437
§ 6c. Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích.
§ 6c. Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární
ústav v Ivanovicích.
Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích roz-
šířil v letošním roce diagnostickou činnost, nehledě k vzrůstu počtu případů dosud běž-
ných nákaz v důsledku zvýšeného počtu domácího zvířectva, o vyšetřování nové nákazy
zvěře - tularaemie u zajíců a králíků.
Byl propracován návrh způsobu zamezení šíření se nakažlivé bronchopneumonie
skotu a prostudována podstata infekční bronchopneumonie vepřů (chřipky vepřů).
Zavedená formolovaná vakcina proti infekční obrně vepřů prokázala svoji účinnost
a neškodnost.
Simultánní očkování proti moru vepřů bylo prováděno výhradně látkami ivanovic-
kými. Prakse ukázala, že vyráběné očkovací látky jsou hodnotnější než dříve dovážené
látky původu cizozemského.
Byla získána účinná očkovací látka proti snětí šelestivé bez nebezpečí pro očkovaná
zvířata ve formě formolované vakciny.
Za účelem tlumení piroplasmosy, která se vyskytuje v některých oblastech sloven-
ských, zahájena byla letošního roku akce, jíž bude za spolupráce státního veterinár-
ního ústavu zjišťováno, který druh piroplasmosy se v těchto oblastech vyskytuje, kte-
rými cizopasníky je přenášena a mimo přezkoušení účinnosti doporučovaných léčebných
chemických prostředků bude zkoumána možnost, zda by této nákaze mohlo býti čeleno
ochranným očkováním.
Činnost serologická stoupla v důsledku zvýšeného stavu zvířat.
Studuje se možnost výroby mrtvé vakciny (anavirus) proti moru vepřů, účinnější
ochranné očkovací látky jak dosud používaná formolovaná vakcina. Tyto pokusy prová-
dějí se soustavně též pro vyřešení poměru chřipky vepřů, těšínské nemoci vepřů a moru
vepřů, které představují samostatné virové choroby, ale vzhledem k značnému rozšíření
vyskytují se i ve smíšených formách. Konají se pokusy získati účinnou kombinovanou
očkovací látku k preventivnímu event. léčivému zákroku, aby byla působivá i proti smí-
šené infekci, na př. chřipky a moru vepřů.
Ve studiu standartních antigenů tuberkulosy a brucellosy zvířat se bude pokračovati.
Ústav přikročí ke studiu tlumení trichonomiase, která zapříčiňuje u krav neplodnost
a zmetání v prvých měsících březivosti, kteréžto onemocnění způsobuje značné národo-
hospodářské ztráty.
438
§§ 7, 8, 16 a 17 školní závody zemědělské.
§ 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský.
§ 8. Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě.
§ 16. Žabčický školní závod zemědělský.
§ 17. Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské
v Brně.
Tyto závody organisované ve směru soukromopodnikatelském jsou demonstračními ob-
jekty vysokých škol zemědělských a vysoké školy zvěrolékarské. Sloužíce posluchačstvu ve
směru vyučovacím, plní zároveň své národo-hospodářské, sociální a osvětové poslání. Na
těchto závodech mají i praktičtí hospodáři příležitost seznámiti se s nejrůznějšími hospo-
dářskými novinkami a výsledky posledních badání. Jejich činnost výzkumnická děje se
v rozsahu úměrném hospodářské nosnosti závodů, ježto nutnou snahou těchto podniků jest
udržeti jejich rentabilitu okamžitým přizpůsobením se odbytovým podmínkám.
Na Uhřiněvském školním závodě zemědělském přinesl školní liho-
var, uvedený v chod na podzim roku 1935, zisk cca 15. 000 Kč. Rovněž rekonstruovaná
mlékárna již plně fungovala.
Na školním závodě zemědělském v Děčíně-Libverdě byla roz-
šířena ovocná školka, která vykazuje uspokojující výsledky stejně jako vzrůstající ovocné
sady, svého času obnovené.
