Interkaláře.

Uvolněná místa jsou obsazována, pokud je ta vůbec možno, ihned. Ministerstva financí je daleko úmyslu, aby neobsazováním uvolněných míst tvořilo úspory na osobních výdajích. Je ovšem přirozeno, že uplyne určitá doba než obsazení technicky může býti provedeno, tj. než podřízené úřady vyhledají a navrhnou vhodné kandidáty a než návrh ministerstvem financí předložený kompetentním orgánům dojde schválení.

Veliká pozornost pochopitelně byla věnována naší soustavě daňové. Dle slov ministra neuspokojuje soustava našich daní, ani se stanoviska hospodářského, - a v tom směru největší obtíží jsou daně obchodové - ani se stanoviska sociálního, kde opět rušivě působí daně, které postihují to, co člověk potřebuje nejnutněji k živobytí. Ovšem finanční správě není možno uskutečňovat jen to, co by považovala za ideální, nýbrž musí počítati s tím, co je proveditelné.

Bylo též upozorňováno, že procento nepřímých daní nelze seznati ze státního rozpočtu proto, že jisté částky, zejména daní obchodových jsou předem vyjmuty a jsou dány do skupiny třetí, do údělu samosprávě. Nelze však tyto výňatky dáti zpět k státním daním a teprve pak percentuelně propočítati, poněvadž by bylo v tom případě třeba přibrati i ostatní daně samosprávné a utvořiti tak jeden celek, podle něhož by se ihned seznalo, jak jest která daň rozvržena.

Rozpočtový rok.

Hlavní zpravodaj zmínil se ve své zprávě o změně rozpočtového roku, kterou by se dala získati delší doba k projednání státního rozpočtu tím, že by rozpočtový rok počínal u nás podobně jako v mnoha jiných státech 1. červencem. Ovšem změna rozpočtového roku předpokládá změnu nařízení č. 719 Sb. z. a n., což by byla konečně otázka čistě technická, kdyby nebylo psychologické otázky, kdy se lépe rozpočet projednává, poněvadž se zdá, že v letních měsících je méně chuti projednávati rozpočet. To se zdá hlavním důvodem, proč bychom se těžko odhodlali ke změně rozpočtového roku, který souhlasí též s rokem kalendářním.

Peněžnictví.

Jako v letech minulých byly i v letošní rozpočtové debatě podrobeny kritice poměry v našem peněžnictví. Byly mu vytýkány přílišné zpolitisování, roztříštěnost, přeplácení úroků ze vkladů a poukazováno na neblahé důsledky těchto poměrů, zejména na drahotu úvěrů. Jest v tom mnoho pravdy, avšak nápravu nemůže zjednati jenom státní správa, nýbrž zde musí přiložiti ruku k dílu všichni činitelé, jimž záleží na ozdravění našeho hospodářského života, na prvém místě ovšem politické strany, které by měly působiti k odpolitisování peněžních ústavů.

Úrokové sazby ze vkladů.

Potěšitelným zjevem jest, že peněžní ústavy samy přicházejí k poznání, že získávání vkladů za každou cenu škodí v prvé řadě jim samým, pročež odstraňují již zvláštní úrokové výhody ze vkladů přijatých od jiných peněžních ústavů a na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde honba za vklady bujela snad nejvíce; činí se již samými peněžními ústavy všech typů vážné pokusy o jednotnou úpravu úrokové sazby ze vkladů.

Soustředění v bankovnictví.

Na soustředění v bankovnictví pracuje se neustále. Zmínky zasluhuje fuse tří pražských bank, provedená v tomto roce.

Dlouhodobý úvěr.

V bankovnictví na Slovensku a Podkarpatské Rusi připravuje se též velká soustřeďovací akce. Sem patří také připravované částečné soustředění zemských peněžních ústavů a vybudování jednotného emisního ústavu, který by se věnoval také pěstění levného dlouhodobého úvěru průmyslového. Neboť dlouhodobého úvěru přes značnou plynulost na peněžním trhu máme stále ještě nedostatek. Státní správa nemůže úrokovou míru ze vkladů a z úvěrů dekretovati. Vůbec může státní správa vykonávati zde vliv toliko nepřímo tím, že množní tvorbu úspor, že sama tyto úspory neodčerpá pro svoje úkoly, nýbrž ponechá je k použití soukromému podnikání.

