Čtvrtek 16. října 1930

Jaké je zdanění v Sovětské unii? Někdy také přiznáte, když trochu se vám pootevře okno z vaší žurnalistiky, že tam lidem, kteří se nevykáží, že ten neb onen den pracovali užitečnou práci, se všechno horentně zdražuje. Tam se také tito na světě zbyteční lidé ohromně zdaňují. Ale tam není vysokých daní ani potřebí. Stát, který má ve vlastní režii většinu výroby, stát, který se nedělí o čistý zisk s Petschky, Weinmanny, Rotschildy, Bati a podobnými parasity lidské společnosti, může svou spotřebu, kterou musíte vy dnes krýti z pivní, tabákové daně a jiných daní, krýt z těchto čistých zisků výroby. V tom to právě tkví, že jsou tam zdaněni bohatí lenoši, pokud tam jsou, a pak, že stát kryje z čistých zisků průmyslových a výrobních své potřeby.

Vy si v novinách naříkáte na kulturní úpadek u nás, a také je. Ne zbytečně psaly časopisy asi před rokem, že kulturní úroveň československého národa nebude se posuzovati jen podle toho, kolik se spotřebovalo mýdla na osobu, nýbrž také podle toho, kolik se tu čte časopisů >Šejdrem< a jiných časopisů podobné úrovně, a je jich více než dosti. Myslím, že takové >Houpačky< a >Komáry < a pod. nebyly by se před válkou udržely. Nepřeháním, když tvrdím, že kulturní úroveň zde silně klesla. To všechno, co je možno po válce v tomto státě, nebylo možno před válkou, před 15 a 20 lety. Podívejte se na kulturní vzrůst na východě: Zde měli 80 % analfabetů a dnes jich ubylo 25 %. Není to práce malá, učit člověka 50, 60 let starého číst a psát, a přesto se ti lidé této námaze nevyhýbají a přesto se kulturní stav čím dále, tím více zvedá, poněvadž správně vedoucí tohoto státu a společnosti vědí, že jako soli potřebují kulturně a politicky vysoce vyspělých lidí.

