429
§ 6a. Státní lesy a statky.
§ 6a. Státní lesy a statky.
Věci organisační.
V roce 1937 byla sloučena správa státních lesů v Tácově a v Chustu ve správu stát-
ních lesů v Chustu. Jinde opět provozní a služební ohledy vynutily si změnu sídla někte-
rých místních správ. Tak přesídlila správa státních lesů z Jolesu do Rožnavy a z Olomu-
čan do Adamova. Převzetí rozsáhlého pozemkového majetku ve Vysokých Tatrách bylo
podnětem ke zřízení nové správy státních lesů v Javorině. Ohledy na obchodní pružnost
a pohotovost a potřeba účelné decentralisace vyžádaly si zřízení správ státních pivovarů
v Benešově a v Buštěhradě.
Zkušenosti, kterých získalo ústřední ředitelství státních lesů a statků se zřízením
taxační kanceláře státních lesů v Brandýse n. L. jsou natolik příznivé, že je v úmyslu zří-
diti obdobnou taxační kancelář ve vhodném místě i pro východní oblast podniku "Státní
lesy a statky".
V roce 1937 bylo ukončeno jednání o vydání předpisů o služebním oděvu (odznaku)
a pracovním obleku zaměstnanců, kteří podléhají služebnímu řádu pro zaměstnance pod-
niku "Státní lesy a statky". Zmíněný předpis byl vydán s účinností od 1. ledna 1937.
Lesní hospodářství.
Vládním nařízením ze dne 18. prosince 1936, čís. 327 Sb. z. a n. o mimořádné
úpravě těžby dřeva a úpravě lesního a dřevařského hospodářství byla stanovena výše roč-
ního etátu pro roky 1937/1938 a 1938/1939 na 90% přípustného etátu těžby mýtní a
předmýtní a to u každého hospodářského celku z rozsahu těžby přesahující 150 m3.
V níže uvedené tabulce je sestaven přehled předepsaného etátu a preliminované vý-
těže v roce 1937 podle zemí:
|
Běžné |
Výše těžby |
Země Česká |
Země |
Země |
Celkem |
|
v m3 |
|||||
|
1 |
Předepsaný etát |
1, 232. 317 |
1, 298. 165 |
1, 019. 405 |
3, 549. 887 |
|
2 |
Prelimin. výtěž |
1, 141. 804 |
1, 201. 457 |
735. 066 |
3, 078. 327 |
|
3 |
% z předepsaného etátu |
92. 65 |
89. 55 |
64. - |
80. 2 |
Z přehledu jest zřejmo, že jen v zemi Podkarpatoruské nebylo možno navrhnouti
v těžebním prelimináři zákonem přípustnou těžbu, protože zde ještě nejsou vybudovány
všechny potřebné dopravní prostředky a hlavně však v důsledku nemožnosti rentabil-
ního odbytu bukového paliva.
Protože se ukázala naléhavá potřeba zvýšeného zásobování domácích průmyslových
podniků dolovinou a brusným dřívím a československých státních drah pražci, zažádaly
|
podnikové jednotky o povoleni mimořádné těžby ve výši ....... |
334. 087 m3 |
|
a o těžbu ušetřených hmotných úspor z minulých let: |
|
|
v zemi Slovenské v množství ............ 146. 749 m3 |
|
|
a v zemi Podkarpatoruské v množství ......... 50. 300 m3 |
328. 084 m3 |
|
celkem... |
662. 171 m3. |
430
§ 6a. Státní lesy a statky.
|
Celkový těžební preliminář pro rok 1937 |
obnáší tedy: |
|
a) ....... |
... 3, 078. 327 m3 |
|
b) ....... |
... 662. 171 m3 |
|
úhrnem |
... 3, 740. 498 m3. |
V porovnání navrhované výtěže k předepsanému etátu a k výtěžím za minulá léta
jeví se tato vzestupná tendence výroby dřeva:
|
Rok Předepsaný etát |
K těžbě preliminováno |
% |
|
|
1937 |
3, 549. 887 |
3, 740. 498 |
105. 2 |
|
1936 |
3, 519. 922 |
2, 985. 110 |
84. 7 |
|
1935 |
3, 538. 774 |
2, 670. 832 |
75. 5 |
Těžba úspor umožní mimo zásobování trhu dřevinami a druhy, které jsou hledány
k průmyslovému zpracování, též provedení naléhavých probírek, jež činí porosty odolnými
vůči škodlivým přírodním vlivům.
