měly dostatek peněz na výživu dětí. Za určitých podmínek bude též poskytován přídavek na manželku důchodce. Výše důchodu se má pohybovat na úrovni dnešních důchodů z pensijního pojištění soukromých zaměstnanců a horníků, kteří pracují na povrchu. Důchod zemědělcům bude stanoven podle výměry, bonity a způsobu obdělávání půdy. Důchod živnostníka má být vypočten podle základu, který bude činit o ¹/₄ více nežli činí plat zaměstnance tak kvalifikovaného, že by jej mohl zastoupiti ve vedení podniku.

Osobám přestárlým a invalidním, které doposud nebyly pojištěny, má být vyplácen ihned od 1. dne uskutečnění tohoto zákona tak zv. důchod sociální, a to ve výši 700 až 1.000 Kčs měsíčně. To má být jedna z největších vymožeností, které národní pojištění přinese v prvé řadě výměnkářům na venkově a potřebným živnostníkům. Také nároky staropojištěnců a starodůchodců mají býti vyrovnány s nároky pojištěnců nových. Pojistné národního pojištění důchodového bude činiti asi kolem 10 % pojistných příjmů. To je druhá část osnovy národního pojištění. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Ševčík.)

A nyní národní pojištění nemocenské. Poskytne rodinným příslušníkům od počátku nemoci příspěvky na léky, léčebné prostředky, bezplatné léčení ve veřejných nemocnicích, porodnicích atd. Nárok na lázeňské léčení mají míti všichni pojištěnci podle druhu nemoci a podle druhů a obtíží práce.

Jako úplně nová dávka má být zavedena dávka výpomoci v rodině, která by byla poskytována pojištěnce nebo manželce pojištěnce, která pečuje aspoň o jedno dítě, nemá služebnou a je více než 15 dnů za sebou jdoucích nemocna.

Výše nemocenské podpory má býti stanovena podle mzdových stupňů. Těchto stupňů má byt asi 20.

Také má býti podstatně zvýšen příspěvek na porodné, a to tak, že na porodné by se vyplácelo 2.500 Kčs a dále by byla poskytnuta výbavička matce anebo snad peněžitá náhrada na výbavičku. Národní pojištění je jeden z největších úkolů, které stojí v budoucnosti před námi.

Ministerstvo sociální péče i v budoucím roce ještě rozšíří a zvýší počet nejen dětí, které mají jít do rekreačních středisk, ale i počet dospělých. Letos ku př. bylo započato s rekreací rodinnou, která byla sice uskutečněna teprve v malém měřítku, ale v budoucím roce má býti v širším měřítku dána možnost rodinám za levný peníz užít zdravého vzduchu a načerpat nových sil.

K otázce mobilisace pracovních sil bych chtěla říci několik slov. V rozpočtovém výboru byla některými členy vyslovena pochybnost, zdali se podařil plán mobilisace pracovních sil v dostatečném počtu na r. 1947, a brali v pochybnost nejenom splnění tohoto plánu, ale i splnění dvouletého hospodářského plánu vůbec. Musím zde konstatovat, že mobilisace pracovních sil, ačkoliv to byl jeden z nejtěžších úkolů, které v rámci dvouletého hospodářského plánu jsme si na sebe vzali, se podařila a byla také splněna. Neboť podle výsledků, které zjistila komise pro mobilisaci pracovních sil při Hospodářské radě, byl již 1. srpna 1947 splněn plán mobilisace pracovních sil v českých zemích na 97,8 % a na Slovensku na 101,5 %, to znamená, že v českých zemích se zařadilo do práce od ledna 1947 do srpna 1947 celkem 67.470 mužů a 78.360 žen, dohromady tedy 145.830 nových pracovníků. Ze Slovenska jsme v té době neměli ještě zpráv, jaký je tam počet nově získaných pracovních sil.

Potěšitelným zjevem při tom je, že při tomto počtu nově zařazených pracovních sil bylo celých 53,5 % žen, a to nejvíce žen z domácnosti. Je pravda, že máme obory, ve kterých se nepodařilo plně stanovený úkol splnit a příliv nových zaměstnanců byl malý. Jsou to t. zv. opomíjené obory. Počítáme do nich v prvé řadě zemědělství, hornictví, lesnictví, hutnictví, průmysl kamene a zemin a z části také stavebnictví, do kterého sice se letos podařilo dostat pracovní síly, ale my víme, že největší úkol nás čeká teprve tehdy, až se stavební obor ještě více rozvine.