Potlačování národů. Podívejme se, jak jsou svobodní ti národové, Číňané, Indové v Indočíně, kulturní národ burský na jihu Afriky. Podívejte se, jaká je tam svoboda. A nemusíte chodit tak daleko. Nevíte nic o tom, že jako byly pořádány dragonády po 30leté válce v českých krajích, tak provádí dragonády Pilsudský mezi 8 miliony Ukrajinců, obývajících východní část Polska, že celé vesnice jsou zapalovány, muži zabíjeni, vesnice vyloupeny, ženy a dívky znásilněny a jede se dál. A to tento měsíc, ne před 10, 15 lety. Taková je svoboda národností po válce. A nečtete o tom - co jste se málo narozčilovali - jak se dívá fašista Mussolini na národnostní samostatnost? Málo jste se rozčilovali nad těmi >slovanskými vešmi<, jak byli nazváni Slovinci? To je národnostní svoboda? A podívejte se tam: Svoboda národností až do odtržení národních celků. Budete chtít tvrdit, že ten ohromný stát jako Sovětské Rusko, by byl musil dovolit odtržení Finska a okrajových států, že by nebyl mohl tomu zabrániti? Ale řekl: Když jste chtěli být samostatní, buďte. A dnes je silné hnutí uvnitř těchto států, velmi rády by šly zpět do oblasti, v níž byly. (Výkřiky.) Ne, to neoddisputujete, jako ten fakt, kolik lidi je přihlášeno na sovětské missi, kteří by rádi jeli do Ruska pro kousek zaměstnání a chleba. Je tam kamarád, který byl druhým na naší kandidátce do poslanecké sněmovny v mojí vol. župě, teprve od března, a jistě mi nebude lhát, za jakých podmínek tam pracuje. Jednu čtvrtinu mzdy může posílat, 3/4 musí zůstat v zemi, a 860 Kč měsíčně posílá ženě a dětem. To jsou fakta. (Hlasy: Kupci!) Ano, proti kulakům, kteří chtěli vykořisťovat pracující venkovany, použilo se nejostřejších prostředků. U nás je všeobecná nespokojenost a tam všeobecná důvěra. (Odpor.) Ano, pane kol. Thoři. Jestliže jsou svědci měšťáčtí, že 1. srpna statisíce dělníků demonstrovaly s puškami na ramenou přes Moskvu, pak má tam vláda jistě důvěru mas. Prosím, zkuste to jen a dejte tak tisíc pušek našim demonstrantům! (Sen. Thoř: Vy byste nemohli demonstrovati!) Ne, že my bychom nemohli demonstrovati, ale policajti by zalezli, nebili by nás. Budete chtíti tvrditi tam, kde demonstruje komunistické dělnictvo, aby ukázalo tak světu kapitalistů: >Tu jsme, odvažte se útoku na nás!< že tam, kde může dáti vláda statisíce kusů pušek na ramena dělníkům, že je nespokojenost? (Sen. Thoř: Vy tomu sám nevěříte!) To je fakt, který je potvrzen nejen našimi komunisty, ale i lidmi z měšťáckých kruhů. (Sen. Kindl: My máme právo si udělati tady pořádek! A my ho tu tak uděláme! Policajty děláte vy! - Hluk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Mikulíček (pokračuje): U nás zavádíte suchou cestou fašismus. (Sen. Chlebounová: Ale kde!) Tak odpusťte, paní kolegyně, když mám ústavou zaručena určitá práva a někdo bez schválení zákonodárného sboru, jak ústava káže, mně ta práva odpírá, jak to nazýváte? Můžete to nazvati zneužití úřední moci, násilí, nebo jakkoli jinak, ale to není právní stav podle platné ústavy, která tu pořád ještě není změněna. Prosím vás, když jsem na minulou neděli svolal dvě schůze do Slušovic a Rakové na Vizovsku, protože příslušný úředník nechce už jíti asistovati na schůzi do Rakové večer, tak ji prostě zakáže z důvodu zachování klidu a pořádku, ačkoli je to obec s 60 čísly, ale v obci o 200 čísel po poledni schůzi dovolí, je to zneužívání úřední moci nebo překročování zákonů?

Co je to, co dělá pan ministr Meissner s naším tiskem? Co je to, co dělá pan ministr Dérer s učiteli? Přečtěte si interpelaci, kterou jsem před měsícem podal. Máte někde v zákoně, že by ochránce zákona mohl zbíti bezbranného občana? To nemáte ani v zákoně trestním, ani v zákoně na ochranu republiky a nikde.

Včera měli jsme případ soudr. Pilze v imunitním výboru a navrhoval jsem, aby byl soudr. Pilz povolán k výslechu, poněvadž vím, že napřed byl bit soudr. Pilz tak, že upadl na zem, a najednou tu sociálně-demokratický advokát vytasí se s lékařským vysvědčením, že ten Pilz, ten slabý člověk, pobil čtyři policajty ozbrojené pendreky, revolvery a šavlemi. To by musil býti skutečně Breitbart, aby to dokázal. Ale to nevěří sociálně-demokratický advokát svému kolegovi senátorovi, on věří policajtovi s pendrekem. Což budete popírati, že skutečně tu fakticky zavadíte suchou cestou fašismus? Můžete tvrditi, že také existuje fašismus v Sovětské unii. (Sen. Thoř: Tam střílejí pořádné lidi!) Pane kolego, řeknu vám, že tam střílejí korupčníky a defraudanty. (Výkřiky. -Hluk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Tam byli v jedné a téže zlodějně státních peněz zamícháni tři komunisté a 5 nebo 6 bezpartijních. Komunisté jsou bezpodmínečně postříleni, bezpartijní jdou na 2, 3, 4 roky do kriminálu. Je to drastické, ale je to správné. Sami to uznáváme, poněvadž komunista se dožil toho, že jeho idea zvítězila, a proto je to u něho stokrát větší zločin a darebáctví, když tuto ideu zlodějstvím a korupčnictvím podhrabává.