Pociťovanému nedostatku užitkového dříví, hlavně v jarním období 1937 na domácím
i cizím trhu, bylo čeleno zmíněným prováděním mimořádných těžeb a těžbou úspor.
Rychlý postup těžby a výroby umožňuje po léta cílevědomě budovaná síť dopravních
zařízení, která dovoluje vývoz dříví v kterékoliv roční době a to též z takových míst, kde
byl dříve vývoz možný jen po sněhu.
Z výrobků, které v podniku "Státní lesy a statky" přicházejí v největším množství
v úvahu, nutno uvésti: kulatinu (v celých délkách, pilařské výřezy, kvalitní kulatinu pro
specielní zpracování), dolovinu (v celých délkách a důlní vzpěry), telegrafní týče, brusné
dříví, drobné užitkové dříví všech druhů (tyče, loukotě, špice, hlavy kol, sudovina), užit-
kové štěpiny v prm a palivové dříví všech druhů.
Státní pily podniku jsou převážně pomocnými závody lesního hospodářství, tedy ja-
kýmsi regulátorem cen kulatiny. To je zřejmo i ze srovnání přídělu kulatiny státním
pilám v roce 1936 a 1937. V době špatného odbytu bývá totiž příděl kulatiny státním pi-
lám větší, než v době dobrého odbytu kulatiny.
|
Příděl kulatiny státním pilám v roce: |
1936 |
1937 |
|
1. v zemi české a Moravskoslezské. |
105. 764 m3 |
107. 365 m3 |
|
2. v zemi Slovenské ...... |
352. 372 m3 |
296. 359 m3 |
|
3. v zemi Podkarpatoruské.... |
14. 097 m3 |
35. 918 m3 |
|
Celkem v podniku SLS.... |
473. 233 m3 |
439. 642 m3 |
V roce 1937 bylo nutno přes zlepšený odbyt řeziva snížiti příděl kulatiny státním pi-
lám se zřetelem ke zvýšené poptávce po surovém dříví a k nutnosti krýti zvýšenou po-
třebu především průmyslu celulosového, jakož i soukromých závodů pilařských.
Vzhledem k naznačenému účelu státních pil je úmyslem nezvyšovati jich počet a ka-
pacitu, nýbrž jen přizpůsobiti jejich strojní zařízení pokrokům v pilařské technice. Proto
jsou rekonstrukce státních pil prováděny postupně, podle potřeby a významu příslušné
státní pily. V roce 1937 je prováděna rekonstrukce státní pily v Jablunkově nákladem
1, 000. 000 Kč. Pro rok 1938 není v programu žádná větší rekonstrukce podobného rázu.
Zpeněžení dřeva v roce 1937 je zřejmo ze srovnání dat o prodejích dřeva za prvních
pět měsíců v roce 1936 a 1937, sestavených prodejní organisací podniku "Státní lesy a
statky" československou ústřední prodejnou dříví a. s. v Praze.
431
§ 6a. Státní lesy a statky.
|
Prodeje v době: |
|||||||
|
od 1. I. - 31. VIII. 1937 |
od 1. I. - 31. VIII. 1936 |
% |
|||||
|
množství |
hodnota |
za 1 m3 |
množství |
hodnota |
za 1 m3 |
||
|
1. Řezivo (jehl. a list. ) a |
991. 931 |
141, 021. 027 |
142. 17 |
980. 597 |
103, 233. 155 |
105. 27 |
35 % |
|
2. Palivové dřiví (měkké a |
372. 672 |
14, 945. 519 40. 10 |
334. 430 |
11, 516. 160 |
34. 43 |
16. 5 % |
|
|
3. Různé dřev. výrobky |
6, 139. 391 |
8, 878. 705 |
|||||
|
Celkem |
162, 105. 937 |
123, 628. 020 |
|||||
Výroba železničních pražců dostoupila v roce 1937 maximálního dosud docíleného
množství cca 388. 000 kusů.