V těchto směrech bylo již mnoho vykonáno a jest potřebí, aby na cestě jednou načaté bylo důsledně pokračováno. Pak lze doufati, že i naše peněžnictví bude moci plniti bezvadně svou úlohu v národním hospodářství.

Likvidace pohledávek a závazků slovenských družstev u jejich bývalých ústředen v Budapešti.

K dotazu a stavu likvidace pohledávek a závazků slovenských družstev, zejména úvěrních, u jejich bývalých ústředen v Budapešti se poznamenává, že tato likvidace spadá pod úmluvu s Maďarskem o úpravě dluhů a pohledávek ve starých korunách rak.-uh. ze dne 26. května 1928, č. 55/1930 Sb. z. a n., kterážto úmluva byla u nás provedena zákonem ze dne 21. března 1930, č. 51 Sb. z. a n. a prováděcím nařízením ze dne 11. září 1930, č. 128 Sb. z. a n.

Cena zlata a nynější hospodářská krise.

Souvislost ceny zlata s nynější hospodářskou krisí je problém světový, který dnes zaměstnává celý národohospodářský vědecký svět a zabývá se jím právě, jak známo, i finanční komise Společnosti národů.

Podstatu věci vyložil velmi přiléhavě pan ministr financí ve svém exposé k rozpočtu, když pravil:

"Je-li dnes téměř všude obnovena zlatá měna a jsou-li tedy ceny vyjádřeny ve zlatě, pak znamená tento pokles cen, že se za jednotku zlata kupuje více všech ostatních statků nežli před poklesem, a že se tedy zhodnocuje zlato. Posun směnné relace mezi zlatem a ostatními statky může míti svou příčinu buď na straně statků, nebo na straně zlata, a také na obou. Cenový index americký byl po válce téměř o polovinu vyšší nežli před válkou a Amerika měla při tom stále stejnou směnitelnou zlatou jednotku. Není pochyby, že to svědčilo o značném znehodnocení zlata vůči všem ostatním statkům (o třetinu), ale z toho neplyne, že příčina byla jen na straně zlata, zejména v jeho soustředění za válečné dodávky v Americe, protože pokles výrobnosti u všech ostatních statků za války a po ní spolupůsobil právě tak na této změně ve směnné relaci zlata, jako jeho soustředění. Proto sotva lze úplně přisvědčiti teoriím, které hledají příčinu dnešní deprese na straně peněz a zlata, ve správě měn a kreditní politice měnových administrací, protože změna ve směnné hodnotě zlata, právě tak jako měla při znehodnocení zlata svou příčinu; jak na straně zlata, tak na straně statků, může míti a má pravděpodobně i nyní při opačném posunu svou příčinu na obou stranách."

Pokud jde o kurs dolaru, podávají přiložené přehledy jasný důkaz, že kurs jeho v poměru k čsl. koruně se nijak podstatně nemění. Za případné předražování v pokoutním obchodě nemůže býti finanční správa činěna odpovědnou.

Vývoj kursu některých devis vůči dolaru. Podle záznamu v New Yorku.