Vážení, kolik by tu už bylo vlastenců u zdi, kdybychom tak rozcupovali špiritus, benzin, válečné půjčky, dodávky státu atd. Podívejte se, my jsme včera jednali v rozpočtovém výboru o uzávěrce za rok 1928. A tam máte položku Překročení státního rozpočtu o 77,600.000 Kč v ministerstvu nár. obrany. Je to pod položkou >naturálie<. Chléb pro vojsko, sláma, seno, oves pro koně, a váš vládní poslanec dokázal, že přesto že se počet vojska nezvýšil v r. 1928 proti r. 1927 a přesto, že v rozpočtu bylo preliminováno na chléb, seno a oves o 12,500.000 Kč více, že tento obnos nebyl správně vydán, čili je potřebí pátrati, komu část obnosu toho zůstala za nehty. Vládní poslanec tedy to dělal a kritisoval, ne abyste myslila, že to byl bolševik, ovšem bolševici tuto správnou kritiku schvalují. Takoví by tam neobstáli, kdyby bylo dokázáno, že z těch 77 milionů jedno, dvě, tři procenta by jim zůstalo někde mimořádně vězet za delšími nehty.

Ti přirozeně by šli tam bezpodmínečně ke zdi, protože nic jiného nezaslouží, a proto neukazujte na to, že v Rusku jsou stříleni. V Rusku nejsou stříleni dělníci, hledající práci, poněvadž ti i tam nehledají, to vám pověděly >Lidové Noviny< v pondělí, ale tam jsou stříleni korupčníci a zloději, kteří u nás klidně mohou se za ukradené peníze vozit v koupených autech po světových lázních v době, kdy dělníci musí dřít, aby byli živi. Tak se mají věci. Mohli bychom posloužiti sty a tisíci jmény, ne abychom řekli, že paušálně obviňujeme. V roce 1923, dne 23. listopadu, jsem snesl materiál o zlodějně špiritusové. Jmenoval jsem tam jednotlivé politiky, ale nebylo to pravda, když jsem to odhalil já, poněvadž jsem byl bolševikem. Ale když nechtěl přijmouti president do Hradu Práška, poněvadž se bál, že, kdyby se tam zapálila cigareta, by ty plyny špiritusové chytly na chodbě, pak to stálo presidenta tohoto sboru, Práška, politický krk. A proto, pánové, s tím střílením v Rusku pomalu. Darebáci, kteří, jak jsem řekl, napřed falešně předstírali, že se rvali za ideu a tuto ideu podkopávají, zloději a korupčníci, nic jiného nezaslouží. A mělo by se tak postupovati i v ostatních státech a ty miliony by se neztrácely, z nichž není možno dělat účetní uzávěrku.

Vážení pánové! Fašismus zde a ve všech ostatních státech zavádíte jako poslední snad možnou záchranu před nespokojeným proletariátem. Máte ještě jednu reservu, a to tu, že na ni počítají kapitalisté všech států, že zrovna tak, jako se řešila krise před válkou, že ji bude možno rozřešiti, anebo její vyvrcholení oddáliti, novou válkou světovou. Iluse o míru jsou nemenší falší, ať jdou z úst kohokoli. Vy jste je otiskovali v měšťáckých i sociál-fašistických novinách, když pronesl ilusi o stoletém míru Tomáš Masaryk. Vy každou zmínku o zabezpečení světového míru z úst Benešových rovněž rozmazáváte v novinách. A nevíte, co je na hranicích italsko-francouzských? O tom nevíte, že jsou tam zákopy s ostnatými dráty? Nevíte, co se připravuje nákladem 25 tisíc milionů franků na hranicích německo-francouzských? To jsou vyhlídky na tolikaletý a tolikaletý mír. A což poslední události mezi fašisty a Jugoslavií? To je také velmi slabá píseň o nějakém stoletém míru. A proto vším právem, když byla Sovětská unie pozvána také na mezinárodní konferenci, navrhla všeobecné odzbrojení nejen armád kapitalistických, ale také rudé armády v Rusku, která tam není vydržována na výboj, nýbrž na ochranu vítězství sociální revoluce, bez níž se zrovna tak nemůže sociální revoluce obejíti v Rusku, jako se nemohli Husité obejíti bez palcátů a vozů, když na ně celý reakční svět před 300 lety činil útoky.