Z vypočtených cenových průměrů vyplývá, že ceny v roce 1937 jsou průměrně o 30%
lepší než v roce 1936, a to zvláště u řeziva, celulosového a důlního dříví. Nelze ovšem říci,
že nynější ceny dřeva jsou pro lesní hospodářství již plně uspokojivé neboť velkoobchodní
cenový index u dřeva jehličnatého, jež je nejdůležitějším druhem pro naše lesní hospo-
dářství, nedostoupil ještě výše cenového indexu všeho zboží domácího, což je zřejmo
z uvedeného porovnání cenových indexů:
|
Velkoobchodní cenové indexy podle šetření Stát |
ního úřadu |
|||
|
1930 |
1933 |
1936 |
červen 1937 |
|
|
veškeré domácí zboží (průměr) |
829 |
677 |
721 |
749 |
|
1. kulatina ....... |
713 |
342 |
533 |
595 |
|
2. řezivo ........ |
677 |
316 |
395 |
573 |
|
dřevo listnaté: |
||||
|
1. kulatina ....... |
918 |
551 |
764 |
1. 000 |
|
2. řezivo ........ |
877 |
559 |
640 |
787 |
Cenový index u listnatého dřeva je sice poměrně vyšší, příčinou je však přechodná,
mimořádně velká poptávka po tomto druhu dřeva, potřebného zejména pro průmysl zbro-
jařský.
Organisace lesní výroby a pilařského průmyslu prohlubují svoji činnost informační,
v důsledku čehož nepřicházejí již na trhu nabídky, které by vykazovaly větší cenové roz-
díly. Na příznivou celkovou situaci na domácím dřevařském trhu možno usuzovati i z vý-
voje cen na dřevařských bursách.
Pokud jde o vývoz dřeva do ciziny jsou pro nás nejdůležitější sousední státy, Německo
a Maďarsko.
V poslední době je možno od některých německých odběratelů obdržeti vesměs zvý-
šené ceny a poptávka se strany tamních odběratelů je velmi značná.
Z Maďarska se projevil největší zájem o potiskou kulatinu a první větší partie byly
odprodány za ceny, jež jsou o cca 50% vyšší, než ceny loňské. Pokud se týče vývozu
řeziva do Maďarska, možno očekávati, že se podaří využíti plně ujednané kontingenty.
Na anglickém a holandském trhu je sice zájem o čsl. dříví, tamnější cenová hladina
nedosáhla však ještě takového zvýšení, jež se jeví na trhu domácím, príp. německém a
proto nedochází k větším uzávěrkám.
432
§ 6a. Státní lesy a statky.
Těžbu dřeva provádí podnik "Státní lesy a statky" všude ve vlastní režii. Při této
práci jest zaměstnáván kádr stálých místních lesních dělníků a mimo to dělnictvo z řad
malorolníků, domkářů a pod. V zemích českých jest dostatek pracovních sil, naproti tomu
na Slovensku a hlavně v Podkarpatské Rusi jevil se během pracovního období 1936/37
nedostatek lesního dělnictva (i povožníků), které nalezlo práci v jiných oborech.
Podnik "Státní lesy a statky" pokračuje v programu vybudování dalších dělnických
domků (chat) v odlehlých pracovištích za účelem zdravého a přiměřeného ubytování děl-
nictva a také proto, aby dělnictvo neztrácelo docházkou do lesa příliš mnoho času.
Poskytnutím možnosti nákupu neb propůjčením moderního a dokonalého nářadí snažíme
se zvýšiti výkonnost a výdělečnost lesního dělnictva při stejné pracovní době.