Na žabčickém školním závodě zemědělském došlo k výstavbě mlé-
kárny, která je zařízena i na pasteurisaci mléka.
Na Kuřimském školním závodě bylo rozšířeno zelinářství a zřízena ovoc-
ná školka.
489
§ 9. Státní báňské a hutnické závody.
§ 9. Státní báňské a hutnické závody.
Podnik "Státní báňské a hutnické závody" tvoří tyto administrativní jednotky:
I. Závody v provozu.
1. Státní hnědouhelné doly, spravované státním báňským ředitelstvím v Mostě,
2. Státní závod na stříbro a olovo, spravovaný státním báňským ředitelstvím v Pří-
brami,
3. Státní závod na radium a uranové barvy, spravovaný státním báňským ředitel-
stvím v Jáchymově,
4. Státní kamenouhelné doly, koksovna a briketárna, spravované státním báňským
ředitelstvím v Petřvaldě (dříve v Porube),
5. Státní závod na stříbro, zlato, olovo a měď, spravovaný státním báňským ředitel-
stvím v Báňské Štiavnici,
6. Státní závod na zlato, spravovaný státním 'báňským ředitelstvím v Kremnici,
7. Státní doly na železnou rudu, spravované státním báňským ředitelstvím v Rož-
ňavě,
8. Státní doly na železnou rudu, spravované státní báňskou správou v železníku,
9. Státní železárny a ocelárny v Podbrezové, státní vysoká pec v Tisovci, státní slé-
várny a smaltovny v Hronci, státní elektrolytický závod v Báňské Bystřici, stát-
ní soli var na Piesoku a státní rafinerie nafty v Dubové, spravované ředitelstvím
státních železáren a oceláren v Podbrezové,
10. Státní Solivary v Prešově a v Solné Bani, spravované správou státních solivarů
v Prešově,
11. Státní doly na naftu, spravované ředitelstvím státních naftových dolů ve Gbelech,
12. Státní doly na sůl, spravované státním báňským ředitelstvím ve Slatinských
Dolech.
II. Obchodní správy.
1. Státní prodejna báňských a hutnických výrobků v Praze,
2. Státní uhelné sklady v Praze,
3. Státní hotel "Paláce Hotel Praha" v Mariánských Lázních.
III. Stavební správa.
1. Stavební správa státní rafinerie nafty v Dubové se sídlem v Podbrezové.
Vrchním vedením podniku jest pověřen VII. odbor ministerstva veřejných prací. Bez-
prostřední dozor nad jednotlivými státními báňskými a hutnickými závody vykonávají ře-
ditelství neb správy. Tato ředitelství (správy) jsou samostatnými administrativními jed-
notkami s vlastními účtárnami, které sestavují měsíční i roční bilance nejen pro ředitelství
(správu) jako celek, nýbrž rozčleňují je i na jednotlivá výrobní a provozní odvětví, aby
mohla býti sledována hospodářská činnost všech, ředitelství (správě) podléhajících závod-
ních oddílů.
Rozpočet podniku na r. 1938 jest sestaven jako v létech minulých ve formě účtu roz-
važného a účtu ztráty a zisku jak pro jednotlivá ředitelství (správy), tak i v úhrnu pro
celý podnik. Rozpočet státní prodejny báňských a hutnických výrobků v Praze a státního
hotelu "Paláce Hotel Praha" v Mariánských Lázních, jakožto obchodních správ, přičleně-
ných VII. odboru ministerstva veřejných prací, jest zahrnut v rozpočtu ústředí.
Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" předpokládá, že dnešní odby-
tové poměry a cenová hladina surovin i výrobků nedozná v r. 1938 podstatných změn.
28
440
§ 9. Státní báňské a hutnické závody.