Devisa	Zlatá parita $	31. prosince 1929		30. června 1930		31. července 1930		15. srpna 1930		30. srpna 1930		15. září 1930		30. září 1930
		Záznam v New Yorku	Poměr v % k zlaté paritě	Záznam v New Yorku	Poměr v % k zlaté paritě	Záznam v New Yorku	Poměr v % k zlaté paritě	Záznam v New Yorku	Poměr v % k zlaté paritě	Záznam v New Yorku	Poměr v % k zlaté paritě	Záznam v New Yorku	Poměr v % k zlaté paritě	Záznam v New Yorku	Poměr v % k zlaté paritě
100 Kč	2.9629	2.961/2	100.07	2.965/8	100.113	2.961/2	100.07	2.961/2	100.070	2.963/4	100.155	2.963/4	100.155	2.963/4	100.155
1 angl. libra	4.8667	4.855/32	100.31	4.8515/16	99.849	4.873/16	100.106	4.871/8	100.093	4.867/8	100.042	4.8515/16	99.849	48527/32	99.830
100 fr. franků	3918	3.94	100.56	3.923/4	100.242	3.931/2	100.434	3.931/4	100.370	3.931/2	100.434	3.923/4	100.242	3923/8	100.147
100 říš. marek	23.821	23.891/2	100.31	23.831/4	100.048	23.90	100.332	23.881/2	100.269	23.873/4	100.237	23.811/2	99.975	23.791/2	99.891
100 hol. zlatých	40.196	40.351/2	100.401	40.191/4	99.991	40.271/4	100.190	40.291/4	100.240	40.29	100.234	40.27	100.184	40.341/2	100.371
100 švýc. franků	19.295	19.423/4	100.69	19.38	100.441	19.433/4	100.739	19.451/2	100.829	19.441/2	100.777	19.403/8	100.564	19403/4	100.583
100 belga	13.905	14.-	100.68	13.96	100.396	14,-	100.68	13.983/4	100.566	13.973/4	100.521	13.941/2	100.288	13.943/4	100.306
100 norv. korun	26.799	2681/2	100.06	26.771/2	99.910	26.82	100.078	26.811/2	100.06	26.801/4	100.013	26.781/2	99.836	26.76	99.854
100 švéd. korun	26.799	26.911/2	100.43	26.861/2	100.246	26.91	100.414	26.88	100.302	26.89	100.340	26.863/8	100.242	26.865/6	100.251
100 dán. korun	26.799	26.811/2	100.06	26.761/2	99.873	26.811/2	100.06	26.82	100.078	26.81	100.041	26761/2	99.873	26.763/4	99.882
100 Ital. lir	5.263	5.235/8	99.49	5.237/8	99.539	5.237/8	99.539	5.237/8	99.539	5.237/8	99.539	5.237/8	99.539	5.233/4	99.515
100 špan. peset	19.295	13.37	69.29	10.861/2	56.310	11.35	58.824	10.73	55.610	10.71	55.507	10.80	55.973	10.36	56.693

 

Průměrný měsíční kurs Kč $, Ł, a šv. franku.

		New York			Londýn			Curych
		Kč	Ł	švýc. frs.	Kč	$	švýc. frs.	Kč	$	Ł
1929	leden	296.185	485.0012	19.24163	164.598	485.0008	25.20798	15.38327	519.73759	25.20836
	březen	296.205	486.3	19.2347	163.8575	485.27615	25.23005	15.39718	519.9025	25.23109
	květen	296.012	485.0721	19.262894	163.875	485.0995	25.1905281	15.3697	519.30125	25.19055
	červen	296.085	484.8536	19.24385	163.7374	484.83235	25.197969	15.388125	519.698	25.19849
	červenec	296.0144	485.1349	19.23711	163.91088	485.1455	25.21986	15.38509	519.774	25.218472
	srpen	296.02314	484.86226	19.24087	163.82831	484.8337	25.20182	15.3849	519.76842	25.203546
	září	296.01	484.85285	19.26687	163.773	484.82575	25.16535	15.369	519.077	25.20595
	říjen	296.05769	486.97355	19.34466	164.452	485.0147	25.17597	15.31074	517.0089	25.17657
	listopad	296.3182	487.77447	19.41488	164.5821	487.772	25.151634	15.281442	515.64153	25.151995
	prosinec	296.73958	488.2044	19.44203	164.4907	488.16583	25.107473	15.27093	514.36192	25.10914
1930	leden	296.0048	486.89298	19.3511	164.5673	486.56384	25.16346	15.28846	516.8155	25.164884
	únor	295.96	486.2355	19.2967	164.26973	486.2	25.198437	15.33979	518.27	25.198932
	březen	296.298	486.34014	19.34846	164.12024	486.3161	26.135649	15.31625	516.8767	25.136586
	duben	296.375	486.3575	19.382	164.1577	486.3456	25.09031	15.28565	515.9839	25.09614
	květen	296.4471	485.8756	19.357788	163.95916	485.9609	25.10736	15.3127	516.649	25.10822
	červen	296.625	485.88875	19.36325	163.8155	485.8883	25.086575	15.313	516.295	25.085
	červenec	296.61	486.6	19.43134	164.047	486.569	25.045	15.26638	514.77064	25.0449
	srpen	296.581	487.0901	19.44673	164.1723	487.086	25.0428	15.25432	514.249	25.04408
	září	296.75	486.1375	19.4081	163.8217	486.158	25.0495	15.2898	515.2394	25.0499

 

Kursy devis v Praze.