Pánové, krise se vyvrcholuje a jednotlivé strany předkládají recepty na odstranění a zmírnění krise. Národní demokraté navrhují snížení daní ovšem jen kapitalistům, a zvýšení daní spotřebních. Navrhují exportní úvěry, odbourání ochrany nájemníků, odbourání sociálních vymožeností. Falešným předstíráním pomoci úředníkům a živnostníkům klamou tyto, a zatím hájí jen zájmy bankokracie průmyslu a velkostatků. Nejvíce ohánějí se dnes hospodářskou krisí agrárníci. Nebudete tvrditi, že cla pomohou tříhektarovému rolníku. Vždyť ten tříhektarový rolník všechno žito a pšenici spotřebuje s dětmi doma. Vždyť jsou vesnice, a těch je většina v tomto státě, ze kterých nevyvezou všichni dohromady jeden vagon pšenice a žita! A těm chcete pomoci zvýšením cla z pšenice a žita? Doma spotřebují to, co se na jejich drobných a skromných políčkách dá vypěstovati, ale v těch otázkách, v té výrobě, kdy oni potřebují prodati něco k získání peněz, potřebných k placení úroků a daní, agrární váleční kapitalisté horentně okrádají drobného zemědělce. Doložím to, prosím: Mám výstřižek z brněnské >Svobody < asi před 6 týdny - snad ji čtete jako agrárníci - kde nás redaktor napomíná, abychom si my, rolníci, správně rozdělili osevná pole, že pravděpodobně bude osev řepy snížen o jednu třetinu a že není naděje na větší cenu za jeden metrák řepy než 10 až 12 Kč. Na Moravě máme 14,50 Kč, v Čechách mají o nějaký haléř více. Kdo nás okrádá v tom cukru? Kdo? Před 5 lety jsem za metrák řepy koupil 5 kg cukru, za rok koupím za metrák řepy 1 1/2 kg cukru. V čí rukou jsou ty cukrovary? Jen Schoeller? Jen May má cukrovary? Není tu více než polovina cukrovarů v rukou vlasteneckých syndikalistů agrárních? A dávají ti syndikalisté agrárníci za řepu více, nebo prodávají o 10 haléřů lacinější cukr. A jako krade ten Schoeller, tak krade i Stoupal i ostatní (Smích.), až na to, že ten Schoeller má poctivost, že přizná čistého zisku 30 %, kdežto Stoupal dokazuje, že nemá zisku, kašulíruje širokou veřejnost a okrádá správu berní. Kdo nás uvrhl do toho? Já jsem z řepařského kraje, odvádím několik set metrických centů. Kdo nás uvrhl do té bídy. (Hlasy: Kolik toho máš?) Dostal jsem (ironicky) 1.000 měřic, zbytkový statek. (Smích.)

Kdo nás uvrhl do té bídy při našem hospodářství. Nebyl to ani Šmeral, nebyl to ani Stalin, ani ruský dumping, nýbrž byli to nenasytní kořistníci, majitelé ať soukromých nebo syndikátních cukrovarů, kteří v mnohém počtu se rekrutují z politicky vynikajících osobností při agrární straně. (Hlas: Nesmysly mluvíš!) Tak mi řekni, jak to přijde, že v Německu má rolník za řepu za 100 kg 24 Kč a za cukr platí 4 Kč. To je dobré! Dr Srdínko si stěžoval v zemědělském výboru před půl druhým rokem, když mluvil o zemědělské krisi: Podívejte se, vážení pánové, v Německu dostane rolník za řepu 24 Kč a cukr kupuje za 4 Kč. V Rakousku dostane za řepu 23 Kč a cukr kupuje za 3.60 Kč. A v Československu, kde žezlo vlády drží agrárník Udržal, kde ministrem zemědělství je agrárník, ministrem vnitra je agrárník a ministrem vojenství agrárník, to není možné pro ty řepaře tak zaříditi, aby se to zařídilo jako v Hindenburgově Německu anebo v Schobrově Rakousku.