K činnosti jednotlivých podnikových složek se uvádí:
U státních hnědouhelných dolů v mostecko - chomutovské hnědouhelné
pánvi preliminuje se těžba 2, 320. 000 tun uhlí ze šesti dolů při dobývání hlubinném i po-
vrchovém v lomech. Na dole "President Masaryk" v Břešťanech bude dokončena po-
vrchová výstavba dolu a zahájený již pravidelný provoz bude dále rozšířen a bude za-
počato s hloubením další nové větrné jámy.
U státního závodu na stříbro a olovo v Příbrami bude další čin-
nost směřovati k tomu, aby schodek tohoto závodu vyplývající z nízkých cen stříbra a
olova byl co nejmenší. Projektuje se stavba nového srážecího zařízení kouřových plynů
v huti podle patentu prof. Dr. Berana, čímž bude docíleno dalších úspor u tohoto pro-
vozního odvětví.
U státního závodu na radium a uranové barvy v Jáchymově
bude i v r. 1938 pracováno omezeně čtyři dny v týdnu vzhledem k značným zásobám ra-
dia a uranových barev. Katastrofální pokles ceny radia na světovém trhu hluboko pod
cenu výrobní zapříčinil, že v budoucnu nutno počítati se ztrátovým provozem těchto dolů.
V zájmu snížení schodku na míru nejmenší byly omezeny práce sledně a otvírací a pro-
voz byl soustředěn hlavně na produktivní práce v porubech. Z dolu Svornost čerpá se
thermální radioaktivní voda pro státní radiové lázně v Jáchymově, spravované podni-
kem Státní lázně. V roce 1938 počítá se za účelem sanace těchto pramenů s jejich úpra-
vou podle projektů, připravených ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné vý-
chovy, které uhradí též příslušné náklady.
U státních kamenouhelných dolů v ostravsko - karvínském kamenouhel-
ném revíru těží se uhlí dvěma hlubinnými doly Václav v Porube u Orlové a Evžen v Petř-
valdě. K dolu Václav jest přičleněna koksovna s továrnami na vedlejší produkty a k dolu
Evžen pak briketárna. Na dole Václav razí se nové překopy za účelem získání nových mo-
hutných t. zv. sedlových slojí ve východním dolovém poli a známé sloje v západním dolo-
vém poli ve větší hloubce. Bude provedeno spojení dolů Václav s dolem Evžen elektro-
vodnou sítí, aby v případě poruchy v jedné elektrické ústředně mohla druhá ústředna
dodávati potřebný proud pro oba závody. Projektuje se stavba zařízení na sušení suro-
vého briketovacího mouru v zájmu úspor na briketovací smole a zlepšení jakosti vyrá-
běných briket. Na dole Václav projektuje se stavba nové centrální úpravny uhlí pro oba
doly náhradou za nynější dvě úpravny, z nichž úpravna dolu Václav jest již úplně sešlá
a úpravna dolu Evžen svou kapacitou zdaleka nestačí zpracovati zvýšenou těžbu dolu.
U státního závodu na stříbro, zlato, olovo a měď v Báňské
Štiavnici budou prohloubeny doly František a Emil za účelem zabezpečení dalších
rudných prostředků a bude pokračováno v kutacích pracích na zlato v Jeronýmově štole.
U dolno-hodrušských závodů bude pokračováno ve hloubení nově založené slepé jámy za
účelem otevření nejspodnějších obzorů. V huti počítá se s postavením nového srážecího
zařízení těkavých prachů podle patentu prof. Dr. Berana a s doplněním zařízení huti na
výrobu a další zpracování kovů. Stejně jako u závodu v Příbrami působí nepříznivě na
hospodářský výsledek závodu v Báňské Štiavnici nízké a kolísavé ceny stříbra a olova
na světovém trhu.
U státního závodu na zlato v Kremnici těží se jednak bohatá zlatá
ruda, která se zpracuje amalgamací, jednak ruda úpravenská, která se upravuje ve flo-
tační úpravně amalgamací a flotací. Flotací získané koncentráty se pak zpracovávají
v louhovně na zlatostříbro, které rozlučuje státní mincovna v Kremnici na zlato a stříbro.