Rok 1930

		16./VI.	15./VII.	14./VIII.	15./IX.	30./IX.
New York tel.	v.	33.72625	33.7275	33.71375	33.695	33.7125
Londýn	vista	163.87	164.085	164.24	163.765	163.82
Amsterodam	"	1356.375	1357.125	1358.90	1356.625	136.0125
Curych	"	653.575	655.675	655.85	653.625	654.1715
Paříž	"	132.385	132.73	132.61	132.29	132.30
Brusel	"	470.40	470.90	471.25	469.955	469.925
Milán	"	176.69	176.68	176.63	176.50	176.49
Madrid	"	398.-	390.50	368.50	367.-	356.-
Lisabon	"	*) 153.50	*) 154.-	*) 155.-	*) 155.-	-.-
Oslo	"	*) 902.50	903.50	*) 903.875	*) 901.625	902.-
Kodaň	"	*) 902.25	903.25	904.-	901.875	902.125
Stockholm	"	905.25	906.875	*) 906.25	905.40	905.50
Bělehrad	"	59.665	59.835	59.875	59.675	-.-
Bukurešť	"	20.045	20.05	*) 20.0925	*) 20.12125	-.-
Sofia	"	*) 24.41	24.41	*) 24.43	*) 24.415	-.-
Athény	"	44.-	*) 44.-	*) 44.-	*) 44.-	-
Berlín	"	804.60	804.60	805.30	802.30	802.38
Gdansko	"	*) 656.50	*) 656.50	*) 657.75	*) 656.50	-.-
Vídeň	"	475.825	476.50	476.55	**) 475.85	475.75
Varšava	"	378.-	378.05	378.125	**) 377.70	377.70
Budapešť	"	589.75	590.90	591.35	589.80	-.-
Helsinky	"	84.88	*) 84.90	*) 84.86	*) 84.725	-.-
Kaunas	"	*) 336.50	*) 336.75	*) 337.-	*) 336.25	-.-
Tallinn	"	*) 900.-	*) 900.-	*) 900.-	*) 899.-	- -
Riga	"	650.-	*) 650.25	*) 650.50	*) 650.-	-.-
Alexandria	"	*) 168.50	*) 168.50	*) 168.50	*) 168.-	-.-
Buenos Aires	"	*) 1260.-	*) 1215.-	*) 1325.-	*) 1230.-	-.-
Rio de Janeiro	"	*) 392.50	*) 395.-	*) 350.-	*) 360.-	-.-
Monte Video	"	*) 32.-	*) 32.-	*) 32.-	*) 30.-	-.-
Montreal	"	33.70	*) 33.70	*) 33.70	*) 33.70	-.-
Praha v N. Yorku		2.963/8	2.963/8	2.965/8	2.963/4	-.-

 

Oběh bankovek a hosp. krise.

K výtkám o nízkém oběhu bankovek dlužno konstatovati, že se vychází z mylného předpokladu, že máme státní banku cedulovou, jež podroben, jest ministru financí. Národní banka Československá je však samostatnou společností akciovou, jejíž poměr ke státu je upraven zákonem, v němž také vymezena jsou práva státu, resp. ministra financí vůči ní.

Na jedné straně má banka privilegium vydávati bankovky a při tom zákonnou povinnost udržovati kurs svých bankovek na zlaté úrovni (0.04458 g zlata), dále pečovati o oběh platidel a správné jich působení ve státě. S Druhé strany přísluší vládě dozor na banku, který vykonává vládním komisařem s právem zastaviti usnesení valné hromady nebo jiných orgánů banky, příčí-li se stanovám, zákonům nebo zájmům státu. Ostatní poměr státu k bance upraven jest smlouvou podle čl. XII. novely č. 102/1925 Sb. z. a n.

Byla-li správa měny vložena do rukou samosprávné cedulové banky, nelze zásadně jinak, než ponechati jí volnost, pokud není činnost její v rozporu se zákonem nebo se zájmy státu.

Dotaz možno tedy vykládati jen v ten smysl, že by vláda, resp. ministr financí měl zastaviti výkon všech usnesení banky, která, hledíc k názoru v dotazu projevenému, mohou míti vliv na zmenšení oběhu bankovek, poněvadž malý oběh po názoru pana řečníka zaviňuje nynější hospodářskou tíseň. Která usnesení by to byla, dotaz ovšem neuvádí; prakticky mohlo by jíti patrně jen o poskytování úvěru.