Podnik "Státní lesy a statky" se aktivně zúčastní všech akcí propagujících dřevo a
dřevařské výrobky. Proto účinně podporuje činnost "Společnosti pro zvelebení dřevař-
ského hospodářství" - [na př. při zimní automobilové soutěži na náhradní pohonné látky
(dřevoplyn) získal podnik "Státní lesy a statky" dvě ceny], spolupracuje v komisích této
společnosti (technologické a pro zužitkování palivového dříví) a propaguje též používání
dřevěných dlažeb.
Z oboru výstavního nutno se zmíniti o exposici podniku na hospodářské výstavě
v Praze 1937 znázorňující rozlohu, organisací, těžbu dřeva i počet lesních úředníků, zří-
zenců a dělníků, jakož i vyplacených mezd.
Těžká odbytová krise, zejména v letech 1930-1933 v lesním a dřevařském hospodář-
ství zavdala podnět, že nejen úřady, nýbrž i odborné organisace snažily se najíti výcho-
disko z krise. Podnik "Státní lesy a statky" byl tehdy zastoupen ve všech československých
hlavních organisacích lesního a dřevařského hospodářství, které měly společnou snahu,
směřující ke zvýšení odbytu dřeva a přiměřenému zvýšení cen dřeva, jež se tehdy stále
drobily. Podniku dostalo se také zastoupení v Poradním sboru Dřevařského
syndikátu, aby mohly býti usměrňovány různé návrhy. Podnik pečoval stále o usměr-
nění cen řeziva na domácím trhu zejména prostřednictvím družstva "K o n v e n c i a" a
o přiměřené zhodnocení dřeva, vyváženého do ciziny, ve spolupráci s "C o m i t é i n t e r-
national du Bois"ve Vídni a s mezinárodním sdružením "ETEC".
Podnik "Státní lesy a statky" kromě svých úkolů čistě hospodářských atd., musí se
též velmi často starati o úkoly, jež se od něho požadují také s hlediska všeobecně uzna-
ných zájmů veřejných. Do tohoto oboru činnosti podniku "Státní lesy a statky" spadá
investiční činnost v horských oblastech zejména ve východní části našeho státu. Prová-
děné investiční stavby dopravních prostředků mají zde nejen umožniti přístup do dosud
odlehlých oblastí, ale i poskytnouti místnímu obyvatelstvu možnost obživy v době ome-
zené těžby a dopravy dříví.
V některých horských oblastech, kde pro chudé obyvatelstvo nebylo lze najíti jiného
zaměstnání, rozhodl se podnik prováděti určité práce, které z hospodářského stanoviska
byly sice užitečné, avšak posuzovány čistě s obchodně-finančního hlediska, mohly býti
odsunuty na dobu pozdější, čímž přispíval podnik zdatně ku zmírnění tíživé nezaměstna-
nosti v řadách nejpotřebnějších. Rovněž důvody sociální vedly jej k tomu, že udržoval
dočasně nerentabilní výrobu v různých svých průmyslových závodech, aby nezbavil četné
dělnictvo výdělku.
Tíživé nezaměstnanosti v horských oblastech Slovenska a Podk. Rusi čelil podnik též
rychlejším prováděním osadnického zákona a výběrem vhodných lesních ploch a jejich
přídělem místnímu drobnému zemědělskému obyvatelstvu k založení neb k rozšíření malých
zemědělských provozoven na míru soběstačnou.
V této činnosti bude pokračováno i v roce 1938.
Státní statky.
(Hospodářství polní, rybniční a průmyslové závody
zemědělské).
činnost státních statků v roce 1937 přizpůsobuje se daným klimatickým a hospodář-
ským poměrům a to jak v hospodaření samém, tak i v zásazích organisačních.
433
§ 6a. Státní lesy a statky.
Výsledek běžného roku jest odvislý u prvovýroby od velikosti těžeb, na něž vedle
naturálního výnosu budou míti vliv i ceny výrobků. Provozní náklady stoupají v důsledku
zvýšení ceny nakupovaných provozních potřeb a zvýšení nákladů mzdových a jest proto
výsledek hospodaření odvislý od toho, do jaké míry budou tyto zvýšené náklady vyrov-
nány zvýšenými těžbami. O výsledku průmyslových závodů zemědělských rozhodne odbyt
a zpeněžení výrobků.