Bude dokončena rekonstrukce kremnických hydroelektráren, čímž se zvýší výroba elek-
trického proudu z 5, 000. 000 kWh na 15, 000. 000 kWh ročně. Za účelem rozšíření rudných
zásob a získání bohatších rudnin bude intensivněji zkoumána Zlatá a Rudná žíla u dolu
Ferdinand a nadložní žíly u dolu Anna. Dále bude zkoumána možnost povrchového do-
bývání výchozů křemenných žil v tom směru, zda by bylo možno i tyto hospodárně zpra-
covávati. Vzhledem k malému obsahu zlata v dobývaných rudninách nutno počítati
i v r. 1938 se ztrátovým provozem.
Státní doly na železnou rudu v Rožňavě dodávají praženou želez-
nou rudu v prvé řadě státní vysoké peci v Tisovci za ceny konkurenční. Konkurence za-
hraničních rud stlačila prodejní cenu rožňavské rudy tak, že zůstává pod výrobními ná-
441
§ 9. Státní báňské a hutnické závody.
klady. Ježto dosud známé a otevřené rudné zásoby postačí při nynějším odbytu jen na
několik roků, budou prováděny intensivněji sledné a přípravné práce k zajištění dalších
rudných zásob. Z toho důvodu bude pokračováno též ve výzkumných kutacích pracích na
okr, které mají zjistiti rozlohu a jakost okrových ložisek. Po skončení pokusů, směřují-
cích k vyřešení otázky nejhospodárnějšího zpracování okru, přikročí se k vybudování pří-
slušných provozních zařízení.
Státní doly na železnou rudu v železníku pracují celkem za
stejných podmínek jako závod rožňavský. Zjištěné rudní zásoby vystačí na dobu as
20 let.
U státních železáren a oceláren v Podbrezové bude provoz a
výroba jednotlivých závodních odvětví přizpůsobována odbytu a bude pokračováno v me-
zích finančních možností v reorganisaci provozu i výroby a ve zlepšení provozních za-
řízení za účelem dalšího snížení schodku podbrezovských závodů. V roce 1938 počítá se
zejména se započetím výstavby ústřední generatury, která má do značné míry zhospo-
dárniti dosavadní tepelné hospodářství oceláren, válcoven a trubkáren v Podbrezové. V no-
vém solivaru "Generál Stefánik" na Piesoku zhodnotí se značná část zemité soli ze stát-
ních solných dolů ve Slatinských Dolech, která by jinak zůstala nevyužita v dolech a
rentabilní výroba jedlé soli přispěje k snížení schodku podbrezovského závodu. Bude po-
kračováno ve výstavbě státní rafinerie v Dubové, ve které má býti v r. 1938 vybudováno
krakovací zařízení pro zpracování méně hodnotných olejů a zbytků na hodnotnější lehké
pohonné látky. Zpracování gbelské ropy, těžené ve státních naftových dolech ve Gbelech
bude v této státní rafinerii zahájeno v roce 1938, takže odpadne její zpracovávání v sou-
kromé rafinerii a výtěžky ze zpracování připadnou k dobru státní rafinerii.
Ve státních solivarech v Prešově počítá se s plným využitím vý-
robní kapacity. V solivarech vyrábí se poživatinová sůl kvalitní, a to hrubozrnná sůl
v solivaru František v Solné Bani z přírodní solanky, čerpané ze zatopeného dolu Leo-
pold, a jemná jedlá tabulová sůl v solivaru President Masaryk z umělé solanky, získá-
vané rozpouštěním zemité soli, dovážené ze státních solných dolů ve Slatinských Dolech.