A tu právě přicházíme k otázce, jsou-li již dnes úvěrové nároky vznášené na Národní banku a tím její vliv na peněžní trh takové, aby Národní banka oběživo plně ovládala. K tomu však má jí dopomoci hlavně splácení státovkového dluhu, které se podle svrchu uvedené úmluvy soustavně provádí.

Je nesporno, že oběh od roku 1928 klesl, bylo by však zásadní chybou a záměnou účinku s příčinou čítati tento pokles pouze na vrub činnosti Národní banky. Výše oběhu není totiž příčinou hospodářských nesnází dnešních, nýbrž jich důsledkem a ukazatelem.

Na otázku, zda dnešní oběh jest menší, než jakého by vyžadovala dnešní potřeba, odpovídá množství žirových účtů, které ukazují nepoužité množství hotových peněz. A tu právě jde najevo z výkazů Národní banky, že koncem října 1930 dosáhlo žiro největší číslice v posledních letech 1.391,228.000 Kč. Druhým ukazatelem jest "Zásoba eskontovaných cenných papírů", z níž je vidno, jak nepatrnou měrou používáno jest tohoto odvětví úvěrového v roce letošním u porovnání s rokem 1929.

Podle úmluvy mezi státem a bankou povinna jest Národní banka přijímati k eskontu bez jakékoliv censory státní bony, vydané podle zákona č. 333/1921 Sb. z. a n. za stejnou sazbu, jaká stanovena jest pro eskont směnek. Oběh bonů činí ještě dnes téměř 800 milionů korun, a není-li papír při t. č. 4% sazbě u Národní banky podáván, jest to dalším důkazem, že nejeví se nedostatek krátkodobého úvěru. Pro eskont těchto bonů vytvořil se trh soukromého diskontu a soukromá sazba v poslední době klesla až na 3%.

Otázky osobní.

Situace finanční správy.

K výtkám o tísnivé situaci finanční správy ministr financí výslovně prohlásil, že není katastrofy finanční správy. Bylo mnohdy velmi zle, zejména v době, dokud nebyla provedena depurace. Bylo tu 8 mil. aktů ze staré doby, pak přišla berní reforma, k tomu nedostatek úředníků. Proto bylo nutno počátkem r. 1926 angažovati ihned na výpomoc 800 nových lidí, aby se neuvízlo. Při původní systemisaci i dnes při resystemisaci usilovalo se podle sil o slušné rozmnožení personálu. Některé práce jsou však přechodné povahy, pro které nelze resystemisaci trvale upraviti. Jestliže berní úřady provádějí depuraci za minulá léta, nelze k tomu zříditi resystemisací úřednická místa, třeba si vypomáhati výpomocnými silami a snad také prací přes čas.

Nedostatek personálu ve finanční službě.

Ideální vyměření; tj. jak pro formální, tak i materielní stránce bezvadné vyměření daní a dávek vyžádalo by si příliš značného personálu. Proto musíme se spokojiti s takovým počtem zaměstnanců, kteří by byli s to, aby provedli finanční zákony v daných poměrech tak, aby neutrpěl ani zájem státu ani zájmy poplatnictva. V nové právě provedené normalisaci bylo pamatováno na personální dotaci finančních úřadů v takové míře, že nejtíživější nedostatek personálu bude odstraněn.

Co do počtu berních úředníků není sice značnějšího rozdílu mezi stavem roku 1914 a mezi stavem dnešním, nutno však uvážiti, že před válkou nebylo u berních úřadů téměř kancelářského personálu vůbec, dnes pak jsou systemisovány u těchto úřadů kancelářské síly velmi značným počtem, na př. v Čechách 40 kancelářských úředníků a 325 zaměstnanců v kancelářské pomocné službě. Systemisace těchto kancelářských sil je plně odůvodněna velmi značným množstvím čistě kancelářských úkonů u berních úřadů, pro jichž obstarání bylo by neekonomické systemisovati berní síly. Zavedení strojů u berních úřadů nemá nahraditi odbornou kvalitní práci, nýbrž má ulehčiti tuto práci, pokud vůbec strojem může býti konána.

Osobní vyrovnávací přídavky.