Vy jste nás uvrhli do krise. A kdo uvrhl ty největší chudáky z Českomoravské vysočiny do krise? Kdo? Dnes vám nabízejí brambory do vašich lihovarů za 16 až 17 Kč metrák a vy jim nabízíte 10 až 11 Kč, ani na 12 to nemohou dotáhnouti. Není to vyložené pirátství v mezích zákona? Napřed si uděláte monopol, aby si žádný jiný nesměl vařiti cukr a lih jen vy. Běda každému, kdo by se odváži zříditi to tak, aby si sám vyráběl a dával to do konsumu i s placenou daní o 10 až 15 Kč na litru laciněji. V mém městečku byli dva hostinští, nota bene příslušníci vaší, agrární strany, bratři Stašové. Starší po převratu, než se na to přišlo, koupil si švestek na slivovici, poněvadž mu to přišlo levněji, ale přišli mu na to z finančního ředitelství a nasolili mu 10.000 Kč pokuty, ačkoli nepálil tajně, přiznal to finančnímu ředitelství a zaplatil za hodinu destilace tohoto kvasu 66 Kč, jak bylo vyměřeno. Ale protože nebyl oprávněn nakupovati, protože byl oprávněn páliti jen ze svých švestek těch 20 nebo 30 litrů, byl potrestán. Na kupování švestek jsou oprávněni jenom monopolní lihovarníci, mezi nimiž je i mnoho židů, ale všichni ruku v ruce vlastenci. Udržují cenu lihu na 40 Kč v drobném prodeji, ale stlačují životní úroveň těch, kteří se dřou na malých políčkách Českomoravské vysočiny. Jak je tomu dávno, co se platilo za 1 q průmyslových brambor 30 až 40 Kč a dnes dáváte jim 1/4 této ceny, ale cenu litru lihu jste nesnížili ani o 10 haléřů. Obyvatelé těch chudých vesniček jsou v takové krisi, že nejen nemohou zaplatiti úroky, ale ani daně, koupiti si boty, šaty, protože nemají na to prostředků.

S pivem je totéž. I tady jsou akcionáři velkých pivovarů. (Sen. Stöhr [německy]: My ne!) Snad vy ne, ale i v této síni by se našlo dosti pánů, kteří jsou akcionáři různých pivovarů. Za ječmen platíte 120 Kč, za chmel 600 Kč a pivo je dražší, nežli když stál ječmen 280 Kč a chmel 6 až 8.000 Kč. A při tom na berní správě v Plzni takový pivovar, který vyrobí 275.000 hl za rok, přiznává, že vydělá na hektolitru 15 Kč. Nezdá se vám, že jsou na té berní správě lidé neschopní, anebo zločinní? Kolik ten pivovar by musil doplatit tehdy, když platil 280 Kč za ječmen a 7.000 Kč za chmel, když dnes vydělá při takové láci materiálu jen 15 Kč na hektolitru? Máte to černé na bílém v bilančních zprávách a proto, pánové, ne tak, jak vy líčíte a žádáte, je možno řešiti krisi mezi zemědělci. Já jsem si opsal vaši resoluci z vašeho zastupitelstva. Tam máte 6 požadavků a na konec hrozíte, nepůjde-li to demokratickou cestou, že to půjde cestou jinou.

První váš požadavek jest, >aby vhodným a účinným způsobem byl upraven dovoz zemědělských výrobků do republiky<. Řekněte mně, kolika tříhektarovým rolníkům chcete pomoci upraveným dovozem do republiky? Mluvím o těch, kteří vlastní do 3 ha půdy, těch je zdrcující většina mezi rolníky, 80 % i více.

Další váš požadavek jest, >aby pro zemědělce a zemědělské družstevnictví opatřen a usnadněn byl vydatný a levný úvěr alespoň na přechodnou dobu<. Pánové, jak se chcete s vašimi družstvy svést na bídě domkářů a chudých rolníků, kteří mají po jedné krávě?