žita dala v některých oblastech velmi slabou sklizeň, takže celkovou sklizeň žita možno
označiti jako podprostřední. Celkem dobře sypaly pšenice. Sklizeň ječmenů je prostřední,
ovsů dobrá. Řepy a brambory jsou slibné. Rané brambory zadešťované daly prostřední
sklizeň. Nezavlažované trpěly suchem.
V ovocnictví postupuje se podle stanoveného programu, který se již blíží dokončení,
takže brzy budou míti státní statky 200. 000 ovocných stromů. Mladé výsady ovocných
stromů vyžadují však zvýšené péče v boji proti škůdcům, čímž vznikl další těžký úkol,
který je nutno k zabezpečení produktivity těchto výsadeb plniti.
V lukařství bylo docíleno systematickou a důslednou rekultivací lučních porostů
pozoruhodných výsledků. V roce 1930 byl průměrný výnos suché píce z 1 ha luk 20'57 q,
v roce 1936 36'26 q. K uskutečnění vytčeného programu v lukařství se již přibližujeme,
takže za nedlouho budou všechny louky uvedeny do vysoceproduktivního stavu.
V produkci živočišné zůstává hlavním výrobním směrem mlékaření. Průměr dojivosti
za prvých 7 měsíců běžného roku jest téměř stejný jako roku loňského a činí 9'26 1 (loni
9'24 1). Tržba za mléko za uvedenou dobu je proti loňsku vyšší o 546. 089 Kč. Toto zvý-
šení nastalo v důsledku vyššího stavu dojnic asi o 500 kusů. V roce 1936 nadojilo se na
státních statcích 31, 317. 997 litrů mléka, za něž se stržilo 30, 100. 273 Kč.
Výsledek hospodářství rybničního závisí jak na přírůstku ryby, tak i na jejím zpeně-
žení. Ryba z loňských i letošních výlovů měla dobrý odbyt. Do kalkulace rybničního hospo-
daření nepříznivě zasáhlo zvýšení cen lupiny, které stouply asi o 80%. Bude tedy záležeti
na stanovení prodejních cen, aby rentabilita tohoto odvětví zůstala v neztenčené míře
zachována. Díky účelné propagaci a odbornému chovu má Třeboňský kapr dobrou pověst a
svou kvalitou úspěšně konkuruje s rybou z jiných rybničních hospodářství. Loňský výlov
rybníka "Rožmberk" s příslušnou rozhlasovou propagací přispěl dobré pověsti rybničního
hospodářství státních statků a projevil se i v dobrém odbytu ryb.
Provoz cukrovarů udržuje se v rozsahu daném omezenou produkcí cukrovky. Pro le-
tošní kampaň lze počítati se zpracováním většího množství řepy v důsledku zvýšeného
řepného kontingentu, který vzhledem k nadějnému stavu řepných kultur bude kontrahenty
plně dodán.
Státní pivovary musí obtížně hájiti svou posici v těžkém konkurenčním boji mezi pivo-
vary o každý prodaný hl piva. Po nepříznivých prvých měsících letošního roku, kdy proti
loňsku byl výstav piva nižší, nastalo v měsíci květnu zlepšení.
Lihovary a rafinerie lihu pracují v rozsahu stanovených kontingentů a rafinačních
kvót. V rafinerii lihu v čes. Těšíně provádí se rekonstrukce a dokončuje se deshydratační
stanice k výrobě bezvodého lihu.
Olejna zpracovala nakoupenou řepku a olej z ní vyrobený lehce umístila. Řepka pro
novou kampaň jest již zakoupena.
Mlékárna v Hostivicích i v českém Těšíně pracuje při dobrém odbytu. Specielně odbyt
másla z Těšínské mlékárny je velmi dobrý. Mlékárna v Hostivicích zpracuje denně asi
12. 000 litrů mléka, které po ošetření umísťuje v Praze. Na máslo a jiné výrobky se zpracují
jen přebytky.
Program činnosti hospodářství polního, rybničního, průmyslových závodů země-
dělských na rok 1938 bude se říditi hospodářskou situací, jakož i finančními možnostmi
podniku.