Tak zv. osobní vyrovnávací přídavky byly vládou povoleny na jaře roku 1929 těm berním úředníkům (stejně jako úředníkům některých jiných kategorií), kteří zastávajíce funkci odpovídající 5. plat. stupnici nemohli do této stupnice býti povýšeni jen proto, že systemisovaná místa 5. plat. stupnice zaujali převodem úředníci, kteří funkci odpovídající této platové stupnice neměli. Bylo tu tedy - sice jinou formou než povýšením - učiněno pokud možno zadost zásadě platového zákona: honorování funkce. Hledíc k této zásadě nemohli se státi této výhody účastni všichni berní úředníci, kteří snad podle pořadí se domnívali míti nároku na 5. platovou stupnici resp. na vyrovnávací přídavek. Proto ministerstvo financí žádosti těch berních úředníků, kteří přídavky nedostali, vrátilo nyní zemským finančním úřadům s podotknutím, že povolení dalších přídavků nelze zatím bráti v úvahu, že však nyní při nové systemisaci je těmto úředníkům dána možnost domáhati se funkce 5. platové stupnice a tím i povýšení do této platové stupnice.

Předběžné vzdělání finančních úředníků.

V debatě bylo doporučeno, aby u finančních úředníků byly pěstovány znalosti komerční a aby byl umožňován vstup komerčně vzdělaných uchazečů do finanční správy. Tomuto požadavku se zřetelem na účinnost hledí vyhověti finanční správa již nyní na př. pořádáním zvláštních kursů, zejména účetních, a sleduje tentýž cíl také pro budoucnost, kde pro praktické obory výkonné služby bude jakožto zvláštní podmínka pro přijetí do určitých kategorií úřednických umožněno přijímání uchazečů s odborným vzděláním komerčním, zejména s obchodní akademií, že na př. revisní služba finanční jest z převážné části dotována zaměstnanci s vysokou školou obchodní resp. s obchodní akademií jest známou skutečností.

Reforma důchodkové zkoušky.

Po vydání vládního nařízení o zvláštních podmínkách pro ustanovení čekatelem, pokud se týče úředníkem, budou postupně reformovány také zkušební řády pro tzv. praktické zkoušky, ať již jsou zkouškami ustanovovacími, tj. zkouškami, jež jsou podmínkou pro ustanovení úředníkem nebo povyšovacími, to jest zkouškami nezbytnými pro povýšení do určité vyšší stupnice platové. V tomto rámci dojde také k reformě zkušebního řádu důchodkové zkoušky, jehož osnova jest již v náčrtu připravena.

Odměny zaměstnancům.

Bylo vytknuto, že v rozpočtu se neprojevuje úspornost, ježto se v něm ponechávají ještě značné částky na odměny, ač v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona o vánočním příspěvku bylo prý uvedeno, že individuelně udělované odměny přestanou. K tomu se poznamenává, že důvodová zpráva uvádí výslovně, že vánoční příspěvek má nahraditi jen dosavadní individuelní vánoční odměny, které proto musejí odpadnouti. Ponechané úvěry na odměny jsou pak omezeny pouze na odměny za zvláštní práce a proto téměř ve všech resortech proti roku 1930 jsou sníženy. Podle vyjádření ministra financí nelze se vzdáti remunerací za mimořádné výkony a mimořádné práce. Právě ve finanční správě je ještě dosti takové práce a je proto třeba pracovati celé měsíce mimo úřední hodiny, aby se zdolala tato mimořádná práce, která musí být honorována zcela individuelně podle výkonu.

Berní úřady.

Pokud jde o srovnání částek preliminovaných u tit. 2 § 4 (berní úřady),

byla celková částka preliminovaná u tohoto paragrafu v roce 1928	91,719.106 Kč,
v roce 1931 je navrhováno	91,311.400 Kč.

 

Pokud u pol. 1. tohoto paragrafu (platy stálých a přidělených zaměstnanců) resultuje menší preliminář, lze tento úbytek i při vyšším nákladu na resystemisaci vysvětliti jednak tím, že v roce 1928 bylo nutno preliminovati platy i těch zaměstnanců, kteří byli ve skutečném stavu nad stav systemisovaný - tito zaměstnanci nad systemisovaný stav během uplynulých 3 let ze skutečného stavu odpadli - jednak tím, že po provedené systemisaci odešlo do výslužby mnoho starých úředníků v nejvyšších stupních nejvyšších platových stupnic, takže nastalo tu snížení výdajů, i když na místa jimi uvolněná byli povýšeni jiní zaměstnanci (ovšem s nižším platovým stupněm) a celkový počet doplněn přijetím čekatelů.