Dále: >aby odstraněna byla neudržitelná vázanost hospodářství majetku domovního zrušením ochrany nájemníků a podporou stavebního ruchu<. Pánové, zrušením ochrany nájemníků chcete pomáhati venkovským lidem? Jaké domácí pány tam máte, když ten člověk tam má jednu místnost, ve které vaří i pere, ve které žena spravuje roztrhané šaty, zkrátka, kde jest jediná místnost bez kuchyně, kde se spí a žije? Vy chcete pomoci těmto nejchudším z bídných zrušením ochrany nájemníků? Musíme říci těm lidem na venkově, jaké vy máte recepty, abyste jim pomohli.

>Aby podporována byla soustavná meliorace vydatnějším způsobem.< Máte ministerstvo zemědělství v rukách, které má milionové dotace, které pro sebe vyžaduje několikanásobnou částku, než co vynese pozemková daň. Není potřebí to žádati, jest jen potřebí vašemu ministru zemědělství ve vaší schůzi výkonného výboru nebo zastupitelstva poručiti a on je povinen, aby podle toho jednal.

Další váš požadavek jest, >aby s urychlením bylo zemědělské podnikání zbaveno těžkého risika živelných pohrom a pádu dobytka.< Pojišťovna, pravda. My máme ubohé zkušenosti s tím pojištěním, že nemůžete pro ně rozehřát žádného zemědělce. Já mám pojištěn dobytek hovězí i koně, a vím, jak to dopadne na konec, poněvadž jako poslanec a senátor musil jsem v několika desítkách případů intervenovati u pojišťovny v Brně, a je to pojišťovna dobrovolná. Při koních to není tak křiklavé jako při hovězím dobytku. Tomu, kdo platil ze 4.000 prémie, bylo před pádem odhadnuto dobytče na 2.000 až 2.500 Kč, a ten člověk nedostal podle stanov 80 % z částky, ze které platil prémie, nýbrž z částky odhadnuté. Místo 80 % dostal jen 2.000 Kč. Nepomohly intervence a zastrašování veřejným skandalisováním, zkrátka pojišťovna dělala si po svém.

Vy chcete rovněž takovou pojišťovnu zříditi. Máme zkušenosti s pojišťovnami nemocenskými, úrazovými, starobními a invalidními: víme, že ředitelé pojišťovny úrazové mají po 10 tisících měsíčně, ale s dělníkem se soudí úrazová pojišťovna, má-li mu dáti 5 Kč, když má uražený ukazováček pravé ruky. Víme, že sedí bonzové protizákonně 18 let v nemocenských pojišťovnách, že již dávno měly býti vykonány nové volby, že berou 4 až 5.000 Kč měsíčně, ale mají to zařízeno tak, že se to dělá přímo fabrikantsky. Nemocný dělník se pošle k revisi, uzná se, že je schopen práce, a po tomto uznání zdravý, mladý, 30letý člověk zemřel. Takové zkušenosti máme.

Na starobní pojištění se těšíme všichni, poněvadž bude vypláceno až po 65. roku. Jděte k Baťovi a do Vítkovických továren a hledejte dělníka, který se dožije 50 let. Každý je tu zestaralý vybičováním z hladu a vybičován racionalisací. Po 65 letech dostane nějakou podporu. Snad se vám podaří v nynější koalici, poněvadž je to společnost s neomezeným ručením na opatřování teplých, tučných míst, dobytčí pojišťovnu a pojišťovnu proti pohromám skutečně zříditi. Ale že byste tím odstranili krisi mezi drobnými, malými zemědělci, odpusťte, tomu vy nevěříte sami a tomu nebudou věřiti ani vaši političtí příslušníci. Páni z klerikální strany mají jediný recept na řešení všech krisí! Trp, dokud jsi tu, poněvadž ten život jest jen průchodním domem. Čím více budeš trpět, tím větší budeš míti blaženost po smrti. Zdali pak vidíte, aby farář nebo biskup nebo papež, když onemocní, utíkal hupky, hupky do nebeského království? Nikoliv, on hledá lékaře, aby ho co nejvíce zachoval, poněvadž je to tu jistější nežli tam v těch mlžinách.