Ve státních naftových dolech ve Gbelech těžená těžká nafta bez pe-
troleje a benzinu bude zpracovávána na oleje ve státní rafinerii nafty v Dubové. Vytěžený
zemní plyn spotřebuje se na závodě k pohonu plynových motorů při těžbě nafty. K za-
jištění další produkce nafty budou zakládány nové výzkumné vrty v širší oblasti Gbel a
budou prováděny ve větším měřítku kutací práce a geologické výzkumy na naftu i v ji-
ných oblastech Slovenska a Podkarpatské Rusi. Za účelem zlevnění výroby a docílení
větší těžby projektuje se elektrisace závodu připojením na síť Západomoravských elek-
tráren a výkup pozemků, potřebných pro provoz závodu a těžbu nafty.
Ve státních dolech na sůl ve Slatinských Dolech na Podkar-
patské Rusi těží se dvěma hlubinnými doly kamenná sůl čistá, která se semílá ve stát-
ním solném mlýnu ve Slatinských Dolech a v solných mlýnech v Olomouci, které patří
soukromé společnosti. Těžená nečistá a zemitá sůl, která by zůstala jinak v dolech nevy-
užita, odesílá se do státních solivaru v Prešově a na Piesoku, které ji plně zhodnotí. Jako
reserva pro případ zvýšené potřeby neb poruchy na hlubinných dvou dolech jest připra-
veno pro povrchové dobývání dolové pole dolu Kunhuta, který se v r. 1908 propadl. Spodní
i povrchová voda v území solného ložiska se systematicky sleduje, zachycuje a reguluje,
aby ložisko bylo chráněno před ničivou činností sladkých vod. Za tím účelem projektuje
se též stavba ochranné hráze proti vnikání vody z řeky Tisy do solného ložiska. Bude
pokračováno v postupném přemísťování obytných budov, postavených nad solným ložis-
kem a ohrožených ssedáním půdy, na území mimo solné ložisko.
Výzkumné práce kutací budou prováděny v mezích finančních možností.
Bude pokračováno v kutacích pracích u Smolotel okres Příbram, kterými má býti pro-
zkoumán výskyt zlatonosných a arseno-pyritových rud, a sledován výskyt zlata přímo
v březohorských žilách na dole Vojtěch. Dále bude pokračováno v kutacích pracích v Je-
ronýmově štole v Báňské Štiavnici, kterými má býti prozkoumáno pokračování Grünerovy
žíly na sever, zlepšeno větrání dolu František a otevřeny opuštěné žíly v Báňské Belé, na
kterých bylo kdysi dobýváno zlato. Dále bude pokračováno v kutacích pracích v Nové
Bani, aby byly zjištěny podklady pro případné znovuotevření bývalých novobanských dolů
28*
442
§ 9. Státní báňské a hutnické závody.
na zlato a stříbro. K rýžovacím pracím na žitném Ostrově bude přikročeno až podle vý-
sledků prací, kterých docílí soukromé těžířstvo v pronajatých státních terénech. Bude
dále pokračováno ve zjišťování rozsáhlosti a vydatnosti bauxitových ložisek na Slovensku
v okolí Trenčína a nově budou zahájeny kutací práce rovněž na bauxitové rudy v okolí
Rychnova n. Kn. v Čechách. Budou prováděny kutací práce na železnou rudu v okolí rož-
ňavského závodu za účelem zjištění dobyvatelnosti rudných žil, přibližně souběžných s do-
bývaným ložiskem, jichž průběh je zatím znám jen v povrchových partiích. Bude pokra-
čováno ve výzkumných pracích v okrovém ložisku na Dolním Hrádku u Štítníku, aby byla
zjištěna jeho rozloha a vydatnost. Okrové ložisko v Cinobani u Lučence, které je před-
běžně zkoumáno vrty, bude podrobně zkoumáno kutacími chodbicemi. Rozloha výskytu
okru u Velké Vsi u Lučence bude zjišťována vrty. Výzkum naftových oblastí jest připra-
vován ve větším měřítku, než tomu bylo dosud. Na Podkarpatské Rusi mimo vrtání u Ja-
siny, kde bylo dosaženo hloubky 1125 m, budou hloubeny vrtby u Slatinských Dolů a
u Stavného. Na východním Slovensku bude založena hlubinná vrtba u Mikově, kde se do-
končuje geologický výzkum této oblasti. Na západním Slovensku ve Staškově u Čadcy
bude dokončena hlubinná vrtba, která koncem září 1937 dosáhla hloubky 622 m. Podle
výsledku této vrtby bude uvažováno o případném založení další vrtby v této oblasti. Jižně
od Zvoleně u Pliešovců byl proveden geologický výzkum a po zpracování geologického
mapování bude případně založena hlubinná vrtba. V oblasti moravsko-slovenského neo-
genu v okolí Gbel bude pokračováno ve výzkumu krajiny strážsko-šaštínské u Brod-
ského, Kopčan a Skalice. Na Moravě projektuje se zkoumání oblasti u Břeclavi. V oblasti
u Strážnice ve státních kutiskách, pronajatých soukromé firmě, bude hloubena vý-
zkumná jáma za účelem zjištění lignitového uložení a tektonické stavby terénu. Geologické
výzkumy budou prováděny i v jiných oblastech státu.