Berní vykonavatelé.

Vybavení exekuční služby v přímých daních byla věnována zvýšená pozornost i po stránce personální jednali zvýšením počtu berních vykonavatelů, jednak zhodnocením jejich výkonů po stránce systemisační. Počet berních vykonavatelů byl proti provisorní systemisaci rozmnožen v Čechách o 40, na Moravě o 15, ve Slezsku o 1, na Slovensku o 28 a v Podkarpatské Rusi o 10 sil, tedy celkem o 94 sil (dříve 602, nyní 696). Zhodnocení obtížné služby berně - vykonavatelské stalo se zařazením značnějšího počtu míst do I. a II. plat. stupnice. Z uvedených 696 míst bylo zařazeno do I. plat. stupnice 105 míst (15,1%), do II. plat. stup. 279 míst (40,1%), do III. plat. stup. 174 míst (25%) a pomocných jen 138 míst (19,8%).

Finanční stráž.

Osnovu vládního nařízení o služebních poměrech finanční stráže předložilo ministerstvo financí koncem dubna 1930 předsednictvu ministerské rady a současně k meziministerskému připomínkovému řízení. O podaných připomínkách bylo s příslušnými resorty již jednáno, zbývá však několik otázek ještě dojednati. V tomto nařízení je nejen řešena otázka kvalifikace odstraněním její tajnosti, nýbrž i disciplinárního řízení jeho zmodernisováním a, pokud to je v rámci vládního nařízení možno, je řešena i otázka odlivu z hranic. Po vydání vládního nařízení bude postaráno o to, aby příslušníkům finanční stráže byly nové předpisy co nejpřístupnější; nebylo by však nyní, krátce před vydáním nových předpisů, vhodné, jak bylo v debatě žádáno, rozdělovati mezi úřady a zaměstnance výtisky resp. překlady dosud platných předpisů.

Daně a dávky.

Reorganisace finanční správy.

Připravuje se reorganisace finanční správy. Všichni činitelé, kteří se o tuto věc zajímají budou míti příležitost, aby se touto otázkou zabývali, poněvadž všem musí jíti o to, aby administrace dobře fungovala a pracovala co nejekonomičtěji. Reorganisace finanční správy bude se zabývati celou řadou otázek, na př. otázkou revisního odboru ministerstva financí, otázkou účetní, atd. Při organisaci finanční správy bude se ovšem též jednati o zrušení nebo zachování berních úřadů. Otázka ta je předmětem důkladných úvah v ministerstvu financí, jemuž jsou také požadavky jednotlivých měst známy z četných memorand, protestů a usnesení různých korporací, jež ministerstvu jsou zasílány.

Berní reforma.

Podle výroku ministra financí je třeba poněkud korigovati názory, které byly vysloveny o berní reformě v určitých bodech. Jest sice pravda, že berní reforma byla vypracována bez statistických předpokladů, ale poněvadž až do dnes není po ruce takový statistický materiál jakého je třeba, nebylo by berní reformy podnes. Jestliže došlo k chybě, dochází i ke korektuře, neboť chybu lze napraviti. Reforma zvláštní výdělkové daně a v některých bodech i všeobecné daně výdělkové znamená opravu chyby.

Odpisy na daních přímých.

Mnoho pozornosti bylo věnováno i otázce odpisů. Depurace u vyměřovacích úřadů již skončila, depurace u berních úřadů nemohla býti provedena stejně rychle, ježto nezávisí jen od dobré vůle úřadů, nýbrž též od dobré vůle a platební síly poplatnictva a právě v tom směru naráží na velké obtíže. Nicméně vykazuje tato akce alespoň u daní přímých určitý pokrok, neboť nedoplatky přímých daní od roku 1927 klesají. Koncem roku 1926 činily 4.978,732.915 Kč, koncem r. 1929 už jen 2.723,327.715 Kč. Nedoplatky daně z obratu v r. 1929 poněkud vzrostly, což se dá vysvětliti jednak hospodářskou krisí, jednak liknavostí poplatnictva.