V administrativní i provozní organisaci budou provedeny všechny zásahy, které si
dané poměry vyžádají za účelem zlepšení a zjednodušení.
V produkci rostlinné je dán hlavní směr omezením pěstování jednotlivých plodin podle
příslušných nařízení. Z náhradních plodin bude dále pěstována řepka a podle výsledků zku-
434
§ 6a. Státní lesy a statky.
šebního pěstění v letošním roce zařídí se pěstování olejno-předného lnu. Víceleté výsledky
pěstování kukuřice na zrno v oblastech jižní Moravy a Slovenska udají směr v dalším
pěstění této plodiny a v stavebních investicích s ním spojených.
V ovocnářství bude pokračováno ve vytčeném programu a pokud bude jeho výsadbová
stránka splněna, bude dbáno, aby správným ošetřováním a účelným hubením škůdců byly
ovocné stromy přivedeny a udrženy v náležité produktivitě.
Ve vlastní šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích bude dále sledována snaha o vy-
šlechtění výnosných a kvalitních originálů všech plodin.
V produkci živočišné budeme se držeti hlavního výrobního směru, t. j. mlékaření, po-
kud snad další pokles, dnes již tak nízké ceny mléka u výrobce, tomu nezabrání. Cálem bude
dosažení nejvyššího průměru dojivosti bez zvyšování výrobního nákladu. Co možno nejvyšší
stavy dobytka umožní dostatečnou produkci chlévské mrvy se všemi dalšími důsledky
v produkci rostlinné. Musíme hnojiti více a kvalitními statkovými hnojivy.
V hospodářství rybničním bude pokračováno v účelné propagaci Třeboňského kapra
i jiných druhů ryb. Ve výrobním směru bude hledána náhrada za lupinu v domácích krmi-
vech.
Zemědělské závody průmyslové musí býti nadále plně konkurence schopné kvalitou
svých výrobků. V mezích finančních možností budeme se snažiti, aby v jejich vybavení ne-
bylo ničeho zanedbáno.
Stavební činnost.
Při zlepšení finančního stavu podniku "Státní lesy a statky" není ani v r. 1937 možno
ještě prováděti po léta odkládané opravné a udržovací práce v takové míře, jak by toho stav
mnohých objektů vyžadoval. Omezených úvěrů na opravy a udržování je třeba použíti
hlavně na udržování oněch objektů, na které v důsledku zvýšeného provozu v r. 1937 jsou
kladeny daleko vyšší požadavky, než tomu bylo v létech hospodářské stagnace.
Investiční činnost v r. 1937 podniku "Státní lesy a statky" zapadá již do pětiletého in-
vestičního programu 1937-1942, který byl sestaven podle těchto zásad:
1. aby stávající zařízení, pokud požadavkům vyspělého hospodářství vyhovuje, byla
v uvedeném období za jich současného zlepšení obnovena - investice obnovní,
2. aby zařízení nezbytná pro vyspělý hospodářský provoz, který podnik dosud postrádá,
byla nově pořízena, a tímto doplněním byly sjednány nutné předpoklady racionelního hos-
podaření - investice pravé.
Generelní program investiční počítá s okrouhlým ročním přídělem investičních pro-
středků ve výši cca 60, 000. 000 Kč.
V prvním roce pětiletého programu 1937, kdy bylo třeba zdolati práce přípravné a ze-
jména vypracovati značný počet podrobných projektů, byly zařazeny zatím částky nižší,
a to na
|
investice pravé.... |
. 14, 000. 000 Kč, |
||
|
investice obnovní.... |
. 36, 832. 900 Kč, |
||
|
úhrnem.. |
. 50, 832. 900 Kč. |
||
|
z nichž připadá na stavby: |
|||
|
u investic pravých ........... |
... 12, 100. 000 |
Kč, |
|
|
u investic obnovních .......... |
... 13, 694. 000 |
Kč |
25, 794. 000 Kč, |
|
na inventář mrtvý a živý: |
|||
|
u investic pravých ........... |
... 1, 900. 000 |
Kč, |
|
|
u investic obnovních .......... |
... 23, 138. 900 |
Kč |
25, 038. 900 Kč. |
|
Pro rok 1938 jsou navrženy zejména stavební úvěry o něco vyšší a to |
29, 481. 000 Kč. |
||
|
kdežto požadavky týkající se inventáře mrtvého a živého zvýšeny byly jen |
25, 216. 000 Kč. |
||
435
§ 6a. Státní lesy a statky.