Řekl zde pan sen. Krejčí, aniž by dal recept k řešení hospodářské krise, že vy tím, že se nesnažíte zmírniti hospodářskou krisi, ženete všechno na mlýn bolševikům. Je to pravda, co řekl. Můžete přesvědčovati trpícího rolníka, který nemá ani tolik prostředků, aby měl chleba pro sebe a pro rodinu, který tím méně má prostředků, aby všechno k životu uhájil, můžete mu vykládat o vlastenectví, on konec konců přizná, že bolševici mají pravdu, že je potřebí vyvlastniti půdu velkým, kteří z ní jen kořistí a neobdělávají ji, a že je potřebí změniti celý daňový systém. To vám pan sen. Krejčí řekl pravdu, že to ženete skutečně k nám.

Řekl jsem v úvodu: Tím, že nás pozavíráte, jako to soustavně činíte s většinou komunistů v obou zákonodárných sborech a že zastavujete listy, tím ani jednomu nezaměstnanému nedáte práci. Také tím, že nechcete pomáhati skutečně trpícím drobným zemědělcům, ženete nám je do náručí. Ale myslím, že neměl příliš mnoho pravdy, že ženete pracující rolníky do náručí bolševických židů. Pan Krejčí zaspal totiž několik roků. Nevidí, že už v Moskvě nesedí u vlády Bronstein a Apfelbaum, nýbrž čistokrevný Gruzinec jako vedoucí tohoto státu, ne jeden rok, nýbrž již několik let; ale p. sen. Krejčí ještě pořád má halucinace, a proto říká: do náručí židů.

Což nesedí zástupci lidové strany pan min. Dostálek a dr Šrámek v ministerské radě také se židy? (Veselost.) A je to kamenem úrazu? Kde jde o přitužení reakčního režimu, kde jde o ostřejší opatření, aby byly zachráněny zisky těch, jimž by měly býti pro tuto krisi zkonfiskovány, tam to dělá ruku v ruce Šrámek s Meissnerem. A není Šrámkovi kamenem úrazu, že se Meissner narodil jako žid! Mně je to jedno, čím se narodil, já prý jsem také dělal rámus, když mne nesli na křest, polévali vodou, když bylo zima, ale nohy i ruce jsem měl svázané, co jsem měl dělat? (Veselost.) Ale to je hloupost, vyčítati národnostní neb náboženský původ, já jen připomínám panu Krejčímu, že židy už dnes ani své vlastní straníky zde nemůže strašiti. (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 16. října 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.)

Ale charakteristicky rozřešil tu krisi pan sen. Krejčí tvrzením, že v Sovětské unii utrhují bolševici lidem chléb od úst, aby mohli prováděti v zahraničí dumping. To je podařené. Unie vyváží nedostatek! Divím se, že k vyvážení nedostatku je potřebí tolik vagonů a lodí na Černém moři. Obyčejně se vyváží nadbytek, ale bolševici jsou tak dovední chlapi, že dovedou vyvážeti, co neexistuje a tím rozvracejí hospodářství ve všech kapitalistických státech a jsou hlavní příčinou krise.

Jak chtějí řešiti páni ze sociální demokracie a národních socialistů tuto krisi? Vidí, že je zle - a dokazují to každé volby do závodních výborů - tam je měřítko smýšlení mezi dělníky, ne podle voleb do obcí, okresů a parlamentu. Víme dnes, odkud rostou řady této také dělnické strany. Je to kde který kantor na vsi, jsou to advokáti, soudní radové a podobný >proletářský< živel a v mnoha případech jsou to dokonce majitelé továrniček s 50 až 80 dělníky. Je potřebí, aby ty strany, jak sociální demokracie, tak také čeští socialisté, měly pod svým vlivem určitou část dělnictva, poněvadž za to vlastně jsou buržoasií tak odměňováni, jak jsme toho svědky od vzniku tohoto státu. Kdyby zítra nebo pozítří se nám podařilo vymaniti ji z vlivu obou sociál-fašistických stran, poněvadž fašismus dnes sami udržují a podporují, veškeré pracující dělnictvo pak klidně odmítne buržoasií sociálfašistické vůdce jako nepotřebné, dá jim výpověď a oni půjdou do propadliště.