443
§ 10. Vojenská továrna na letadla.
§ 10. Vojenská továrna na letadla.
I. Přehled o činnosti podniku Vojenská továrna na letadla v r. 1937.
Činnost konstrukční je soustředěna hlavně na vytvoření nových proto-
typů, jichž vybudování je neseno tím směrem, aby splnily předpoklady, dané dnešním
vývojem v oboru techniky i požadavky vojenskými.
činnost konstrukční se zabývá stále sledováním pokroku v její obor spadajícího a
věnuje se studiu, jak zdokonaliti a zlepšiti po stránce konstrukční výkonnost a bezpečnost
vyráběných letounů.
V běžné výrobě je zaměstnanost podniku plně na výši, k Čemuž přispěly
objednávky většího počtu letounů běžných sérií, výroba kovových vrtulí, olejopneuma-
tických tlumičů "Letov", profilových drátů a různého materiálu pro vlastní provoz pod-
niku, výroba náhradních součástí letounů a opravy letounů.
S ohledem na kapacitu výroby podniku bylo nutno přikročiti k náležitému doplnění
a vybavení dílenského a strojního zařízení ve větším rozsahu, jak se toho jeví právě po-
třeba. Provedení této nezbytnosti si vyžádá i vyššího nákladu, než tomu bylo v letech
minulých.
Zlepšování pracovních a výrobních method je stále sledováno; v poslední době je to
zejména plánování výroby, které má býti postaveno na nový základ a jímž se docílí větší
přehlednosti výroby a zjednodušení administrativy.
II. Program na rok 1938.
Počítá se, že i v tomto období nastane potřeba zabývati se výstavbou dalších proto-
typů letounů. Konstrukční oddělení, které mimo pravidelnou celoroční činnost bude do
poloviny roku zaměstnáno ještě zkouškami prototypů v r. 1937 započatými, bude tedy
i v r. 1938 zaměstnáno v plném rozsahu.
Pokud jde o běžný výrobní program, je v rozpočtu předvídáno, že továrna zaměstná
proti normální době zvýšený počet dělníků po celý rok při plném 48 hodinovém pracov-
ním týdnu, jednak pracemi na dodávkách, jež se přenesou z uplynulého roku, jednak
výrobou nového materiálu a opravami materiálu, jichž bude třeba k běžnému doplnění a
udržování tohoto materiálu vojenské správy na předepsaném. počtu.
444
§ 11. Vojenské lesní podniky.
§ II. Vojenské lesní podniky.
I. činnost podniku v roce 1937.
Vojenské lesní podniky hospodařily v roce 1937 na pozemkovém majetku o rozloze
asi 79. 888 ha.
Kromě toho spravují podniky po stránce hospodářské ještě tři vojenská polesi.