Hospodářské lesní zřízení a lesní pozemková reforma.
Práce lesního hospodářského zřízení byly prováděny podle schválených pracovních
programů, jichž předmětem bylo obnovení prošlých lesních hospodářských osnov, dále vy-
pracování prvotních osnov pro postátněné lesy.
Dokončeny byly práce lesního hospodářského zřízení na ploše 251. 399 ha lesní půdy.
Dále byly prováděny práce ohraničovací a úprava držby pozemkové, zvláště na ma-
jetku dotčeném pozemkovou reformou a též rozsáhlé práce, zejména zeměměřické a od-
hadní, jichž vyžaduje provádění osadnického zákona č. 224/1925 Sb. z. a n., v některých
oblastech země Slovenské a Podkarpatoruské.
V oblasti ředitelství státních lesů a statků v Buštině byly prováděny zaměřovači práce
za účelem vydělení komposesorátu Dubovo-Krásná.
V roce 1938 budou dokončeny práce lesního hospodářského zřízení na ploše cca 141. 000
ha lesní půdy.
Venkovní a kancelářské práce lesního hospodářského zřízení budou prováděny asi na
ploše 90. 000 ha.
Ostatní práce - mimo úpravu osadnických poměrů - budou prováděny co do druhů a
rozsahu přibližně jako v roce 1937.
Bude pokračováno v měřických pracech při osadnické úpravě v oblasti černého Hronu,
v osadách Staré Hory, Žarnovická Huta, dále v k. ú. Donovaly a Livohuta na podkladě mě-
ření a místního šetření, provedeného úředními orgány podniku "Státní lesy a statky",
budou vypracovány elaboráty na úpravu osadnických poměrů a předloženy příslušným
okresním soudům za účelem dalšího řízení; orgány podniku "Státní lesy a statky" se
zúčastní místního šetření, které budou ve věci řečené úpravy prováděti okresní soudy.
Konečně bude pokračováno v pracích pro zřízení Národního parku ve Vysokých a Biel-
ských Tatrách.
Podle projednávaných dohod má býti do konce roku 1937 převzato do správy ústřed-
ního ředitelství státních lesů a statků v Čechách z velkostatku Přimda 1200 ha, v zemi
Moravskoslezské z velkostatku Hrabyně 1272 ha, na Slovensku z velkostatků Velké Uherce
200 ha, Jasov 800 ha, celkem 1000 ha, na Podkarpatské Rusi z velkostatku Střední Apša
280 ha. Celkem 3752 ha. Mimo akci lesní pozemkové reformy získán byl v r. 1937 koupí
z volné ruky velkostatek Zdíkov (Čechy) ve výměře 2810 ha a velkostatek Dovha (Podk.
Rus) ve výměře cca 17. 716 ha, který bude převzat do správy ústředního ředitelství státních
lesů a statků dnem 1. ledna 1938.
436
§ 6b. Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských.
§ 6b. Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů
zemědělských.
Všechna činnost podniku směřuje především k tomu, aby jednotlivé jeho složky byly
co nejvíce využity k příkladnému šíření zemědělského pokroku, zejména k propagaci vhod-
ných method hospodaření, k šíření osvědčených plemen, ušlechtilých osiv, sadí a k úspěšné
propagaci získaných nových užitečných poznatků. V podniku se prohlubuje chlévní užit-
ková kontrola a intensivně se potírá tuberkulosa skotu a jiné infekční nemoci. Kromě toho
hlavním úkolem školních statků je názorný a praktický výcvik žactva a u výzkumných
statků provádění a kontrola pokusů.