Proto na oklamání dělníků v novinách i zde s tribuny zákonodárných sborů mluví se velká slova za zkrácení pracovní doby,,ale tam, kde dělnictvo bojuje za zkrácení pracovní doby, ať v Pardubicích, Semtíně, Ostravě, v Plzni nebo kdekoli jinde, vpadají právě oni, ne tak proletáři jako odboroví sekretáři, tomuto bojujícímu dělnictvu vzad. Byl jsem svědkem několika bojů horníků hlavně na Mostecku a Ostravsku. Kdyby i horníci, kteří vstoupí v boj, neměli na sto procent pravdu, je povinností všech t. zv. dělnických stran, aby se bojujících proletářů zastaly. Říkám povinností dělnických stran, nežádám tu povinnost od klerikálů, živnostníků, agrárníků. Podívejte se na kapitalisty! Táže se Svaz průmyslníků, organisace kapitalistů, když se dostane člen její organisace, nebo i neorganisovaný, do konfliktu se zaměstnanectvem, je-li jeho požadavek nebo útok oprávněn, či nikoliv? Ale bezpodmínečně ho podporuje.

U vůdců dělnických stran, u sekretářů t. zv. sociálněfašistických stran neexistuje pojem této solidarity. Co má na to říci socialista-marxista, když čte >Právu Lidu<, že zkrácení pracovní doby začíná řešiti Baťa, když zavádí 5 dní pracovních v týdnu? Což se pan redaktor neinformoval u tamějších svých příslušníků, aby mu sdělili, že Baťa zkracuje sice pracovní týden, ale zvyšuje pracovní dobu o jednu hodinu denně legálně? Dělnictvo nebude dělati 8, nýbrž 9 hodin denně, a kdo byste se chtěl přesvědčiti, jak se tam dodržuje zákon o pracovní době, jen tam zajeďte incognito, ne telefonovati, že tam přijde ministr, nýbrž jako soukromý člověk a dva, tři dny postůjte u tovární brány a uvidíte, zdali vůbec, co ten závod existuje a co existuje zákon o 8mi hodinové pracovní době, se zákon dodržuje. Míti Baťu za vzor snižování pracovní doby je trochu příliš přitaženo za vlasy. A podle toho má také cenu socialismus těch pánů, kteří si berou Baťu za vzor. Mluví se všeobecně a páni před dělníky také mluvili o zvýšení mezd a čeho jsme svědky v každém boji? Čtu v >Nové době<, orgánu posl. Pika, starosty Plzně, že vyučení strojní zámečníci jsou nuceni pracovati ve Škodovkách za 120 až 130 Kč týdně. Nerozbili jsme vám ve Škodovkách organisace, vždyť při volbách do závodního výboru dostali jsme 17 % hlasů a 83 % mají tam čs. socialisté a soc. demokrati. Nuže, nač skuhráte v novinách o nízké mzdě, když ve správní radě dověděl se posl. Pik, že akcionáři Škodovek dostanou za r. 1929 o 14 milionů více, než dostali za rok 1928? Nezdá se vám, že by měl jako zástupce dělníků povinnost říci Löwensteinovi a všem ostatním: Stačí vám, chlapi, 54 miliony Kč ročního zisku. Nedovolím jako zástupce dělníků, aby si naši organisovaní dělníci odnášeli z dílen týdně 120-130 Kč, když v Plzni je dráže než v Praze. Do novin se to dá, kritika nízké mzdy, aby se oklamali dělníci, ale ve správní radě sedí se s Löwensteinem a přikývne se na všechno a co hlavního, sebere se tučná gáže za členství ve správní radě Škodovek. Tak se pracuje ve prospěch zvýšení mzdy dělníků!


Související odkazy