Vrchní správa V Plumlově byla během roku 1936 teprve postupně zřizována a je v roce
1937 poprvé zařazena do státního rozpočtu. Hospodaření však i v tomto roce jde na vrub
vojenské správy, neboť exploitace cílových ploch není dosud ukončena. Výtěžek z cílových
ploch připadne podle rozhodnutí vlády k dobru vojenské správy na částečnou úhradu pře-
jímací ceny nemovitostí, kterou vojenská správa zálohové proplatila.
Rozpočtem na rok 1937 jest předpokládán provozní přebytek v částce 6, 793. 300 Kč,
z kteréžto částky připadá na vrchní správu v Plumlově 6, 769. 900 Kč. Z této částky budou
uhrazeny všechny investice u vrchní správy v Plumlově a zbytek bude odveden vojenské
správě na částečnou úhradu kupní ceny převzatých nemovitostí.
Po vyloučení vrchní správy v Plumlově předpokládá se provozní přebytek z vlast-
ního hospodaření vojenských lesních podniků částkou 23. 400 Kč.
Nedá se očekávati, že preliminář tento bude úplně dodržen, V hosp. roce 1936/37 byl
sice těžen již plný 100% etát, prodejní ceny dříví nedosáhly však přece té výše, se kterou
bylo při zpracování rozpočtu počítáno a kromě toho stouply podstatně i dělnické mzdy, ze-
jména u vrchní správy v Malackách, v důsledku nové kolektivní smlouvy.
Kromě toho budou pravděpodobně překročeny náklady osobní, neboť bylo nutno roz-
množiti personál taxačních sekcí o několik výpomocných sil, aby bylo vyhověno nařízení
úřadů státní lesní služby dohlédací ohledně vypracování lesních hospodářských plánů i přes
to, že stálý personál těchto sekcí prováděl řadu oceňovacích prací a odhadů les. nemovi-
tostí pro účely vojenské správy.
U samostatné správy v Kamenici n. Cirochou bylo mimo to nařízeno dohlédacím úřa-
dem rozsáhlé zalesnění starých převzatých pasek, které vyžádá si značného nákladu mimo
rozpočtem zajištěnou částku.
Úroky z investičních dluhů stále neúměrně zatěžují provozní výdaje a nelze očeká-
vati aktivní bilanci, dokud úroková služba u vojenských lesních podniků nebude upra-
vena na míru úměrnou výnosnosti lesního hospodářství.
Investiční náklady jsou určeny v prvé řadě na úhradu zbytků přejímacích cen nemo-
vitostí v Brdech a v Malackách a dále na novostavby obytných budov u nově zřízené vrchní
správy v Plumlově.
Předpokládaná stavba retenční nádrže na Červeném potoce v Brdech, pro níž bylo
v rozpočtu vojenských lesních podniků na rok 1937 zajištěno 480. 000 Kč, byla odsunuta.
Vojenské lesní podniky podaly návrh, aby bylo znovu pečlivě zkoumáno, zda předpoklady,
na základě nichž se ministerstvo národní obrany ku stavbě zavázalo, dosud trvají a zda by
nebylo možno stavbu provésti jako součást celostátního programu úpravy vodního systé-
mu na potoce červeném a Jalovém v Brdech.
Rovněž příspěvek na stavbu vodovodu pro obec Zaječov, na nějž rozpočet pamatuje
částkou 250. 000 Kč, byl zatím odsunut na dobu pozdější, částek takto uvolněných hodlají
vojenské lesní podniky použíti pro výstavbu potřebných obytných budov u vrchní správy
v Hořovicích. Stran povolení virementu zahájily již řízení předepsané finančním zákonem.
Úhrada investic bude provedena z části provozním ziskem vrchní správy v Plumlově,
z části vlastními prostředky (investice obnovovací) a zbytek zápůjčkou podle čl. XVIII.
odist. 1 e) finančního zákona na rok 1937.
II. činnost podniku v roce 1938.
Rozpočet předpokládá provozní zisk 916. 900 Kč, který bude použit částkou 562. 400 Kč
na splátku investičních dluhů; zbytek 354. 500 Kč bude odveden státní pokladně. Tento