Vzhledem k těmto obsáhlým úkolům, které podnik koná pro zvelebení zemědělství,
nutno při posuzování výsledku jeho hospodaření přihlédnouti hlavně k důležitému poslání
podniku v oboru národohospodářském, jímž prokázané získává nové hospodářské hodnoty.
U školních statků byla v roce 1937 zařízena, mlékárna, v Opavě a v Košicích provedena
stavební úprava malé stáje a konírny, v Komárně postaven vepřinec, v Sabinově pří-
stavba přípravny píce a mlékárny, v Orav. Podzámku polní kolna a přemístěna kovárna,
v Klimkovicích přístavba polní kolny, v Březně n. Hr. dokončena III. etapa kejdového
hospodářství, v Písku dokončena stavba hospodářské budovy v polesí, do Lipt. Hrádku
z Vel. Bakty přemístěna a upravena včelařská farma. Dokončena stavba domku pro de-
putátníky v Kravařích a stavba školního statku v Turč. sv. Martinu. Přikročeno k pří-
pravným pracím na vybudování školního statku v Novém Městě n. V. Pokračováno ve
stavbě vývozních cest, oplocení, elektr. a telef. vedení, zařízení protipožárních a v ob-
nově opotřebovaných inventárních předmětů.
Pro rok 1938 je v programu stavba školního statku v Novém Městě n. V., v Hrani-
cích hájovny a zřízení luštírny na lesní semena, v Oravském Podzámku bytů pro de-
putátníky, v Lipt. Hrádku vepřinec a dobudování včelařské farmy, v Komárně koše na
kukuřici, v Báň. Šťávnici skladu na dříví, v Košicích polní kolny a kanalisace dvora, v Opavě
visuté dráhy na dopravu hnoje, v Písku zadešťovacího zařízení pro lesní školku, ve Ve-
liěné stavební úpravy drůbežníků a kolny. Koupí bude rozšířena vinice v Modře a
v domku na vinici v Mukačevě se provedou stavební úpravy. Dále budou zahájeny pří-
pravné práce pro vybudování školního statku v Michalovcích.
U výzkumných statků bylo v r. 1937 přikročeno v průhonickém pokusném objektu
k adaptačním pracím na dvorech Kreslíce a štít (oprava stájí, hnojistě, zřízení mlékárny
a lednice) a postavena byla polní kolna na obilí. V Chrudimi bylo pokračováno ve vy-
budování převzatého školního statku, který nyní slouží jak účelům hospodyňské školy, tak
i výzkumné stanici zemědělské. V Jičíně byla provedena přístavba sýpky a polní kolny.
Ve Valečově započato bylo se stavbou vepřince pro chovný materiál. V Králové dokončeny
větší opravy hospodářských budov. V Malé Toroni opravena byla stará sýpka. Ve Velké
Baktě postavena byla nová polní kolna, zřízeno hnojistě a jedná se o zřízení drážky na
vinici. Od města Mukačeva koupena byla budova pálenice s přilehlými pozemky pro státní
pálenici v Mukačevě.
Roku 1938 bude převzat do režie průhonický dvůr, který jest dosud v nájmu české
společnosti pro průmysl cukerní v Praze. Poněvadž budovy na tomto dvoře jsou ve špat-
ném stavu a bylo by je nutno značným nákladem opraviti, počítá se s novostavbou tak, aby
dvůr vyhovoval nejen požadavkům provozním, ale také výzkumnickým, neboť na tomto
dvoře budou soustředěny pokusy všech oddělení pražských výzkumných ústavů. V Doma-
nínku se počítá s přístavbou sýpky a kolny na vozy, v Hořicích s přestavbou konírny,
ve Valečově s dostavením vepřince, na Baktě, Niž. Vereckách, Liblicích s postavením pol-
ních kůlen. Pro pálenici v Mukačevě bude nutno postaviti sklep pro uskladnění zásob sli-
vovice a brandy. V Malé Toroni přichází v úvahu stavba lisovny, kvasírny a manipulač-
ních místností. V Králové a M. Toroni dojde pravděpodobně k elektrisaci těchto závodů.