Byl požadován s mnoha stran výkaz povolených slev podle zákona čís. 235 z r. 1924. Ministerstvo financí nemůže takový výkaz poskytnouti, protože od r. 1929 nebyly odpisy mimořádné vedeny v evidenci odděleně od odpisů řádných, tj. od odpisů v důsledku opravných prostředků. Podle účetní uzávěrky za rok 1929 odepsáno bylo celkem 466,077.356 Kč, z toho podle zákona čís. 235/24 odepsáno 56,592.758 Kč, podle § 276, odst. 3. zák. čís. 76/27 16,056.541 Kč, pro absolutní nedobytnost 25,791.924 Kč, zbytek 367,636.133 Kč, tedy největší díl všech odpisů, na odvolání.

Vykazuje-li daň důchodová a daně výdělkové vyšší procento odpisové, vysvětluje se to jednak tím, že v letech 1919 až 1929 byly vyřízeny opravné prostředky za velkou řadu let a rekursy nejen z let válečných, nýbrž i z let předválečných, jednak tím, že v důsledku ztrát zaviněných deflací bylo nutno odepsati daně nejen jednotlivým poplatníkům, nýbrž celým skupinám. K vůli úplnosti třeba dodati, že soukromým zaměstnancům a dělníkům bylo na dani důchodové a z vyššího služného odepsáno přes miliardu.

Tvrzení, že přes enormní odpisy (skoro 3 miliardy) dosahují daňové nedoplatky 4s/q, miliardy není potud správné, že jmenovaná číslice zahrnuje nejen nedoplatky na všech přímých daních, nýbrž i na dani z obratu a přepychové, na daních spotřebních a poplatcích. Nedoplatky na přímých daních činí podle účetní závěrky za rok 1929 celkem 2.7254 miliony a nedoplatky na daních, ze kterých byly povoleny odpisy činí správně 2¹/₄ miliardy, tedy o polovici méně.

Exekuční vymáhání daní.

K vývodům o bezohledném exekučním vymáhání dlužných daní u drobných rolníků, živnostníků a obchodníků se podotýká, že ministerstvo financí již častěji dalo podřízeným úřadům pokyny, aby při vymáhání daňových nedoplatků bedlivě přihlížely k hospodářským a finančním poměrům dlužníka neb jednotlivé kategorie poplatnictva, že by vymáhání daní přes ony pokyny se provádělo bezohledně, nelze říci a nenasvědčují tomu ani poměrně malé platby na daně přímé, které nedosahují ani částek v rozpočtu předpokládaných.

Přání, aby po dobu krise nebyly nedoplatky daňové exekučně vůbec vymáhány, nelze všeobecně vyhověti, neboť i v nynější krisi mají přečetní poplatníci dostatečné reservy z doby konjunktury, takže mohou bez obtíží své daně zaplatiti, ale podle učiněných zkušeností sotva by tak učinili, kdyby exekuční vymáhání daní bylo všeobecně zastaveno. Proto lze posečkání nedoplatků povolovati jen na individuelní řádně odůvodněné žádosti po vyšetření rozhodných okolností. Rychlé vyřizování těchto žádostí zvláště u menších poplatníků, umožnilo ministerstvo financí tím, že zmocnilo berní úřady, aby u těchto menších poplatníků samy povolovaly měsíční splátky místo úřadů vyměřovacích, které by jinak byly k rozhodování o těchto žádostech příslušny. Všeobecné zastavení vymáhání daní nebylo by ani v zájmu poplatníků samých, poněvadž by se jim nedoplatky příliš nahromadily, takže by je později nebyli s to zaplatiti.

Úlevy pro postižené živelními pohromami.

Živelní pohromou postižení zemědělci mohou dožadovati se jednak náhrady nebo slevy pozemkové daně se zvláštním příspěvkem podle §§ 108 - 116 zákona o přímých daních a vlád. nař. č. 74/28 Sb. z. a n., jednak podpor podle zákona čís. 118/27 a vlád. nař. č. 75/28 Sb. z. a n. Poplatníci domovní daně třídní mohou při poškození živelní pohromou budov dani té podrobených žádati za úplnou nebo částečnou slevu této daně podle § 171 zákona o přímých daních. Jsou-li tu pak podmínky § 276, odst. 3. zákona o přímých daních, mohou předepsané daně na žádost poškozeného poplatníka býti zcela nebo částečně prominuty.

Daňové úlevy, pokud zákon je připouští, poskytují se finanční správou ovšem bez ohledu na politickou příslušnost poplatníka naprosto objektivně.