Nedostatek pracovních sil v těchto oborech snažili jsme se nahraditi pracovními silami, dovezenými z ciziny. Jsou to pracovní síly z Italie, Rumunska, Bulharska atd. Snažili jsme se je získat i návrhem zákona o zařazení vojáků v presenční službě na několik měsíců do práce, jak již zde bylo mluveno, organisováním dlouhodobých brigád, ale i krátkodobých brigád na špičkové práce i jinými opatřeními. Můžeme říci, že dík společnému úsilí v r. 1947 se podařilo splniti i tento veliký a zdánlivě nesnadný úkol. Na rok 1948 podle požadavků jednotlivých hospodářských odvětví je potřebí dalších 200.000 nových pracovních sil pro celé Československo, pro země české i Slovensko. Pevně doufám a věřím, že se nám i tento úkol podaří zdolat.

Největší pozornost arci je třeba věnovat otázkám bytové politiky. Můj klubovní kolega zde již o tom mluvil. Ministerstvo sociální péče má však v úmyslu předložiti co nejdříve novelisaci zákona o mimořádných opatřeních bytové péče, kterou by byla zpřísněna regulace bytového trhu, ale i osnovu zákona o ochraně nájemníků proti výpovědi, i osnovu zákona o zjišťování bytové potřeby a dohledu nad bydlením. Je to jeden z velmi důležitých problémů a bude tomu třeba věnovati značnější pozornost než dosud.

Žel že to, co jsem zde konstatovala o práci ministerstva sociální péče, nemůžeme konstatovati o práci ministerstva zdravotnictví. Soudr. dr. Bureš bude ještě o této otázce mluvit podrobněji. Chtěla bych se zabývat vážně otázkou osnovy zákona o zestátnění nemocnic, porodnic a soukromých léčebných ústavů. Tato osnova, ačkoliv pan ministr zdravotnictví po dvakráte nám přinesl hotový plán a sdělil, že osnova je již hotova, že v nejbližší době bude předložena vládě, do dnešního dne, tedy celé dva roky, zůstala uzavřena v šuplíku ministerstva zdravotnictví a nedostala se na světlo boží, ačkoliv, jak také již s tohoto místa bylo konstatováno, situace léčebných ústavů a hlavně nemocnic je přímo zoufalá a je třeba, abychom se jí zabývali.

Je pravda, že nesporným úspěchem zdravotní politiky je zákon o poradenské péči, avšak je třeba, aby se s ním neváhalo, aby byl uveden co nejdříve v život a hlavně aby ministerstvo zdravotnictví bralo zřetel na to, aby zákon o poradenské péči nebyl provozován jen teoreticky, nýbrž aby byla věnována především největší péče a pozornost těhotným ženám. Aby se prohlídka v poradnách pro matky a děti neomezovala jen na zjištění stavu, v jakém se žena nebo dítě nachází, nýbrž aby se prakticky přikročil k opatřením, která matce i dítěti prospějí. Je třeba se starat prakticky především o nejdůležitější potřeby matek a dětí. Především je to povinná registrace těhotných žen, aby si tak každá těhotná žena byla vědoma, že je její povinností jít do poradny, a aby se jí dostalo jak rady, tak také potřebných prostředků k zajištění zdárného průběhu těhotenství. Dále je třeba, aby se tyto poradny prakticky zabývaly péči o děti nejenom tím, že se dítě zváží a zjistí jeho zdravotní stav. Sama jsem viděla, jak v jiných zemích, nepříjde-li matka do poradny, vyšle poradna sama sociální sestru do rodiny, aby zjistila, jaké jsou podmínky matky i dítěte, a aby tak vedla dozor nad matkou s dítětem. Je třeba, aby i naše ministerstvo zdravotnictví připravilo plán na takovou praktickou péči o matku a dítě. Je třeba poradit matkám v poradnách, jak a čím dítě krmit, jak s dítětem zacházet atd., pomoci v obstarávání různých potřeb pro dítě, jako jsou plenky, výbavičky, kočárky atd., poradit matkám, kam se mají obrátit, aby si to mohly opatřit, ale také aby se jim poradilo, jsou-li v nouzi, kam se mají obrátit.